CZ27593A3 - Soukací zařízení s řídícím ústrojím pro řízení do sedacího přítlaku cívky na hnací válec - Google Patents

Abstract

U soukacího zařízení s ústrojím pro vyvozování dosedacfho přítlaku cívky (4) na hnací válec (40) je použito přídavného zatéžovacího prostředku ve formě pneumatického válce (21), který v průběhu vytváření návinu na cívce (4) neobrací smír svého působení natáčivým momentem na držák (3) civky (4) pro vytvoření dosedacího přítlaku.

Description

Vynález se týká soukacího zařízení pro řízeni dosedacího přítlaku cívky držené cívkovým držákem na podpěrném nebo hnacím válci, opatřeného zatéžovacím prostí ředkem osazeným na držáku cívky, vyvozujícím natáčecí moment na držák cívky, takže při vytvářeni návinu je cívka nejprve ^? I přitlačována ve směru k hnacímu válci a při další tvorbě návinu je cívka od hnacího válce odtlačována.

Dosavadní stav techniky

Ze stavu techniky je známo, že na četných textilních strojích se dodávaná příze navíjí na křížové cívky. Tento postup se provádí na soukacích strojích a také na dopřádacích a soukacích strojích, například na rotorových spřádacích strojích. Soukací zařízeni je v těchto případech zpravidla opatřeno cívkovým ramenem pro drženi a vedení cívky. Pro pohon cívky se v těchto případech používá otáčejícího se hnacího válce, který třením uvádí cívku do otáčivého pohybu. V průběhu vytvářeni návinu na cívce, který je spojen s narůstáním průměru cívky, vyrovnává cívkové rameno kmitavé pohyby j cívky se zvětšujícím se průměrem, takže cívky se v průběhu celého vytváření návinu nacházejí v přibližně stejném miste hnacího válce.

Z DE-OS 22 17 295 je znám držák pro navíjenou cívku, u kterého je možno přítlačnou sílu cívky na poháněný hnací válec ovládat pomocí nastavitelné pružiny, přičemž dosedací přítlak cívky, vyvozený vlastní tíhou na hnací válec při vytváření návinu, se nejprve pomocí hnací pružiny zvyšuje a potom se opět snižuje, cívkové rameno je přitom opatřeno pákou, která jako část vahadlové soustavy s kloubem nese na svém jednom konci cívku, zatímco na její druhý konec působí pružina. V průběhu tvorby návinu na cívce prochází kloub vahadla polohou, ve které pružina nevyvozuje žádnou sílu, která by přitlačovala cívku. Při dalším navíjení příze na cívku opustí vahadlo svoji rovnovážnou polohu, takže pružina začne působit na cívkové rameno silou, která se snaží cívku zvednout. Snížení sily pružiny, ke kterému dochází v důsledku protaženi pružiny, je přitom více než kompenzováno delším ramenem páky. Smyslem tohoto ústroji je udržovat velikost úložné síly na hnací válec v průběhu celé tvorby návinu v podstatě na konstantní hodnotě. Vhodnou volbou odpovídajících délek vahadlových ramen dvouramenného vahadla s kloubem je možno také s přibývajícím průměrem cívky zmenšovat hodnotu úložného tlaku cívky na hnací válec. Podle druhu použití dohotovené cívky může být požadováno, aby cívky byly navíjeny s rozdílnými dosedacími přítlaky, například aby se při navíjení barevných přízí použilo menšího dosedaciho přítlaku. U jiných účelů použití může být naproti tomu požadováno, aby cívky byly navíjeny s větší tvrdostí. Pro tento účel je pružina u navíjecího zařízeni podle DE-OS 22 17 295 opatřena stavěcim šroubem, kterým je možno nastavit předpětí pružiny. Z DE 25 18 646 C2 je známo zařízení pro řízení dosedaciho přítlaku textilní cívky, u kterého může být současně nastavována nezatížená poloha vahadlového uspořádání a předpětí ‘zatěžovací pružiny.

