CZ283454B6 - Postup úpravy povrchu výrobků a křišťálového skla - Google Patents

Abstract

Předměty z křišťálového skla se upravují za vysoké teploty plynem pocházejícím z odpařování podvojných síranů amonia a hliníku nebo amonia a železa, např. při teplotě 480 .degree. C po dobu 15 minut až 3 hodin. Po zchlazení se výrobek umyje vodou nebo vodou se saponátem.ŕ

Description

Je známo, že určité druhy skla se vyrábějí ze směsí minerálních oxidů, mezi něž patří i oxidy těžkých kovů, jako je olovo. Zvláště křišťálové sklo obsahuje podle definice tohoto druhu skla nejméně 24 % oxidu olova. V tomto popisu vynálezu budeme používat výraz křišťál pro označení olovnatých skel, ať je jejich obsah olova jakýkoli, a obecně pro všechny skla, obsahující těžké kovy.

Jestliže je sklo ve styku s různými produkty, zvláště pak produkty potravinářskými, je možno pozorovat velkou migraci minerálních prvků ve skle, které - ačkoli má sklovitý charakter, není chemicky zcela inertní. Tento jev byl pozorován u skleněných nádob, obsahujících kapaliny, jako je voda, rovněž u kapalin s kyselým pH. V případě nádob z křišťálu byly prováděny mnohé studie za účelem ověření migrace olova i eventuálních rizik, které by zde mohly pro spotřebitele vzniknout. V některých zemích se vyskytují předpisy, které omezují maximální obsah olova v nápojích poté, kdy přijdou do kontaktu s nádobami z křišťálového skla. Jako příklad lze uvést hodnotu, jejíž překročení si vyžaduje zvláštního označení, a to 25 ppb v Kalifornii, přičemž měření se provádí podle normy ISO 7086. Rovněž je třeba uvést normu, která je v platnosti v USA a jež stanoví maximální obsah olova v alkoholických nápojích na 300 ppb.

Metoda měření migrace olova je standardizována normou ISO 7086 a spočívá v tom, že se měření obsahu olova provádí v roztoku zředěné 4 % kyseliny octové poté, kdy předmět byl do tohoto roztoku ponořen po 24 hodin při okolní teplotě 22 °C.

V současnosti se tedy vyskytují snahy vypracovat způsob úpravy povrchu křišťálového skla za tím účelem, aby se zamezilo migraci těžkých kovů, a to zejména olova, do produktů, se kterými toto sklo přichází do kontaktu. Je tomu u mnohých výrobků, jako jsou poháry, sklenice, i u všech dalších nádob, jako jsou flakony, karafy, konvice atd.

Rovněž se zkoumají postupy, umožňující zlepšit konzervaci stavu povrchu výrobků ze skla, které jsou zvláště často podrobovány mytí v automatických myčkách nádobí.

Pokud jde o bibliografické údaje, které mohou ilustrovat stav techniky v oblasti, do níž vynález spadá, tedy zejména migrace olova v produktech, přicházejících do kontaktu s křišťálových sklem, je možno uvést Ceramic Bulletin volume 55 č. 5 (1976), str. 508 a strany další, kde se pojednává o vlivu pH kapaliny na migraci olova. Článek v Joumal of the Am. Ceramic Society, svazek 61 č. 7,8 (1978), strany 292 a další, je věnován teoretické studii určení aktivační energie iontové výměny mezi ionty H' kapaliny a ionty Pb⁴^.

Bylo již popsáno několik technik, které mají omezit migraci olova v produktech, zejména v kapalinách, které přicházejí do kontaktu s výrobky z křišťálového skla.

