CZ205097A3 - Apparatus for recording an information signal to a record carrier provided with guide signals and a record carrier of such information signals - Google Patents

Description

Tento vynález se týká přístroje na záznam informačního signálu na nosič záznamu, na kterém je zaznamenán první a druhý vodící signál s určitými kmitočty a vlnovými délkami zaznamenanými do první, resp. druhé stopy, které jsou na nosiči záznamu vzájemně podélně paralelní, přístroj je vybaven

- prostředky na příjem informačního signálu

- prostředky na přeměnu informačního signálu na kanálový signál, který obsahuje následné signály bloků informace, každý signálový blok obsahuje část informačního signálu,

- prostředky pro zápis kanálového signálu do třetí stopy na nosič záznamu a pro čtení alespoň jednoho z prvního či druhého vodícího signálu ze zmíněné první a druhé stopy,

- prostředky na vytváření řídícího signálu z alespoň jednoho z prvního či druhého vodícího signálu čtené z nosiče záznamu a dále se vynález týká nosiče záznamu, který je vytvořen zmíněným přístrojem.

Dosavadní stav technikv

Přístroj, tak jak je definován v úvodním odstavci, je známý z patentu USP 4,318,141, odkaz Dl v seznamu odkazů na konci této patentové přihlášky. Vodící signály jsou předzaznamenány ve stopách umístěných na nosiči záznamu vedle sebe. V pozdějším kroku zápisu informačního signálu je tento zaznamenán do třetí stopy, která leží přesně jednou polovinou přes první stopu a druhou polovinou přes druhou stopu.

Podstata vynálezu

Vynález má za cíl popsat signálu. Záznamové zařízení zlepšený záznam informačního podle tohoto vynálezu se vyznačuje tím, že je upraveno pro záznam informačního signálu na nosič záznamu v závislosti na zmíněném řídícím signálu takovým způsobem, že délka signálového bloku v kanálovém signálu při záznamu do třetí stopy je rovna celočíselnému násobku vlnové délky zmíněného alespoň jednoho z prvního či druhého vodícího signálu. Podrobněji řečeno, nosič záznamu se vyznačuje tím, že přístroj je upraven na zápis signálových bloků do třetí stopy tak, že počátek signálového bloku se shoduje s určenou pozicí uvnitř vlnové délky zmíněného prvního či druhého vodícího signálu a tím, že určená pozice uvnitř vlnové délky je průchod nulou zmíněného prvního či druhého vodícího signálu.

Vynález je založen na následujícím poznatku. Záznam informačního signálu může být chápán jako záznam informačního signálu na čistý nosič záznamu, který obsahuje pouze vodící signály (mód prvotního záznamu). Informační signál může však být zaznamenáván na nosič záznamu v módu přepisu informačního signálu zaznamenaného dříve (mód

INSERT), či může být zaznamenán přímo za informační signál, který byl zaznamenán dříve (mód APPEND).

Při módu INSERT a APPEND vzniká hranice mezi zbývající starou informací a nově zaznamenanou informací. Je důležité, aby tyto hranice nezapříčinily jakékoliv zkreslení při čtení staré a nové informace z nosiče záznamu. Podle tohoto vynálezu je délka signálových bloků zaznamenána do stop stanovena tak, aby byla stejně dlouhá jako celočíselný násobek vlnových délek prvního či druhého vodícího signálu.

Pokud mají oba vodící signály stejný kmitočet a tím i vlnovou délku, tak mají signálové bloky pevnou délku vyjádřenou celočíselným násobkem vlnových délek vodících signálů. Pokud se detekuje délka vlnové délky vodícího signálu zaznamenaného ve stopě má to za následek, že během záznamu (buď při prvotním záznamu, nebo v módu INSERT či APPEND) mají signálové bloky informace zaznamenané na nosiči záznamu vždy stejnou délku.