Z DE-OS 22 20 727 je známo zařízeni pro vytváření přítlačné síly pro cívky, u kterého může dočasně působit v průběhu vytváření návinu na cívce jedna nebo dvě pružiny zatěžovaciho ústrojí. Také v tomto případě je již ukázána možnost změny předpětí zatěžovací pružiny a současně se změnou pružinové síly je možno změnit délku ramena, na kterou pružina působí.

Z DE 39 11 854 AI je známo řídicí ústrojí pro ovládání dosedaciho přítlaku cívky, u kterého je změna tlaku dosahová3 na pomocí pneumatického válce, který je v záběru s cívkovým ramenem nesoucím cívku. U tohoto zařízeni se v závislosti na změně průměru navíjené cívky zajišťuje optimální hodnota dosedacího přítlaku, přičemž řídicí ústrojí pro ovládání dosedaciho přítlaku je opatřeno korekční křivkou pro korekci dosedacího přítlaku, podle které se ovládá podle okamžitého průměru cívky hnací ústrojí pro ovládání cívkového držáku. Pro tento účel se snímá poměr počtu otáček cívky a hnacího válce pro výpočet průměru navíjené cívky a podle předem stanoveného vztahu mezi průměrem a dosedácim přítlakem se ovládá hnací ústroji cívkového ramena.

Z DE 24 06 122 C2 je známo navíjecí zařízení soukacího stroje, u kterého je ústrojí pro přitlačování cívky na hnací válec opatřeno dvěma tlačnými pružinami, s jejichž pomoci se nakonec vyvozuje výsledná síla na vahadlovou soustavu, kterou se cívka nejprve přitlačuje ještě více na hnací válec a při zvětšujícím se· průměru cívky se cívka zvedá proti působení vlastni tíhy. Použitím dvou pružin se dosáhne toho, že přítlačná síla mezi cívkou a hnacím válcem se může zmenšovat exponenciálně s nárůstem průměru cívky.

Λ <=· $

'*r *

Vil

Se zvyšováním nároků na kvalitu příze a zejména z ní vytvořených cívek a také se zvyšováním požadavků na vyšší flexilibitu a snadnější obsluhu zejména spřádacích a soukacích strojů se začínají používat nové kostrukčni koncepce, aby se dosud jen v ojedinělých případech dosažitelné příznivé výsledky mohly dosáhnout nebo ještě dokonce překonat i tehdy, když jsou dány jiné předpoklady a jiné požadavky. Zejména přestaveni spřádacích a soukacích strojů na jiné číslo příze nebo na jiný vláknitý materiál a také požadavky na vyšší úroveň řízení a regulace strojů pro zvýšení kvality vyžadují nové koncepce řešení problémů, které se považovaly již v podstatě za vyřešené. Vývoj těchto strojů se ubírá k možnosti výroby několika druhů příze na jednom stroji, přičemž tyto druhy příze musí být možno navíjet na cívky. To je umožněno rozlišováním a označováním každé jednotlivé cívky, protože v takovém případě potom nemůže docházet k záměnám jednotlivých přízí. Kromě toho se předpokládá, že v nejbližší budoucnosti budou kladeny takové požadavky, že navíjecí podmínky, například dosedací přítlak cívky v závislosti na okamžité provozní situaci, například při zapřádání, po přetrhu příze, při zachycování příze na dutince nebo při tvorbě rezervy příze, se budou muset velmi rychle přizpůsobovat. Dosavadní stav techniky poskytuje dosud jen taková řešení, která těmto novým požadavkům nevyhovují.

Zařízení obsažené v DE 25 18 646 C2 má napříkldad tu nevýhodu, že pomocí seřizovacího ústroji, které je jeho součástí, je možno současně přestavovat jen malý počet spřádacích míst. U dosud obvykle používaných spřádacích a soukacích strojů, které obsahuji například kolem 280 spřádacích míst, je toto zařízení použitelné jen po vynaložení značných nákladů. Toto zařízení má kromě toho další nevýhodu spočívající v tom,, že seřizovači ústrojí působí v důsledku značných mechanickcýh vůlí na různých spřádacích místech různými silami, takže návin na cívce se může od jednoho spřádacího místa ke druhému měnit. Kromě toho je nastavování dosedacího přítlaku časové náročné a vyžaduje školený perzonál. Změna nastaveni v průběhu provozu prakticky není možná a nastavování není možno automatizovat.

