CZ280316B6

CZ280316B6 - Způsob uchovávání píce

Info

Publication number: CZ280316B6
Application number: CS896414A
Authority: CZ
Inventors: Jouko Setälä; Martin Suominen; Aino Rauramaa; Seppo Sivelä
Original assignee: Valio Meijerien Keskusosuusliike
Priority date: 1988-11-14
Filing date: 1989-11-13
Publication date: 1995-12-13
Also published as: EP0369198A2; FI82354C; AU4457989A; HU207206B; CA2001579A1; DE68909743D1; FI82354B; NO175344B; IE62850B1; EP0369198B1; FI885252A; CA2001579C; JPH0361453A; PL161142B1; IE893568L; NO894520L; NZ231157A; ES2047089T3; FI885252A0; CZ641489A3

Abstract

Způsob uchovávání píce, kmene Lactobacillus plantarum používaného při tomto způsobu, použití kmene k uchovávání píce a píce uchovávané tímto způsobem. Bakteriálního kmene se s výhodou používá spolu s alespoň jedním jiným konzervačním prostředkem, jako je například celluláza a organická kyselina a/nebo s alespoň jednou jinou bakterií mléčného kvašení.ŕ

Description

Vynález se týká způsobu skladování píce, kmene Lactobacillus plantarum, používaného při tomto způsobu, použití tohoto kmene při skladování píce a píce, skladované způsobem podle vynálezu.

Při skladování píce, jako je tráva, se z trávy připraví nasekaná píce a ta se vzduchotěsně utěsní v silu tak, aby se fermentovaly uhlohydráty, obsažené v trávě, (hlavně glukóza, fruktóza a fruktosany) na kyseliny. Za příznivých podmínek při takové fermentaci vzniká hlavně kyselina mléčná. Tak se získá siláž vysoké kvality za malých fermentačních ztrát. Obecně vznikají při fermentaci také těkavé mastné kyseliny, jako je kyselina octová, ve fermentované píci. Všechny fermentační kyseliny snižují hodnotu pH siláže. Jak je dobře známo, vyžaduje skladování krmiv, aby byla jejich hodnota pH snížena na 4 nebo na ještě nižší hodnotu, což vyžaduje přibližně 100 kyselinových ekvivalentů na jednu tunu píce.

Volná fermentace, probíhající v píci, se obtížně řídí ve směru žádoucí fermentace, to znamená tak, aby probíhalo mléčné kvašení tak čisté, jak je vůbec možno. Proto se provádějí zkoušky ke zlepšení skladování pice za použití konzervačních přísad. Z těchto způsobů je nej známější princip, zavedený A.I. Virtanenem, známý jako AIV princip, podle tohoto způsobu se přidávají bud organické nebo anorganické kyseliny do píce jednotlivě nebo ve formě směsí. Kyselina nebo kyseliny se přidávají do píce v množství, dostatečném ke snížení hodnoty pH píce na 4 nebo na ještě nižší hodnotu. Ve většině případů se v současné době používá kyseliny mravenčí samotné nebo ve směsi s jinými kyselinami. Jinými konzervačními přísadami jsou například přísady, zavedené Vanbellem a Bertinem (viz Ensilage - new biological aspects - Silážování - nová biologická hlediska - Sanofi Sante Animale, 1985). Konzervační přísady mají přímé inhibiční působení na fermentaci, to se týká také konzervačních přísad, obsahujících formalin. Příklady takových konzervačních přísad jsou uvedeny ve shora uvedené publikaci, jakož také ve finském patentovém spise číslo 68949.

Avšak použití kyselin a směsí kyselin a formalinu je spojeno s problémy, jako je korozivní působení kyselin a alergické symptomy, vyvolané formalinem. Proto se provádějí zkoušky použití a zavedení konzervačních přísad, které by neměly uvedené nepříznivé působení. Alternativní používaná činidla zahrnují enzymy, odbourávající rostlinné vlákno (viz například finský patentový spis číslo 66282). Takové enzymy produkují zvláštní cukry v píci pro použiti jako suroviny při fermentaci, což je způsobeno mikroflorou, obsaženou v trávě. Jelikož je mikroflora, obsažená v trávě, velice heterofermentativní, pouhá produkce cukru není dostatečná k zajištění vysoce kvalitní píce a nízkých ztrát při skladováni (viz například Setálá, Enzymes in the forefront of food and feed industries - Enzymy v popředí průmyslu potravin a krmiv, seminář v Espoo/Otaniemi, 16. června až 17. června, 1988/. Při pokusech vyhnout se problému, působenému heterofermentativnosti mikroflory, se přidávají většinou homofermentativní bakterie mléčného kvašeni do píce současné s přidáváním enzymu. Použití a zkoušení takových bakterií mléčné kyseliny jsou popsány například Woolfordem a Sawczycem (viz Grass and Forage Science 39, 1984, str. 139 až 158). Bylo také navrženo používání určitých bakteriálních kmenů pro skladování píce (Evropský patentový spis

