CZ256495A3

CZ256495A3 - Process and apparatus for moulding flat material by a plasticizer

Info

Publication number: CZ256495A3
Application number: CZ952564A
Authority: CZ
Inventors: George R Claassen; Irvin A Wilson; David B Rayburn; John L Mclaughlin; Rudolph A Karlo; Jeffrey L Marietti
Original assignee: Ppg Industries Inc
Priority date: 1994-10-14
Filing date: 1995-10-03
Publication date: 1996-08-14
Also published as: EP0706978A2; DE69529448D1; DE69529448T2; CA2158603C; US5669952A; PL310754A1; FI954560A; JP2939165B2; BR9504814A; KR100268741B1; EP0706978B1; JPH08183626A; KR960014031A; CZ290682B6; FI954560A0; EP0706978A3; PL179531B1; US5769919A; CA2158603A1; ES2191692T3

Description

Způsob a zařízení pro tvarování teplem materiálu změkčovatelnéh©

Oblast techniky

Vynález se týká tvarování teplem změkčovatelných skleněných dílů a zejména tvarování dvojic skleněných dílů do hluboce zakřiveného útvaru kombinováním prohnutí získaného předběžným ohýbáním gravitací na obrysové formě a konečného ohýbání při používání směrem dolů směrovaného tlaku vzduchu.

Dosavadní stav techniky

Jedním běžným postupem tvarování plošného skleněného dílu je podporovat plošný skleněným díl na obrysové ohýbací formě mající tvarovací kolejnicový člen s horním povrchem majícím nárysové obrysy odpovídající konečnému požadovanému povrchu plošného skleněného dílu. Plošný skleněný díl se zahřívá na jeho teplotu měknutí teplem a nechává se samotížně prohnout, aby zaujmul požadovaný tvar. Tento postup se obzvláště dobře hodí pro současné tvarování dvou plošných skleněných dílů, které se použijí jako vnitřní a vnější vrstva běžného vrstveného skla, například předního skla.

Když se tvary plošnýcn skleněných dílů stávají složitějšími a zahrnují hlouběji prohnuté úseky, mohou být tvarovací kolejnicové členy segmentované a uzpůsobené k tomu, aby se otáčely z polohy podporující tuhý plošný díl do uzavřené polohy podporující teplem změkčený plošný skleněný díl. V uzavřené poloze zaujímají tvarovací kolejnicové díly požadované nárysné obrysy plošného skleněného dílu, který se má tvarovat po svém obvodě.

Pro doplnění uzpůsobení pro samotížné ohýbání je možné použít dílčí formy popsané v patentovém spisu USA 4 804 397 nebo plnoplošné formy popsané v patentových spisech USA 4 285 650, 4 394 080 a 4 778 507. Rovněž mohou být použity i jiné postupy, jako je postup popsaný v patentovém spisu

-2USA č.4 066 320, zaměřuje vzduch o vysoké teplotě z povrchu formy ve zvolených částech předběžné tvarovaných plošných skleněných dílů pro preferenční ohřívání a napomáhání při tvarování přídavných ostrých ohybů v těchto zvolených částech, aniž by docházelo k dotyku povrchu skla s formou, pro doplnění ohýbací operace.

Bylo zjištěno, že při tvarování skla do hluboce prohnutých útvarů a zejména útvarů majících maximální prohnutí měřené podél osy tvarovaného plošného skleněného dílu 15 mm a více, je obtížné dosáhnout hlubokého prohnutí pouze při použití gravitačního ohýbání nebo předběžného ohýbání plošných skleněných dílů gravitačním ohýbáním a následným uváděním plošných skleněných dílů do styku s ohýbací formou mající požadovaný konečný tvar, aniž by došlo ke značkování skla nebo jinému ovlivnění jeho optických vlastností.

Ukazuje se, že by bylo obzvláště výhodné navrhnout a vytvořit ohýbací operaci a zejména ohýbací operaci dvojice skel, kdy by plošné skleněné díly mohly být předběžně tvarovány na obrysové ohýbací formě a po té konečně tvarovány do hluboce prohnutého útvaru při minimalizování jakéhokoli optického zborcení v plošných skleněných dílech.

Podstata vynálezu

Vynález přináší způsob a zařízení pro tvarování plošných sklených dílů do hluboce prohnutých útvarů při použití dolní obrysové formy a horní tvarovací formy při minimalizování značkovacích otisků na plošných dílec tvarovacími formami. Obrysová forma, která má záběrovou plochu v podstatě odpovídající požadovanému tvaru obvodové části plošných skleněných dílů, které se mají tvarovat, podporuje plošné skleněné díly, jak byly zahřátý a samotížně prohnuty do předběžného tvaru. Obrysová (prstencová) forma a horní forma se vzájemné vůči sobé pohybují do polohy horní formy alespoň v těsné blízkosti k obvodové části předběžně tvarovaných

-3plošných skleněných dílů. Tlakový plyn se potom směruje z formy do alespoň nepodporovaných středních částí předběžně tvarovaných plošných dílů, pro tlačení těchto nepodporovaných částí směrem dolů a tvarování plošných dílů na požadovaný tvar. Tlakový plyn je s výhodou na v podstatě rovnoměrné teplotě, která znatelně neovlivní teplotu plošných skleněných dílů během tvarovací operace. V jednom obzvláštním provedení vynálezu má horní forma tvarovací povrch plošných skleněných dílů, který alespoň odpovídá požadovanému zakřivení obvodové části předběžně tvarovaných plošných skleněných dílů a horní formou se pohybuje pro stlačování obvodové části plošného dílu proti obrysové formě.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popisu na příkladech provedení s odvoláním na připojené výkresy, ve kterých znázorňuje obr.l podélný řez ohýbací pecí podle vynálezu, a to obr.la její vstupní částí a obr.lb její výstupní částí, obr.2 příčný řez rovinou 2-2 z obr.l, ukazující příčný nárysný pohled na uspořádání pece z obr.l ukazující nové znaky podle vynálezu a obrysovou formu a horní formu pro tlakové tváření, umístěnou v odstupu od obrysové formy, přičemž pro větší názornost jsou části forem odejmuty, obr.3 příčný řez horní a dolní formou v poloze pro tlakové tvarování, přičemž pro větší názornost jsou jejich části odejmuté, obr.4 příčný řez podobný obr.3, ukazující alternativní provedení obvodového těsnění, obr.5 příčný řez horní a dolní formou v alternativním provedení vynálezu, kde pro větší názornost jsou části formy odejmuté a obr.6 a 7 příčné řezy alternativními provedeními horní formy podle vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Vynález využívá tlakového plynu pro tvarování teplem změkčených plošných skleněných dílů a zejména pro současné tvarování tvarových dvojic pro přední skla, avšak rozumí se, že zde probíraný vynález může být použit pro tvarování jediného

-4plošného dílu nebo jakéhokoli počtu plošných dílů z jakéhokoli plošného materiálu, který se dá změkčovat teplem, kde je požadováno, aby plošný díl byl přesně tvarován do hluboce prohnutého útvaru, přičemž se minimalizuje značkování plošných dílů, vyvolané tvarováním.

