CZ282530B6 - Způsob a zařízení k vytváření skupin z různých tiskovin - Google Patents

Abstract

Způsob a zařízení podle vynálezu slouží ke spojení výrobků (1,2,3 ...),s řiváděných v plynu- lých proudech do alespoň jedné seskupovací linky (10.1, 10.2, 10.3 ...), do skupin, přičemž každá skupina může mít strukturu sestavenou po jednom výrobku z různých přiváděných proudů, odpovídající předem dané sekvenci skupiny. Výroba vadných skupin se zamezí tím, že se dříve registrují závady v přivádění, takže skupiny, které by byly ovlivněny závadou, se nevytvářejí v předem stanoveném taktu, ale jsou posunuty o jeden takt. Proud skupin vytvořený podle způsobu, neobsahuje proto žádné vadné skupiny, ale mezery. K provádění způsobu jsou zařazeny mezi přivádění (63.4, 63.5) výrobků a seskupovací linky (10.1, 10.2), přívodní kontrola, vyrovnávací prostor přiváděných výrobků a řízené odvádění výrobků. Jako zařízení (64.2, 64.3, 64.4 ...) k provádění těchto tří operací podle způsobu se používá transportních zařízení s unášeči, které jsou vzájemně spřaženy pomocí vlečného spojení a jsŕ

Description

Oblast techniky

Vynález se týká dalšího zpracování plochých předmětů, i zejména tiskovin, a sice způsobu a zařízení k vytváření skupin z plochých předmětů, a to k plynulému vytváření skupin z různých plochých předmětů, zejména tiskovin, které se přivádějí v taktových proudech, složených například šupinovitě.

Dosavadní stav techniky

Pro další zpracování tiskovin z tiskařského lisu nebo pro zpracování meziproduktů, vyrobených z těchto tiskovin, je vždy nutné sestavit tyto výrobky do skupin po určitém počtu kusů. Příkladem je snášení nebo sestavování různých tiskovin pro výrobu sešitů nebo knih nebo zasouvání různých příloh nebo doplňku do složených novin. Jsou známá zařízení, která například spojují několik tiskovin, přicházejících vždy šupinovité sestavě, do jednoho proudu, tvořícího skupinu tiskovin. Skládají se obvykle z několika podávačích jednotek, například z navíjecí stanice nebo z nakládače a ze seskupovací jednotky, například vkládacího bubnu. Taková zařízení jsou například popsána ve švýcarském patentovém spise č. 649 972 ave švýcarské patentové přihlášce č. 1975/88-1. U takových zařízení se například provádí kontrola tak, že se u každé skupiny ověřuje její správná tloušťka. Skupiny, které nevyhovují této kontrole, se pak označí a většinou se automaticky vyřadí. Protože vyřazení skupiny je způsobeno různými chybami v podání nebo seskupování, mají různou strukturu a mohou být automaticky rozděleny do jednotlivých výrobků a vráceny do výroby jenom s velkými strojními náklady. Proto se tyto vadné skupiny většinou ručně kompletují nebo se roztřídí na jednotlivé výrobky k vrácení do výroby, nebo se dokonce už do výroby nevrátí. V každém případě představují tyto vadné skupiny ve výrobním průběhu náročné místo z hlediska materiálu i obsluhy.

Popsaná nevýhoda způsobu a zařízení k vytváření skupin z různých tiskovin a ke kontrole tohoto seskupování podle známého stavu techniky představuje problém, protože jde o to, měnit strukturu tvořících se skupin s velkou frekvencí, například u každé jednotlivé skupiny a koordinovat tyto změny s dalšími operacemi při zpracování. Toto je například nutné, když se mají do novin, majících adresné určení, vkládat skupiny příloh podle jednotlivých adres, v případě tak zvaného osobního vkládání. Zařízení k vytváření jednotlivých skupin z tiskovin je například popsáno ve spise US 3 966 186. U dosavadních způsobů a zařízení se mohou poznat vadné skupiny, které vzniknou chybami v přivádění jednotlivých výrobků, teprve po seskupení a mohou být vyřazeny teprve bezprostředně před adresováním, zatímco seskupovací jednotka již provádí vytváření následujících skupin. To znamená jinými slovy nejen to, že vadné skupiny musí být dále zpracovány, jak již bylo uvedeno, ale také to znamená, že vyřazené skupiny chybí v sekvenci adres a musí být znovu vytvořeny k nějakému pozdějšímu časovému úseku. Když ale po adresování následuje balení a sekvence adresování je přizpůsobena sekvenci balení, rozšiřují se závady seskupování přes chybějící adresy až k balení aje tedy snaha zabránit tomuto chybnému rozšiřování.