Nejprve byly snahy modifikovat složení skla jako takového. Např. bylo navrženo modifikovat obsah AI2O3 v křišťálovém sklu: viz např. SHAEFFER a kol. v Berichte der deutschen Keramischen Gesellschaft, svazek 53 (1976) č. 2, strany 43-78, kde je uvedeno, že přídavek 3 % AI2O3 do křišťálového skla stačil ktomu, aby redukoval faktorem 10 rychlost a množství migrujícího olova. Tato technika se však uskutečňuje s obtížemi, protože je zapotřebí kompletně

- 1 CZ 283454 B6 modifikovat složení skla, což si vyžaduje vysoké náklady vzhledem ke změnám, které by bylo nutno ve výrobním procesu provést.

Další technika spočívá v zachování tradičního složení skla nebo křišťálového skla a v uplatnění úpravy povrchu za účelem blokování migrace olova. Je možno např. citovat patentovou přihlášku EP-0 458 713, která záleží v tom, že se povrch, který se má upravit, povleče suspenzí kaolinu tak, že se vytvoří povrchová blána, výrobek se poté zahřeje na vysokou teplotu a blána se odstraní po zchladnutí výrobku promytím vodou, poté pískem nebo pomocí ultrazvuku. Uvedený dokument ostatně obsahuje velice kompletní přehled technických problémů, které se v této oblasti vyskytují. Nevýhoda, popsaná v této přihlášce vynálezu EP-0 458 713, spočívá vlastně v realizaci, která vyžaduje, aby hlinitá hmota stékala po povrchu, jenž se má upravit, zvláště obtížné je však odstranění povrchové blány, což je zdlouhavý i nákladný postup, který ještě navíc může vést k poškození povrchu skleněného výrobku.

Dokument DE-A-4102 886 popisuje úpravu výrobků ze skla za účelem omezení transferu těžkých kovů, které tyto výrobky obsahují. Postup předpokládá využití extrakčního činidla ve vodném roztoku a při nízkých teplotách, dokonce nižších než 100 °C.

Existují ještě další typy úprav, jako jsou úpravy koncentrovanou kyselinou sírovou, ale tyto úpravy neposkytují ani uspokojující výsledky, ani výsledky stabilní v čase.

Technika úpravy povrchu síranem amonným je již dlouho známa a je předmětem několika nedávných sdělení, zejména

Crystal Federation (ICF) na jejím kongresu v roce 1992 (Technical Exchange Conference). Takové úpravy povrchu pomocí síranu amonného dávají - podle autorů této instituce dobré výsledky v zamezení migrace olova.

Přihlašovatel se tedy zaměřil na vypracování zdokonaleného postupu úpravy povrchu skleněných výrobků, obsahuj ících těžké kovy, který by se dal snadno provádět a poskytoval by výsledky, kterých se ještě dosud nedosáhlo, pokud jde o zamezení migraci olova ve výrobcích, zejména kapalinách, jež přicházejí do kontaktu s těmito skleněnými výrobky.

Podstata vynálezu

Předmětem vynálezu je tedy postup úpravy povrchu výrobků z křišťálového skla, který spočívá v tom, že se povrch upravovaného výrobku uvede do kontaktu s reaktivním plynem, pocházejícím z odpařování podvojného síranu amonno-hlinitého nebo amonno-železitého, a to při zvýšené teplotě, která však ne přesahuje teplotu měknutí křišťálového skla, po zchlazení výrobku se upravený povrch alespoň umyje, aby se odstranila veškerá práškovitá rezidua.

Podle prvního způsobu realizace vynálezu se jako přísady pro úpravu používá podvojného síranu amonno-hlinitého o vzorci NH4AI (SO₄)₂. Jak je dobře známo, vyskytuje se tento produkt obvykle v hydratované formě. Vynález pokrývá jakoukoliv formu, jež lze odpařit při teplotách výše uvedených. Dobré praktické výsledky se dosáhly při využití NH₄A1(SO₄)₂ 12 H₂O.

Podle jiné varianty realizace vynálezu lze použít místo tohoto podvojného síranu směsi síranu amonného a síranu hlinitého. Tento způsob lze uskutečnit, jestliže máme k disposici zvlášť síran hlinitý a zvlášť síran amonný.

