CZ2010385A3 - Aretacní mechanismus pro vzájemné upnutí dvou dílu vozidla - Google Patents

Abstract

Aretacní mechanismus (1) s prvním dílem mechanismu (2), s druhým dílem mechanismu (3) uloženým otocne kolem osy (A) otácení vuci prvnímu dílu mechanismu (2) a se tremi aretacními západkami (25) suvne uloženými na prvním dílu mechanismu (2), které jsou konstruovány a urceny k aretaci prvního dílu mechanismu (2) na druhém dílu mechanismu (3) uvedením do záberu s ozubením (31) druhého dílu mechanismu (3) a k uvolnení aretace mimo záber s ozubením (31) druhého dílu mechanismu (3). Ke každé aretacní západce (25) je prirazen jeden segment volného výkyvu (62, 66, 72, 811, 821, 831) na druhém dílu mechanismu (3), s nímž aretacní západka (25) pri protácení druhého dílu mechanismu (3) vzhledem k prvnímu dílu mechanismu (2) spolupusobí, a který je vytvoren a urcen k tomu, aby v predem urceném úhlovém rozsahu zabranoval záberu aretacní západky (25) do ozubení (31) druhého dílu mechanismu (3). Alespon jeden ze segmentu volného výkyvu (62, 66, 72; 811, 821, 831) je v axiálním a/nebo radiálním smeru k ose otácení (A) presazen vuci ostatním segmentum volného výkyvu (62, 66, 72; 811, 821, 831). Tímto zpusobem je vytvoren aretacní mechanismus s tremi západkami, který se vyznacuje zvetšeným rozmezím výkyvu.

Description

Aretační mechanismus pro vzájemné upnutí dvou dílů vozidla

Oblast techniky

Vynález se vztahuje na aretační mechanismus pro upnutí dvou dílů vozidla podle prvního patentového nároku.

Takový aretační mechanismus obsahuje první díl mechanismu, dále druhý díl, uspořádaný otočně vzhledem k prvnímu dílu mechanismu na otočné ose, a tři aretační západky posuvně uspořádané na prvním dílu mechanismu. Aretační západky jsou vytvořeny a určeny k aretačnímu sepnutí prvního dílu mechanismu s druhým dílem mechanismu do záběru s ozubením druhého dílu mechanismu a k vyvedení aretace ze záběru s ozubením druhého dílu mechanismu.

Dosavadní stav techniky

Takový aretační mechanismus může sloužit například na sedadle vozidla k aretaci polohy opěradla vzhledem ksedáku a kudržování opěradla varetovaném stavu vdané poloze vzhledem k sedáku. Uvolněním aretace se opěradlo uvolňuje, takže je pak možno polohu opěradla přestavovat vzhledem k sedáku, aby se poloha opěradla vhodně přizpůsobila nebo aby se opěradlo sklopilo směrem dopředu pro zvětšení úložného prostoru za opěradlem nebo se umožnil vstup pasažéra na sedadla za předním opěradlem.

Za účelem překlopení opěradla určeným způsobem do sklopené polohy vychýlené dopředu používají běžné aretační mechanismy takzvané segmenty volného výkyvu, ve kterých aretační západky aretačního mechanismu nemohou vstoupit do záběru s ozubením na druhém dílu mechanismu. Za tím účelem jsou na druhém dílu mechanismu vytvořeny segmenty volného výkyvu, jednotlivě přiřazované vždy k jedné aretační západce a spolupůsobící při otáčení druhého dílu mechanismu vzhledem k prvnímu dílu mechanismu, například při naklápění opěradla, s aretačními západkami tak, že v segmentu volného výkyvu (který odpovídá předem stanovenému úhlovému segmentu na výkyvné dráze aretačního mechanismu), je záběr aretační západky do ozubení druhého dílu mechanismu znemožněn.

U aretačního mechanismu, známého z patentu DE 10 2006 000 523 Al, spolupůsobí tři aretační západky uložené na prvním dílu mechanismu, mající okrajové vedení vytvarované do druhého dílu mechanismu obsahujícího tři segmenty volného výkyvu zasahující radiálně dovnitř. Tím, že v segmentech volného výkyvu vstoupí výstupky, zřízené na aretačních • ·· Φ» ····♦ ·♦

4« 4 4 φ φ « ΦΦ ·· • ·· *···» · *2· • · · · · · ·· ·* ·· ·· ··· «·· *♦ západkách, do úhlového rozmezí segmentů volného výkyvu, jsou aretační západky v segmentech volného výkyvu drženy v radiálně dovnitř zasunuté poloze a tím nemohou vstoupit do záběru s ozubením druhého dílu mechanismu. Aretace aretačního mechanismu je tak v segmentech volného výkyvu znemožněna.

