CZ279230B6 - Trubková kokila pro plynulé odlévání - Google Patents

Abstract

Kondenzátor je tvořen několika trubkovými svazky teplosměnných trubek (2), jimiž protéká chladicí voda. Parovzdušní směs vstupuje do kondenzátoru z boku. Na straně, odvrácené od vstupu parovzdušní směsi, je v každém trubkovém svazku teplosměnných trubek (2) vytvořen chladicí prostor (30), navazující na centrální dutinu (3). V chladicím prostoru (30) jsou uloženy teplosměnné trubky chladiče (4) parovzdušní směsi. Trubkový svazek a chladič (4) parovzdušní směsi jsou ukončeny boční stěnou (50) a horní stěnou (51) krytu (5), do jejichž styku je vložen a hermeticky k nim připojen sběrový kanál (8) s odměřovacími otvory (80). Další část krytu (5) tvoří šikmé stínění (52), připojené k horní stěně (51) krytu (5) a vsunuté do šikmé štěrbiny mezi chladičem (4) parovzdušní směsi a přilehlou částí trubkového svazku.ŕ

Description

Trubková kokila pro zařízení na plynulé odlévání

Oblast techniky

Vynález se týká trubkové kokily pro zařízení na plynulé odlévání, obsahující licí jímku, opatřenou dolním licím otvorem, chladicí plášť kokily, umístěný pod licí jímkou v prodloužení vnitřní stěny licího otvoru, a zahřívané jádro, které s kokilou vymezuje úzký trubkový licí prostor, souosý s licím otvorem, přičemž kokila sestává z válcového chlazeného dutého tělesa, obklopeného chladicím pláštěm, a z hlavy, vyčnívající do licího otvoru.

Přesněji řečeno, se vynález týká trubkové kokily pro plynulé odlévání trubky, jejíž poměr tloušťka/průměr je malý, menší než 10 %, přičemž tloušťka samotná nepřekračuje 5 mm.

Dosavadní stav techniky

Zařízení pro plynulé odlévání takové trubky obsahuje, jak je to popsáno ve francouzském patentovém spisu č. 2 415 501, pod licí jímkou kokilu v podstatě válcovitou, která je opatřena dolním otvorem a je obklopena chladicím pláštěm s jádrem nebo trnem, který prochází licí jímkou, přičemž vymezuje trubkový otvor pro odlévání trubky. Toto zařízení obsahuje dále vytahovací ústrojí, které krok za krokem vytahuje ztuhlou trubku tou měrou, jak je vytvářena.

V případě odlévání trubky s tenkou stěnou a zejména litinové trubky je v důsledku toho, že vstup do licí mezery je úzký, nebezpečí předčasného ucpání licího prostoru částečným ztuhnutím litiny.

Bylo již navrženo opatřit kokilu hlavou, vnikající do vnitřku licího otvoru a tím přesunout vstup trubkové mezery do teplejšího pásma. V určitých případech je hlava jednoduchým prodloužením válcového tělesa kokily. V jiných případech je podle výhodnějšího provedení tvořena komole kuželovým výstupkem, zužujícím se směrem vzhůru a ponořeným do tekuté litiny uvnitř licího otvoru.

Bylo však konstatováno, že i když ucpání vstupu je takto prakticky odstraněno, tvoří se přece v určitých podélných odstupech, více méně pravidelných a odpovídajících násobku vytahovacích kroků ztuhlé trubky, prstence povrchové kůry ztuhlé litiny, které nejsou amalgamovány a nejsou svařeny s ostatkem litiny, odlévané v prstencovém prostoru. I když mají malou hloubku, mohou tyto prstence přesto dosáhnout poloviny celkové šířky prstencového prostoru mezi jádrem a kokilou a v důsledku toho poloviny tloušťky odlévané trubky. Jsou neúnosné při výrobě litinové tenké trubky o velké délce, jelikož jsou to zeslabená pásma, která je třeba odstranit odřezáváním odlité trubky. Někdy se také vyskytne úplné ucpání dodávky litiny a dojde k zastavení odlévání.

