CZ21097A3

CZ21097A3 - Process and apparatus for making conical embedding of a vessel body face

Info

Publication number: CZ21097A3
Application number: CZ97210A
Authority: CZ
Inventors: Tuan A Nguyen; Todd W Farley
Original assignee: Ball Corp
Priority date: 1996-01-22
Filing date: 1997-01-22
Publication date: 1997-12-17
Also published as: IL120047A0; AU1223997A; PL182125B1; MX9700556A; DE69726750T2; US5685189A; ATE255970T1; ES2212457T3; CN1166390A; IL120047A; AU719845B2; CN1157267C; AR005525A1; ATE194524T1; EP0936004B1; SE9700164L; EP0785037B1; EP0936004A3; ES2148902T3; HK1005230A1

Description

Způsob a zařízení na i tělesa nádoby

13- 'JÝ*·----;

JAIOÍNISVIA J 0Η3Λ0·.ΞΑΙΛΙ9Ήό í avy o i _ ! _ . ----, l

L 6 ΛΙ L 0

..... I vytváření kuželového zapuštění čéO^ i ! I ·, £ t⁷ i £ 6 ¹ .

Oblast techniky · f-□ Předložený vynález se obecně týká čel tělesa kovové nádoby, která se jednotlivě připojují k tělesu nádoby, a zejména způsobu a zařízení pro vytváření prstencového žlábku pro čelo tělesa nádoby o zmenšeném poloměru (například méně než asi 0,010 palce).

Dosavadní stav techniky

Kovové nádoby mají typicky alespoň jednu část tvořící čelo, která se k nádobě připojuje samostatně, aby ji uzavřela. U dvoudílné konstrukce se těleso nádoby táhne a vyrovnává, aby mělo integrálně tavrované dno a boční stěnu, takže pro uzavření tělesa nádoby je nezbytné pouze jediné čelo. U třídílné konstrukce se stočí plech do tvaru dutého válce a spojí se podle švu, který sahá po celé délce tělesa nádoby, takže jsou dva otevřené konce, z nichž se každý uzavírá samostatným připojením jednoho čela.

Konstrukce kovových nádob musí splňovat určité druhy přísných požadavků. Například v případě nádob na nápoje, které mívají typicky dvoudílnou konstrukci, jsou nádoby často vystavené relativně vysokým vnitřním tlakům. Nádoba musí být navíc schopná odolávat manipulaci během dopravy, když se nádoby často upustí. Ta čela nebo čelo, které se k tělesu nádoby připojuje odděleně, je jedna část nádoby, která musí splňovat tyto typy přísných požadavků. S potřebou pevnějších nádob včetně čel nádoby jsou vyrovnané ekonomické a ekologické zřetele, jako je snížení množství materiálu použitého na výrobu čel nádoby, což snižuje materiálové a dopravní náklady a množství surovin použitých při výrobě plechovky. Dokonce i <malá změna tloušťky nebo síle nádoby nebo čela nádoby může vést díky mimořádnému množství ročně ¢4.

vyráběných nádob a čel nádob ke značným ekonomickým úsporám a úsporám spotřeby materiálu. Jako taková existuje trvalá potřeba používat pro tváření těles nádob a čel nádob tenčí a tenčí materiály, které budou ještě splňovat přesně stanovené požadavky na pevnost.

fc

Podstata vynálezu

Podle jedné stránky předloženého vynálezu se uveřejňuje způsob přetváření čela plechovky, které je připojitelné k otevřenému konci například taženého a vyrovnaného tělesa nádoby. Nepřetvořený konec plechovky obsahuje centrální výplň, která má první výplňový průměr, prstencový žlábek uspořádaný kolem obvodu centrální výplně a definovaný v podstatě prvním poloměrem ve své nižší části a přírubu uspořádanou kolem prstencového žlábků. Nižší část prstencového žlábků zahrnuje první zakřivenou část, která je umístěná u dna prstencového žlábků a která má nepřetvořený první poloměr, upínací stěnu, která leží mezi přírubou a první zakřivenou částí, a vnitřní výplňovou stěnu, která sahá směrem vzhůru od a relativně vůči první zakřivené části. Příruba je použita pro připojení čela k tělesu nádoby, například obrubovací operací.

Výše popsaný způsob přetváření konce plechovky zahrnuje krok předělání prstencového žlábků pro zmenšení velikosti prvního poloměru prstencového žlábků na druhý poloměr. To se může provést vyvinutím síly směřované dovnitř alespoň na část prstencového žlábků a relativně vůči prstencovému žlábků a vtlačením alespoň části prstencového žlábků dovnitř vzhledem k prstencovému žlábků. Například se může na část první zakřivené části prstencového žlábků splikovat síla orientovaná dovnitř, to jest obecně k vnitřku prstencového žlábků, aby se dolní část prstencového žlábků zatlačila dovnitř, obecně směrem k vnitřku prstencového žlábků, například ke středu křivosti spodní části prstencového žlábku. U jednoho provedení se takovéto síly orientované dovnitř aplikují obecně kolmo k vybraným částem první zakřivené části tak, že pokud je část, která je v záběru, uspořádaná jako úhlová, mohou, mít síly orientované dovnitř také složku orientovanou obecně vzhůru. Navíc může mít síla orientovaná dovnitř velikost dostatečnou k tomu, aby zbortila části první zakřivené části prstencového žlábku, které se zatlačují dovnitř, do vnitřku porstencového žlábku. Z tohoto hlediska se může první poloměr prstencového žlábku zmenšit na druhý poloměr zborcením částí první zakřivené části prstencového žlábku dovnitř k jeho vnitřku, v podstatě bez roztahování nebo napínání prstencového žlábku, což má obecně za následek menší ztenčení prstencového žlábku.

U jednoho provedení se dovnitř orientovaná síla vyvíjená na spodní část prstencového žlábku aplikuje kruhovitě. Například se může tato dovnitř orientovaná síla vyvíjet na vnější povrch prstencového žlábku proti vnitřní části první zakřivené části (to jest části první zakřivené části prstencového žlábku blízké centrální výplni) tak, že relativně vzhledem k centrální výplni konce tělesa nádoby je vnitřní část první zakřivené části tlačená vzhledem k prstencovému žlábku radiálně ven a obecně pryč od centrální výplně. Podobně může být dovnitř orientovaná síla vyvíjena na vnější povrch, prstencového žlábku proti vnější části první zakřivené části (to jest části první zakřivené části prstencového žlábku blízké přírubě) tak, že se relativně vzhledem k centrální výplni čela tělesa nádoby posouvá vnější část první zakřivené části radiálně dovnitř vzhledem k prstencovému žlábku a obecně k centrální výplni. U dalšího provedení sestává dovnitř orientovaná síla vyvíjená na část prstencového žlábku pro zmenšení prvního poloměru první zakřivené části prstencového žlábku na druhý poloměr z kruhovitě aplikovaných symetrických sil, to jest diametrálně protilehlých. Symetrické síly se mohou například aplikovat na vnější povrch prstencového žlábků proti protilehlým stranám první zakřivené části prstencového žlábků. Přesněji mohou být dovnitř orientované symetrické síly aplikovány kruhovitě na vnější povrch prstencového žlábků proti vnitřním i vnějším částem první zakřivené části prstencového žlábků, aby se vnitřní i vnější části první zakřivené části posunuly dovnitř k vnitřku prstencového žlábků. Relativně vůči centrální výplni čela tělesa nádoby mají kruhovitě aplikované symetrické síly za následek radiálně ven orientované a radiálně dovnitř orientované síly, které jsou příslušně aplikovány proti vnitřním i vnějším částem první zakřivené části prstencového žlábků.

U dalšího provedení tohoto charakteristického způsobu předpokládá postup pro vyvíjení takových dovnitř orientovaných sil na části první zakřivené části prstencového žlábků pro posunutí alespoň části první zakřivené části dovnitř k jeho vnitřku použití alespoň jednoho přetvářecího nástroje, který se skládá z vnitřního a z vnějšího povrchu zápustky a z lisovníku, který má hlavový díl pro záběr s vnitřním povrchem prstencového žlábků kolem první zakřivené části. V tomto ohledu tvoří krok namáhání záběr částí prstencového žlábků, jako jsou části upínací stěny, vnitřní výplňová stěna a první zakřivená část prstencového žlábků, mezi lisovníkem a vnitřními a vnějšími povrchy, přičemž je lisovník v záběru s částmi povrchu vnitřku prstencového žlábků a vnitřní a vnější povrchy zápustky jsou v záběru s částmi spodní strany prstencového žlábků. -V - této počáteční --vzájemně- zabírající sesatvě se lisovník stýká s částmi upínací stěny a s vnitřní výplňovou stěnou a hlavový díl je ve styku s první zakřivenou částí. Vzhledem k lisovníku tady existují nepodepřené konkávní vnitřní i vnější segmenty prstencového žlábků první zakřivené části, které jsou od lisovníku odsunuté. Krok zasouvání může tedy zahrnovat natahování těchto nepodepřených konkávních segmentů dovnitř k lisovníku, v podstatě proti odpovídajícím částem lisovníku, aby se zmenšil poloměr první zakřivené části prstencového žlábku na druhý poloměr. Podle jednoho provedení je jednoduchá zápustka, která má vnitřní a vnější povrchy zápustky, které ₍ společně definují konkávní povrch, v záběru s první zakřivenou částí prstencového žlábku a obzvláště s s nepodepřenými konkávními vnitřními a vnějšími segmenty první zakřivené části. Podle dalšího provedení jsou dělené vnitřní a vnější zápustky k sobě navzájem připojené a společně tvoří vnitřní a vnější povrchy zápustky, které definují konkávní povrch a jsou v záběru s nepodepřenými konkávními vnitřními i vnějšími segmenty prstencového žlábku. Tyto vnitřní a vnější povrchy zápustky mohou být s výhodou v záběru s příslušnými vnitřními a vnějšími segmenty první zakřivené části na vnějším povrchu první zakřivené části pod úhly, které jsou obecně kolmé k oblastem záběru mezi vnitřními a vnějšími povrchy zápustky a příslušnými vnitřními a vnějšími segmenty první zakřivené části.

