CZ282934B6 - Pohon plnicího ventilu - Google Patents

Abstract

Pohon sestává z ovládacího potrubí (1) a z ústrojí pri řízení tlaku v ovládacím potrubí (1). Toto ústrojí obsahuje tři navzájem spojené ventily (2, 3, 4) a kontrolní systém (14) s čidlem pro zaznamenání poklesu tlaku. Spojovací potrubí mezi ventily (2,3,4) a kontrolním systémem (14) jsou opatřena vždy jedním zpětným ventilem (61, 62 63). Příslušný ventil (2, 3, 4) může být spojen vždy s jedním magneticky ovládaným ventilem (25, 26, 27).ŕ

Description

Pohon plnicího ventilu

Oblast techniky

Vynález se týká pohonu plnicího ventilu, s hydraulicky tlakově ovládaným ovládacím potrubím a s ústrojím pro řízení tlaku v ovládacím potrubí, které má tři, navzájem do hydraulického dvou ze tří zapojení spojené, ventily.

Dosavadní stav techniky

Z patentového spisu CH 666 132 je známý pohon pro napájecí ventil. Tento pohon, který je provozován prostřednictvím oleje o srovnatelně nízkém tlaku, ovládá například rychlouzavírací ventil, který slouží jako napájecí ventil páry turbíny. Olej, který je pod tlakem, nebo jiná hydraulická kapalina působí prostřednictvím ovládacího potrubí na pohon, který potom uzavírá nebo otevírá napájecí ventil. Tlak v ovládacím potrubí je řízen ústrojím, které má tři, navzájem do hydraulického dvou ze tří zapojení spojené, ventily. Tyto ventily jsou vytvořeny jako elektromagneticky ovládané šoupátkové ventily a z hlediska své funkce je každý kontrolován odděleně, což vyžaduje uspořádání tří kontrolních obvodů. Tyto kontrolní obvody mají mechanické kontakty, vyžadující údržbu. Pro použití při vyšších tlacích je toto zařízení málo vhodné.

Z patentového spisu DE 34 32 890 C2 a z US 4,637,587 je známé ústrojí, které má výše uvedené, do hydraulického dvou ze tří zapojení spojené, ventily.

Podstata vynálezu

Vynález si klade za úkol odstranit uvedené nedostatky a vytváří pohon plnicího ventilu, jehož podstata spočívá vtom, že kústrojí pro řízení tlaku je připojen tlakem ovladatelný kontrolní systém, spojený s čidlem pro zaznamenání poklesu tlaku v tomto kontrolním systému, a že spojovací potrubí mezi ventily a kontrolním systémem jsou opatřena vždy jedním zpětným ventilem pro umožnění průtoku ve směru k ventilu.

Podle dalšího výhodného vytvoření tvoří každý ze tří ventilů hydraulicky ovladatelný ventil a pro hydraulické ovládání je spojen s ventilem vždy jeden magneticky ovládaný ventil. S ventily spojené ovládací potrubí je spojeno přes clonu s přímým potrubím pro ovládání jeho tlaku. Dále může být ovládací potrubí spojeno vždy jedním obtokovým potrubím se spojem mezi magneticky ovládaným ventilem a ventilem a tato obtoková potrubí mohou mít vždy jeden obtokový zpětný ventil pro umožnění průtoku ve směru k ovládacímu potrubí a vždy jednu clonu pro omezení průtoku. Obtokové potrubí přitom může být uspořádáno uvnitř ventilu.

