CZ263198A3

CZ263198A3 - Způsob a zařízení pro tepelnou úpravu sádry

Info

Publication number: CZ263198A3
Application number: CZ982631A
Authority: CZ
Inventors: Claudia Langfeldt; Paul Bernhard Kröhl
Original assignee: Ct-Umwelttechnik Gmbh
Priority date: 1996-02-19
Filing date: 1997-02-17
Publication date: 1998-12-16
Also published as: WO1997030004A1; DE19606075A1; US6054101A; EP0881996A1; DE19606075C2; PL328347A1; HUP9900997A3; HUP9900997A2

Description

JUDr. Miloš Všetečka 120pihPralw2l HStkevaJL

ZPŮSOB A ZAŘÍZENÍ PRO TEPELNOU ÚPRAVU SÁDRY

Vynález se týká způsobu pro tepelnou úpravu sádry, při kterém se materiál v kontinuálním procesu odvodňuje ve fluidním loži se zabudovanými teplosměnnými plochami. Vynález se dále týká zařízení k provádění tohoto způsobu.

Dosavadní stav techniky

Vlhká sádra, tj. síran vápenatý dihydrát, k němuž patří také vlhká sádra ze zařízení pro odsiřování kouřových plynů, tzv. REA-sádra, se může povrchově sušit až při teplotách asi 60 až 70 °C, aniž by byla odstraněna krystalová voda. Při teplotách až asi 150 °C nastává odstranění krystalové vody především za vzniku hemihydrátu. Existuje alfa a modifikace hemihydrátu, přičemž většinou vzniká modifikace. Nad těmito teplotami vznikají, vždy podle teplotní úrovně, úplným odstraněním vody modifikace anhydritu, počínaje tzv. AI II sádrou, velmi reaktivní složkou s krátkou dobou tuhnutí, dále vzniká neochotně reagující špatně rozpustná AIIs sádra a inertní AIIu sádra. Tyto rozdíly se projevují i v povrchových vlastnostech změněných tepelným zpracováním.

beta beta16 72976 (72976a)

Pro získání kalcinované sádry s konstantním a/nebo čistým fázovým složením je třeba přesně řídit teplotní profil při výrobě. Při tepelném zpracování se nesmí dovolit • · · * · • · · · · · ··· ·· ·· ·· žádná přehřátí a nehomogenity, které u jednotlivých částic materiálu vedou k nežádoucím fázovým přeměnám.

Pro předejití nežádoucím fázovým změnám již ve stupni sušení se v DE 41 09 743 popisuje dvoustupňový způsob výroby kalcinované sádry s nastavitelným fázovým složením. Při tomto způsobu se v prvním stupni provádí sušení vlhké sádry v aparátu s fluidním ložem s vestavěnými teplosměnnými plochami na nízké teplotní úrovni. Ve druhém stupni se vysušená sádra zpracovává ve druhém aparátu s fluidním ložem s vestavěnými teplosměnnými plochami na nízké teplotní úrovni pro odstranění krystalové vody. V obou aparátech s fluidním ložem se přisazované teplo přivádí fluidizačním plynem a teplosměnnými plochami, přičemž většina tepla se přivádí teplosměnnými plochami.

Při tomto způsobu je kvalita kalcinované sádry oproti jiným dříve známým způsobům značně zlepšena, avšak čistota a konstantnost fázového složení kalcinované sádry není zcela uspokojující. Kromě toho je při tomto způsobu stále potřebný krok sušení.

Obtížnost kalcinování sádry spočívá v tom, že všechny fáze mohou existovat vedle sebe, a na rozdíl od jiných hydrátů nelze v technické aparatuře, na základě inhibice reakcí, dosáhnout jednoznačného, teplotou definovaného rovnovážného stavu. Odvodnění a tvorba fází nastává u jednotlivých částic od povrchu částice k jádru částice v závislosti na teplotě době zdržení. Každá částice obsahuje v průběhu kalcinace následující fáze·, vně anhydrit (např. AIII), uvnitř dihydrát a v mezioblasti beta-hemihydrát. Podíly těchto fází, tj . stupeň kalcinace, závisí na velikosti částic. Malé částice mají při stejných podmínkách menší obsah dihydrátu, tj. vyšší stupeň kalcinace, než velké částice.

