CZ282865B6

CZ282865B6 - Zařízení pro zpracování číslicového obrazového signálu

Info

Publication number: CZ282865B6
Application number: CZ942880A
Authority: CZ
Inventors: Charles Martin Wine; Glenn Arthur Reitmeier; Kamil Metin Uz
Original assignee: General Electric Company
Priority date: 1992-05-26
Filing date: 1993-03-15
Publication date: 1997-11-12
Also published as: CA2136608C; KR100276574B1; DE69325097D1; SK280720B6; SK143194A3; ES2132225T3; CZ240996A3; CN1080453A; BR9306425A; CA2136608A1; HU224274B1; US5253041A; CN1051900C; ATE180615T1; CZ282062B6; CZ288094A3; TW248628B; PL170478B1; JPH07507428A; WO1993025048A1

Abstract

Zařízení je tvořeno zdrojem (40) prokládané rozmítané jasové složky a barvonosné složky signálů, jehož první výstup je přes prostředek (45) pro kombinování za sebou jdoucích polí dat jasové složky do odpovídajících snímků dat jasové složky spojen s obvodem (46) kompresoru a jehož dvojice výstupů je prostřednictvím prostředků (41, 42) reagujících na půlsnímky dat barvonosné složky a prostředků (43, 44) pro zajištění prokládaných půlsnímků je připojena k obvodu (46) kompresoru. ŕ

Description

Oblast techniky

Vynález se týká předřadného procesoru obrazového signálu pro generování neprokládaně rozmítaných obrazových signálů z prokládané rozmítaných obrazových signálů a zajištění neprokládaně rozmítaných obrazových signálů pro procesor na bázi snímku, obsahující zdroj prokládané rozmítaných signálů barvonosné složky, objevujících se jako příslušné sledy polí dat.

Dosavadní stav techniky

Expertní skupina pro pohyblivé obrázky (MPEG) stanovuje standardy pro přenos a ukládání obrazových dat, zejména pro použití v počítačích. Navržený standard je detailně popsán v dokumentu Mezinárodní organizace pro standardizaci ISO-IEC JT (1/SC2/WG1), kódování pohyblivých obrázků a přidruženého zvuku, MPEG 90/196 Rev. 2, 18.12.1990. Signálový protokol zahrnuje zpracování za sebou jdoucích snímků proloženě rozmítaného obrazového signálu podle sledu mezisnímkových a vnitrosnímkových kompresních technik. Pouze liché půlsnímky příslušných snímků jsou však zpracovávány a přenášeny. Konzorcium pokročilého televizního výzkumu (ATRC) adaptovalo tento protokol pro přenos obrazů o vyšším rozlišení, kde jsou zpracovány a přenášeny jak sudé, tak liché snímky.

Podle protokolu o stlačení je obrazový signál zpracováván v příslušných obrazových oblastech o velikosti například 16 x 16 obrazových prků. Takové oblasti jsou představovány příslušnými datovými makrobloky. Každý makroblok zahrnuje šest bloků dat. Čtyři z těchto bloků odpovídají jasové informaci, přičemž každý blok představuje matici 8x8 obrazových prvků. Zbývající dva bloky odpovídají barvonosné informaci, to jest jeden blok rozdílové informace U a jeden blok rozdílové informace V, kde U a V mohou představovat běžné signály B-Y a R-Y. Tyto bloky příslušně reprezentují informaci o barvě v celém makrobloku, ale v podvzorkovaném tvaru, to jest blok 16 x 16 obrazových prvků, představující barvonosnou informaci, je interpolován dolů na blok 8x8 hodnot a interpolované hodnoty jsou zakódovány.

Zakódování se provádí na bázi snímku. Za sebou následující dvojice prokládané rozmítaných sudých a lichých půlsnímků jsou nejdříve kombinovány do snímků dat a poté jsou snímky dat zpracovávány jako jednotka, viz obr. 1, který znázorňuje blok hodnot obrazových prvků. Malé čtverce představují vzorky, odpovídající příslušným obrazovým prvkům. Stínované čtverce představují řádky obrazových prvků z lichého půlsnímků a bílé čtverce představují řádky obrazových prvků ze sudého půlsnímků. Stlačená jasová data jsou odvozena z matice hodnot vzorků obrazu, uspořádané podobně jako zobrazená matice čtverců. Kruhy představují interpolované vzorky barvonosné informace, buď U nebo V. Jmenovitě je každá barvonosná hodnota vypočítávána z hodnot odpovídajících sousedních obrazových prvků, jak je indikována např. mezi horními dvěma řadami na obrázku. Výsledná matice barvonosných hodnot představuje obraz, který je podvzorkován činitelem 2, jak ve vertikálním, tak v horizontálním směru.

