Světelný grafický displej

Oblast techniky

Technické řešení se týká světelného displeje a přímo souvisí s grafickou částí světelného displeje.

Dosavadní stav techniky

Princip umístění grafické části před světelný zdroj, tedy princip, na jehož základě fungují světelné displeje, je dobře znám. Naopak přístup k práci s grafickou Částí se neustále vyvíjí. Grafická část displeje je pomyslně rozdělena na grafické prvky popředí, což jsou například logo, text, obrázek atd., a grafické prvky pozadí, což je pozadí lemující logo, text, obrázek apod. Tyto grafické prvky jsou následně aplikovány na nosič z transparentního materiálu, např. na plexisklo.

Jsou známy klasické světelné displeje, kde byla celá grafická část, tedy grafické prvky popředí i pozadí, aplikována na přední nebo zadní stranu nosiče z transparentního materiálu. Výsledkem byl vzhled působící plochým, tedy dvou rozměrným dojmem.

Pozdější vývoj směřoval k tzv. fyzické separaci grafických prvků popředí a pozadí. Jinak řečeno, grafické prvky popředí jsou natištěny z přední strany transparentního nosiče a grafické prvky pozadí ze zadní strany transparentního nosiče. Dochází tedy k využití obou stran nosiče. Jelikož jsou grafické prvky odděleny tloušťkou transparentního materiálu, jeví se výsledný efekt jako „hlubší“. Částečně je tedy odstraněn plochý, dvourozměrný dojem.

Myšlenku fyzické separace dále rozvádějí některé z přístupů, popsané např. ve spisech US 5414947, US 5682697 a EP 0607261 (Bl), které jsou založeny na doplnění separace o reflexní vrstvu. Grafické prvky pozadí jsou naneseny klasicky ze zadní strany transparentního nosiče. Z přední strany nosiče je ovšem nejprve aplikována bílá, ale může být i jinak barevná, reflexní vrstva, jejíž tvar odpovídá tvaru grafických prvků popředí. Tato reflexní vrstva je natištěna v soutisku s grafickými prvky pozadí, natištěnými ze zadní strany nosiče. Tzn. bílá reflexní vrstva „překrývá“ otvor v tisku na zadní straně nosiče. Grafické prvky popředí jsou poté natištěny na tuto bílou reflexní vrstvu, tedy také z přední strany nosiče. Princip: světlo ze světelného zdroje (umístěn za grafickou Částí) pronikne otvorem v pozadí, narazí na bílou reflexní vrstvu a odrazí se směrem zpět. Po dopadu na grafické prvky pozadí vytvoří světelnou linku (auru) o síle několika mm až několika cm.

Patent EP 1782411 (Bl) pracuje s reflexní vrstvou ještě intenzivněji. Konkrétně je bílá reflexní vrstva (může být i v jiné barvě), odpovídající svým tvarem grafickým prvkům popředí, natištěna na přední stranu transparentního nosiče, zatímco bílá reflexní vrstva (může být i v jiné barvě) ve tvaru grafických prvků pozadí je natištěna na zadní stranu transparentního nosiče. Celá grafika (grafické prvky popředí i pozadí) je natištěna na přední stranu transparentního nosiče. Jak je patrné, tento princip využívá reflexní vrstvy a odklání se od fyzické separace, neboť všechny grafické prvky jsou natištěny z přední strany. Princip: světlo, vycházející ze světelného zdroje, se od reflexní vrstvy na zadní straně nosiče odrazí zpět (částečně jí také pronikne). Světlo tedy v plné síle proniká pouze otvorem v zadní reflexní vrstvě, následně naráží na reflexní vrstvu, natištěnou na přední straně nosiče, a odráží se směrem dozadu. Takto odražené světlo dopadá na reflexní vrstvu, natištěnou na zadní straně nosiče, v důsledku čehož se opět odráží, tentokrát směrem dopředu. Na přední straně nosiče, konkrétně v oblasti grafických prvků pozadí, pak světlo vytváří světelnou auru, lemující grafické prvky popředí.

