CZ213793A3 - Chemical treatment of surface-active pastes into the form of highly surface-active granules - Google Patents

Chemical treatment of surface-active pastes into the form of highly surface-active granules Download PDF

Info

Publication number
CZ213793A3
CZ213793A3 CS932137A CS213793A CZ213793A3 CZ 213793 A3 CZ213793 A3 CZ 213793A3 CS 932137 A CS932137 A CS 932137A CS 213793 A CS213793 A CS 213793A CZ 213793 A3 CZ213793 A3 CZ 213793A3
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
paste
extruder
detergent
surfactant
sodium
Prior art date
Application number
CS932137A
Other languages
English (en)
Inventor
Yousef Georges Aouad
Lucas Goovaerts
Jose Luis Vega
Original Assignee
Procter & Gamble
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Procter & Gamble filed Critical Procter & Gamble
Publication of CZ213793A3 publication Critical patent/CZ213793A3/cs

Links

Classifications

    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C11ANIMAL OR VEGETABLE OILS, FATS, FATTY SUBSTANCES OR WAXES; FATTY ACIDS THEREFROM; DETERGENTS; CANDLES
    • C11DDETERGENT COMPOSITIONS; USE OF SINGLE SUBSTANCES AS DETERGENTS; SOAP OR SOAP-MAKING; RESIN SOAPS; RECOVERY OF GLYCEROL
    • C11D11/00Special methods for preparing compositions containing mixtures of detergents
    • C11D11/0082Special methods for preparing compositions containing mixtures of detergents one or more of the detergent ingredients being in a liquefied state, e.g. slurry, paste or melt, and the process resulting in solid detergent particles such as granules, powders or beads
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C11ANIMAL OR VEGETABLE OILS, FATS, FATTY SUBSTANCES OR WAXES; FATTY ACIDS THEREFROM; DETERGENTS; CANDLES
    • C11DDETERGENT COMPOSITIONS; USE OF SINGLE SUBSTANCES AS DETERGENTS; SOAP OR SOAP-MAKING; RESIN SOAPS; RECOVERY OF GLYCEROL
    • C11D11/00Special methods for preparing compositions containing mixtures of detergents
    • C11D11/04Special methods for preparing compositions containing mixtures of detergents by chemical means, e.g. by sulfonating in the presence of other compounding ingredients followed by neutralising
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C11ANIMAL OR VEGETABLE OILS, FATS, FATTY SUBSTANCES OR WAXES; FATTY ACIDS THEREFROM; DETERGENTS; CANDLES
    • C11DDETERGENT COMPOSITIONS; USE OF SINGLE SUBSTANCES AS DETERGENTS; SOAP OR SOAP-MAKING; RESIN SOAPS; RECOVERY OF GLYCEROL
    • C11D17/00Detergent materials or soaps characterised by their shape or physical properties
    • C11D17/06Powder; Flakes; Free-flowing mixtures; Sheets
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C11ANIMAL OR VEGETABLE OILS, FATS, FATTY SUBSTANCES OR WAXES; FATTY ACIDS THEREFROM; DETERGENTS; CANDLES
    • C11DDETERGENT COMPOSITIONS; USE OF SINGLE SUBSTANCES AS DETERGENTS; SOAP OR SOAP-MAKING; RESIN SOAPS; RECOVERY OF GLYCEROL
    • C11D17/00Detergent materials or soaps characterised by their shape or physical properties
    • C11D17/06Powder; Flakes; Free-flowing mixtures; Sheets
    • C11D17/065High-density particulate detergent compositions

Landscapes

  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Life Sciences & Earth Sciences (AREA)
  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Chemical Kinetics & Catalysis (AREA)
  • Oil, Petroleum & Natural Gas (AREA)
  • Wood Science & Technology (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • Detergent Compositions (AREA)