Obrázek 2 znázorňuje částečně problém zpracování dat na bázi snímku, když snímky informací jsou odvozeny z prokládaných rozmítaných obrazů. Prokládané rozmítané obrazy, jak liché, tak sudé půlsnímky, jsou zamýšleny, aby představovaly složky jediného obrazu v jediném časovém okamžiku. Liché a sudé půlsnímky jsou však rozmítány za sebou a proto nemohou představovat tentýž obraz v témže okamžiku. Ve skutečnosti zde bude relativní pohyb mezi sudými a lichými půlsnímky obrazových předmětů v témže snímku. Na obr. 2 za předpokladu, že červené okénko RO se objeví v lichém půlsnímků, jak je znázorněno, a pohybuje se k místu, zaujímanému okénkem RE v sudém půlsnímků, prvotní hodnoty obrazových prvků, představujících červené

- 1 CZ 282865 B6 okénko, jsou znázorněny černě jak v sudém, tak v lichém půlsnímku. Pokud jde o interpolaci barvonosných hodnot, je zřejmé, že jediné interpolované barvonosné hodnoty, přidružené k červenému okénku, které budou představovat správnou barvu, jsou ty, které jsou zahrnuty v obou okénkách RE a RO. Všechny ostatní interpolované barvonosné hodnoty, přidružené k červenému okénku, budou představovat kombinaci barev. Zkreslení barvy se stane horším tím faktem, že prvotní obrazový signál, přivedený ke kompresoru, bude muset být jmenovitě korigován na gama, což bude mít za následek nelinearity v interpolovaných hodnotách, které jsou zesíleny inverzní funkcí gama v zobrazovacím přístroji.

Při pozorování výstupu kompresoru/dekompresoru MPEG není nejhorším artefaktem problém MPEG, ale spíše výsledky před zpracováním. Velké barevné pohybující se předměty vytvářejí velmi viditelná jasová a barvonosná zkreslení na náběžné a sestupné hraně. Tato zkreslení jsou nepříjemná a jasně viditelná v normální pozorovací vzdálenosti. Pozorovaným účinkem je špatná barva v oblastech pohybu předmětu uvnitř snímku, to jest pohybu mezi půlsnímky. Barva není nesprávná pouze v barevném tónu, ale také v saturaci a jasu.

Ze zobrazení na obr. 2 se může zdát, že ke zkreslení dochází pouze v malých oblastech, ale není tomu tak. Mezi půlsnímky se předmět může pohybovat o značný počet řádků a obrazových prvků a účinek bude manifestován na řádcích a obrazových prvcích, přes něž se předmět pohyboval, a bude jasně zřejmý dokonce i nekritickému pozorovateli.

Podstata vynálezu

Uvedené nevýhody dosavadního stavu do značné míry odstraňuje předřadný procesor obrazového signálu pro generování neprokládaně rozmítaných obrazových signálů z prokládané rozmítaných obrazových signálů a zajištění neprokládaně rozmítaných obrazových signálů pro procesor na bázi snímku, obsahující zdroj prokládané rozmítaných signálů barvonosné složky; objevujících se jako příslušné sledy polí dat, podle vynálezu, jehož podstatou je, že tento předřadný procesor obsahuje ke zdroji prokládané rozmítaných signálů barvonosné složky připojené interpolační obvody pro vertikální a horizontální interpolování dat barvonosné složky v odezvu na vzájemně se vylučující liché nebo sudé půlsnímky dat barvonosné složky, a obsahující dílčí vzorkovací obvod pro dílčí vzorkování dat barvonosné složky, a kombinační signálový obvod, připojený k interpolačním obvodům pro zajištění prokládaných půlsnímků interpolovaných/podvzorkovaných lichých a sudých půlsnímků dat barvonosné složky pro procesor na bázi snímku. V jednom výhodném příkladném provedení tohoto předřadného procesoru jsou interpolační a podvzorkovací obvody obvody pro kombinaci vzorků ze za sebou následujících řádků půlsnímku v poměru tři ku jedné a pro kombinaci za sebou následujících horizontálních vzorků v poměru jedna ku jedné. V jiném výhodném příkladném provedení tohoto předřadného procesoru jsou interpolační a podvzorkovací obvody obvody pro kombinaci vzorků ze za sebou následujících řádků půlsnímku v poměru jedna ku jedné a pro kombinaci za sebou následujících horizontálních vzorků v poměru jedna ku jedné. V dalším příkladném provedení tohoto předřadného procesoru jsou interpolační a podvzorkovací obvody obvody pro podvzorkování dat horizontálně interpolované barvonosné složky pro generování hodnoty jednoho horizontálního obrazového bodu pro hodnoty čtyř prvotních obrazových bodů pro každou řádku lichých půlsnímků, a pro podvzorkování dat horizontálně interpolované barvonosné složky pro generování hodnoty jednoho horizontálního obrazového bodu pro hodnoty čtyř prvotních obrazových bodů pro každou řádku sudých půlsnímků.