-1CZ 279230 B6

Podstata vynálezu

Účelem vynálezu je odstranit tyto nedostatky tím, že se rozřeší problém řízení chlazení odlévané litiny a problém vytvoření pozměněné hlavy kokily, což umožní dokonalou rovnoměrnost a plynulost vnitřní stěny kokily mezi touto hlavou a tělesem trubky.

Vynález tedy vychází ze shora uvedené kokily pro zařízení na plynulé odlévání a záleží v tom, že složená hlava kokily obsahuje alespoň jeden úzký prstencový okolek, jehož vnitřní povrch je prodloužením vnitřního povrchu válcového chlazeného dutého tělesa kokily, která je k němu připojena v místě styčné roviny mezi licí jímkou a chladicím pláštěm, a nejméně jeden izolační nákružek, který obklopuje prstencový okolek a je ve styku s tělesem kokily.

Složená hlava takové kokily poskytuje jenom úzký průchod, omezený na průřez okolku, to znamená zlomek průřezu válcového tělesa pro tok unikání kalorií z tekuté litiny směrem k chladicímu plášti. Kromě toho zpomaluje žáruvzdorný nákružek tento tok unikání tepla tím, že prodlužuje jeho dráhu.

Podle výhodného provedení vynálezu je prstencový okolek z grafitu a je v jednom celku s tělesem kokily.

Podle dalšího provedení vynálezu má prstencový okolek tvar komolého kužele a k tělesu kokily je připojen zaoblením.

Výhodně je izolační nákružek ze žáruvzdorného materiálu, například z vláken oxidu hlinitého.

Podle jiného provedení obsahuje kokila druhý vnější prstencový okolek, který je souosý s prstencovým okolkem a na vnější straně válcový pro dosednutí na stěnu licího otvoru, přičemž prostor mezi oběma prstencovými okolky je vyplněn izolačním nákružkem.

Účelně má prstencový okolek horní okraj a je z vnější strany vybrán nejméně jednou prstencovou dutinou pro uložení izolačního nákružku.

Podle výhodného provedení vynálezu je vybraný vnější povrch prstencové dutiny prstencového okolku konkávní a semitorický.

Podle výhodného provedení má zde prstencový okolek boční výčnělek, který tvoří oddělující příčku dvou soustředných, nad sebou uložených nákružků.

Další výhodné provedení záleží v tom, že radiální šířka prstencového okolku je přibližně třetinou radiální šířky tělesa kokily.

Přitom má prstencový okolek osovou výšku nejméně rovnou radiální šířce tělesa kokily a s výhodou 1,5-násobku této radiální šířky.

Ve všech těchto případech je vnitřní strana kokily spojitá a hladká.

-2CZ 279230 B6

Vynález bude popsán na několika příkladech provedení v souvislosti s výkresy, přičemž budou popsány další výhody a vlastnosti vynálezu.

Popis obrázků na výkresech

Obr. 1 je schematický pohled v řezu na zařízení pro svislé plynulé odlévání s trubkovou kokilou podle vynálezu v průběhu odlévání trubky.

Obr. 2 je měřítku než obr.

schematický částečný pohled v řezu ve větším 1, na hlavu kokily podle vynálezu.

Obr. 3,4 a 5 jsou ve stejném měřítku jako na obr. 2, částečné pohledy v řezu na různá provedení hlav kokily podle vynálezu.

Obr. 6 je v řezu částečný schematický podobný jako na obr. 3 až 5, a znázorňuje kokily podle známého stavu techniky.

pohled na detail, pro srovnání hlavu

Příklad provedení vynálezu

U příkladu provedení podle obr. 1 a 2 je užito vynálezu u zařízení na plynulé svislé sestupné odlévání trubky T s tenkou stěnou, jež sestává z litiny a u níž je poměr tloušťka/průměr malý, to znamená menší než 10 %, přičemž samotná tloušťka nepřevyšuje 5 mm a může být řádově 3 mm. Pro zjednodušení byla na obr. 1 znázorněna pouze část licí jímky 1, zásobující kokilu podle vynálezu kapalnou litinou F.