Obr.la a lb znázorňují ohřívací, tvarovací a temperovací (pro chlazení s temperováním - annealing) pec pro tvarování plošných skleněných dílů podle vynálezu, i když může být použita jakákoli jiná sestava pro ohřev a temperování, známá v oboru. Pec začíná v plnicím úseku 20 a obsahuje ohřívací pásmo 22 tunelovitého tvaru, pásmo 24 pro samotížné ohýbání, uzavřenou ohýbací nebo tvarovací stanici 26 s lisovacím ohýbáním, pásmo 28 se řízenou teplotou a chladicí stanici 30., které jsou všechna uspořádány za sebou po délce pece, jak je znázorněno na obr.l. Dále za chladicí stanicí 30 je umístěn vykládací úsek 32.

Jak ukazuje obr.2, je pecí dopravováno více vozíků 34 pro podporování formy (na obr.2 je znázorněn jeden) typu dobře známého v oboru, například pomocí více válečků 36 způsobem popsaným v patentovém spisu USA č.4 894 080. Na každém vozíku 34 je uložena obrysová (prstencová) forma 38 a podpůrný rám .40. Forma 38 zahrnuje kolejnicový člen 42 mající podpůrnou plochu 44, která se v podstatě přizpůsobuje ve svislém řezu a v obrysu podélnému a příčnému tvaru, do něhož se mají plošné skleněné díly G ohýbat. Kolejnicový člen 42. může být tyčový člen, který podporuje plošné skleněné díly G poněkud směrem dovnitř od obvodu plošných skleněných dílů, nebo může mít tvar písmene L nebo T, jak je znázorněno na obr.2, a podporovat plošné skleněné díly G podél obvodového okraje dolního plošného dílu, nebo poněkud směrem dovnitř od okraje plošného skleněného dílu. V případě potřeby může být forma 38 kloubová tvarovací forma, jak je znázorněná na obr.2, mající pevnou střední část 46, a dvojici vzájemně opačných otočných křídlových částí 48 formy, jak je popsáno

-5v patentovém spisu USA č.4 597 789.

Tvarovací stanice 26 také obsahuje horní formu 50, mající dolní desku 52 s otvory se směrem dolů obrácenou tvarovací plochou 54. V případě potřeby může být plocha 54 opatřena neznázorněným krytem z poddajného materiálu, který nebude značkovat horký povrch plošného skleněného dílu, když se dostane s materiálem do styku, například z textilie ze skleněných vláken. Plocha 54 má tvar, u něhož má alespoň jeho obvodová plocha 56 tvar, který obecně odpovídá požadovanému tvaru obvodové části 58 plošných skleněných dílů G. V obzvláštním provedení vynálezu znázorněném na obr.2 a 3 mají střední části 60 plochy 54 v obvodové ploše 56 zakřivený tvar s velikostí prohnutí, která je menší, než mají odpovídající nepodporované střední části 61 (znázorněná pouze na obr.3) předběžně tvarovaných plošných skleněných dílů G, nesených na členu 42 a tvarovaných samotížným ohybem.

Je třeba poznamenat, že plocha 54 může mít jakýkoli různý tvar, jak bude podrobněji uvedeno níže. Forma 50 ie podporována na stanici 26 z rámu 62 a je ovládána ve svislém směru vratným pohybem pomocí válce 64 anebo jakýmkoli jiným prostředkem pro vratný pohyb, jak je dobře známo v oboru, pro pohybování formou 50 alespoň do těsné blízkosti podporovaných plošných skleněných dílů G, a v případě potřeby pro lisovací záběr formy 50 proti plošným skleněným dílům, jak bude podrobněji uvedeno níže.

Forma 50 je určena pro směrování tlakového plynu z její plochy 54 směrem k hornímu povrchu nepodporovaných plošných skleněných dílů G. V obzvláštním provedení vynálezu znázorněném na obr.2 a 3 obsahuje forma 50 vnitřní přetlakovou komoru 66 tvořenou mezi dolní deskou 52 a horní deskou 68. Tlakový plyn je veden do přetlakové komory 66 přívodním vedením 70 , a prochází dále otvory 72 v dolní desce 52 pro zajištění směrem dolů orientované síly na horní hlavní

-6plochu 74 předběžně tvarovaných teplem změklých plošných skleněných dílů G, když se formou 50 pohybuje do těsné blízkosti plošných skleněných dílů válcem 64, a pro další tvarování plošných skleněných dílů G, když jsou plošné skleněné díly podporovány na obrysové formě 38. Tlak plynu je řízen řídicí jednotkou 76 (znázorněnou pouze na obr.2), která současně řídí čas během tvarovacího pochodu, při kterém se proud plynu iniciuje a ukončuje. Tlak plynu může být měněn během tvarovacího pochodu a zakončován v různých dobách při tvarovacím pochodu, jak bude podrobněji uvedeno níže.

V obzvláštním provedení vynálezu, znázorněném na obr.2 a 3, zasahuje povrch 54 formy alespoň k obvodovému okraji plošných skleněných dílů G pro zajištování dotyku plochy 56 formy 50 s obvodovou částí 58 plošných skleněných dílů G a přitlačování plošného skleněného dílu proti kolejnicovému dílu 42 pro tvarování plošných skleněných dílů a vytváření těsného uzavření okolo obvodu plošných skleněných dílů G. V důsledku toho je obvod plošných skleněných dílů G přitlačován do požadovaného tvaru, zatímco oblast 78 (znázorněná pouze na obr.3), vytvořená mezi středními částmi předběžné tvarovaných skleněných dílů G a formou 50 je těsně uzavřena, takže tlakový vzduch vháněný do této oblasti 78 bude dále tvarovat nepodporované části 61 plošných skleněných dílů G do požadovaného tvaru, jak je vyznačeno obrysem 80 na obr.3.

Tímto způsobem je minimalizován fyzický dotyk mezi horním povrchem plošného skleněného dílu G a povrchem 54 formy, při současném zajištování bezdotykové ohýbací síly do středních částí skla. Použití tlakového plynu dále zajištuje obecně rovnoměrnou tlačnou (lisovací) sílu na plošné skleněné díly G při srovnání se soustředěnými silami, jimž jsou plošné skleněné díly vystaveny, když se používá povrchu formy k tomu, aby kontaktoval plošné skleněné díly a lisoval je do požadovaného tvaru.

-7Je třeba poznamenat, že i když je v uvedeném provedení sledována snaha po utěsňování obvodu plošných skleněných dílů vzhledem k horní formě 50, předpokládá se, že v úrovni těsnění dochází k určitému úniku.