Dále, pokud začíná záznam signálového bloku na určené pozici vlnové délky vodícího signálu a dále, pokud se identifikují skupiny s n následnými vlnovými délkami ve stopě, kde n je rovno výše definovanému celému číslu, je možno zaznamenat signálové bloky na určené pozice na nosič záznamu. Toto umožní záznam signálových bloků přesně na signálový blok, který byl zaznamenán na nosič záznamu dříve v módu INSERT. Výsledkem je, že jsou signálové bloky zaznamenány v zásadě úplně na signálové bloky, které byly zaznamenány dříve, takže nebude přítomna žádná část starých dat. Proto není rušeno čtení starých a nových dat, která jsou zapsaná za sebou.

V patentu USP 4,318,141 jsou rozdílné vodící kmitočty.

Nicméně je vhodné, aby byly vodící kmitočty prvního a druhého vodícího signálu v podstatě shodné a aby první a druhý vodící signál se lišil fází.

Měli bychom poznamenat, že vodící signály se stejným kmitočtem ale rozdílnou fází jsou známy z patentu USP 4,056,832, odkaz D2 v seznamu odkazů.

Dále bychom měli poznamenat, že namísto umístění třetí stopy tak, že polovinou leží přes první stopu a polovinou přes druhou stopu, může třetí stopa ležet mezi první a druhou stopou.

Přehled obrázků na výkrese

Tyto a další aspekty vynálezu budou zřejmé z a dále objasněny pomocí provedení zde popsaných.

Obr. 1 ukazuje provedení nosiče záznamu, opatřeného stopami, ve kterých je zaznamenán vodící signál, obr. 2 ukazuje schéma nosiče záznamu v celé jeho délce, obr. 3 ukazuje příklad vodícího signálu zaznamenaného ve třech sousedních stopách, obr. 4 ukazuje provedení záznamového přístroje pro záznam informačního signálu na nosič záznamu, obr. 5 ukazuje nosič záznamu se stopami obsahujícími vodící signály a stopy obsahující informační signál, obr. 6 ukazuje provedení vodícího signálu, tak jak je zaznamenán v první či druhé stopě a signálové bloky zaznamenané ve třetí stopě, obr. 7 ukazuje další provedení vodícího signálu a signálových bloků zaznamenaných do třetí stopy, obr. 8. ukazuj e mód APPEND a obr. 9 ukazuje mód INSERT.

Příklady provedení vynálezu rovnoběžně. První Tl. Druhý vodící

Obr. 1 ukazuje provedení nosiče záznamu 2. Je znázorněna pouze část nosiče. Na nosiči záznamu 2 jsou stopy Tl. T2,....TN. Stopy jsou vedeny podélně a vzájemně vodící signál sl je zaznamenán ve stopě signál je zaznamenán do stopy T2. Třetí vodící signál je zaznamenán do stopy T3. N-tý vodící signál je zaznamenán do stopy Tn.

Vodící signály jsou signály s relativně nízkým kmitočtem, ve srovnání s kmitočtovými komponenty informačního signálu, který bude zaznamenán na nosič záznamu později. Protože kmitočet nízký, budou tyto vodící záznamu tak, že pozdější vodícího signálu je relativně signály zaznamenány do nosiče záznam informačního signálu nezpůsobí vymazání vodících signálů. Vodící signály ve dvou sousedících stopách mohou mít odlišné kmitočty. Je však mají stejný kmitočet stopách mají odlišnou fázový rozdíl mezi výhodné, když tyto vodící signály a vodící signály ve dvou sousedících fázi. Pro ještě další specifikaci: vodícími signály v sousedících stopách je roven 180°.

Stopy jsou umístěny vedle sebe, bez ochranného pásma mezi stopami. Ochranné pásmo nicméně může mezi stopami být. Ochranné pásmo může být tak široké, že datové stopy obsahující zaznamenaný informační signál padnou mezi dvě sousedící stopy obsahující vodící signály.