Další výhodné uspořádání spočívá vtom, že každý z ventilů tvoří dvojitý ventil se společným pístem, že píst má na jedné straně těsnicí hranu, která je součástí šoupátkového ventilu, a na druhé straně těsnicí sedlo, které je součástí sedlového ventilu, a že ventily jsou navzájem spojeny tak, že ve vybuzeném stavu jsou vždy jeden šoupátkový ventil ajeden sedlový ventil zapojeny za sebou, přičemž sedlový ventil je vždy přivrácen k odtoku. Dále jsou ústrojí pro řízení tlaku a magneticky ovládané ventily spojeny do monolitického hydraulického bloku a spojovací potrubí jsou zapuštěna do tohoto bloku

Výhody, dosahované řešením podle vynálezu, spočívají v podstatě vtom, že vyšší tlak oleje umožňuje dosáhnout lepší dynamiku pohonu. Také se umožní kompaktní konstrukce celého pohonu. Mimoto lze velmi jednoduše a s podstatně menším počtem poruch provádět kontrolu

- 1 CZ 282934 B6 funkčnosti, protože nejsou potřeba mechanické kontakty.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je v dalším podrobněji vysvětlen na příkladech provedení ve spojení s výkresovou částí, přičemž jsou popsána a vyobrazena jen některá možná provedení.

Na obr. 1 je schematicky znázorněno principiální schéma části pohonu. Obr. 2 zobrazuje další principiální schéma části pohonu. Na obr. 3 je znázorněno třetí principiální schéma části pohonu. Na obr. 4 je znázorněno čtvrté principiální schéma části pohonu.

Na obr. 5 je schematicky znázorněn ventil. Na všech obrázcích jsou označeny stejně působící elementy shodnými vztahovými znaky.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je zobrazeno principiální schéma části pohonu, přičemž je zde znázorněna ta část, která zahrnuje ústrojí pro řízení tlaku v ovládacím potrubí 1. Jako médium pro přenos tohoto tlaku se zpravidla používá olej, avšak je možné použít také jinou hydraulickou kapalinu nebo také plynné médium. Prostřednictvím tohoto ovládacího potrubí 1 je ovládán neznázoměný pracovní válec, který otevírá nebo uzavírá příslušný, rovněž neznázoměný, plnicí ventil. Zpravidla je při plném tlaku v ovládacím potrubí 1 tento plnicí ventil otevřený a jakmile tlak poklesne, tento plnicí ventil se velmi rychle uzavře.

Toto ústrojí pro řízení tlaku má tři, do hydraulického dvou ze tří zapojení navzájem spojené, konstrukčně shodně vytvořené ventily 2, 3 a 4. Přívodem 8 se do tohoto ústrojí přivádí tlakový olej, dodávaný neznázoměným přepadem. Přitom se používají tlaky v oblasti kolem 160 barů. Z přívodu 8 je olej pod tlakem přiváděn prostřednictvím přímého potrubí 10, které je opatřeno clonou 9, do ovládacího potrubí 1, přičemž velikost clony 9 určuje průtočné množství oleje. Další clonou 11 opatřené potrubí 12 přivádí menší množství oleje pod tlakem do potrubí 13 kontrolního systému 14, které napájí přes uzavírací orgán 15 hlídač 16 tlaku. Uzavírací orgán 15 je zpravidla uzavřen jen tehdy, pokud se provádí revize hlídače 16 tlaku. Hlídač 16 tlaku může mít například piezoelektrický měřicí člen, který pracuje bez mechanických kontaktů a proto prakticky nevyžaduje údržbu. Hlídač 16 tlaku je uveden v činnost, pokud je kontrolovaný tlak menší než předem nastavená hodnota minimálního tlaku. V takovém případě vydá elektrický signál pro neznázoměné nadřazené řídicí ústrojí celého zařízení, kde je tento signál dále zpracován.