U aretačního mechanismu obsahujícího tři aretační západky jsou tyto tři aretační západky rovnoměrně rozloženy na prvním dílu mechanismu a tedy vzájemně přesazeny o 120° kolem osy otáčení. Je-li ke každé aretační západce přiřazeno okrajové vedení, rozkládající se na určitém úhlu a vykazující segment volného výkyvu, je tím vytvořen segment výkyvu omezený tím, že se segmenty volného výkyvu na druhém aretačním mechanismu musejí pravidelně opakovat. Dosažitelný segment výkyvu aretačního mechanismu je tím omezen. Zejména pak je možno aretační mechanismus vykývnout o maximálně 120°, než aretační západky vstoupí do okrajového vedení dané sousední aretační západky, protože se okrajová vedení opakují periodicky s úhlovou roztečí 120°.

Z patentu DE 102 178 73 B4 je známý aretační mechanismus, u kterého je vytvořena pouze jedna ze tří aretačních západek pro součinnost se segmentem volného výkyvu. Ke zbývajícím dvěma aretačním západkám nejsou přiřazeny žádné segmenty volného výkyvu, takže těmto aretačním západkám při naklápění aretačního mechanismu není navíc znemožněno vstoupit do aretačního záběru s ozubením druhého dílu mechanismu. Tímto způsobem sice lze primárně dosáhnout většího rozsahu výkyvu aretačního mechanismu. Současně však existuje při vykývnutí aretačního mechanismu nebezpečí, že se aretační západky dostanou do dotyku s ozubením druhého dílu mechanismu a tak zabrání výkyvu nebo jej aspoň znesnadní, a to může vést případně k poškození aretačního mechanismu.

Z patentu DE 10 2006 015 560 B3 je znám aretační mechanismus se čtyřmi aretačními západkami, z nichž dvě spolupůsobí se vzájemně protilehlými okrajovými vedeními v radiálně vnější poloze, a dvě se vzájemně protilehlými okrajovými vedeními v radiálně vnitřní poloze ve dvojicích za účelem znemožnění záběru v segmentu volného výkyvu. Konstrukční řešení takového čtyři aretační západky obsahujícího aretačního mechanismu se zásadně liší od aretačního mechanismu obsahujícího tři aretační západky. U aretačního mechanismu obsahujícího tři aretační západky je párové uspořádání aretačních západek a vytvoření vzájemně protilehlých okrajových vedení se segmenty volného výkyvu nemožné.

Cílem tohoto vynálezu je vytvořit aretační mechanismu obsahující tri aretační západky a vyznačující se zvětšeným rozsahem výkyvu.

• · · · · · · · · •·· ·· 99 999 999 ·♦

Podstata vynálezu

Tuto úlohu řeší předmět vynálezu se znaky podle prvního patentového nároku.

Podle vynálezu se při tom uvažuje, že alespoň jeden ze segmentů volného výkyvu je v axiálním a/nebo radiálním směru vzhledem k ose otáčení přesazen oproti zbývajícím segmentům volného výkyvu.

U běžných dosavadních aretaČních mechanismů jsou segmenty volného výkyvu uspořádány v axiální rovině ve stejné radiální poloze vůči ose otáčení. Na rozdíl od toho tento vynález předpokládá, že by segmenty volného výkyvu byly v axiálním a/nebo radiálním směru vzájemně přesazeny, takže segmenty volného výkyvu, přiřazené kjednotlivým aretačním západkám by již v téže rovině nebo radiálně v téže poloze uspořádány nebyly. Tím by se umožnilo uspořádat okrajová vedení, jejichž součástí jsou segmenty volného výkyvu a s nimiž při výkyvech aretačního mechanismu spolupůsobí aretačni západky tak, aby se ve svém opisovaném úhlovém segmentu překrývaly, aniž by se okrajová vedení jednotlivých aretačních západek navzájem rušila.

Každá aretačni západka může mít vždy jeden v axiálním směru přečnívající výstupek, který je vytvořen a určen ktomu, aby spolupůsobil s přiřazeným segmentem volného výkyvu. Segment volného výkyvu je vytvořen jako segment okrajového vedení uspořádaného na druhém dílu mechanismu, přesazený radiálně směrem dovnitř oproti alespoň jednomu dalšímu segmentu a sloužící ktomu, aby se mechanicky součinností spříslušným výstupkem na přičleněné aretačni západce v předem stanoveném úhlovém rozsahu (rozsahu volného výkyvu) zabránilo vysunutí aretačních západek směrem ven a tím i záběru s ozubením na druhém dílu aretačního mechanismu. Okrajové vedení může být například vytvořeno v podobě kulisy nebo radiálně vnitřní hrany na druhém dílu mechanismu. Při vykývnutí druhého dílu mechanismu vzhledem k prvnímu dílu se pohybuje každá z aretačních západek spředsazeným výstupkem podél svého přiřazeného okrajového vedení a dostane se do úhlového rozsahu segmentu volného výkyvu, odpovídajícího danému segmentu volného výkyvu, ve kterém aretačni západka nemůže být posunuta do radiálně vnější polohy a tak se nemůže dostat do záběru s ozubením druhého dílu mechanismu. Spolupůsobením nástavců se segmenty volného výkyvu se takto zabraňuje tomu, aby v segmentu volného výkyvu mohla západka zaskočit, takže v tomto segmentu volného výkyvu je umožněno volné vychylování aretačního mechanismu bez jakýchkoliv překážek.

v · ···· · ·* • a· ··· · · · · • ·· · · «·· · · · ···*·· ♦ * · · 4 ··· ·· *« ·· ·· ··

Díky tomu, že segmenty volného výkyvu a tím i okrajová vedení jsou axiálně a/nebo radiálně vzájemně přesazena, se dosahuje toho, že výstupek určité aretační západky nemůže vstoupit do okrajového vedení přiřazeného k jiné aretační západce. Okrajová vedení, určující kyvnou dráhu druhého dílu mechanismu vzhledem k prvnímu dílu mechanismu ve směru obvodu kolem osy otáčení mohou opisovat úhel přesahující 120°, aniž se při tom úhlově přesahují.