U dalšího provedení zmíněného způsobu může krok namáhání zahrnovat vyvíjení axiální síly na čelo nádoby. Zejména se může axiální síla vyvíjet ve vnitřku prstencového žlábku a relativně vůči němu, aby se aplikovaly na první zakřivenou část prstencového žlábku dovnitř orientované síly a první 'ii,, ’ zakřivená část prstencového žlábku se posunula dovnitř k i jeho vnitřku. Vyvíjení axiální síly se může například dosáhnout pohybem lisovníku relativně vzhledem k -prstencovému- žlábku a - k vnitřním - a k - vnějším povrchům-. Aplikování této axiální síly proti vnitřku prstencového žlábku pohybuje prstencovým žlábkem směrem k a proti vnitřním a vnějším povrchům zápustky a nutí tak nepodepřené konkávní (relativně vůči lisovníku) vnitřní i vnější segmenty první zakřivené části prstencového žlábku, aby se posouvaly dovnitř k lisovníku.

mezilehlé části žlábku, kde je

Za účelem v podstatě brzděného tažení centrální výplně čela tělesa nádoby, kterého se dosáhne chycením nebo záběrem s částí prstencového žlábku mezi první zakřivenou částí a centrální výplní, může u ještě dalšího provedení zmiňovaného postupu zahrnovat krok namáhání dále ještě vyvíjení takové radiální, vzhledem k centrální výplni směrem ven orientované síly na prstencový žlábek tím, že dochází k záběru s vnějším povrchem spodní části (například bodem nebo pásem) prstencového žlábku, a vyvíjení radiálně dovnitř orientované síly na vnitřní povrch (například bod nebo pás) prstencového mezilehlá část uspořádaná mezi první zakřivenou částí a spodní částí. Tyto síly orientované radiálně dovnitř a radiálně ven se mohou na prstencový žlábek aplikovat kruhovitě, nebo jinak v přesných polohách kolem obvodu prstencového žlábku. Podle jednoho provedení jsou spodní a mezilehlé části umístěné na vnitřní výplňové stěně prstencového žlábku. Síly orientované radiálně ven se mohou na vnitřní výplňovou stěnu vyvíjet v podstatě vertikálním povrchem blízkým vnitřnímu povrchu zápustky. Síly orientované radiálně dovnitř se mohou na vnitřní výplňovou stěnu vyvíjet lisovníkem a zejména vnitřní zakřivenou částí lisovníku.

U dalšího provedení zmíněného postupu může za účelem zvýšení pevnosti čela nádoby krok přetváření dále zahrnovat zvýšení velikosti hloubky prstencového žlábku čela plechovky. Tento krok přetváření může také dále zahrnovat zvýšování výšky příruby čela tělesa nádoby.

Z dalšího hlediska je předložený vynález ztělesněn v zařízení upraveném zejména pro přetváření čela tělesa nádoby, aby zmenšoval poloměr první zakřivené části prstencového žlábku čela nádoby z prvního poloměru ná druhý poloměr. Toto zařízení může zahrnovat zkosené vnitřní a vnější povrchy zápustky pro posouvání oproti alespoň spodní části prstencového žlábku a lisovník, který je protilehlý a je axiálně posuvný vzhledem k vnitrním a vnějším zápustkám i prstencovému žlábku umístěnému mezi nimi. Ten je určený pro záběr a zatlačování prstencového žlábku proti vnitřním a vnějším povrchům zápustky, aby tím zmenšoval první poloměr na druhý poloměr. Z tohoto pohledu vyvíjejí povrchy zápustky alespoň na části první zakřivené části prstencového žlábku síly orientované dovnitř (to jest k lisovníku nebo vnitřku prstencového žlábku) a relativně k prstencovému žlábku,. když je lisovník posouván proti prstencovému žlábku a vnitřním a vnějším povrchům zápustky, aby posunul části první zakřivené části prstencového žlábku k lisovníku. U jednoho provedení mohou samostatné vnitřní a vnější zápustky zahrnovat příslušné zkosené vnitřní a vnější povrchy zápustky. Podle jednoho alternativního provedení může být použita samostatná zápustka, která 'ma vnitřní i vnější'zkosené povrchy, které společně definují konkávní povrch pro záběr s první zakřivenou částí prstencového žlábku.

U jednoho provedení zmíněného zařízení, kde má prstencový žlábek upínací stěnu, vnitřní výplňovou stěnu a první zakřivenou část, která se rozprostírá mezi nimi, přičemž první zakřivená část má nepřetvořený první poloměr, může být lisovník posouván relativně k prstencovému žlábku a k vnitřním a vnějším povrchům zápustky, přičemž lisovník posouvá část první zakřivené části prstencového žlábku proti vnitřním a vnějším povrchům zápustky. Z tohoto pohledu vyvíjí zařízení podle předloženého vynálezu dovnitř orientované síly (to jest k lisovníku) na vnější povrchy první zakřivené části a zejména proti vnitřním i vnějším bokům první zakřivené části, aby posunulo vnitřní i vnější boky první zakřivené části dovnitř k lisovníku, aby Se dosáhlo přetvořeného druhého poloměru v podstatě bez roztažení prstencového žlábku. □ jednoho vnitřní a vnější povrchy zápustky stýkají s příslušnými provedení se vnitřními a vnějšími stranami první zakřivené části pod úhlem, který je k nim obecně kolmý. Tyto vnitřní a vnější strany první zakřivené části jsou posouvány dovnitř a zasouvány proti odpovídajícím částem lisovníku, aby se dosáhlo druhého poloměru.

Aby se v podstatě brzdilo prohýbání centrální výplně čela plechovky během přetvářecích operací a napomohlo přemisťování Špičky (to jest dna) prstencového žlábku dolů k vrcholu vnitřních a vnějších povrchů zápustky (to jest k průsečíku vnitřních a vnějších povrchů zápustky) může u ještě dalšího provedení zmíněného zařízení vnitřní zápustka dále zahrnovat obecně vertikální pracovní povrch, který sahá vzhůru od vnitřního povrchu zápustky k centrální výplni čela tělesa nádoby. Během přetvářecích operací, když se lisovník pohybuje, aby se dostal do záběru s prstencovým žlábkem a posouval první zakřivenou část prstencového žlábku proti vnitřní a vnější zápustce, chytne (to jest dostane se do třecího styku) vertikální pracovní povrch a posouvá se proti horní části (bod nebo pás) vnitřní výplňové stěny, aby na ni Vyvíjel sílu orientovanou relativně vzhledem k centrální výplni čela tělesa» nádoby radiálně Směrem ven (to jest k liosovníku). Aby se -dále napomohlo brzděnému tažení centrální výplně a přemisťování špičky prstencového žlábku k vnitřním a k vnějším povrchům zápustky, může lisovník také zahrnovat vnitřní zakřivenou část pro vyvíjení takových sil na prstencový žlábek, které jsou relativně vůči centrální výplni orientované radiálně dovnitř (to jest pryč od lisovníku), a zejména na střední část (to jest bod nebo pás) vnitřní výplňové stěny, která je umístěná obecně mezi částmi prstencového žlábku, které jsou vé styku s vnitřním zkoseným povrchem a vertikálním pracovním povrchem. Lisovník a vnitřní zápustka mohou spolupracovat, aby vyvíjely takovéto radiálně ven a radiálně dovnitř orientované síly kruhovitě, nebo v, přesně stanovených částech po obvodu prstencového žlábku.

U dalšího provedení zmíněného zařízení může lisovník zahrnovat hlavový díl pro záběr s vnitřním povrchem prstencového žlábku a zejména alespoň s první zakřivenou částí prstencového žlábku. Tento hlavový díl lisovníku se stýká s první zakřivenou částí prstencového žlábku v průběhu přepracovacích operací a spolupracuje s vnitřními a s vnějšími povrchy zápustky, aby směroval špičku (to jest dno) prstencové drážky dolů k vrcholu, kde se protínají vnitřní a vnější povrchy zápustky, aby se dosáhlo druhého poloměru. Vrchol, jak je definovaný vnitřními a vnějšími povrchy zápustky, je umístěný tam, kde by jinak byl průsečík vnitřních a vnějších povrchů zápustky, pokud by mezi nimi nebyla mezera. Z tohoto pohledu napomáhají vnitřní a vnější povrchy zápustky a zejména mezera mezi nimi, která je v místě, kde by byl jinak umístěn jejich vrchol, posunu špičky; prstencového žlábku dolů, protože poskytuje prostor, do něhož se může špička posouvat.