Řídicí ústroji podle DE 39 11 854 AI vyžaduje vysoké pořizovací náklady k tomu, aby bylo možno snímat různé počty otáček, a také nákladné a složité zařízení pro řízeni ústrojí ovládajícího přítlačné síly.

Další známá zařízeni, která jsou součásti známého stavu techniky, splňují sice částečně svůj účel pro některá speciální použití, jsou však zcela neflexibilní, takže vyžadují například vysoké náklady, jestliže například musí být upravena pro navíjeni jiného vláknitého materiálu nebo jinou hustotu navíjení nebo když se v průběhu provozu stroje ukazuje, že je třeba přítlačnou silu zvýšit nebo snížit.

Úkolem vynálezu je zdokonalit známá řešení těchto zařízení, obsažená ve známém stavu techniky, a vyřešit jednoduché a cenoyě příznivé, kompaktní a flexibilní soukací zařízení, které by odstraňovalo nevýhody dosud známých zařízení tohoto druhu a u kterého by bylo možno automatizovat nastaveni dosedacího přítlaku pro každou cívku a současně rozdílné nastavit dosedací přítlak pro jednotlivá spřádací místa nebo skupiny spřádacích míst.

Podstata vynálezu

Tento úkol je vyřešen soukacím zařízením podle vynálezu, opatřeným řídicím ústroj: π pro řízení úložného tlaku cívky držené cívkovým držákem n; podpěrném nebo hnacím válci, opatřené zatéžovacím prostředkem osazeným na držáku cívky, vyvozujícím natáčecí moment na držák cívky, takže při vytváření návinu je cívka nejprve přitlačována ve směru k hnacímu válci a při další tvorbě návinu je cívka od hnacího válce odtlačována. Podstata vynálezu spočívá v tom, že přídavně k zatěžovacímu prostředku je s pákou držáku cívky v záběru ovládací válec tak, že v průběhu celého vytvářeni návinu na cívce moment vyvozovaný válcem na držák cívky neobrací směr svého působeni na držák cívky. Použitím zatěžovacího prostředku, který nejprve přitlačuje cívku na hnací válec a později při zvětšující se hmotnosti cívky ji pro zamezení vzniku příliš velkého dosedacího přítlaku zvedá od hnacího válce, se dosahuje toho, že pomocí jednoduchého, cenově příznivého a prostorově úsporného ústrojí se dosáhne výhodného základního zatížení cívky. Přídavným uspořádáním tlakového válce je možno jednoduchým způsobem měnit velikost předem stanoveného úložného tlaku cívky, takže vzniká flexibilně použitelný držák cívky, který může měnit jednoduchým způsobem a v širokých mezích dosedaci přítlak. Uspořádáním tlakového válce na ramenu páky, při kterém jím vyvozovaný moment v průběhu celého vytvářeni návinu na cívce nemění své natáčecí působení na držák cívky, je dosaženo toho, že úroveň dosedacího přítlaku se v průběhu celého soukacího procesu měni ve stejném smyslu, to znamená bud se v průběhu celého vytvářeni návinu na cívce zvyšuje nebo se snižuje. Použitím tlakového válce se dosáhne toho, že tyto změny dosedacího přítlaku je možno provádět pomocí jednoduchých porstředků na všech spřádacích místech spřádacího nebo soukacího stroje. Protože je možno všechny držáky cívek na jednom stroji zatěžovat tlakovou tekutinou se stejným tlakem, jsou cívky na všech soukacích místech navíjeny při stejném dosedacím přítlaku. Tlak tekutiny je možno snadno udržovat na konstantní úrovni. Na spřádacím nebo soukacím stroji je možno udržovat na libovolném počtu spřádacích míst stejný dosedaci přítlak, kterým jsou cívky přitlačovány na hnací válec. Zvláště příznivé je takové působení, při kterém moment vyvozovaný tlakovým válcem zvyšuje přítlačnou sílu cívky. Tím je umožněno, že zatěžovací prostředek je vystaven pouze působení minimální síly, která odpovídá nejmenšímu dosedacimu přítlaku, takže může být vytvořen cenově velmi příznivé a může být kompaktní, přičemž potřebná velikost přítlačné síly je nastavitelná pomocí jendoduchých prostředků tvořených tlakovým válcem. V jiném výhodném provedení vynálezu se tlakovým ovládacím válcem vyvozovaná přítlačná síla na cívku snižuje. Tím je možno pro ovládání využít energeticky úsporného nízkého tlaku vzduchu, jestliže například se na spřádacím místě stroje pracuje s vysokým dosedacím tlakem.