Podstata vynálezu

Cílem vynálezu je zlepšení způsobu a zařízení k plynulému vytváření skupin z různých plochých předmětů, zejména k vytváření skupin z tiskovin individuální struktury do té míry, že nevzniknou vadné skupiny. Závady v přivádění jednotlivých tiskovin vedou, podle použití, ke vzniku skupin s jednoduchou, vždy stejnou strukturou, například sestávajících z jediné tiskoviny, které mohou být jednoduchým způsobeny vyřazeny z výrobní linky před dalším krokem postupu a mohou být znovu vráceny na výrobní linku. Má se tedy umožnit vytváření proudu skupin s předem určenou skupinovou sekvencí, který může mít mezery, přičemž místa mezer se identifikují. Tohoto cíle je dosaženo způsobem a zařízením předloženého vynálezu.

Způsobem podle vynálezu se vytváří z různých, plynule nebo v časových intervalech přicházejících, tiskovin, plynulý proud skupin tiskovin, které mohou sestávat, podle předem určené sekvence, z různého počtu jednotlivě přiváděných výrobků. Zvýšená výrobní spolehlivost způsobu podle vynálezu proti stavu techniky spočívá v tom, že závady v přivádění jednotlivých tiskovin jsou zjištěny dříve, a že jako reakce na zjištění takové závady se vytváření příslušné skupiny posune o jeden takt.

Způsob podle vynálezu se skládá v podstatě ze tří operací: kontroly přivádění jednotlivých tiskovin, vyrovnávání nahromaděných přiváděných tiskovin a řízeného odvádění jednotlivých výrobků do jejich taktového seskupování. V kontrole přivádění se zjišťují závady, respektive mezery v přivádění výrobků. V řízeném odvádění, které podléhá témuž taktu jako seskupování, se odvádějí přiváděné výrobky podle předem určené struktury jednotlivých skupin a podle zjištěných chyb k seskupování. Vyrovnání nahromaděných přiváděných výrobků umožňuje jejich plynulé přivádění, bez ohledu na jejich neplynulé odvádění. Kontrola přivádění musí být uspořádána tak, že dříve než první výrobek pro nějakou skupinu vjede do seskupovací jednotky, musí být známo, zdali jsou nebo nejsou řádně k dispozici další výrobky, určené pro tuto skupinu. Když jsou k dispozici všechny odpovídající výrobky, skupina se vytvoří správně, to znamená, že odpovídající výrobky jsou odvedeny v odpovídajících časových cyklech. Jestliže však není k dispozici jeden nebo několik výrobků, nutných pro tuto skupinu, skupina se v předem určeném cyklu nevytvoří, to znamená, že v odpovídajících časových cyklech nejsou odváděny žádné výrobky. Skupina se vytvoří až v příštím cyklu, v němž jsou potřebné výrobky k dispozici. Přestože výrobky mohou být přiváděny plynule, provádí se před jejich odváděním do seskupovací jednotky jejich vyrovnání nebo mezitímní skládání. Stupeň naplnění vyrovnávacího skladovacího prostoru určuje rychlost přivádění do tohoto vyrovnávacího prostoru.

Zařízení k provádění způsobu obsahuje alespoň dvě přiváděči zařízení a alespoň jednu seskupovací linku a jeho podstatou je to, že mezi každé přiváděči zařízeni a seskupovací linkuje zařazeno zařízení s kontrolou přivádění výrobků, dále s vyrovnávacím prostorem přiváděných výrobků a jejich řízeným odváděním, přičemž výstup kontroly přivádění výrobků je spojen s jednotkou zpracování dat s pamětí jejíž výstup je napojen na pohon přiváděcího zařízení výrobků do vyrovnávacího prostoru.

Zařízení s kontrolou přivádění výrobků výhodně má unášeče v nekonečném vedení, vzájemně spřažené pomocí vlečného spojení a poháněné dvěma nezávislými hnacími ústrojími, kde přiváděči zařízení výrobků je poháněno přejímacím hnacím ústrojím a odváděči hnací ústrojí je umístěno v blízkosti seskupovací linky a tvoří pohon odvádění výrobků, přičemž ve směru pohybu unášečů je za přejímacím hnacím ústrojím uspořádána kontrola přivádění výrobků, tvořená senzorem pro záznam, zda procházející unášeče nesou nebo nenesou výrobky, přičemž část vedení tvoří vyrovnávací prostor přiváděných výrobků.

Před přejímacím hnacím ústrojím je zařazena přejímací stanice, tvořená senzorem k zaznamenání, zda procházející unášeč převzal nebo nepřevzal výrobek.