Description

Chemické strukturování povrchově akt|.v?f|ah vysoce povrchově aktivních granulí
Oblast techniky
Vynález se týká způsobu přípravy směsí obsahujících kondenzované detergentní granule.
Dosavadní stav techniky
Granulované detergentní směsi se doposud připravují hlavně sušením za rozstřikování. Při postupu používajícím rozstřikové sušení se detergentní složky, jako jsou povrchově aktivní látky (činidla) a detergentní složky (builders), smíchávají s 35 až 50 % vody za vzniku břečky (kaše). Získávaná břečka se zahřeje a rozstřikově suší, což je nákladné. Vyhovující aglomerační postup by tudíž mohl být méně nákladným.
Při rozstřikovém sušení je třeba odstranit 30 až 40 hmotnostních % vody. Zařízení používané k sušení rozstřikem je také nákladné. Získávané granule jsou dobře rozpustné, ale mají malou sypnou hmotnost (hustotu), takže balený objem je veliký. Rovněž tokové vlastnosti granulí získávaných rozstřikovým sušením jsou nepříznivě ovlivňované značnými povrchovými nepravidelnostmi, takže granulát má špatný vzhled. Existují ještě další známé nevýhody vyskytující se ve výrobě granulovaných detergentu rozstřikovým sušením.
Je známo mnoho doposud používaných způsobů sušení bez rozstřikování, jimiž se získávají detergentní granule. Mají rovněž nedostatky. Povětšinou vyžadují více než jeden mixer a samostatný granulační stupeň. Jiné vyžadují kyselou formu povrchově aktivní látky, aby se daly uskutečnit. Některé další vyžadují vysoké teploty, při nichž se výchozí materiály odbourávají (degradují). Při těchto postupech se nepoužívá vysoce povrchově aktivní pasta vzhledem k její lepkavosti.
EP-A-0 110 731, zveřejněná 13.. srpna 1984, pojednává o způsobech výroby detergentních prášků mícháním povrchově aktivních.látek,převedených do nezředěného roztoku, s práškovými detergentními sLožkami, aby se získala tuhá látka nevyžadující sušení odpařováním. Popisují se způsoby mletí pro tuhé tyčinky nebo bloky, nikde se však neuvádí způsob úpravy pasty pro přímou tvorbu vysoce aktivních granulí aglomerací.
V EP-A-0 345 090, zveřejněné 6. prosince 1989, se pojednává o způsobu výroby částicových (partikulátových) detergentních směsích, při němž se detergentní kyselina uvádí ve styk s neutralizačními činidly a částice se získávají stykem detergentní kyseliny s částicovým neutralizačním činidlem nebo detergentní solí s nosičem v absorpčním pásmu.
EP-A-0 349 201, zveřejněná 3. ledna 1990, pojednává o způsobu přípravy kondenzovaných detergentních granulí jemným dispergováním suchých detergentních složek a povrchově vysoce aktivní látky převedených do jednotného těsta, které se potom ochladí a granuluje za použití jemné disperze, čímž vznikají jednotné, volně tekoucí granulované částice.
EP-0 390 251, zveřejněný 3. října 1990, popisuje způsob plynulé výroby granulovaného detergentu nebo směsi, při němž se nejprve částicový výchozí materiál detergentní povrchově aktivní látky a další základní detergentní složky (builders) míchají ve vysokorychlostním mixeru, potom se zpracují v granulátoru/zhuštovači s upravenou rychlostí a nakonec v sušicím/chladicím zařízení, za přidání prášku v druhém stupni nebo mezi prvním a druhým stupněm, aby se zmenšilo množství nadměrných částic.
A. Davidsohn a B.M. Mildwidsky, Synthetic Detergents,
John Wiley and Sons, tf. vydání, 1978, pojednávají povšechně o detergenčních návodech, včetně výroby hotových detergentních výrobků.
Vysokostřižné a chladné míchací postupy jsou samy o sobě známé, vyžadují však zvláštní mělnící stupeň nebo jiné opatření. Např., u některých se používá suchá neutralizační technika míchání kyselinové formy povrchově.....aktivnílátky s uhličitanem sodným. Viz ,U.S. pat. č. 4 515 707, Brooks, vyšlý 7. května 1985; japonskou vyloženou přihlášku č. 183540/1983,
Kao Soap Co., Ltd., podanou 30. září 1983; a japonskou Sho.
61-118500, Lion K.K., 5. června 1986. Typicky se vyžaduje nadbytek uhličitanu (2 až 20molární), aby se dosáhlo přijatelné přeměny povrchově aktivních kyselin. Nadbytečný uhličitan však nepříznivě zvyšuje pH prací vody na velmi alkalický rozsah, což může být nežádoucí, zejména pro některé nízkofosfátové sestavy (formule).
Použití povrchově aktivní kyseliny vyžaduje obvykle bezprostřední použití nebo skladování za chladu. Je tomu tak u vysoce reaktivních kyselin, jako jsou alkylsírové kyseliny, které bez chlazení podléhají rozkladu, při skladování mají snahu hydrolyzovat se za vzniku volné kyseliny sírové a alkoholu. Prakticky to znamená, že dosavadní postupy vyžadují těsné spojení výroby povrchově aktivní kyseliny s granulací, k čemuž je zapotřebí dalších investic.
Druhou cestou, dobře v oboru známou a popisovanou v patentové literatuře, je neutralizace aniontové povrchově aktivní kyseliny in šitu alkalickými roztoky (např. 50% NaOH) nebo alkalickými prášky (např. Ν32002) před granulačním stupněm nebo v jeho průběhu. Při tom je zapotřebí opatrnosti, aby se zajistila úplná neutralizace kyseliny a nedocházelo k nežádoucím účinkům na zbytek mřížky povrchově aktivní látky při skladování nebo praní. Výslednou částicí je velmi hutná granule, kterou lze přidávat do granulovaných detergentů.
I když se při tomto druhém postupu používá nižších teplot a méně drastických střižných podmínek než při míchání se svislou osou (crutching) a sušení rozstřikem, je zde mnoho omezení. Jednak je to potřeba provádět chemickou reakci (neutralizaci) během granulačního stupně nebo již před ním, čímž se znatelně omezuje rozsah procesních podmínek (teploty, chemikálií, atd.), jichž lze používat. Velmi nízké pH aniontové povrchově aktivní kyseliny brání přidání chemikálií, jež jsou citlivé na tyto kyselé podmínky. Avšak především v případě, že tato aniontová povrchově účinná činidla nejsou chemicky stálá v kyselinové formě nebo jsou fyzikálně nestálá, vyžaduje tento způsob těsné spojení sulfatační/sulfonační jednotky s neutralizačním/granulačním stupněm.Tím nastávají značná omezení v možnosti provedení a příslušného zařízení pro tyto postupy. Rovněž se zvětšuje složitost a nesnadnost zavedení kontrolních soustav pro celkový postup.
Tento vynález řeší shora uvedené problémy a poskytuje pružnější a mnohostrannější způsob výroby granulovaných detergentů Vynález se zakládá na aglomeračním/granulačriím stupni, který je zcela nezávislý na sulfatačním/sulfonačním postupu. Aby se dosáhlo co největší povrchové účinnosti aglomerátů, umožňuje vynález zvětšovat poměr pasty k prášku, který se může vytvářet jako sypké granule. Dosahuje se toho chemickým a/nebo fyzikálním strukturováním pasty, jako je přidání zvláštních chemických strukturačních činidel a/nebo odstraněním vlhkosti či kontrolou teploty. Základem vynálezu je převedení aniontové povrchově aktivní látky do vodného, velmi koncentrovaného roztoku její soli, nejvýhodněji její sodné soli. Tyto vysoce aktivní (s malým obsahem vlhkosti) pasty mají velkou viskozitu, lze je však přečerpávat při teplotách, při nichž jsou povrchově aktivní látky stálé. Tím se zajištuje doprava a přemísťování chemikálie z výrobní místnosti ke granulačnímu místu, jakož i možnost vhodného skladování před zpracováním na částice.
V případech, kdy sulfatace/sulfonace předchází již bezprostředně granulační stupeň, umožňuje vynález zařazení mezilehlých tlumicích tanků, čímž se zjednodušuje kontrola celé jednotky.
V případě některých aniontových povrchově aktivních látek nebo jejich směsí, kde se vytvářejí velmi viskozní kapalné krystalické fáze, vyžaduje tato technologie bud aby se vytvářely méně viskozní fáze (např. čisté fáze), nebo je třeba používat některé modifikátory viskozity ( např. hydrotropy).
Vynález rovněž popisuje způsob úpravy pasty. Bylo zjištěno, že přidávání chemických strukturačních činidel, kontrola teploty a/nebo odstraňování vody z pasty působí nepříznivě na fyzikální vlastnosti, jako je viskozita, teplota tání a lepkavost, které zase naopak určují charakteristiky detergentních granulí vyráběných mícháním/granulováním pasty. Dále bylo zjištěno, že velmi účinnou cestou k dosažení takové úpravy pasty je použití vytlačovacího stroje.
Důležitým předmětem vynálezu je výroba hutného, koncentrovaného detergentního granulovaného výrobku aglomeračním postupem na rozdíl od postupu sušení rozstřikem. Další předměty vynálezu vyplývají z následujícího popisu.
Podstata vynálezu
Vynález se týká ekonomického způsobu výroby hutného, koncentrovaného detergentního granulovaného výrobku a zejména směsí obsahujících velmi vysoce aktivní kondenzované detergentní granule, přičemž uvedený způsob zahrnuje aglomerační stupně vysoce aktivní pasty ve spojení s chemickým zpracováním výsledné pasty.
Vynález je zejména použitelný prd všechny neutralizované AS vodné pasty. Lze při něm používat velmi různorodé povrchově aktivní látky.
Při výrobě volně tekoucího granulovaného detergentu způsobem podle vynálezu se účinné množství chemického strukturačního činidla smíchá s účinným množstvím vodné povrchově aktivní pasty, mající detergentní účinnost alespoň 40 %; z uvedené směsi se rychle vytvoří jednotná tuhá pasta při teplotě pasty 20 až 90 °C; a získaná pasta se po smíchání se suchým detergentním práškem granuluje, přičemž povrchově aktivní pasta obsahuje alespoň jednu aniontovou povrchově aktivní látku a případné další povrchově aktivní látky, používají-li se, se volí ze skupiny aniontových, neiontových, obojetně iontových, amfolytických a kationtových povrchově aktivních látek a jejich směsí.
Při výhodném provedení způsobu se chemické strukturační činidlo přidává v plynulém postupu.
Vynález se zakládá na způsobu výroby povrchově vysoce aktivních past s aglomeračním/granulačním stupněm zcela nezávislým na sulfatačním/sulfonačním postupu. Kromě toho se takto vyráběné pasty upravují chemicky podle vynálezu, aby se získaly vysoce aktivní granule. Úprava (kondicionování) pasty znamená modifikaci její fyzikálních vlastností za účelem získání aktivnějších aglomerátů, které jinak nelze snadno získávat za normálních výrobních podmínek. Vynález je zejména aplikovatelný na všechny neutralizované AS vodné pasty. Může se při něm používat nejrůznějších povrchově aktivních látek (např. kokos, lůj, atd.).