Licí jímka 1 je obsažena v kovové skříni nebo plášti 2, který je uvnitř obložen silnou žáruvzdornou vyzdívkou 3, například křemičitohlinitého typu a má na dolní straně, která je jako celek znázorněna pouze na obr. 1, svislý licí otvor 4 válcového tvaru s osou X-X, uvnitř něhož je umístěn horní konec nebo hlava kokily 6, jakož i jádro 8, které s touto kokilou vymezuje trubkový licí prostor 10.

Jádro 8, které je z grafitu a je souosé s licím otvorem £, prochází licí jímkou 1 od jedné strany ke druhé, je na horní části zavěšeno a spočívá na skříni 2 pomocí neznázorněných prostředků, popsaných například ve francouzském patentovém spisu č. 2 415 501. S výhodou je toto jádro £ duté a uvnitř obsahuje zahřívací zařízení, například induktor 12 v podobě měděného hadu, stočený do šroubovice a uvnitř chlazený vodou, nebo to může být topný odpor.

Kokila £ je rovněž z grafitu. Je trubková a souosá s jádrem £, to znamená, že má osu X-X a obklopuje jádro £, přičemž s ním vymezuje úzký trubkový licí prostor 10, jehož šířka odpovídá tloušťce stěny odlévané trubky T. Kokila 6, jejíž výška je například 25 cm pro odlévání litinové trubky T o vnitřním průměru 170 mm a o tloušťce 5 mm, je na svém dolním konci držena přírubou 9 zavěšenou na skříni 2 licí jímky 1 táhly 14.

Příruba 9 podpírá rovněž chladicí plášť 15, který je souosý s kokilou 6a s jádrem £, a který je v úzkém styku s vnější

-3CZ 279230 B6 stěnou této kokily 6. mezi skříní 2 licí jímky 1, to znamená, mezi výstupem licího otvoru 4 a mezi přírubou 9. Tento chladicí plášť 15 je znázorněn schematicky v podobě objímky s oběhem vody vstupními a výstupními potrubími 16 a 13,, avšak je zřejmé, že může obsahovat, jak je popsáno ve francouzském patentovém spisu č. 2 415 501, mezi objímkou s oběhem vody a kokilou 6, obal z tekutého chladicího kovu o nízké teplotě tání, aby se zajistil lepší tepelný styk a v důsledku toho dokonalé odvádění kalorií, čili tepla.

Zařízení extraktor pro dvojic kladek 18 a 20 s vodorovnými osami, k vnější stěně odlité trubky T souměrně vůči ose X-X. to kladek, umístěné na stejné smisním řetězem redukčního motoru 21.

obsahuje odlitou trubku T, kromě vytahovací ústrojí, čili sestává například ze dvou které jsou přiloženy Dvě z těchstraně osy X-X, jsou spojeny tran19 a uváděny do otáčení s přestávkami skupinou toho který

V důsledku této známé soustavy vytahování děje se výstup ztuhlé trubky T z trubkového licího prostoru 10 krok za krokem.

Podle vynálezu sestává kokila 6 z dutého chlazeného válcového tělesa 7 o konstantní tloušťce stěny, které je na své horní části prodlouženo složenou hlavou 17., umístěnou v licím otvoru χ.

Podle provedení, znázorněného na obr. 1 a 2, obsahuje složená hlava 17 prstencový tenký nebo úzký okolek 22, který se širokým zaoblením 23 napojuje na válcové chlazené duté těleso 7 kokily Ř, avšak je s ním v jednom celku vytvořen z grafitu. Toto napojení leží přesně ve vyústění licího otvoru 4, to znamená ve styčné rovině P (zakreslené přerušovanou čarou), mezi vnější stranou kovové skříně 2 a horním koncem chladicího pláště 15. V důsledku toho má tenký prstencový okolek 22 uvnitř licího otvoru 4 tloušťku značně menší než je tloušťka tělesa 7 kokily 6 vně tohoto otvoru 4. Na své horní části má prstencový okolek 22 tloušťku, která je zlomkem tloušťky chlazeného tělesa 7 kokily 6. U znázorněného příkladu provedeni je prstencový okolek 22 komole kuželový, avšak jelikož jeho kuželovitost je velmi nepatrná, znamená to, že téměř po celé jeho výšce.je jeho tloušťka zlomkem tloušťky válcového chlazeného dutého tělesa 7. kokily 6. Například má prstencový okolek 22 tloušťku nejvýše rovnou 1/3 tloušťky tělesa 7 těsně před zaoblením jeho spojení s tímto tělesem 7, a má osový rozměr alespoň rovný tloušťce tělesa 7 kokily 6 a obyčejně rovný 1,5-násobku této tloušťky.

