CZ231U1 - Textilie, zvláště pro potah tenisových míčků - Google Patents

Description

Technické řešení se týká textilie, zvláště pro potah tenisových míčků,'

Dosavadní stav techniky

Je známý melton, jako textilie. pro potahy tenisových míčků, vyrobený tkaním, počesáním, například přírodními štětkami a dvojím valchováním, sestávající z bavlněné osnovy o jemnosti příze 60 tex, vlněného útku s obsahem 25 % PAD o jemnosti útkové příze 250 tex. odetkané ve vazbě osmivazný útkový atlas, v dostavě po osnově 140 nití na 10 cm a po útku 175 nití na 10 cm a o výsledné hmotnosti tkaniny 830 g/m². Tento tkaný melton má tu nevýhodu, že vlákna po vyčesání jsou volná, zakotvená jenom na jednom svém konci a po valchování nevytvoří dostatečně kompaktní a otěruvzdorný povrch.

Dále je známá vpichovaná textilie určená pro výrobu tenisových míčků, sestávající z podkladové tkaniny a vlákenné vrstvy, která je s podkladovou vrstvou spojena vpichovánímNevýhodou tohoto výrobku je nedostatečná otěruvzdornost povrchu a obtížné zpracování textilie při výrobě tenisových míčků v důsledku rozdílných vlastností vlákenné vrstvy a podkladové tkaniny.

V australském patentu č.243 410 je popisována technologie výroby textilie potahů na tenisové míčky, která pozůstává z toho, že pevná hladká tkanina z vlny, bavlny, syntetických vláken, či směsi z nich, se po jedné straně počesává a pak se vyčesaná vlákna jehlovou technikou vracejí zpět. Tkanina se může dále splstovat a valchovat. Nevýhodou tohoto řešení je. že vyčesaná vlákna se vracejí z vyčesané strany vpichováním zpět. čímž vznikají volné konce vláken, nedostatečně zpevněné, které se snadno odírají.

Podobně založený způsob výroby tenisového mel tonu. známý z CS AO 240 202. spočívá v tom. že nosná tkanina se před vyčesáním vláken předvalchuje a volné konce vyčesaných vláken a část jejich délek se v 10 až 100 vazných bodech na cm² vpichováním zakotví v lícní straně nosné tkaniny a dále se podrobí valchování.

Oproti australskému patentu č. 243 410 má uvedený způsob tu přednost. že režná tkanina je předvalchována a vyčesaná vlákna z útkových přízí jsou na lícní straně tkaniny, přičemž konce a části délek těchto vláken jsou vpichováním zakotveny k lícní straně tkaniny a při následném valchování jsou s lícní stranou tkaniny pevně spojena. Spojení vyčesaných a zakotvených vláken na lícní straně je umožněno materiálovým složením a jemností osnovních a útkových přízí, vazbou a dostavou nosné tkaniny.

Společným charakteristickým rysem všech výše uvedených známých způsobů výroby textilií pro potah tenisových míčků a tenisových meltonů je úprava tkaniny. at samostatně nebo případně v kombinaci s další vlákennou vrstvou. K výrobě vhodných základních tkanin je ovšem nevyhutelně potřeba využít prakticky všech základních textilních technologií zpracování vláken, t.j.. výroba přízí, tkaní, předval chování, česání, valchování, barvení nebo bělení, postřihování, popřípadě vpichování a podobně. Tím se přirozeně výroba tenisových meltonů a podobných textilií prodražuje, cesta k finálnímu produktu je zdlouhavá. doprovázená všemi nevyhnutelnými technologickými a materiálovými ztrátami spojenými s jednotlivými text i 1n ím i operacem i.

Již dlouhou dobu se běžně vyrábějí různé druhy netkaných vpichovaných textilií s vlasovým povrchem, které se od sebe liší buď konstrukcí nebo způsobem výroby.

Tak např. z patentového spisu US č.3 476 636 je známá vpichovaná netkaná textilie. sestávající ze dvou předzpevněných vlákenných vrstev, spojených vpichováním tak, že některá vlákna spodní vlákenné vrstvy vyčnívají nad povrch horní vlá3 kenné vrstvy, kde vytvářejí vlákenné chomáčky. Vlákna jsou syntetická a to složková, kde jedna složka je potenciálně lepivá a zajistuje pevné zakotvení vlasu ve vlákenné vrstvě, anebo je srážíivější než druhá složka a při tepelné úpravě vyvolá zkadeření vlákna. Tato textilie obsahuje pouze jeden druh vazných bodů, vytvořených vpichováním a procházejících celou tlouštkou textilie. Nevýhodou této textilie je poměrně složitý výrobní postup zahrnující vedle vpichování také tepelnou úpravu, kterou se vyvolá pojivost nebo srážíivost jedné složky vlákna. Výrobek kromě své nedostatečné tuhosti na spodní straně, má výsledný charakter daný až konečnou tepelnou úpravou, která jej může různě ovlivňovat, což při použití jako potahu tenisových míčků nelze připustit, nebot u nich ’ musí být zachován jednoznačný standart.