Pracovní cyklus probíhá následovně. Dvojice plošných skleněných dílů se zakřiveným obrysem a s vhodným dělicím médiem, vloženým mezi oba díly, se uloží při v plnicím úseku 20 v podstatě vodorovném uspořádání na obrysovou formu 3.8 vozíku 34 pro podporování formy. Vozík 34 se uloží na válečky 36 a dopravuje se ohřívacím pásmem 22 pece, kde jsou uspořádány ohřívací prvky pro zajištování požadovaného rozložení ohřevu jak v podélném, tak i v příčném sméru vzhledem k dráze pecí. V době, kdy se forma 38 dostane na konec samotí žné ohýbací stanice 24, která se s výhodou udržuje na rozmezí okolní teploty 566°C až 649°C, jsou plošné skleněné díly G zahřátý na jejich deformační teplotu (od okolo 577°C do 621°C) a samotížně opatřeny prohnutím na předběžný tvar, které je menší, než je požadované prohnutí plošného skleněného dílu. Koncové sekce se 48 formy 38 se kromě toho otáčejí vzhůru pro další tvarování plošných skleněných dílů G. Je třeba poznamenat, že pokud se bude plošný skleněný díl tvarovaný podle vynálezu po tvarování tvrdit místo postupného snižování teploty (chlazení s temperování, annealing), jak bylo uvedeno výše, bude teplota skla během předběžného samotí žného ohýbání teplota plošného skleněného dílu až 688°C.

Po předběžném samotížném ohýbání plošných skleněných dílů G vozík 34 pokračuje na uzavřenou tvarovací stanici 26. do polohy pod horní formou 50. Během průchodu obrysové formy 38 z plnicího úseku 20 na tvarovací stanici 26 může tato forma ztratit ztratit své polohové vyřízení s podélnou referenční přímkou pece. Pro zajištění, aby forma 50 a plošné skleněné díly G byly během tvářecí operace náležitě vzájemně svisle polohově vyřízeny, je horní forma 50 opatřena více

-8vyřizovacími kolíky 82 (naobr. 2 je znázorněn pouze jeden), které jsou zasunuty do uložení 84 na vozíku 34., když se forma 50 pohybuje do polohy v alespoň těsné blízkosti obrysové formy .38. Alternativně může být vozík 34 fyzicky opětovně vyřízen vzhledem k formě 50, například jak je popsáno v patentovém spisu USA č.4 290 796.

Po té, co jsou předběžně tvarované plošné skleněné díly uloženy pod formou 50., začíná se válec 64 pohybovat směrem dolů k plošnému skleněnému dílu G. V případě potřeby může řídicí jednotka 76 inciovat proud tlakového plynu z přívodního vedení 70 do přetlakové komory 66 a otvory 72 dolní desky 52., když se forma 50 přibližuje k plošným skleněným dílům G. V jednom obzvláštním provedení vynálezu je tlakový plyn vzduch a jak vzduch, tak i forma 50 jsou zahřívány, takže jsou skutečné neutrální vzhledem ke sklu, t.j. mají minimální ohřívací nebo chladicí účinek na plošné skleněné díly G. Konkrétněji by se teplota plošných skleněných dílů neměla během tvarovacího pochodu měnit o více než 56°C (100°F) a s výhodou ne o více než 28°C.

V přednostním provedení vynálezu se teplota plošných skleněných dílů nezvyšuje. Vzduch může být předehříván vně pece, nebo může být odebírán z okolního vzduchu pece. Aniž by se tím omezoval rozsah vynálezu, přivádí se s výhodou vzduch k plošným skleněným dílům G při teplotě od 371°C do 649°C. Je třeba poznamenat, že čím déle se tlakový vzduch směruje k neseným plošným skleněným dílům G a čím blíže je forma 50 k plošným skleněným dílům G, tím větší je potenciál pro ovlivňování teploty plošných skleněných dílů.

Když se forma 50 přibližuje k plošným skleněným dílům G změklým teplem, síla vyvíjená tlakovým vzduchem tlačí předběžně tvarované plošné skleněné díly směrem dolů a začíná dále zvyšovat průhyb ve skle. Forma 50 pokračuje v pohybu směrem dolů, až se obvodová plocha 56 dostane do dotyku

-9s odpovídající obvodovou částí 58 plošných skleněných dílů G. Jelikož zakřivení středních částí 60 formy 50 je v tomto obzvláštním provedení vynálezu obecně menší, než je prohnutý tvar odpovídajících částí 61 předběžně tvarovaných plošných skleněných dílů G, jediný dotyk mezi plošnými skleněnými díly a formou 50 nastane okolo horního obvodu plošných skleněných dílů. Jak bylo vysvětleno výše, je tím zajištěno těsnění, zabraňující úniku tlakového vzduchu z oblasti 78 mezi plošnými skleněnými díly G a formou 50. V závislosti na velikosti tlaku a době držení, t.j. době po níž se tlak vzduchu udržuje, zatímco forma 50 zůstává v obvodovém dotyku s plošnými skleněnými díly G a udržuje těsnění, tím více budou plošné skleněné díly G tlačeny směrem dolů pro další tvarování plošných skleněných dílů a zajištování požadované hloubky a tvaru prohnutí.

Tímto způsobem se dá dosáhnout zvýšené prohnutí v nepodporovaných středních částech 61 plošných skleněných dílů při minimálním dotyku mezi sklem a povrchem formy, přičemž se současně stlačují obvodové obrysy plošného skleněného dílu pro zajištění správného tvaru. Jakmile je tvarování dokončeno, řídicí jednotka 76 ukončí proudění tlakového vzduchu a horní forma 50 a obrysová forma 38 se oddělují, a plně tvarované plošné skleněné díly G zůstanou na formě 38. Vozík 34 potom pokračuje v pohybu pásmem 28 se řízenou teplotou pece, kde se sklo řízené chladí a po té prochází chladicím pásmem 30 a do vykládacího úseku 32.

Je třeba poznamenat, že i když se v obzvláštním provedení vynálezu znázorněném na obr.2 a popsaném výše forma 50 pohybuje směrem k plošným skleněným dílům G neseným na formě 38 , může se alternativně pohybovat vozík 34 směrem vzhůru pro zdvíhání formy 38 a pohybování plošnými skleněnými díly G směrem k formě 50.

Během předběžného testování tohoto nového uspořádání

-10pro tvarování lisováním iniciuje řídicí jednotka 76 proud tlakového vzduchu právě před tím, než se obvodová oblast 56 formy 60 dotkne obvodové části 58 plošných skleněných dílů G a proudění vzduchu se nechá pokračovat po dobu 3 až 4 sekundy. Tlak vzduchu v přetlakové komoře 66, který je udržován konstantní během každé zkoušky, se mění přibližně od 21,1 do 54,8 g/cm , což má za následek relativně rovnoměrný tlak podél povrchu 74 skla v rozmezí od 20,4 do 41,4 g/cm². V první sérii pokusů, při kterých se použije forma 52 mající prohnutí v ose o velikosti 10 mm pro tvarování dvojice předběžně tvarovaných plošných skleněných dílů s prohnutím 11 mm v ose, se dosáhne přídavné prohnutí v plošných skleněných dílech o velikosti 5,7 až 9,8 mm. V dalším pokusu má dvojice předběžně tvarovaných plošných skleněných dílů prohnutí v ose o velikosti 13 mm a dosáhne se přídavného prohnutí o velikosti 6,7 až 14,2 mm.

