CZ281340B6

CZ281340B6 - Nízkoenergetické potraviny

Info

Publication number: CZ281340B6
Application number: CS911761A
Authority: CZ
Inventors: Helmut Traitler; Heike Winter
Original assignee: Societe Des Produits Nestle S.A.
Priority date: 1990-07-09
Filing date: 1991-06-10
Publication date: 1996-08-14
Also published as: HUT60115A; EP0465689B1; DE69006497D1; DE69006497T2; US5264237A; AU646866B2; NO912598L; JP3217807B2; NZ238618A; HU208065B; DK0465689T3; EP0465689A1; CS176191A3; CA2045380A1; IL98436A; HU911894D0; IL98436A0; ZA914462B; AU7836391A; NO912598D0

Abstract

Nízkoenergetické potraviny s obsahem lipidů, které jsou zcela nebo z části nahrazeny látkou, upravující energetickou hodnotu a tvořenou esterem alifatické kyseliny s alifatickým polyolem, odlišným od glycerolu. Tyto látky nejsou hydrolyzovány hydrolázami zažívací soustavy a nejsou tedy vstřebávány organismem. Jejich fyzikálně-chemické vlastnosti jsou podobné vlastnostem lipidů, látky vyvolávají pocit nasycení a nevyvolávají poruchy zažívací soustavy.ŕ

Description

Nízkoenergetické potraviny

Oblast techniky

Vynález se týká nizkoenergetických potravin s obsahem lipidů,i v nichž jsou lipidy alespoň z části nahrazeny látkou, upravujícíi energetický obsah, tvořené polyolesterem, odlišným od esterů! glycerolu a alifatických kyselin.

Dosavadní stav techniky

Výživa v rozvinutých zemích se vyznačuje příliš velkou spotřebou! tuků, které jsou složkou potravy s nejvyšším množstvím energie.! Tento příliš velký přívod tuků má v sobě riziko ohrožení zdraví,! především jde o onemocnění srdce a cév. Mimoto některé anomálie! metabolismu lipidů, jako jsou hyperlipidemie, obezita a cukrovka,! nevyžadují pouze léčebný zákrok, ale také dietní opatření, které! sníží přívod tuků, zejména nasycených tuků a cholesterolu.

Tuky však mají důležitou technickou,- tj . nevýživnou funkci! vzhledem ke svým zvláštním fyzikálním vlastnostem a přispívají ke! struktuře a chuti většiny potravin. Běžné zvyky ve výživě! nedovoluji snížení spotřeby tuků přes uvedená rizika vzhledem! k tomu, že tuky vyvolávají pocit nasycení.

Z tohoto důvodu byly vyvíjeny snahy nahradit přírodní tuky! v potravinách syntetickými látkami, podobnými tukům, s podobnými! fyzikálně chemickými a organoleptickými vlastnostmi, avšak tytoi látky nejsou organismem metabolizovány. Výhodnou skupinou těchtoi látek jsou polyolestery, odlišné od esterů glycerolu, které jsoui přítomné v přirozených potravinách. Tukové náhražky tohoto typui jsou jen málo hydrolyzovány hydrolázami v zažívacím systému,! takže jsou také málo štěpeny a málo vstřebávány a jsou vylučovány! střevem, přičemž nejsou toxické. Estery cukrů s alifatickými! kyselinami jsou například náhražkami tohoto typu a byly popsány! například v US patentovém spisu č. 3 600 168. Avšak estery cukrúi jsou poměrně nákladné vzhledem k tomu, že jejich výroba jei složitá. Mimoto mají tyto látky tu nežádoucí vlastnost, že častoi vyvolávají průjem.