Obr. 2 ukazuje opět nosič záznamu 2, tentokrát schematicky v jeho úplné délce. Začátek nosiče záznamu 2 je indikován BOT (počátek pásku) a konec je indikován EOT (konec pásku). Zaváděcí části na začátku a na konci jsou též ukázány, jsou to části mezi začátkem BOT nosiče záznamu a čárou 14, resp. koncem EOT nosiče záznamu a čárou 12. Datový prostor na záznam informačního signálu je k dispozici mezi zaváděcími částmi nosiče 2.

Obr. 3 ukazuje příklad vodících signálů Sl, S2 a S3 zaznamenané v části datového prostoru mezi čárami 11 a 12 stop Tl, T2, resp. T3. Obr. 3 ukazuje vodící signál ve stopě Tl ve formě sinusoidy s určitým kmitočtem a vlnovou délkou L. Pracovní cyklus sinusoidy je 1/2, jak je zvykem u obvyklé sinusoidy. Pracovní cyklus však může být odlišný od 1/2.

Obr. 3 dále ukazuje vodící signál S2 ve formě sinusoidy s určitým kmitočtem a vlnovou délkou, které jsou v tomto případě rovny kmitočtu a vlnové délce vodícího signálu Sl. Vodící signál S2 se liší od vodícího signálu Sl fázovým rozdílem, který činí 180 vůči vodícímu signálu SX. Jinak řečeno: vodící signál S2 se liší od vodícího signálu SX polaritou. Obr. 3 také ukazuje vodící signál S3 ve formě sinusoidy s určitým kmitočtem a vlnovou délkou, které jsou v tomto případě též rovny kmitočtu a vlnové délce vodícího signálu SX. Vodící signál S3 se liší od vodícího signálu S2 fázovým rozdílem, který činí 180° vzhledem k vodícímu signálu S2. Jinými slovy: vodící signál S3 se liší od signálu S2 polaritou, která je tak pro vodící signály SX a S3 shodná.

Obr. 4 ukazuje provedení přístroje na záznam informačního signálu na nosič záznamu X z obr. 1 a 2, jenž

V záznamovou a je veden na má na sobě předzaznamenané vodící signály podle obr. 3.

Obr. 5 ukazuje, jak je informační signál zaznamenán na nosiči záznamu 1. Stopa Ta je zaznamenána přesně na hranici mezi dvěma sousedícími stopami, jakými jsou stopy TI a T2. Přístroj z obr. 4 má vstupní část 30 pro příjem informačního signálu. Vstupní část je spojena se vstupem formátovací jednotky 32. která přeměňuje informační signál do formátu vhodného pro záznam na nosič záznamu i. Výstup z formátovací jednotky 32 je spojen s jednotkou zápisu 33 obsahující čtecí hlavu 34. Formátovaný informační signál záznamovou a čtecí hlavu 34 a zaznamenán do stopy Ta na nosiči záznamu i. Hlava 34 je dále upravena pro čtení vodících signálů zaznamenaných ve stopách TI a T2. Vodící signály jsou vedeny do filtru 36., který má charakteristiku pásmové propusti se středním kmitočtem shodným s kmitočtem vodících signálů. Protože kmitočet vodících signálů je ve srovnání s kmitočtovým obsahem formátovaného informačního signálu nízký, je možné číst vodící signály ze stop TI a T2 současně se zápisem formátovaného informačního signálu do stopy Ta.

Když je hlava 34 v poloze přesně na polovině vzdálenosti mezi stopami TI a T2, jsou ze stop TI a T2 čteny vodící signály stejných amplitud, ale opačných fází. Výsledkem je, že z filtru 36 je veden do jednotky generátoru 38 signál, který má v podstatě nulovou amplitudu. Jednotka generátoru vytváří řídící signál pro aktuátor 40 v závislosti na signálu vstupujícího do filtru 36.. Aktuátor 40 může obsahovat pozicioner (není na obrázku) na vedení hlavy 34 ve směru kolmém ke stopám. V případě popsaném výše, kde je hlava přesně na polovině vzdálenosti mezi stopami TI a T2, není potřeba přemístění hlavy 34. Když se hlava nachází blíže stopě TI, bude mít vodící signál čtený ze stopy TI větší amplitudu než signál čtený ze stopy T2. To znamená, že z filtru 36 bude veden do jednotky generátoru signál s nenulovou amplitudou. Jednotka generátoru 38 nyní vytváří řídící signál pro aktuátor 40 tak, že hlava 34 je vedena určeným směrem do takové polohy, aby se zmenšila amplituda signálu vedeného z filtru 36 na generátor 38.