Podle dalšího způsobu realizace je přísadou pro úpravu povrchu podvojný síran ammonia a železa. Je možno použit sůl dvojmocného železa o vzorci (NH^Fe (SO₄)₂, nebo sůl trojmocného železa o vzorci NH| Fe(SO₄)2. Zrovna tak jako podvojný síran amonno-hlinitý,

-2 CZ 283454 B6 i tyto podvojné sírany železa a ammonia se často vyskytují v hydratované formě, např. (NEL^Fe (SO₄)₂ 6H₂O aNH₄Fe (SO₄)₂ 12H₂O. Je však třeba poznamenat, že postup podle vynálezu může využít všech hydratovaných forem vhodných k tomu, aby, se přísady mohly odpařovat za teplot, používaných při této úpravě.

Jako další variantu je možno také použít směsi síranu amonného a síranu železa (Fe Π nebo Fe III).

Postup podle vynálezu se provádí při zvýšené teplotě, která je v každém případě vyšší než je teplota skelné pře měny, nepřekračuje však v žádném případě teplotu, při níž by mohlo dojít k měknutí skla. V případě křišťálového skla, jehož teplota měknutí se pohybuje mezi 490 °C až 500 °C, lze aplikovat postup podle vynálezu za teploty vyšší než je 470 °C, aniž se přitom překročí teplota měknutí, pohybující se v rozmezí 470 °C - 490 °C. Samozřejmě se zvolení teploty úpravy může optimalizovat podle druhu skla, které se má upravovat a podle mechanického chování předmětu při dané teplotě.

Je vhodné, aby povrch předmětu z křišťálového skla, který má být podroben úpravě, zůstal v kontaktu s plynem, pocházejícím z odpařování přísady, užívané pro úpravu, po dostatečně dlouhou dobu tak, aby vzniklý plyn zreagoval s tímto povrchem. Na povrchu takto upraveném se vytvoří bělavá usazenina. Také je možné, aby odborník, provádějící úpravu předmětu, přizpůsobil dobu úpravy teplotě, které se nakonec dosáhlo, i dalším parametrům postupu. V praxi se u křišťálového skla konstatovaly dobré výsledky při úpravě, trvající patnáct minut až tři hodiny, a to při teplotě v rozmezí 475 °C - 480 °C od doby, kdy se této teploty dosáhlo. Tato doba odpovídá příslušné prodlevě při úpravě a nezahrnuje ani vzestup teploty u daného výrobku, ani jeho zchlazení.

Za účelem uskutečnění postupu podle vynálezu se doporučuje pracovat v ohrazeném prostoru a vystavit povrch předmětů, které mají být upravovány, působení reakčního plynu, pocházejícího z odpařování přísady. Instalace, v níž se tato úprava provádí, je přizpůsobena formě předmětů, jejichž povrch se má upravit. Jak jsme již výše uvedli, vynález lze aplikovat na všechny předměty z křišťálového skla, jejichž určité povrchy přicházejí - podle užití - do kontaktu s potravinami nebo nápoji: jde tedy o všechny druhy předmětů, jako jsou talíře, šálky, mísy, flakony, karafy, konvice, sklenice, aniž je tento výčet nějak omezen.

U určitých předmětů může být zapotřebí vytvořit ohrazený prostor, obsahující podpěry pro tyto předměty, zrovna tak jako prostředky pro odpaření přísady uvnitř tohoto prostoru.