Výše popsané metody, byť jsou inovativní, nicméně vykazují také negativní, vlastnosti, a to sice technickou náročnost, spojenou s procesem soutisku předních a zadních reflexních vrstev, dále pak spojenou se soutiskem grafických prvků popředí a pozadí. Neméně významný je i ekonomický faktor, kdy především pozdější metody vyžadují tisk přední a zadní reflexní vrstvy a také tisk grafických prvků v rámci tzv. fyzické separace. Celý proces je navíc časově náročný, neboť jednotlivé vrstvy tisku musí před další aplikací dostatečně proschnout.

-1CZ 21563 U1

Cílem technického řešení je představit světelný grafický displej, který by nevyžadoval nutnost aplikace reflexní vrstvy na přední straně nosiče a také na zadní straně nosiče a kdy by nebylo třeba pracovat s fyzickou separací grafických prvků, což by výrazně ulehčilo proces tisku.

Podstata technického řešení

Výše uvedené nedostatky odstraňuje do značné míry světelný grafický displej podle technického řešení, jehož podstata spočívá v tom, že vnitřní výřez, provedený v nepropustné vrstvě, kopíruje ve zvětšených rozměrech tvar grafického prvku popředí a vnitřní výřez je tak zvětšen o vzniklé tvarové rozšíření o tloušťce pro průnik světla od světelného zdroje S pro vytvoření obrysové aury před displejem, a to okolo grafického prvku popředí.

Ve výhodném provedení je na vnějším okraji grafického prvku pozadí uspořádán nezatištěný okraj pro průnik světla od světelného zdroje pro vytvoření okrajové obrysové aury před displejem, a to okolo grafického prvku pozadí.

Přehled obrázků na výkresech

Technické řešení bude dále přiblíženo pomocí výkresů, na kterých obr. 1 znázorňuje schematický 15 řez displejem podle prvního provedení podle technického řešení, obr. 2. představuje vrstevně rozložené znázornění displeje z obr. 1, obr. 3 znázorňuje schematický řez displejem podle druhého provedení podle technického řešení a obr. 4. představuje vrstevně rozložené znázornění displeje z obr. 3.

Příklady provedení technického řešení

Na obr. 1 je vidět schematický řez displejem podle technického řešení a ten je vedený grafickými prvky 1 a 2, transparentním nosičem 3 a nepropustnou vrstvou 4. Z obrázku je zřetelný grafický prvek popředí 1, který je natištěn na přední straně transparentního nosiče 3, přičemž prvků tam může být více, dále grafický prvek pozadí 2, který je taktéž natištěn na přední straně transparentního nosiče 3, dále je zde vidět na zadní straně transparentního nosiče 3 natištěnou nepropustnou 25 vrstvu 4, tedy tzv. blackout vrstvu. V nepropustné vrstvě 4 je proveden vnitřní výřez 8 a ten kopíruje ve zvětšených rozměrech tvar grafického prvku popředí 1. Vnitřní výřez 8 je tak zvětšen o vzniklé tvarové rozšíření 5 o tloušťce H pro průnik světla od světelného zdroje S pro vytvoření obrysové aury 7 před displejem, a to okolo grafického prvku popředí 1. Prostor tvarového rozšíření 5 je na obr. 1 znázorněný vždy dvěma vzájemně rovnoběžnými svislicemi, vymezujícími 30 oblast, v níž díky absenci nepropustné blackout vrstvy 4 na zadní straně nosiče 3 a díky tmavé barvě grafických prvků pozadí 2 vzniká světelná aura 7.

Na obr. 2 je složení displeje ještě názornější díky rozloženému znázornění uspořádání prvků. Jedná se o první variantu, tedy o provedení obsahující grafiku s tmavými grafickými prvky pozadí 2. Jsou zde grafické prvky popředí 1, pro názornost ztvárněné jako hvězda, ale může to být 35 láhev či jakýkoliv obrazový prvek, natištěné na přední straně transparentního nosiče 3, což je např. plexisklo, grafické prvky pozadí 2, což je pozadí, na kterém má vyniknout obrazový prvek, a i to je natištěné na přední straně nosiče 3 a na druhé straně nosiče 3 je pak nanesena nepropustná vrstva 4, opatřená vnitřním výřezem 8. Jak uvedeno výše, výřez 8 kopíruje ve zvětšených rozměrech tvar grafického prvku popředí 1, tedy v tomto případě hvězdy, aleje zvětšen o tvarové 40 rozšířeni 5 o tloušťce H pro průnik světla od světelného zdroje S pro vytvoření obrysové aury 7 před displejem, a to okolo grafického prvku popředí 1.