Prostřednictvím tří dalších potrubí 20, 21 a 22, která jsou rovněž opatřena průtok omezujícími clonami 17, 18 a 19, jsou z přívodu 8 napájeny tři magneticky ovládané ventily 25, 26 a 27. Na obr. 1 jsou zobrazeny magneticky ovládané ventily 25, 26 a 27 jako magneticky vybuzované ventily, avšak při výpadku elektrické energie nebo při jejím odpojení jsou magneticky ovládané ventily 25, 26 a 27 zatlačovány do druhé schematicky znázorněné polohy prostřednictvím schematicky znázorněných pružin 28, 29 a 30. Jako magneticky ovládané ventily 25, 26 a 27 lze použít například sedlové ventily. Ve znázorněné poloze protéká olej pod tlakem přes magneticky ovládané ventily 25, 26 a 27 vždy do jednoho napájecího potrubí 31, 32 a 33, které vede vždy do jednoho schematicky znázorněného poháněcího objemu 34, 35 a 36 ventilů 2, 3 a 4. První poháněči objem 34 je přiřazen k prvnímu ventilu 2, druhý poháněči objem 35 je přiřazen k druhému ventilu 3 a třetí poháněči objem 36 je přiřazen ke třetímu ventilu 4. Výstupy 37, 38 a 39 magneticky ovládaných ventilů 25, 26 a 27 jsou spojeny prostřednictvím společného potrubí 40 s odtokem 4J. V zakreslené poloze ventilů však olej výstupy 37, 38 a 39 neprotéká.

-2CZ 282934 B6

Ventily 2, 3 a 4 jsou vytvořeny jako dvojité ventily, přičemž mají vždy jeden sedlový ventil a jeden šoupátkový ventil. Jejich konstrukce bude blíže vysvětlena později v souvislosti s obr. 5. Ventily 2, 3 a 4 jsou na obr. 1 znázorněny vždy s poháněcím objemem 34, 35 a 36, který je pod tlakem. Pokud by mělo odpadnout napájení olejem pod tlakem prostřednictvím příslušných s napájecích potrubí 31, 32 a 33, jsou ventily 2, 3 a 4 prostřednictvím silných pružin 42, 43 a 44 zatlačeny do druhé, na obr. 1 znázorněné, spínací polohy. Tím se zajistí, že ventily 2, 3 a 4 zaujmou definovanou spínací polohu i v případě nějaké poruchy. Každý z ventilů 2, 3 a 4 má kromě napájecích potrubí 31, 32 a 33, která napájejí příslušný poháněči objem 34, 35 a 36, čtyři další přípojky pro olejová potrubí. První ventil 2 má přípojky 45, 46, 47 a 48. Druhý ventil 3 má ίο přípojky 49, 50, 51 a 52. Třetí ventil 4 má přípojky 53, 54, 55 a 56.

První přípojka 45 prvního ventilu 2 je spojena s ovládacím potrubím 1 a prostřednictvím schematicky vyznačeného šoupátkového ventilu je oddělena od druhé přípojky 46. Druhá přípojka 46 je spojena prostřednictvím spojovacího potrubí 60, ve kterém je uspořádán první 15 zpětný ventil 61, s potrubím 13 kontrolního systému 14. První zpětný ventil 61 je uspořádán tak, že je možné proudění oleje z kontrolního systému 14. Třetí přípojka 47 je spojena s odtokem 41. Mezi přípojkami 47 a 48 je uvnitř prvního ventilu 2 zakreslen spínací symbol pro sedlový ventil. Mezi oběma těmito přípojkami 47 a 48 není v této poloze sepnutí možný průtok oleje na obě strany, protože na straně odtoku 41 panuje nižší tlak. Čtvrtá přípojka 48 je spojena přes druhý 20 zpětný ventil 62 s potrubím 13 kontrolního systému 14. Druhý zpětný ventil 62 připouští proudění oleje z kontrolního systému 14.