Jako alternativa vůči tvarování plošných skleněných dílů dotykem obvodového okraje plošných skleněných dílů pro vytvoření tvrdého dotyku, jak bylo uvedeno výše a jak je znázorněno na obr.2 a 3, bylo zjištěno, že přijatelné tvarování může být dosaženo bez dotyku povrchu plošného skleněného dílu. Takové tvarovací uspořádání, kde se obvodová oblast 56 dostává do těsné blízkosti skla, ale nedotýká se povrchu plošných skleněných dílů, je dále označeno jako uspořádání s měkkým těsněním. Konkrétněji je na obr.4 obvodová oblast 456 formy 450 umístěna v odstupu od obvodové části 458 plošných skleněných dílů, takže proud plynu směrem ven okolo obvodu plošných skleněných dílů je alespoň částečně omezován. Je třeba poznamenat, že jestliže tvarovací pochod nevyžaduje, aby se obvodová oblast formy 450 dotýkala plošných skleněných dílů G a tlačila sklo proti kolejnicovému členu 442, může být forma 450 dimenzována tak, že je menší, než je obvodový obrys vymezovaný 438.

V řadě pokusů používajících horní formu 450, mající

-11osové prohnutí 10 mm, pro tváření dvojice plošných skleněných dílů, podporovaných na obrysové formě 438, majících osové prohnutí z předběžného tvarování 11 mm, kde mezera mezi obvodovou oblast 456 plochy 454 formy 450 a obvodem skla je přibližně 2,54 mm, se tlak vzduchu v přetlakové komoře 466, která se udržuje konstantní během každého z pokusů, mění od přibližně 14,8 do přibližně 38,7 g/cm², což má za následek tlak podél povrchu skla přibližně 9,8 až 20,4 g/cm², a dosáhne se přídavné prohnutí přibližné 2,7 až 5,9 mm. Když se osové prohnutí plošných skleněných dílů z předběžného tvarování zvýší na 13 mm a tlak vzduchu v přetlakové komoře 466 se mění z okolo 13,4 do okolo 36,6 g/cm², což má za následek tlak podél povrchu skla přibližně 9,1 až 15,5 g/cm², je přídavné prohnutí v rozmezí od 4,1 do 7,3 mm.

Přídavné pokusy se provedly při použití mezery 4,83 mající osové prohnutí z předse tlak vzduchu v přetlakové od okolo 11,2 do okolo 21,1 mm. Pro plošné skleněné díly, běžného tvarování 11 mm, kde komoře 466 mění mezi pokusy g/cm , což vede k tlaku podél povrchu skla přibližně 2,7 až 9,8 g/cm², získá se přídavné prohnutí ve skle v rozmezí od okolo 1,3 mm do okolo 2,5 mm. Když se osové prohnutí plošného skleněného dílu z předběžného tvarování zvýší na 13 mm a tlak vzduchu v přetlakové komoře 466 mění z přibližně 9,8 do přibližně 20,1 g/cm², což vede k tlaku podél povrchu skla přibližně 2,1 až 7,7 g/cm², získá se přídavné prohnutí ve skle v rozmezí od okolo 1,2 do okolo 3,6 mm.

Tvarovací tlak podél povrchu skla během pokusů s tvrdým těsněním byl vyšší, než při pokusech s měkkým těsněním, a vedl také k většímu přídavnému prohnutí v plošných skleněných dílech ve srovnání s pokusy s měkkým těsněním. Předpokládá se, že kdyby se tlak podél povrchu 474 skla (znázorněného na obr.4) při práci s měkkým těsněním zvýšil na úrovně srovnatelné s tlaky jako při pokusech s tvrdým těsněním, bylo by přídavné prohnutí vyplývající z práce s měkkým těsně-12ním srovnatelný s tvarováním s tvrdým těsněním. Je třeba poznamenat, že pro dosažení tohoto vyššího tlaku při tvarování s měkkým těsněním by byl zapotřebí větší objem vzduchu pro dosažení těchto vysokých tlaků na povrch.

Je třeba poznamenat, že různé provozní parametry a zejména tlak plynu, velikost mezery a doba tvarovací operace, při níž se iniciuje a ukončuje proudění tlakového vzduchu, se může měnit pro řízení přídavného prohnutí, udělovaného předběžně tvarovaným plošným skleněným dílům G. Například se pozorovalo, že se když se vzdálenost v mezeře zvyšuje, zvyšuje se požadovaný tlak a/nebo délka doby držení pro získání stejného účinku na předběžně tvarovaný plošný skleněný díl G. Dále bylo zjištěno, že počáteční tlak, kterým se tvarují plošné skleněné díly G, může být vyvíjen před tím, než je forma 50 ve své konečné tvarovací poloze, a to přiváděním tlakového plynu do formy 50, když se přibližuje k plošným skleněným dílům G. Je také třeba poznamenat, že velikost prohnutí v předběžné tvarovaných plošných skleněných dílech ovlivňuje tvářecí operaci. Konkrétněji bylo pozorováno, že když se srovnává přídavné prohnutí dosažené tlakovou tvarovací operací podle vynálezu pro řešení s tvrdým těsněním a. měkkým těsněním, je přídavné prohnutí udělované plošným skleněným dílům při stejných podmínek tlakového tvarování, když je osové prohnutí předběžné tvarovaných plošných skleněných dílů větší.

Výše popsaná tvarovací operace může kombinovat jak řešení s tvrdým těsněním, tak i s měkkým těsněním. Konkrétněji se může forma 50 spouštět do těsné blízkosti k předběžné tvarovaným plošným skleněným dílům, při vytváření měkkého těsnění okolo obvodu plošného skleněného dílu, přičemž tlakovaný plyn vyvíjí v plošných skleněných dílech G přídavné prohnutí. To může být následováno konečným lisovacím pochodem, při kterém je forma 50 tlačena proti obvodu plošných skleněných dílů G pro přímé tvarování obvodové části 58

-13plošných skleněných dílů mezi obvodovou oblastí 56 formy a kolejnicovým dílem 42. Je třeba dále poznamenat, že tento konečný lisovací pochod může být proveden bud) s tlakovým plynem, dále přiváděným podél povrchu 74 plošných skleněných dílů G pro jejich další tvarování, nebo s ukončeným přívodem proudu plynu pro vyloučení tvarovacího tlaku.

I když v provedení podle obr.l má forma tvarovaný povrch s rozměry prohnutí menšími, než odpovídající části předběžně tvarovaných plošných skleněných dílů G, mohou být použity jiné tvary formy zde popisovaným způsobem pro další tvarování předběžně tvarovaných plošných skleněných dílů. Například na obr.5 horní forma 550 zahrnuje obvodovým díl 552 (prstenec), vymezující směrem dolů obrácenou tvarovací plochu 554, která v podstatě odpovídá požadovanému zakřivení obvodové části plošných skleněných dílů podporovanou na kolejnicovém dílu 542. Během tvarovací operace, když se formou 550 pohybuje do styku s obvodovou částí plošného skleněného dílu G, dutina 566 formy 550 je uvedena pod tlak pro tlačení nepodporované střední části 561 předběžně tvarovaných plošných skleněných dílů G směrem dolů na požadovaný tvar 550.

