CZ238596A3 - Spřádací jednotka s aerodynamickým systémem odlučování nečistot - Google Patents

Abstract

Spřádací jednotka sestává z ústrojí (1) pro rozvolňování pramenu (2) vláken a spřádacího rotoru (3) pro sdružování vláken (4) a jejich zakrucování. Rozvolňování vláken je prováděno vyčesávacím válečkem (12), podéljehož obvodu probíhá kanál (14) pro vedení vláken. Ten je přerušen odlučovacím prostorem (16), v němž se odlučují nečistoty (19, od proudících vláken účinkem setrvačnosti a rozdílným aerodynamickým odporem. Do odlučovacího prostoru (16) je upraven přívod vzduchu z rozdělovacího. prostoru (22) spojovacím kanálem (21) a odváděcím kanálem (18).Rozdělovači prostor (22) je propojen s vnějším prostředím a je rovněž napojen na výstup (19) nečistot. Pro optimalizací aerodynamických podmínek je alespoň jeden z prvků spojovací kanál (21), odváděči kanál (18), opatřen regulačním zařízením, To je provedeno posuvným prvkem, který upravuje vzájemný poměr jejích průtočných průřezů.

Description

Spřádací jednotka s aerodynamickým systémem odlučování nečistot.

Oblast techniky

Bezvřetenové dopřédací stroje jsou vybavovány spřádacími jednotkami, v nichž se předkládaný pramen vláken rozvolňuje a ojednocená vlákna se nasávají do spřádacího rotoru, kde se na sběrném obvodu sdružují do vlákenné stužl^. Ta se rotací spřádacího rotoru zakrucuje a tím se přeměňuje v přízi.

Vlákenné surovina obsahuje'Určité množství nečistot, které jsou na závadu vzhledem k tomu, že se usazují na sběrném obvodu a že negativně ovlivňují spřádací proces a jakost vyráběné příze.

Z toho důvodu bývají spřádací jednotky vybavovány zařízením pro odlučování nečistot z proudu ojednocených vláken.

Dosavadní stav techniky

Spřádací jednotky jsou vybaveny vyčesávacím válečkem, jehož účinkem dochází k rozvolnění vláken a také k uvolnění nečistot, které pak společně s vlákny proudí až do místa, kde účinkem odlišné kinetické energie a odlišného aerodynamického účinku se nečisto** ty odchýlí z dráhy vláken. Následně jsou pak odváděny mimo spřádací jednotku.

U některých spřádacích jednotek nastane odlučování nečistot z dráhy vláken těsně za zonou rozvolňování, přičemž se využívá kinetické energie, kterou částicím nečistot udílejí hroty vyčesávacího válečku, lýto nečistoty pak bývají zpravidla odváděny směrem dolů s využitím gravitace a jsou průběžným transportním pásem odváděny ód spřádacích jednotek ke kraji dopřádacího stroje, kde se ve sběrném prostoru shromažďují.

Další systém odlučování nečistot je umístěn v určité vzdálenosti od místa rozvolňování. To znamená, že po část dráhy se nečistoty pohybují společně s vlákny a společně s hroty vyčesávacího válečku, který bývá umístěn v dutině, jejíž stěna vytváří kanál pro vedení vláken. Tato stěna je v určité vzdálenosti přerušena

- 2 prostorem, v němž dochází k odlučování nečistot z dráhy vláken.

V tomto prostoru se nečistoty svou setrvačností pohybují v tečném směru k vyčesávacímu válečku a vstupují do odváděcího kanálu, odkud jsou dále vedeny do odvodu nečistot, kam se nasávají účinkem podtlaku. Do prostoru odlučování nečistot bývá přiváděn ve vhodném směru technologický vzduch. Jeho směr je volen tak, aby proudící vlákna přidržel v dosahu hrotů vyčesávacfho válečku a další proud vzduchu je veden odváděcím kanálem ve směru pro ti pohybu nečistot a- případných vláken·.· Tato vlákna, proud vzduchu zastaví v pohybu a následně je vrátí zpět k vyčesávacímu válečku, zatím co hmotnější nečistoty a'S menším aerodynamickým odporem protiproud vzduchu překonají a pohybují se dále do odvodu nečistot, kde jsou sacím účinkem odváděna do sběrného kanálu a jím do sběrného prostoru na kraji stroje, nebo v některých případech je sběrný prostor centrální pro skupinu strojů, nebo všechny stroje v přádelně.