Vynález zajišťuje předřadný procesor a procesor, pracující na bázi snímku, pro snížení účinku pohybu obrazu na podvzorkované/interpolované barvonosné hodnoty, odvozené ze snímků obrazového signálu, tvořeného z prokládaných rozmítaných půlsnímků obrazového signálu. Půlsnímky prokládaných rozmítaných barvonosných složek jsou nezávisle zpracovávány na úrovni půlsnímků pro generování řádků barvonosných hodnot, které jsou vložené mezi řádky

-2CZ 282865 B6 původních barvonosných hodnot a mají nižší hustotu obrazových prvků. Nezávisle zpracovávané půlsnímky prokládané rozmítaných barvonosných signálů jsou kombinovány do příslušných snímků signálů barvonosné složky a přiváděny k obvodům pro další zpracování. Provádění interpolace a podvzorkování barvonosného signálu na úrovni půlsnímku směřuje k eliminaci většiny zkreslení barev okolo pohybujících se obrazů.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude dále podrobněji popsán podle přiložených výkresů, kde na obrázcích 1 a 2 jsou zobrazeny bloky hodnot obrazových prvků, užitečné pro porozumění vynálezu, na obrázcích 3 a 4 jsou schémata, znázorňující alternativní metody generování podvzorkovaných barvonosných hodnot před stlačením podle vynálezu, na obrázcích 5 a 6 jsou bloková schémata alternativních obvodů pro podvzorkování barvonosné informace podle příslušných příkladných provedení vynálezu a na obr. 7 je blokové schéma části předřadného procesoru obrazového signálu podle vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Na obrázku 7 je znázorněn obvod předřadného procesoru pro obvod stlačení obrazového signálu. Na obrázku jsou prokládané rozmítané barevné signály R, G aB, například z videokamery, přivedeny k maticovému obvodu 40, který generuje jasovou složku Y a složky U a V signálu rozdílu barev. O výstupu zdroje prokládané rozmítaných signálů barvonosné složky 40, vytvořeného jako maticový obvod, se předpokládá, že jsou to vzorkovaná data v číslicové formě. Prokládaná rozmítaná jasová složka je přivedena ke snímkové paměti 45 Y, v níž jsou za sebou následující liché a sudé půlsnímky jasového signálu kombinovány do odpovídajících snímků jasových dat. Snímky jasových dat jsou za sebou přiváděny k obvodu 46 stlačení a přenosu obrazového signálu pro stlačení a přenos obrazového signálu. Obvod 46 stlačení a přenosu obrazového signálu může být typu, popsaného v US patentu č. 5,122,875, který zpracovává obrazová data podle protokolu, podobného MPEG. Jasová složka jako taková je zpracovávána v podstatě nezávisle na barvonosné informaci s výjimkou účinku, který má množství stlačených barvonosných dat na kvantizaci stlačených dat.