Pátá přípojka 49 druhého ventilu 3 je spojena s ovládacím potrubím 1 aje oddělena prostřednictvím naznačeného šoupátkového ventilu od šesté přípojky 50. Šestá přípojka 50 je 25 spojena se čtvrtou přípojkou 48 prvního ventilu 2 a současně je spojena přes druhý zpětný ventil 62 s kontrolním systémem 14. Sedmá přípojka 51 je spojena s odtokem 41. Mezi přípojkami 51 a 52 je v této spínací poloze spojení uzavřeno prostřednictvím vyznačeného sedlového ventilu. Osmá přípojka 52 je spojena přes třetí zpětný ventil 63 s potrubím 13 kontrolního systému 14. Třetí zpětný ventil 63 připouští proudění oleje z kontrolního systému 14.

Devátá přípojka 53 třetího ventilu 4 je spojena s ovládacím potrubím 1 aje prostřednictvím vyznačeného šoupátkového ventilu oddělena od desáté přípojky 54. Desátá přípojka 54 je spojena s osmou přípojkou 52 druhého ventilu 3 a současně je spojena přes třetí zpětný ventil 63 s kontrolním systémem 14. Jedenáctá přípojka 55 je spojena s odtokem 41. Mezi přípojkami 55 35 a 56 je v této spínací poloze spojení uzavřeno prostřednictvím vyznačeného sedlového ventilu.

Dvanáctá přípojka 56 vyúsťuje před prvním zpětným ventilem 61 do spojovacího potrubí 60, takže dvanáctá přípojka 56 je prostřednictvím tohoto prvního zpětného ventilu 61 funkčně spojena s kontrolním systémem 14.

Schéma podle obr. 2 se liší od obr. 1 jen tím, že přímé potrubí 10 a clona 9 jsou nahraženy třemi přímými potrubími 70, 71 a 72. Výhody tohoto uspořádání budou uvedeny později. První přímé potrubí 70 spojuje první napájecí potrubí 31 s první přípojkou 45 prvního ventilu 2 a současně s ovládacím potrubím 1- Do prvního přímého potrubí 70 je zamontován první obtokový ventil 73, který umožňuje proudění oleje z prvního napájecího potrubí 31 ve směru k ovládacímu potrubí 1, 45 přičemž množství proudícího oleje je rovněž omezeno první clonou 74, uspořádanou v prvním přímém potrubí 70. Druhé přímé potrubí 71 spojuje druhé napájecí potrubí 32 s pátou přípojkou 49 druhého ventilu 3 a současně s ovládacím potrubím 1. Do druhého přímého potrubí 71 je zamontován druhý obtokový ventil 75 a druhá clona 75, což umožňuje proudění oleje z druhého napájecího potrubí 32 ve směru k ovládacímu potrubí 1. Třetí přímé potrubí 72 spojuje třetí 50 napájecí potrubí 33 s devátou přípojkou 53 třetího ventilu 4 a současně s ovládacím potrubím 1.

Do třetího přímého potrubí 72 je zamontován třetí obtokový ventil 77 a třetí clona 78, což umožňuje proudění oleje z třetího napájecího potrubí 33 ve směru k ovládacímu potrubí 1.

-3 CZ 282934 B6

Schéma podle obr. 3 odpovídá schématu podle obr. 2, jen magneticky ovládané ventily 25, 26 a 27 zaujímají druhou spínací polohu a v důsledku toho tuto polohu zaujímají i jimi ovládané ventily 2, 3 a 4. Magneticky ovládané ventily 25, 26 a 27 jsou zde znázorněny v takové spínací poloze, do které byly zatlačeny příslušnými pružinami 28, 29 a 30, pokud elektrická energie pro vybuzení magnetů má výpadek, nebo se odpojí. Tři napájecí potrubí 31, 32 a 33 jsou prostřednictvím magneticky ovládaných ventilů 25, 26 a 27 a prostřednictvím společného potrubí 40 odlehčena od tlaku oleje ve směru do odtoku 41, čímž se vyprázdní také tři poháněči objemy 34, 35 a 36 a silné pružiny 42, 43 a 44 zatlačí ventily 2, 3 a 4 do spínací polohy, která je znázorněna na obr. 3.