Je také možno využít přímo formy předmětů, jejichž povrch se má upravovat a podle této formy vytvořit prostor, čímž se zjednoduší podmínky, za nichž se úprava provádí. Je tomu tak v případě předmětů, které jsou opatřeny nějakým otvorem, jako jsou sklenice, flakony, karafy atd. Obvykle je otvor těchto předmětů situován na opačném konci jejich základny. Při úpravě podle vynálezu se tedy předměty upraví zcela jednoduše otvorem nahoru, přičemž jejich horní část je umístěna v horizontální rovině. Povrch, který se má upravit, je v tomto případě vnitřek výrobku. Jestliže má přísada pro úpravu formu prášku, je vhodné vložit příslušné množství na dno výrobku a poté uzavřít otvor deskou, rezistentní k teplotě úpravy, např. grafitem, která se zcela jednoduše položí na výrobek. Nejlepších výsledků, pokud jde o mechanické chování desky, položené na otvoru předmětu, se dosáhne tím, že se deska opatří orgánem, který vnikne do výrobku a zabrání nevčasnému přemístění desky na otvoru.

Další varianta, která rovněž dosahuje dobrých výsledků, spočívá v opatření grafitové desky, sloužící k uzavření otvoru, dříkem, který se zavede do vnitřku výrobku a na kterém je upravena nádobka, do níž se vloží práškovitá přísada, sloužící k úpravě.

-3 CZ 283454 B6

Ať již zvolíme jakýkoli způsob realizace, celek, obsahující prášek, je uzavřen deskou, poté ohřát na pří slušnou teplotu úpravy a udržován při této teplotě po dostatečně dlouhou dobu.

Během úpravy se prášek odpaří a takto vytvořený plyn zreaguje s povrchem ze skla nebo křišťálového skla, vy staveným jeho působení. Na upravovaných stěnách se vytvoří bělavý povlak.

Po vychladnutí zpozorujeme reziduum prášku, který nesublimoval.

Pokud jde o množství přísady, potřebné pro úpravu, mělo by být přizpůsobeno rozsahu povrchu, jenž má být upraven. Je vhodné použít zvýšené množství a být si tak jisti, že množství reaktivního plynu, vytvořeného odpařením, bude dostatečné ktomu, aby zajistilo žádoucí ochranu stěn nebo povrchů, které mají být upraveny. Přesto bylo konstatováno, že množství přísady pro úpravu, zavedené do předmětu, není podstatným charakteristickým parametrem postupu. Jenom jako příklad lze uvést, že pro úpravu karaf nebo flakonů z křišťálového skla o vnitřním objemu okolo 0,3 I se použilo 150 - 200 mg přísady pro úpravu a toto množství se ukázalo v praxi jako přiměřené. Odborník pak může bez obtíží optimalizovat množství přísady, potřebné k úpravě, a to případ od případu.

Poslední etapou postupu vynálezu je odstranění bělavých nánosů na upravených plochách. Potvrdilo se, že zvláště výhodné je jednoduché omytí vodou nebo vodou se saponátem, a že stačí ktomu, aby se odstranila veškerá prášková rezidua a povrch skleněného předmětu nebo předmětu z křišťálového skla byl zase zcela čirý. Díky volbě přísady pro úpravu podle vynálezu je konečné umytí předmětu velice zjednodušeno ve srovnání s dalšími postupy, známými z dosavadního stavu techniky.

Postup podle vynálezů může být uplatňován na výrobcích již dokončených, tedy na výrobcích vypálených. Tato úprava může být prováděna na výrobcích již zchlazených podle obecných podmínek výroby. Je však rovněž možné aplikovat tento postup u výrobků v průběhu jejich zhotovování, a to tehdy, když ještě mají vysokou teplotu a před vychladnutím.

Výsledky, dosažené postupem podle vynálezu, jsou ve všech bodech pozoruhodné. Realizované pokusy prokazují, že ochrana předmětů proti migraci určitých těžkých kovů, zejména však olova, do potravin, se kterými jsou tyto předměty v kontaktuje blokována takovou měrou, které nebylo nikdy předtím dosaženo a která daleko převyšuje ochranu, vytvořenou u předmětů, upravovaných pomocí samotného síranu amonného. Díky vynálezu tedy není možno množství naměřit aje prakticky nevýznamné i po dlouhodobých kontaktech. Množství olova jsou daleko nižší, než je předepsáno těmi nejpřísnějšími předpisy. V případě úpravy křišťálového skla nepřesahuje hodnota množství olova, která by eventuálně mohla migrovat, 5 ppb.