Podstata vynálezu

Nyní bylo zjištěno, že estery alifatických kyselin a polyolů,i odlišných od glycerolu, přítomné v malém množství v tkáňových! lipidech, zejména mořských živočichů a také v zrnech některých! obilovin mají tu význačnou vlastnost, že téměř nejsou! hydrolyzovány hydrolázami ze zažívacího systému in vitro, a tími také nejsou vstřebávány in vivo v případě, že je potrava! obsahuje. Mimoto nebylo možno při testech in vivo pozorovati žádnou nesnášenlivost nebo střevní poruchy.

Strukturně podobné sloučeniny byly popsány jako regulátory růstui rostlin v evropském patentovém spisu č. 161 114. Zejména jsoui uvedeny estery 2-methyl-l,4-butadiolu a 1,3-propandiolui s kyselinou olejovou, linolenovou a linolovou.

-1CZ 281340 B6

Nízkoenergetické potraviny podle vynálezu obsahují jako látku,i upravující energetický obsah diester nebo triester alifatické! kyseliny o 16 až 22 atomech uhlíku a alifatického polyolu o 3 aži 5 atomech uhlíku s obsahem alespoň jedné esterifikovanéi sekundární alkoholové funkční skupiny a nejvýše jednéi esterifikované primární alkoholové funkční skupiny.

Alifatické polyoly se s výhodou volí z látek, které jsou pro svoui neškodnost součástí živočišných krmiv. Jde například! o 1,2-propandiol, 1,3-butandiol a 2,3-butandiol.

Z této skupiny jsou výhodné polyoly se sekundárními alkoholovými! funkčními skupinami, tj. bez primární alkoholové funkční skupiny. Tento jev je založen na skutečnosti, že hydrolýza lipázamii probíhá přednostně na primárních alkoholových skupinách, takže! míra vstřebávání látky, upravující energetický obsah je přímo! úměrná poměru mezi primárním a sekundárním alkoholem. Například! 2,3-butandiol je výhodný a jeho estery téměř nejsou vstřebávány.

Povaha alifatických kyselin závisí na požadovanýchi fyzikálně-chemických vlastnostech pro dané použití. Látka,i upravující energetický obsah by měla být podobná lipidům, kteréi má nahradit, měla by tedy obsahovat tytéž kyseliny, s výhodou vei stejném poměru. Užité alifatické kyseliny s výhodou obsahují 16! až 22 atomů uhlíku.

Potraviny podle vynálezu mohou mít formu emulze typu olej ve voděi nebo voda v oleji. Vhodnou emulzi olej ve vodě je rekonstituované! mléko, zmrzlina, majonéza, zálivky na saláty a podobné. Emulze! typu voda v oleji zahrnují pomazánky, sladké krémy, margariny,! smetanu do kávy, emulze masa a podobně.

Emulze může být kapalná, polotuhá nebo pevná, v tomto posledními případě je sušená a určená pro rekonstituování ve vodě, například! v případě mléka nebo smetany do kávy. Emulze tohoto typu může míti formu gelu, například v případě kyselého mléka, jogurtu a různých! desertů. Může také jít o disperzi pevných částí v tuku, například! v případě různých polev a čokolády.

Obsah tuku v potravině se obvykle pohybuje v rozmezí 10 až 90 %i hmot. Látka, upravující energetický obsah může tvořit 10 až 100! % hmot, lipidové fáze, v závislosti na požadovaném účinku. Byloi prokázáno, že míra vstřebávání směsi látky, upravujícii energetický obsah a tuku je nepřímo úměrná obsahu látky,! nahrazující tuk.

Pro některá použití, například v případě oleje, určeného kei smažení může být místo oleje užita pouze látka, upravující! energetický obsah nebo může jít o její směs s olejem. V tomto! případě je zvláště výhodná stálost uvedené látky proti hydrolýzei a proti působení tepla.

Látka, upravující energetický obsah tvoří s výhodou 10 až 90 %i hmot, směsi lipidů, jak pro mléčné tuky, tak pro rostlinné tuky.