Když se hlava 34 nachází blíže stopě T2, bude mít vodící signál čtený ze stopy T2 větší amplitudu než signál čtený ze stopy TI . To opět znamená, že z filtru 36 bude veden do jednotky generátoru signál s nenulovou amplitudou. Jednotka generátoru 38 nyní vytváří řídicí signál pro aktuátor 40 tak, že hlava 34 je vedena opačným směrem do takové polohy, aby se zmenšila amplituda signálu vedeného z filtru 36 na generátor 38.

Formátovací jednotka 32 přeměňuje informační signál do signálových bloků obsahujících části informačního signálu. Obecně formátovací jednotka dále obsahuje kanálový kodér, který je známý, pro zakódování informačního signálu pro přenos kanálem. Následující signálové bloky informace jsou tak vedeny do hlavy 34 a zaznamenány do stopy Ta. Zde bychom měli poznamenat, že signálové bloky mohou začínat v polovině mezirámcové mezery a mohou končit v polovině mezirámcové mezery, takže poté, co jsou tyto signálové bloky za sebou zaznamenány, jsou ve stopách přítomny další mezirámcové mezery, oddělující části signálu obsažených v následujících signálových blocích. Nebo jinak, signálové bloky začínají nebo končí celou mezi rámcovou mezerou. Pro popis mezirámcových mezer se odkazujeme na patent USP 5,267,098, odkaz D3 v seznamu odkazů. Délka mezirámcovýeh mezer na nosiči záznamu může být rovna celočíselnému násobku vlnové délky prvního vodícího signálu, nebo může být menší či větší než zmíněná vlnová délka v případě, kdy není rovna celočíselnému násobku zmíněné vlnové délky.

Obr. 6 ukazuje signálové bloky zaznamenané ve stopě Ta. Jinými slovy, signálové bloky ..., SBi-1, SBi, SBi+1, SBi+2,... jsou zaznamenány do stopy Ta. Dále obr. 6 ukazuje vodící signál zaznamenaný do jedné ze stop Tl a T2. Jak je patrno v tomto případě, délka signálových bloků ve stopě Ta je rovna čtyřnásobku vlnové délky vodícího signálu zaznamenaného do stopy Tl nebo T2. Jinými slovy, počátek signálového bloku je shodný s průchodem vodícího signálu nulou, což znamená, že je shodný s kladným průchodem vodícího signálu nulou.

Detekce kladného průchodu nulou má za následek přesné umístění signálových bloků v podélném směru stopy Ta při záznamu signálových bloků do zmíněné stopy.

Detektor 42. viz obr. 4, slouží na detekci průchodu vodícího signálu nulou. V našem příkladu obsahuje detektor 42 jakýkoliv detektor (není na obrázku) na detekci průchodu jednoho z vodících signálů Tl a T2 nulou. Jako příklad může sloužit takový případ, kdy je použita další čtecí hlava (není na obrázku) na čtení vodícího signálu pouze ze stopy Tl. Detektor 42 vytváří řídící signál v závislosti na zjištění kladného průchodu nulou a tento řídící signál je přiveden do formátovací jednotky 32. Formátovací jednotka 32 vytváří signálové bloky a přivádí je na svůj výstup v odezvě na řídící signál tak, že signálové bloky se zaznamenávají do stopy Ta tak, že jsou umístěny vzhledem ke pracovní cyklus, který ostatních, nepozměněných nepozměněných sinusoid je pracovního cyklu Pracovní cyklus cyklus vodícímu signálu ve stopě Tl nebo T2 tak, jak je znázorněno na obr. 6.