Jedno provedení vynálezu představuje převedení aniontové povrchově aktivní látkydo vodného, velmi koncentrovaného--------------roztoku její soli, s výhodou sodné soli. Tyto povrchově velmi účinné (a s výhodou s malým množstvím vlhkosti) pasty mají velkou viskozitu, avšak lze je přečerpávat při teplotách, při nichž povrchově aktivní látky jsou stálé. Při jiných provedeních tohoto vynálezu, s aniontovými povrchově aktivními látkami nebo jejich směsemi obsahujícími alespoň jednu aniontovou povrchově aktivní látku, kde vznikají vysoce viskózní kapalné krystalické fáze, se vyžaduje, aby se bud vytvořily méně viskózní fáze, nebo se použijí některé modifikátory viskozity.
Při výhodnějším provedení vynálezu se do pasty přidávají organické a/nebo anorganické sloučeniny, které upravují fyzikální strukturu a/nebo fyzikální charakteristiky povrchově účinné pasty. Bylo zjištěno, že přidáním uvedených sloučenin do povrchově aktivní pasty se zmenšuje lepkavost pasty, zvětšuje její viskozita a zvětšuje její teplota měknutí. Tím se umožňuje přidávat během aglomeračního postupu více pasty, čímž se o ' získávají aktivnější aglomeráty, např. více než 50%. Tento způsob zpracovávání povrchově účinné pasty se může uskutečňovat po dávkách nebo plynule, což je výhodnější.
Při v-ýhodném provedení vynálezu se při úpravě pasty používá vytlačovací stroj. Vytlačovací stroj je mnohostranným článkem zařízení, který umožňuje míchání dvou nebo více past a/ nebo přidávání chemických strukturačních činidel k nim, smíchaných s viskozní pastou. Dále se tím umožňuje odstraňování vlhkosti pod vakuem, jakož i kontrola pasty.
Úpravou pasty, jak se zde uvádí, se míní a) zvětšení její zdánlivé viskozity, b) zvýšení její účinné teploty tání, c) zvětšení tvrdosti pasty a d) zmenšení lepkavosti vytvářených granulí. Tvrdost/měkkost pasty se může měřit penetrometrem podle ASTM D 217-IP50 nebo ISO 2137. Takto měřená tvrdost pasty má být menší než 2 cm, s výhodou menší než 1 cm.
Takové úpravy pasty lze dosahovat i) chlazením, ii) sušením a iii) přidáním strukturantů (obvykle elektrolytů)' do vysoce aktivních detergentních past. Užitečná pasta podle tohoto vynálezu obsahuje alespoň 4Q % hmotnostních solí povrchově aktivních aniontových látek a má viskozitu alespoň 10 Pa.s, měřeno při 70 °C a střižné rychlosti 25 s”^.
Přidáním různých chemických strukturačních činidel do povrchově účinné pasty se dosahuje úpravy chemických a/nebo fyzikálních charakteristik pasty zpracovávané na vysoce aktivní aglomeráty. Tato činidla mohou být tuhá,kapalná nebo ve formě roztoku, což závisí na jejich specifických chemických vlastnostech. Jako příklady činidel používaných při tomto vynálezu lze uvést 50% NaOH (aq), 50% KOH (aq), NaCl, fosfonát, silikát, kysličník křemičitý, škrob, polymery a kopolymery, neiontovou povrchově aktivní látku a močovinu. Uvedená činidla lze používat jednotlivě nebo ve vzájemné kombinaci, podle jejich kompatibility.
Jedna nebo různé vodné pasty solí aniontových povrchově aktivních látek jsou vhodné pro použití podle vynálezu. Je to především sodná sůl aniontové povrchově aktivní látky.
Při výhodném provedení bývá aniontova povrchově účinná látka co nejkoncentrovanější (tj. s co nejméně možným obsahem vlhkosti umožňujícím její tekutost jako u kapaliny), takže ji lze přečerpávat při teplotách, při nichž zůstává stálou. Jelikož granulace za použití různých čistých anebo směsných povrchově účinných látek je známá, má pro vynález praktické průmyslové použití, přičemž se získávají částice s vhodnými fyzikálními vlastnostmi, jež se přidávají do granulovaných detergentů; aniontová povrchově aktivní látka musí být součástí pasty v koncentraci nad 10 %, s výhodou 10 až 95 %, výhodněji 20 až 95 % a nejvýhodněji 40 až 95 %.
Je výhodné, aby vlhkost povrchově aktivní vodné pasty byla co nejmenší, avšak za zachování tekutosti pasty, protože malý obsah vlhkosti má za následek větší koncentraci povrchově aktivní látky v konečných částicích. S výhodou obsahuje pasta až 40 % vody, výhodněji 5 až 30 % a nejvýhodněji 5 až 20 % vody. Velmi přitažlivým způsobem snížení vlhkosti pasty před jejím vstupem do aglomerace, aniž by vyvstávaly problémy s velmi vysokými viskozitami, je instalovaní do linky atmosférické nebo vakuové mžikové sušárny, jejíž výstup je napojen na aglomerátor.
Je výhodné používat povrchově vysoce aktivní pasty, aby se minimalizovalo celkové množství vody v soustavě během míchání, granulování a sušení. Nižšími hladinami vody se umožňuje (1) větší poměr povrchově aktivní látky k detergentní složce, např. 1:1, (2) vyšší hladiny jiných kapalin v sestavě, aniž by vznikalo těsto nebo lepkavost granulí, (3) menší chlazení vzhledem k vyšším přípustným granulačním teplotám a (4) menší potřeba sušení granulí, aby se dosáhlo konečných vlhkostních limitů.
Dvěma důležitými parametry povrchově aktivních past, které mohou ovlivňovat stupeň míchání a granulování, jsou teplota pasty a její viskozita. Viskozita je funkcí,mimo ‘ « jiné, koncentrace a teploty, s rozsahem v případě tohoto c
ro
C tn oc
I— 73 > <3>
ΙΛ 2 C-t o
c/x
- Γ'Γ σ c , Χ><
p «<
r><
vynálezu mezi 10 až 10 000 Pa.s o
viskozita pasty vstupující do soustavy asi a výhodněji asi 30 až 70 Pa.s . Visk— o
Je výňčdaé, jj^-liS 2(½ asž j.
T00*řa.e^ 'ita pasty podle vynálezu se měří při teplotě 70 “C.
Pasta sé múze uvádět do mixeru při počáteční teplotě ležící mezi její teplotou měknutí (obvykle v rozsahu 40 až 60 °C) a její teplotou degradace (závislou na chemické povaze pasty, např. alkylsulfátové pasty mají sklon rozkládat se nad 75 až 85 °C). Vysokými teplotami se snižuje viskozita, čímž se zjednodušuje čerpání pasty, avšak vznikají při tom méně aktivní aglomeráty. Použití stupňů ke zmenšení vlhkosti v lince (např. mřikového sušení), vyžaduje však vyšší teploty (nad 100 °C). U tohoto vynálezu se aktivita aglomerátů udržuje na vysokém stupni vlivem odstranění vlhkosti.
Pasta se do mixeru může přivádět různými způsoby, od jednoduchého nalití až po vysokotlaké čerpání malými otvory na konci potrubí před vstupem do mixeru. I když všemi těmito způsoby lze vyrábět aglomeráty s dobrými fyzikálními vlastnostmi, bylo zjištěno, že při výhodném provedení tohoto vynálezu se vytlačováním pasty dosahuje lepšího rozdělení v mixeru# čímž se zlepšuje výtěžek částic o požadované velikosti. Použitím vysokých tlaků při čerpání před vstupem do mixeru se získávají konečné aglomeráty se zvýšenou aktivitou. Spojením obou účinků a uváděním pasty otvory (vytlačováním), jež jsou dostatečně malé, aby umožňovaly dosáhnou požadované rychlosti toku a při tom udržovat čerpací tlak na maximu možném v soustavě, se dosahuje velmi výhodných výsledků.
Aktivita vodné povrchově aktivní pasty je alespoň 30 % a může dosahovat až asi 95 %; výhodné jsou aktivity 50 až % a 65 až 75 %. Rovnováhu pasty tvoří především voda, může to však být i pomocná látka, jako je neiontová povrchově aktivní látka. Při vyšších aktivních koncentracích může se používat méně detergentní složky, popřípadě žádná detergentní složka, pro granulaci pasty za chladu. Výsledné koncentrované povrchově aktivní granule se mohou přidávat k suchým detergentním složkám nebo práškům nebo se mohou' používat v obvyklých aglomeračnich postupech. Vodná povrchově účinná pasta pbsahuje organickou povrchově aktivní látku vybranou ze skupiny zahrnující, aniontové, obojetně iontové, amfolytické a kationtové povrchově účinné
látky a jejich směsi. Přednost se dává aniontovým povrchově · účinným látkám. Neiontové povrchově aktivní látky se používají' jako druhotná povrchově aktivní činidla nebo pomocné zpracovatelské prostředky a nespadají zde pod povrchově aktivní látky.
Povrchově aktivní látky použitelné podle vynálezu jsou uvedené v U.S. pat. č. 3 664 961, Norris, vyšlém 23. května 1972, a v U.S. pat. č. 3 919 678, Laughlin et al., vyšlém 30. prosince 1975. Mezi použitelná kationtová povrchově aktivní činidla patří také látky popsané v U.S. pat. č. 4 222 905, Cockrell, vyšlém 16. září 1980, a v U.S. pat. č. 4 239 659, Murphy, vyšlém 16. prosince 1980. Kationtové povrchově aktivní látky jsou však méně kompatibilní s hlinitokřemičitanovými materiály, jež se zde uvádějí, a proto se s výhodou používají v malých množstvích v předmětných směsích, anebo se vůbec nepoužívají. Následují příklady povrchově aktivních látek vhodných pro směsi podle vynálezu.
Vodorozpustné soli vyšších mastných kyselin, tj. mýdla, jsou vhodnými aniontovými povrchově aktivními látkami pro zde popisované směsi. Patří sem alkalickokovová mýdla, jako jsou sodné, draselné, amonné a alkylamoniové soli vyšších mastných kyselin obsahujících asi 8 až 24 atomů uhlíku a s výhodou asi 12 až 18 atomů uhlíku. Mýdla lze vyrábět přímo zmýdelněním tuků a olejů, nebo neutralizací volných mastných kyselin. Zvlášt užitečné jsou sodné a draselné soli směsí mastných kyselin odvozených od kokosového oleje a loje, tj. sodné nebo draselné lojové nebo kokosové mýdlo.
Užitečná aniontová povrchově účinná činidla zahrnují rovněž vodorozpustné soli, s výhodou alkalickokovové, amonné a alkylamoniové soli organických sirných reakčních produktů, které obsahují v jejich molekulové struktuře alkylovou skupinu s asi 10 až 20'atomy uhlíku a esterovou skupinu kyseliny sulfonové nebo sírové. (V termínu alkyl je zahrnutá alkylováčást acylových skupin.) Příklady této skupiny syntetických povrchově účinných látek jsou sodné a draselné alkylsírany, získávané zejména sulfátováním vyšších alkoholů (cg_]_g atomů uhlíku) jakož i redukcí glyceridů loje a kokosového oleje? a sodné a draselné alkylbenzensulfonáty, u nichž alkylová skupina obsahuje asi 9 až 15 atomů uhlíku, v, přímé nebo rozvětvené řetězcové konfiguraci, např. typu popsaného v U.S. pat. č. 2 220 099 a 2 477 383. ZvlášE hodnotné jsou lineární rovnořetězcové alkylbenzensulfonáty, u nichž průměrný počet atomů uhlíku v alkylové skupině je asi 11 až 13, uváděno zkráceně jako C11-13LAS·
Jinými zde v úvahu přicházejícími aniontovými povrchově účinnými činidly jsou sodné alkylglyčerylethersulfonáty, zejména etherů vyšších alkoholů odvozených od loje a kokosového oleje; sodné monoglyceridsulfonáty a sulfáty mastné kyseliny kokosového oleje; sodné a draselné soli alkylfenolethylenoxidethersíranů obsahujících asi 1 až 10 jednotek ethylenoxidu v molekule, přičemž alkylové skupiny obsahují asi 8 až 12 atomů uhlíku;
a sodné nebo draselné soli alkylethylenoxidethersíranů obsahujících asi 1 až 10 jednotek ethylenoxidu v molekule a jejichž alkylová skupina obsahuje asi 10 až 20 atomů uhlíku.