K jednotlivým aretačním západkám přiřazená okrajová vedení mohou být vytvořena na kruhové vložce se zkrutnou pevností, uspořádaná na druhém dílu mechanismu. Díky použití kruhové vložky lze aretační mechanismus individuálně přizpůsobovat tím, že se pomocí dané kruhové vložky mohou vhodným způsobem definovat segmenty volného výkyvu a příslušná okrajová vedení, a přizpůsobovat je způsobu použití aretačního mechanismu (například pro určité sedadlo ve vozidle). Aretační mechanismus je pak možno v podstatě provést konstrukčně stejný a použitím různých kruhových vložek je naladit na různé aplikační určení. Za účelem definování okrajových vedení v axiálně různých rovinách je při tom možno používat i několik, například dvě nebo tři axiálně vzájemně přesazené kruhové vložky.

Je rovněž možno naformovat okrajová vedení jednokusově integrálně na druhém dílu mechanismu. Hrany, vytvářející kulisy nebo okrajová vedení je možno při tom vytvarovat do základové desky druhého dílu mechanismu, přičemž je též možno vyformovat okrajová vedení v jedné axiální rovině na druhý díl mechanismu a doplňkově použít jednoho nebo několika kruhových vložek za účelem definování okrajových vedení v dalších axiálních rovinách.

Při jednom způsobu provedení aretačního mechanismu jsou segmenty volného výkyvu přiřazené k aretačním západkám vesměs vzájemně přesazeny v radiálním směru k ose otáčení. Segmenty volného výkyvu a s tím i příslušná okrajová vedení se nalézají v radiálně odlišných polohách, což umožňuje, aby se okrajová vedení mohla úhlově překrývat, aniž by některá aretační západka při výkyvu vběhla do okrajového vedení některé jiné aretační západky.

Odpovídajícím způsobem jsou při tom také nástavce, uspořádané na aretačních západkách, za účelem součinnosti s radiálně přesazenými segmenty volného výkyvu vzájemně radiálně přesazeny.

Podle dalšího způsobu provedení jsou segmenty volného výkyvu přiřazené k jednotlivým aretačním západkám vzájemně přesazeny v axiálním směru dle osy otáčení. Segmenty volného výkyvu a příslušná okrajová vedení se nalézají na axiálně rozdílných rovinách. Tím, že nástavce aretačních západek jsou vytvořeny tak, že mohou spolupůsobit pouze s okrajovým

vedením a segmentem volného výkyvu v jedné jediné axiální rovině, je znemožněno, aby se jednotlivá okrajová vedení vzájemně rušila. Díky tomu je umožněno, aby se jednotlivá okrajová vedení mohla úhlově překrývat, když jednotlivá okrajová vedení opisují úhel přesahující 120°.

Podle jiného způsobu provedení jsou uspořádány dva segmenty volného výkyvu v téže axiální rovině a v téže radiální poloze, zatímco třetí segment volného výkyvu je přesazen v radiálním směru k oběma ostatním segmentům volného výkyvu. Je také možné přesadit tento třetí segment volného výkyvu v radiálním i axiálním směru nebo jen v radiálním směru k oběma ostatním segmentům volného výkyvu. Dva z oněch tří segmentů volného výkyvu tedy navzájem v axiálním či radiálním směru vzájemně přesazeny nejsou. Třetí segment volného výkyvu je naproti tomu axiálně a/nebo radiálně k oněm dvěma prvním segmentům volného výkyvu přesazen, čímž je vytvořena možnost, aby každé z okrajových vedení mohlo opisovat úhel větší než 120°.Okrajová vedení obou prvních segmentů volného výkyvu se při tom nepřekrývají, nýbrž jsou ve směru obvodu na sebe následně navázána (radiálně probíhající středové osy přiřazených segmentů volného výkyvu mají úhlový odstup větší než 120°), zatímco k třetí aretační západce přiřazené okrajové vedení se s oběma ostatními okrajovými vedeními úhlově překrývá, při tom však je radiálně a/nebo axiálně k oběma prvním okrajovým vedením přesazeno, a je tedy od nich prostorově odděleno.