Z francouzského patentového spisu č. 1 499 234 je známý způsob výroby textilie z rubové vrstvené textilie, vytvořené z tlustých vláken, a z lícní vrstvené textilie nebo plsti, vytvořené z tlustých nebo tenkých vláken. Obě vrstvené textilie se spojí vpichováním, přičemž některá tlustá vlákna rubové vrstvené textilie jsou vpichována tak, aby vyčnívala nad povrch lícní vrstvené textilie. Rovněž tato textilie obsahuje pouze jeden druh vazných bodů, vytvořených vpichováním a procházejících celou tlouštkou textilie. Nevýhodou textilie je složitý výrobní postup, který vyžaduje nejprve vyrobit dvě vrstvené textilie, z nichž jedna je obvykle plst, a teprve potom je možno přistoupit ke spojení vrstvených textilií vpichováním. »

Z dalšího francouzského patentového spisu č. 2 169 757 je známá podlahová krytina ze vpichovaných vlákenných roun s mramorovým efektem. Dvě nebo více vlákenných roun, lišících se barvou a hrubostí. se společně vpichují nejprve ostnatými plstícími jehlami a potom vidličkovými jehlami. Tyto vidličkové jehly vytahují nad lícní rouno smyčky z vláken rubového rouna a vytvářejí zde smyčkový vlas lišící se barevně od lícního rouna a uspořádaný do viditelných rovnoběžných řad. Krytina je navíc zpevněna pojivém zasahujícím od rubové strany až do spodní části lícního rouna, takže smyčkový vlas je bez pojivá. Viditelné rovnoběžné řady smyčkového vlasu, jakož i jejich jiné vlastnosti, než mají vlákna lícního rouna, brání použití takovéto textilie jako event. potahu tenisových m íčků.

f Konečně je známá vpichovaná netkaná textilie sestávající z vlákenného rouna, připraveného ze směsi různých druhů a jemnosti vláken. Rouno z této vlákenné směsi se v jedné operaci vpichuje na vpichovacím stroji s drážkovým opěrným roštem jehlami, optřenými buď vidiičkovitým zářezem na hrotu nebo špičkou a pod ní vytvořeným vidiičkovitým zářezem. Při vpichování dochází jednak ke zpevnění vlákenné vrstvy pouze jedním druhem vazných bodů a jednak k vytváření smyčkového vlasu, vytvořeného v místech vazných bodů z vláken protažených nad povrch textilie. Vlasové smyčky jsou uspořádány do rovnoběžných řad. Po vpichování se textilie impregnuje pojivém. nanášeným na rubovou stranu a vnikající asi do dvou třetin tlouštky textilie. Určitou nevýhodou výroby této známé textilie je vysoce náročný postup přípravy rouna a pak relativně nedostatečný počet vazných bodů se smyčkovými vlasem, neboť jich nelze v jediné kombinované operaci dost vytvořit, přičemž tato okolnost by byla u potahu tenisového míčku na závadu.

Obdobně je vytvořena vpichovaná netkaná textilie známá podle CS AO č. 197 181, která podle tohoto spisu sestává z jedné vlákenné vrstvy vytvořené ze dvou na sobě položených roun ze střížových vláken, t.j. z hrubého rouna a jemného rouna, kde jemnost vláken vláken hrubého rouna, vyjádřená v dtex, se rovná alespoň dvojnásobku čísla dtex vláken jemného rouna a kde některá vlákna obou roun jsou provázaná soustavou vazných bodů. zahrnující předzpevňovací vazné body a vlasové vazné body. přičemž na ploše textilie některá vlákna hrubého rouna vyčnívají ve tvaru vlasových smyček z vlasových vazných bodů nad povrch jemného rouna, jehož vlákna obepínají kořeny vlasových smyček a vytvářejí vrstvu stabilizující polohu vlasových smyček, přičemž hrubé rouno je navíc zpevněno pojivém, zasahujícím pod lícním povrchem textilie i do části tlouštky jemného rouna. Alespoň některé vlasové smyčky sestávají z vláken obou roun. tzn-, že obsahují vedle hrubých vláken i jemná vlákna. Technologie výroby této netkané textilie vyžaduje. aby se připravená vlákenná vrstva vpichovala nejprve ze strany jemného rouna, přičemž se prováže soustavou předzpevněných vazných bodů, a potom, aby se předzpevněná vlákenná vrstva obrátila tak, že hrubé rouno je nahoře a vpichuje se ze strany tohoto hrubého rouna. Vystupující vlasové smyčky protažené nad líc jemného rouna a navíc u svých kořenů stabilizované vlákny jemného rouna, vystupují pří lič ostře nad povrch takové textilie, která z tohoto důvodu nemůže být použita na potahy tenisových míčků.