Mezi ostatní zde vhodné aniontové povrchově účinné látky patří vodorozpustné soli esterů alfa-sulfonovaných mastných kyselin obsahujících asi 6 až 20 atomů uhlíku ve skupině mastné kyseliny a asi 1 až 10 atomů uhlíku v esterové skupině; vodorozpustné soli 2-acyloxyalkan-l-sulfonové kyseliny obsahující asi 2 až 9 atomů uhlíku v acylové skupině a asi 9 až 23 atomů uhlíku v alkanovém zbytku; alkylethersírany obsahující asi 10 až 20 atomů uhlíku v alkylové skupině a asi 1 až 30 molů ethylnoxidu; vodorozpustné soli olefinových sulfonátů obsahujících asi 12 až 24 atomů uhlíku; a beta-alkoxyalkansulfonáty obsahující asi 1 až 3 atomy uhlíku v alkylové skupině a asi 8 až 20 atomů uhlíku v alkanovém zbytku. Ačkoliv typicky se popisují a používají kyselé soli, lze neutralizaci kyseliny uskutečňovat jako část jemného disperzního míchacího stupně.
Výhodné aniontové povrchově aktivní pasty jsou směsmi lineárních nebo rozvětvených alkylbenzensulfonátů,majících alkyl s 10 až 16 atomy uhlíku, a alkylsíranů s alkylem o 10 až 18 atomech uhlíku. Tyto pasty se obvykle vyrábějí reakcí kapalného organického materiálu s kysličníkem sírovým,přičemž vzniká sulfonová nebo sírová kyselina, která se potom neutralizuje na příslušnou sůl. Sůl je povrchově aktivní pastou pojednávanou v celém popise a nárocích. Výhodná je sodná sůl vzhledem k výhodám při zpracování a ceně NaOH v porovnání s jinými . neutralizačními činidly. Lze však používat i jiných činidel, např. KOH.
Vodorozpustné neiontové povrchově účinné látky jsou rovněž Vhodné jako druhotná povrchově aktivní činidla ve směsích podle vynálezu. Při výhodných způsobech se však používají aniontové/neiontové směsi. Zvlášř výhodná pasta obsahuje směs neiontových a aniontových povrchově aktivních látek v poměru asi 0,01:1 až 1:1, výhodněji asi 0,05:1. Neiontové látky se mohou používat v množstvích dosahujících až množství základní organické povrchově aktivní látky. Takové neiontové materiály zahrnují sloučeniny vyráběně kondenzací alkylenoxidových skupin (povahou hydrofilních) s organickou hydrofobní sloučeninou/ která může mít alifatickou nebo alkylaromatickou povahu.
Délku polyoxyalkylenové skupiny, která se kondenzuje s některou hydrofobní skupinou, lze snadno upravovat, aby se získala vodorozpustná sloučenina s požadovaným stupněm vyvážení mezi hydrofilními a hydrofobními prvky.
Mezi vhodná neiontové povrchově aktivní činidla patří polyethylenoxidové kondenzáty alkylfenolů, např. kondenzační . zplodiny alkylfenolů s alkylovou skupinou o asi 6 až 16 atomech uhlíku, bud v přímé nebo rozvětvené řetězcové konfiguraci/ s asi 4 až 25 moly ethylenoxidu na mol alkylfenolů.
Výhodnými neiontovými látkami jsou vodorozpustné kondenzační produkty alifatických alkoholů s 8 až 22 atomy uhlíku a přímým nebo rozvětveným řetězcem/ se 4 až 25 moly ethylenoxidu na mol alkoholu. Zvlášt vhodné jsou kondenzační produkty alkoholů, obsahujících asi 9 až 15 atomů uhlíku, se 4 až 25 moly ethylenoxidu na mol alkoholu; a kondenzační produkty propylenglykolu s ethylenoxidem.
Mezi semi-polární neiontové povrchově aktivní látky patří vodorozpustné aminoxidy obsahující jeden alkylový zbytek o asi 10 až 18 atomech uhlíku a 2 zbytky vybrané ze skupiny zahrnující alkylové a hydroxyalkylové skupiny s 1 až asi 3 atomy uhlíku;' vodorozpustné fosfinoxidy obsahující jeden alkylový zbytek s asi 10 až 18 atomy uhlíku a,2zbytky vybrané ze skupiny zahrnující alkylové a hydroxyalkylové skupiny s 1 až asi 3 atomy uhlíku; a vodorozpustné sulfoxidy obsahující jeden alkylový zbytek s asi 10 až .18 atomy uhlíku a zbytek vybraný ze skupiny zahrnující alkylové a hydroxyalkylové zbytky s asi 1 až 3 atomy uhlíku.
Mezi amfolytická povrchově účinná činidla patří .deriváty alifatických sloučenin nebo alifatických derivátů heterocyklických sekundárních a terciárních aminů/ v nichž alifatickým zbytkem 1 může být přímý nebo rozvětvený řetězec a alifatické substituenty obsahují asi 8 až 18 atomů uhlíku a alespoň jeden alifatický substituent obsahuje aniontovou vodorozpustnou skupinu.
Obojetně iontové povrchově aktivní látky zahrnují deriváty alifatických kvarterních amoniumfosfoniových a sulfoniových sloučenin, v nichž jeden z alifatických substituentů obsahuje asi 8 až 18 atomů uhlíku.
Zvlášť výhodnými povrchově účinnými látkami jsou zde lineární alkylbenzensulfonáty obsahující asi 11 až 14 atomů uhlíku v alkylové skupině; lojové alkylsírany; kokosalkylové glycerylethersulfonáty; alkylethersírany, v nichž alkylový zbytek obsahuje asi 14 až 18 atomů uhlíku a průměrný stupeň ethoxylace je asi 1 až 4; olefinové nebo parafinové sulfonáty obsahující asi 14 až 16 atomů uhlíku; alkyldimethylaminoxidy s alkylovou skupinou asi o 11 až 16 atomech uhlíku; alkyldimethylamoniopropansulfonáty a alkyldimethylamoniohydroxypropansulfonáty, u nichž alkylová skupina obsahuje asi 14 až 18 atomů uhlíku; mýdla vyšších mastných kyselin obsahujících 12 až 18 atomů uhlíku; kondenzační produkty Cg_^galkoholů s asi 3 až 8 moly ethylenoxidu, a jejich směsi.
Mezi vhodná kationtová povrchově účinná činidla patří vodorozpustné kvartérní amonné sloučeniny vzorce R^R^RgR^N^X , v němž R4 je alkyl s 10 až 20, výhodně 12 až 18 atomy uhlíku a Rg, Rg a R^ značí jednotlivě C^_^alkyl, s výhodou methyl;
X je anion, např. chlorid. Příklady takovýchto trimethylamoniových sloučenin jsou C^2_TL4 aikyltrimethylamoniumchlorid a kokosalkyltrimethylamoniummethosulfát.
Jednotlivá výhodná povrchově aktivní činidla pro použití podle vynálezu jsou; sodný lineární C^^_^2alkylbenzensulfonát; čf-olefinsulfonáty; triethanolamonium-C^^^^galkylbenzensulfonát; alkylsírany (lojové, kokosové, palmové, syntetického původu, např. C4g, atd.); sodné alkylsírany; MES; sodný kokosový alkylglycerylethersulfonát; sodná sůl sulfátovaného kondenzačního produktu lojového alkoholu s asi 4 moly ethylenoxidu; kondenzační produkt kokosového mastného alkoholu s asi 6 jnoly ethylenoxidu; kondenzační produkt lojového mastného alkoholu s asi 11 moly ethylenoxidu; kondenzační produkt mastného alkoholu obsahujícího asi 14 až 15 atomů uhlíku s asi 7 moly ethylenoxidu; kondenzační produkt C12_13mastného alkoholu s asi 3 moly ethylenoxidu;
3-(N/N-dimethyl-N-kokosalkylamonio^Z-hydroxypropan-l-sulfonát; 3-(N,N-dimethyl~N-kokosalkylamonio)propan-l-sulfonát; 6-(Ndodecylbenzen-N,N-dimethylamonio)hexanoát; dodecyldimethylaminoxid; kokosalkyldimethylaminoxid;. a vodorozpustné sodné a draselné soli kokosových a lojových mastných kyselin.
Zde používaný termín povrchově aktivní (účinná) látka nebo povrchově účinné (aktivní) činidlo znamená neiontové povrchově účinné látky nebo činidla, není-li uvedeno jinak.
Poměr povrchově aktivní látky (včetně neiontové) k suché detergentní složce (builder) nebo prášku se pohybuje v rozsahu 0,005 až 19:1, s výhodou 0,05 až 10:1 a výhodněji 0,1:1 až 5:1. Ještě výhodnější tyto poměry jsou 0,15:1 až 1:1 a 0,2:1 až 0,5:1.
Vytlačovací stroj vykonává funkci čerpání a míchání viskozní povrchově účinné pasty plynulým způsobem. Základní vytlačovací stroj se skládá z válce s hladkým vnitřním povrchem. Uvnitř válce je vytlačovací šnek. Vysoce aktivní pasta se do vytlačovacího stroje přivádí vstupním otvorem. Při otáčení šneku se pasta pohybuje v podélném směru válce.
Jednotlivá provedení míchacího stroje umožňují různé jeho funkce. Za prvé, dalšími otvory v plášti válce se mohou přidávat ostatní přísady, včetně chemických strukturačních činidel, přímo do válce. Za druhé, vývěvou a těsněním okolo hřídele šneku se umožňuje udržovat vakuum, což umožňuje snížení hladiny vody. Za třetí, na stěně pláště válce se mohou instalovat zahřívací nebo chladicí prvky ke kontrole teploty. Za čtvrté, pečlivé provedení vytlačovacího šneku zvyšuje míchání pasty, jak samotné, ták i s přísadami.
Výhodným vytlačovacím strojem je dvoušnekový stroj.
Tento typ má dva šneky umístěné rovnoběžně ve válci, které se otáčejí bud stejným směrem (ko-rotace) nebo v obrácených směrech (proti-rotace). Dvoušnekový vytlačovací stroj se souběžně rotujícími šneky je nejvýhodnějším článkem zařízení pro použití podle tohoto vynálezu, protože pasta se může účinně chladit přidáváním kapalného dusíku nebo tuhého kysličníku uhličitého do válce (toto lze považovat za překvapivé, protože se normálně obsah vytlačovacího stroje zahřívá mechanickou energií přiváděnou k překonání viskozních střižných sil) a současně se chladná pasta se zvětšenou viskozitou přečerpává z vytlačovacího stroje do mixeru/aglomerátoru, kde nastává granulace.
Mezi vhodné dvojšnekové vytlačovací stroje, jichž lze používat při postupu podle vynálezu, patří stroje dodávané firmami APV Baker (řady CP), Werner a Pfleiderer (plynulá řada), Wenger (řada TF), Leistritz (řada ZSE) a Buss (řada LR).
Ve vytlačovacím stroji lze pastu upravovat pokud se jedná o zmenšení obsahu vlhkosti a snížení teploty. Vlhkost se může odstrňovat pod vakuem, s výhodou při 0 až 7,3 kPa pod atmosférickým tlakem.
Teplota se může snižovat přidáním tuhého kysličníku uhličitého nebo kapalného dusíku přímo do.bubnu vytlačovacího stroje. Kapalný dusík se s výhodou používá v množství do 30 % hmotnostních vztaženo na pastu.
Ačkoliv se při výhodném provedení způsobu podle vynálezu přivádí aniontová povrchově účinná látka ve formě past, jak je popsáno shora, je možné uvádět jisté množství v podobě, proudu prášku, například ve formě foukaného prášku. Při těchto provedeních je zapotřebí udržovat lepkavost a vlhkost proudu prášku na malé hodnotě, čímž se zabraňuje zvětšenému plnění aniontové povrchově aktivní látky a tím výrobě aglomerátů s příliš vysokou koncentrací povrchově aktivní látky. Při výhodném aglomeračním postupu se do kapalného proudu mohou přidávat také jiná povrchově aktivní činidla a/nebo polymery. Toto se může uskutečňovat předběžným přimícháním povrchově účinného činidla do kapalného proudu, nebo obdobně uváděním různých proudů do aglomerátoru. Při těchto dvou provedeních způsobu mohou nastávat rozdíly ve vlastnostech hotových částic (dispergování, želatinování, rychlost rozpouštění, atd.), zejména jestliže se povrchově aktivní látky se ponechají vytvářet před tvorbou částic. Těchto rozdílů se potom může využívat jako výhody zamýšlené aplikace pro jednotlivý výhodný postup.
Lze· rovněž, pozorovat, že použitím nyní popsané technologie se umožňuje přidávat větší množství.jistých chemikálií (např.
neiontové kyseliny citrónové) do konečné sestavy# než jak je možné jakoukoliv jinou procesní cestou, bez škodlivých účinků na některé klíčové vlastnosti matrice (spékání, stlačení, atd.).