Z výše popsaných hledisek bylo čelo nádoby přetvářeno, aby se dosáhlo prstencového žlábku o zmenšeném- poloměru.. Toto přetváření by se mohlo uskutečňovat v místě předběžné bombáže nebo v místě konečné bombáže lisu čela nádoby ve výrobní sestavě. Toto přetváření by se také mohlo provádět ve zcela odděleném lisu, jako je konverzní lis, ve výrobní sestavě. Další aspekt předloženého vynálezu se orientuje na výrobu čela nádoby, které má prstencový žlábek .o poloměru menším než asi 0,010 palce přímo z plošiny, která vytváří vlastní čelo nádoby (například ve výstřižku i v tvarovém stavu). Plátek plechu se nejprve přivede do předtvarovací a tvarovací stanice, část plátku se předtvaruje, aby se vytvořil polotovar, a tento polotovar se tvaruje na konečný kus, který má centrální výplň, prstencový žlábek uspořádaný po obvodu centrální výplně a definovaný v podstatě poloměrem menším než asi 0,010 palce a lem uspořádaný kolem ι

- 10 prstencového žlábku. Podle této metodologie se může nejprve vytvarovat lem a poté se může na tento lem vyvinout axiálně orientovaná síla, aby se části polotovaru ohnuly proti obecně konkávnímu povrchu zápustky. Toto ohýbání se může zlepšit tím, že se zmíněné, axiálně orientované síle brání záběrem s alespoň částí centrální výplně.

Přehled obrázků na výkresech

Obr. 1 je pohled na příčný řez zařízením na zpracování čela plechovky podle principu předloženého vynálezu.

Obr. 2A-2B ukazují prstencový žlábek čela plechovky před a po zpracování v souladu s podstatou předloženého vynálezu.

Obr. 3A-3C jsou postupné pohledy na dílčí příčné řezy prstencového žlábku čela plechovky před, během a po zpracování, kde je přetvoření dosaženo axiálním pohybem lisovníku relativně k prstencovému žlábku a vnitřní a vnější zápustce.

Obr. 4A-AB ukazují alternativní provedení zařízení na přetváření čela plechovky podle podstaty předloženého vynálezu v pohledech na dílčí příčné řezy čelem plechovky k

jednotlivě před a po přetvoření.

Obr. 5A-5F ukazují zařízení na vytváření čela plechovky na principu dle předloženého vynálezu v předtvarovací a tvářecí stanici v pohledech na dílčí příčné řezy čelem plechovky v různých bodech výroby.

Příklady provedení vynálezu

Obrázek 1 znázorňuje čelo nádoby v souladu s podstatou předloženého vynálezu. Takováto čela nádoby se <mohou připojovat k otevřeným koncům tělesa nádoby, aby se v něm uzavřel jeho obsah. Tato čela nádoby se mohou použít jak u dvoudílných, tak i u třídílných konstrukcí.

Podle předloženého vynálezu, a jak je také znázorněno na obrázcích 1 a 2A a 2B, zahrnuje čelo 10 nádoby obecně v podstatě rovinnou centrální výplň 16, prstencový žlábek 22 uspořádaný po obvodu centrální výplně 16 a lem 28 uspořádaný kolem prstencového žlábků 22. Prstencový žlábek 22 sestává z první zakřivené části 34, to jest kuželového zapuštění, u dna prstencového žlábků 22. Prstencový žlábek 22 také zahrnuje upínací stěnu 40 a vnitřní výplňovou stěnu 46, přičemž první zakřivená část 34 leží mezi upínací stěnou 40 a vnitřní výplňovou stěnou 46 a souvisle je spojuje. Upínací stěna 40 se rozprostírá mezi lemem 28 a první zakřivenou částí 34 a souvisle je spojuje a vnitřní výplňová stěna 46 leží mezi centrální výplní 16 a první zakřivenou částí 34 a souvisle je spojuje, jak je znázorněno na obrázcích 1 a 2. je důležité, že má první zakřivená část 34 prstencového žlábků 22 počáteční poloměr Ri. Prstencový žlábek 22 má počáteční hloubku De a přetvořenou hloubku De'. Lem 28 má původní výšku H a přetvořenou výšku IP. Podle jednoho provedení způsobu podle principu předloženého vynálezu může být čelo 10 nádoby a zejména prstencový žlábek 22 přetvořen tak, aby se zmenšil poloměr Ri první zakřivené části 34, například na Ri' tak, že má tato první zakřivená část 34 obecně tvar V. Takové zmenšení poloměru Rj. první zakřivené části·34 poskytuje zvýšený odpor proti zborcení prstencového žlábků 22. U dalšího provedení způsobu dle podstaty předloženého vynálezu zůstává průměr Di centrální výplně 16 před a po přetvoření obecně konstantní, V tomto ohledu je průměr Di centrální výplně 16 na počátku i po přetvoření v podstatě tentýž.

Obrázky 1 a 3A až 3C znázorňují tvářecí nástroj 54, který se používá v souladu s postupem podle podstaty předloženého vynálezu. Úkolem tvářecího nástroje 54 je zmenšovat poloměr Ri první zakřivené části 34 na přípustnou zvýšenou pevnost a odpor proti zborcení prstencového žlábků

22. Tvářecí nástroj 54 provádí takové zmenšení poloměru první zakřivené části 34 vyvíjením dovnitř orientovaných, to jest k vnitřku prstencového žlábků 22, sil alespoň na část prstencového žlábků 22 tak, že jsou části prstencového žlábků 22 posouvány dovnitř do vnitřního prostoru prstencového žlábků, například ke středu křivosti první zakřivené části 34, proti odpovídajícím segmentům tvářecího nástroje 54, jak bude podrobněji popsáno níže.

U provedení znázorněného na obrázku 1 a 2A a 2B zahrnuje tvářecí nástroj 54 tvářecí lisovník 70 a vnitřní zápustku 90 a vnější zápustku 110. Lisovník 70 má hlavový díl 74 pro styk s vnitřním povrchem prstencového žlábků 22 a zejména s první zakřivenou částí 34 prstencového žlábků 22, přičemž má hlavový díl 74 poloměr R2 a zahrnuje vnitřní pracovní povrch 77 a vnější pracovní povrch 79. Vnitřní a vnější pracovní povrchy 77, 79 hlavového dílu 74 přecházejí do vnitřních a vnějších zakřivených částí 76, 78, které mají poloměry R3 a R4, které přecházejí v podstatě do příslušných šikmých a vertikálních povrchů 80, 82. Poloměr hlavového dílu 74 lisovníku 70 v podstatě odpovídá poloměru přetvořeného prstencového žlábků 22 a zejména přetvořené první zakřivené části 34 obecně ve tvaru V. V tomto ohledu může být poloměr R2 hlavového dílu 74 přibližně mezi 0,003 palce a 0,007 palce, s výhodou méně než asi 0,010 palce'. Poloměry R₃ a R_avnitřní a vnější zakřivené části 76, 78 hlavového dílu 74 mohou být každý asi mezi 0,028 pálce a 0,032 palce, každý s výhodou kolem 0,030 palce. Vnitřní a vnější pracovní povrchy 77, 79 jsou k sobě vzájemně skloněné v podstatě symetricky, aby se u první zakřivené části 34 dosáhlo zmenšeného poloměru Ri obecně ve tvaru V. U tohoto provedení je vnitřní pracovní povrch 77 skloněný relativně vůči vertikálnímu povrchu 80 pod úhlem asi 45° a vnější pracovní povrch 79 je relativně k povrchu 80 skloněný také pod úhlem kolem 45°. Nicméně se má za to, že tyto povrchy 77 a 79 mohou být uspořádané pod úhlem, který je v rozsahu asi od 30° do 60° . Pro potřeby styku s upínací stěnou 40 prstencového žlábku 22 je šikmý povrch 82 orientovaný v podstatě tak, aby tento šikmý povrch 82 odpovídal a byl v podstatě souběžný se spodním povrchem vnější zápustky 110, což bude popsáno níže. U znázorněného provedení je šikmý povrch 82 orientovaný v podstatě pod úhlem 33° vůči vnějšímu pracovnímu povrchu 79.

Jak je znázorněno na obrázcích 1 až 3, má pracovní nástroj 54 lisovník 70 a zkosené vnitřní a vnější povrchy 98, 114 zápustky. U znázorněného tělesného vytvoření jsou vnitřní a vnější povrchy 98, 114 zápustky částmi vnitřní a vnější zápustky 90, 110. Tyto vnitřní a vnější povrchy 98, 114 zápustky spolupracují s lisovníkem 70, aby zmenšily poloměr Ri prstencového žlábku, který je uspořádaný mezi nimi, na R/. Jak je ukázáno na obrázcích 3A až 3C, má vnitřní zápustka 90 tvářecího nástroje 54 prstencový zkosený vnitřní povrch 98 zápustky, obecně vertikální pracovní povrch 96 a konvexní pracovní povrch 92, který má poloměr R7. Vnitřní povrch 98 zápustky je schopný styku s částí nepodepřeného vnitřního segmentu 36 první zakřivené části 34, vytvarovaného například konkávně a majícího mezi lisovníkem a odpovídající částí prstencového žlábku mezeru, a má sklon, který v podstatě odpovídá požadovanému přetvořenému poloměru první zakřivené části 34 a hlavovému dílu 74 lisovníku 70. Z tohoto pohledu je funkcí vnitřního povrchu 98 zápustky dostat se do záběru s částí vnitřního segmentu 36, a to obecně kolmo k němu, a Zatlačit nebo zasunout nepodložený vnitřní segment 36 první zakřivené časti 34 dovnitř k lisovníku 70 tak, že se nepodepřený vnitřní segment 36 lisuje v podstatě v podepřeném nebo vyhovujícím záběru proti odpovídajícímu povrchu hlavového dílu 74 lisovníku 70. Vnitřní povrch 98 zápustky je s výhodou zkosený pod úhlem slícovaným s povrchem 77, který, jak je poznamenáno výše, je asi mezi 30° a asi 60° vůči referenční vertikální ose, s výhodou přibližně mezi 42° a