V jiném provedení vynálezu může být tvar povrchu 54 formy řešen tak, aby obecně odpovídal prohnutí předběžně tvarovaných plošných skleněných dílů G a tlaku plynu použitého pro vyvíjení přídavného prohnutí pro vytváření požadovaného tvaru. Ve zkušebních pokusech používajících tohoto tvaru horní formy bylo zjištěno, že při použití řešení s tvrdým těsněním pro tvarování předběžně tvarovaných dvojic plošných skleněných dílů s formou mající osové prohnutí 15 mm, může být zavedeno do skla přídavné prohnutí přes 15 mm při použití tlaku vzduchu v přetlakové komoře přibližně 54,1 g/cm² a tím, že se tlak vyvíjí po dobu 3-4 sekund po vytvoření tvrdého těsnění okolo obvodu plošného skleněného dílu. I když tlak podél povrchu 74 plošného skleněného dílu nebyl měřen, předpokládá se, že je srovnatelný s tlakem na

-14povrch naměřený v pokusech s tvrdým těsněním pro předběžné prohnutí 13 mm při srovnatelném tlaku v přetlakové komoře.

Zakřivení povrchu 54 formy může být zvýšeno i dále tak, že prohnutí formy bude větší, než u odpovídajících částí předběžně tvarovaných plošných skleněných dílů G. Je však třeba poznamenat, že u tohoto typu tvaru formy je vhodné čekat, až tlakový plyn bude tlačit plošné skleněné díly G směrem dolů do velikosti prohnutí hlubší, než je hloubka formy před pohybováním formy do její konečné tvarovací polohy pro minimalizování tvorby značek na skle povrchem formy. Během pokusů používajících formy s osovým prohnutím 15 mm, vzdálenost v mezeře od 0 do 4,83 mm a tlaky v přetlakové komoře až přibližně 54,1 g/cm , bylo zjištěno i s prohnutím s předběžného tvarování 13 mm, že se forma 50 dostala do styku s horním povrchem formy. To bylo výsledkem skutečnosti, že plošné skleněné díly jsou příliš tuhé, t.j. nemají dostatečně vysokou teplotu k tomu, aby byly snadno tvarovány tlakem plynu, tlak je příliš nízký a/nebo pohyb formy do její konečné tvarovací polohy je příliš rychlý.

Předpokládá se, že kdyby se v tomto případě zvýšila teplota skla, zvýšil se tlak plyn a/nebo se snížila rychlost, jíž se pohybuje forma směrem k plošným skleněným dílům, mohou být plošné skleněné díly tvarovány výhodným způsobem popsaným výše. Je však možné konstatovat, že konečné prohnutí o velikosti 27,3 mm je možné udělit plošným skleněným dílům majícím osové prohnutí z předběžného tvarování 13 mm při použití řešení s tvrdým těsněním (tedy bez mezery), tlaku v přetlakové komoře přibližně 54,1 g/cm , při iniciování tlaku plynu 3 sekundy přes tím, než forma dosáhne své konečné tvarovací polohy, přičemž se tlak plynu udržuje po další 3 sekundy.

Ještě další provedení vynálezu má povrch 54 formy s tvarem obecně odpovídajícím požadovanému tvaru skla. na

-15rozdíl od uspořádání v patentovém spisu USA č.5 066 320, které směruje vzduch o vysoké teplotě ve zvolených částech plošných skleněných dílů tak, že jsou více náchylné k vytváření ostrých ohybů, vynález nemění tepelný profil skla ve zvolených oblastech pro vyvolávání tvarování, ale zajištuje veškeré tvarování tlakem bez potřeby jakéhokoli přídavného tepla pro tvarovací operaci. Je-li forma 50 tlačena proti plošným skleněným dílům G během tvarovací operace, když už byly plošné skleněné díly G vytvarovány na jejich požadované zakřivení, které také odpovídá tvaru povrchu 54 formy, měl by povrch 54 současně vejít do styku s velkými částmi povrchu, pokud ne s celým povrchem skla, čímž dochází k rozdělování veškerých lisovacích sil po povrchu skla a minimalizování jakéhokoli bortícího jevu zaváděného do skla tvarováním. Kromě toho by přívod tlakového plynu měl být ukončen před tím, než se forma 50 dostane do dotyku s plošnými skleněnými díly pro zabránění nežádoucímu přídavnému prohnutí.

Při určitých provozních podmínkách mohou mít plošné skleněné díly sklon se tvarově vrátit zpět (skočit zpět) po té, co byly tvarovány tlakovým plynem a nabývat zakřiveného tvaru s prohnutím menším, než je prohnutí udělované plošným skleněným dílům během tvarovací operace. Takové provozní podmínky zahrnují pochody, kdy není síla vyvíjená tlakovým plynem držena dostatečné dlouho tak, aby umožnila plošným skleněným dílům stabilizovat se a podržet jejich tvar, nebo je teplota plošného skleněného dílu příliš nízká pro to, aby udržela tvar získaný tlakem. Při takových pracovních podmínkách může být žádoucí nadměrně přetvářet plošné skleněné díly, t.j. tvarovat je na zakřivení větší, než je požadovaný konečný tvar, takže po té, když se horní forma a obrysová forma pohybují od sebe, skočí plošné skleněné díly zpět a přizpůsobí se konečnému požadovanému tvaru.

Toho může být dosaženo použitím tlakového plynu způsobem zde popsaným pro tvarování plošných skleněných dílů na

-16požadovanýtvar mající prohnutí větší, než je konečný požadovaný tvar. Navíc může být v obzvláštním provedení vynálezu, kde se tvarovací povrch 54 horní formy 50 obecně přizpůsobuje konečnému požadovanému tvaru, tlakový plyn použit pro nadměrné deformování plošných skleněných dílů, takže když se přívod plynu ukončí, plošné skleněné díly skočí zpět a dotknou se tvarovacího povrchu 54. Dále může mít povrch 54 formy 50 tvar s velikostmi prohnutí, které přesahují konečný požadovaný tvar tak, že po tvarování mohou plošné skleněné skočit zpět na konečný požadovaný tvar.

Jak bylo uvedeno výše, se po dokončení tlakové tvarovací operace plošné skleněné díly posouvají do pásma 28 se řízenou teplotou, kde se řízené chladí a temperují. V případě potřeby se před temperováním mohou plošné skleněné díly uložit v části pásma 28 , které udržuje plošné skleněné díly na jejich teplotě měknutí tak, že tlakově tvarované díly mohou být dále tvarovány přídavným samotížným ohýbáním.

Je třeba poznamenat, že každé z výše uvedených provedení podle vynálezu může být provedeno s řešením s tvrdým těsněním, kde se obvod formy dotýká obvodu skla pro tvarování skla mezi horní formou a podpůrným kolejnicovým členem a může obsahovat tlakový vzduch uvnitř utěsněného prostoru mezi lícem formy a sklem pro tvarování skla, nebo s řešením s měkkým těsněním, kde povrch 54 formy zůstává v odstupu od plošného skleněného dílu a sila tlaku vzduchu působící směrem dolů tvaruje celý plošný skleněný díl, nebo kombinaci plošných skleněných dílů, jak je uvedeno výše.