Schéma podle obr. 4 znázorňuje možný provozní stav zařízení. Druhý ventil 3 a třetí ventil 4 jsou zapojeny jako na obr, 2, první ventil 2 je zapojen jako na obr. 3. Tuto polohu prvního ventilu 2 lze vytvořit záměrně odpojením energie pro magnetické vybuzování příslušného prvního magneticky ovládaného ventilu 25. čímž, jak to již bylo pospáno, je první poháněči objem 34 zbaven tlaku, což má za následek, že první silná pružina 42 zatlačí první ventil 2 do znázorněné spínací polohy, avšak je rovněž možné, že došlo ke skutečné poruše, pokud je například přerušen přívod elektrického proudu. Záměrné odpojení energie se uskuteční například tehdy, pokud se má provést funkční kontrola prvního ventilu 2.

Na obr. 5 je schematicky znázorněn první ventil 2, přičemž ventily 3 a 4 jsou z hlediska konstrukčního provedeny stejně. Spínací poloha je zde shodná jako na obr. 2. První ventil 2 je uspořádán ve válcovém vrtání 80 hydraulického bloku, v němž jsou upraveny i ventily 3 a 4. První napájecí potrubí 31 vede do prvního poháněcího objemu 34. Tlak oleje v prvním poháněcím objemu 34 působí na píst 81, který je posuvně uspořádán ve vrtání 80. Píst 81 je vytvořen z jednoho kusu a má dvě těsnicí místa, to je těsnicí hranu 82, která spolupracuje s hranou 83 vrtání 80, pokud se píst 81 pohybuje směrem vzhůru, a těsnicí sedlo 84. První ventil 2 má v souladu s tím v horní části šoupátkový ventil s těsnicí hranou 82 mezi přípojkami 45 a 46 ave spodní části má sedlový ventil stěsnicím sedlem 84 mezi přípojkami 47 a48. Při otevírání prvního ventilu 2, tedy když se pohybuje píst 81 směrem vzhůru, je výhodné, když přechod hrany 83 těsnicí hranou 82 způsobí otevření šoupátkového ventilu bez podstatné změny objemu, které by mohlo vést v sousedících objemech a potrubích k nepřípustnému kolísání tlaku a tím i k chybám v činnosti obvodu. Ve spodní části výkresu je znázorněna druhá silná pružina 42, která po poklesu tlaku v prvním poháněcím objemu 34 přesune píst 81 směrem vzhůru do definované otevřené polohy. Druhá silná pružina 42 se přitom opírá o schematicky zakreslený unášeš 85.

V dalším je vysvětlena funkce ve spojení s obr. 1. Ventily 2, 3 a 4 a magneticky ovládané ventily 25, 26 a 27 pracují bez poruchy a ovládací potrubí 1 je pod tlakem, takže napájecí ventil je otevřen. Je zajištěn bezporuchový normální provoz. Olej je udržován v ovládacím potrubí 1 pod tlakem z přívodu 8 prostřednictvím přímého potrubí 10. Zde vznikající tlak je v oblasti kolem 160 barů. Utěsnění ovládacího potrubí 1 proti odtoku 41 je zajištěno, přičemž jsou ktomu použita dvě sériově zapojená těsnicí místa. První těsnicí místo je šoupátkový ventil, který je například upraven mezi přípojkami 45 a 46 v prvním ventilu 2, a v sérii zapojené druhé těsnicí místo je tvořeno vždy sedlovým ventilem, upraveným například mezi přípojkami 56 a 57 ve třetím ventilu 4. Sedlový ventil musí odolávat také plnému tlaku, který se vytváří ve směru od kontrolního systému 14. Pro takové vysoké tlaky se s výhodou používá sedlový ventil, protože u tohoto typu ventilu nepřináší případný rozklad oleje žádné negativní účinky na funkční chování ventilu. Šoupátkový ventil není nikdy tak vysoko namáhán, takže ani zde není třeba mít obavy z negativního působení případného rozkladu oleje. Kontrolní systém 14 je kontrolován hlídačem 16 tlaku, který je uveden v činnost teprve tehdy, pokud je tlak nižší než stanovená prahová hodnota.