48° vůči	vertikální	referenční ose, a	u vyobrazeného
provedení	pod úhlem	asi 45° relativně	vůči vertikální
referenční	ose, jak je	znázorněno.
Obecně	vertikální	pracovní povrch 96	se nachází mezi

vnitřním povrchem 98 zápustky a konvexním pracovním povrchem j a plynule je spojuje. Vertikální pracovní povrch 96 funguje tak, že se dostává do frikčního styku nebo

Λ zachycuje prstencový žlábek 22 a zejména horní část 102, i

například bod nebo pás vnitřní výplňové stěny 46 v průběhu J přetvářecích operací prováděných lisovníkem 70, aby v podstatě brzdil tažení centrální výplně 16 čepa 10 nádoby a napomáhal při zmenšování poloměru prstencového žlábku 22 a přenášení špičky 48 prstencového žlábku 22 dolů k vrcholů vnitřních a vnějších povrchů 98, zápustky. V tomto ohledu mohou vnitřní povrch 98 zápustky a vertikální pracovní povrch 96 spolu s lisovníkem'70 spolupracovat, aby. vyvíjením síly orientované dovnitř, to jest k lisovníku 70, na vnitřní segment 36 prstencového žlábku 22 zmenšily poloměr první zakřivené části 34 . Přitom bortí vnitřní ·* segment 36 a vyvíjejí sílu orientovanou dovnitř, to jest k lisovníku 70, na horní část 102, protože vnitřní zakřivená část 76 lisovníku 70 mezi tím vyvíjí na prstencový žlábek....... | ve střední části 104, například v bodě nebo v pásu, sílu orientovanou ven, to jest od lisovníku 70. Vertikální pracovní povrch 96 a/nebo vnitřní zakřivená část 76 mohou f

, být konstruovány tak, aby vyvíjely příslušné síly orientované radiálně ven a síly orientované radiálně dovnitř působící v kruhu kolem prstencového žlábku 22, nebo případně ve zvolených částech po obvodu prstencového žlábku 22.

Vnější zápustka 110 znázorněná na obrázcích 3A-3C, s níž . pro přetváření prstencového žlábku 22 spolupracují lisovník a vnitřní zápustka 90, má prstencovítý zkosený vnější povrch 114 zápustky a šikmý povrch '116, které' jsou v podstatě schopné zabírat oproti prstencovému žlábku 22, zejména s vnějším segmentem 38 a příslušně také s upínací stěnou 40. Má se za to, že výskyt smykového styku mezi vnější zápustkou 110 a upínací stěnou 40 a vnějším segmentem 38 v podstatě brzdí během tvářecích operací ztenčování. Vnější povrch 114 zápustky je určený pro styk s nepodepřeným vnějším segmentem 38 první zakřivené části 34, to jest například s konkávním úsekem nebo s tím,' který má mezeru mezi lisovníkem a odpovídající částí prstencového žlábku, a má sklon, který v podstatě odpovídá požadovanému přetvořenému poloměru první zakřivené části 34 a hlavového dílu 74 lisovníku 70. Z tohoto hlediska je funkcí vnějšího povrchu 114 zápustky dostat se do styku s částí vnějšího segmentu 38, obecně kolmo k ní, a tlačit nebo zasouvat nepodepřený vnější segment 38 první zakřivené Části 34 dovnitř k hlavovému dílu 74 lisovníku 70 tak, aby byl vnější segment 38 lisován v podstatě do podepřeného a tvarově odpovídajícího záběru proti příslušnému povrchu hlavového dílu 74 lisovníku 70. Vnější povrch 114 zápustky vnější zápustky 110, který je pro tvářecí operace polohovátelný blízko, to jest s mezerou mezi nimi nebo přiléhající k vnitřnímu povrchu 98 zápustky vnitřní zápustky 90, může být symetricky zkosený vzhledem k vnitřními povrchu 98 zápustky tak, že vytvářejí mezikruhovou drážku 150 v podstatě ve tvaru V. Vnější povrch 114 zápustky je skloněný pod úhlem, který lícuje s povrchem 79 a který, jak bylo zmíněno výše, je asi mezi 30° a asi 60° vzhledem k vertikální referenční ose, přesněji je skloněný asi pod úhlem mezi 42° a asi 48° vůči vertikální refernční ose a u znázorněného tělesného vytvoření je vzhledem k vertikální refernční ose skloněný asi pod úhlem 45°. Skloněný povrch 116 je orientovaný pod úhlem, který v podstatě odpovídá šikmému povrchu 82 lisovníku 70, aby zajistil smykový styk s prstencovým žlábkem 22 a zejména s upínací stěnou 40, která je mezi nimi. U provedení znázorněného na obrázcích 3A-3C je skloněný povrch 116 orientovaný vzhledem k vnějšímu povrchu 114 zápustky asi pod úhlem 33°.

Jak je na obrázcích 3A-3C ukázáno, vytvářejí příslušné vnitřní a vnější povrchy 98, 114 zápustky vnitřní a vnější zápustky 90, 114 v podstatě štěrbinovou drážku 150 ve tvaru V, která je přizpůsobená a odpovídá přetvořené první zakřivené části 34 a hlavovému dílu 74 lisovníku 70. Hloubka drážky 150 ve tvaru V a mezery mezi vnitřní a vnější zápustkou 90, 110 je dostatečná, aby umožnila přetváření první zakřivené části 34 prstencového žlábku 22, když se na nepodepřené části prstencového žlábku 22 a relativně vzhledem k prstencovému žlábku 22, to jest například části vnitřních i vnějších úseků, vyvíjejí síly orientované dovnitř, to jest k vnitřku prstencového žlábku 22. Když jsou vnitřní a vnější segmenty 36, 38 první zakřivené části 34 zasouvány relativně vzhledem k prstencovému žlábku 22 dovnitř, přizpůsobuje se v tomto ohledu drážka 150 ve tvaru V výslednému přemístění špičky 48 prstencového žlábku 22 směrem dolů.

Aby se pro zvýšení pevnosti čela 10 nádoby zmenšil poloměr prstencového žlábku 22, a zejména první zakřivené části 22, to jest kuželového zapuštění, je podle obrázků 3A -3C čelo 10 nádoby zachytitelné mezi lisovník 70 a vnitřní a vnější zápustku 90 a 110. Čelo 10 nádoby může být původně uspořádané mezi lisovníkem 70 a vnitřní a vnější zápustkou 90, 110 s výhodou tak, že je alespoň část .prstencového žlábku 22 uspořádaná alespoň uvnitř části drážky 150 ve tvaru V tvořené zkosenými vnitřními a vnějšími povrchy 98, 114 zápustky vnitřní a vnější zápustky 90, 110, jak je znázorněno na obrázku 3A. V tomto ohledu se může prstencový žlábek 22 uložit na počátku, před přetvářením prstencového žlábku 22, který má první poloměr, mezi lisovník 70 a vnitřní a vnější zápustku 90, 110. V tomto počátečním uspořádání je skloněný povrch 116 ve styku s částí upínací stěny 40 a vnější povrch 114 je ve styku s částí vnějšího segmentu 38 první zakřivené části 34, obecně kolmo k němu. Kromě toho se šikmý povrch 80 a vnitřní zakřivená část 76 lisovníku 70 příslušně stýkají s částmi upínací stěny 40 a s vnitřní výplňovou stěnou 46 a vrchol 75 hlavového dílu 74 lisovníku 70 je ve styku s první zakřivenou částí 34. Vnitřní povrch 98 zápustky se navíc stýká s částí vnitřního segmentu 36 první zakřivené části 34, a to obecně kolmo k němu, a vertikální pracovní povrch 96 se stýká s horní částí vnitřní výplňové stěny 46. Je důležité, že vnitřní a vnější segmenty 36, 38 první zakřivené části 34 jsou před přetvářecími operacemi nepodepřené, takže části vnitřních i vnějších segmentů 36, 38 jsou přemisťované vnitřními a vnějšími šikmými pracovními povrchy 77, 79 lisovníku 70. Navíc je mezi špičkou 48 prstencového žlábku 22 a vnitřní a vnější zápustkou 90, 11Ó mezera nebo prostor a mezera je také mezi příslušnými vertikálními povrchy 99, 117 vnitřní a vnější zápustky 90, 110. Z tohoto pohledu je lisovník 70 ve styku s prstencovým žlábkem 22 ve třech oblastech, a totiž u vrcholu 75 hlavového dílu 74 lisovníku 70, u vnitřní zakřivené části 76 lisovníku 70 a podél šikmého pracovního povrchu 80 vzhůru od vnější zakřivené části 78.