-1CZ 280316 B6 číslo A2-0 250 786). Ve většině případech byly původy kmenů, jejich chování za podmínek silážování a vlastnosti kmenů identifikovány a chráněny neurčitě v příslušných publikacích, přičemž zkoušky, provedené za použití různých kmenů na bázi dat z uvedených publikací poskytovaly špatné výsledky se zřetelem na kvalitu siláže. Pro skladování siláže byla užívána nejrůznější kritéria pro očkovací bakterie. Jakožto obecná nejdůležitéjší kritéria se uvádí:

- dobrý růst v širokém oboru teplot a za aerobních a anaerobních podmínek,

- homofermentativnost,

- snášenlivost ke kyselinám,

- rychlá produkce kyseliny,

- chybějící proteolytická aktivita,

- schopnost fermentovat flukózu, fruktózu a sacharózu,

- nevytvářeni dextranu ze sacharózy, ani mannitolu z fruktózy,

- účinnost v suchém materiálu a

- stabilní vlastnosti.

Vyvíjejí se snahy předcházet vedlejším fermentacím při konzervaci, přičemž by se však neovlivňovaly homofermentativní bakterie mléčného kysání a jejich vlastnosti. Nejlepším známým konzervačním prostředkem je kyselina mravenčí. Nebylo však možné použit kyseliny mravenčí spolu s bakteriemi mléčného kysání, jelikož kyselina mravenčí jako taková snižuje účinnost bakterií.

Nyní se s překvapením zjistilo, že je možno izolovat ze siláže vysoce účinný a s mravenčanem slučitelný homofermentativní kmen mléčného kysání bakterie L. plantarum (AIV 755), deponovaný v německé sbírce mikroorganismů a buněčných kultur (Deutsche Sammlung von Mikroorganismen und Zellkulturen) pod číslem DSM 4904, 20. října 1988. Kmene lze používat ke konzervaci píce, jelikož má na skladování píce příznivé působení. Způsob podle tohoto vynálezu je vhodný pro uchovávání píce, jako trávy, například kostřavy, bojínku lučního a srhy.

Způsob podle vynálezu pro uchovávání píce je charakterizován tím, že se do píce přidává kmen L. plantarum, který se vyznačuje vlastnostmi, uvedenými dále v odstavcích I až IV.

Při skladování píce se přidává bakterium v množství přibližně 10⁵ až 10⁷ cfu/g píce, s výhodou 10⁶ cfu/g píce.

Používaný termín cfu značí jednotky, tvořící kolonii (colony forming units). Je to počet vyrostlých kolonií a v popise a nárocích tohoto vynálezu se udává počet vyrostlých kolonií na gram píce, tj. jako cfu/g.

Je výhodné přidávat bakterie spolu s alespoň jedním jiným konzervačním prostředkem a podle možnosti spolu s alespoň jedním jiným kmenem L. plantarum, nebo s jiným druhem bakterií mléčného kvašení. Bakterie a alespoň jeden konzervační prostředek se mohou přidávat ve formě jediného roztoku. Vhodné konzervační přísady zahrnují enzymy, odbourávající rostlinné vlákno (jako je například celuláza), mravenčan, benzoát, kyselina propionové a/nebo kyselina akrylová. Mravenčan se s výhodou používá v množství

-2CZ 280316 B6

500 g/t píce. Bakteriální kmen podle vynálezu je identifikovatelný vlastnostmi, uvedenými dále v odstavci I až IV. Požadované vlastnosti má například kmen DSM 4904. Použití těchto bakterií pro konzervaci píce a píce, konzervovaná způsobem podle vynálezu, spadají do rozsahu tohoto vynálezu.