Aby obě aretační západky, které jsou přiřazeny k oběma vzájemně nepřesazeným segmentům volného výkyvu, mohly spolupůsobit se segmenty volného výkyvu a s příslušnými okrajovými vedeními, má každá z nich po jednom výstupku, přičemž tyto mají vzájemně ve směru obvodu kolem osy otáčení úhlový rozestup větší než 120°. Základem toho je, že pokud dva segmenty volného výkyvu jsou uspořádány v axiálně totožné rovině a radiálně stejné poloze a mezi jejich radiálními středovými osami mají úhlovou rozteč větší než 120°, musejí mít výstupky na aretačmch západkách odpovídající úhlovou rozteč větší než 120°, aby mohly spolupůsobit se svými přiřazenými segmenty volného výkyvu.

Jsou-li aretační západky ve směru obvodu kolem osy otáčení uspořádány ve stejné vzájemné úhlové rozteči na prvním dílu mechanismu, jsou nástavce obou aretačmch západek, které jsou přiřazeny oněm oběma axiálně a radiálně vzájemně nepřesazeným segmentům volného výkyvu, uspořádány s přesazením vždy o určitý úhel kolem osy otáčení proti radiálně probíhajícím středovým osám aretačních západek na aretačních západkách, k dosažení úhlové rozteče mezi nástavci větší než 120°. Nástavce se tedy nebudou nalézat na radiálních χ ·*♦···· ····

Χ2· · ·· · · ♦·· · · · ιτρ ··«·· · · · · (4 */ ·«··*· · · □ ··* ·« · ··· ··· ·· středových osách aretačních západek, nýbrž jsou vždy uspořádány s přesazením směrem k vnějšímu okraji doprava nebo doleva od středové osy dané aretační západky.

K dosažení úhlové rozteče mezi nástavci více než 120°, je také možno uspořádat aretační západky ve směru obvodu kolem osy otáčení s nestejnoměrným rozložením na prvním dílu mechanismu, přičemž ty aretační západky, které jsou přiřazeny k oběma axiálně či radiálně nepřesazeným segmentům volného výkyvu, vykazují ve směru obvodu kolem osy otáčení úhlovou rozteč větší než 120°, měřeno mezi radiálně probíhajícími středovými osami aretačních západek. Pak jsou výstupky umístěny vždy na středové ose aretačních západek.

Pro rozmístění výstupků na aretačních západkách pro součinnost se segmenty volného výkyvu a příslušnými okrajovými vedeními lze uvažovat různé možnosti. Nejprve je možno jednotlivě nafbrmovat jeden výstupek na základním tělese každé aretační západky. Při rozvinutí tohoto řešení lze však s výhodou za účelem vytvoření výstupku použít stavebnicového prvku, uspořádaného na základním tělese aretační západky. Pro každou aretační západku lze použít základního tělesa, přičemž v závislosti na žádané poloze a na provedení výstupku je možno stavebnicové prvky měnit. Stavebnicový prvek může být například řešen jako zalisovaný dílec, který se zamáčkne do vybrání v základním tělese aretační západky a může být zhotoven z kovu.

U jednoho výhodného provedení je také možno vytvořit stavebnicový prvek tak, že jej lze se základním tělesem spojit s různým směrováním za účelem utváření různých výstupků na aretační západce. Má to další výhodu v tom, že je možno vytvořit různé výstupky s použitím téhož stavebnicového dílu. V závislosti na nastavení a uspořádání stavebnicového prvku na základním tělese aretační západky se tak vytvářejí vhodným způsobem vzájemně přesazené výstupky.

Je případně též možno za účelem vytvoření různých výstupků na základním tělese aretační západky zřídit čep s přesazením proti středové ose. Tento čep může přečnívat mimo základní těleso na obě strany, přičemž je možno čep otáčet pro získání přesazení výstupku vlevo nebo vpravo od středové osy. To vyžaduje současně řešení protistrany na segmentu aretační západky na prvním dílu mechanismu, umožňuje to však použití konstrukčně jednotné aretační západky pro výstupek vlevo či vpravo od středové osy.

Alternativně je možno uspořádat takový čep na aretační západce i jako posuvný. Čep při tom vyčnívá v jedné poloze po jedné straně aretační západky a vytváří výstupek vlevo nebo vpravo od středové osy. K vytvoření výstupku na druhé straně od středové osy, otočíme aretační západku a čep protlačíme skrz západku. Uvolňování na prvním dílu mechanismu pak není třeba provádět.

• ··	··	• •44	4 4·
• · 4 4	• 4	•	44 4 ·
4 44	• 4	44·	4 4 ·
• 4 ·	4 4	4	4 4·
444 44	44	44·	444 44

Přehled obrázků na výkresech

Podstata vynálezu je následně blíže vysvětlena na příkladech provedení, uvedených na obrázcích, které znázorňují:

Obr. 1 perspektivní pohled na dílčí řez aretaČním mechanismem;

Obr. 2 perspektivní pohled na jedno provedení prvního dílu aretačniho mechanismu s vodícími prvky a s úložnými prvky na něm uloženými;

Obr. 3 pohled shora na aretační západky instalované na prvním aretačním dílu aretačniho mechanismu podle obr. 2;

Obr. 4 pohled shora na uspořádání podle obr. 3, navíc znázorňující první kruhovou vložku spolupůsobící s výstupky dvou aretačních západek;