Jak bylo uvedeno výše, může být poloměr první zakřivené části 34 zmenšován vyvíjením síly orientované dovnitř, to jest k lisovníku, alespoň na část prstencového žlábku 22 a zborcením alespoň části prstencového žlábku 22 dovnitř, směrem k lisovníku 22, jak je znázorněno na obrázcích 3A-3C. Toto je v podstatě doprovázeno posouváním čela 10 nádoby a zejména prstencového žlábku 22 relativně k vnitřní a k vnější zápustce 90, 110. U jednoho provedení se lisovník pohybuje relativně vůči prstencovému žlábku 22 a vnitřní i vnější zápustce 90, 110 axiálně, takže se na prstencový žlábek 22 vyvíjí axiální síla, která žene prstencový žlábek 22 proti vnitřní a vnější zápustce 90, 110. V tomto ohledu a jak je znázorněno na obrázcích 3A-3C, se síly orientované směrem dovnitř vyvíjejí proti nepodepřeným vnitřním a vnějším segmentům 36, 38 první zakřivené části 34 prstencového žlábku 22 a relativně vzhledem k prstencovému žlábku 22, když se na něj vyvíjí axiální síla. Jak je znázorněno na obrázku 3A, vyvíjejí se u jednoho provedení obecně kolmo a proti nepodepřeným vnitřním a vnějším segmentům 36, 38 a relativně vzhledem k prstencovému žlábku 22 diametrálně protichůdné síly orientované dovnitř, to jest ke vnitřku prstencového žlábku 22, Z tohoto pohledu jsou tyto síly symetrické a diametrálně protichůdné, když se obě, tedy vnitřní i vnější zápustka 90, 110, posouvají po první zakřivené části 34 prstencového žlábku 22 dovnitř. Díky velikosti těchto dovnitř orientovaných sil vyvíjených na vnitřní a vnější segmenty 36, 38 a nepodepřený charakter těchto vnitřních a vnějších segmentů 36, 38 bortí tyto' dovnitř orientované síly aplikované proti vnitřním a vnějším segmentům 36, 38 tyto vnitřní a vnější segmenty 36, 38 postupně dovnitř relativně vzhledem k prstencovému žlábku 22, takže se tyto vnitřní a vnější segmenty 36, 38 bortí proti lisovníku 70, a zejména vzhledem k vnitřním a vnějším skloněným pracovním povrchům 77, 79 lisovníku, takže se s nimi dostávají v podstatě do styku, což se projeví ve zmenšení poloměru první zakřivené části 34, jak je to znázorněno na obrázcích 3B a 3C.

U jednoho provedení způsobu na principu předloženého vynálezu, kde je počáteční poloměr první zakřivené části 34 kolem 0,020 palce a tlouštka stěny prstencového žlábku 22 je asi 0,0086 palce, se mohou pro zborcení nepodepřených vnitřních a vnějších segmentů 36, 38 proti vnitřním a vnějším skloněným pracovním povrchům 77, 79 lisovníku 70 aplikovat relativně na každý z vnitřních a vnějších segmentů 36, 38 lineární obvodové síly orientované dovnitř, které mají velikost přibližně mezi 110 librami a 170 librami. Aby se na vnitřních a vnějších segmentech 36, 38 získaly takovéto síly orientované dovnitř, může' se na prstencový žlábek 22 vyvíjet axiální síla přibližně mezi 1000 librami a 1500 librami.

Aby se zajistilo přetváření prstencového žlábku 22, když se pro deformaci vnitřního segmentu 36 směrem dovnitř vyvíjí na tento vnitřní segment 36 síla orientovaná dovnitř, to jest k lisovníku 70, může postup, který odpovídá podstatě síly, to jest k lisovníku a obecně od centrální výplně, na horní část 102 a vyvíjení síly orientované ven, to jest směrem od lisovníku a obecně k centrální výplni 16, na střední část 104 nad vnitřním segmentem 36. Tato síla orientovaná radiálně ven se muže vyvíjet na vrchní díl prstencového žlábku 22 u horní části 102 těsně u vertikálního povrchu 96 v průběhu přetvářecích operací,, aby se dostal do třecího záběru s vnitřní výplňovou stěnou 46.

.4

Tato síla orientovaná ven, to jest pryč od lisovníku 70 a obecně k centrální výplni 16, se může během tvářecích operací vyvíjet na vnitřní výplňovou stěnu .46 ve střední části 104 vnitřní zakřivenou částí 76 lisovníku 70. Má se za to, že vyvíjení takovýchto sil na prstencový žlábek 22 v podstatě brzdí tažení centrální výplně 16 čela 10 nádoby a přispívá k přetváření prstencového žlábku 22, to jest ke zmenšování poloměru prsténcového žlábku 22. Má se také za to, že vyvíjení takovýchto sil na prstencový žlábek 22 v podstatě zachovává průměr Di centrální výplně 16 čela 10 nádoby, což svědčí o tom, že nenastalo žádné podstatné ztenčení čela 10. Dále se má za to, že vyvíjení takovýchto sil na vnitřní výplňovou stěnu 46 přispívá ve spojení s kluznou stykovou plochou mezi vnější zápustkou 110, upínací stěnou 40 a lisovníkem. 70 ke směrování špičky 48 první zakřivené části 34 dolů, když se vnitřní a vnější segmenty 36, 38 bortí, takže vzniká první zakřivená část 34 v podstatě ve tvaru V.

Výsledný přetvořený poloměr prstencového žlábku 22 a zejména přetvořený poloměr R/ první zakřivené části 34 je menší než asi 0,010 palce, s výhodou menší než asi 0,007 palce, a dokonce ještě výhodněji menší než asi 0,004 palce. Výsledný přetvořený prstencový žlábek 22 má také zvětšenou hloubku De'a výšku H'lemú, které oba dále zvyšují pevnost prstencového žlábku 22. V tomto ohledu může popsaná metoda zvýšit hloubku prstencového žlábku asi mezi 5% a 8% a může zvětšit výšku příruby přibližně o 1,5% až asi 3%.

U dalšího provedení znázorněného na obrázcích 4A-4B má lisovník 270 hlavový díl 274, který má poloměr R_s a vnitřní zakřivenou část 276 pro styk s prstencovým žlábkem 222 bezprostředně u vnitřní výplňové stěny 246, přičemž vnitřní zakřivená část 276 má poloměr R₆. Lisovník 270 zahrnuje také skloněný pracovní povrch 277 pro styk s částí prstencového žlábku 222 a v podstatě přímý skloněný vnější povrch 280 pro záběr s prstencovým žlábkem 222 těsně u upínací stěny 240. Takovýto lisovník 270 je schopný přetvářet prstencový žlábek 222 tak, že se pro zvýšení jeho pevnosti vytvoří první zakřivená část 234 v podstatě ve tvaru V. Aby se dosáhlo zaoblení první zakřivené části 234 prstencového žlábku 222 v podstatě ve tvaru V, může být skloněný pracovní povrch 277 vzhledem k vertikálnímu povrchu 282 lisovníku 270 skloněný pod úhlem přibližně mezi 30° á 60°. U znázorněného provedení pak může být relativně k vertikálnímu povrchu 282 pod úhlem asi 45° a skloněný vnější povrch 280 může být vzhledem k vertikálnímu povrchu 282 lisovníku 270 skloněný relativně pod úhlem asi mezi 11° a 14°, s výhodou pak kolem 12,5°,

Vnitřní a Vnější zápustky ukázané na obrázcích 4A-4B jsou v podstatě podobné zápustkám znázorněným na obrázcích 3A-3C. Aby spolupracovaly s lisovníkem 270 a vytvořily v podstatě přetvořený prstencový žlábek 222 o zmenšeném poloměru ve tvaru V, odpovídají však vnitřní povrch 298 zápustky vnitřní zápustky 290 a vnější povrch 330 zápustky vnější zápustky 310 v podstatě vnitřnímu skloněnému pracovnímu povrchu 277 a skloněnému vnějšímu povrchu 280 lisovníku 270. V tomto ohledu je vnitřní povrch 298 vnitřní zápustky 290 s výhodou uspořádaný pod úhlem, který lícuje s vnitřním pracovním povrchem 277, který je, jak bylo zmíněno výše, skloněný relativně vzhledem k vertikálnímu povrchu 299 vniotřní zápustky 290 pod úhlem mezi přibližně 30° a 60°, u znázorněného provedení je relativně k vertikálnímu povrchu 299 pod úhlem asi 45°. Vnější povrch 330 zápustky vnější zápustky 310 je uspořádaný pod úhlem, který lícuje s vnějším povrchem 280, který je, jak bylo zmíněno, skloněný relativně vůči vertikálnímu povrchu 317 vnější zápustky 310 pod úhlem asi mezi 11° a 14°, s výhodou asi pod úhlem 12,5° vůči tonuto vertikálnímu povrchu 317.

S poukazem na obrázky 4A-4B je prstencový žlábek 222 polohovatelný mezi lisovníkem 270 a vnitřní a vnější ' zápustkou 290, 310. U tohoto provedení je lisovník 270 a vnitřní zápustka 290 ve styku s vnitřním segmentem 236 a s vnitřní výplňovou stěnou 246 v podstatě tak, jak je popsáno výše v souvislosti s obrázky 2A-2C. V tomto ohledu se může obvodová síla orientovaná dovnitř, to jest k vnitřku prstencového žlábku 222, aplikovat na nepodepřený vnitřní segment 236 v sousedství první zakřivené části 234 a relativně vůči prstencovému žlábku 222, aby se vnitřní segment 236 zbortil proti vnitřnímu skloněnému pracovnímu povrchu 277 lisovníku.270 a dosáhlo se první zakřivené části 234 o zmenšeném plomeru. Podle tohoto provedení je výsledný přetvořený poloměr prstencového žlábku 222 menší než asi 0,010 palce, s výhodou menší než asi 0,007 palce a ještě výhodněji asi 0,005 palce. Výsledná přetvořená hloubka De prstencového žlábku 222 může dále vzrůst přibližně z 0,090 palce asi na 0,095 palce, což přináší vzrůst hloubky prstencového žlábku 222 přibližně mezi 4% a asi 6%, s výhodou asi 5%. Výška H lemu 228 může navíc vzrůst z přibližně 0,270 palce asi na 0,275 palce, což dovoluje zvětšení výšky H lemu 228 přibližně o 1,5% až asi 2,0% a s výhodou asi o 1,8%.