Prstencový okolek 22 je obklopen žáruvzdorným nákružkem 24, například z křemičitohlinitého materiálu, který má dobré vlastnosti v ohledu izolace tepla. Nákružek 24 je nasazen na prstencový okolek 22., sleduje jeho vnější profil a tvoří s tímto prstencovým okolkem složenou hlavu 17 kokily 6. Tvar a šířka nákružku 24 umožní, aby tato hlava lícovala s vnitřní stěnou licího otvoru 4. a aby tak tekutá litina mohla protékat jen mezi prstencový okolek 22 a jádro 8.

Při provozu má tenký prstencový okolek 22 svůj horní konec v přímém styku s tekutou litinou F, obsaženou v licí jímce X, a připojuje se k válcovému chlazenému dutému tělesu 7 kokily 6.

-4CZ 279230 B6 přímo na horní hranici prudkého ochlazování této kokily 6 chladicím pláštěm 15.

Horní vodorovný a rovný okraj 25 nákružku 24 , který se dotýká horního konce prstencového okolku 22, je rovněž ve styku s kapalnou litinou F licí jímky 1. Naproti tomu je jeho dolní část ve styku s válcovým tělesem 7 kokily 6. a se zaoblením 23 , připojujícím prstencový okolek 22 k tomuto tělesu 7 ve styčné rovině P.

Od začátku odlévání a po celou dobu, po kterou odlévání trvá a kdy v důsledku toho je trubkový licí prostor 10 naplněn litinou, je sestava složené hlavy 17 kokily udržována v teplém pásmu, jelikož je ve styku s kapalnou litinou svou horní plochou a válcovou vnitřní plochou prstencového okolku 22.

Ochlazení může nastávat pouze od chladicího pláště 15.

Ochlazovací tok prochází vodivým grafitem prstencového okolku 22 a válcovým chlazeným dutým tělesem 7, avšak vzdorným materiálem nákružku 24. V důsledku vytvořené mezi dráhy, naznačené na obr. 2 čarou nemůže projít žárutoho chladicí toky, kapalnou litinou a chladicím pláštěm 15, sledují fj se šipkou, zakreslenou tečkované, a čarou f₂, zakreslenou přerušovaně a rovněž opatřenou šipkou.

Kalorie kapalné litiny, umístěné nad hlavou 17 kokily 6, a litiny, která je obsažena v trubkovém licím prostoru 10 uvnitř prstencového okolku 22, směřují k chladicímu plášti 15 podle tečkované čáry fj. Tento tok fj odpovídá ve skutečnosti nepatrnému úniku kalorií v důsledku toho, že prstencový okolek 22 z grafitu (koeficient tepelné vodivosti: 70 až 100 kcal/h/m/°C), tedy dobrý vodič tepla, má jednak malý příčný průřez, který poskytuje malý průchozí průřez pro kalorie, a jednak značnou délku nebo výšku, která zpomaluje takto tepelný tok fj, zatímco nákružek 24, který je ze žáruvzdorného křemičitohlinitého materiálu (koeficient tepelné vodivosti: 0,5 až 3 kcal/h/m/°C), brání průchodu kalorií a je třeba jej obcházet.

Takto v důsledku složené hlavy 17, čili teplé hlavy, je kapalná litina, obsažená v trubkovém licím prostoru 10 uvnitř prstencového okolku 22 a licího otvoru 4 nad styčnou rovinou P, ochlazována relativně málo. Je možné říci, že prakticky není chlazena vůbec.