Zařízení ve výhodném provedení obsahuje jednotku na zpracování dat, která je spojena se senzory a kontrolou zařízení přivádění výrobků a kontrolami přivádění pomocí přenosu dat.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude blíže osvětlen pomocí výkresů, kde na obr. la a lb jsou znázorněny dvě varianty způsobu pomocí obecného schématu,

-2CZ 282530 B6 na obr. 2 je podrobné schéma příkladu použití způsobu, na obr. 3 jsou znázorněna předem určená a vytvořená data pro příklad použití podle obr. 2, na obr. 4 je znázorněn příklad provedení zařízení k provádění tří operací způsobu, kontrola přivádění, vyrovnávání a řízené odvádění tiskovin, na obr. 5 je schematicky znázorněna jedna varianta způsobu na vytváření předskupin, na obr. 6a a 6b je znázorněn příklad provedení zařízení k provádění varianty způsobu podle obr. 5, v nárysu /obr. 6a/ a v půdorysu /obr. 6b/.

Příklady provedení vynálezu

Způsobem podle vynálezu se vytváří z různých, plynule nebo v časových intervalech přicházejících, tiskovin plynulý proud skupin tiskovin, které mohou sestávat, podle předem určené sekvence, z různého počtu jednotlivě přiváděných výrobků.

Způsobena podle vynálezu jsou závady v přivádění jednotlivých tiskovin zjištěny drive a jako reakce na zjištění takové závady se vytváření příslušné skupiny posune o jeden takt.

Na obr. Ia a lb je znázorněno základní schéma dvou variant způsobu podle vynálezu. Na obr. Ia je znázorněn způsob s pěti stejnými přívody, jímž se vytvářejí na seskupovací lince 10 skupiny A, B, C. D, E sestávající z výběru jednotlivých výrobků 2, 3, 4, 5, 6. Všech pět výrobních proudů prochází před vstupem do seskupovací linky 10 již zmíněnou kontrolou 11 přivádění, schematicky znázorněnou jako oko, vyrovnávacím prostorem 12 pro přiváděné výrobky 2, 3, 4, 5, 6, schematicky znázorněným čarou cik-cak, a řízeným odváděním 13 výrobků 2, 3, 4, 5, 6, schematicky znázorněným jako spínač, přičemž kontrola 11 přivádění je uspořádána u vstupu do vyrovnávacího prostoru 12 a řízené odvádění 13 je uspořádáno u výstupu vyrovnávacího prostoru 12. Zpracování dat 14 má přístup k paměti 15 /šipka 20/, kde se ukládá struktura tvořících se skupin A, B, C, D, E. Kontrola 11 přivádění každého výrobního proudu dodává rovněž údaje do zpracování dat 14 /šipka 22/, pomocí nichž se hlásí a lokalizují závady v přivádění výrobků 2, 3, 4, 5, 6. Zpracování dat 14 vypracuje řídicí data /šipka 21/ pro řízené odvádění 13, která se odvodí jednak z dat o skupinách A, B, C, D, E v paměti 15, a jednak podle závad v přivádění.

Minimální nutný stupeň naplnění vyrovnávacího prostoru 12 je závislý na četnosti, kterou je vyžadován určitý výrobek 2, 3, 4, 5, 6 ve skupinách A, B, C, D, E, a na četnosti závad v přivádění výrobků 2, 3, 4, 5, 6. Když jsou tyto obě četnosti přibližně stejné pro různá přivádění výrobků 2, 3, 4, 5, 6, vyžadují přiváděni výrobků 2, 3, 4, 5, 6, které vstupují později do seskupovací linky 10, větší obsah vyrovnávacího prostoru 2, protože tyto vyrovnávací prostory 12 musí obsahovat více výrobků 2,

3. 4, 5, 6 pro skupiny A, B, C, D, E, které se právě seskupují. Zpracování dat 14 zjišťuje stupeň naplnění jednotlivých vyrovnávacích prostorů 12 zdát, která jsou k dispozici, a dodává řídicí data /šipka 23/, kterými je řízena rychlost přivádění odpovídajících výrobků 2, 3, 4, 5, 6.

Pro zabránění vytváření vadné skupiny musí být známo před vstupem prvního výrobku 2, 3, 4, 5, 6 skupiny A, B, C, D, E do seskupovací linky 10, zdali jsou k dispozici všechny potřebné výrobky 2, 3,

4, 5, 6 pro tuto určitou skupinu A až E, to znamená, že výrobky 2 až 6 musely projít odpovídající kontrolou 11 přivádění a nacházejí se v odpovídajícím vyrovnávacím prostoru 12. Když jsou úplně k dispozici, vytváří se skupina A až E, když nejsou úplně k dispozici, skupina A až E se vytvoří o jeden cyklus později. Závada v přivádění tak vede ke vzniku mezery v proudu skupin A až E která vznikne na místě nevytvořené skupiny.