Ve výhodném provedení mají vodící signály o něco odlišný tvar. Toto je znázorněno na obr. 7, který ukazuje vodící signál Sl , jenž je zaznamenán ve stopě Tl. Jak je patrné z obr. 7, má jedna sinusoida ze skupiny čtyř sinusoid takový tvar, který je trochu pozměněn ve srovnání s ostatními sinusoidami. Jinými slovy, zmíněné pozměněné sinusoidy, které jsou označeny odkazy 70 až 73 , mají je odlišný od sinusoid.

1/2, zatímco pracovní pozměněných sinusoid 70 až 73 je roven 1/4 nebo 3/4. V tomto provedení indikuje kladný průchod nulou pozměněných sinusoid 70 až 73 počátek pozic signálových bloků SBi-1 až SBi+2, jak je zřejmé z obr. 7.

Detektor 42 je nyní schopen detekovat modifikované sinusoidy 70 až 73 nebo jinými slovy, kladný průchod nulou těchto sinusoid, takže může v odezvě na něj generovat řídící signál. Formátovací jednotka 32 vede signálové bloky na výstup v závislosti na řídícím signálu, takže signálové bloky se zaznamenají do stopy Ta způsobem, který je vidět na obr. 7.

Střih na nosiči záznamu, na který byl dříve zaznamenán informační signál, může být nyní realizován detekcí pozměněných sinusoid 70 až 73 a záznamem signálových bloků do stop, ve kterých byl dříve záznam tak, že počátek signálového bloku ve stopě je shodný s kladným průchodem nulou jedné z modifikovaných sinusoid 70 až 73 a konec zmíněného signálového bloku je shodný s kladným průchodem nulou další pozměněné sinusoidy. Tímto způsobem mohou být signálové bloky zaznamenány přesně přes signálové bloky, které byly zaznamenány dříve, takže v módu INSERT je hladký přechod mezi starými a novými daty zaznamenanými ve stopě.

Změna jedné z n (=4) sinusoid je znázorněna nejen jako změna pracovního cyklu, ale spočívá též ve skutečnosti, že kladná vlna signálu, která je po modifikaci kratší než nepozměněná, má větší amplitudu než nepozměněná a také tím, že záporná vlna signálu, která po změně je delší než nepozměněná vlna, má menší amplitudu než nepozměněná. Tímto způsobem se stejnosměrná složka signálu nezmění.

Při záznamu informačního signálu do stopy Ta pohybuje nosičem záznamu transportní jednotka 44. Detektor 42 nejen řídí formátovací jednotku přiváděním signálových bloků ve vhodný okamžik na výstup, ale také motor transportní jednotky 44 tak, aby se nosič záznamu pohyboval požadovanou rychlostí tak, aby signálové bloky po záznamu přesně padly mezi dvě modifikované sinusoidy, jak bylo popsáno výše.

Po záznamu informačního signálu do stopy Ta a po dosažení konce stopy Ta je hlava 34 umístěna na hraniční mez mezi stopy T2 a T3 tak, aby mohla být stopa Tb obsahující zaznamenaný informační signál, viz obr. 5, zaznamenána na nosič záznamu. Nosič záznamu se nyní pohybuje v opačném směru ve srovnání se směrem pohybu při záznamu informačního signálu do stopy Ta.

Po dosažení druhého konce nosiče záznamu motor transportní jednotky 44 buď zastaví pohyb nosiče záznamu nebo změní směr pohybu nosiče záznamu χ. V druhém případě bude hlava 34 nastavena na další stopu. Jako příklad uvedeme situaci, kdy po záznamu informačního signálu do stopy Tb je hlava 34 nastavena na hraniční mez mezi stopy T3 a T4 tak, aby bylo možno zaznamenat stopu Tc. obsahující záznam informačního signálu, viz obr. 7, na nosič záznamu.