Pod vodorovnou styčnou rovinou P, což je rovina připojení tenkého grafitového prstencového okolku 22, jakož i žáruvzdorného nákružku 24., k válcovému chlazenému dutému tělesu 7. kokily 6 o konstantní tloušťce, to znamená, je spojena s částí uloženou pod horní hranicí chladicího pláště 15, jsou to naopak toky f₂, které jsou daleko silnější než tok fj, a které unášejí kalorie z trubkového licího prostoru 10 směrem k chladicímu plášti 15. Průchozí průřez, poskytovaný kaloriím, odňatým litině, je daleko větší pod styčnou rovinou P, jelikož válcové chlazené těleso 7 grafitové kokily 6, která je vodivá pro teplo, má tloušťku daleko větší, než je tloušťka prstencového okolku 22.

-5CZ 279230 B6

Skutečné a citelné ochlazování litiny začíná tedy pod touto styčnou rovinou P, to znamená v tom pásmu trubkového licího prostoru 10, které je obklopeno chladicím pláštěm 15, a tedy odlévaná litina počne tuhnout pouze pod rovinou P, jak to je znázorněno na obr. 1 a 2.

Prstencový okolek 22 sestává z jednoho kusu s válcovým chlazeným dutým tělesem 7., avšak kromě toho je jeho vnitřní povrch přesně v prodloužení válcové vnitřní stěny 26 tohoto tělesa 7 (a v důsledku toho je označen stejnou vztahovou značkou 26). takže kokila 6 má spojitou stěnu na celé své výšce a zejména mezi teplým pásmem, umístěným v licím otvoru 4 nad styčnou rovinou P, a chlazeným pásmem, ochlazovaným chladicím pláštěm 15 pod touto rovinou P. Tato spojitost grafitové stěny 26, stojící proti kapalné litině, je zvlášť výhodná, jelikož existuje při začátku odlévání a je udržována v průběhu tohoto odlévání, zatímco kokila 6 z grafitu se zahřívá při styku s kapalnou litinou a proto se roztahuje rovnoměrně. Z toho vyplývá, že odlévací stěny, stojící proti kapalné litině v trubkovém licím prostoru 10 mezi prstencovým okolkem 22 a tlustým válcovým chlazeným dutým tělesem 7 na jedné straně, a mezi jádrem 8 na druhé straně, zůstávají spojité, což usnadňuje sestupný tok litiny a získání trubky T, která má pěknou hladkou a bezvadnou vnější stěnu, jakož i pěknou vnitřní stěnu.

Takto se zabrání jakémukoliv ucpání horní části licího prostoru 10 v důsledku alespoň částečného ztuhnutí odlévané litiny. Tuhnutí naopak začíná na horní hranici P vlivu chladicího pláště 15 a je úplné na dolním konci kokily 6, to znamená v blízkosti výstupu z této kokily 6.

Čelo tuhnutí je pravidelné a spojité. Není již nebezpečí, že by se vytvořil prstenec z kůry, vyvolaný rozdílem tloušťky, jak je to naznačeno vztahovou značkou 28 na obr. 6. Na obr. 6 obsahuje kokila 36 podle dosavadního stavu techniky hlavu 37 tvaru komolého kužele, který v místě skříně 2 má stejnou šířku, jako těleso kokily 36 a zužuje se ve směru licí jímky.

V důsledku toho, že grafit je dobrý vodič tepla, a že průřez hlavy 37 kokily 36 nad rovinou P je značný (daleko větší než průřez složené hlavy 17.), jsou kalorie kapalné litiny F odebírány chladicím pláštěm 15 přes velký průchozí průřez, nastavený hlavou 37 kokily 36 nad rovinou P podle toku f ₃, naznačeného přerušovanou čarou. Tento tok f₃ je daleko silnější, než tok f_lz jelikož prochází daleko větším průchozím průřezem z grafitu. Z toho vyplývá, že tuhnutí litiny, i když pomalé, začíná v místě FS nad styčnou rovinou P.