Na obr. Ib je znázorněn způsob s nadřazeným přiváděním hlavního výrobku 1, kde je jenom kontrola

11.1 přivádění a žádný vyrovnávací prostor 12 pro přiváděné výrobky 2, 3, 4, 5, 6 a žádné řízené odvádění 13 výrobků 2, 3, 4, 5, 6. Přívody jednotlivých výrobků 2 až 6 odpovídají přívodům na obr. Ia. Tento způsob předpokládá, že hlavní výrobek 1 má být obsažen v každé tvořící se skupině A až E. Když je zjištěna chyba u přiváděného hlavního výrobku 1, nejsou ostatní výrobky 2 až 6 odváděny v odpovídajících cyklech, to znamená, že v proudu skupin A až E vznikne mezera. Když je zjištěna chyba u některého přívodu jednotlivých výrobků 2 až 6 pro odpovídající skupinu A až E, jenom hlavní výrobek 1, který neprochází žádným řízeným odváděním, místo skupiny vstupuje do proudu skupin A až E, a to jediný hlavní výrobek J. Ten může být jednoduše odveden zpět zpětným vedením 30 do přívodu hlavního výrobku 1, takže také na tomto místě vznikne konečně mezera v proudu skupin A až E. Tento způsob se osvědčuje jako výhodný pro individuální vkládání příloh do novin nebo časopisů, přičemž noviny nebo časopisy představují hlavní výrobek jL

Na obr. 2 a 3 a, b, c je podrobně znázorněn na konkrétním příkladu způsob podle obr. lb. Přitom je tento způsob znázorněn na obr. 2 z hlediska zařízení a na obr. 3 a, b, c z hlediska výpočetní techniky. Na obr. 2 je opět znázorněn přívod výrobků 1 až 3 k seskupovací lince 10. Jedná se přitom například o zasouvací buben, v němž se do každého hlavního výrobku 1 zasouvá /vkládá/ určitý počet jednotlivých výrobků 2 až 6, vztahující se k jednotlivým skupinám A až E. Přivádění výrobků 1 až 6 a - seskupovací linka JO jsou schematicky znázorněny čarami s body, označujícími jednotlivé výrobky 1 až 6. Například chybějící výrobek je označen kružnicí. Jednotlivé hlavní výrobky 1 /také mezery v proudu hlavních výrobků \! jsou postupně číslovány /1.1, 1.2, 1.3 ... /, přivádění jednotlivých výrobků 2 až 6 má, jak již bylo popsáno, po jedné kontrole 11.2 až 11.6 přivádění, po jednom vyrovnávacím prostoru 12,2 až 12.6 a po jednom řízeném odvádění 13.2 až 13.6. Přívod hlavního výrobku 1 má jenom jednu kontrolu 11.1 přivádění. Jednotlivé výrobky j až 6 se posouvají přiváděcími prostředky vyrovnávacím prostorem 12.2 až 12,6, například svěrkami, které uchopí po jednom výrobku 1 až 6 před kontrolou 11.2 až 11.6 přivádění. Hlavní výrobek 1 může být přiváděn bez přiváděčích prostředků, například jako proud šupinovitě seřazených výrobků. Seskupovací linka JO může být tvořena zasouvacím bubnem.

Pomocí uspořádání, nakresleného na obr. 2, se vytvoří proud skupin A, B, C. D až R. jejichž struktura je uvedena v nejhořejší tabulce na obr. 3a. Znaménko /+/ v řádce pro určitý výrobek znamená, že tento výrobek má být k dispozici ve skupině podle odpovídajícího sloupce, znaménko /-/ znamená, že tento výrobek má v odpovídající skupině chybět. Z této tabulky je zřejmé, že každá skupina A až R má obsahovat hlavní výrobek 1 a měnící se počet dalších výrobků 2_až 6. Tabulka může být prodloužena na libovolnou délku. Druhá tabulka na obr. 3 obsahuje data, dodávaná z kontroly 11,1 až 11,6 přivádění. Znaménko /+/ v řádce výrobku znamená, že přiváděči prostředek unáší výrobek, odpovídající běžnému číslu ve sloupci, znaménko /-/ znamená, že odpovídající přiváděči prostředek je prázdný, znamená to tedy závadu v přivádění. U hlavního výrobku /řádek 1/ nejde bezpodmínečně o prázdný přiváděči prostředek, ale eventuálně jenom o mezeru v šupinovitě uspořádaném proudu. Běžné /pořadové/ číslování přiváděčích prostředků nebo míst v šupinovitě uspořádaném proudu představuje zobrazovací pomocný prostředek. Číslování je záměrně zvoleno tak, jako by při průchodu místa l.l seskupovací linkou 10 byly k dispozici všechny přiváděči prostředky pro jednotlivé výrobky

2.1 až 6.1 k odvádění na seskupovací lince 10. Každé další průběžné číslování by bylo právě tak vhodné.