Obr. 8 ukazuje mód APPEND. V části (a) obr. 8 jsou ve stopě Ta zaznamenány signálové bloky informačního signálu. Poslední zaznamenaný signálový blok je signálový blok SBi. V módu APPEND je potřeba zaznamenat signálové bloky přímo za dříve zaznamenaný poslední signálový blok. Záznamový přístroj může zjistit, kde byl poslední signálový blok SBi zaznamenán a po detekci pozměněné sinusoidy 72 je veden řídící signál, jak ukazuje obr. 8, na formátovací jednotku 32. takže první signálový blok SBi+1 je zaznamenán hned za signálový blok SBi do stopy Ta, jak vyplývá z obr. 8.

Obr. 9 ukazuje mód EDIT. V části (a) obr. 9 je ve stopě Ta zaznamenány signálové bloky informačního signálu. Ve střihovém módu je potřeba zaznamenat signálové bloky přímo přes dříve zaznamenané signálové bloky. Jinak řečeno, signálové bloky informace mají být zaznamenány na nosič záznamu tak, že jejich začátek přepíše signálový blok SBi. Záznamový přístroj může zjistit, kde byl předchozí signálový blok SBi zaznamenán a po detekci pozměněné sinusoidy 71 je veden řídicí signál, jak ukazuje část (b) obr. 8, na formátovací jednotku 32, takže první signálový blok SBi je zaznamenán přímo přes signálový blok SBi do stopy Ta. Následující signálové bloky SBi+1 až SBj-1 jsou zaznamenány přesně přes signálové bloky SBi+1 až SBj-1, které byly zaznamenány dříve. Jak je vidět z části (c) obr. 9 leží hranice mezi starými daty a novými daty přesně na původní hranící mezi signálovými bloky.

Tento vynález se také týká záznamu informačního signálu do stopy na nosič záznamu. Signálové bloky obsahující části informačního signálu jsou zaznamenány do stopy takovým způsobem, že délka signálových bloků je rovna celočíselnému násobku vlnové délky vodícího signálu, který byl do stopy zaznamenán dříve.

I když byl tento vynález popsán pomocí jeho výhodného provedení je zřejmé, že není těmito příklady omezen. Proto mohou být osobě znalé této problematiky zřejmé i další modifikace, které jsou v rámci tohoto vynálezu, jak je definováno v následných patentových nárocích. Jako příklad uvádíme situaci, kdy nosič záznamu může být buď některého podélného typu nebo diskového typu. Vodící signály nemusejí být sinusoidy, ale mohou mít různý tvar, pokud jsou periodické s určitou vlnovou délkou.

Odkazy (Dl) Patent USP 4,318,141 (D2) Patent USP 4,056,832 (PHN 7630) (D3) Patent 5,267,098 (PHN 13.281)

JUDr. Ivan KOREČEK

Advokátní a patentová kancelář 160 00 Praha 6, Na baště sv. Jiří 9 P.O. BOX 275, 160 41 Praha 6 Česká republika

Claims (10)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Přístroj na záznam informačního signálu na nosič záznamu, na nosiči záznamu jsou zaznamenány první a druhý vodící signál určitých kmitočtů a vlnových délek do první a druhé stopy, které jsou na nosiči záznamu vzájemně paralelní, v podélném směru, tento přístroj obsahuje

   - prostředky na příjem informačního signálu,

   - prostředky na přeměnu informačního signálu na kanálový signál, který obsahuje následné signálové bloky informace, kdy každý signálový blok obsahuje část informačního signálu,

   - prostředky pro zápis kanálového signálu do třetí stopy na nosiči záznamu a prostředky pro čtení alespoň jednoho z prvního a druhého vodícího signálu ze zmíněné první a druhé stopy,