V úrovni styčné roviny P může tloušťka ztuhlé litiny FS dosáhnout poloviny šířky trubkového licího prostoru 10 a dokonce celé této šířky, až do ucpání. Pod styčnou rovinou P je chlazení kapalné litiny daleko silnější, jelikož dráha toku f₂ kalorií k chladicímu plášti 15 je daleko přímější a daleko kratší.

Styčná rovina P, oddělující tato dvě pásma chlazení, vyznačuje rozsah tloušťky ztuhlé litiny, kterou má v místě 28 náběh na

-6CZ 279230 B6 prasknutí při každém vytahovacím kroku.

Naproti tomu složená hlava 17 kokily 6 podle obr. 1 a 2 zůstává teplou a zabraňuje chlazení litiny v tomto pásmu kokily 6, takže nad styčnou rovinou P nezačíná žádané tuhnutí. Toto tuhnutí začíná pouze pod styčnou rovinou P. Shora uvedená vážná závada je tedy odstraněna.

Kromě toho v důsledku složené konstrukce a vzhledem k tloušťce žáruvzdorného nákružku 24 je složená hlava 17 kokily 6 robustní a není mechanicky křehká, jelikož nákružek 24 chrání a zvenčí vyztužuje zúžený prstencový okolek 22 a zajišťuje takto spojitost tloušťky kokily včetně pásma, obsaženého uvnitř licího otvoru 4.

I když příklad provedeni podle obr. 1 a 2 je zvlášť výhodný, lze i jinými způsoby uspořádat teplou složenou hlavu 17 kokily 6 tak, že obsahuje jednak grafitovou část o malém průřezu, zajišťující spojitost válcové stěny pro průtok litiny v trubkovém licím prostoru 10 a poskytující malý průchozí průřez kaloriím ve směru chladicího pláště 15, a jednak izolační žáruvzdorný dílec, například křemičitohlinitý.

Ať je způsob provedení vynálezu jakýkoliv, zůstává hranicí mezi složenou hlavou a dutým válcovým tělesem 7. kokily vodorovná styčná rovina P a válcové chlazené duté těleso 7 má stejnou výšku, jako chladicí plášť 15.

Na obr. 3 obsahuje složená hlava 17 kokily 6 nad styčnou rovinou P dva soustředné tenké prstencové okolky, totiž vnější 3 2 a vnitřní 22. Prstencové okolky 22 a 32 jsou z grafitu, jelikož jsou pokračováním silného válcového dutého tělesa 7 kokily. Vnější povrch vnějšího prstencového okolku 32 je válcový, aby přesně lícoval se stěnou licího otvoru 4, zatímco protější povrchy obou okolků, ležící proti sobě, jsou nepatrně komole kuželovité a jsou odděleny izolačním žáruvzdorným nákružkem 34 z křemičitohlinitého materiálu, který je v těsném styku s oběma prstencovými okolky a dotýká se jejich horních konců na stejné vodorovné rovině. Tyto konce jsou ve styku s kapalnou litinou licí jímky, když, jak je to znázorněno plnou čarou, je žáruvzdorná vyzdívka £ připojena k vnější stěně vnějšího prstencového okolku 32 složené hlavy 17 formy. V tomto případě se mezi kapalnou litinou, obsaženou v licím otvoru 4., a chladicím pláštěm 15 vytvoří dvojitý tok f-]_ pro převod kalorií. Tyto dva toky f₄ procházejí každý jedním prstencovým okolkem 32 a 22. Avšak jelikož tyto okolky jsou tenké, zůstává ztráta kalorií těmito dvěma toky nepatrná a není schopna vyvolat počátek tuhnutí litiny nad rovinou P, to znamená v místě prstencových okolků 22 a 32.

Podle jiného provedení, naznačeného přerušovanou čarou, je žáruvzdorné obložení prodlouženo nad složenou hlavu 17 a spojuje se s vnitřní stěnou vnitřního prstencového okolku 22.

Stejně jako v předcházejícím provedení, představuje žáruvzdorný nákružek 34 překážku, zabraňující průchodu kalorií a zajišťuje mechanické zesílení teplé složené hlavy 17 formy.