Z druhé tabulky na obr. 3 je zřejmé, že chybí hlavní výrobek 1 na místě 1.11. Proud skupin má mít tedy na místě 1.11 mezeru X /bez hlavního výrobku 1 a jednotlivých výrobků 2 až 6/. Rovněž tak je zřejmé z druhé tabulky, že přivádění výrobku 2, pokud je možno pozorovat, je bez závady, že výrobek 3 chybí na přiváděčích prostředcích 3.4, 35, 3.6, 3.10 a 3.11, a že také přivádění výrobků 4, 5 a 6 má závady.

-4CZ 282530 B6

Podle dat v první tabulce se dá přiřadit nyní každý výrobek 1 až 6 v druhé tabulce k jedné skupině A až R. Odpovídající přiřazení jsou uvedena pod znaménky +/-. Znaménka /+/ v řádcích pro výrobky 2 až 6 se dají postupně přiřadit vždy kjedné skupině A ažR, která má obsahovat tento výrobek 2 až 6. Mezery X v přívodních proudech, které mohou být přiřazeny ke skupinám A až R, které neobsahují odpovídající výrobek 2 až 6 se neprojevují v přiřazení /například 3.4, 3.5, 4.4 a 4.5/. Mezery v přivádění, které vyjdou mezisousední skupiny A až R, které mají obsahovat tento výrobek 2_až 6, se projevují jako závady na seskupování. Vedou k potlačení odpovídajícího vytváření skupin A až R a k vadné skupině Y, která je složena jenom z hlavního výrobku 1 /například 3.10, 3.11 a 6.11/.

Ukazuje se, že ke skupině K se mohou tvořit skupiny bez přerušení, potom následuje mezera X, potom skupiny až ke skupině O, následované prázdnou skupinou Y bez výrobku L Potom následují skupina P, dvě prázdné skupiny Y a skupina Q až R. Tento sled může být přiřazen nyní místům proudu hlavního výrobku 1, jak je uvedeno na obr. 2, jak může být předáno pro další operaci zpracování.

Z dat první a druhé tabulky a zodpovídajícího přiřazení výrobků ke skupinám se počítačovým způsobem vypočítají řídicí data pro řízené odvádění výrobků, která jsou zřejmá z třetí tabulky na obr. 3c. Odvádění výrobků je buď aktivní /označeno znaménkem +/ a provádí se přiváděcím prostředkem, nebo je pasivní /označeno znaménkem -/ a neprovádí se přiváděcím prostředkem. Je třeba přitom rozlišit tři případy:

+ odvádění je aktivní, protože je k dispozici přiváděči prostředek s výrobkem a výrobek je požadován, odvádění je aktivní, protože je k dispozici prázdný přiváděči prostředek a není požadován žádný výrobek /odpovídající struktura skupiny nebo skupina/ odvádění je pasivní, protože je k dispozici výrobek, ale žádný výrobek není požadován /ani odpovídající struktura skupiny nebo skupina/.

Případ, že je k dispozici prázdný přiváděči prostředek aje požadován výrobek, nepřichází v úvahu, protože se v tomto případě nevytváří žádná skupina.