U tohoto systému odlučování nečistot, který je založen na aerodynamickém účinku, působícím odlišně na vlékna a na nečistoty, jsou nejdůležitejŠÍ podmínky proudění v prostoru odlučování nečistot a na něj navazujících kanálech, kterými se vzduch do něj přivádí. U stávajících typů spřádacích jednotek je do prostoru odlučování nečistot přiváděn vzduch přímo z vnějšího prostředí, na které jsou napojeny navazující kanály. Do těchto kanálů je vzduch přiváděn shora vstupními otvory, které jsou provedeny v krycí desce ústrojí pro rozvolňování vláken, přičemž tyto otvory nejsou vybaveny regulačními prvky pro ovlivnění průtoku vzduchu.

U dalšího známého provedení jsou regulační prvky uplatněny navzájem odděleně na vstupech vzduchu z vnějšího prostředí do některého z přívodních kanálů*

Jsou známa i uspořádání, která jsou vybavena regulačním zařízením, která však jsou provedena na vedlejších přívodech vzduchu, které jsou zavedeny do proudu vláken až za prostorem odlučování nečistot. Regulační účinek je nepřímý. Při větším průtoku vzduchu tímto vedlejším přívodem se zmenší množství vzduchu nasávané z prostoru odlučování nečistot. Tím jscu pak ovlivněny podmínky proudění v kanálech, kterými se vzduch do

- 3 prostoru odlučování nečistot přivádí, což mé vliv na účinnost odlučovacího procesu. U těchto uspořádání ja vzduch opět do přívodních kanálů přiváděn shora navzájem oddělenými přívody provedenými v krycí desce.

Při provozním uplatnění známých systémů odlučování nečistot založených na aerodynamickém účinku proudu vzduchu se projevují nevýhody, které spočívají zejména v tom, Že pro různé, Často velmi odlišné, provozní podmínky je jejich regulační schopnost nedostatečné. Vyplývá to z toho, še do prostoru odlučování nečistot bývá zaveden hlavní proud vzduchu, který je možno ovlivnit nepřímými regulačními zásahy jen velmi málo.

Provádí-li se ovlivňování průtoku vzduchu navzájem odděleně regulačními zásahy na vstupu vzduchu z vnějšího prostředí do jednotlivých přívodních kanálů, je optimalizace vzduchotechnického režimu obtížně proveditelná v provozních podmínkách, kde jej ovlivňuje celá řada činitelů spojených s provozními parametiy, umístěním spřádací jednotky na stroji a dalšími.

Další nevýhoda známých provedení spočívá v tom, že vzduch přiváděný shora proudí přes dutiny vytvořené v krycím prostoru, v němž je upraveno Čidlo přetrhů příze s elektrickými obvody.

Tyto dutiny se pak zanášejí prachem a vlákny^ což způsobuje závady v činností Čidla i ve spřádacím procesu, pokud se uvolněné shluky vláken dostanou do spřádacího rotoru. Ke Zmírnění tohoto jevu jsou upravena na vrchní straně krytu čidla sítka. Tím je vytvořen průchod pro vzduch do spřádacího rotoru, ale součesně i pro hluk, který ze spřádacího rotoru proniká do prostoru obsluhy. Zvyšující se obrátky rotorů tuto závadu zvětšují a hluk se stává ekologie.kým problémem u těchto strojů.

U spřádacích jednotek se spřádacími rotory vybavenými ventilačními otvory pro vytváření podtlaku je průtok vzduchu závislý na obrátkách rotorů, čímž se mění aerodynamické podmínky v systému odlučování nečistot. Pří zvýšených obrátkách rotorů proto klésá účinnost odlučování nečistot a spřádací rotory se rychleji zanášejí nečistotami. Pro tyto zvýšené obrátky se proto předepisuje vyšší požadavek na čistotu vlékenné předlohy pro dopřódání, což vyžaduje použití dražší suroviny a vyšší náročnost na její vyčištění v přípravných operacích.