Obr. 5 pohled na uspořádání podle obrázku 3, navíc znázorňující druhou kruhovou vložku v axiálním přesazení, spolupůsobící s výstupkem třetí aretační západky;

Obr. 6A, 6B pohledy na řez aretační západkou, spolupůsobící s první kruhovou vložkou podle obrázku 4;

Obr. 6C, 6D pohledy na řez aretační západkou, spolupůsobící s druhou kruhovou vložkou podle obrázku 5;

Obr. 7A perspektivní pohled na základní těleso aretační západky;

Obr. 7B, 7C pohledy na stavebnicový prvek pro spojení se základním tělesem podle obrázku 7A;

Obr. 8A-8C pohledy na tři aretační západky s různě nasměrovanými stavebnicovými prvky uspořádanými na základním tělese podle obrázku 7A, vytvářejícími různé výstupky;

Obr. 9 pohled na aretační západku uspořádanou podle obrázku 2, vytvořenou podle obrázku 8A-8C na prvním dílu aretačniho mechanismu, navíc představující první kruhovou vložku spolupůsobící s výstupky dvou aretačních západek;

Obr. 10 <P

• · · 4 »· 44 444

4· 4 · • ♦ pohled na aretační západku uspořádanou podle obrázku 2, vytvořenou podle obrázku 8A-8C na prvním dílu aretačniho mechanismu, navíc představující axiálně přesazenou druhou kruhovou vložku spolupůsobící s výstupkem třetí aretační západky;

Obr. 11 schématický pohled na kruhovou vložku s radiálně navzájem přesazenými okrajovými vedeními na ní instalovanými.

Příklady provedení vynálezu

Obrázek 1 ukazuje perspektivní pohled na částečný řez jednoho provedení aretačniho mechanismu 1, jehož je možno použít například při přestavování sedadla k nastavení sklonu opěradla sedadla. Konstrukčně shodné aretační mechanismy 1 jsou při tom po obou stranách opěradla uspořádány kyvně podél axiální osy opěradla se vzájemným přesazením a jsou navzájem spojena ovládací hřídelí rozkládající se podél otočné osy A. Aretační mechanismus 1 slouží k aretaci polohy opěradla ve vztahu k sedací ploše sedadla vozidla a udržuje opěradlo v dané poloze k sedací ploše sedadla. Pomocí ovládací páčky je možno uvést v činnost ovládací hřídel vzájemně spojenou s aretačním mechanismem L čímž se aretace aretačniho mechanismu 1 uvolní a umožní přestavení polohy opěradla.

Aretační mechanismus 1 znázorněný na obrázku 1 sestává z prvního dílu aretačniho mechanismu 2, který je otočně kolem osy otáčení A spojen s druhým dílem aretačniho mechanismu 3 prostřednictvím upínacího kroužku 5 napevno upevněného na prvním dílu mechanismu 2. Při použití k aretaci polohy opěradla je možno první díl mechanismu 2 spojit například se sedací plochou sedadla a druhý díl mechanismu 3 s opěradlem, přičemž kyvná osa mezi opěradlem a sedací plochou sedadla odpovídá otočné ose A aretačniho mechanismu

1.

Pro účely aretace jsou na prvním dílu mechanismu 2 uspořádány tři aretační západky 25 vzájemně přesazené kolem otočné osy A po 120° úhlové rozteče, které jsou uloženy suvně na prvním dílu mechanismu 2 přes vodící prvky 2Γ, 22' do radiálního přestavného směru V a mohou být přes vnější ozubení 250 uvedeny do aretační polohy aretačniho mechanismu Ido záběru s ozubením 31 druhého dílu aretačniho mechanismu 3, vytvořeného jako vnitřní ozubení na kruhovém segmentu 33.

Ve stavu podle obrázku 1 se nalézají aretační západky 25 v radiálně směrem ven vysunuté poloze, v níž svým ozubením 250 zabírají do ozubení 31 druhého dílu mechanismu 3. Za ·« «· ····· ·· ♦ · * · f ·· f· * · ♦·· · · ···* · · .u • ·· *· ··· ··· ·· tohoto stavu je aretační mechanismus aretován, takže první díl mechanismu 2 nemůže vykonávat kyvný pohyb vzhledem k druhému dílu mechanismu 3.

Při provedení podle obrázku 1 jsou vodící prvky 2Γ, 22', které navádějí aretační západky 25 v radiálním směru provedeny jako vypuklé, ve směru druhého dílu mechanismu 3 z kotoučovitého základního tělesa 20 vystupující segmenty, a sloužící jednak k radiálnímu vedení aretačních západek 25 a dále k uložení prvního dílu aretačního mechanismu 2 na druhém dílu aretačního mechanismu 3. Za tímto účelem vodící prvky 2Γ, 22' svými vnějšími segmenty 21Γ. 221' kluzně přiléhají k ozubem 31 druhého dílu aretačního mechanismu 3, vytvořenému jako vnitřní ozubení, takže první díl aretačního mechanismu 2 zůstává volně výkyvný kolem osy otáčení A vzhledem k druhému dílu aretačního mechanismu 3.