Podstata technického řečeni

Cílem technického řečení je navržení takové textilie pro potah tenisových míčků, která není náročná na provozní zařízení a technologii výroby a má stejné nebo obdobné vzhledové vlastnosti, omak a podobně jak dosavadní známé tenisové meltony a aby přitom vykazovala otěruvzdornějčí povrch, než mají dosavadní známé tenisové meltony, přičemž aby nevykazovala vlastnosti tomu se přibližujících netkaných textilií, jako ostře vystupující vlasové smyčky, řádkování vlasových smyček a podobně.

Uvedeného cíle je dosaženo vytvořením vpichované textilie z předzpevněného homogenního vpichovaného rouna ze směsi vlněných vláken a syntetických vláken v poměrech 10 : 90 až 90 : 10 nebo ze 100 vlněné směsi v jemnostech vln 40'S až 100'S. případně ze směsi syntetických vláken o jemnostech 1 - 13 dtex, kde podle technického řečení na lícní stranu vlákenné vrstvy v rozsahu 400 až 1500 vazných bodů na cm² vystupují protažená vlákna, která jsou zakotvena v celém průřezu její tloučtky, převážně pak na jejím rubu.

Vhodnou volbou poměru vlákenné směsi pro rouno, například vlněná vlákna - syntetická vlákna v rozsahu 10 = 90 až 90 : 10, lze otěruvzdornost textilie pro potah tenisových míčků snadno upravovat a přizpůsobovat požadavkům na dynamické vlastnosti povrchu tenisového míčku, přičemž je zřejmé.

že takové rozpětí vzájemných poměrů vlákenných komponentů předchozí technologie výroby tenisového meltonu dosud neumožňovaly.

Další účinky technického řešení se projevují především v tom. že při výrobě textilie pro potah tenisových míčků se zcela vylučují operace výroby přízí. tkaní nosné tkaniny, předva1chování. česání, valchování a podobně a že se vlastní výroba textilie navrženým postupem neobyčejně zrychluje a zefektivní při odstranění materiálové náročnosti a energetických ztrát, přičemž se dosáhne textilie s kompaktním otěruvzdorným povrchem, tvořeným převážně částmi délek vpichovaných vláken. t.j. vláken zachycených a protaženými jehlami, jejichž konce jsou pevně zakotveny v celém průřezu tlouštky textilie, převážně pak na rubu této textilie, takže z ní vytvořený potah tenisového míčku potom vykazuje požadované vzhledové a fyzikální vlastnosti s ohledem na zatížení potahů tenisových míčků při vlastní tenisové hře.

Příklady provedení technického řešení

Výroba textilie pro potah tenisového míčku sestává ze směšování a rozvolňování předkládané vlákenné suroviny například směsi vlněná vlákna - syntetická vlákna v poměrech 10 = 90 až 90 : 10 nebo 100 % vlněné směsi v jemnostech vln 40'S až 100'S, nebo směsi syntetických vláken o jemnostech 1-13 dtex. Směšování a rozvolňování vláken se provádí obvyklou textilní technologií. lflžkováním, čechráním hrubým, čechráním jemným a následně směšováním v komorách a poté se směšovaná vlákenná surovina dopravuje do alespoň jednoho mykacího stroje.

Operace mykání se provede na běžných typech válcových mykacích strojích či jejich složeních. Na výstup alespoň jednoho mykacího stroje navazuje příčný pokladač, na němž se dokonale rovnoměrná vlákenná pavučina z mykacího stroje vrství v příčném směru vzhledem k dalšímu směru postupu takto vytvářeného rouna, takže vlákna v rouně mají převážně příčnou orientaci.

Zdokonalení této fáze výroby textilie pro potah tenisových míčků spočívá v tom, že vlákenné pavučiny se produkují alespoň na dvou mykacích strojích, načež se vedou na příčný a podélný pokladač, takže vzniká křížem vrstvené rouno s příčnou a podélnou orientací vláken, přičemž poměr příčných a podélných vláken v rounu lze upravovat regulací přiváděči rychlostí vlákenných pavučin nebo vzájemnou rychlostí rozvádění pokladačfl a podobně. Vzájemným příčným kladením vlákenných pavučin se upraví pevnost rouna v podélném a příčném směru. Regulací rychlosti rozvádění pokladačfl nebo regulací odtahové rychlosti vytvářeného rouna se upraví tlouštka rouna. aby plošná hmotnost textilie v konečném stavu byla například 530 g/m². při tlouštce cca 3.5 mm.