v
Zde používaný termín jemné disperzní míchání a/nebo granulace znamená míchání a/nebo granulaci uvedené směsi v jemně dispergujícím mixeru při obvodové rychlosti listů asi 5 až 50 m/s, není-li udáno jinak. Celková doba trvání míchacího a granulovacího postupu je s výhodou řádově 0,1 až 10 minut, výhodněji 0,1 až 5 a nejvýhodněji 0,2 až 4 minuty. Výhodnější míchací a granulovací obvodové rychlosti jsou asi 10 až 45 m/s a asi 15 až 40 m/s.
Poměr pasty k prášku se má volit tak, aby se zachovaly viditelné, jemné částice ve všech stupních postupu. Tyto částice mohou být lepkavé při vyšších teplotách, avšak musí být v základě volně tekuté, takže se míchací a granulační stupeň může uskutečňovat současně, nebo bezprostředně po sobě, aniž by docháze k blokáži mixeru/granulátoru.
Pro provádění způsobu podle vynálezu se může používat jakýchkoliv přístrojů, zařízení nebo jednotek, jež jsou vhodné pro výrobu povrchově aktivních látek. Mezi vhodná zařízení patří například sulfonační reaktory s klesající vrstvou, digesční tanky, esterif ikační reaktory, atd. Pro míchání/aglomeraci lze používat kterékoliv z početných mixerů/agloraerátorů.
Při jednom výhodném provedení se způsob podle vynálezu provádí kontinuálně. Zvlášt výhodné jsou mixery Fpkae ® řady FS-G vyráběné firmou Fukae Powtech Kogyo Co., Japonsko? toto zařízení je v podstatě tvaru válcovité nádoby přístupné horními dvířky, opatřené blízko dna míchadlem v podstatě se svislou osou a řezacím ústrojím (kutrem) umístěným na boční stěně. Míchadlo a řezné ústrojí lze uvádět v chod nezávisle na sobě a jednotlivě různými rychlostmi. Nádoba může být opatřená chladicím pláštěm nebo v případě potřeby kýogenní jednotkou.
Mezi ostatní podobné nfaxery, jež jsou vhodné pro použití při postupu podle vynálezu, patří.typ Diosna ® V. serie od Dierks u. Sohne, Německo, a Pharma Matrix od Τ K Fielder Ltd., Anglie. Dále jsou pro tyto účely vhodné typy Fuji ®
VG-C řady od Fuji Sangyo Co., japonsko, a Roto od Zanchetta and Co srl, Itálie.
K ostatním vhodným zařízením, jimž se dává přednost, patři výrobky Eirich ®, řada RV, vyráběný u fy Gustau Eirich Hardheim, Německo; Lodige®, řara^FM pro míchání po dávkách, řada Baud KM pro plynulé míchání/aglomerování, vyráběná u Lodige Maschinenbau GmbH, Padernborn,Německo; Drais T160 řada, vyráběná u Drais Werke GmbH, Mannheim, Německo; a Winkworth ® RT 25 řada, vyráběná u Winkworth Machinery Ltd.,
Bershire, Anglie.
Dva příklady vhodných mixerů jsou Littleford mixer, model #FM-130-D-12, s vnitřními řeznými břity, a kuchyňskému mixeru podobný model #DCX-Plus, s noži dlouhými 19,7 cm.
Mohou se používat kterékoliv jiné mixery s jemně disperzním mícháním a schopností granulováni, u nichž doba zdržení je řádově 0,1 až 10 minut. Přednost se dává turbinovému typu mixeru s oběžným kolem s mnoha noži na rotační ose. Vynález lze prakticky uskutečňovat po dávkách nebo plynule.
Výhodné procesní teploty mají být co nejnižší, protože se tím dosahuje vyšší koncentrace povrchově aktivní látky v konečných částicích. Je výhodné, je-li teplota během aglomerace nižší než 100 °C, výhodněji mezi 10 a 90 °C a nejvýhodněji mezi 20 a 80 °C. Nižších prováděcích teplot lze dosahovat různými způsoby, jež jsou dobře známé, jako např. chlazením dusíkem, vodním pláštěm zařízení,' přidáváním tuhého COj apod.; vhodný způsob je s tuhým CC>2 a nejvýhodnější je chlazení dusíkem.
Velmi přitažlivou volbou výhodného provedení tohoto vynálezu k dalšímu zvětšení koncentrace povrchově aktivní látky v konečných částicích je postup, při němž se do kapalného proudu,obsahujícího aniontovou povrchově účinnou látku a/nebo jinou povrchově účinnou látku, přidávají jiné prvky, jimiž se zvětšuje viskozita a/nebo teplota tání a/nebo zmenšuje lepkavost pasty. Při výhodném provedení vynálezu se.přidávání těchto prvků může uskutečňovat v lince, když se pasta přečerpává do aglomerátoru. Jako příklady těchto prvků lze uvést různé prášky, jež jsou zde podrobněji popsané.
Postupem podle vynálezu se získávají velmi hutné granule pro použití v detergentních směsích. Výhodná směs konečného aglomerátu pro přidáváni do granulárních detergentů obsahuje
povrchově aktivní látku ve velké koncentraci. Zvětšením koncentrace povrchově aktivní látky se částice/aglomeráty, vyráběné způsobem podle vynálezu, stávají vhodnějšími pro mnoho rozdílých formulací. Tyto aglomeráty s vysokým obsahem povrchově aktivních částic nevyžadují tolik dokončovacích postupů, aby se dosáhlo konečných aglomerátů, čímž není zapotřebí přidávat značná množství pomocných zpracovatelských látek (anorganických prášků, atd.), jež se mohou použít v jiných stupních postupu celkové výroby detergentů (při sušení rozstřikem, odprašování, atd.).
Granule vyráběné způsobem podle vynálezu jsou veliké, málo prašné a volně tekuté a mají s výhodou sypnou hmotnost asi 0,4 až 1,2 g/ml, výhodněji asi 0,6 až 0,8 g/ml. Průměrná velikost částic podle vynálezu je asi 200 až 1000 mikronů.
Výhodné takto vytvářené granule mají velikost částic v rozsahu 200 až 2000 mikronů. Výhodnější granulační teploty se pohybují v rozsahu 10 až asi 60 °C a nejvýhodněji asi 20 až 50 °C.
Obsah vlhkosti ve volně tekutých granulích podle vynálezu se může podle potřeby upravovat na hladiny, jež jsou přiměřené pro zamýšlené aplikace. Děje se tak sušením v běžných zařízeních k sušení prášků, jako jsou sušárny s fluidním ložem. Používá-li se horkovzdušná sušárna s fluidním ložem, je třeba dbát, aby nedocházelo k rozkladu (degradaci) složek granulí, jež jsou citlivé na teplo. Je rovněž výhodné mít chladicí stupeň před dlouhodobým skladování. Tento'stupeň lze realizovat v obvyklém fluidním loži foukáním studeného vzduchu. Sušení/chlazení aglomerátů se může provádět v jakémkoli jiném zařízení vhodném pro sušení prášku, jako jsou rotační sušárny, atd.
Pro detergentní aplikace je zapotřebí udržovat konečnou vlhkost aglomerátů pod hladinami, při nichž lze aglomeráty skladovat a dopravovat v hromadě. Přesná hladina vlhkosti závisí na složení aglomerátů, avšak obvykle se dosahuje hladin 1 až 8 % volné vody (tj. vody nevázané na žádný krystalický druh v aglomerátů) a nejčastěji 2 až 4 %.
Při způsobu a ve směsích podle vynálezu se může používat kterýchkoliv kompatibilních detergenčních složek nebo jejich kombinací nebo prášků. *
Zde pojednávané detergentní směsi mohou obsahovat krystalický v
hlinitokřemičitaňový iontovýměnný materiál vzorce
NazQA102)z. (SiO2)y] .xH2O v němž z a y jsou alespoň asi 6, molární poměr z ku y jé asi 1,0 až 0,4 a z je asi 10 až 264. Zde používané amorfní hydratované hlinitokřemičitanové materiály mají empirický vzorec
Mz(zA102.ySi02) ve kterém M je sodík, draslík, amonium nebo substituované amonium, z je asi 0,5 až 2 a y je 1. Uvedený materiál má výměnnou schopnost hořčíkového iontu alespoň asi 50 miligramekvivalentů CaCO3 tvrdosti na gram bezvodého hlinitokřemičitanu. Přednost se dává hydrátovanému sodnému zeolitu A s velikostí částic asi 1 až 10 mikronů.
Zde uváděné hlinitokřemičitanové iontovýměnné materiály, jakožto detergentní složky, jsou v hydrátované formě a obsahují asi 10 až 28 % hmotnostních vody, jsou-li krystalické. V případě, že jsou amorfní, mohou obsahovat větší množství vody. Velmi výhodné krystalické hlinitokřemičitanové iontovýměnné materiály obsahují asi 18 až 22 % vody v jejich krystalové mřížce. Krystalické hlinitokřemičitanové iontovýměnné materiály se dále vyznačují velikostí průměru částic asi 0,1 až 10 mikronů. Amorfní materiály bývají často menší, např. méně než asi 0,01 mikronu. Výhodné iontovýměnné materiály mají velikost průměru částic asi 0,2 áž 4 mikrony. Zde používaný termín velikost průměru částice znamená střední velikost průměru částice hmotnostně daného iontovýměnného materiálu, jak se stanovuje obvyklými analytickými postupy, jako je například mikroskopické stanovení za použití snímacího elektronového mikroskopu. Pojednávané krystalické hlinitokřemičitanové iontovýměnné materiály se obvykle dále vyznačují jejich kapacitou výměny vápenatého iontu, která bývá alespoň asi 200 mg ekvivalentu CaCO-j vodní tvrdosti/g hlinitokřemičitanu, vztaženo na bezvodý základ, a která se obvykle pohybuje v rozsahu asi 300 až 352 mg ekv./g. Uvažované hlinitokřemičitanové iontovýměnné materiály se dále vyznačují ještě rychlostí výměny vápenatého iontu, která je alespoň 0.13 gramů C**/litr/minutu/gram/litr hlinitokřemičitanu (bezvodý základ) a obvykle bývá v rozsahu asi 0.13 až 0.39'gramů/litr/minutu/gram/litr, vztaženo na tvrdost vápenatého iontu. Optimum hlinitokřemičitanu pro detergentní * · · složku vykazuje rychlost výměny vápenatého iontu alespoň
- 19 asi 0.26 gram/litr/minutu/gram/litr,,
Amorfní hlinitokřemičitanové iontovýměnné materiály v ** mají obvykle výměnnou schopnost Mg alespoň asi 50 mg ekv.
CaCO2/g (12 mg Mg++/g) a rychlost výměny Mg++ alespoň 0.065 gram/í litr/minutu/gram/litr. Amorfní materiály nevykazují pozorovatelný ohybový obrazec, jsou-li zkoumané zářením Cu (1/54 angstromových jednotek).
Hlinitokřemičitanové iontovýměnné materiály, jež jsou vhodné při praktické aplikaci tohoto vynálezu, lze získávat komerčně. Takové hlinitokřemičitany mohou být krystalické nebo amorfní co do struktury a mohou to být v přírodě se vyskytující hlinitokřemičitany nebo vyrobené synteticky.
O způsobu výroby hlinitokřemičitanových iontovýraěnných materiálu se pojednává v U.S. pat. č. 3 985 669, Krummel et al., vyšlém 12. října 1976, který je zde zahrnutý jako odkaz. Výhodné syntetické krystalické hlinitokřemičitanové iontovýměnné materiály pro použití podle vynálezu lze získávat pod označením Zeolit A, Zeolit B a Zeolit X. Při zvláší. výhodném provedení se používá krystalický hlinitokřemičitanový iontovýměnný materiál vzorce
Na12 Qa1O2) i2 (S1O2 ^12-1’xH2° kde x je asi 20 až 30, především asi 27. Materiál má obecně velikost částic menší než asi 5 mikronů.
Granulované detergenty podle vynálezu mohou obsahovat neutrální nebo alkalické soli, které mají v roztoku pH sedm nebo větší. Mohou to být jak organické, tak i anorganické soli. Solná detergentní složka přispívá k požadované hustotě a objemu detergentních granulí. I když mnohé ze solí jsou inertní, vykonávají některé z nich také funkci detergentních složkových materiálů v pracím roztoku.