Podstata vynálezu

Úkolem předloženého vynálezu je poskytnout způsob výše uvedeného druhu, při kterém se získá kalcinovaná sádra s vysokou čistotou a konstantním fázovým složením. Dále má poskytnout způsob, při kterém se jako výchozí materiál může použít jak vysušená, tak také vlhká sádra. Dále je navrženo zařízení k provádění způsobu.

Vycházeje z úvodem citovaného způsobu je tento úkol řešen tím, že se materiál vede alespoň jednou oblastí fluidního lože a v této oblasti se nastavuje parciální tlak vodní páry a teplota materiálu pro vytváření fázově čistého beta-hemihydrátu na výstupu této alespoň jedné oblasti.

Výhodná provedení způsobu vyplýváj í z patentových nároků 2 až 9. Zařízení výhodné k provádění způsobu vyplývá z nároku č. 10. Zvlášť, výhodná provedení zařízení jsou obsažena v nárocích 11 až 15.

Při způsobu podle vynálezu se nastavením jak teploty, tak parciálního tlaku vodní páry v alespoň jedné oblasti během kalcinace v této oblasti zabraňuje vytváření anhydritu, např. reaktivní ΑΙΙΙ-fáze, tak dlouho, až je ukončena dehydratace dihydrátu na beta-hemihydrát. Potlačení tvorby anhydritu je oproti jeho obvyklé nevýhodné zpětné přeměně na hemihydrát energeticky výhodnější, neboť se nemusí vynaložit dehydratační teplo.

• · · ·· ·· ·· ·· ··· · · ·· · · ·· ♦ • ····· ·· ·· ···· · • · · · · · ··· ····· ·· ·· ·· · *

Anhydrit III, který může být částečně přítomen ve výchozím materiálu, přiváděném ke kalcinaci po jeho předchozím zpracování, se při způsobu podle vynálezu v alespoň jedné oblasti rovněž zpětně převádí na fázi hemihydrátu.

U malých aparatur stačí pro výrobu fázově čistého betahemihydrátu jedna oblast fluidního lože. U větších aparatur může být nutno uspořádat pro vytváření hemihydrátu více než jednu oblast fluidního lože. V každé z těchto přídavných oblastí se rovněž nastavuje parciální tlak vodní páry a teplota materiálu. Separátním nastavováním parciálního tlaku vodní páry a teploty materiálu v každé přídavné oblasti fluidního lože se v každé této přídavné oblasti spolehlivě zamezí tvorbě anhydritu.

Na alespoň jednu oblast fluidního lože pro tvorbu hemihydrátu může, pokud je požadovaným konečným produktem hemihydrát, navazovat chladící oblast, ve které je do teplosměnných ploch ve fluidní vrstvě přivedeno chladící médium, a do kterých je zaveden mírně temperovaný, tj. s teplotou podstatně pod teplotou produktu, fluidizační plyn.

Pro použití způsobu a zařízení jak pro vytváření betahemihydrátu, tak také pro vytváření anhydritu III, je mezi alespoň jednou oblastí fluidního lože pro vytváření hemihydrátu a chladící oblastí uspořádána alespoň jedna další oblast fluidního lože pro vytváření anhydritu, v níž se rovněž nastavuje parciální tlak vodní páry a teplota materiálu. U tohoto provedení se v další oblasti fluidního lože nastaví, pokud je jako konečný produkt požadován hemihydrát, parciální tlak vodní páry a teplota materiálu na • · ···· · · · ····· ·· ·· ·· ·· hodnoty, při kterých se netvoří anhydrit. Když se jako konečný produkt požaduje anhydrit nebo směs hemihydrát/anhydrit určitého složení, nastaví se parciální tlak vodní páry a teplota materiálu v této další oblasti fluidního lože na hodnoty, při kterých se hemihydrát zcela nebo částečně přeměňuje na anhydrit.

Různé oblasti, tj . alespoň jedna oblast hemihydrátu, další oblast anhydritu a chladící oblast mohou být uspořádány v oddělených aparaturách s fluidním ložem s dopravními zařízeními pro dopravu zpracovávaného materiálu od jednoho aparátu s fluidním ložem do dalšího. Aparátově jednodušší a proto výhodné je uspořádat oblasti v jednom aparátu s fluidním ložem, ve kterém jsou navzájem odděleny dělícími hrázemi, opatřenými otvory pro tok materiálu od jedné oblasti do druhé. Uvnitř každé oblasti mohou být uspořádány přídavné dělící hráze pro dosažení užšího spektra doby zdržení zpracovávaného materiálu.