Výše popsaná provedení se týkají přetváření prstencového žlábků předem vytvarovaného čela nádoby. Nejprve se vytvaruje prstencový žlábek, například v místě předlisování a tváření, a poté se čelo nádoby vystaví dalšímu zpracování, aby se alespoň zmenšil poloměr prstencového žlábků a aby se také případně změnil tvar prstencového žlábků a/nebo přilehlé konstrukce čela nádoby. Toto přetváření prstencového žlábků v souladu s výše uvedenými znaky se může provádět v různých místech výrobního zařízení. Přetvářecí operace by se mohly například provádět v místě předbombírování nebo v místě konečného bombírování lemu na lisu, který se používá pro tváření čel nádoby. Tyto přetvářecí operace by se mohly také provádět na samostatném lisu, než je ten, který se používá pro výrobu čel nádoby, například na obracecím lisu. Čela nádoby, která mají prstencový žlábek s poloměrem v požadovaném rozsahu menším než asi 0,010 palce a s výhodou asi od 0,003 palce přibližně do 0,007 palce, se mohou vytvářet také přímo při procesu tváření čela nádoby. Zejména čelo nádoby, které má prstencový žlábek ve zmíněném rozmezí, se může vytvářet, když se tvaruje prstencový žlábek vlastního čela nádoby, což je v kontrastu s dalším tvarováním nebo přetvřením prstencového žlábků čelanádoby. Čelo nádoby se zmíněným požadovaným poloměrem se může například vytvářet ve stupni vystřihování a tvarování na lisu čel nádoby.

Jedno provedení způsobu a zařízení pro přímé získání čela nádoby s prstencovým žlábkem o poloměru menším než asi 0,010 palce, a zejména v rozmezí asi od 0,003 do přibližně 0,007 palce, je znázorněné na obrázcích 5A-5F. Tyto obrázky postupně znázorňují vytváření čela nádoby, který má tento typ zaoblení, jímž je obvykle charakterizován, a vystřihovací a tvarovací místo. Ve vystřihovacím a tvarovacím místě 400 se vystřihne z plechu 430 nebo z jiného vhodného přiváděného materiálu obecně kruhový výstřižek nebo součástka podobná kotouči. Tento výstřižek 434 se pak spoluprací různých níže probraných zápustek vytáhne na čelo ΐ nádoby. Prstencový žlábek s výše popsaným poloměrem se dosáhne přímo z tohoto postupu tažení. i¹ Jak je vidět z obrázků 5A-5F zahrnuje vystřihovací a tvarovací místo 400 první a druhou průstřižnici 560, 570 a podpěrnou patku 600, která je uspořádaná radiálně vně průstřižnic 560, 570. Plech 430 je uspořádaný na podpěrné patce 600 a pod první průstřižnici 560 a nad druhou průstřižnici 570. Následující axiální pohyb průstřižnice 560 ve směru šipky A znázorněný na obrázku 5A a relativní vůči nehybné podpěrné patce 600 vytváří z plechu 430 výstřižek 434. Jak je znázorněno na’ obrázku 5A, je v této' době výstřižek 434 uspořádaný nad druhou vnitřní zápustkou 550.

Druhá průstřižnice 570 je pohyblivá ve směru šipky A,, avšak je předepnutá ve směru, který jde obecně k první průstřižnici 560 nebo je opačný ke směru šipky A. Toto se může způsobit tím, že se druhá průstřižnice 570 pružně zatíží a tato neznázorněná pružina by se pak během zmíněného pohybu první průstřižnice 560 stlačila, takže by se během > této střižné operace pohybovala ve směru šipky A také druhá průstřižnice 570. Mohly by se použít i další pohyblivě předepnuté mechanismy, jako je pneumatický systém. Ačkoliv je v této době vnější obvod 442 výstřižku 434 uspořádaný mezi první a druhou průstřižnici 560, 570, je výstřižek 434 schopný klouzat nebo se pohybovat relativně vzhledem k první i druhé průstřižnici 560, 570, což usnadňuje tvarování lemu 412 čelního kusu 410 plechovky. Výstřižek 434 je například schopný klouzat během tvarování lemu 412 mezi první průstřižnici 560 a druhou průstřižnici 570.

Lem 412 se tvaruje během první části procesu tažení, při i

které vystřihovací a tvarovací místo 400 dále využívá první a druhou vnější zápustku 510, 520 a první a druhou vnitřní i zápustku 530, 550. První průstřižnice 560 pokračuje v pohybu 1 ve směru šipky A, jak je znázorněno na obrázku 5A.

Vystřihovací a tvarovací místo 400 také vyvíjí svojí první 4 vnější zápustkou 510 kruhovou, axiálně orientovanou sílu na vnější část 438 výstřižku 434. V tomto ohledu se první

-ί '5 vnější zápustka 510 pohybuje axiálně, relativně vzhledem k , 1 výstřižku 434 ve směru šipky B, která je na obrázku 5A znázorněná. Druhá vnější zápustka 520 je pohyblivá ve směru šipky B, ale je předepnutá ve směru, který jde obecně k první vnější zápustce 510 nebo je opačný ke směru šipky B.

Toto se může udělat vhodně; tak, že se druhá vnější zápustka 510 pružně zatíží a tato neznázorněné pružina se pak stlačí tak, aby se druhá vnější zápustka 520 pohybovala také ve směru šipky B znázorněné na obrázku 5A. Mohly by se použít í, další pohyblivě předepnuté mechanismy, jako je pneumatický systém.

Po určité části pohybu první i druhé vnější zápustky 510, 520 a první i druhé průstřižnice 560, 570 relativně vzhledem k podpěře 600 se dostává středová část výstřižku

....... 434 do styku s druhou vnitřní zápustkou 550 > což je znázorněné na obrázku 5B. Jakmile se tento styk vytvoří, «» vyvolává další pohyb první a druhé vnější zápustky 510, 520 ve směru šipky A a první a druhé průstřižnice 560, 570 ve , * směru šipky B určitou část jakoby kluzného pohybu výstřižku

434 relativně vůči oběma průstřižnicím 560, 570, například poklouznutím mezi průstřižnicemi 560, 570, určitou část jakoby kluzného pohybu mezi výstřižkem 434 a vnějšími zápustkami.510, 520, například poklouznutím mezi zápustkami 510, 520, a/nebó napínání výstřižku 434. Dosažení zmíněného, jakoby kluzného pohybu se zajistí tím, že je první vnitřní zápustka 530 přitlačená do styku s výstřižkem 434 proti druhé vnitřní zápustce 550, což nastalo před polohou znázorněnou na obrázku 5B. Přibližně v době, kdy se výstřižek 434 chystá uvolnit od průstřižnic 560, 570 jakoby kluzným pohybem, jak je znázorněno na obrázku 5Bý je dokončen další pohyb první průstřižnice 560 á tedy i druhé prústřizníce 570 ve směru šipky B.

Pohyb vnějších zápustek 510 a 520 ve směru šipky A pokračuje po nějakou dobu poté, co se výstřižek 434 uvolnil od průstřižnic 560, 570 a má za následek to, že jsou odpovídající části výstřižku 434 nucené k tomu, aby se obecně přizpůsobily tvaru povrchů 512 a 514 první vnější zápustky 510, jak je znázorněno na obrázku 5C. Toto se zajišťuje jakoby smykovými pohyby částí výstřižku 434 v mezeře mezi druhou průstřižnicí 570 a první vnější zápustkou 510 a v mezeře mezi první vnější zápustkou 510 a druhou vnitřní zápustkou 550. jakmile dosáhne první vnější zápustka 510 polohu své spodní úvrati, což je krátce po poloze znázorněné na obrázku 5C, je úplně vytvarovaný lem 412. Jak lze vidět z obrázku 5C, zatímco vnější zápustky 510 a 520 pokračují ve svém pohybu ve směru šipky B, pohybují se následkem předepnutí druhé průstřižnice 570 průstřižnice 560 i 570 určitou dobu po uvolnění výstřižku 434 ve směru Šipky C.

Prstencový žlábek 420 se tvaruje po vytvarování lemu 412 za využití vzájemného spojení prvního zápustkového povrchu 540 první vnitřní zápustky 530, který je ve styku alespoň s částí 450 mezilehlého dílu 436 výstřižku 434, druhého *

zápustkového povrchu 514 první vnější zápustky 510, který spolupracuje s prvním zápustkovým povrchem 540, a druhé vnější zápustky 520, která v přizpůsobivém styku s lemem 412. První zápustkový povrch 540 a druhý zápustkový povrch 514 jsou oba skloněné relativně vzhledem k vertikální referenční ose. Podle jednoho provedení je první zápustkový povrch 540 skloněný relativně vzhledem k této vertikální referenční ose pod úhlem, který sahá asi od 30° do 60° a u znázorněného provedení je vzhledem ke svislici asi kolem 45°, zatímco druhý zápustkový povrch 514 první vnější zápustky 510 je skloněný relativně vzhledem k této vertikální refernční ose pod úhlem, který je přibližně v rozsahu od 10° do 15°. Vertikální část první vnitřní ,4 zápustky 530 má délku asi 0,060 palce u. znázorněného provedení a první povrch má u vyobrazeného provedení délku * asi 0,045 palce.