Zvláště flexibilní je takový držák cívky, který je opatřen tlakovým ovládacím válcem s dvojčinným pístem, ke kterému je tlaková tekutina přiváděna z obou stran, takže je možno dosáhnout toho, že základní zatížení držáku cívky může být jak zvyšováno, tak také snižováno. Mimořádně příznivé je, jestliže je tlakový válec spojen se zásobovacím potrubím, které jej zásobuje tlakovou tekutinou s předem stanoveným tlakem. Tím je možno nastavit a udržovat jediným regulačním ústrojím pro regulaci tlaku tlak na všech spřádacích místech na konstantních hodnotách. Zásobovací potrubí má kromě toho tu výhodu, že může být vytvořeno flexibilní, takže při konstrukci celého stroje nemusí být prováděna žádná zvláštní opatřeni .

Podle výhodného konkrétního provedení soukacího zařízení podle vynálezu je tlakový válec spojen s druhým zásobovacím potrubím přes ventil pro volitelné spojení s prvním nebo druhým zásobovacím potrubím, takže při provozu spřádacího nebo soukacího stroje je možno jednotlivá spřádací místa nebo skupiny spřádacích míst napojit na zdroj tlakové tekutiny s jiným tlakem než ostatní spřádací místa. To je zvláště výhodné v takových případech, kdy se na jednom stroji vyrábějí různé druhy přízí, které vyžadují navíjení s rozdílným dosedacim přítlakem cívky na hnací válec. K tomu je výhodné, jestliže je v obou zásobovacích potrubích udržován rozdílný tlak tlakové tekutiny. Kromě toho je také možno na jednotlivá, spřádací místa, na kterých je udržována předem stanovená provozní situace, přivádět tlakovou tekutinu s jiným tlakem, aby se tak dosáhlo jiného dosedaciho přítlaku. To je možno provádět například při napojování příze na dutinku nebo při zrychlování otáčení cívky po přetrhu příze. Pro tento účel může být napojení pistu na určité zásobovací potrubí řízeno obsluhou nebo obslužným automatem. Při tomto řešení se ušetří například speciální přítlačné pomůcky, které byly dříve osazovány na obslužných automatech. Použitím dvou zásobovacích potrubí s tlakovou tekutinou přiváděnou pod rozdílným tlakem je vždy k dispozici potřebný tlak. Přitom je zvláště výhodné, že tlak v zásobovacím potrubí je udržován regulačním ústrojím pro regulaci tlaku v podstatě konstantní. Možnosti nastavení dosedaciho přítlaku cívky, tlakovému ovládacímu válci hodnoty tlaku tlakového vzduchu nebo jiné tekutiny v každém zásobovacím potrubí je dosaženo přesně požadovaného tlaku, jehož hodnota se může měnit také v průběhu provozu stroje. Přitom se nastavení hodnoty tlaku může porvádět také automaticky, jestliže spřádací nebo soukací stroj je opatřen příslušným ústrojím, s jehož pomocí je možno ze zadaných požadovaných parametrů příze řídit na stroji například tomu odpovídající průtah. Toto zařízení může být využito rovněž k automatickému nastavování příslušného