Barvonosné složky U a V jsou předem zpracovány sice nezávisle, avšak podobně, prvním interpolačním a podvzorkovacím obvodem 42 a prvním kombinačním signálovým obvodem 43, případně druhým interpolačním a podvzorkovacím obvodem 41 a druhým kombinačním signálovým obvodem 44. Pokud jde o složku U, za sebou následující půlsnímky dat barvonosné složky U jsou přiváděny k prvnímu interpolačnímu a podvzorkovacímu obvodu 42, v němž jsou interpolovány a podvzorkovány jak ve vertikálním, tak v horizontálním směru. Za sebou následující půlsnímky interpolovaných a podvzorkovaných dat U z prvního interpolačního a pod vzorkovacího obvodu 42 jsou přivedeny k prvnímu kombinačnímu signálovému obvodu 43. V prvním kombinačním signálovém obvodu 43 jsou za sebou následující liché a sudé půlsnímky dat z prvního interpolačního a podvzorkovacího obvodu 42 kombinovány do odpovídajících snímků dat U, které jsou pak snímek po snímku přiváděny k obvodu 46 stlačení a přenosu obrazového signálu.

Na obr. 3 je znázorněna matice čtverců osmi řad krát osmi sloupců, představující například prvotní data obrazových prvků barvonosné složky U. Matice čtyři krát čtyři kroužků představuje podvzorkovaná data barvonosné složky U. Lichými a sudými čísly číslované řady odpovídají datům z lichých, případně sudých půlsnímků. Šipky, směřující ze čtverců prvotních dat k příslušným kruhům, indikují obrazové prvky prvotních dat, které přispívají k vytváření výsledných podvzorkovaných barvonosných dat. Je zřejmé, že výsledné hodnoty podvzorkovaných dat jsou vytvářeny výlučně z lichých půlsnímků dat nebo výlučně ze sudých

-3CZ 282865 B6 půlsnímků dat. Jmenovitě podvzorkování se provádí dříve než jsou data půlsnímků kombinována do snímků dat. Prvotní data jsou představována v kombinovaném stavu pro ilustraci prostorového umístění podvzorkovaných dat vzhledem k prvotním datům. Řady podvzorkovaných dat jsou uspořádány v matici podle protokolu MPEG. Je třeba si všimnout, že řady podvzorkovaných dat nejsou ekvidistantní vůči řadám prvotních dat, přispívajících k vytváření řad podvzorkovaných dat. Jestliže se má například zachovat protokol MPEG, týkající se umístění barvonosné složky vůči prvotním datům, bude okamžitě zřejmé, že dvě řady prvotních dat, přispívajících k vytváření řady podvzorkovaných dat, nepřispívají ve stejné proporci. Uvažuje-li se například podvzorkovaná hodnota X, která je vytvořena z příspěvků prvotních obrazových prvků A, B, C a D, pak obrazové prvky A, D, ležící blíže k X než obrazové prvky C a D, zajišťují větší příspěvek podle rovnice:

X = (3[A+B] + [C+D])/8 (1)

Řada, například SE1, podvzorkovaných dat je vytvořena z dat obrazových prvků z řad 2 a 4. Na přijímači však odpovídající řady 2 a 4 nemohou být rekonstruovány z přenášené řady podvzorkovaných dat SE1 bez ztráty detailu. Je-li určitá ztráta detailu akceptovatelná, pak mohou být přijatá podvzorkovaná data konvertována nahoru interpolací v horizontálním směru pro generování řádků o horizontální hustotě obrazových prvků, rovné původní horizontální hustotě obrazových prvků. Tyto interpolované řádky mohou být opakovány jako substituty pro příslušné řádky, z nichž byly odpovídající řádky podvzorkovaných dat odvozeny. Alternativně řádky obnovené informace mohou být rekonstruovány se zjevně větším vertikálním detailem provedením interpolace obnovených vzorků jak ve vertikálním, tak v horizontálním směru.

Za předpokladu, že řady dat SEi byly vytvořeny podle vztahu, naznačeného rovnicí 1, pak příkladný algoritmus pro vertikální konverzi takových dat na vyšší kmitočet interpolací by mohl vzít na sebe tuto formu:

R4i = 7/8 (SE2i) + 1/8 (SE2Í) (2)

R6i = 3/8 (SEli) = 5/8 (SE2i) (3) kde R4i a R6i jsou i-té prvky vzorku, vytvořeného pro řady 4, případně 6, a SEI i a SE2i jsou i-té vzorky v řadách SEI a SE2 obnovených dat.