Jako výchozího materiálu je možno použít vlhké nebo vysušené sádry.

Při použití jen jedné oblasti nastává tvoření hemihydrátu až do vnitřku částic materiálu v této jedné oblasti, aniž by se tvořil anhydrit. V následujícím bude způsob popsán na výhodném provedení, u kterého se používají dvě oblasti pro vytváření beta-hemihydrátu. Následující údaje o nastavení parciálního tlaku vodní páry a teploty v první oblasti platí odpovídajícím způsobem také při využití jen jedné oblasti pro vytváření hemihydrátu.

Při využití vlhké sádry se v první oblasti uvolňuje poměrně mnoho vodní páry, takže je menší nebezpečí, že • · · ·

parciální tlak vodní páry poklesne pod požadovanou hodnotu. Při vysušené sádře se v první oblasti uvolňuje méně vodní páry než při použití vlhké sádry jako výchozího materiálu. Ve srovnání s druhou oblastí se v první oblasti uvolňuje více vodní páry, neboť. uvolňování krystalové vody v povrchových oblastech sádrových částic nastává snadněji a rychleji než uvolňování v oblastech blízkých jádru.

V každém případě se v první oblasti provádí nastavování parciálního tlaku vodní páry. Toto nastavení se může provádět tak, že se měří parciální tlak vodní páry, s výhodou nad fluidním ložem. Jestliže nedosahuje požadované hodnoty, přivádí se do první oblasti vodní pára. Nastavení parciálního tlaku vodní páry se může provádět také tak, že se měří vlhkost výchozího materiálu, množství výchozího materiálu, a množství fluidizačního plynu přiváděného do fluidního lože. Z těchto hodnot se vypočítává parciální tlak vodní páry v odplynu fluidního lože při výrobě hemihydrátu. Jestliže je tato vypočtená hodnota příliš nízká, zavádí se do oblasti fluidního lože příslušné množství vodní páry, takže se dosáhne požadované hodnoty. Při tomto nastavení parciálního tlaku vodní páry není třeba žádné měřící zařízení pro stanovení parciálního tlaku vodní páry v zařízení. Přívod fluidizačního plynu musí pak být opatřen průtokoměrem.

Nastavením parciálního tlaku vodní páry v první oblasti se zamezí vytváření anhydritu na povrchu částic a anhydrit, případně obsažený ve výchozím materiálu, se přemění v hemihydrát sádry. Vodní pára se s výhodou přivádí do fluidního lože první oblasti spolu s fluidizačním plynem, zpravidla vzduchem. Parciální tlak vodní páry se v alespoň jedné oblasti nastavuje pro vytváření hemihydrátu na hodnotu • ·· ·· ·· · · ·· ··· · « · · · · ·· · • · · · ··· · · · · • ··· · » ·· ·· ···· · • · ·»·· · · · ····· ·· ·· ·· · * v rozmezí 0,1 až 1,1 s výhodou 0,5 až 1.10⁵ Pa (0,1 až 1,1, s výhodou na 0,5 až 1 bar) . Zvolená hodnota se řídí také podle teploty materiálu, nastavené vždy v příslušné oblasti.

V první oblasti se kromě nastavování parciálního tlaku vodní páry počítá s nastavováním teploty materiálu. Měří se teplota ve fluidním loži, naměřená hodnota se porovnává s požadovanou hodnotou, a přívod tepla se příslušně snižuje, zvyšuje nebo se ponechává nezměněn. Přívod tepla k fluidnímu loži se provádí z větší části prostřednictvím teplosměnných ploch, a z menší části prostřednictvím fluidizačního plynu. Nastavení požadované teploty materiálu se provádí s výhodou prostřednictvím teploty a/nebo množství topného média, proudícího teplosměnnými plochami, zpravidla páry nebo termooleje. V zásadě je možné při odchýlení skutečné hodnoty od požadované hodnoty měnit také teplotu fluidizačního plynu nebo prosazení materiálu.