Zvláště výhodné je, jestliže je přiřazen ovladatelný ventil, kterým se může tlakový ovládací válec oddělit od zásobovacího potrubí nebo se může připojit na jedno nebo druhé zásobovací potrubí. Zvláště výhodné je, jestliže může být tlakový ovládací válec oddělen od zásobovacího potrubí, když není vyžadováno působení sily, které by dočasně nebo trvale měnilo dosedací přítlak. Přitom je výhodné, jestliže může být ventil přiřazený k tlakovému ovládacímu válci obsluhován řídicím ústrojím spřádacího nebo soukacího stroje. Tím je dosaženo možnosti automatizovat ovládání zařízení. Aby se mohl jednoduchým způsobem změnit směr působení pístu tlakového ovládacího válce, je k válci ve výhodném provedení soukacího zařízení podle vynálezu přiřazen ventil, který volitelně spojuje zásobovací potrubí s jednou nebo druhou stranou pístu. Ve zvláště výhodném provedení vynálezu je tento ventil ovládán automaticky strojem. Podle potřeby může být také výhodné, jetliže je možno měnit individuálně přívod tlakové tekutiny na jednotlivá spřádací místa k pístům, například při zapřádání nebo výskytu přetrhu příze.

Pro rovnoměrnou a nerušenou tvorbu návinu na cívce je zvláště výhodné, jestliže píst tlakového ovládacího válce může působit současně jako třecí tlumič kmitů a rázů. Tímto řešením je možno tlumit kmity cívky při tvorbě návinu, takže při správném návrhu a v příznivém případě mohou být u drřáku cívky vynechány další tlumiče kmitů.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude blíže objasněn pomoci příkladů provedeni zobrazených na výkresech, kde znázorňují obr. 1 boční pohled na navíjecí ústrojí, obr. 2 boční pohled na navíjecí ústrojí s řídicím ústrojím, u kterého je ovládací píst dvoučinný, a obr. 3 čelní pohled na navíjecí ústroji z obr. 1, zobrazené částečně v řezu.