Aretace aretačního mechanismu 1 se uskutečňuje pomocí aretačních západek 25, které v aretovaném stavu jsou prostřednictvím ozubení 250 v záběru s ozubením 31 druhého dílu aretačního mechanismu 3. Ovládání aretačních západek 25 k provedení aretace aretačního mechanismu 1 nebo k uvolnění aretace se při tom provádí prostřednictvím ovládacího prvku 4, uspořádaného mezi prvním dílem aretačního mechanismu 2 a druhým dílem aretačního mechanismu 3, který je vytvořen jako kotouč a má pro vtažení ovládacího hřídele středovou úložnou dutinu 42 prostupující skrz díly aretačního mechanismu 2,3 ve vybráních 27,32.

Na ovládacím prvku 4 jsou vytvořeny kolem otočné osy A o 120° vzájemně přesazené konstrukčně totožné kulisy 41, do kterých zasahuje vždy jeden ovládací prvek 251 aretační západky 25. Každý ovládací prvek 251 přiléhá k vnějšímu kulisovému segmentu 410 kulisy 41 a klouže při natáčení ovládacího prvku 4 kolem otočné osy A podél vnějšího kulisového segmentu 410.

Na ovládacím prvku 4 je dále na zadní straně uspořádán vypuklý, s přesahem tvarovaný ovládací kroužek, vytvářející po svém vnějším obvodě vodící segment 430, který se přes vačku 252, vytvořenou na spodním konci aretačních západek 25, dostává do styku se západkami 25 uloženými na prvním dílu aretačního mechanismu 2,

V aretovaném stavu, při němž jsou aretační západky 25 vysunuty radiálně směrem ven a prostřednictvím svých ozubení 250 jsou v záběru s ozubením 31 druhého dílu mechanismu, se nalézá ovládací prvek 251 aretačních vaček 25 v dotyku s radiálně směrem ven přesazeným segmentem vnějšího kulisového segmentu 410, a současně přiléhá vačka 252 aretační západky 25 vždy k jednomu rovněž směrem ven přesazenému segmentu vodícího segmentu

* 99 *4 ·· f ♦ 4 4· • ·· · 4·♦♦	• ♦· ♦ 4 4 · • 4 ·
t · « 4 · 4 ··· ·· »4 ««»	: :ia ··· ·♦

40. Prostřednictvím ovládacího prvku 4 jsou tak aretační západky 25 udržovány v záběru s ozubením 31 druhého dílu mechanismu 3.

Za účelem ovládání aretačních západek 25 se ovládací prvek 4 vykývne kolem otočné osy A - při pohledu podle obrázku 1 je to proti směru hodinových ručiček. Přitom klouže ovládací prvek 251 každé jednotlivé aretační západky 25 podél vnějšího kulisového segmentu 410 dané přiřazené kulisy 41, a dále na spodním konci aretační západky 25 vytvořená vačka 252 po vodícím segmentu 430, až se ovládací prvek 251 dostane do dotyku s radiálně směrem dovnitř přesazeným úsekem vnějšího kulisového segmentu 410 a vačka 252 do dotyku s radiálně směrem dovnitř přesazeným úseku vodícího segmentu 430 a tím se aretační západka 25 vtáhne radiálně dovnitř. V tomto odblokovaném stavu již aretační západka 25 nezabírá do ozubení 31 druhého dílu mechanismu 3, takže první díl mechanismu 2 je odblokován od druhého dílu mechanismu 3 a lze jím volně vykývnout kolem osy A vzhledem k druhému dílu mechanismu 3.

Jak znázorněno na obrázku 1, jsou u prvního dílu mechanismu 2 v komůrkách 23 uspořádány pružící prvky 24, které jsou pomocí přídržných prvků 230 přidržovány na prvním dílu mechanismu 2. Pružící prvky 24 přetlačují ovládací prvek 4 relativně směrem k prvnímu dílu mechanismu 2 do aretovaného stavu podle obrázku 1, takže aretační mechanismus 1, pokud není aktivován ovládací prvek 4, drží aretační západku 25 v aretované poloze a první díl aretačního mechanismu 2 je vzhledem k druhému dílu aretačního mechanismu 3 aretován.

Obrázek 2 podává perspektivní pohled na způsob provedení prvního dílu aretačního mechanismu 2, kde jsou zřízeny vodící prvky 21, 22 pro vedení vždy jedné aretační západky 25 (na obrázku 2 nezakresleny) a odděleně od vodících prvků 21.22 vytvořené úložné prvky

26. Odhlédneme-li od strukturování prvního dílu aretačního mechanismu 2, odpovídá konstrukce a způsob funkce aretačního mechanismu, používajícího tohoto modifikovaného prvního dílu mechanismu na obrázku 1 uvedenému a výše popisovanému aretačnímu mechanismu L

Vodici prvky 21, 22 vytvářejí vždy ve dvojicích vzájemně souběžně probíhající úseky vedení západek 210, 220, mezi nimiž jsou vedeny západky. První díl mechanismu 2 je řešen k uložení celkem tří západek, takže první díl mechanismu 2_má celkem 6 vodících prvků 21,