Tento negativní, jev je důsledkem uspořádání vzduchotechnického režimu, který není možno účinnými regulačními prvky optimalizovat.

Podstata vynálezu

Uvedené nedostatky stavu techniky jsou do značné míry odstraněny uplatněním vynálezu na spřádací jednotce s aerodynamickém systémem odlučování nečistot od vláken, jehož podstata spočívá v tom, že přívod vzduchu z vnějšího prostředí do prostoru odlučování nečistot je proveden přes rozdělovači prostor, který je s prostorem odlučování spojen spojovacím i odváděcím kanálem a který je rovněž napojen na odvod nečistot.

Je výhodné, když podle vynálezu alespoň jeden z prvků spojovací kanál, odváděči kanál, je opatřen regulačním zařízením pro ovlivnění průtoku vzduchu.

Rovněž je výhodné,, že rozdělovači prostor je spojen s vnějším prostředím přívodním kanálem provedeným v jeho. dně nebo boční stěně.

Hlavní výhoda technického řešení spočívá v tom, Že vsducho^ technické podmínky systému odlučování nečistot je možné optimalizovat v rozdělovacím prostoru s dostatečnou účinností i vyhovující citlivostí v širokém rozsahu technologických podmínek daných typem a znečištěním suroviny, obrátkami spřádacích rotorů a dalších vlivů. Další výhodou je zabrátění hluku, aby pronikal z prostoru spřádací jednotky do pracovního prostoru obsluhy strojů.

Příklady technického řešení jsou dále popsány s odvoláním na zobrazeni na připojených výkresech, kde obr. 1 představuje spřádací jednotku v půdorysném řezu a obr. 2 dílčí část spřádací jednotky se systémem odlučování nečistot.

Spřádací jednotka obsahuje ústrojí 1 pro rozvolňování pramenu £ a spřádací rotor 3 pro sdružování vláken 4 a zakrucování příze 5, která je vývodkou 6 a neznázorněnými běžnými cestami odváděna a dále je*navíjena na neznázorněnou cívku.

Pramen 2 je veden zhuštovačem J k podávačímu válečku 8,

- 5 k němuž je přitlačován pružinou 9. Zhuštovač 2 je otočně uložen na Čepu 10 vetknutém do tělesa 11, v jehož dutině je vedle podává čího válečku 8 otočně uložen vyčesávací váleček 12 s hroty 13, které rozvolňují pramen 2. 0jednocená, vlákna jsou spolu s uvolněnými nečistotami vedena kanálem. 14 pro vedení vláken, který probíhá od oblasti rozvolňování až po výstup 15 vláken 4 do spřádacího rotoru 2» Kanál 14 je přerušen odlučovacím prostorem 16 pro odloučení nečistot, jejichž trajektorie 17 je označena čárkovaně a probíhá z kanálu 14 odlučovacím prostorem 16, odváděč ím kanálem· 18 a výstupem nečistot 19· ve směru- šipky 20 do neznázorněné spojovací trubky a dále dotěrného kanálu. Odlučovací prostor 16 je spojovacím kanálem 21 spojen s rozdělovacím prostorem 22, který je vstupem vzduchu 23 spojen přes sítko 24 s vnějším prostředím. Vzduch z vnějšího prostředí proudí do rozdšlovacího prostoru 22 , kde se rozděluje a dílčím proudem 19' se odvádí do výstupu nečistot. 19 a dalšími dílčími proudy 18' a 21' proudí do odlučovacího prostoru 16, odkud je vzduch nasáván a kanálem 14' a výstupem 15 proudí do spřádacího rotoru 2» ^v němž vzniká podfftlak působením ventilačních otvorů 30' a rotací spolu s hřídelkou 21 uloženou v neznázoměném valivém ložisktt. Výstup 15 vláken 4 je proveden ve vložce 27 vsazené do tělesa II. V rozdělovacím prostoru 22 je regulační člen 2g, který je oboustranně posuvný' ve smyslu šipky 26 a je nastavitelný tak, že ovlivňuje průtočný průřez kanálů 18, 21. Tím ovlivňuje rychlost dílčích proudů 18 , 21:', což' bezprostředně souvisí, s intensitou· odlučování nečistot. Dílčí proud 18' působí' proti směru pohybu nečistot, který je znázorněn trajektorií' 17 a současně působí' proti vláknům· letícímve stejném směru, která nebyla dílčím proudem 21' usměrněna do kanálu 14'« Spolu s vlákny je dílčím proudem Í8_ vrácena zpět i určitá část nečistot, především méně hmotných nebo s menší kinetickou energií. Tato část je tím větší, Čím je dílčí proud 18 intensivnější. Dílčí proudy 18 ., 21 spolu navzájem souvisejí' a lze proto s výhodou, regulovat jejich optimální působení společným prvkem, na příklad regulačním členem 25»