Příklady neutrálních vodorozpustných solí jsoualkalickokovové, amonné nebo substituované amonné chloridy, fluoridy a sírany. Přednost se dává alkalickokovovým a zejména sodným solím. Typicky sevdetergentních granulích používá síran sodný, který je zvlášt vhodnou solí. Do detergentních granulovaných směsí podle vynálezu se může přidávat kyselina citrónová, a obecně každá jiná organická nebo anorganická kyselina, pokud je kompatibilní chemicky se zbytkem aglomerátové směsi.
Mezi jiné vodorozpustné soli patří sloučeniny, jež jsou obecně známé jako materiály pro detergentní složku. Detergentní složky se obvykle volí z různých vodorozpustných, alkalickokovových, amonných nebo substituovaných amonných fosforečnanů, polyfosforečnanů, fosfonátů, polyfosfonátů, uhličitanů, křemičitanů, boritanů a polyhydroxysulfonátú. Výhodné jsou jejich alkalickokovové, zejména sodné soli.
Jednotlivé příklady anorganických fosforečnanových detergentních složek jsou sodné a draselné tripolyfosforečnan, pyrofosforečnan, polymerní metapolyfosforečnan mající stupeň polymerace asi 6 až 21 a ortofosforečnan. Příklady polyfosfonátových detergentních složek jsou sodné a draselné soli ethylendifosfonové kyseliny, sodné a draselné soli ethan-l-hydroxy-l,l-difosfonové kyseliny a sodné a draselné soli ethan-l,l>2-trifosfonové kyseliny. Jiné fosforové sloučeniny jako detergentní složky se uvádějí v U.S. pat. č. 3 159 581; 3 213 030; 3 422 021;
422 137; 3 400 176 a 3 400 148, zahrnuté zde jako odkaz.
Příklady nefosfořových, anorganických detergentních složek jsou sodné a draselné uhličitany, bikarbonáty, seskvikarbonáty, tetraboritany dekahydráty a křemičitany s molárnim poměrem SiO2 ke kysličníku alkalického kovu asi 0,5 až 4,0, s výhodou asi 1,0 až 2,4. Směsi vyráběné způsobem podle vynálezu nevyžadují nadbytek uhličitanu při výrobě a s výhodou neobsahují nad 2 % jemně rozmělněného uhličitanu vápenatého, jak se uvádí v U.S. pat. č. 4 196 093, Clarke et al., vyšlém 1. dubna 1980, a s výhodou neobsahují jej vůbec.
Jak již bylo uvedeno, lze při výhodném provedení tohoto vynálezu používat prášky používané normálně v detergentech; jedná se o zeolit, uhličitan,kysličník křemičitý, křemičitan, citronan, fosforečnan, perboritan, atd. Dále se mohou používat pomocné zpracovatelské látky, jako je škrob.
Vhodné jsou také různé organické polymery, z nichž některé mohou působit jako detergenční složky ke zlepšení detergence.
Lze zde uvést sodnou karboxy-nižšíalkylcelulozu, sodnou nižšíalkylcelulozu a sodnou hydroxy-nižšíalkylcelulozu, jako je natriumkarboxyceluloza, natriummethylceluloza a hydroxypropylceluloza, polyvinylalkoholy ( obsahující často také něco polyvinylacetátu), polyakrylamidy, polyakryláty a různé kopolymery, jako jsou kopolymery maleinové a akrylové kyseliny. Molekulové hmotnosti takových polymerů se pohybují v širokém rozsahu, povětšinou bývají však v rozsahu 2 000 až 100 000.
Polymerní polykarboxylátové detergentní složky se uvádějí ve zmíněném U.S. pat. 3 308 067, Di^hl, vyšlém 7. března 1967. Mezi takové materiály patří vodorozpustné soli horaoa kopolymerů alifatických karboxylových kyselin, jako je kyselina maleinová, itakonová, mesakonová, fumarová, akonitová, citrónová a methylenmalonová.
Ve směsích podle vynálezu mohou být obsažené jiné součásti, jež se obvykle používají v detergentních směsích. Patří sem pomocné látky pro zlepšení toku, odstraňovač skvrn, bělidla a aktivátory bělení, látky pro odstraňování nebo potlačování pěny, činidla proti matování a korozi, činidla suspendující špínu, činidla pro uvolňování špíny, barviva, plniva, optické zjasňovače, germicidy, činidla upravující pH, nedetergentní zdroje alkality, hydrotropy, enzymy, enzymy stabilizující činidla, chelatační činidla a parfémy.
Detergentní granule podle vynálezu jsou zvlášt vhodné pro sáčkované prací výrobky. Granulované detergentní směsi podle vynálezu mohou obsahovat jako součást materiály, jako jsou tetrahydrát a monohydrát perboritanu sodného. Sáčkované , , jsou známé „ „ ' . ' (pouched through-the-wash) vyrobky/ napr. z U.S. pat. c.
740 326, Hortel et al., vyšlého 26. dubna 1988. Jiný vhodný sáček má alespoň jednu z jeho stěn z jemně děrovaného polymerního filmu. Zde používané termíny LAS a AS značí jednotlivě sodný laurylbenzensulfonát a alkylsíran. MES znamená methylestersulfonát sodný. Termín C45 značí a C^^alkyl, není-li udáno jinak. TAS znamená lojový (tallow) alkylsíran.
*
Vynález je dále blíže objasňován na podkladě následujících příkladů, jež však vynález nikterak neomezují. Procentové údaje se vztahují na hmotnostní základ před sušením, neníli uvedeno jinak. Za tabulkami následuje další objasnění postupu.
Příklady provedení vynálezu
Příklad 1.
Postup se provádí po dávkách v poloprovozním vysocestřižném mixeru Eirich RV02. Mixer se nejprve naplní směsí používaných prášků, v tomto případě zeolitem A a jemně rozmělněným uhličitanem nebo zeolitem A a jemně rozmělněným citrátem, vždy v poměru 2:1. Povrchově aktivní látkou je vodná pasta C^^AS s detergentní účinností 78 % a obsahem vody 13 %. K pastě (3 kg) v mixeru (Eirich RV 02) se přidá 50%ní roztok NaOH (0,6 kg), dříve než se započne s granulací. Mícháním· pasta tuhne a mělní se mixerem při 2500 ot/min. Postup se zastaví a přidají se prášky (1,050 kg). Mixer se spustí a ponechá v chodu, až nastává granulace. Postup se potom zastaví a aglomeráty se suší ve fluidním loži a třídí na sítech. Vyrobené aglomeráty mají detergentní účinnost 60 % a hustotu 600 g/1. Mají vynikající fyzikální vlastnosti.
Příklad 2
Postupuje se jako v příkladě 1. Práškovou směsí je opět žeolit A a jemně rozmělněný uhličitan v poměru 2:1. Povrchově aktivní látkou je vodná pasta C^AS s detergentní účinností 78 % a obsahem vody 13 %. Jak prášky (1,05 kg), tak i pasta (3 kg) se přidají do mixeru (Eirich RV02) před započetím granulace. Do mixeru se přidá rovněž jisté množství (2 kg) suchého ledu, aby se teplota snížila pod -15 °C. Mixer se · potom spustí rychlostí 1600 (2500) ot/min. Při nižší teplotě je směs nejprve ve formě jemného prášku. Mixer se nechá běžet, až se dosáhne teploty (12 °C), při níž nastává granulace.
Postup se potom zastaví a aglomeráty se suší ve fluidním loži a třídí pomocí sít. Vyrobené aglomeráty mají detergentní účinnost 60 % a hustotu 625 g/1. Mají výborné fyzikální vlastnosti.
Příklad 3
Popisuje se způsob po dávkách v laboratorním vysokostřižném mixeru (potravinářském mixeru). Mixer se nejprve naplní směsí používaných prášků, v tomto případě zeolitem A a jemně rozmělněným uhličitanem sodným v poměru 2:1. Povrchově aktivní látkou je vodná pasta Č^AS s detergentní účinností 72 % a obsahem vody 24 %. K pastě (400 g) v mixeru se před započetím granulace přidá práškovitý kysličník křemičitý (40 g). Mícháním pasta , tuhne. Postup se zastaví a k pastě (335 g) se přidají prášky (105 g). Mixer se spustí a nechá běžet tak dlouho, až nastává granulace. Postup se potom zastaví a^aglomeráty se suší ve fluidním loži a třídí síty. Vyrobené aglomeráty mají deteřgentní účinnost 55 až 60 % a hustotu 650 g/1. Mají vynikající fyzikální vlastnosti.
Příklad 4
Popisuje se způsob plynulé úpravy (kondicionování) pasty v poloprovozním dvoušnekovém vytlačovacím stroji Werner u. Pfeiderer C58 s bubnem o šesti sekcích s následnou bezprostřední granulací pasty, vystupující z vytlačovacího stroje, v laboratorním vysokostřižném mixeru. Povrchově účinným činidlem je vodná pasta lineárního alkylbenzensulfonátu sodného (NaLAS) s detergentní účinností 78 % a obsahem vody 18 %. Pasta se přivádí do vytlačovacího stroje při teplotě 70 °C a rychlosti proudu 150 kg/h. Pasta opouštějící vytlačovací stroj se aglomeruje v laboratorním vysokostřižném mixeru se zeolitem A a jemně rozmělněným práškovým uhličitanem, příčeni poměr zeolitu k práškovému uhličitanu je 2:1 hmotnostně. Pasta se přidává na lože prášků, až se dosáhnou aglomeráty s průměrnou velikostí částic 400 až BOO^um. Aglomeráty se potom suší ve fluidním loži a analyzují na obsah LAS (udávaný zde jako aktivita).
Pasta se jednoduše čerpá vytlačovacím strojem, který běží rychlostí 100 až 120 ot/min. Pasta vystupující z vytlačovacího stroje má ještě teplotu 70 °C a účinnost výsledných aglomerátů je 32 %.
Příklad 5
Vyrábějí se aglomeráty za použití stejného zařízení a stejných hmotnostních poměrů jako v příkladu 4. Pasta se chladí během čerpání do vytlačovacího stroje pomocí chladicích hadů obsahujících městskou vodu lA °C teplou v prvních dvou sekcích bubnu a chlazený glykol -20 °C v posledních čtyřech sekcích bubnu. Výstupní teplota pasty při stá,le sledovaných podmínkách je 30 °C a aktivita výsledných aglomerátů je 45
Příklad 6
Aglomeráty se vyrábějí za použití stejného zařízení a hmotnostních poměrů jako v příkladu 4. K pastě na vstupu do vytlačovacíhó stroje se přidává tuhý prášek kopolymerů maleinové a akrylové kyseliny. Bez jakéhokoliv chlazení je teplota pasty vystupující z vytlačovacího stroje 68 °C á účinnost výsledných aglomerátů je 38 %. Když se použije chlazení bubnu vytlačovacího stroje, jak je uvedeno v příkladě 5, je teplota vystupující pasty 30 °C a aktivita výsledných aglomerátů je 54 %.
Příklad 7
Aglomeráty se vyrábějí za použití stejného zařízení a hmotnostních poměrů jako v příkladu 4. V tomto případě se však NaLAS nahradí povrchově aktivní pastou, která obsahuje 60 % hmotnostních alkylsíranu sodného s délkou uhlíkového řetězce a 25 % vody. Vstupní teplota je zase 70 °C.
Pasta se obyčejně čerpá vytlačovacím strojem a vystupuje s teplotou 70 °C. Aktivita výsledných aglomerátů je 36 %.
Příklad 8
Aglomeráty se vyrábějí za použití stejného zařízení a hmotnostních poměrů jako v příkladu 7, také použitím alkylsíranové pasty podle uvedeného příkladu. Použije se zde však vakuum prostřednictvím vakuového vývodu v jednom z bubnů.
Vakuum dosahuje 70 mbar. Současně se používá chlazení vnitřními hady ve vytlačovacím stroji. Prostřednictvím glykolu se dosahuje -20 °C ve všech sekcích bubnu. Pasta vystupující z.vytlačovacího stroje má aktivitu 72 % a obsahuje 22 % vody a má teplotu 25 °C. Aglomeráty vyráběné s touto pastou mají alkylsíranovou aktivitu 60 %.
Příklad 9
Aglomeráty se vyrábějí ve stejném zařízení a ve stejných hmotnostních poměrech jako v příkladě Ί, rovněž za použití alkylsíranové pasty podle uvedeného příkladu. V tomto příkladě se pasta chladí průtokem glykolu při -20 °C chladicími hady a navíc vstřikováním kapalného dusíku do čtvrté sekce bubnu rychlostí 15 kg/h. Pasta vycházející z vytlačovacího stroje má teplotu 15 °C a výsledné aglomeráty mají alkylsíranovou aktivitu 65 %.