Zatímco obr. 3 představuje potřebná a generovaná data v jednom úseku pochodu seskupování, představuje obr. 2 zachycení okamžitého stavu. Skupiny A a B se právě tvoří, skupiny C až O jsou na seskupovací lince 10 skupiny C, F, I, L a O procházejí právě odváděcími místy výrobků 2 až 6, přičemž se ke skupině F připojuje výrobek 5 a ke skupině O výrobek 2. Odpovídající odvádění 13.5 a 13.2 jsou proto aktivní, zatímco odvádění 13.6 a 13.4 jsou pasivní, protože nejsou požadovány odpovídající výrobky 2_až 6 v odpovídajících skupinách, ale jsou k dispozici. Odvádění 13.3 je aktivní, protože skupina L nepožaduje žádný výrobek 3, musí ale projet prázdný přiváděči prostředek. Řídicí signály, které se musí generovat pro tuto polohu řízených odvádění, jsou ve třetí tabulce obr. 3c vzájemně spojeny čárkovaně. Také ve druhé tabulce obr. 3b je naznačen okamžitý stav, zobrazený na obr. 2, a sice přerušovanou čarou, umístěnou více vlevo, mezi nimiž jsou zahrnuta data a přiřazení, která jsou relevantní okamžitému stavu, zobrazenému na obr. 3. Data a přiřazení, ležící vpravo od pravé čáry, ještě nejsou relevantní, protože se ještě nezpracovávají odpovídající skupiny, data ležící vlevo od levé čáry již nejsou relevantní, protože odpovídající výrobky byly již přiřazeny ke skupinám. Aby mohly být stanoveny sekvence skupin A, B, C až R, mezer X a prázdných skupin Y, musí být kontroly 11,1 až 11,6 přivádění a přiváděči zařízení, která k nim vedou, uspořádány tak, že dříve než se hlavní výrobek 1 nebo odpovídající mezera X vede do seskupovací linky 10, jsou k dispozici ve vyrovnávacím prostoru 12.2 až 12,6 výrobky 2 až 6 nebo přiváděči mezery X přiřazené odpovídající skupině A až R. Přiřazení, uvedená ve druhé tabulce obr. 3b vpravo od přerušované čáry se týkají výrobků, které jsou k dispozici pro minimálně nutný stav naplnění ve vyrovnávacích prostorech 12.2 až 12.6.. Obr. 2 a 3 a, b, c se týkají příkladu jedné varianty provedení způsobu podle vynálezu.

-5CZ 282530 B6

Podobné příklady mohou být stanoveny pro varianty způsobu s jiným počtem přivádění výrobků a také pro varianty způsobu bez přivádění hlavního výrobku nebo pro přivádění více než jednoho hlavního výrobku.

Na obr. 4 je znázorněn funkční princip zařízení, se kterým se mohou provádět tři podstatné operace způsobu, kontrola přiváděni, vyrovnávání a řízené odvádění. Jde přitom o další vývoj nekonečného oběžného transportního zařízení pro kusové výrobky, popsaného v americkém patentovém spise 4 887 809, a které se předpokládá jako známé zařízení. Zařízení má určitý počet unášečů 42.1, 42.2, 42.3 ..., oběžných v nekonečném vedení 41 a vzájemně spřažených pomocí vlečného spojení a poháněných na dvou místech vždy jedním, odděleně řiditelným hnacím ústrojím 43 a 44. Tím, že vlečné spojení mezi unášeči 42.1, 42.2, 42.3 ... je tvořeno pružně zkracovatelným a prodlužovatelným pružícím prvkem, mohou mít unášeče na vedení 41 rozdílné rozteče, a tím, že obě hnací ústrojí 43 a 44 jsou vzájemně řízena naprosto odděleně, může být umístěn na obou částech 41,1 a 41.2 vedení 41, ohraničených hnacími ústrojími, v různém čase různý počet unášečů 42.1. Hnací ústrojí 43 vykonává činnost pohonu řízeného odvádění výrobků /na předchozích obrázcích označeného vztahovou značkou 13/. Posouvá unášeč 42.1 ... vykládací polohy 45. když je aktivován řídicími daty /třetí tabulka obr. 3c/. Ve vykládací poloze 45 se unášeč 42.1 ... otevře a výrobek, který je na něm unášen, se předá na seskupovací linku 10. Když se řízené odvádění aktivuje příště, posouvá se unášeč proti části 41.1 vedení 41, na němž jsou jenom prázdné unášeče 42. Hnací ústrojí 44 vykonává činnost přejímacího pohonu jakéhokoliv přiváděcího zařízení 50, například nakládače. V přejímací poloze 46 uchopí unášeč 42,1 ... výrobek z přiváděcího zařízení 50. Těsně za přejímací polohou 46 je uspořádána kontrola 11 přivádění, která zjišťuje, zda procházející unášeč 42.1 ... nese výrobek nebo nikoliv. Přejímání může být dodatečně opatřeno přejímací, kontrolou 47. Přejímací kontrola 47 kontroluje, zda unášeč 42.1 přejímá v přejímací poloze výrobek nebo nikoliv. Když nastane tato skutečnost, aktivuje se hnací ústrojí 44 a další unášeč 42,2 se přesune do přejímací polohy, když nikoliv, zůstane přejímací pohon pasivní, dokud unášeč 42.2 ... nepřevezme výrobek. Tímto uspořádáním mohou být dalekosáhle eliminovány závady v přivádění /mezery v přívodním proudu/ již v přejímací poloze, takže musí být registrovány ještě jenom závady, které unikly přejímací kontrole 47, a závady, které vzniknou teprve mezi přejímací polohou 46 a kontrolou přivádění pro řízení seskupování. Z přejímací polohy 46 se unášeč přepraví, když převzal výrobek, na část 41.2 vedení 41, sloužící jako vyrovnávací prostor. Rychlost odváděcího hnacího ústrojí 43 je primárně stanovena taktem seskupování. To, jestli je hnací ústrojí 43 aktivní nebo pasivní, je určeno řídicími daty, která jsou pro ně generována /příklad: obr. 3c, třetí tabulka/. Řízení přejímacího hnacího ústrojí 44 je spřaženo s řízením přiváděcího zařízení 50, takže obě pracují ve stejném taktu. Přejímací hnací ústrojí 44 a přiváděči zařízení 50 se řídí s ohledem na přiváděči výkon /rychlost nebo provoz-zastavení zařízení/ podle stavu naplnění příslušného vyrovnávacího prostoru. Přejímací hnací pohon 44 může být dále zapnut nebo vypnut podle dat, dodávaných přejímací kontrolou 47. Ke zjišťování řídicích dat pro hnací ústrojí 43 a 44 a přiváděči zařízení 50 se používá ústředního zpracování dat, které již bylo popsáno v souvislosti s obr. la. Také řízení přejímacího hnacího pohonu 44 podle dat přejímací kontroly 47 může být převzato tímto zpracováním dat. Zpracování dat a odpovídající přenos dat nejsou znázorněny na obr. 4. Ke kontrole 11 přivádění a přejímací kontrole 47 se používá senzorů. Může jít přitom o optické senzory nebo mechanické snímače. Také je možné, že se zařízení podle obr. 4 zapojí do proudu hlavních výrobků 1/obr. 1 b/ před kontrolou přivádění 11.1, přičemž potom přednostně slouží k uzavírání mezer v tomto proudu.