Vynález je nyní podrobně popsán také za pomoci připojených obrázků, týkajících se bakteriálního kmene, přičemž na obr. 1 je plasmidový profil kmene DSM 4904. Na obr. 2 jsou elektroforetická vyobrazení plasmidu (episome) DNA kmene DSM 4904 a kultur, izolovaných ze sila v prázdném stavu(The emptying stage of the silo) s přidáním BglII restrikčního enzymu (Boehringer Mannheim GmbH, Mannheim, Penzberg, F.R.G.).

Dále uváděná procenta jsou vždy míněna jako procenta hmotnost/objem se zřetelem na koncentrace konzervačních přísad a jako procenta hmotnost/hmotnost se zřetelem na obsah sušiny.

Vlastnosti kmene L. plantarum DSM 4904:

I. L. plantarum kmen izolovaný ze siláže má tyto vlastnosti:

- gram-pozitivní,

- rovná, tyčinková bakterie rovnoměrné tloušťky,

- katalázo-negativní,

- homofermentativní,

- růst při teplotě +15 ’C, žádný růst při teplotě +45 *C,

- neprodukuje amonium z argininu

- produkuje L a D kyselinu mléčnou nebo specifické racemátové aktivity; množství L mléčné kyseliny je přibližně 45 % se zřetelem na mléčnou kyselinu jako celek a množství D mléčné kyseliny je přibližné 55 % se zřetelem na mléčnou kyselinu jako celek; při růstu v živné půdě MRS (laboratoře Difco Laboratories, Detroit, Michigan, USA) při teplotě 30 °C po dobu 17 hodin je celkové množství kyseliny mléčné přibližně 2 g/100 ml živné půdy MRS.

II. Kmen DSM 4904 má jednotlivý plasmid, mající spíše vysokou molekulovou hmotnost (35 až 40 kb) (obr. 1).

III. Kmen DSM 4904 fermentuje následující cukry nebo alkoholy cukru podle API 50 CH (API Systém S.A., Francie):L-arabinóza, ribóza, galaktóza, D-glukóza, D-fruktóza, D-mannóza, mannitol, α-methyl-D-mannozid, N-acetylglukozamin, amygdalin, arbutin, esculin, salicin, cellobíóza, maltóza, laktóza, melibióza, sacharóza, trehalóza, melezitóza, D-raffinóza, β-gentiobióza, D-turanóza.

IV. Další vlastnosti kmene DSM 4904:

A. Kmen je slučitelný s kyselinou mravenčí a alespoň s kyselinou benzoovou, akrylovou a propionovou.

- ve vodném roztoku mravenčanu sodného (30%, o hodnotě pH

6,25), například vymražovacím sušením připravený preparát kmene si ponechává alespoň 4 hodiny počáteční koncentraci (10⁹ cfu/ml);

-3CZ 280316 B6 značný růst v živné půdě MRS (hodnota pH 6,8), obsahující 0,3 % kyseliny benzoové, měřeno v hodnotách Klett (Klett-Summersonův fotoelektrický kolorimetr, Arthur H. Thomas comp. Philadelphia P.A., USA); při koncentraci kyseliny benzoové 0,05 % v téže živné půdě při hodnotě pH 4 je růst stále ještě dostatečný. Inkubace po dobu 4 dnů při teplotě 30 ’C.

Tabulka I

Růst kmene DSM kyseliny benzoové (4	4904 v živné půdě MRS při různé koncentraci dny při teplotě 30 °C)
Koncentrace kyseliny	benzoové	Hodnota pH
		6,8	4,0
%		hodnota Klett
0,00		600	500
0,05		600	460
0,10		600	190
0,20		600	15
0,30		550	6
0,40		510	-
0,50		470	-

- slučitelnost s propionovou kyselinou (živná půda MRS, hodnota pH 4,0): kmen DSM 4904 roste dobře v živné půdě, obsahující 0,5 % kyseliny propionové,

- kmen DSM 4904 snáší kyselinu akrylovou v koncentracích 0,1 až 0,15 % (živná půda MRS, hodnota pH 4,0),

- kmen DSM 4904 nesnáší hexamethylentetramin.

B. Citlivost kmene DSM 4904 k antibiotikům

- Kmen DSM 4904 plně odolává následujícím antibiotikům: gentamycin, kanamycin, neomycin, novobiocin, streptomycin, sulfonamidy, vancomycin,

- Kmen DSM 4904 je v určité míře citlivý nebo plně citlivý k následujícím antibiotikům: ampicillin, bacitracin, chloramfenikol, erythromycin, penicillin G, rifamycin, lyncomycin, tetracyklin, virginiamycin, spectinomycin.