Claims (7)

1. Způsob výroby koncentrované granulované detergentní OHJMlSÁWOHd av#o směsi, vyznačující se tím, že zahrnuje .. _________ stupně ' I
C 6 IX *2 0 ’ (i) neutralizování aniontové povrchově aktivní kyseliny · .· nebo kyselin v nadbytku alkálie za vzniku vysoce aktivní , 01§00 (alespoň 40 % hmotnostních aniontové povrchově aktivní látl|y) pasty mající viskozitu alespoň 10 Pa.s při 70 °C a střižné9 0 T 3 9 0 rychlosti 25 s1, I (ii) úpravy této pasty a (iii) vytváření vysoce aktivních detergentních granulí ve vysoce střižném mixeru/granulátoru v přítomnosti účinného množství detergentního prášku.
’f’2
2. Způsob provádění stupně (ii) podle nároku 1, zahrnující čerpání a/nebo zmenšení vlhkosti a/nebo chlazení a/nebo přidání chemických strukturačních činidel k vysoce aktivní pastě, vyznačující se tím, že se používá vytlačovací stroj.
3. Způsob podle nároku 2,vyznačující se tím, že pasta vstupuje přívodním otvorem do vytlačovacího stroje při teplotě 40 až 80 °C a pod vakuem 0 až 7,3 kPa (pod atmosférickým tlakem).
4. Způsob podle nároku 2 nebo 3, vyznačující se t í m že se jedním nebo více vstupními otvory v bubnu vytlačovacího stroje přidávají prášky a/nebo dodatečné pasty, které se potom míchají ve vytlačovacím stroji.
5. Způsob podle některého z nároků 2 až 4,vyznačují cí se tím, že se buben míchací sekce vytlačovacího stroje chladí vhodnými prostředky včetně přidání až 30 %, vztaženo na pastu, tuhého kysličníku uhličitého nebo kapalného dusíku přímo do bubnu vytlačovacího stroje.
6. Způsob podle některého z nároků 2 až 5, vyznačující se tím, že vytlačovacím strojem je dvoušnekový vytlačovací stroj.
7. Způsob podle některého z nároků 1 až 6, vyznačující se t í m , že chemické strukturační činidlo je v práškové formě. PA'
CS932137A 1991-04-12 1992-04-09 Chemical treatment of surface-active pastes into the form of highly surface-active granules CZ213793A3 (en)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
EP91870060 1991-04-12