Nastavená teplota materiálu, tj. požadovaná hodnota, se řídí podle doby zdržení materiálu v oblasti. Obecně se teplota materiálu při dlouhé době zdržení volí nižší než při krátké době zdržení. V alespoň jedné oblasti, ve které nastává vytváření hemihydrátu, může být teplota materiálu vždy podle doby zdržení v rozmezí asi 100 až 150 °C. Zvolené teplota uvnitř tohoto rozmezí se řídí také podle nastaveného parciálního tlaku vodní páry. Zpravidla platí, že při vyšším nastaveném parciálním tlaku vodní páry se nastavuje vyšší teplota produktu.

Ve druhé oblasti vytváření hemihydrátu se provádí od první oblasti oddělené nastavení parciálního tlaku vodní páry a teploty produktu. V této druhé oblasti, nebo pokud je pro vytváření hemihydrátu uspořádáno více oblastí než dvě,

v přídavných oblastech, se provádí kalcinace na fázově čistý hemihydrát. Pokud jde o parciální tlak vodní páry a nastavení teploty, platí totéž, co bylo rozvedeno výše pro první oblast. Výše parciálního tlaku vodní páry a teploty produktu ve druhé oblasti se ale nemusí lišit od hodnot v první oblasti. Nastavené hodnoty závisí na kalcinovaném materiálu, např. velikosti částic, na velikosti oblasti a

tím době zdržení, jakož i na vlivu parciálního tlaku vodní	výše zmíněném protisměrném páry a teploty materiálu.
Optimální hodnoty mohou jednoduchých pokusů.	být	stanoveny	prostřednictvím
Na alespoň jednu	oblast	fluidního	lože navazuje
s výhodou další oblast	fluidního lože,	která může být

částečně nebo zcela využita k vytváření anhydritu. Může však. být použita také, jak je výše již rozvedeno, jako dopravní dráha hemihydrátu do chladící oblasti, jestliže je požadovaným konečným produktem hemihydrát. V tomto případě se parciální tlak vodní páry a teplota produktu v této oblasti fluidního lože udržují na hodnotách, při kterých se hemihydrát nemění.

Pokud je jako konečný produkt požadován anhydrit nebo určitá směs hemihydrátu a anhydritu, nastaví se v této oblasti fluidního lože nižší parciální tlaky vodní páry a vyšší teploty produktu, zpravidla přes 150 °C, než v alespoň jedné oblasti pro vytváření hemihydrátu. Výše obou hodnot se řídí podle požadovaných podílů hemihydrátu a anhydritu ve směsi.

Na oblast fluidního lože pro vytváření anhydritu s výhodou navazuje alespoň jedna chladící oblast pro konečný produkt. Také tato chladící oblast je fluidní lože s teplosměnnými plochami. Chladicí oblast rovněž může být opatřena nastavováním teploty a parciálního tlaku vodní páry.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude blíže objasněn za pomoci výkresu, který představuje schematické znázornění výhodného provedení vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Vztahovou značkou 1 je označeno zařízení s fluidním ložem. V tomto zařízení jsou uspořádány dělící hráze 2, až 4, které rozdělují zařízení do komor (oblastí) £ až £, kterými prochází materiál, přiváděný do zařízení s fluidním ložem prostřednictvím vstupu 2- Dělící hráze 2 až 4 jsou opatřeny neznázorněnými otvory pro průtok materiálu. Komory £ a £ jsou pro vytváření hemihydrátu sádry, komora 7 pro vytváření anhydritu sádry a komora £ pro chlazení produktu, dříve než opustí zařízení výstupem 10 produktu. V komorách £ a £ jsou nad rozdělovacím dnem 11 pro fluidizační plyn přídavné dělící hráze 12. opatřené otvory, pro dosažení úzkého spektra doby zdržení kalcinovaného materiálu.

V komorách £ až £ j sou uspořádány tepelné výměníky 12 až 1£. Do tepelných výměníků 13 až 15 se prostřednictvím vedení 17 až 19 přivádí topné médium, které přes vedení 20 až 22 z tepelných výměníků opět odtéká. Do tepelného výměníku 16 se prostřednictvím vedení 23 přivádí chladící médium, které přes vedení 24 opět odtéká. Pod rozdělovacím dnem 11 pro fluidizační plyn jsou v komorách i až fi přívody 25 až 28 fluidizačního plynu. Prostřednictvím přívodů 23 až 27 se do komor fi až 7 přivádí fluidizační plyn, ohřátý pomocí registru 29. Prostřednictvím přívodu 28 se do chladící komory 8. přivádí fluidizační plyn, temperovaný pomocí registru 3 0. Prostřednictvím regulátoru 31 průtoku se může regulovat množství fluidizačního plynu, který se přivádí do komor fi až 2.