V. Retence kmene DSM 4904 v siláži

- Retence kmene DSM 4904 v siláži je dobrá. Déle než 5 měsíců po výrobě siláže (viz příklad 2) byly nalezeny bakterie L. plantarum se stejnými charakteristickými vlastnostmi, jako jsou vlastnosti DSM 4904 kmene. Byly identické se zřetelem na biochemické reakce a plasmidové profily a identické podle BglII (obr.2),

- při anaerobickém růstu kmene v živné půdě MRS spolu s kmenem E. coli NB (izolovaným z vody) je kmen DSM 4904 schopen rozrušit

-4CZ 280316 B6

E. coli v průběhu 9 dnů, přičemž množství kmene DSM 4904 zůstává stále 9 x 10⁶ cfu/ml po 9 dnech.

VI. Produkce buněk

- Kmen se nechává růst v prostředí na bázi syrovátky. Kmen se suší vymražováním a vymražováním vysušený přípravek se může skladovat v mrazničce (při teplotě -18 °C) po dobu alespoň šest měsíců.

VII. Použití při uchování píce

Vymražováním usušený kmen se mísí s vodou spolu s jinými činidly, používanými pro konzervaci píce, jako je například enzym a používá se v průběhu čtyř hodin od smíšení v dávkách 10⁵ až 10⁷ živých buněk/g píce. Přednost se dává dávkování 10⁶ živých bunék/g píce.

Následující příklady praktického provedení vynález objasňují, nijak jej však neomezují.

Příklad 1

Rozsekaná tráva s obsahem sušiny 16,5 %, přičemž sušina obsahuje 16,2 % surové bílkoviny, 24,2 % surové vlákniny a 12,4 % cukru, se silážuje v 10 kg skleněných silech. Píce se pečlivé upéchuje a sila se utěsní vzduchotěsné plastickou fólií. Přísady se přidávají ve formě jednoho roztoku, který se nastříkává na obracenou píci. Přísady ve zkušebních silech jsou následující:

A. žádné konzervační přísady,

B. roztok AIV II v množství 5 1/t píce,

C. kmen DSM 4904 v množství 10⁶ cfu/g píce, enzym 150 ml/t píce,

D. jako podle odstavce C a přídavné formiát sodný v množství

000 g/t píce,

E. jako podle odstavce C a přídavné propionát sodný v množství

000 g/t píce a Pediococcus pentosaceus (v množství 10⁷cfu/g).

Roztok AIV II obsahuje 80 % kyseliny mravenčí a 2 % kyseliny ortofosforečné.

Enzymem je enzymový přípravek, odbourávající rostlinné vlákno a obsahující hlavně celullázu, jakož i jiné účinné látky, jako je hemicelluláza.

Výsledky zkoušek ukazují, že přísady podle odstavce

C, D a E mají velmi příznivé působení na skladovatelnost siláže.

Siláže podle odstavce C, D a E obsahují mnohem více cukrů a menší obsah produktů odbouraných bílkovin, amoniaku, než siláže s přísadami podle odstavce A a B. Vysoký poměr kyselina mléčná/kyselina octová v siláži s přísadami podle odstavce C, D a E dokládá intenzivní vysoce homofermentativní mléčné kvašení.

-5CZ 280316 B6

Tabulka II

Chemické složení siláže při silážovací dobé 60 dní

Siláž	Hodnota pH	Mléčná procenta	Octová Máselná kyselina vztažená na sušinu	Cukr	nh₃ g/i
A	3,86	10,8	2,3	1,2	0,32
B	3,95	4,4	1,8	2,1	0,18
C	3,72	10,4	0,9	2,7	0,10
D	3,77	10,0	0,8	3,3	0,12
E	3,80	11,0	1,2	2,9	0,17

Nadto mikrobiologické složení zkoušených siláží dokládá, že kmen DSM 4904 odolává přísadě formiátu a že celkové množství bakterií mléčného kvašení zůstává stejné, jako když formiát není přidán (tabulka III).