22. Vodící prvky 21, 22 jsou vytvořeny jako vypuklé, v axiálním směru přečnívající segmenty na kruhovém základním tělese 20 prvního dílu aretačního mechanismu 2. Prostorově odděleně a jako samostatné vypuklé segmenty jsou zřízeny tři úložné prvky 26, které jsou vzájemně přesazeny po 120° a mají vnější zakřivený úložný segment 260, který při namontovaném

44			• · »
• *	*	•	•	• 4 · ·
··	«	♦	• 44	4 4 ·
4 ·	• *	4	• *	: : íc
4	•	•	«
« *4	*4	444	··· 4 ·

aretačním mechanismu 1 (viz obr. 1) kluzně přiléhá k ozubení 31 druhého dílu mechanismu 3. Prostřednictvím úložných prvků 26 je první díl mechanismu 2 uložen kyvně kolem osy otáčení A vzhledem k druhému dílu mechanismu 3, a může vykonávat kyvný pohyb vzhledem k druhému dílu mechanismu 3, pokud aretační západky nezabírají do ozubení 31 druhého dílu mechanismu 1

Při provedení podle obrázku 2 jsou na vnějších segmentech vodících prvků 21,22 vytvořena ozubení 211,221, která jsou přivrácena směrem k ozubení 31 druhého dílu mechanismu 3. Za normálního provozního stavu aretačního mechanismu 1 sice tato ozubení 211, 221 nestojí v záběru s ozubením 31 druhého dílu mechanismu 3, avšak při zátěži nehodového charakteru mohou vstoupit do záběru s ozubením 31 druhého dílu mechanismu za účelem vytvoření přídavné opory.

Na obrázku 3 je znázorněn první díl mechanismu 2 podle obrázku 2 včetně na něm uspořádaných aretačních západek 25a. 25b, 25c. Při tomto způsobu provedení jsou aretační západky 25a, 25b, 25c na prvním dílu mechanismu rozloženy rovnoměrně a mají úhlové rozteče mezi svými radiálními středovými osami v párech vždy 120°.

Na všech aretačních západkách 25a, 25b, 25c je vytvořen výstupek 28a. 28b, 28c pro součinnost s axiálně navzájem přesazenými kruhovými vložkami 6, 7 znázorněnými na obrázcích 4 a 5.

Kruhové vložky & 7 podle obrázků 4 a 5 jsou jednotlivě s pevností ve zkrutu uspořádány na druhém dílu mechanismu 3 (viz obrázek 1), a za tím účelem je možno vložit je do kruhového segmentu 33 druhého dílu mechanismu 3.

Kruhové vložky 6, 7 definují vzájemně axiálně přesazené řídící roviny s okrajovými vedeními, která jsou jednotlivě vytvářena radiálně vnitřní hranou 60, 70 kruhových vložek 6,

7. Okrajová vedení jsou při tom definována segmenty 61, 63, 65 a radiálně dovnitř přesahujícími segmenty volného výkyvu 62, 66 (kruhová vložka 6) resp. segmentem 71 a radiálně dovnitř přesahujícím segmentem volného výkyvu 72 (kruhová vložka 7). Segmenty volného výkyvu 62.66, 72 jsou uzpůsobeny pro součinnost s výstupky 28a, 28b, 28c, přičemž tím, že segmenty volného výkyvu 62, 66, 72 jsou radiálně oproti segmentům 61, 63, 65 resp. 71 přesazeny směrem dovnitř, nemohou být výstupky 28a, 28b, 28c posunuty do radiálně vnější polohy, když výstupky 28a, 28b, 28c zůstávají vždy v úhlovém úseku jednoho ze segmentů volného výkyvu 62, 66, 72, čímž nemohou vstoupit do záběru s ozubením 31 druhého dílu mechanismu 3.

*«V ** •99

999999

9

999

9 9

999 99

9 · · ··

Výstupky 28a, 28b, 28c tím vymezují rozsah volného výkyvu odpovídající rozsahu úhlu γ2 (obr. 4), ve kterém aretace aretačního mechanismu 1 není možná a druhý díl mechanismu 3 se může volně bez překážky vychylovat oproti prvnímu dílu mechanismu 2. Pokud za stavu, kdy výstupky 28a, 28b. 28c stojí v úhlovém rozsahu některého ze segmentů volného výkyvu, ovládací prvek 4 (již) není aktivován (například proto, že se ovládací páčka pustí), dostanou se výstupky 28a, 28b, 28c do dotyku vždy s jedním ze segmentů volného výkyvu 62, 66, 72) aniž by tím došlo k aretaci aretačního mechanismu l·

Jak znázorněno na obrázku 3, je výstupek 28b uspořádán na středové ose Mb aretační západky 25b. Výstupky 28a, 28c aretačních západek 25a, 25c jsou naproti tomu o úhel a případně o protisměrný úhel cťoproti středové ose Ma, Mc aretačních západek 25a, 25c přesazeny, takže tím vznikne úhlový odstup mezi výstupky 28a, 28c větší než 120°, totiž 120°+2a.