-2CZ 281340 B6

Zvláštním použitím uvedené látky je částečná náhrada kakaovéhoi másla nebo mléčného tuku v čokoládě nebo různých nádivkách neboi polevách. V tomto případě je množství tuku, kompatibilní! s fyzikálné-chemickými vlastnostmi kakaového másla vyšší, jel možno nahradit 10 až 15 % hmot., vztaženo na kakaové másloi v případě čokolády, v případě nádivek nebo polev je možno! nahradit až 100 % tuku.

Látka, upravující energetický obsah může být připravena známými způsobem chemickou esterifikací polyolu alifatickou kyselinoui nebo směsí alifatických kyselin v nepřítomnosti organického! rozpouštědla, tento postup byl aplikován na reesterifikacii alifatických kyselin a popsán například v publikaci Fat. Sci.i Technol. 89, 480 až 485. Esterifikační reakce se provádí! v reaktoru, opatřeném míchadlem, teplota se udržuje na hodnotě,! blízké teplotě varu pod zpětným chladičem a současně se odstranil reakční voda destilací. Reakce se provádí v přítomnosti! katalyzátoru, například chloridu zinečnatého, při použití malého! přebytku polyolu celkem 2 až 4 hodiny při teplotě 150 až 170 ’C.i Potom se užije podtlaku 0,27 až 2,7 kPa a v destilaci sei pokračuje ještě 1 až 3 hodiny.

Po zchlazení na teplotu místnosti se směs rozpustí například! v hexanu a chlorid zinečnatý se odfiltruje. Získaný produkt sei potom může čistit chromatografií, například na oxidu hlinitém. Jei také možno postupovat tak, že se bez rozpuštění směs čistil například neutralizací, odbarvením, odpařením rozpouštědla! a nakonec odstraněním pachů.

V jednom z provedení syntézy může být esterifikace provedena! známým způsobem enzymatickou metodou při použití nespecifické! lipázy, například z kvasinek. Je možno užít například lipázyi z Candida cylindracea. Postup se provádí po vsázkách tak, že sei alifatické kyseliny rozpustí v uhlovodíku, jako n-heptanu, neboi n-hexanu, například v koncentraci 2 až 10 % hmot. Polyol se smísil s přibližně 10 % vody s obsahem přebytku enzymu vzhledemi k alifatické kyselině. Užije se například tří hmot, dílů enzymu! na dva hmot, díly alifatické kyseliny. Vodná fáze o pH přibližně!

7,2 a organická fáze se mísí za energického míchání při teplotěi 20 až 55 °C, s výhodou při teplotě 40 až 45 C. Reakce probíhá! v heterogenním prostředí na rozhraní obou fází a její rovnovážný! stav se přesunuje vzhledem k tvorbě esteru, protože esterová fázei okamžité přechází do organické fáze.

Ve výhodném kontinuálním provedení této enzymatické syntézy jei možno reakční složky přivádět do styku s zmobilizovaným enzymem,! například na pryskyřici, oxidu křemičitém nebo tkanině, neboi v reaktoru, který umožňuje použití malého množství enzymu.

Látku, upravující energetický obsah je možno chránit protii oxidaci přidáním antioxidační látky, s výhodou rozpustné! v tucích, jako je tokoferol nebo askorbylpalmitát.

Vynález se týká také způsobu výroby látky se sníženými energetickým obsahem, v tomto případě se do potraviny, jejíži energetický obsah má být snížen, přidává místo určitého podílui tuku látka, upravující energetický obsah.

-3CZ 281340 B6

Ve. zvláštním provedení pro použití ke smažení, například! bramborů, nudlí, obalovaného masa, ryb, zeleniny nebo ovoce jei možno potravinu smažit přímo za přítomnosti látky, upravující! energetický obsah.