Tabulka III

Mikrobiální složení zkoušených siláží při silážovací době 60 dní

Siláž	LAB (x 10⁶)	Kvasinky (x 10³)	Plísně	CB	Clostridia
A	6	1,5-510	cfu/g siláže <100	<10	3-7
B	12	2-110	100-500	<10	3-15
C	11	11-100	100-3000	<10	4
D	7	17-110	400-1100	<10	3-40
E	10	1900-3900	<100	<10	3-30

(LAB = bakterie mléčného kvašení; CB - coli tvořící bakterie)

Příklad 2

Tráva s obsahem sušiny 18,0 % přičemž sušina obsahuje 15,3 % surové bílkoviny, 27,1 % surové vlákniny a 10,6 % cukru, se rozseká a silážuje se do 500 kg sila. Použije se dvou paralelních sil pro každou zkoušenou píci a píce se v silu pečlivé upěchuje, načež se silo těsně zakryje fólií z plastické hmoty a zatíží se nádobou naplněnou vodou (tlak přibližně 2500 Pa). V sekačce se do píce přidávají následující přísady:

A. žádné konzervační přísady,

B. roztok AIV II v množství 5 1/t píce (viz příklad 1),

C. kmen DSM 4904 v množství 10⁶ cfu/g píce, enzym 300 ml/t píce,

D. jako podle odstavce C a přídavně formiát sodný v množství 1000 g/t píce.

Rozdíly složení zkoušené siláže jsou podobné, jako v příkladu 1 (tabulka IV). Ze srovnání siláže C a D je zřejmé, že formiát

-6CZ 280316 B6 ovlivňuje příznivě mikrobiologické složení se zřetelem na kvasinky a plísně, obsažené v siláži (tabulka V).

Tabulka IV

Chemické složení zkoušených siláži při silážovací době 140 dní

Siláž	Hodnota	pH	Mléčná	Octová kyselina	Máselná	Cukr	nh₃-:
	procenta	vztažená na	sušinu			% N
A	3,92		11,2	2,6		0,2	10,9
B	4,15		5,2	2,0	0,9	0,5	8,7
C	3,71		10,3	1,0	-	3,3	1,8
D	3,69		10,5	1,0	-	3,7	1,8

Tabulka V

Mikrobiologické složení zkoušené siláže

Siláž	LAB	Kvasinky	Plísně	CB	Clostridia
	(x 10⁶)	(x 10³)

cfu/g siláže

67-110

B12-55

C1-8

D1

35-51 300-440 150-46000

25-170

10-100 100-200000

10-12000 <10 <10

10-6700 10-60 <10

14-45 450-45000 <3

3-20

Siláž byla skladovátelnost vyvíjející se v zůstává siláž C a D stálá studována se při teplotě každé aerobní odolnost a na ’C; měřena byla také teplota, Navzdory vysokému obsahu cukru dobu dvou dnů (tabulka VI).

zřetelem na ’C; měřena siláži.

PO

Tabulka VI

Vývoj tepla v siláži (°C)

Zkoušená siláž	1 den	2 dny	7 dní
A	14	18	30
B	10	18	20
C	11	18	34
D	10	18	31

Formiát zlepšuje stabilitu siláže a vzrůst teploty siláže D je pomalejší, než siláže C.

Příklad 3

Tráva o obsahu sušiny 20 až 22 %, přičemž sušina obsahuje

17,3 % surového proteinu, 24,3 % surové vlákniny a 12,2 % cukru,

-7CZ 280316 B6 se silážuje v bunkrovém silu o 90 tunách. Píce se sklízí rozsekávací sekačkou a přísady se vnášejí spolu se sekáním. Píce se upěchuje zdusáním traktorem a vzduchotěsně se pokryje plastikovou fólií. Přísady jsou následující:

A. žádné konzervační přísady,

B. roztok AIV II v množství 5 1/t (viz příklad 1),

C. kmen DSM 4904 v množství 10^ cfu/g píce, enzym v množství 300 ml/t píce,

D. jako podle odstavce c a přídavně formiát sodný v množství

500 g/t píce,

E. jako podle odstavce C a přídavně Pediococcus pentosaceus v množství 10³ cfu/g píce.

Se zřetelem na kvalitu siláže jsou výsledky souhlasné s výsledky, uvedenými pro siláž v příkladech 1 a 2 (tabulka VII).