Příklady provedeni vynálezu

Řídicí ústrojí 2 navíjecího zařízení podle vynálezu, zobrazené na obr. 2, sestává ze zatěžovacího prostředku 20 a ovládacího válce 21, přičemž oba tyto ovládací prvky jsou spojeny s držákem 2 cívky 4. Držák 3 cívky A je uložen výkyvné na ose 30, aby mohl kompenzovat při navíjení cívky 4 postupné zvětšování jejího průměru svým výkyvným pohybem kolem osy 30. Zatéžovací prostředek 20 a ovládací válec 2l\ zatěžují držák 3 cívky 4 prostřednictvím ovládací páky 31 a jsou druhými svými konci opřeny v uložení upevněném v rámu stroje. Zatěžovacím prostředkem 20 je ve znázorněném příkladném provedení například pružina 200, která je vedena ve dvoudílném vodítku 201, aby se zamezilo jejímu vybočeni do strany při vlzpěrném tlaku. Pružina 200 má předpětí, takže působí prostřednictvím ovládací páky 31 na držák 2 cívky 4 momentem v takovém smyslu, že tento držák 2 cívky 4 je přitlačován ve směru na hnací válec 40.· Při dalším nárůstu návinu na cívce 4 se držák 2 cívky 4 vykyvuje kolem osy 30, takže kloubová soustava sestávající z ovládací páky 2i/zatěžovacího prostředku 20 se přivede do polohy, ve které na držák 2 cívky 4 již nepůsobí žádný moment. V této poloze je přítlačná sila cívky 4 na hnací válec 40 vyvolávána pouze vlastní hmotností cívky 4 a držáku 2 cívky 4. Při dalším vytváření návinu na cívce 4 působí zatéžovací prostředek 20 momentem na držák 2 cívky 4 tak, že se vyvozuje sila na držák 2 cívky 4, který svým účinkem působí ve směru opačném ke směru působení vlastní tíhy cívky 4. Volbou vhodné délky ovládací páky 31 a geometrického uspořádání zatěžovacího ústroji a také vhodnou velikostí sily vyvozované zatěžovacím ústrojím je možno dosáhnout toho, že úložný tlak cívky 4 na hnací válec 40 je možno udržovat v průběhu vytvářeni návinu na cívce £ v podstatě na konstantních hodnotách nebo je možno udržovat jiný požadovaný průběh. V příkladném provedení soukacího zařízení podle vynálezu, zobrazeném na obr. 1 je zatěžovací prostředek 20 kombinován podle vynálezu s ovládacím válcem 21 tak, že ovládací válec 21 vyvozuje sílu na ovládací páku 31, která přitlačuje v průběhu celé doby vytváření návinu na cívce 4 tuto cívky 4 ve směru na hnací válec 40. Tohoto vhodného přitlačování je dosaženo správnou volbou velikostí ramen ovládací páky 31. Na rozdíl od zatěžovacího prostředku 20 se při přivádění tlakové tekutiny do ovládacího válce 21 vyvozuje tlakovou tekutinou v průběhu celého vytváření návinu na cívce £ moment se stejným smyslem natáčeni. Ve znázorněném příkladném provedení je ovládací válec 21 opatřen pístem 212. na který může působit ve vnitřním prostoru 210 ovládacího válce 21 tlak tekutiny jen z jedné strany. Vnitřní prostor 210 ovládacího válce 21 je spojen přípojkou 211, tvořenou připojovacím nátrubkem, se zásobovacím potrubím, které není na obr. 1 zobrazeno. Tlak působícicí ve vnitřním prostoru 210 tekutinového ovládacího válce 21 způsobuje, že píst 212 vyvozuje prostřednictvím své pístnice 213 sílu na ovládací páku 3l, která vyvolává přitlačování cívky 4 ve směru k jejímu hnacímu válci 40. Ve znázorněném příkladném provedeni se současné přívodem tlakové tekutiny do ovládacio válce 21 dosáhne toho, že se dále zvýší dosedací přítlak cívky 4. Zvýšení se tak dosáhne základním nastavením dosedacího přítlaku, kterého se dosáhne pomocí zatěžovacího prostředku 20. Kombinací obou těchto zatěžovacích prvků ovlivňujících úložný tlak působící na cívku 4 je možno dosáhnout přesného nastavení uložení cívky 4 a dosedacího přítlaku cívky 4a je možno dosáhnout požadovaných výhod bez výskytu s tim spojených nevýhod. Zatěžovací prostředek 20 zabezpečuje předběžné nasta11 vení dosedacího přítlaku pro cívku 4 pomocí jednoduchého, cenově příznivého a prostorově nenáročného prvku, který je však sám o sobě velmi neflexibilni a pro změnu uložení by tak musela být velikost úložného tlaku změněna bud jiným uspořádáním uloženi nebo například změnou předpětí pružiny 20Q. Použitím ovládacího válce 21 řídicího ústrojí 2 se využije výhody a možností změny nastavení velikosti vyvozované šily v širokých mezích, aniž by při použití ovládacího válce 21 bylo nutno použit regulačního ústrojí, dosud nezbytného pro měnění nastavení tlaku v průběhu vytváření návinu na cívce

4. Ovládací válec 21 tak může být zásobován tlakovou tekutinou s pevně nastavenou hodnotou tlaku, která se může udržovat v průběhu celého vytváření návinu na cívce 4 na konstantní hodnotě. Ústroji pro regulaci tlaku, které by bylo řízeno v závislosti na vytváření návinu na cívce 4, tak odpadá.