Praktické provedení vynálezu bude osvětleno následujícími! příklady, v nichž jsou všechny uvedené díly a procentuální údajei hmotnosti, neni-li uvedeno jinak.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

56,4 g směsi alifatických kyselin v následujících podílech v %i hmot.:

kyselina olejová70 kyselina stearová10 kyselina palmitová10 kyselina linolová5 kyselina myristová, palmitoolejová a arachidonová5 se smísí s 0,56 g chloridu zinečnatého v reaktoru, opatřeném! míchadlem a směs se zahřívá za míchání na 160 °C. Reaktor se! v průběhu zahřívání udržuje pod atmosférou dusíku. Potom se! postupně za míchání přidá 9 g 2,3-butandiolu ve formě racemátu.i Reaktor je opatřen sestupným chladičem, udržovaným na teplotě 15 °C obíháním studené vody. Směs se udržuje 3 hodiny na teplotě! 160 °C, potom se užije podtlaku 0,5 kPa a voda se kontinuálně! odstraní spolu se zbývajícím 2,3-butandiolem odpařováním po dobui 2 hodiny. Po čištění kapaliny, získané průchodem roztoku v hexanu! v poměru 1 : 1 sloupcem oxidu hlinitého se získá čištěný esteri s obsahem přibližně 0,2 % volných alifatických kyselin. Indexi lomu je 1,4635 při 20 ’C, viskozita produktu je 49 mPa.s přii teplotě 20 ’C a hustota je 0,895 g/cm³ při teplotě 22,4 °C.

Čištěný produkt má bleděžlutou barvu, je prostý pachu a má i vlastnosti neutrálního rostlinného oleje, například! slunečnicového oleje z hlediska svých fyzikálních vlastností,! zejména stálosti při vyšší teplotě.

Příklad 2 moly směsi alifatických kyselin z příkladu 1 se zahřejí s 1 %i chloridu zinečnatého za míchání na 160 ’C a postupně se přidái 1,15 molu 2,3-butandiolu ve formě racemátu. Směs se nechá přii uvedené teplotě reagovat 3 hodiny, v průběhu této doby sei vznikající voda kontinuálně odvádí ve formě páry. Potom se užijei podtlaku 1,3 kPa a reakce se dále provádí 2 hodiny. Po zchlazení! na teplotu místnosti se chlorid zinečnatý odfiltruje. Poi neutralizaci, odbarvení a nakonec odstranění pachů se získá! světle žlutý produkt bez chuti a bez zápachu, jehož fyzikálníi vlastnosti jsou srovnatelné s vlastnostmi neutrálního oleje.

-4CZ 281340 B6

Příklad 3

Postupuje se obdobným způsobem jako v příkladu 2, 2,3-butandioli ve formě racemátu se uvede do reakce se směsí alifatických! kyselin, obsahující jednotlivé kyseliny v následujících podílech! v % hmot. :

kyselina laurová 13 kyselina stearová 33 kyselina palmitová 23 kyselina olejová 28 jiné kyseliny 3

Získaný produkt je pevný při teplotě místnosti 20 ’C.

Produkt se chová podobně jako kakaové máslo z hlediska teploty! tání, jak je možno zjistit při analýze indexu podílu pevného tuku! SFI, který se stanoví při křivce tání tuku. Tato hodnota uvádí! v % podíl pevného tuku v částečně roztaveném tuku při dané! teplotě při stanovení protonového spektra NMR podle doporučení! I.U.P.A.C., 1. doplněk, 1982, metoda 2.323. Hodnoty jsou uvedeny! v následující tabulce při srovnání s kakaovým máslem.

SFI % teplota °C

	5	10	20	30	37	40
produkt z příkladu 2	73	68	63	48	12	5
kakaové máslo	85	82	73	40	8	0

Příklad 4

4.1. Pokusy s podáváním krmivá s obsahem látky, upravující! energetický obsah obézním krysám

4.1.1. Pokusné podmínky krysích samců ve stáří 8 týdnů bylo rozděleno náhodně do dvoui skupin s obsahem 4 a 5 krys, avšak tak, aby průměrná hmotnosti u každé skupiny byla stejná. Obě skupiny byly krmeny běžnými krmivém, v němž bylo 10 % krmivá nahrazeno ve skupině! A kukuřičným olejem a ve skupině B produktem z příkladu 2 na dobui 35 dnů.