Na obr. 2 je kanál 14». 14 přerušen odlučovacím prostorem 16,. do něhož vstupuje vzduch dílčími proudy 18',. 21' kanály 18, 21

-6-.

Z' rozdělovacího prostoru 25'. který je propojen- s vnějším prostředím vstupem vzduchu. 23', provedeným- v jeho dně. V rozdělovač ím prostoru 25 je upraveno šoupátko 27, které je posuvně nastavitelné ve- směru Šipky 28 a zasahuje do některého z kanálů 18, 21. Vzduch přiváděný z vnějšího prostředí vstupem vzduchu 23/do rozdělovacího prostoru 25 se zde· rozděluje do dílčích proudů 18, 19*1 21jejichž intensita a vzájemný poměr-mají přímý vliv na proces odlučování nečistot od vláken.

Pro dosažení vyhovujícího regulačního účinku- je rovněž technicky proveditelná úprava vstupu vzduchu: 23., 23 * shora neznázorněným otvorem ve vrchním- krytu ústrojí 1 pro rozvolňování tak, aby ústil do rozdělovacíňo prostoru 22, z něhož pak V2duch vystupuje v optimálním vzájemném poměru do kanálů 18, 21 a výstupu nečistot 19.

Claims (7)

1. Patentové nároky

   1. Spřádací jednotka s aerodynamickým systémem odlučování nečistot od vláken u bezvřetenového dopřédacího stroje, sestávající z ústrojí pro rozvolňování pramenu vláken a spřádacího rotoru pro sdružování a zakrucování vláken,u níž řečené ústrojí pro rozvolňování je opatřeno, vyčesávacím válečkem,podél jehož obvodu probíhá stěna tvořící kanál pro vedení vláken, která

   A ·· * je přerušena odlučovacím prostorem, který je napojen odváděcím kanálem na výstup nečistot přičemž do řečeného odlučovacího prostoru je upraven přívod vzduchu z vnějšího, prostoru,, vyznačující se tím, že odlučovapí prostor /16/ je spojen odváděcím kanálem /18/ a spojovacím kanálem /21/' s rozdělovacím prostorem /22/, který je vstupem vzduchu /23, 23*/ spojen s vnějším prostředím a který je rovněž napojen, na výstup /19/ nečistot.
2. 2_O Spřádací jednotka podle nároku 1 vyznačující se tím, že alespoň jeden z prvků spojovací kanál/21/, odváděči kanál 18/, je opatřen regulačním zařízením /25,27/ pro ovlivnění průtoku vzduchu.
3. 3. Spřádací jednotka podle nároku 1 vyznačující se tím, že spojovací kanál /21/ a odváděči kanál /18/ jsou opatřeny společným regulačním zařízením /25, 27/.
4. 4. Spřádací jednotka podle nároku 1 vyznačující' se tím, že spojovací kanál /21/ a odváděči kanál /18/ jsou opatřeny společným posuvným prvkem /25,27/,který upravuje vzájemný poměr jejich průtočných průřezů.
5. 5₉ Spřádací jednotka podle nároků 1 až 4' vyznačující se tím, že rozdělovači prostor /22/ je spojen s vnějším prostředím přívodním kanálem /23/ provedeným v jeho dně.
6. 6. Spřádací jednotka podle nároků 1 až 4 vyznačující se tím, Že rozdělovači prostor /22/ je spojen s vnějším prostředím přívodním kanálem /23/, provedeným v boční stěně tělesa /11/·
7. 7. Spřádací jednotka podle nároků 1 až 4 vyznačující se tím, že přívodní kanál /23, 23 V je upraven ve vrchním krytu ústrojí /1/ pro rozvolňování pramenu /2/.