-4CZ 282934 B6

U provedení podle obr. 2 je ovládací potrubí 1 zásobováno tlakovým olejem přímými potrubími 70, 71 a 72. Toto uspořádání má tu výhodu, že při nárůstu tlaku oleje v tomto hydraulickém zařízení se neztrácí žádný olej únikem do odtoku 41. Mimoto mohou být přímá potrubí 70, 71 a 72, jak je to znázorněno na obr. 5, s výhodou upravena uvnitř ventilů 2, 3 a 4, čímž odpadají přídavná potrubí, šroubení a těsnicí místa, což dále zvyšuje spolehlivost. V ostatním odpovídá funkce zařízení podle obr. 2 zařízení podle obr. 1.

Na obr. 3 je znázorněno zařízení v tak zvané poloze fail safe. Magneticky ovládané ventily 25, 26 a 27 a ventily 2, 3 a 4 jsou ve své klidové poloze. V této poloze protéká olej pod tlakem z ovládacího potrubí 1 do odtoku 41, a to jak potrubím, které spojuje ovládací potrubí 1 s první přípojkou 45 prvního ventilu 2, tak i odpovídajícími potrubími, která vedou k pátým přípojkám 49, případně devátým přípojkám 53, druhého ventilu 3, případně třetího ventilu 4 a v sérii zapojeným druhým sedlem ventilu. Napájecí ventil se uzavírá s vysokou spolehlivostí, takže turbína, která je napájena přes plnicí ventil podle vynálezu, nemůže dosáhnout žádného nekontrolovaného provozního stavu. Prostřednictvím zpětných ventilů 61, 62 a 63 uniká současně tlak z kontrolního systému 14, takže také hlídač 16 tlaku hlásí na nadřazený řídicí systém zařízení, že tato jednotka je bez tlaku. Této polohy fail safe se dosáhne vždy, protože silné pružiny 42, 43 a 44 ventilů 2, 3 a 4 a pružiny 28, 29 a 30 magneticky ovládaných ventilů 25, 26 a 27 mají vysokou mechanickou silovou rezervu, která zatlačí uvedené ventily spolehlivě do znázorněné polohy, pokud tlak oleje je celkově snížen, nebo pokud vzhledem k odpojení není ovládán.

Ustrojí pracuje dokonale, pokud jsou všechny ven tily 2, 3 a 4 a všechny magneticky ovládané ventily 25, 26 a 27 plně funkce schopné, jak bylo až dosud popisováno. Může však dojít i k takovému případu, že jedna konstrukční skupina této jednotky vypadne. I v tomto případě je však zajištěna dokonalá funkčnost pohonu, jak je to patrno z obr. 4. Tlak v ovládacím potrubí 1 je udržován i po odstavení prvního ventilu 2, takže plnicí ventil zůstane otevřen. Jen tlak v kontrolním systému, 14 je druhým ventilem 62 poněkud snížen, protože plnění potrubím 12 je příliš nízké, aby bylo možné udržet plný tlak, pokud se jeden ze zpětných ventilů 61, 62 a 63 otevře. V tomto případě ohlásí hlídač 16 tlaku pokles tlaku v kontrolním systému 14, který se považuje za důkaz poruchy v zařízení. Proto je nutná kontrola celého ústrojí a jeho konstrukčních prvků, která má vést k vyhledání defektních součástí a k jejich opravě. V průběhu této údržby je zajištěn průběžný bez poruchový provoz celého pohonu.