Krysy byly váženy 2x týdně ve dnech 3 a 7 a byla pozorována! jejich srst, jejich anus, jejich výkaly a jejich celkové chování.

Podávané krmivo a zbylé krmivo bylo váženo po každém krmení! a požité krmivo bylo vypočítáno odečtením, krmivo bylo podáváno! v pravidelných intervalech, vždy ve stejném množství. Potom byloi vypočítáno celkové množství požitého krmivá na jedno zvíře.

Po pěti dnech byla zvířata usmrcena, byla oddělena krev a z krve! byla oddělena plasma. Bylo vyjmuto srdce a játra, tyto

-5CZ 281340 B6 orgányi byly promyty a okamžitě zmrazený a potom skladovány při teplotéi -40 ’C do analýzy.

4.1.2. Výsledky

Výsledky, týkající se přírůstků a průběhu celého pokusu jsoui shrnuty v následující tabulce 1.

Je zřejmé, že je možno pozorovat zřetelný rozdíl v přírůstku! hmotnosti od začátku pokusu mezi skupinou A, jíž byl v krmivui podáván kukuřičný olej a skupinou B, jíž byl podáván prostředek! podle vynálezu, skupina A zřetelně rostla rychleji než skupina B.

Krmivo pro skupinu B obsahovalo přibližně 6 % poživatelného tuku! s obsahem 17 % kyseliny linolové a 1,8 % kyseliny! alfa-linolenové. Tyto hodnoty jsou standardní pro typickéi laboratorní krmivo a jsou považovány za dostatečné k tomu, abyi nedošlo k nedostatečnému přívodu tuku u krys.

Rychlejší růst skupiny A pokračoval v průběhu celého pokusu! a jeho výsledkem byl rozdíl v hmot, přírůstku 22,5 % mezi oběma! skupinami, celkový rozdíl v hmotnosti zvířat byl 11,2 %.

Tabula 1

den	průměrný přírůstek 9	A průměrná hmotnost 9	průměrné požité množství g	B průměrný přírůstek 9	průměrná hmotnost 9	průměrné požité množství g	rozdíl v pří· růstku A-B 9
0	0	249	0	0	249	0	0
1	27	276	83,6	22	271	85,7	5
7	62	311	203,8	54	303	213,2	8
IQ	88,6	337,6	291,8	75,1	324,1	301,5	13,5
14	122	371	416,7	102,5	351,5 365,2	423,5	19,5
17	143,3	392,3	501,2	116,2	508,3	27,1
21	169,5	418,5	618,3	137,4	386,4	622,9	32,1
24	188,4	437,4	705,4	148,3	397,3	704,6	40,1
29	209,9	458,1	827,8	166,4	415,4	824	43,5
31	224,3	473,3	917,4	174,4	423,4	918,8	49,9 55,6
35	247,2	496,2	1033,6	191,6	440,6	1031,4

Energetický rozdíl mezi oběma krmivý, založený nai metabolizovatelné energii 12,5 kJ/g u standardního krmivá je 24i % za předpokladu, že energetický přinos látky, upravující! energetický obsah je 0. To je v téměř naprosté shodéi s pozorovaným rozdílem v přírůstku, který je 22,5 %. To ukazuje,i že uvedená látka ve skupině B není metabolizována a že jejíi energetický přínos je opravdu přibližně 0.

Pokud jde o přívod krmivá, není podstatný rozdíl mezi množstvím,i které je oběma skupinami požité v průběhu pokusu. Malý pozorovaný! rozdíl byl 2,2 g pro skupinu B při 1 000 g celkového množství nai zvíře, což je 0,2 %.