Tabulka VII

Chemické složení zkoušených siláží při silážovací době 56 dní

Siláž	Hodnota pH	Mléčná	Octová kyselina	Máselná	Cukr	nh₃
A	3,89	procenta vztažená 10,1 1,6	na sušinu 0	1,8	g/1 0,51
B	4,05	1,9	0,8	0,1	10,2	0,16
C	3,87	10,7	1,6	0	4,5	0,37
D	3,84	10,4	1,2	0	4,0	0,30
E	3,78	10,8	0,8	0	5,3	0,21

Příklad 4

V tabulce VIII je doloženo snížení hodnoty pH a produkce L a D mléčné kyseliny v různých silážích, silážovaných za podmínek podle příkladu 2.

Tabulka VIII

Snížení hodnoty pH a produkce kyseliny mléčné v různých silážích po silážování po dobu 0 až 14 dnů (Procento kyselin vztaženo na sušinu)

Siláž Vzorek Čas, dny

	0	2	3	7	14
A	pH	5,8	5,6	4,6	4,1	4,1
	L kyselina mléčná	0,1	1,4	2,7	3,9	4,7
	D kyselina mléčná	0,1	0,4	2,2	3,3	3,9
	kyselina octová	0,0	0,5	0,7	1,0	1,2
B	PH	4,1	4,2	4,1	4,2	4,3
	L kyselina mléčná	0,1	0,0	0,1	0,1	0,4
	D kyselina mléčná	0,0	0,0	0,0	0,0	0,1
	kyselina octová	0,0	0,0	0,0	0,1	0,3

-8CZ 280316 B6

Tabulka VIII (pokračování)

Siláž Vzorek Čas, dny

	0	2	3	7	14
c	pH	5,7	3,9	3,8	3,9	3,8
	L kyselina mléčná	0,1	3,1	4,1	4,4	4,7
	D kyselina mléčná	0,1	5,3	5,6	5,3	5,4
	kyselina octová	0,0	0,4	0,5	0,9	1,0
D	PH	5,8	4,0	3,9	3,8	3,8
	L kyselina mléčná	0,1	2,5	2,8	3,9	4,0
	D kyselina mléčná	0,1	5,7	5,7	5,5	5,6
	kyselina octová	0,0	0,4	0,4	0,7	0,9

Po dvou dnech kmen DSM 4904 a enzym s přísadou formiátu nebo bez přísady formiátu snížily hodnotu pH siláže pod 4, což je žádoucí hodnota pro konzervaci a uchovávání siláže. Také produkce kyseliny mléčné je vysoká, jelikož celkové množství kyseliny mléčné po dvou dnech je již vyšší než přibližné 8 %, vztaženo na sušinu.

Jak je typické pro kmen DSM 4904, je fermentace siláží velmi homofermentativní od samého začátku. Malé množství kyseliny octové v siláží dokládá čistotu fermentace. Kromě toho přísada formiátu dále snižuje produkci kyseliny octové ve fermentované siláží.

Příklad 5a

Tráva, obsahující hlavně bojínek luční, se silážuje v 10 kg laboratorních silech. Přísady se nastříkají na píci ručním stříkáním, siláž se upěchuje, zatíží se a vzduchotěsné se zakryje. Silážovací doba je 60 dní. Výsledky zkoušek, uvedené v tabulce IX, dokládají, že kmen DSM 4904 vykazuje dobré konzervační působení. Se zřetelem na fermentační kyseliny je siláž bez konzervační přísady velmi podobná siláží DSM 4904, zatímco siláž s DSM 4904 má výrazně nižší koncentraci nepříznivého amoniaku (NH₃).

Tabulka IX

Roztok AIV II a DSM 4904 při skladování trávy (AIV II, 5 1/t, píce, DSM 4904 kmen v množství 10⁶ cfu/g píce)

Přísady do píce Mléčná Octová Máselná Cukr NH₃ pH kyselina procenta vztažená na sušinu g/1

žádná	8,3	1,8	1,3	0,39	4,0
AIV	3,6	0,9	7,1	0,24	4,1
kmen DSM 4904	7,5	1,8	1,4	0,12	3,9

-9CZ 280316 B6

Příklad 5b

Tráva, obsahující hlavně bojínek luční, se silážuje v přibližně 10 tunových bunkrových silech. Píce se sklízí žacím strojem a konzervační přísady se přidávají do píce spolu se sklízením píce. Sila se vzduchotěsně uzavřou plastikovou fólií a zatíží se nádobou s vodou.