Další výhodou postupu podle vynálezu je okolnost, že může být uskutečněn v širokém rozsahu teplot, např. mezi 470 °C až 490 °C. Naopak je velkou nevýhodou jiných prostředků, užívaných pro úpravu, jako je síran amonný, skutečnost, že tyto prostředky nejsou aktivní při určité přesné teplotě. Tuto teplotu lze velice nesnadno kontrolovat a na druhé straně se tato teplota pohybuje příliš blízko teplotě měknutí předmětu, který má být podroben úpravě. Prakticky nelze použít síran amonný, jelikož jsou výsledky především nedostatečné a náhodné a na druhé straně pak teplota úpravy vede k deformaci předmětů, která je u výrobků z křišťálového skla nepřípustná.

Vynález bude ještě vysvětlen pomocí popisu a pří kladů, aniž by byl těmito příklady jakkoliv omezen, a to s odvoláním na tyto výkresy :

-4 CZ 283454 B6

Přehled obrázků na výkresech

Obrázek 1 je axiální řez zařízení pro realizaci postupu podle vynálezu.

Obrázek 2 zachycuje podobný axiální řez varianty zařízení pro realizaci postupu podle vynálezu.

Příklady provedení

Obrázek 1 znázorňuje schematicky v axiálním řezu výrobek z křišťálového skla, označený vztahovou značkou 1, typu karafy nebo flakonu, který je opatřen otvorem 2 na horním konci a objímku. Při tomto způsobu provedení se přísada, sloužící k úpravě, ve formě prášku 4 umístí na dno karafy L Deska 5 z grafitu je položena na horní část karafy 1 tak, aby uzavřela otvor 2. Orgán nebo hřebík 8 proniká deskou 5 do výrobku 1 otvorem 2, což brání tomu, aby se krycí deska pohybovala.

Ve variantě provedení, znázorněné na obr. 2, označují stejné značky stejné prvky. V tomto případě je práškovitá přísada 4 umístěna v nádobce 7, zavěšené na tyčce 6, procházející grafitovou deskou 5.

V příkladech, které následují, byly prováděny úpravy v souladu s vynálezem na karafě obecného typu, znázorněné na obr. 1 a 2, podle jednoho i druhého způsobu realizace.

Příklad 1

Jako práškovitá přísada 4 byl užit již zmíněný podvojný síran amonno-hlinitý, přičemž vnitřní objem karaf byl cca 0,3 1. Když byl síran amonno-hlinitý umístěn do nádoby 1, ať již na dno nádoby 1 podle obrázku 1, nebo do nádobky 7, zavěšené na tyčce 6, podle obrázku 2, byly karafy 1 uzavřeny deskou 5 a tento celek byl umístěn v sušárně, aby mohlo dojít k potřebnému ohřevu. Jelikož byly karafy 1 z křišťálového skla, byla úprava prováděna za teploty 480 °C, jež byla udržována po dobu dvou hodin. Pak se nechaly karafy 1 zchladit, krycí desky 5 se odstranily a vnitřek karaf 1 se vyčistil pouhým umytím vodou se saponátem, aby se odstranily bělavé usazeniny na stěnách nádob 1.

Příklad la

V první sérii zkoušek se porovnávaly výsledky, dosažené postupem podle vynálezu na straně jedné, s identickými karafami, které nebyly podrobeny úpravě a na druhé straně zase s karafami, upravenými pouze síranem amonným NH^SO^ podle starší techniky. Při těchto zkouškách se aplikovala norma ISO 7086 a měřilo se množství olova, které migrovalo, a to pomocí atomového spektrometru v parní fázi.

Výsledky jsou shromážděny v tabulce I.