-6CZ 281340 B6

Ze získaných výsledku je možno usoudit, že

- neexistuje preference nebo odmítnutí kteréhokoliv krmíval z organoleptických příčin a

-krmivo, podané skupině B mělo nižší obsah energie, avšak tato! skutečnost nevedla zvířata k požití většího množství kei kompenzaci vzhledem k tomu, že přítomnost látky, upravující! energetický obsah poskytovala stejný pocit nasyceni jakoi kukuřičný olej v krmivu skupiny A.

Toto pozorování také neprokázalo žádnou větší změnu v požívání! potravy u zvířat obou skupin.

Nebylo také možno pozorovat žádný abnormální projev u žádného ze! zvířat. Zvířata obou skupin měla suchou, nemastnou srst, nemastný! anus a jejich výkaly neukazovaly na průjem. Výkaly skupiny B byly! tukovité, avšak pevné. Je zřejmé, že látka, užitá ke snížení! energetického obsahu krmivá neměla žádný rušivý účinek na střevní! sliznici.

Při analýze tukové tkáně srdce a jater nebylo možno prokázat! žádné stopy nemodifikovaného diolesteru, nahromaděného! v orgánech. V obou skupinách bylo možno prokázat malá množství! diolesterů, která jsou za normálních poměrů přítomná v játrech.

4.2. Pokusy s látkou, upravující energetický obsah u normálních! myší

Pěti mladým myším samicím bylo podáváno běžné krmivo a voda.! Mimoto se v jediné dávce podá 20 ml produktu z příkladu 1 na kg! tělesné hmotnosti. Sloučenina se podá sondou. Potom se zvířata! váží ve dnech 1, 2, 3, 4, 5, 8, 12 a 15.

U pokusnýcn zvířat nebylo možno pozorovat žádné příznaky! toxicity, mortality nebo abnormálního chování. Anální část zvířat! byla 1,5 hodin po podání produktu pokryta tukem, avšak tento jev! zmizel po 24 hodinách. Přírůstek byl přibližně 10 % v průběhu 15! dnů.

Příklad 5

Nízkoenergetická majonesa

Byly připraveny dva typy majonesy jako emulze typu olej ve vodě! se složením, které je v následující tabulce uvedeno ve sloupcích! A, B a C. Všechny tři produkty měly srovnatelné organoleptické! vlastnosti, avšak velmi rozdílný energetický obsah.

Množství jednotlivých složek v tabulce jsou uvedena v procentech! hmot.

-7CZ 281340 B6

ABC

slunečnicový olej	81	41
kapalný 2,3-butandiolester z příkladu 2	-	40	81
vaječný žloutek	5	5	5
ocet	4	4	4
sůl	1,5	1,5	1,5
cukr	1,5	1,5	1,5
koření	0,8	0,8	0,8
voda do 100	—
Kcal/100 g	780	422	53
KJ/100 g	3,270	1,770	222

Příklad 6

Nízkoenergetická zálivka na salát

Zálivka na salát typu emulze olej ve vodě, v níž vodná fázei obsahovala ocet, byla připravena tak, že jako zahuštovadla byli užit škrob.

V následující tabulce je na jednotlivých zálivkách, označených D,i E a F, ilustrováno snížení energetickéno obsahu těchto zálivek! při použití látky podle vynálezu pro úpravu energetického obsahu! potravin.

Množství jednotlivých složek v tabulce jsou uvedena v procentech! hmot.

D E F

slunečnicový olej	42	20	—
kapalný 2,3-butandiolester z příkladu 2	-	22	42
vaječný žloutek	5	5	5
sůl	4	4	4
cukr	3	3	3
škrob	9	9	9
ocet	15	15	15
koření	3	3	3
voda do 100	-	-	-
Kcal/100 g	473	274	94
KJ/100 g	1,985	1,150	394

Příklad 7

Nízkoenergetická čokoláda

2,3-butandiolester z příkladu 3, který je při teplotě místnosti! pevnou látkou se smísí s kakaovým máslem a/nebo s náhradou! kakaovéno másla v množstvích, která jsou uvedena v následující! tabulce. Tímto způsobem je možno získat čokoládu nebo polevu,! tyto výrobky mají stejné fyzikální a organoleptické vlastnosti,! avšak snížený obsah energie, jak je možno prokázat srovnáními následujících produktů G, H a I v následující tabulce:

-8CZ 281340 B6

Množství jednotlivých složek v tabulce jsou uvedena v procentech! hmot.