Navrštvené homogenní rouno se dále kontinuálně upravuje vpichováním na vpichovacím stroji se vstupním ústrojím, kde dochází k předzpevnění rouna například v rozsahu 50 až 400 vazných bodfl na cm². Tímto postupem předzpevněné homogenní rouno se poté navíjí na navíjecím zařízení do velkonábalu. nebo kontinuálně postupuje přímo k druhé operaci vpichování na vpichovacím stroji se spodním kartáčovým roštem nebo pásem.

Při druhém vpichování proti kartáčovému roštu nebo pásu se předzpevněné rouno z první operace zpevňujícího vpichování a odvíjené z velkonábalu nebo přímo dodávané ze zmíněné první operace předzpevfíujícího vpichování. podrobí z rubní strany vpichování v rozsahu 400 až 1500 vazných bodfl na cm² proti kartáčovému roštu nebo pásu. přičemž u rouna, předzpevněného v předchozí první operaci vpichováním. dojde k protažení části délek jeho vláken na lícní stranu, jejichž konce však zůstanou pevně zakotveny v celém průřezu tlouštky rouna, převážně pak na straně vpichfl. tedy na rubní straně tímto postupem vzniklé textilie pro potah tenisových míčků.

Při druhém vpichování. počet otáček stroje, použité vpichovací jehly, hloubka vpichu vpichovacích jehel a výstupní rychlost upravovaného rouna, určují celkový charakter získaného tenisového meltonu v závislosti na zvolené manipulaci.

t.j. na procentuálním zastoupení jednotlivých druhů vláken, jejich jemnosti, délce a na požadované tlouštce textilie pro potah tenisových míčků.

Dále se vzniklá plošná textilie pro potah tenisových míčků barví případně předtím bělí. pokud jsou vstupní vlákenné komponenty v režném stavu. případně se vychází z toho. že zastoupená vlněná a syntetická vlákna jsou již barvena ve vločce nebo že syntetická vlákna jsou probarvena ve hmotě. Po rubní straně se plošná textilie opatří pojivém, pronikajícím jen do malé hloubky její rubní strany. Nasekané díly textilie se pak nalepují na jádra tenisových míčů.

Příklad 1

Zvolená manipulace v kombinaci vlněná vlákna - polyamidová vlákna v poměru 30 : 70 se nalůžkuje a předloží nakládacímu stroji, potom k rozvolňování a mykání na mykacím stroji s příčným pokladačem mykané vlákenné pavučiny. Rouno z vlákenné pavučiny se předzpevní vpichováním jehlami 15x18x36x3 RB SS při otáčkách vpichovacího stroje 594 ot/min a výstupní rychlosti 3.24 m/min a hloubce vpichu jehel 15 mm, přičemž počet vpichů je 110 na cm².

Takto předzpevněné rouno se navíjí na velkonábal nebo se přímo předkládá vpichovacímu stroji se spodním kartáčovým roštem. Počet vpichů je 550 na cm², hloubka vpichu jehel 8 mm, počet otáček 1200/min. výstupní rychlost 1.8 m/min, počet jehel 8000 na 1 m pracovní šíře. přičemž jde o jehly 15x18x34x38x3 - korunkové jehly. Části délek vláken předzpevněného rouna se protáhnou na jeho lícní stranu, přičemž zůstanou svými konci zakotvena v celém průřezu tlouštky rouna, převážně na jeho rubní straně, tedy na straně vpichu jehel. Výsledkem je plošná textilie o hmotnosti 530 g/m² o tlouštce 3.5 mm. Následuje eventuální barvení a vysekávání dílů z textilie pro účely jejich nalepování na jádra tenisových míčů.

Claims (1)

1. Textilie. zvláště pro potah tenisových míčků, sestává-jící alespoň z jedné vlákenné vrstvy ze směsi vlněných vláken a syntetických vláken v poměrech 10 90 až 90 10 nebo ze 100 % vlněné směsi v jemnostech vln 40’S až 100'S. případně ze směsi syntetických vláken o jemnostech 1-13 dtex, předzpevněné v homogenní vpichované rouno, vyznačující se tím, že na lícní stranu vlákenné vrstvy v rozsahu 400 až 1500 vazných bodů na cm² vystupují protažená vlákna. která jsou zakotvena v celém průřezu její tlouštky. převážně pak na jejím rubu.