Ve výhodném dalším provedení zařízení podle vynálezu obsahuje řídicí ústrojí 2 podle příkladného provedení na obr. 2 ovládací válec 21, jehož píst 212 je zatěžován tlakovou tekutinou z obou stran. K tomu je ovládací válec 21. opatřen dvěma přípojkami 211 ve formě připojovacích nátrubků pro přivádění tlakové tekutiny. Tím je možno ovládací válec 21 podle potřeby použit bud ke zvyšování dosedacího přítlaku cívky 4 nebo při přivádění tlakové tekutiny na protilehlou stranu pístu 212 ke snižování tohoto dosedacího přítlaku cívky 4 v průběhu celého vytváření návinu. Tlaková tekutina pro zatěžování pistu 212 se přivádí zásobovacími potrubími 5. Navíjecímu ústrojí 1 u přikladu na obr. 2 jsou přiřazena dvě zásobovací potrubí 5, která přivádějí tlakovou tekutinu s rozdílnou hodnotou tlaku. Ovládací válec 21 může být volitelné propojen přes první elektromagnetický ventil 50 s prvním nebo druhým zásobovacím potrubím 5. Druhým elektromagnetickým ventilem 51 může být ovládán přívod tlakové tekutiny na jednu ze stran pístu 212 ovládacího válce 21. Každý z těchto elektromagnetických ventilů 50, 51 je spojen elek12 trickým ovládacím vedením 6 s neznázorněným řídicím ústrojím. Pomoci, prvního elektromagnetického ventilu 50 tak může být řídicí jednotka stroje spojena na každém soukacím místě s přívodem tlakové tekutiny bud prvním zásobovacím potrubím 5 nebo druhým zásobovacím potrubím 5. Druhým elektromagnetickým ventilem 51 řídí řídicí jednotka stroje, zda se dosedací přítlak má zvýšit, snížit nebo ponechat na nezměněné hodnotě, přičemž toto ovládání je rovněž možné pro každé soukací místo samostatně. Oba elektromagnetické ventily 50, 51 mohou být kromě toho připojeny pomoci řídicího vedení 7 s obslužným automatem 11, který zajišťuje obsluhu a údržbu jednotlivých navíjecích míst. Tím je možno z obslužného automatu 11 ovládat na každém spřádacím a navíjecím místě odpovídajícím zatěžováním pístu 212 nastavenou hodnotou tlaku například vysoké zatížení cívky 4., jestliže při opětném zapřádání příze na cívku 4 musí být cívka 4 prudce uvedena do rychlého otáčivého pohybu.. Jestliže má být cívka 4 například přitlačována na hnací válec 40 velkým přítlačným tlakem, přepne se první elektromagnetický ventil 50 do takové polohy, že píst 212 je propojen s tím zásobovacím potrubím 5, které přivádí tlakovou tekutinu¹ s větším tlakem, a druhý elektromagnetický ventil 51 se přepne do polohy, ve které je tlaková tekutina přiváděna nad horní stranu pístu 212. Po přivedení obslužného automatu 11 do záběrové oblasti soukacího ústroji se elektromagnetické ventily 50, 51 přestaví opět do svých výchozích poloh. Odpovídájícími opatřeními je možno dosáhnout toho, že přestavení elektroroagenetických ventilů 50, 51 je možno provádět také ručně. Další možnost uspořádáni spočívá v tom, že elektromagnetické ventily 50, 51 budou ovládány pouze ovládací jednotkou stroje, přičemž k tomu je nutno, aby obslužný automat 11 ve formě pojízdného vozíku komunikoval s řídicí jednotkou stroje.

Obr. 3 znázorňuje přední pohled na navíjecí ústrojí z obr. 1, přičemž cívková ramena držáku 3 cívky 4 jsou zobra13 zena v příčném řezu. Z obr. 3 je zřejmé, že řídicí ústroji 2 nemusí být uspořádáno v jedné rovině se zatéžovacím prostředkem 20 a s ovládacím válcem 21. V příkladu na obr. 3 zasahuje zatěžovací prostředek 20 blíže k levému cívkovému ramenu držáku 3. cívky 4, zatímco ovládací válec 21 je umístěn blíže k druhému cívkovému ramenu držáku 3. cívky 4. Ovládací válec 21 je opatřen magnetickým ventilem 51, uloženým v jeho stěně, který je spojen krátkými potrubími s s přípojkami 211. Magnetický ventil 51 je spojen spojovacím potrubím 53 s neznázorněným zásobovacím potrubím 5.