Prostřednictvím ventilu 41 až 44 na přívodech 17-19 a 23 se může nastavovat množství topného média popř. chladícího média a tím teplota tepelných výměníků 13 až '16. Nad komorami fi až fi jsou uspořádány kanály 32 až 34 odplynu.

V každé komoře 1 až 7 je ve fluidním loži uspořádáno teplotní čidlo, označené 35 až 37. Dále jsou nad fluidním ložem v komorách fi až 2 měřící přístroje 38-40 pro parciální tlak vodní páry.

Pomocí tohoto uspořádání se může v každé z komor fi až 7 měřit parciální tlak vodní páry jakož i teplota materiálu, a od komory ke komoře se mohou nastavovat různé hodnoty. Při odchylce naměřené hodnoty od požadované hodnoty se prostřednictvím neznázorněného regulačního obvodu nastaví teplota popř. parciální tlak vodní páry v příslušné komoře.

V případě teploty se nastavení provádí prostřednictvím příslušného tepelného výměníku 13. 14 nebo 15. tím, že se pomocí příslušného ventilu 41. 42 nebo 43 na přívodu 18, 18 nebo 19 změní množství do něho přiváděného tepelného média.

V případě parciálního tlaku vodní páry se provádí nastavení prostřednictvím zavádění vodní páry vedeními 48, 49 nebo 50. opatřenými ventily 45 až 47. do přívodů 25. 26 nebo 27 fluidizačního plynu. Prostřednictvím vedení 48 až 50 se může přidávat čerstvá pára. Je také možné pro zavádění do vedení • ·· · · · · ·· ·· ··· · · ·· · · · · · • · · · ··· · · · · • ··· · · · · · · ··· · · _ Ί Ί _ · · ···· ···

-L-L ··· ·· ·· ·· ·· ·· nebo 50 použít odplyn bohatý na vodní páru, např. z kanálu 32 odplynu, jestliže je parciální tlak vodní páry v komoře £ nebo 7 příliš nízký.

Místo na obrázku znázorněného jednoho ventilátoru 51 a jednoho registru 29 pro všechny tři přívody 25 až 27 fluidizačního plynu je možné použít také pro každý z přívodů jeden ventilátor a jeden registr.

Zastupuje:

Dr. Miloš Všetečka v.r.

ŤJ ί» 11 - 4 ξ

JUDr. Miloš Všetečka advokát

120-WČraha 2, HálRova 2

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Způsob pro tepelnou úpravu sádry, při kterém se materiál ve fluidním loži se zabudovanými tepelnými výměníky, které navzájem oddělují topné médium a materiál, v kontinuálním procesu odvodňuje, vyznačující se fcísi, že se měří parciální tlak vodní páry v oblasti fluidního lože nebo se vypočítává z vlhkosti a množství výchozího materiálu a množství přiváděného fluidizačního plynu, měří se teplota materiálu v oblasti fluidního lože, nastavuje se přívod vodní páry v závislosti na naměřeném nebo vypočteném parciálním tlaku vodní páry a teplota materiálu v závislosti na naměřené teplotě materiálu na hodnoty pro vytváření fázově čistého beta-hemihydrátu na výstupu alespoň jedné oblasti fluidního lože.
2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že v alespoň jedné oblasti se nastavuje parciální tlak vodní páry na hodnoty, při kterých nevzniká žádný anhydrit III a anhydrit případně přítomný ve výchozím materiálu se převádí na hemihydrát.
3. Způsob podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že v alespoň jedné oblasti se nastavuje teplota materiálu na hodnoty, které leží pod teplotou, při které se tvoří anhydrit III.
4. Způsob podle některého z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že parciální tlak vodní páry se nastavuje prostřednictvím fluidizačního plynu, přiváděného alespoň jedné oblasti.