-7CZ 279230 B6

Podle jiného provedení, znázorněného na obr. 4, má složená hlava 17 formy nad styčnou rovinou P prstencový okolek 42, jehož vybrání 43 na vnější straně je vyduté a semitorické a tvoří okraj nebo horní rozšíření 44 , napojující se na vnitřní stěnu licího otvoru 4., jakož i uložení pro žáruvzdorný nákružek 45 z křemičitohlinitého materiálu a s lícujícím profilem semitorickým a s vnějším profilem válcovým, přizpůsobeným vnitřnímu válcovému profilu licího otvoru 4.. Prstencový okolek 44 zaujímá stejnou prstencovou šířku, jako téleso 7, umístěné pod rovinou P. Avšak tento značně široký horní okraj 44, který je ve styku s tekutou litinou, obsaženou v licí jímce 1, je podstatně zúžen. Kromě toho je vyztužen a podpírán semitorickým žáruvzdorným nákružkem 45, umístěným těsně pod ním, takže tok ff, unášející kalorie k chladicímu plášti 15, nemůže se rozvinout po celé prstencové šířce tohoto horního okraje, ani směřovat přímo k chladicímu plášti 15. Naopak, tok ff musí obejít žáruvzdorný nákružek 45 a protnout úzký prstencový úsek z mezi žáruvzdorným nákružkem 45 a trubkovým licím prostorem 10. Unášení kalorií tokem ff je tedy nepatrné.

Místo toho, aby byl semitorický, čili půlkruhový, může mít vnější vybraný povrch prstencového okolku, jakož i žáruvzdorný nákružek, pravoúhelníkový profil vybrání.

Způsob provedení tohoto typu je znázorněn na obr. 5. Na tomto vyobrazení má složená grafitová hlava 17 vnitřní tenký prstencový okolek 46, jehož vnější vybraný povrch vymezují dvě vybrání obdélníkového průřezu, která jsou vyplněna dvěma žáruvzdornými nákružky 48 a 49, jež jsou soustředné a mají stejný válcový tvar (pravoúhelníkový, nebo téměř pravoúhelníkový profil). Oba nákružky 48 a 49 jsou navzájem vodorovnou příčkou 50 z grafitu, vytvořenou obvodovým nástavkem prstencového okolku 46., ve styku se žáruvzdorným obložením 3, a v důsledku toho nedovolují průchod kalorií. Kromě toho, jako u provedení podle obr. 4, obsahuje prstencový okolek 46 horní okraj nebo rovinnou příčku 52, což dodává grafitové hlavě v řezu meridiální profil tvaru písmene F. Horní úsek tohoto meridiálního profilu F může být buď pokryt žáruvzdornou vyzdívkou 3, jestliže se tato vyzdívka připojuje zaoblením 4. (znázorněno plnou čarou) k vnitřní stěně prstencového okolku 46, nebo může být ve styku s kapalnou litinou.

Podle jedné možnosti může být prstencový okolek 46 zbaven horního okraje příčky 52. Horní izolační nákružek 49 je tedy na své horní části ve styku se žáruvzdornou vyzdívkou 2, což dodává grafitovému okolku meridiální profil na způsob T.

Jako u příkladu podle obr. 4, je průchozí profil, poskytovaný toku ff, odvádějícímu kalorie k chladicímu plášti 15, omezen na zúžený trubkový svislý prstencový okolek 46 složené hlavy 17.

Je zřejmé, že složená hlava 17 může obsahovat i jiná uspořádání grafitového prstencového okolku a nákružku, bránicí průchodu kalorií, a to v souhlase s danými požadavky.

V případech, kdy izolační nákružek 45 (obr. 4), 48, 49 (obr. 5), není v přímém styku s litinou, je výhodné zvolit pro tento nákružek materiál, mající lepší izolační vlastnosti, aniž

-8CZ 279230 B6 *

by bylo zapotřebí žáruvzdorných vlastností, které vyžaduje styk s kapalnou litinou. V tomto případě mohou nákružky 45, 48., 4 9 být z vláken oxidu hlinitého a nákružek 24 může být z křemičitohlinitého betonu, který je daleko méně dobrým vodičem, než vlákna oxidu hlinitého.