Claims (16)

1. PATENTOVÉ NÁRO !Κ-Ύ<= [

   1. Soukací zařízeni s řídicím ústrojím pro řízení dosedaciho přítlaku cívky držené- cívkovým—držákem na podporném nebe hnací . vál&O., opatřené zatěžovacím prostředkem osazeným na držáku cívky, vyvozujícím natáčecí moment na držák cívky, takže při vytváření návinu je cívka nejprve přitlačována ve směru k hnacímu válci a při další tvorbě návinu je cívka od hnacího válce odtlačována, vyznačující se tím, že přídavně k zatěžovacimu prostředku (20) je s pákou (31) držáku (3) cívky (4) v záběru válec (21) tak, že v průběhu celého vytváření návinu na cívce (4) moment vyvozovaný válcem (21) na držák (3) cívky (4) neobrací směr svého natáčivého působení na držák (3) cívky (4).
2. 2. Soukací zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že zatěžovacím prostředkem (20) je pružina (200).
3. 3. Soukací zařízeni podle nejméně jednoho z nároků 1 až

   2, vyznačující se tím, že válcem (21) vyvo- .

   zovaný moment zvyšuje dosedaci přítlak cívky (4).
4. 4*. Soukací zařízení podle nejméně jednoho z nároků 1 až

   2, vyznačující se tím, že válcem (21) vyvozovaný moment snižuje přítlačnou sílu cívky (4).
5. 5. Soukací zařízení podle nejméně jednoho z nároků l až 4,vyznačující se tím, že válec (21) obsahuje píst (212) zatěžovatelný z obou stran tlakovou tekutinou, takže je v závislosti na řízeni přívodu tlakové tekutiny vhodný jak pro zatěžováni, tak také pro odlehčování cívky (4).
6. 6. Soukací zařízení podle nejméně jednoho z nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že válec (21) je spojen Se zásobovacím potrubím (5), které jej zásobuje předem stanoveným tlakem.
7. 7. Soukací zařízeni podle nároku 6,vyznačující se tím, že válec (21) je spojen s druhým zásobovacím potrubím (5) přes ventil (50) pro volitelné spojeni s prvním nebo druhým zásobovacím potrubím (5).
8. 8. Soukací zařízení podle nároku 7, vyznačující se tím, že v obou zásobovacích potrubích (5) je udržován rozdílný tlak.
9. 9. Soukací zařízení podle nejméně jednoho z nároků 6 až 8,vyznačující se tím, že tlak v zásobovacím potrubí (5) je udržován regulačním ústrojím pro regulaci tlaku v podstatě konstantní.
10. 10. Soukací zařízení podle nároku 9, vyzná-ču-j ίο í se tím, že velikost tlaku v zásobovacím potrubí (5) je nastavitelná v regulačním ústrojí tlaku.
11. 11. Soukací ústroji podle nároku 10, vyznačující se tím, že nastavení tlaku se provádí automaticky regulačním ústrojím tlaku tak, že při zadání technických dopřádacích dat pro výrobu určité příze se těmto datům automaticky přiřadí hodnota tlaku pro zásobovací potrubí (5), která se automaticky nastaví v regulačním ústrojí tlaku.
12. 12. Soukací zařízeni podle nejméně jednoho z nároků 1 až 11, vyznačující se tím, že válec (21) může být napojen na zásobovací potrubí . (5) přes ventil nebo může být od zásobovacího potrubí (5) odpojen.
13. 13. Soukací zařízení podle nároku 12, vyznačující se tím, že tlakovému válci (21) je přiřazen ovladatelný ventil (51), kterým je volitelně propojena jedna nebo druhá strana pístu (212) válce (21) se zásobovacím potrubím (5).
14. 14. Soukací zařízení podle nejméně jednoho z nároků 7 až 13,vyznačující se tím, že ventil (50, 51) je ovladatelný řídicím ústrojím stroje.
15. 15. Soukací zařízení podle nejméně jednoho z nároků Ί až 14,vyznačující se tím, že ventil (50, 51) je ovladatelný obslužným automatem.
16. 16. Soukací zařízení podle nejméně jednoho z nároků 1 až 15, vyznačující se tím, že píst (212) válce (21) musí pro svůj pohyb ve válci (21) překonat tak velkou’třecí sílu, že válec (21) může přídavně sloužit jako tlumič kmitu držáku (3) cívky (4).