I když výše rozebrané pokusy používají tlaků až 42,2 g/cm² a velikost mezery až 4,83 mm, předpokládá se, že předběžně tvarované plošné skleněné díly mohou být dále tvarovány způsobem podle vynálezu při použití tlaků na povrch až 140,6 g/cm², ale s výhodou až 70,3 g/cm², a obvodové mezeře až 25,4 mm, avšak s výhodou až 12,7 mm. I když dále použité

-17pokusy používají dob držení až 4 sekundy, předpokládá se, že zde popisované tlakové tvarovací operace mohou obsahovat nízké úrovně tlaku a prodloužené doby držení až 60 sekund, ale s výhodou až 8 sekund. Kromě toho mohou být tlaky na povrch, vzdálenosti v mezeře a doby držení, jakož i doba během tvarovací operace, při které se proud tlakového plynu do horní formy iniciuje a ukončuje, mohou být seřízeny pro vytváření tvarovaných plošných skleněných dílů, majících osové prohnutí přes 30 mm.

Je třeba poznamenat, že obzvláštní kombinace těchto proměnných, požadovaná pro udělování požadovaného přídavného prohnutí v předběžně tvarovaných plošných skleněných dílech bude záviset zčásti v plošných skleněných a a požadovaném tvaru být tlak vyvíjený na na velikosti předběžného prohnutí dílech, tvaru povrchu horní formy plošného skleněného dílu. Dále může povrch 74 plošných skleněných dílů

G měněn během tvarovacího pochodu pro získání požadovaného konečného tvaru, například první tlak může být vyvíjen po první časové údobí a druhý tlak může být vyvíjen po druhé časové údobí, nebo se může tlak nechat pulzovat.

Výše popsané tvarovací sestavy a operace mohou být obměňovány pro další měnění tvarovací síly póskytované tlakovým plynem z formy 50 podél povrchu 74 plošného skleněného dílu. Konkrétněji může obsahovat forma 650. znázorněná na obr.6, větší počet přetlakových komor 666A, 666B a 666C, z nichž každá je připojena k odpovídajícímu přívodnímu vedení 670A, 670B a 670C. Tlak plynu v každé komoře a výsledná tvarovací síla, směřující z každé přetlakové komory podél povrchu předběžně tvarovaných plošných skleněných dílů G může být řízen pro zavádění větší tvarovací síly do těchto částí plošných skleněných dílů, které vyžadují hlubší velikost prohnutí, například do střední oblasti plošných skleněných dílů G. V případě potřeby může být tlak zaváděn do zvolených přetlakových komor.

-18Jako alternativa použití několika přetlakových komor pro měnění tlaku podél povrchu skla může být tlak měněn způsobem znázorněným na obr.7. Konkrétněji může být přetlaková komora 766 umístěna ve formě 750 tak, že tlakový plyn je směrován k plošným skleněným dílům pouze v oblastech, které vyžadují přídavnou tvarovací sílu pro dosažení hlouběji prohnutého tvaru. Když je tlakový plyn rozdělován podél povrchu skla, může procházet vzhůru otvory 772 v těch částech povrchu 754, které nejsou napájeny přetlakovou komorou 766. jak je znázorněno šipkami 790, do částí 792 formy 750, které nejsou těsněny a tlakovány. Tímto způsobem jsou tyto oblasti plošného skleněného dílu pod přetlakovou komorou 766 tvarovány silou vyvíjenou tlakovým plynem, zatímco tvarovací síla plynu podél zbývajících částí povrchu skla je výrazně snížena zajištěním únikové dráhy pro plyn.

Výše popsaná a znázorněná řešení vynálezu představují jeho provedení. Rozumí se, že mohou být podrobena různým obměnám, aniž by se opustila myšlenka vynálezu, daná rozsahem patentových nároků.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Způsob tvarování plošného materiálu změkčovatěIného teplem, při kterém se podporuje alespoň jeden plošný skleněný díl na obrysové formě mající povrch pro záběr do plošného dílu v podstatě odpovídající požadovanému zakřivení obvodové části uvedeného plošného dílu, který se má tvarovat, uvedený plošný díl se zahřívá na jeho teplotu měknutí, takže se plošný díl prohne gravitací a předběžně se tvaruje, přičemž se uvedená obvodová část uvedeného plošného dílu prohne k tvarovému přizpůsobení uvedenému záběrovému povrchu obrysové formy, uvedenou obrysovou formou a horním tvarovacím členem se vzájemné pohybuje tak, že horní tvarovací člen je alespoň v těsné blízkosti k uvedené obvodové části uvedeného předběžně tvarovaného plošného dílu, a tlakový plyn při v podstatě rovnoměrné teplotě se směruje z uvedeného horního tvarovacího členu směrem k alespoň nepodporovaným částem uvedeného předběžné tvarovaného plošného dílu v uvedené obrysové formě, pro tlačení uvedených nepodporovaných částí směrem dolů a tvarování uvedeného plošného dílu do požadovaného tvaru.
2. Způsob podle nároku 1 vyznačený tím, že uvedený směrovací krok zahrnuje krok směrování uvedeného plynu k uvedenému plošnému dílu během alespoň části uvedeného pohybovacího kroku.
3. Způsob podle nároku 1 vyznačený tím, že uvedený horní tvarovací člen je horní forma mající tvarovací povrch plošného dílu, který alespoň odpovídá požadovanému zakřivení uvedené obvodové části uvedeného plošného dílu a v uvedeném pohybovacím kroku se pohybuje uvedenou horní formou do styku s uvedenou obvodovou částí uvedeného plošného dílu pro stlačování uvedené obvodové části mezi uvedenou obrysovou formou a uvedenou horní formou.

-204. Způsob podle nároku 3 vyznačený tím, že uvedený směrovací krok zahrnuje směrování uvedeného plynu směrem k uvedenému plošnému dílu během alespoň části uvedeného pohybovacího kroku.
5. Způsob podle nároku 3 vyznačený tím, že dále zahrnuje krok ukončení uvedeného směrovacího kroku před dokončením uvedeného pohybovacího kroku a uvedení uvedené nepodporované části do dotyku s uvedeným tvarovacím povrchem horní formy pro tvarování uvedeného plošného dílu.
6. Způsob podle nároku 3 vyznačený tím, že dále zahrnuje krok pokračování uvedeného směrovacího kroku po dokončení uvedeného pohybovacího kroku a následného ukončení uvedeného směrovacího kroku a umožňování, aby se uvedený tvarovaný plošný díl tvarově vrátil zpět tak, že nepodporované části uvedeného plošného dílu přicházejí do styku s uvedeným tvarovacím povrchem uvedené horní formy.
7. Způsob podle nároku 1 vyznačený tím, že dále obsahuje krok měnění tlaku vyvíjeného na uvedený plošný díl během uvedeného směrovacího kroku.
8. Způsob podle nároku 1 vyznačený tím, že dále zahrnuje krok udržování rozdílných tlaků v různých místech podél uvedených nepodporovaných částí během uvedeného směrovacího kroku.
9. Způsob podle nároku 1 vyznačený tím, že dále zahrnuje krok pohybování uvedenou horní formou a obrysovou formou od sebe a umožňování uvedenému plošnému dílu, aby se tvarově vrátil zpět na konečný tvar.
10. Způsob podle nároku 1 vyznačený tím, že dále zahrnuje krok pohybování uvedenou horní formou a obrysovou formou od sebe, udržování uvedeného plošného dílu na jeho