U těchto různých provedení je osová výška c prstencového okolku 32, 42, 46 nad styčnou rovinou P nejméně rovna střední radiální šířce b tělesa 7 kokily, s výhodou rovna 1,5-násobku této radiální šířky b.

Dále je radiální šířka a prstencového okolku 22 , 42 , 46 přibližně třetinou radiální šířky b tělesa Ί_ kokily

I když vynález byl popsán pro plynulé svislé sestupné lití, je použitelný stejně dobře pro plynulé vzestupné lití, přičemž se hlava kokily stane jejím spodkem a je ponořena do litinové lázně, umístěné v dolní části celé instalace; vynález je také použitelný pro vodorovné plynulé lití (osa X-X je vodorovná), nebo pro plynulé šikmé lití (osa X-X je šikmá).

Claims (9)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1.

   Trubková kokila pro zařízení na plynulé odlévání, obsahující licí jímku, opatřenou dolním licím kokily, umístěný pod licí jímkou v licího otvoru, a zahřívané jádro, úzký trubkový licí prostor, souosý kokila sestává z válcového ného chladicím pláštěm, licího otvoru, v y z žená hlava (17) kokily cový okolek (22, 32, prodloužením vnitřního ho tělesa (7) kokily (6), která styčné roviny (P) mezi licí jímkou (1) (15), a nejméně jeden izolační nákružek který obklopuje prstencový okolek (22, styku s tělesem (7) kokily (6).

   otvorem, chladicí plášť prodloužení vnitřní stěny které s kokilou vymezuje s licím otvorem, přičemž chlazeného dutého tělesa, obklopea ze složené hlavy, vyčnívající do načující se tím, že slo(6) obsahuje alespoň jeden úzký prsten42, 46), jehož vnitřní povrch (26) je povrchu (26) válcového chlazeného dutéje k němu připojena v místě a chladicím pláštěm (24,

   32 ,

   45, 48, 49),

   46) a je ve

   34,

   42,
2. 2.

   Kokila podle nároku 1, vyznačuj že prstencový okolek (22, 32, 42, 46) je nom celku s tělesem (7) kokily (6).

   i c z grafitu a je v jedse tím,

   Kokila podle jednoho z nároků 1 a 2, se tím, že prstencový okolek (22, kužele a k tělesu (7) kokily (6) je připojen značuj ící má tvar komolého zaoblením (23).

   v y

   32)
3. 4. Kokila podle nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že izolační nákružek (24, 34, 45, 48, 49) je ze žáru- vzdorného materiálu, například z vláken oxidu hlinitého.
4. 5. Kokila podle nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že obsahuje druhý vnější prstencový okolek (32), který

   -9CZ 279230 B6 je souosý s prstencovým okolkem (22) a na vnější straně válcový pro dosednutí na stěnu licího otvoru (4), přičemž prostor mezi oběma prstencovými okolky (22, 32) je vyplněn izolačním nákružkem (34).
5. 6. Kokila podle nároků 1 a 2, vyznačující se tím, že prstencový okolek (42, 46) má horní okraj (44, 52) a je z vnější strany vybrán nejméně jednou prstencovou dutinou pro uložení izolačního nákružku (45, 48, 49).
6. 7. Kokila podle nároku 6, vyznačující se tím, že vybraný vnější povrch (43) prstencové dutiny prstencového okolku (42) je konkávní a semitorický.
7. 8. Kokila podle nároku 6, vyznačující se tím, že prstencový okolek (46) má boční výčnělek (50), který tvoří oddělující příčku dvou soustředných nad sebou uložených nákružku (48, 49).
8. 9. Kokila podle předcházejících nároků, vyznačuj ící se tím, že radiální šířka (a) prstencového okolku (22, 42, 46) je přibližně třetinou radiální šířky (b) tělesa (7) kokily (6).
9. 10. Kokila podle předcházejících nároků, vyznačuj ící se tím, že prstencový okolek (22, 32, 42, 46) má osovou výšku (c) nejméně rovnou radiální šířce (b) tělesa (7) kokily (6) as výhodou 1,5-násobku této radiální šířky (b).