Jak je zřejmé z tabulky X, je siláž s přísadou enzymu velmi podobná siláži bez přísady konzervačních činidel. Při porovnání výsledků podle tabulky IX a X je zřejmé, že siláž s přísadou enzymu je jasně horší než siláž s DSM 4904 se zřetelem na koncentraci amoniaku.

Tabulka X

Vliv enzymu celluláza na fermentaci

140 dní trávy při silážování

Konzervační přísada	Hodnota pH	Mléčná Octová Máselná kyselina	Cukr	nh₃
		procenta vztažená na sušinu	g/i
žádná	3,89	7,4 1,0 0,0	2,7	0,77
enzym	3,82	9,5 0,9 0,0	3,1	0,59

Příklad 6

Tráva, obsahující hlavně bojínek luční, se silážuje v 10 kg laboratorních silech, jak je popsáno v příkladu 5.

Tabulka XI vliv propionátu sodného na fermentaci siláže

Přísady Hodnota pH k píci	Mléčná	Octová kyselina	Máselná	Cukr NH₃ LAB
	procenta	vztažená	. na sušinu g/1 cfu/g
				x 10⁶
DSM 4904 +				*
enzym 3,8	12,1	1,3	0,0	2,4 0,15 9,5
DSM 4904 +
enzym +0,2 % propionátu sodného 3,8	12,6	1,1	0,0	2,9 -0,13 160
Propionát sodný	nemá nepříznivého	vlivu na	množství bakterií

mléčného kysáni (LAB), přičemž se kvalita fermentace (poměr kyselina mléčná/kyselina octová; množství NH₃) zlepšuje (jak dokládaj i hodnoty v tabulce XI).

-10CZ 280316 B6

Příklad 7

Přibližné 45 t trávy, sestávající hlavně z bojínku lučního a z kostřavy, se silážuje v bunkrovém silu. Tráva se rozsekává sklízeči sekačkou a při sklizni se do ní vnášejí přísady. Tráva se udusá v silu traktorem, vzduchotěsně se pokryje fólií z plastické hmoty a zatíží se.

Tabulka XII

Vliv benzoátu sodného na fermentaci siláže při silážování na 56 dní

Přísady k píci	Hodnota PH	Mléčná	Octová kyselina	Máselná	Cukr	nh₃
DSM 4904 +		procenta	vztažená	na sušinu		g/i
enzym	3,9	10,7	1,6	0,0	4,5	0,37
DSM 4904 +
enzym + 0,05 % SB	3,9	10,3	1,5	0,0	3,0	0,37
DSM 4904 +
enzym + 0,1 % SB	3,8	11,1	1,1	0,0	4,7	0,24
(SB - benzoát sodný)

Benzoát sodný nemá nepříznivé působení na množství bakterií mléčného kysání (LAB). Ve všech silážích kolísá množství bakterií mléčného kysání mezi 10⁶ a 10⁸ cfu/g. Ošetření benzoátem snižuje značně množství kvasinek. Bez benzoátu je množství kvasinek 100 cfu/g. Siláž, ošetřená benzoátem, je kvasinek prostá. Kvalita fermentace je stále ještě lepší při dávce 0,1 % benzoátu sodného (viz tabulka XII).

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Způsob uchovávání píce, vyznačující se tím, že se k píci přidá kmen Lactobacillus plantarum DSM 4904 a enzym, odbourávající rostlinné vlákno, a/nebo organická i kyselina nebo její sůl.
2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že se kmen Lactobacillus plantarum DSM 4904 přidává v množství 10⁵ až 10⁷ cfu/g píce, s výhodou v množství 10⁶ cfu/g.
3. Způsob podle nároku 1 a 2, vyznačující se tím, že se kmen a jedna další přísada přidávají společné v jednom roztoku.
4. Způsob podle nároku 3, vyznačující se tím, že se jako enzymu, odbourávajícího rostlinná vlákna, použije celuláza.
5. Způsob podle nároku 3, vyznačující se tím, že se jako organická kyselina nebo její sůl použije formiát, benzoát, kyselina propionová nebo kyselina akrylová.
6. Způsob podle nároku 5, vyznačující se tím, že se formiát s výhodou přidává v množství 1 500 g/t píce.
7. Kmen bakterií mléčného kvašení pro uchovávání píce podle nároku 1, kterým je Lactobacillus plantarum DSM 4904.