Obrázek 4 znázorňuje v obrazovém tvaru alternativní způsob generování podvzorkovaných barvonosných hodnot, zpracovaných po půlsnímcích. V tomto příkladě řady podvzorkovaných lichých (sudých) dat půlsnímků jsou odvozeny z jednotlivých řad lichých (sudých) půlsnímků prvotních dat. Je třeba poznamenat, že tato technika nevede k vytváření prvků podvzorkovaných dat, majících prostorovou polohu stanovenou ve standardu MPEG, a horizontální rozlišení je v reprodukovaných obrazech obětováno rozlišení vertikálnímu. Každá řada rekonstruovaných dat je však rekonstruována výlučně z odlišných přenášených dat. Čtyři prvotní obrazové prvky, přispívající ke každému podvzorkovanému obrazovému prvku, mohou přispívat ve stejných proporcích, poněvadž signál je značně převzorkován s ohledem na šířku pásma barvonosného signálu. Alternativně mohou být příspěvky z bližších a vzdálenějších prvotních obrazových prvků v poměru 3:1. Rekonstrukce barvonosných dat v přijímači pro signál, podvzorkovaný podle obrázku 4, prostě vyžaduje horizontální interpolaci, to jest horizontální vzorkování na vyšší kmitočet 4:1.

Obrázek 5 znázorňuje obvod, který může být použit pro druhý a první interpolační a podvzorkovací obvod 41 a 42 z obr. 7 pro vytvoření podvzorkovaných barvonosných hodnot. Druhému a prvnímu interpolačnímu a podvzorkovacímu obvodu 41 a 42 mohou být předřazeny příslušné dolní propusti pro omezení šířky pásma přiložené barvonosné složky signálu pro uspokojení Nyquistova vzorkovacího kriteria. Na obr. 5 vytváří zobrazený obvod řady hodnot

-4CZ 282865 B6 vzorků, které jsou účinně umístěny mezi každou dvojicí prvotních vzorků a mezi každou dvojicí řádků. Datový střadač 23 a součinový logický obvod 24 volí příslušné vzorky z generovaných vzorků pro zajištění podvzorkovaného signálu. Vzorky vstupního signálu se objevují jako vzájemně se vylučující půlsnímky dat a na vzorkové četnosti fs. Vstupní data jsou přiváděna ke kaskádnímu spojení prvního zpožďovacího obvodu 12, zpožďujícího o jednu vzorkovací periodu, druhého zpožďovacího obvodu 14, zpožďujícího o jednu zpožďovací periodu o řádek níže a třetího zpožďovacího obvodu 16, zpožďujícího o jednu vzorkovací periodu. V časovém okamžiku vzorky, které jsou k dispozici na vstupu a výstupu třetího zpožďovacího obvodu 16, odpovídají obrazovým prvkům D aC, viz obr. 3, a současně vzorky, které jsou k dispozici na vstupu a výstupu prvního zpožďovacího obvodu 12, odpovídají obrazovým prvkům B a A. Vstupní vzorky jsou přivedeny k prvnímu vyhodnocovacímu prvku 18, který váží vzorky k němu přivedené faktorem Wl. Zpožděné vzorky, které jsou k dispozici na výstupech prvního zpožďovacího obvodu 12, druhého zpožďovacího obvodu 14 a třetího zpožďovacího obvodu 16, jsou příslušně přivedeny ke druhému vyhodnocovacímu obvodu 19, třetímu vyhodnocovacímu obvodu 20 a čtvrtému vyhodnocovacímu obvodu 21, které váží vzorky faktory W2, W3, W4. Vážené vzorky z prvního až čtvrtého vyhodnocovacího obvodu 18 až 21 jsou sčítány ve sčítačce 22, která zajišťuje za sebou jdoucí součty na četnosti vstupního vzorku. Za předpokladu, že vzorky B, A, D a C jsou přivedeny k prvnímu až čtvrtému vyhodnocovacímu obvodu 18, 19, 20, případně 21, jsou výstupní vzorky SEli, zajištěné sčítačkou 22, ve tvaru

SE 1 i = W1 (B) + W2(A) + W3(D) + W4(C) (4)

Jestliže jsou váhové faktory Wl, W2, W3, W4 rovny 3/8, 3/8, 1/8, případně 1/8, bude zřejmé, že sčítačka zajistí hodnoty vzorků, souměřitelné s rovnicí 1. Alternativně, jestliže váhové faktory jsou všechny rovny 1/4, výsledné hodnoty budou efektivně prostorově umístěny souběžně s řadou 3, viz obr. 3, to jest na půli cesty mezi dvěma řádky, přispívajícími interpolovaným hodnotám.