   - prostředky pro generaci řídícího signálu z alespoň jednoho z prvního a druhého vodícího signálu, který je přečten z nosiče záznamu vyznačující se tím, že tento přístroj je přizpůsoben na záznam informačního signálu na nosič záznamu v odezvě na zmíněný řídící signál takovým způsobem, že délka signálového bloku kanálového signálu, když je tento zaznamenáván do třetí stopy, je rovna celočíselnému násobku vlnové délky zmíněného alespoň jednoho z prvního a druhého vodícího signálu.
2. 2. Přistroj nárokovaný v patentovém nároku

   1 vyznačující se tím, že přístroj je přizpůsoben pro zápis signálového bloku do třetí stopy tak, že začátek signálových bloků je shodný s určenou pozicí uvnitř vlnové délky zmíněného prvního nebo druhého vodícího signálu.
3. 3. Přístroj nárokovaný v patentovém nároku 2 vyznačující se tím, že určená pozice uvnitř vlnové délky je průchod nulou zmíněného prvního nebo druhého vodícího signálu.
4. 4. Přístroj nárokovaný v 3 vyznačuj ící patentových nárocích 1, 2 nebo se t i m, že prostředky pro generaci jsou přizpůsobeny pro generaci zmíněného řídícího signálu, který má vztah k nebo druhého vodícího vlnové délce zmíněného prvního signálu, takový přístroj je přizpůsoben na záznam informačního signálu na nosič záznamu v odezvě na řídící signál tak, že délka signálového bloku je rovna celočíselnému násobku vlnové délky zmíněného prvního nebo druhého vodícího signálu.
5. 5. Přístroj nárokovaný v patentovém nároku 2 nebo

   3 vyznačující se tím, že prostředky pro generaci jsou přizpůsobeny pro generaci zmíněného řídícího signálu, který má vztah k vlnové délce zmíněného prvního nebo druhého vodícího signálu a k určené pozici ve zmíněné vlnové délce, tento přístroj je upraven na záznam informačního signálu na nosič záznamu v odezvě na řídící délka signálového bloku je rovna násobku vlnové délky zmíněného prvního nebo druhého vodícího signálu a tak, že začátek signálového bloku je shodný se zmíněnou určenou pozicí.

   signál tak, že vlnová zmíněnému celočíselnému
6. 6. Přístroj nárokovaný v jakémkoliv z předešlých patentových nároků na záznam informačního signálu na nosič záznamu, na kterém byl během předchozího záznamového procesu zaznamenán předchozí informační signál do zmíněné třetí stopy vyznačující se tím, že tento přístroj je upraven na zápis signálových bloků do třetí stopy tak, že nově zaznamenané signálové bloky ve zmíněné třetí stopě jsou zaznamenány přesně přes dříve zaznamenané signálové bloky ve třetí stopě.
7. 7. Přístroj nárokovaný v jakémkoliv z předešlých patentových nároků vyznačující se tím, že přístroj obsahuje detektor na detekci pozměněných částí v alespoň jednom z prvního nebo druhého vodícího signálu zaznamenaném v první, resp. druhé stopě.
8. 8. Nosič záznamu, na kterém jsou zaznamenány první a druhý vodící signál určitého kmitočtu a vlnové délky v první resp. druhé stopě, které jsou na nosiči záznamu vzájemně rovnoběžné v podélném směru, informační signál se zaznamenává do třetí stopy, rovnoběžné s první a druhou stopou na nosič záznamu, vyznačující se tím, že signálové bloky obsahující části informačního signálu jsou zaznamenány do zmíněné třetí stopy tak, že vlnová délka signálového bloku ve třetí stopě po záznamu je rovna celočíselnému násobku vlnové délky prvního nebo druhého vodícího signálu.
9. 9. Nosič záznamu nárokovaný v patentovém nároku 8 vyznačující se tím, že signálové bloky jsou zaznamenány do třetí stopy tak, že začátek signálových bloků je shodný s určenou pozicí uvnitř vlnové délky zmíněného prvního nebo druhého vodícího signálu.
10. 10. Nosič záznamu nárokovaný v patentovém nároku 9 vyznačující se tím, že určená pozice uvnitř vlnové délky je průchod nulou zmíněného prvního nebo druhého vodícího signálu.