Tabulka I

Množství migrujícího Pb Norma ISO 7086

Neupravené karafy 190 ppb

Karafy, upravené pouze síranem amonným 30 ppb

Karafy, upravené podvojným síranem ammonia nezjistitelné a železa 2 ppb

-5CZ 283454 B6

Příklad lb

Při další sérii zkoušek byl použit protokol měření podle normy ISO 7086, který však odpovídá urychlenému postupu, přičemž se uvádí povrch skla do kontaktu s roztokem 4 % kyseliny octové při 62 °C po dobu 9 dnů. Připouští se, že tato zkouška se rovná délce kontaktu 20 měsíců při normální teplotě. Dosažené výsledky tohoto urychleného postupu jsou shrnuty v tabulce 11.

Tabulka II

Množství migrujícího Pb Norma ISO 7086

Neupravené karafy 2 390 ppb

Karafy, upravené podvojným síranem ammonia 5 ppb a železa

Další série zkoušek byla provedena za podmínek, podobných podmínkám zkoušek podle tabulky I s tím rozdílem, že teploty byly různé. Výsledky zkoušek jsou shrnuty v tabulce ΠΙ.

Tabulka ΙΠ

Množství migrujícího Pb Norma ISO 7086

Teplota	430 °C	475 °C	490 °C	500 °C	515 °C
síran amonný	265ppb	64ppb	nezjistitelné	30ppb	74ppb
podvojný síran ammonia	150ppb	14ppb		nezjistitelné	23 ppb

a železa

Výsledky výše uváděné prokazují, že úprava, prováděná podle vynálezu pomocí podvojného síranu amonno-hlinitého značně redukuje míru migrace olova ve srovnání s neupravenými výrobky. Dále je nutno poznamenat, že postup podle vynálezu je možno uplatnit v daleko širším rozmezí teplot, než je tomu u postupu, využívajícího pouze síran amonný. Při teplotě 490 °C, která jako jediná umožňuje uspokojující výsledky se síranem amonným, pokud jde o omezení migrace olova, začínají výrobky z křišťálového skla měknout, takže jsou po provedení úpravy deformovány.

Dále se konstatovalo při uskutečňování postupu podle vynálezu, že stačí po úpravě karafu umýt pouze vodou se saponátem k tomu, aby se eliminovaly veškeré viditelné stopy a sklo získalo svou počáteční čistotu.

Příklad 2

Téměř ekvivalentních výsledků jako v příkladu 1 se dosáhlo v případě, že se nahradil podvojný síran amonnohlinitý směsí 130 mg síranu amonného a 130 mg síranu hlinitého.

Příklad 3

Postupuje se jako v příkladu 1, ale jako přísada pro úpravu se použije podvojný síran ammonia a železa ve formě NHjFe (SO₄)2 v množství 150 mg pro jeden předmět, přičemž podmínky úpravy byly identické s podmínkami v příkladu 1. Porovnaly se výsledky, poskytnuté na straně jedné síranem amonným a na straně druhé podvojným síranem amonným a hlinitým. Tabulka IV

-6CZ 283454 B6 shrnuje výsledky po úpravě o trvání dvou hodin při uvedených teplotách, přičemž byla hodnota migrujícího olova měřena podle normy ISO 7086 a vyjádřena v ppb.

Tabulka IV

Množství migrujícího Pb - Norma ISO 7086

	(NFU^SO,	NFL, A1(SO4)2	NH4Fe(SO4)2
450 °C	22	2	5
460 °C	10	5	3
470 °C	107	8	2
480 °C	41	1	1
490 °C	171	12	10

Vynález není nikterak omezen na způsoby provedení, které zde byly popsány jako příklady. Nový postup poskytuje výtečné výsledky, pokud jde o zamezení migrace těžkých kovů u skel, přicházejících do kontaktu s výrobky, jako jsou kapaliny, zejména o kyselém pH. Rovněž se konstatovalo, že postup umožňuje zlepšovat chemickou stálost upravených předmětů, což je zejména důležité vzhledem ktomu, že tyto předměty se velice opotřebovávají častým umýváním v automatických myčkách.