Na obr. 5 je stejně jako na obr. la a lb znázorněno schéma způsobu, kteiý tvoří základ k zařízení k seskupování tiskovin na obr. 6a a 6b. Jde přitom opět o seskupování hlavního výrobku 1, k němuž se seskupují jednotlivé výrobky 2 až 9. Jednotlivé výrobky 2 až 5, 6 až 9 se seskupují po dvou podskupinách do předskupin 10.1 a 10.2, které ve svém pracovním způsobu odpovídají variantě způsobu přesně podle obr. la. Obě podskupiny výrobků 2 až 5 a 6 až 9 se potom seskupují na hlavní seskupovací lince 10.3 s hlavním výrobkem.L·

-6CZ 282530 B6

Na obr. 6a a 6b je znázorněn příklad provedení zařízení k provádění způsobu podle vynálezu, v nárysu /obr. 6a/ a v půdorysu /obr. 6b/. Jde přitom v podstatě o zařízení k provádění varianty způsobu podle obr. 5. Činnost hlavní seskupovací linky 10.3 přebírá zasouvací buben 61, do něhož zajíždí proud hlavních výrobků J, například složených novin. Do těchto novin se přivádějí z navíjecí stanice 62 /v nárysu není znázorněna/ a/nebo z nakládačů 63 /v nárysu jsou znázorněny jen částečně/ skupiny výrobků. Proudy výrobků 2_až 5 jsou vedeny z nakládačů 63.2 až 63.5 vždy přes jedno zařízení podle obr. 4 /v nárysu označené vztahovými značkami 64.2 až 64.5/ na podseskupovací linku 10.1, odkud jsou dopravovány jako proud skupin výrobků 2 až 5 k zasouvacímu bubnu 61. Nakládače 63.4 a 63.5 mohou být volitelně také nahraženy přiváděním z navíjecích stanic 62.1 a 62.2. Proudy výrobků z nakládačů 63.6 až 63.9 plynou jako proudy z dalších nakladačů 64.6 až 64.9 před zařízení podle obr. 4 na podseskupovací linku 10.2 a odtud jako proud skupin výrobků 6 až 9 do zasouvacího bubnu 61. Podseskupovací linky 10.1 a 10.2 sestávají například z oběžného zařízení se svěrkami, které jsou tak utvářeny, že postupně přebírají určitý počet výrobků a předávají je ve skupinách. Ze zasouvacího bubnu 61 vycházejí složené noviny, které obsahují předem daný výběr příloh z výrobků 6 až 9. Zařízení, popsané na obr. 6a až 6b k seskupování tiskovin může být libovolně rozšířeno nebo zmenšeno, čímž je počet seskupovatelných výrobků větší nebo menší.