Princip je takový, že světlo, vycházející ze světelného zdroje S, se při kontaktu s nepropustnou vrstvou 4 zastaví a tím pádem nepronikne do oblasti grafických prvků pozadí 2. Naopak světlo, které vstoupí do transparentního nosiče 3 v místě, kde nepropustná vrstva 4 není, tedy v oblasti 45 grafických prvků popředí 1, prosvítí v plné síle tyto grafické prvky. Jelikož byla nepropustná vrstva 4 coby fólie natištěna s otvorem 8 o několik mm větším, dopadá nezastavené a ničím neoslabené světlo také na grafické prvky pozadí 2. Jedná se o linku o síle oněch několika mm. Díky

-2CZ 21563 U1 tmavé barvě grafických prvků pozadí 2 dochází k přirozenému oslabení světla, což v konečném důsledku působí vizuálním dojmem světelné aury, lemující grafické prvky popředí 1.

Na obr. 3 je vidět schematický řez displejem v druhém provedení podle technického řešení. Z obrázku je opět zřetelný grafický prvek popředí 1, který je natištěn na přední straně transparentního nosiče 3, dále grafický prvek pozadí 2, který je taktéž natištěn na přední straně transparentního nosiče 3, a navíc je vedle grafického prvku pozadí 2 ještě přítomen nezatištěný okraj 6. V případě sítotisku je tato část transparentní, odpovídá tedy vzhledu transparentního nosiče 3. V případě použití translucentní samolepky s digitálním potiskem jev této oblasti ponechána samolepka bez potisku. Má tedy svou přirozenou translucentní podobu.

Dvě sousední, vzájemně rovnoběžné svislice pak vymezují oblast, v níž díky absenci nepropustné blackout vrstvy na zadní straně nosiče 6 a díky světlému materiálu nezatištěného okraje 6, lemujícího grafickou část (transparentní v případě sítotisku nebo translucentní v případě samolepky), vzniká další světelná okrajová obrysová aura 9.

Na obr. 4 je složení displeje ještě názornější díky rozloženému znázornění uspořádání prvků. Jedná se o druhou variantu, tedy o provedení, obsahující grafiku se světlými grafickými prvky pozadí, provedenými jako nezatištěný okraj 6. Tento je natištěn na přední straně transparentního nosiče 3, vedle grafického prvku pozadí 2, a na druhé straně nosiče 3 je pak nanesena nepropustná vrstva 4, opatřená vnitřním výřezem 8. Pro zjednodušení zde znázorněna není, ale v místě vztahové značky 8 je stejné uspořádání jako na obr. 2.1 zde výřez 8 kopíruje ve zvětšených rozměrech tvar grafického prvku popředí 1, tedy v tomto případě hvězdy, ale je zvětšen o tvarové rozšíření 5 o tloušťce H pro průnik světla od světelného zdroje S pro vytvoření obrysové aury 7 před displejem, a to okolo grafického prvku popředí 1. Nadto vedle nezatištěného okraje 6 je vidět vzniklá okrajová obrysová aura 9. Pod nezatištěným okrajem 6 nepropustná vrstva 4 není.

Princip je ten, že světlo, vycházející ze světelného zdroje, se při kontaktu s nepropustnou vrstvou 4 zastaví a tím pádem nepronikne do nezatištěných oblastí 6, což jsou oblasti s původními vlastnostmi. Naopak světlo, které vstoupí do transparentního nosiče v místě, kde nepropustná vrstva není, tedy v oblasti grafických prvků popředí 1 a pozadí 2, prosvítí v plné síle tyto grafické prvky. Jelikož byla nepropustná vrstva 4 coby fólie natištěna s obvodovým okrajem o několik mm menším, dopadá nezastavené a ničím neoslabené světlo také na grafické prvky nezatištěných oblastí 6, a tak se kolem nich vytvoří další světelná linka o síle oněch několika mm, která působí dojmem světelné okrajové obrysové aury 9.

NÁROKY NA OCHRANU