Claims (13)

1. Postup úpravy povrchu výrobků z křišťálového skla, vyznačený tím, že se povrch upravovaného výrobku uvede do kontaktu s reaktivním plynem, pocházejícím z odpaření směsi síranů amonnia a kovu, zvoleného z hliníku nebo železa, při vysoké teplotě, nepřesahující teplotu měknutí křišťálového skla, a po zchlazení výrobku se upravený povrch umyje, aby se odstranilo jakékoli práškovité reziduum.

2. Postup podle nároku 1, vyznačený tím, že se pro úpravu použije síran amonno-hlinitý NHjAl (SO₄)₂ zejména v hydratované formě, např. NH₄A1 (SO₄)₂12H₂O.

3. Postup podle nároku 1, vyznačený tím, že se pro úpravu použije směs síranu amonného a síranu hlinitého.

4. Postup podle nároku 1, vyznačený tím, že se použije síran ammonia a železa o vzorci (NH₄)₂Fe (SO₄)₂ nebo NH₄Fe(SO₄)₂, zejména v hydratované formě, např. (NH4)2Fe(SO₄)₂6H₂O nebo NH₄Fe(SO₄)₂12H₂O.

5. Postup podle nároku 1, vyznačený tím, že se použije směs síranu amonného a síranu dvojmocného nebo trojmocného železa.

6. Postup podle jednoho z nároků laž5, vyznačený tím, že teplota úpravy je vyšší než teplota skelné přeměny a nižší než teplota měknutí křišťálového skla.

7. Postup podle jednoho z nároků laž6, vyznačený tím, že teplota úpravy se pohybuje v rozmezí od 470 do 490 °C.

-7CZ 283454 B6

8. Postup podle jednoho z nároků laž7, vyznačený tím, že se teplota úpravy po dosažení udržuje na stejné úrovni po dobu 15 minut až tří hodin.

9. Postup podle jednoho z nároků laž8, vyznačený tím, že se provádí v uzav5 řeném prostoru, opatřeném podpěrami pro výrobky z křišťálového skla, zrovna tak jako prostředky pro odpaření případy, sloužící k úpravě uvnitř tohoto prostoru..

10. Postup podle jednoho z nároků laž8, vyznačený tím, že se upravují předměty, opatřené otvorem, jako jsou sklenice, flakony, karafy, konvice a další podobné výrobky, do

10 jejichž vnitřku se umístí žádoucí množství přísady pro úpravu ve formě prášku, otvor se uzavře deskou z materiálu, rezistentního na teplotu úpravy, např. grafitu, která se umístí na horní část výrobku a eventuálněji prochází přidržovací orgán, který vniká do vnitřku výrobku, a tento celek se poté podrobí teplotě úpravy, aby se prášek odpařil.

15

11. Postup podle jednoho z nároků laž8, vyznačený tím, že se upravují předměty, opatřené otvorem, jako jsou sklenice, flakony, karafy, konvice a další podobné výrobky, přičemž se opatří deskou z materiálu, rezistentního na teplotu úpravy, např. z grafitu, která se položí na horní část výrobku tak, aby otvor uzavřela a která je opatřena tyčkou, zasahující dovnitř výrobku, jež nese nádobku, do které se uloží práškovitá přísada pro úpravu, a poté se 20 tento celek ohřeje, aby se prášek odpařil.

12. Postup podle jednoho z nároků lažll, vyznačený tím, že se po zchlazení výrobku odstraní bělavé usazeniny na upravovaném povrchu, a to jednoduchým umytím vodou nebo vodou se saponátem, takže stav upraveného a umytého po vrchu je stejný jako

25 v počátečním stadiu.

13. Postup podle některého z předcházejících nároků, vyznačený tím, že se úprava provádí až do dosažení hodnoty výluhu olova 5 ppb podle normy ISO 7086.