Claims (9)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Způsob vytváření skupin z plochých předmětů, zejména tiskovin, které jsou přiváděny v plynulých proudech výrobků, a to postupným seskupováním různých výrobků, přičemž tvořící se skupiny mohou obsahovat počet různých výrobků, specificky pro jednotlivé skupiny, vyznačující se tím, žeu každého vstupujícího proudu výrobků (1 až 9) se zjišťují závady v přivádění, zjištění se porovnají s daty týkajícími se struktury tvořených skupin (A až R) výrobků 1 až 9 a provede se přiřazení výrobků (1 až 9) z přiváděného proudu výrobků (1 až 9) k tvořeným skupinám (A až R) výrobků (1 až 9) na základě uvedených dat, přičemž mezi zjišťováním závad a přiřazením do skupin A až R se vyrovnají počty výrobků (1 až 9), přiváděných v plynulých proudech.
2. 2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že se přivádění a tím i vyrovnání počtu výrobků (1 až 9) řídí tak, že na začátku vytváření skupiny (A až R) procházejí všechny výrobky (1 až 9), potřebné pro tuto skupinu (A až R), příslušnou kontrolou přivádění a při závadách v přivádění týkajících se nějaké skupiny (A až R), se posune vytvoření této skupiny (A až R) o jeden takt.
3. 3. Způsob podle nároku 2, vyznačující se tím, že prostřednictvím ústředního zpracování dat (14) s přístupem k zadaným údajům o struktuře skupin (A až R) a k údajům kontroly přivádění výrobků (1 až 9) se z těchto dat vytvářejí řídicí data k řízenému odvádění výrobků (1 až 9) a k jejich přivádění do vyrovnávání jejich počtu.
4. 4. Způsob podle nároku 3, vyznačující se t í m , že před kontrolou přivádění výrobků (1 až 9) se provádí přejímací kontrola vstupních proudů výrobků (1 až 9) k odstranění mezery ve vstupních proudech výrobků (1 až 9).
5. 5. Způsob podle nároku 4, vyznačující se t í m , že přejímací kontrola se řídí ústředním prostředkem pro zpracování dat (14).

   -7CZ 282530 B6
6. 6. Způsob podle nároků laž5, vyznačující se tím, že skupiny (A až R) výrobků (1 až 9) se vytvářejí seskupováním jednotlivých samostatně složených podskupin výrobků (1 až 9).

   a alespoň jednu seskupovací linku, vyznačující se tím, že mezi každé přiváděči zařízení (50) a seskupovací linku (10) je zařazeno zařízení (64) s kontrolou (11) přivádění výrobků (1 až 9), s vyrovnávacím prostorem (12) přiváděných výrobků (1 až 9) a s jejich řízeným odváděním (13), přičemž výstupy kontrol (11) přivádění jsou spojeny s jednotkou zpracování dat (14) s pamětí (15), jejíž výstup je napojen na pohon přiváděcího zařízení (50) výrobků (1 až 9).
7. 8. Zařízení podle nároku 7, vyznačující se tím, že zařízení (64) má unášeče (42) v nekonečném vedení (41), vzájemně spřažené pomocí vlečného spojení a poháněné dvěma nezávislými hnacími ústrojími (43, 44), kde přiváděči zařízení (50) výrobků (1 až 9) je poháněno přejímacím hnacím ústrojím (44) a odváděči hnací ústrojí (43) je umístěno v blízkosti seskupovací linky (10) a tvoří pohon odvádění (13) výrobků (1 až 9), přičemž ve směru pohybu unášečů (42) je za přejímacím hnacím ústrojím (44) uspořádána kontrola (11) přivádění výrobků (1 až 9), tvořená senzorem pro záznam, zda procházející unášeče (42) nesou nebo nenesou výrobky (1 až 9), přičemž část (41.2) vedení (41) tvoří vyrovnávací prostor (12) přiváděných výrobků (1 až 9).
8. 9. Zařízení podle nároku 8, vyznačující se tím, že zařízení (64) je před přejímacím hnacím ústrojím (44) opatřeno přejímací kontrolou (47), tvořenou senzorem k zaznamenání, zda procházející unášeč (42) převzal nebo nepřevzal výrobek (1 až 9).
9. 10. Zařízení podle nároků 8 nebo 9, vyznačující se tím, že obsahuje jednotku na zpracování dat (14), která je spojena se senzory kontrol (47) zařízení (64) a kontrolami (11) přivádění pomocí přenosu dat.