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CZ213793A3 true CZ213793A3 (en) 1994-10-19

Family

ID=8209015

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CS932137A CZ213793A3 (en) 1991-04-12 1992-04-09 Chemical treatment of surface-active pastes into the form of highly surface-active granules

Country Status (20)

Country Link
EP (1) EP0508543B1 (cs)
JP (1) JP3225041B2 (cs)
CN (1) CN1042746C (cs)
AU (1) AU1870092A (cs)
BR (1) BR9205890A (cs)
CA (1) CA2108166C (cs)
CZ (1) CZ213793A3 (cs)
DE (1) DE69221357T2 (cs)
EG (1) EG20046A (cs)
ES (1) ES2104809T3 (cs)
FI (1) FI934463A0 (cs)
HU (1) HUT66724A (cs)
IE (1) IE921162A1 (cs)
MX (1) MX9201721A (cs)
NO (1) NO933641L (cs)
PT (1) PT100371A (cs)
SK (1) SK108493A3 (cs)
TR (1) TR26814A (cs)
TW (1) TW200524B (cs)
WO (1) WO1992018602A1 (cs)

Families Citing this family (33)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
DK0578872T3 (da) * 1992-07-15 1999-06-23 Procter & Gamble Detergentsammensætninger
EP0618289B1 (en) * 1993-03-30 1998-08-19 The Procter & Gamble Company High active granular detergents comprising chelants and polymers, and processes for their preparation
US5486303A (en) * 1993-08-27 1996-01-23 The Procter & Gamble Company Process for making high density detergent agglomerates using an anhydrous powder additive
US5723433A (en) * 1993-09-24 1998-03-03 The Chemithon Corporation Sovent removal process
US6058623A (en) * 1993-09-24 2000-05-09 The Chemithon Corporation Apparatus and process for removing volatile components from a composition
DK0663439T3 (da) * 1994-01-17 2000-09-18 Procter & Gamble Fremgangsmåde til fremstilling af detergentgranulat
EP0678573B1 (en) * 1994-04-20 2000-11-29 The Procter & Gamble Company Process for the manufacture of free-flowing detergent granules
US5703037A (en) * 1994-04-20 1997-12-30 The Procter & Gamble Company Process for the manufacture of free-flowing detergent granules
US5565137A (en) * 1994-05-20 1996-10-15 The Proctor & Gamble Co. Process for making a high density detergent composition from starting detergent ingredients
EP0688862A1 (en) * 1994-06-24 1995-12-27 The Procter & Gamble Company Structured detergent pastes and a method for manufacturing detergent particles from such pastes
GB9417354D0 (en) 1994-08-26 1994-10-19 Unilever Plc Detergent particles and process for their production
GB9417356D0 (en) * 1994-08-26 1994-10-19 Unilever Plc Detergent particles and process for their production
US5516448A (en) * 1994-09-20 1996-05-14 The Procter & Gamble Company Process for making a high density detergent composition which includes selected recycle streams for improved agglomerate
US5489392A (en) * 1994-09-20 1996-02-06 The Procter & Gamble Company Process for making a high density detergent composition in a single mixer/densifier with selected recycle streams for improved agglomerate properties
WO1996025482A1 (en) * 1995-02-13 1996-08-22 The Procter & Gamble Company Process for producing detergent agglomerates in which particle size is controlled
US5574005A (en) * 1995-03-07 1996-11-12 The Procter & Gamble Company Process for producing detergent agglomerates from high active surfactant pastes having non-linear viscoelastic properties
US6159927A (en) * 1995-09-12 2000-12-12 The Procter & Gamble Company Compositions comprising hydrophilic silica particulates
AUPN535095A0 (en) * 1995-09-12 1995-10-05 Procter & Gamble Company, The Compositions comprising hydrophilic silica particulates
ATE264384T1 (de) * 1996-07-04 2004-04-15 Procter & Gamble Verfahren zur konditionierung von tensidpasten zwecks bildung hochaktiver tensidgranulate
US6172033B1 (en) 1996-07-04 2001-01-09 The Procter & Gamble Company Process for conditioning of surfactant pastes to form high active surfactant agglomerates
GB9618876D0 (en) * 1996-09-10 1996-10-23 Unilever Plc Process for preparing high bulk density detergent compositions
GB9618877D0 (en) * 1996-09-10 1996-10-23 Unilever Plc Process for preparing high bulk density detergent compositions
GB9618875D0 (en) * 1996-09-10 1996-10-23 Unilever Plc Process for preparing high bulk density detergent compositions
US6281188B1 (en) * 1996-10-04 2001-08-28 The Procter & Gamble Company Process for making a low density detergent composition
GB9726824D0 (en) * 1997-12-19 1998-02-18 Manro Performance Chemicals Lt Method of manufacturing particles
DE19822942A1 (de) * 1998-05-22 1999-11-25 Henkel Kgaa Granulation von Aniontensidsäuren
DE19822943A1 (de) * 1998-05-22 1999-11-25 Henkel Kgaa Verfahren zur Herstellung von Wasch- und Reinigungsmitteln
DE19844523A1 (de) 1998-09-29 2000-03-30 Henkel Kgaa Granulationsverfahren
DE19844522A1 (de) 1998-09-29 2000-03-30 Henkel Kgaa Granulationsverfahren
DE10163603B4 (de) 2001-12-21 2006-05-04 Henkel Kgaa Verfahren zur Herstellung builderhaltiger Tensidgranulate
DE10232304B4 (de) * 2002-07-17 2005-10-27 Henkel Kgaa Neutralisation im Mischer
GB0323273D0 (en) * 2003-10-04 2003-11-05 Unilever Plc Process for making a detergent composition
MX354484B (es) * 2012-07-09 2018-03-07 Unilever Nv Proceso para la produccion de un granulo de detergente, granulo de detergente y composicion de detergente que comprende dicho granulo.

Family Cites Families (8)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
JPS6072999A (ja) * 1983-09-30 1985-04-25 花王株式会社 超濃縮粉末洗剤の製法
JPS61118500A (ja) * 1984-11-14 1986-06-05 ライオン株式会社 濃縮型洗剤組成物の製造方法
US4933100A (en) * 1988-01-19 1990-06-12 Colgate-Palmolive Co. Built synthetic organic detergent composition patties and processes for washing laundry therewith
US4919847A (en) * 1988-06-03 1990-04-24 Colgate Palmolive Co. Process for manufacturing particulate detergent composition directly from in situ produced anionic detergent salt
US4925585A (en) * 1988-06-29 1990-05-15 The Procter & Gamble Company Detergent granules from cold dough using fine dispersion granulation
GB8907187D0 (en) * 1989-03-30 1989-05-10 Unilever Plc Detergent compositions and process for preparing them
US5045238A (en) * 1989-06-09 1991-09-03 The Procter & Gamble Company High active detergent particles which are dispersible in cold water
CA2017922C (en) * 1989-06-09 1995-07-11 Frank Joseph Mueller Formation of discrete, high active detergent granules using a continuous neutralization system

Also Published As

Publication number Publication date
JPH06506719A (ja) 1994-07-28
CN1042746C (zh) 1999-03-31
EP0508543B1 (en) 1997-08-06
NO933641D0 (no) 1993-10-11
EG20046A (en) 1997-08-31
PT100371A (pt) 1993-07-30
HU9302874D0 (en) 1994-01-28
TR26814A (tr) 1994-08-09
AU1870092A (en) 1992-11-17
JP3225041B2 (ja) 2001-11-05
ES2104809T3 (es) 1997-10-16
HUT66724A (en) 1994-12-28
CN1066881A (zh) 1992-12-09
EP0508543A1 (en) 1992-10-14
SK108493A3 (en) 1994-12-07
MX9201721A (es) 1992-10-01
BR9205890A (pt) 1994-09-27
FI934463A (fi) 1993-10-11
FI934463A0 (fi) 1993-10-11
DE69221357T2 (de) 1998-03-12
IE921162A1 (en) 1992-10-21
WO1992018602A1 (en) 1992-10-29
CA2108166C (en) 1998-08-04
DE69221357D1 (de) 1997-09-11
TW200524B (cs) 1993-02-21
CA2108166A1 (en) 1992-10-13
NO933641L (no) 1993-12-13

Similar Documents

Publication Publication Date Title
CZ213793A3 (en) Chemical treatment of surface-active pastes into the form of highly surface-active granules
EP0656825B1 (en) Process for making compact detergent compositions
EP0510746A2 (en) Process for preparing condensed detergent granules
US5663136A (en) Process for making compact detergent compositions
US5712242A (en) High active granular detergents comprising chelants and polymers, and processes for their preparation
EP0578871B1 (en) Process and compositions for compact detergents
US5494599A (en) Agglomeration of high active pastes to form surfactant granules useful in detergent compositions
PL184656B1 (pl) Sposób wytwarzania kompozycji detergentowej lub jej komponentu
US5451354A (en) Chemical structuring of surfactant pastes to form high active surfactant granules
EP0578872B1 (en) Detergent compositions
US5703037A (en) Process for the manufacture of free-flowing detergent granules
EP0618289A1 (en) High active granular detergents comprising chelants and polymers, and processes for their preparation
CZ213493A3 (en) Agglomeration process of highly active pastes onto surface-active granules intended for use in detergent mixtures
EP0816486B1 (en) Process for conditioning of surfactant pastes to form high active surfactant agglomerates
EP0678573B1 (en) Process for the manufacture of free-flowing detergent granules
US6172033B1 (en) Process for conditioning of surfactant pastes to form high active surfactant agglomerates