	G	H	I
kakao - 55 % tuku	32,8^X	32,8^X	32,8^X
sacharosa	48,3	48,3	48,3
kakaové máslo	19,2	12	—
2,3-butandiolester z příkladu 3		7,2	19,2
sojový lecithin	0,3	0,3	0,3
chuťové látky	stopy	stopy	stopy
Kcal/100 g	560	495	387
KJ/100 g	2,350	2,070	1,621

^x Odpovídá 30 sušiny.

V případě, že se sacharosa nahradí nízkoenergetickým cukrem! PALATINIT, jde o koncentrované sladidlo, nepůsobící zubní kaz, sel sníženou energetickou hodnotou, tvořené směsí glukosylsorbitolui a glukosylmannitolu, sladidlo dodává 50 % energetického obsahu! produktu, má získaná čokoláda energetický obsah 190 Kcal/100 g,i tj. 1 215 KJ/100 g.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Nízkoenergetické potraviny s obsahem lipidů, v nichž lipidy! jsou alespoň z části nahrazeny látkou, upravující energetický! obsah, tvořenou esterem polyolů, odlišným od esterů glycerolui a alifatických kyselin, vyznačující se tím, že jako látku, upravující energetický obsah obsahují diester neboi triester alifatické kyseliny o 16 až 22 atomech uhlíku! a alifatického polyolu o 3 až 5 atomech uhlíku, obsahujícího! alespoň jednu esterifikovanou sekundární alkoholovou funkční! skupinu a nejvýše jednu esterifikovanou primární alkoholovou! funkční skupinu.
2. Nízkoenergetické potraviny podle nároku 1, vyznačující se tím, že jako látku pro úpravu! energetického obsahu obsahují diester nebo triester alifatické! kyseliny a alifatického diolu nebo triolu, v němž jsou! esterifikovány sekundární alkoholové funkční skupiny.
3. Nízkoenergetické potraviny podle nároku 2, vyznačující se tím, že jako látku pro úpravu! energetického obsahu obsahují diester 2,3-butandiolu se směsíi alifatických kyselin, obsahující kyselinu olejovou, palmitovou,! stearovou a linolovou.
4. Nízkoenergetické potraviny podle nároku 1, vyznačující se tím, že v lipidovém podílu obsahují! alespoň 10 % hmot, látky, upravující energetický obsah těchtoipotravin.

-9CZ 281340 B6
5. Nízkoenergetické potraviny podle nároku 4, vyznačující se tím, že jde o emulzi typu olej vei vodě, zvláště o majonézu nebo o zálivku na salát.
6. Nízkoenergetické potraviny podle nároku 4, vyznačující se tím, že jde o polotuhou emulzi typui voda v oleji nebo o emulzi v pevné formě, zvláště o margarin,! pomazánky nebo práškované plnotučné mléko.
7. Nízkoenergetické potraviny podle nároku 4, vyznačující se tím, že jde o zmrzlinu.
8. Nízkoenergetické potraviny podle nároku 4, vyznačující se tím, že jde o olej ke smažení.
9. Nízkoenergetické potraviny podle nároku 4, vyznačující se tím, že jde o pevnou disperzi,! zejména o čoko- ládu, polevu nebo nádovku.
10. Nízkoenergetické potraviny podle nároku 4, vyznačující se tím, že jde o gelovitou emulzi,i zvláště okyselené mléko, jogurt nebo desert.