Aby se z mezilehlého dílu 436 výstřižku 434 vytvaroval prstencový žlábek 420, vyvíjí se na nově vytvarovaný lem 412 kruhová, axiálně orientovaná síla, aby se mezilehlý díl 436 účinně ohýbal do prstencového žlábku 420. Jak je vidět z obrázku 5D, vyvíjí druhá vnější zápustka 520 jako výsledek svého předepnutí na lem 412 axiálně orientovanou sílu obecně ve směru šipky D, když na tuto zápustku 520 přenáší sílu pružina, která je k ní připojená. Toto může být způsobeno hnací silou na první vnější zápustce 510, která se uvolňuje ze záběru nebo se vrací, která žene tuto první vnější zápustku 510 axiálně ve směru šipky D, nebo případně prostě odstraňuje ze zápustky 510, sílu která původně hnala zápustku 510 ve směru Šipky B, jak bylo popsáno výše. Je třeba vzít na vědomí, že první vnější zápustka 530 zůstává v podstatě v neměnné poloze, aby násilně udržela středovou * část vytahovaného výstřižku 434 proti druhé vnitřní zápustce 550. Jako výsledek tohoto zadržení taženého výstřižku 434 a * síly, která je. vyvíjena na lem 412 druhou vnější zápustkou 520 díky její roztahující se pružině nebo jiného předepínajíčího mechanismu, se mezilehlý díl 436 začíná ohýbat pryč od povrchu druhé vnitřní zápustky 550, jak je znázorněno na obrázku 5D. Pokračující aplikace zmíněných axiálně orientovaných sil vyvíjených na lem 412 druhou vnější zápustkou 520 a také spolupůsobení druhého zápustkového povrchu 514 první vnější zápustky 510 s výstřižkem 434 nutí mezilehlý díl, aby se ohýbal shodně s prvním zápustkovým povrchem 540 první vnitřní zápustky 530 a do základny prstencového žlábku 420, který se má připravit v mezeře mezi první vnitřní zápustkou 530 a první vnější zápustkou 510, jak je to znázorněno na obrázku 5E.

Jak je znázorněno na obrázcích 5A-5F, axistuje za účelem pojmutí tvaru prstencového žlábku 420 z mezilehlého dílu 436 výstřižku 434 mezi první vnější a první vnitřní zápustkou 510, 530 mezera 460. Navíc je tvar prstencového žlábku 420 upravován druhým zápustkovým povrchem 514 první vnější zápustky 510, který vyvíjí během tvarování prstencového žlábku 420 na mezilehlý díl 436 sílu orientovanou dovnitř. Když z tohoto pohledu posouvá předepnutá, například pružně zatížená druhá vnější zápustka 520 lem 412 vzhůru relativně vzhledem k první i druhé vnitřní zápustce . 530, 550, je mezilehlý díl 436 výstřižku 434 dále ohýbán do mezery 460, aby se vytvářel obecně konkávní žlábek 420.

Když druhá vnější zápustka 520 pokračuje ve vyvíjení axiální síly na lem 412, aby tento lem 412 posouvala vzhůru, jak je ukázáno na obrázku 5E, je část 450 mezilehlého dílu 436 ve styku a je tlačena proti prvnímu zápustkovému povrchu 540 první vnitřní zápustky 530. 2 tohoto pohledu vyvíjí první zápustkový pvrch 540 na část 450 mezilehlého dílu 436 sílu orientovanou ven, zatímco se lem 412 pohybuje relativně vůči prvnímu zápustkovému povrchu 540 vzhůru. Když tak druhá vnější zápustka 520 pokračuje v aplikaci axiální síly na lem 412, aby lemem 412 pohyboval relativně vůči prvnímu zápustkovému povrchu 540 i části 450 vzhůru, spolupracují druhý zápustkový povrch 514 první vnější zápustky 510 a první zápustkový povrch 540 první vnitřní zápustky 530 pro tvarování prstencového žlábku .420, když se horní část 424, který sousedí s částí 450, mezi nimi ohýbá, přičemž část 450 v podstatě kopíruje první zápustkový povrch 540. Z tohoto pohledu se ve vystřihovacím a tvarovacím stupni tvaruje prstencový žlábek 420, který má v horní části 424 poloměr menší než asi 0,010 palce a který leží s výhodou v rozmezí asi od 0,003 palce do 0,007 palce. Mezera 460 je široká přibližně 0,20 až asi 0,03 palce alespoň v bodě, který je umístěný nad prvním zápustkovým povrchem 540. Jakmile še první vnější zápustka 510 uvolní od čela 410 nádoby, může se první vnitřní zápustka 530 pohybovat ve směru šipky E znázorněné na obrázku 5F, takže se čelo 410 může z tohoto místa 400 odstranit.

PŘÍKLAD 1

Čelní kusy vytvarované v souladu s podstatou předloženého vynálezu se testovaly, aby se určilo, zda tyto čelní kusy vytvarované v souladu s podstatou předloženého vynálezu vykazují zlepšené pevnostní vlastnosti, to jest odpor proti borcení. 2 tohoto pohledu byly testovány čelní kusy vytvarované podle předloženého vynálezu, které měly tloušťku 0,0088 palce a 0,0086 palce (tvářená skupina) a byly porovnávány s běžnými čelními kusy, které mají tloušťku 0,0088 palce a 0,0086 palce (kontrolní skupina).

Čelní kusy vytvarované v souladu s podstatou předloženého vynálezu vykazovaly zlepšené pevnostní -vlastnosti. Tvářená skupina koncových kusů, která měla tloušťku 0,0086 palce, se bortila při průměrné hodnotě 102,2 psi, zatímco kontrolní skupina čelních kusů, které měly tloušťku 0,0086 palce, se bortila při průměrné hodnotě 94,7 psi. Podobně vykazovala i tvářená skupina čelních kusů, které měly tloušťku 0,0088 palce, zlepšené pevnostní vlastnosti oproti kontrolní skupině. Tvářená skupina koncových kusů, které měly tloušťku 0,0088 palce se bortila při průměrné hodnotě 106,4 psi, zatímco čelní kusy kontrolní skupiny, které měly tloušťku 0,0088, se bortily při průměrné hodnotě 99,2 psi.

Čela nádoby zhotovená v souladu s podstatou předloženého vynálezu tak jasně ukazují zlepšenou pevnost. Toto dovoluje snížit tloušťku plechu používaného pro tváření čel nádob, což nejen snižuje materiálové náklady, nýbrž také chrání naše přírodní zdroje. Ačkoliv obecně diktuje zmenšení ;

tloušťky plechu ztrátu pevnosti, získá se při využití podstaty předloženého vynálezu alespoň část této pevnosti 1 zpět tak, aby měla čela nádoby stále ještě různou přesně stanovenou pevnost.

Předcházející popis předloženého vynálezu byl předložen , j pro účely názorného příkladu a popisu. Popis není navíc určen k tomu, aby omezoval vynález na formu, která je zde odhalena. V důsledku toho spadají do rozsahu předloženého vynálezu obměny a modifikace odpovídající výše uvedeným poučením a zkušenostem nebo znalostem relevantního stavu techniky. Provedení, která jsou zde výše popsaná, jsou dále určená pro to, aby nejlépe vysvětlila způsoby praktické realizace vynálezu a aby umožnila odborníkům kvalifikovaným ve.stavu techniky využití vynálezu u takovýchto nebo dalších provedení a v různých obměnách, které jsou vyžadované dílčími aplikacemi nebo -využitími předloženého vynálezu.

Úmyslem je pak konstruovat připojené nároky tak, aby zahrnovaly alternativní provedení k rozsahu připuštěnému stavem techniky.

ΟΗ3ΑΟΊ5 λίΛ) gHd ; ί avyα í i

ΛΙ l 0 'i í .1

	01500
ROKY	Ρ P L fr
čela,	které je -f-g

nádoby, kde uvedené první obvod výplně,

Claims

PATENTOVÉ NÁ

1. Způsob přetváření součásti připojitelné k otevřenému konci tělesa čelo zahrnuje centrální výplň, která má prstencový žlábek uspořádaný po obvodu uvedené centrální výplně, který má spodní část definovanou v podstatě prvním poloměrem, á lem uspořádaný kolem uvedeného prstencového žlábku, přičemž zmíněný způsob zahrnuje krok:

přetváření uvedeného prstencového žlábku pro zmenšení velikosti uvedeného prvního poloměru na druhý poloměr, který zahrnuje kroky vyvíjení síly alespoň na část zmíněného prstencového žlábku, která je relativně k uvedenému prstencovému žlábku orientovaná směrem dovnitř, a zasouvání alespoň zmíněné části uvedeného prstencového žlábku relativně vzhledem ke zmíněnému prstencovému žlábku směrem dovnitř.
2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že uvedený krok vyvíjení síly zahrnuje aplikování kruhových, diametrálně opačných sil orientovaných dovnitř alespoň na zmíněnou část uvedeného prstencového žlábku a relativně vůči uvedenému prstencovému žlábku.
3. Způsob podle nároku 1, vyznačujíc,! se t í m., že uvedený krok vyvíjení síly zahrnuje vyvíjení axiální síly na uvedené čelo nádoby.
4. Způsob podle nároku .1, vyznačující se t í m, - že uvedený prstencový žlábek zahrnuje první zakřivenou část, která leží mezi upínací stěnou a vnitřní výplňovou stěnou uvedeného prstencového žlábku. a integrálně je spojuje, přičemž zmíněná první zakřivená část je umístěná u dna uvedeného prstencového žlábku, a kde se pro uvedený krok vyvíjení síly používá alespoň jeden tvářecí nástroj, který zahrnuje lisovník a vnitřní a vnější povrchy zápustky, přičemž uvedený krok vyvíjení síly obsahuje záběr s částmi zmíněné upínací stěny, uvedenou první zakřivenou částí a uvedenou vnitřní výplňovou stěnou mezi zmíněným lisovníkem a uvedeným vnitřním a vnějším povrchem zápustek.
5. Způsob podle nároku 4,v yznačující se tím, že uvedený krok vyvíjení síly dále zahrnuje pohyb uvedeného lisovníku relativně k uvedenému prstencovému žlábku a uvedenému vnitřnímu a vnějšímu“ povrchu zápustky, aby zatlačil nepodepřené konkávní části uvedené první zakřivené části dovnitř ke zmíněnému lisovníku.
6. Způsob podle nároku 5, v y z n a č u j í c í se tím, že uvedený krok zasouvání zahrnuje vháněni zmíněných nepodepřených konkávních částí dovnitř proti lisovníku a obecně do styku přizpůsobeného odpovídajícím částem uvedeného lisovníku.
7. Způsob podle nároku 5, vyzná čující se tím, že uvedený krok vyvíjení síly dále zahrnuje vyvíjení síly orientované dovnitř k uvedenému lisovníku na ^horní část zmíněného prsténcového žlábku záběrem horní části na uvedeném prstencovém žlábku a vyvíjením síly orientované ven pryč od uvedeného lisovníku na spodní část zmíněného prstencového žlábku záběrem mezilehlého dílu uvedeného prstencového žlábku, kde jsou zmíněné horní a mezilehlé části uspořádané na vnitřní výplňové stěně a kde uvedený tvářecí nástroj dále zahrnuje vertikální pracovní povrch přiléhající ke zmíněnému vnitřnímu povrchu zápustky, přičemž krok uvedeného vyvíjení síly orientované dovnitř k uvedenému lisovníku zahrnuje záběr uvedeného vertikálního pracovního povrchu proti uvedené horní části zmíněné vnitřní výplňové stěny.

v
8. Způsob podle nároku 5, vyznačuj ící se tím, že uvedený krok vyvíjení síly zahrnuje dále vyvíjení síly orientované dovnitř k uvedenému lisovníku na horní část zmíněného prstencového žlábku záběrem horní části na uvedeném prstencovém žlábku a vyvíjením síly orientované ven od uvedeného lisovníku na spodní část uvedeného prstencového žlábku záběrem mezilehlého dílu uvedeného prstencového žlábku, přičemž jsou uvedené horní a mezilehlé části umístěné na vnitřní výplňové stěně a kde uvedený lisovník zahrnuje hlavový díl pro záběr s uvedenou první zakřivenou částí a vnitřní zakřivenou částí umístěnou nad uvedeným přičemž uvedený krok vyvíjení síly od uvedeného lisovníku zahrnuje záběr zmíněné vnitřní zakřivené části uvedeného lisovníku proti' uvedenému mezilehlému dílu zmíněné vnitřní výplňové stěny.

hlavovým dílem, orientované ven
9. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že prstencový žlábek zahrnuje první zakřivenou část uspořádanou mezi upínací stěnou a vnitřní výplňovou stěnou uvedeného prsténcového žlábku, která je integrálně spojuje, přičemž je uvedená první zakřivená část umístěná u dna zmíněného prstencového žlábku, a pro zmíněný krok vyvíjení síly sepoužívá alespoň jeden tvářecí nástroj, který zahrnuje lisovník a vnitřní a vnější zápustkové povrchy, přičemž způsob dále zahrnuje krok vyvíjení síly orientované dovnitř k uvedenému lisovníku na některé z uvedené upínací stěny a uvedené vnitřní výplňové stěny, aby na uvedeném prstencovém žlábku vytvarovala druhou zakřivenou část oddělenou od zmíněné první zakřivené části.
10. Způsob podlé nároku 1, vyznačující se tím, že zmíněný prstencový žlábek je dále v podstatě definovaný první hloubkou a zmíněný krok tváření zahrnuje krok zvětšování velikosti zmíněné první hloubky na druhou hloubku.
11. Způsob podle nároku 1, vyzná čující se tím, že uvedený lem je definovaný první výškou a zmíněný krok tváření dále zahrnuje krok zvětšování velikosti uvedené první výšky na druhou výšku.
12. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že dále zahrnuje krok:

v podstatě zachování uvedeného prvního průměru výplně zmíněné centrální výplně po uvedeném tvářecím kroku.
13. Zařízení na přetváření čela nádoby, které má centrální výplň, prstencový žlábek uspořádaný po obvodu zmíněné centrální výplně, který má spodní část definovanou v podstatě prvním poloměrem a lem uspořádaný kolem uvedeného prstencového žlábku, přičemž zmíněné zařízení zahrnuje:

vnitřní a vnější povrch zápustky pro záběr s alespoň spodní částí uvedeného prstencového žlábku; a lisovník protilehlý a axiálně .pohyblivý relativně vůči uvedeným vnitřním a vnějším povrchům zápustky a zmíněnému prstencovému žlábku, který je uspořádaný mezi nimi, pro záběr se zmíněnou spodní částí uvedeného prstencového žlábku proti zmíněným vnitřním a vnějším povrchům zápustky pro zmenšení uvedeného prvního poloměru na druhý poloměr, přičemž uvedené vnitřní a vnější povrchy zápustky vyvíjejí na zmíněnou spodní část uvedeného prstencového žlábku a relativně k uvedenému prstencovému žlábku síly orientované dovnitř ke zmíněnému lisovníku, když se zmíněný lisovník pohybuje relativně k uvedenému prstencovému žlábku a zmíněné vnitřní a vnější povrchy zápustky zasouvají uvedenou spodní část zmíněného prstencového žlábku k odpovídajícím částem uvedeného lisovníku.
14. Zařízení podle nároku 13, vyznačuj ící se t í i, že uvedený prstencový žlábek sestává z upínací stěny , vnitřní výplňové stěny a první zakřivené Části uspořádané mezi nimi, přičemž uvedený prstencový žlábek zahrnuje konkávní vnitřní a· vnější segmenty sousedící se zmíněnou první zakřivenou částí, zatímco zmíněný lisovník je vytvarovaný tak, že části zmíněných vnitřních a vnějších segmentů jsou relativně vůči uvedenému lisovníku nepodepřené a jsou od něho odsazené.
15. Zařízení podle nároku 13, vyznačuj i cí se t i m, že uvedený prstencový žlábek zahrnuje upínací stěnu, vnitřní výplňovou stěnu a první zakřivenou část uspořádanou mezi nimi, přičemž uvedený prsténcový žlábek obsahuje konkávní vnitřní a vnější segmenty sousedící se zmíněnou první zakřivenou částí, zatímco zmíněné vnitřní a vnější povrchy zápustky jsou vytvarované pro záběr proti příslušným částem uvedených vnitřních a vnějších segmentu a aby vyvíjely na uvedené vnitřní a vnější segmenty vzájemně protilehlé síly,- aby tlačily zmíněné vnitřní a vnější segmenty dovnitř k uvedenému lisovníku.
16. Zařízení podle nároku 13, vyznačuj ící se t í m, že zmíněné vnitřní a vnější povrchy zápustky jsou každý skloněný přibl-ižně mezi 30° a 60° a příslušně asi mezi 30° a 60° relativně vůči vertikální referenční ose.
17. Zařízení podle nároku 13, vyznačující se t í , že dále zahrnují vertikální pracovní povrch, přičemž uvedený vertikální pracovní povrch je schopný záběru na spodní částí uvedeného prstencového žlábku, aby na ni vyvíjel sílu orientovanou dovnitř ke zmíněnému lisovníku.
18. Zařízení podle nároku 17, vyznačuj í cí se t í m, že zmíněný vertikální pracovní povrch je těsně přilehlý ke zmíněnému vnitřnímu povrchu zápustky a leží nad ním.
19. Zařízení podle nároku 13, vyznačuj ící se t í m, že dále zahrnuje šikmý povrch sousedící a uspořádaný nad uvedeným vnějším povrchem zápustky, přičemž zmíněný šikmý povrch je schoný smykového záběru s uvedeným prstencovým žlábkem.
20. Zařízení podle nároku 13, vyz naču j í c í se t í m, že uvedený lisovník zahrnuje hlavový díl pro záběr s alespoň první zakřivenou částí, aby zatlačoval zmíněný prsténcový žlábek alespoň proti uvedeným vnitřriím a vnějším povrchům zápustky.

*
21. Zařízení podle nároku 20, vyznačuj ící se t í m, že uvedený lisovník dále zahrnuje vnitřní a vnější skloněné povrchy sousedící se zmíněným hlavovým dílem, pro podepření alespoň zmíněné části uvedeného prstencového žlábku v podstatě ve shodném vztahu k němu při borcení uvedené alespoň jedné části zmíněného prstencového žlábku.
22. Zařízení podle nároku 21, vyznačuj ící se t í m, že zmíněné vnitřní a vnější skloněné povrchy uvedeného lisovníku jsou obecně úhlově orientované tak, že korespondují s uvedenými příslušnými vnitřními- a vnějšími povrchy zápustek.
23. Zařízení podle nároku 21, vyznaču j í cí se t í m, že uvedené vnitřní a vnější skloněné povrchy zmíněného lisovníku jsou každý skloněný relativně vůči ose uvedeného lisovníku pod úhlem přibližně mezi 30° a 60°.
24. Zařízení podle nároku 20, vyznačuj í cí se t í m, že uvedený lisovník dále zahrnuje vnitřní zakřivenou část uspořádanou nad zmíněným hlavovým dílem pro , záběr s uvedeným prstencovým žlábkem, aby na zmíněný prstencový žlábek vyvíjel sílu orientovanou ven, pryč od ,«· < uvedeného lisovníku.