-21teploté měknutí teplem a další prohýbání uvedeného plošného dílu gravitací pro vytvoření konečného tvaru.
11. Způsob podle nároku 1 vyznačený tím, že pohybová· cí krok zahrnuje krok umístění uvedené formy maximálně 25,4 mm od uvedené obvodové části uvedeného předběžně tvarovaného plošného dílu.
12. Způsob podle nároku 1 vyznačený tím, že směrovací krok zahrnuje krok udržování tlaku podél horního hlavního povrchu uvedeného plošného dílu až 140,6 g/cm² (2 psi).
13. Způsob podle nároku 12 vyznačený tím, že dále zahrnuje krok pokračování uvedeného směrovacího kroku pod dobu až 60 sekund.
14. Způsob podle nároku 1 vyznačený tím, že uvedený horní tvarovací člen je horní forma mající povrch pro tvarování plošného dílu, který alespoň odpovídá uvedenému požadovanému zakřivení uvedené obvodové části uvedeného plošného dílu a uvedený pohybovací krok je první pohybovací krok, kterým se pohybuje uvedená horní forma do těsné blízkosti k uvedené obvodové části uvedeného předběžně tvarovaného plošného dílu, avšak v odstupu od ní, a dále zahrnuje druhý pohybovací krok, kterým se uvedená obrysová forma a uvedená horní forma vzájemně vůči sobě pohybují pro stlačování uvedené obvodové části uvedeného plošného dílu mezi uvedenými formami.
15. Způsob podle nároku 14 vyznačený tím, že zahrnuje krok iniciování uvedeného směrovacího kroku před uvedeným pohybovacím krokem.
16. Způsob podle nároku 15 vyznačený tím, že dále obsahuje krok pokračování uvedeného směrovacího kroku po předem určenou dobu před dokončením uvedeného druhého směrová-22cího kroku.
17. Způsob podle nároku 15 vyznačený tím, že dále zahrnuje kroky ukončení uvedeného směrovacího kroku před dokončením uvedeného pohybovacího kroku a uvádění uvedené nepodporované části do styku s uvedeným tvarovacím povrchem uvedené horní formy.
18. Způsob podle nároku 15, dále obsahující kroky pokračování uvedeného směrovacího kroku po dokončení uvedeného druhého pohybovacího kroku a následné zakončení uvedeného směrovacího kroku a umožnění, aby se uvedený tvarovaný plošný díl tvarově vrátil zpět tak, že nepodporované části uvedeného plošného dílu přicházejí do styku s uvedeným tvarovacím povrchem uvedené horní formy.
19. Způsob tvarování plošného materiálu změkčovatelného teplem, při kterém se podporuje nejméně jeden plošný díl na obrysové formě mající záběrový povrch pro záběr do plošného dílu, odpovídající požadovanému zakřivení obvodové části uvedeného plošného dílu, který se tvaruje, uvedený plošný díl se zahřeje na teplotu jeho změkčení teplem, takže uvedený plošný díl se prohne gravitací a je předběžně tvarován, přičemž uvedená obvodová část uvedeného plošného dílu se prohne pro přizpůsobení povrchu uvedené obrysové formy pro záběr, uvedenou obrysovou formou a horní formou mající tvarovací povrch pro plošný díl, který alespoň odpovídá uvedenému požadovanému zakřivení uvedené obvodové části uvedeného předběžné tvarovaného dílu, se vzájemně pohybuje, takže se obvodová část uvedeného plošného dílu stlačuje mezi uvedenou horní formou a obrysovou formou, a vyvíjí se tekutinová síla podél alespoň nepodporovaných částí uvedeného předběžně tvarovaného dílu uvnitř uvedené obrysové formy, přičemž uvedená síla tlačí uvedené nepodporované části směrem dolů pro tvarování plošného dílu na požadovaný tvar.

-2320, Způsob podle nároku 12 vyznačený tím, že uvedený krok vyvíjení síly zahrnuje krok směrování tlakového plynu z uvedené horní formy proti předběžně tvarovanému plošnému dílu.
21. Způsob podle nároku 20 vyznačený tím, že směrovací krok zahrnuje směrování uvedeného plynu směrem k uvedenému plošnému dílu během alespoň části uvedeného pohybovacího kroku.
22. Způsob podle nároku 21 vyznačený tím, že dále zahrnuje kroky ukončení uvedeného směrovacího kroku před dokončením uvedeného pohybovacího kroku a uvedením uvedené nepodporované části do dotyku s uvedeným tvarovacím povrchem uvedené horní formy pro tvarování plošného dílu,
23. Způsob podle nároku 21 vyznačený tím, že dále zahrnuje krok pokračování uvedeného směrovacího kroku po dokončení uvedeného pohybovacího kroku a následné ukončení uvedeného směrovacího kroku a umožňování, aby se uvedený tvarovaný plošný díl tvarově vrátil zpět tak, že uvedené nepodporované části uvedeného plošného dílu vejdou ve styk s uvedeným tvarovacím povrchem horní formy pro tvarování plošného dílu.
24. Způsob podle nároku 20 vyznačený tím, že dále zahrnuje krok měnění tlaku vyvíjeného na uvedený plošný díl během uvedeného směrovacího kroku.
25. Způsob podle nároku 20 vyznačený tím, že dále zahrnuje krok udržování rozdílných tlaků v různých polohách podél uvedených nepodporovaných částí uvedeného plošného dílu během uvedeného směrovacího kroku.
26. Způsob podle nároku 20 vyznačený tím, že dále zahrnuje krok pohybování uvedenou horní formou a obrysovou

-24formou od sebe a umožnění uvedenému plošnému dílu, aby se tvářově vrátil zpět do konečného tvaru.
27. Způsob podle nároku 20 vyznačený tím, že dále obsahuje krok pohybování uvedenou horní formou a obrysovou formou od sebe, udržování uvedeného plošného dílu na jeho teplotě měknutí a dalšího prohýbání uvedeného plošného dílu účinkem gravitace pro vytváření konečného tvaru.
28. Způsob podle nároku 20 vyznačený tím, že dále zahrnuje krok udržování tlaku podél horního hlavního povrchu uvedeného plošného dílu až 140,6 g/cm² (2 psi) během alespoň části uvedeného směrovacího kroku.
29. Způsob podle nároku 28 vyznačený tím, že uvedený směrovací krok pokračuje po dobu až 60 sekund po dokončení uvedeného pohybovacího kroku.
30. Způsob podle nároku 20 vyznačený tím, že uvedený pohybovací krok je konečný pohybovací krok a před uvedeným konečným pohybovacím krokem, zahrnujícím kroky počátečního pohybování uvedenou obrysovou formou a horní formou vůči sobě tak, že uvedená horní forma je v odstupu od uvedené obvodové části uvedeného plošného dílu, avšak v odstupu od ní, a uvedená těsná blízkost se udržuje během alespoň části uvedeného směrovacího kroku.
31. Způsob podle nároku 30 vyznačený tím, že dále zahrnuje krok pokračování uvedeného směrovacího kroku po předem určené údobí po dokončení uvedeného konečného pohybovacího kroku.
32. Způsob podle nároku 30 vyznačený tím, že se v uvedeném počátečním pohybovacím kroku pohybuje uvedenou horní formou o vzdálenost ne větší, než 25,4 mm od uvedené obvodové části uvedeného plošného dílu.