16 72976 (72976a)
5. Způsob podle některého z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že teplota materiálu se nastavuje prostřednictvím teploty teplosměnných ploch v alespoň jedné oblasti.
6. Způsob podle některého z nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že při použití dvou nebo více oblastí fluidního lože pro vytváření hemihydrátu se nastavuje parciální tlak vodní páry a teplota materiálu odděleně v každé z těchto oblastí fluidního lože.
7. Způsob podle některého z nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že beta-hemihydrát vytvořený v alespoň jedné oblasti se v další oddělené oblasti fluidního lože odvodňuje alespoň částečně na anhydrit III, přičemž také v této oblasti se nastavuje parciální tlak vodní páry a teplota materiálu.
8. Způsob podle některého z nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že vytvořený hemihydrát se před výstupem produktu přivádí do oblasti fluidního lože kde se chladí.
9. Způsob podle nároku 7, vyznačující se tím, že anhydrit nebo směs hemihydrát/anhydrit se před výstupem produktu přivádí do oblasti fluidního lože kde se chladí.
10. Zařízení pro tepelné zpracování sádry ve fluidním loži se vstupem materiálu a výstupem produktu, s více dělícími hrázemi vestavěnými ve fluidním loži, které rozdělují fluidní lože na více za sebou uspořádaných komor, a které jsou opatřeny otvory pro průtok materiálu z jedné • · • · · · · · · * · · · · · · ····· ·· · · · · ·· · · · · ·· komory do další, s tepelnými výměníky, navzájem oddělujícími topné médium a materiál, uspořádanými ve fluidním loži v každé komoře, a s přívody fluidizačního plynu v každé komoře, vyznačující se tím, že každá komora (5 až 7) je vybavena přívody (25 až 27) vodní páry, teplotním čidlem (35 až 37) , a měřícím přístrojem (38 až 40) pro parciální tlak vodní páry, a je opatřena regulačními obvody pro regulaci teploty tepelných výměníků (13 až 15) a/nebo fluidizačního plynu v každé komoře, jakož i přívodem vodní páry do každé komory v závislosti na naměřené hodnotě.
11. Zařízení pro tepelné zpracování sádry ve fluidním loži se vstupem materiálu a výstupem produktu, s více dělícími hrázemi vestavěnými ve fluidním loži, které rozdělují fluidní lože na více za sebou uspořádaných komor, a které jsou opatřeny otvory pro průtok materiálu z jedné komory do další, s tepelnými výměníky, navzájem oddělujícími topné médium a materiál, uspořádanými ve fluidním loži v každé komoře, a s přívody fluidizačního plynu v každé komoře, vyznačující se tím, že každá komora je vybavena přívody (25 až 27) vodní páry a teplotním čidlem (35 až 37) a je opatřena regulačními obvody pro regulaci teploty tepelných výměníků (13 až 15) a/nebo fluidizačního plynu v každé komoře v závislosti na naměřené hodnotě, a pro regulaci přívodu vodní páry do každé komory v závislosti na parciálním tlaku vodní páry, vypočteném z vlhkostí a množství vstupního materiálu a množství přiváděného fluidizačního plynu.
12. Zařízení podle nároku 10 nebo 11, vyznačující se tím, že přívod (25 až 27) f luidizačního plynu je současně přívod vodní páry.
13. Zařízení podle některého z nároků 10 až 12, vyznačující se tím, že alespoň první dvě komory (5,

6) se udrží na teplotách a parciálních tlacích vodní páry, které zabraňují vytváření anhydritu.
14. Zařízení podle některého z nároků 10 až 13, vyznačující se tím, že alespoň jedna komora (7) se udržuje na teplotách a parciálních tlacích vodní páry, při kterých beta-hemihydrát, přiváděný do ní z předřazených komor (5, 6) , se alespoň částečně přeměňuje na anhydrit (III) .
15. Zařízení podle některého z nároků 10 až 14, vyznačující se tím, že výstupu (10) produktu je uspořádána alespoň jedna chladící komora (8) s přívodem (28) pro fluidizační plyn a tepelným výměníkem (13).
16. Zařízení podle nároku 15, vyznačující se tím, že chladící komora (8) je opatřena teplotním čidlem a měřícím přístrojem pro parciální tlak vodní páry.
17. Zařízení podle některého z nároků 10 až 16, vyznačující se tím, že v komorách jsou vestavěny další dělící hráze (12), opatřené otvory.