Jak bylo indikováno, sčítačka 22 zajišťuje vzorky, které se objeví horizontálně mezi za sebou jdoucími prvotními obrazovými prvky a vertikálně mezi za sebou jdoucími řadami. Požadovaný signál je takový, který je podvzorkován činitelem 2, jak v horizontálním, tak ve vertikálním směru. Podvzorkování je dosaženo volbou každého druhého součtu na střídaných řádcích interpolovaných součtů. Volba se uskutečňuje zablokováním výstupu sčítačky 22 v datovém střádači 23. Datový střádač 23 uchovává a vysílá data, která jsou k dispozici na jeho datovém vstupu V bezprostředně před vedením hodinového signálu, přivedeného kjeho hodinovému vstupu C. Hodinový signál, přivedený k datovému střádači 23, je generován konjunkcí obdélníkového signálu (F_H/2) o kmitočtu jedné poloviny řádkové četnosti s obdélníkovým signálem (Fs/2) o kmitočtu jedné poloviny vzorkovací četnosti.

Obrázek 6 znázorňuje alternativní podvzorkovací obvod, který provádí způsob, naznačený na obr. 4. Uspořádání z obr. 4 vytváří interpolované hodnoty z jednotlivých řádků prvotních hodnot obrazových prvků. Reprezentativní váhové faktory W5, W6, W7 aW8, které mohou být přivedeny k prvkům 35 až 38, jsou 1/8, 3/8, 3/8, případně 1/8. Tyto faktory udržují parciální horizontální prostorovou integritu. Pokud toto není důležité, pak všechny váhové faktory W5, W6, W7 a W8 mohou být zvoleny jako rovny 1/4.

Přínos vynálezu nespočívá ve zvláštnostech daného interpolačního/podvzorkovacího postupu, ale spíše v tom, kde v řetězci zpracování signálu se provádí. Interpolační/podvzorkovací postup pro prokládané rozmítaný materiál zdroje by měl být prováděn po půlsnímcích a ne na snímkové bázi před stlačením obrazového signálu.

Claims

1. Předřadný procesor obrazového signálu pro generování neprokládaně rozmítaných obrazových signálů z prokládané rozmítaných obrazových signálů a zajištění neprokládaně rozmítaných obrazových signálů pro procesor na bázi snímku, obsahující zdroj prokládané rozmítaných signálů barvonosné složky, objevujících se jako příslušné sledy polí dat, vyznačující se tím, že obsahuje ke zdroji (40) prokládané rozmítaných signálů barvonosné složky připojené první a druhý interpolační a podvzorkovací obvod (41, 42) pro vertikální a horizontální interpolování dat barvonosné složky v odezvu na vzájemně se vylučující liché nebo sudé půlsnímky dat barvonosné složky a pro podvzorkování dat barvonosné složky, a první a druhý kombinační signálový obvod (43, 44), připojené k prvnímu a druhému interpolačnímu a podvzorkovacímu obvodu (41, 42) pro zajištění prokládaných půlsnímků interpolovaných/podvzorkovaných lichých a sudých půlsnímků dat barvonosné složky pro obvod (46) stlačení a přenosu obrazového signálu na bázi snímku.

2. Předřadný procesor podle nároku 1, vyznačující se tím, že první i druhý interpolační a podvzorkovací obvod (41, 42) je obvodem pro kombinaci vzorků ze za sebou následujících řádků půlsnímků v poměru tři ku jedné a pro kombinaci za sebou následujících horizontálních vzorků v poměru jedna ku jedné.

3. Předřadný procesor podle nároku 1, vyznačující se tím, že první i druhý interpolační a podvzorkovací obvod (41, 42) je obvodem pro kombinaci vzorků ze za sebou následujících řádků půlsnímků v poměru jedna ku jedné a pro kombinaci za sebou následujících horizontálních vzorků v poměru jedna ku jedné.

4. Předřadný procesor podle nároku 1, vyznačující se tím, že první a druhý interpolační a podvzorkovací obvod (41, 42) je obvodem pro podvzorkování dat horizontálně interpolované barvonosné složky pro generování hodnoty jednoho horizontálního obrazového bodu pro hodnoty čtyř prvotních obrazových bodů pro každou řádku lichých půlsnímků, a pro podvzorkování dat horizontálně interpolované barvonosné složky pro generování hodnoty jednoho horizontálního obrazového bodu pro hodnoty čtyř prvotních obrazových bodů pro každou řádku sudých půlsnímků.