-2533. Způsob podle nároku 30 vyznačený tím, že dále obsahuje kroky ukončování uvedeného směrovacího kroku před dokončením uvedeného druhého pohybovacího kroku a uvádění uvedené nepodporované části do styku s uvedeným tvarovacím povrchem uvedené horní formy pro tvarování plošného dílu.
34. Způsob podle nároku 30 vyznačený tím, že dále zahrnuje kroky pokračování uvedeného směrovacího kroku po dokončení uvedeného druhého pohybovacího kroku a následné ukončení uvedeného směrovacího kroku a umožňování, aby se uvedený tvarovaný plošný díl tvarově vrátil zpět tak, že uvedené nepodporované části uvedeného plošného dílu se dotknou s uvedeným tvarovacím povrchem uvedené horní formy pro tvarování plošného dílu.
35. Zařízení pro tvarování teplem změkčeného materiálu, obsahující obrysovou formu pro podporování nejméně jednoho teplem změkčeného předběžně tvarovaného plošného dílu, přičemž uvedená obrysová forma má podpůrný povrch plošného dílu odpovídající požadovanému zakřivení obvodové části plošného dílu, horní tvarovací člen uložený v podstatě nad uvedenou obrysovou formou, prostředek pro přivádění zahřátého tlakového plynu do uvedeného horního tvarovacího členu, prostředek pro směrování uvedeného plynu při v podstatě rovnoměrné teplotě od uvedeného horního tvarovacího členu směrem dolů k uvedenému předběžně tvarovanému plošnému dílu podporovaném na uvedené obrysové formě a prostředek pro pohybování uvedeným horním tvarovacím členem a uvedenou obrysovou formou vůči sobě navzájem tak, že uvedený horní tvarovací člen je alespoň v těsné blízkosti uvedené obvodové části uvedeného plošného dílu.
36. Zařízení podle nároku 35 vyznačené tím, že uvedený horní tvarovací člen je horní forma mající tvarovací povrch pro zábér do plošného dílu s alespoň obvodovou oblastí

-26uvedeného tvarovacího povrchu odpovídajícího uvedenému požadovanému zakřivení uvedené obvodové části uvedeného plošného dílu.
37. Zařízení podle nároku 36 vyznačené tím, že uvedený pohybovací prostředek zahrnuje prostředky pro tlačení uvedené horní formy proti předběžné tvarovanému plošnému dílu podporovanému na uvedené obrysové formě.
38. Zařízení podle nároku 36 vyznačené tím, že části uvedeného záběrového povrchu uvedené horní formy mají v uvedené obvodové oblasti povrchové zakřivení v podstatě menší, než je požadované zakřivení uvedeného plošného dílu.
39. Zařízení podle nároku 38 vyznačené tím, že uvedený pohybovací prostředek zahrnuje prostředky pro tlačení uvedené horní formy proti uvedenému předběžné tvarovanému dílu, podporovanému na uvedené obrysové formě.
40. Zařízení podle nároku 36 vyznačené tím, že části uvedeného záběrového povrchu horní formy v uvedené obvodové oblasti mají povrchové zakřivení v podstatě odpovídající požadovanému zakřivení uvedeného plošného dílu.
41. Zařízení podle nároku 40 vyznačené tím, že uvedený pohybovací prostředek obsahuje prostředky pro tlačení uvedené horní formy proti uvedenému předběžné tvarovanému plošnému dílu, podporovanému na obrysové formé.
42. Zařízení podle nároku 36 vyznačené tím, že pohybovací prostředek zahrnuje prostředek pro pohybování uvedenou horní formou a uvedenou obrysovou formou do první polohy, přičemž uvedená obvodová oblast uvedené horní formy je v těsné blízkosti uvedené obvodové části uvedeného předběžně tvarovaného plošného dílu, avšak v odstupu od uvedené obvodové části a do druhé polohy, v níž jsou části plošného dílu

-27tlačeny proti uvedenému hornímu tvarovacímu povrchu.
43. Zařízení pro tvarování materiálu změkčeného teplem, obsahující obrysovou formu pro podporování nejméně jednoho předběžně tvarovaného plošného dílu změkčeného teplem, přičemž uvedená obrysová forma má povrch podporující plošný díl, odpovídající požadovanému zakřivení obvodové části plošného dílu, horní formu uloženou v podstatě nad obrysovou formou a mající záběrový povrch pro záběr do plošného dílu, který alespoň částečně odpovídá uvedenému požadovanému zakřivení uvedené obvodové části uvedeného plošného dílu, prostředek pro přivádění zahřátého tlakového plynu do uvedeného horního tvarovacího členu, prostředek pro směrování z uvedeného horního tvarovacího členu směrem dolů k nepodporovaným částem uvedeného předběžně tvarovaného plošného dílu neseného na uvedené obrysové formě a prostředek pro vzájemné pohybování uvedeným horním tvarovacím členem a uvedenou obrysovou formou tak, že alespoň uvedená obvodová část uvedeného předběžně tvarovaného plošného dílu se dostává do styku s uvedeným horním tvarovacím členem a je jím stlačována.
44. Zařízení podle nároku 43 vyznačené tím, že části uvedeného záběrového povrchu horní formy v uvedené obvodové oblasti mají povrchové zakřivení v podstatě menší, než je požadované zakřivení uvedeného plošného dílu.
45. Zařízení podle nároku 43 vyznačené tím, že části uvedeného záběrového povrchu horní formy v uvedené obvodové oblasti mají povrchové zakřivení v podstatě odpovídající požadovanému zakřivení uvedeného plošného dílu.
46. Zařízení podle nároku 43 vyznačené tím, že uvedený pohybovací prostředek zahrnuje prostředek pro pohybování uvedenou horní formou a uvedenou obrysovou formou do první polohy, přičemž uvedená obvodová oblast horní formy je v těsné blízkosti, ale s odstupem od uvedené obvodové části

-28uvedeného předběžně tvarovaného dílu, a do uvedené druhé po lohy, přičemž části uvedeného plošného dílu jsou přitlačová ny proti uvedenému hornímu tvarovacímu povrchu.