Obdobně je možné provádět i předběžně plánované údržbové práce, a to tak, že se postupně záměrně odstaví vždy jeden z ventilů 2, 3 a 4 prostřednictvím odpovídajícího magneticky ovládaného ventilu 25, 26 a 27 a provede se samostatná dílčí funkční kontrola, aniž by se tím nepříznivě ovlivnil provoz celého pohonu. Z uvedeného je patrno, že ústrojí lze z hlediska provozu zařadit srovnatelně vysoko.

Pokud však dojde ktomu, že jsou narušeny dvě větve celého ústrojí, například první ventil 2 a druhý magneticky ovládaný ventil 26, je první ventil 2 a druhý ventil 3 zatlačen do své klidové polohy a tlak v ovládacím potrubí 1 je prostřednictvím potrubí, které spojuje pátou přípojku 49 druhého ventilu 3 s ovládacím potrubím 1, zcela odbourán ve směru k odtoku 44. V důsledku toho je plnicí ventil uzavřen a teprve po odstranění příslušné poruchy nebo poruch je možné ústrojí opět uvést do provozu. V takovém případě ohlásí také hlídač 16 tlaku velký pokles tlaku v kontrolním systému 14, takže nadřazené řídicí ústrojí celého zařízení může zajistit odstavení celého zařízení.

Claims (7)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Pohon plnicího ventilu s hydraulicky tlakově ovládaným ovládacím potrubím a s ústrojím pro řízení tlaku v ovládacím potrubí, které má tři, navzájem do hydraulického dvou ze tří zapojení spojené, ventily, vyznačující se tím, žek tomuto ústrojí pro řízení tlaku je připojen tlakem ovladatelný kontrolní systém (14), spojený s čidlem pro zaznamenání poklesu tlaku v tomto kontrolním systému (14), a že spojovací potrubí mezi ventily (2, 3, 4) a kontrolním systémem (14) jsou opatřena vždy jedním zpětným ventilem (61, 62, 63) pro umožnění průtoku ve směru k ventilu (2, 3, 4).
2. 2. Pohon podle nároku 1, vyznačující se tím, že každý ze tří ventilů (2, 3, 4) tvoří hydraulicky ovladatelný ventil a že pro hydraulické ovládání je spojen s ventilem (2, 3, 4) vždy jeden magneticky ovládaný ventil (25, 26, 27).
3. 3. Pohon podle nároku 1, vyznačující se tím, žes ventily (2, 3, 4) spojené ovládací potrubí (1) je spojeno přes clonu (9) s přímým potrubím (10) pro ovládání jeho tlaku.
4. 4. Pohon podle nároku 2, vyznačující se tím, že ovládací potrubí (1) je spojeno vždy jedním obtokovým potrubím se spojem mezi magneticky ovládaným ventilem (25, 26, 27) a ventilem (2, 3, 4) a že tato obtoková potrubí mají vždy jeden obtokový zpětný ventil (73, 75, 77) pro umožnění průtoku ve směru k ovládacímu potrubí (1), a vždy jednu clonu (74, 76, 78) pro omezení průtoku.
5. 5. Pohon podle nároku 4, vyznačující se tím, že obtokové potrubí je uspořádáno uvnitř ventilu (2, 3, 4).
6. 6. Pohon podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že každý z ventilů (2, 3, 4) tvoří dvojitý ventil se společným pístem (81), že píst (81) má na jedné straně těsnicí hranu (82), která je částí šoupátkového ventilu, a na druhé straně těsnicí sedlo (84), které je součástí sedlového ventilu, a že ventily (2, 3, 4) jsou navzájem spojeny tak, že ve vybuzeném stavu jsou vždy jeden šoupátkový ventil a jeden sedlový ventil zapojeny za sebou, přičemž sedlový ventil je vždy přivrácen k odtoku (41).
7. 7. Pohon podle nejméně jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že ústrojí pro řízení tlaku a magneticky ovládané ventily (25, 26, 27) jsou spojeny do monolitického hydraulického bloku a že spojovací potrubí jsou zapuštěna do tohoto bloku.