Výstupek 28b je vytvořen k tomu, aby spolupůsobil s kruhovou vložkou 7 axiálně přesazené řídící roviny podle obrázku 5. Výstupky 28a, 28c naproti tomu spolupůsobí s kruhovou vložkou 6 axiální řídící roviny podle obrázku 4. Za tímto účelem je, jak znázorňují obrázky 6A a 6B, výstupek 28a (a příslušně i výstupek 28c) vytvořen tak, aby mohl vstoupit do vzájemného působení pouze s kruhovou vložkou 6 (která je uspořádána v sousedství axiální roviny aretačních západek 25a. 25b, 25c). Výstupek 28b aretační západky 25b je naproti tomu, jak znázorňuje obr. 6C a 6D, s radiálním relativním přesazením vůči výstupkům 28a, 28c, uspořádán na aretační západce 25b, a protože úsek 71 kruhové vložky 7 je vzhledem k úsekům 61,63, 65 kruhové vložky a rovněž segment volného výkyvu 72 kruhové vložky 7 vzhledem k segmentům volného výkyvu 62, 66 kruhové vložky 6 uspořádán v radiálně dále dovnitř posunuté poloze, může vstoupit do součinnosti pouze s kruhovou vložkou 7,

Kruhové vložky 6,7 definují okrajová vedení v axiálně rozdílných rovinách, které jsou současně vzájemně radiálně přesazena. Segmenty volného výkyvu 62, 66 kruhové vložky 6 se při tom nalézají v téže axiální rovině v téže radiální poloze a tedy radiálně a axiálně vzájemně přesazeny nejsou. Segment volného výkyvu 72 kruhové vložky 7 je naproti tomu jak axiálně, tak i radiálně oproti segmentům volného výkyvu 62,66 kruhové vložky 6 přesazen.

Tímto způsobem se dosahuje pro aretační mechanismus 1. rozsahu výkyvu β (obr. 4), opisujícího úhel větší než 120° (který podle úhlové rozteče mezi výstupky 28a, 28c činí 120°+2α). V rozmezí tohoto výkyvného rozpětí β se mohou výstupky 28a, 28c pohybovat po kruhové vložce 6, aniž by zaběhly do úseku okrajového vedení kteréhokoliv jiného výstupku

28a nebo 28c. Segment volného výkyvu 72 se nalézá v axiálně i radiálně jiné poloze, takže výstupek 28b nemůže vstoupit do vzájemného působení s kruhovou vložkou 6.

Na obrázcích 4 a 5 je znázorněn aretační mechanismus varetované poloze, odpovídající výchozí poloze například při vztyčeném opěradle. Z této polohy je možno první díl mechanismu 2 při uvolnění aretace vykývnout oproti druhému dílu mechanismu 3 proti směru hodinových ručiček, čímž se výstupky 28a, 28b, 28c aretačních západek 25a, 25b, 25c pohnou po kruhové vložce 6 resp. po kruhové vložce 7 proti směru hodinových ručiček. Po vychýlení prvního dílu mechanismu 2 o poměrně malý úhel γΐ (viz obr. 4) vstoupí výstupek 28a do úhlového rozmezí segmentu volného výkyvu 62, výstupek 28b do úhlového rozmezí segmentu volného výkyvu 72 a výstupek 28c do úhlového rozmezí segmentu volného výkyvu 66. V mezích úhlu γ2 (viz obr. 4) nemohou aretační západky 25a, 25b, 25c vstoupit do záběru s ozubením 31 druhého dílu mechanismu 3. V rozmezí úseku úhlu γ2 tudíž aretace aretačního mechanismu 1 možná není. Teprve po opuštění rozsahu úhlu γ2 při dalším vykývnutí aretačního mechanismu 1 se výstupky 28a, 28b, 28c dostanou do segmentů 63, 71, 61 kruhové vložky 6 resp. kruhové vložky 7 a tím mimo oblast segmentů volného výkyvu 62,66, 72. V rozmezí úhlu γ3 je pak aretace aretačního mechanismu opět možná.

Obrázek 7A a obrázky 8A až 8C znázorňují sestavu aretačních západek 25a, 25b, 25c se základním tělesem 256, na němž za účelem vytvoření výstupků 28a. 28b, 28c je možno usadit stavebnicový prvek 28. Stavebnicový prvek 28 (obr. 7B, 7C) má úseky 280, 281,282, sloužící jednak k lisovacímu spojení se základním tělesem 256 a dále - v závislosti na směrování stavebnicového prvku 28 na základním tělese 256 - k vytvoření výstupků 28a, 28b, 28c.

Pro spojení stavebnicového prvku 28 se základním tělesem 256 má základní těleso 256 vybrání 254, do něhož lze zalisovat úsek 280 stavebnicového prvku 28. Vybrání 254 má kromě toho boční dutiny 255, vytvořené pro uložení úseku 281 stavebnicového prvku 28. Díky vybrání 254 a dutinám 255 je možno spojovat stavebnicový prvek 28 se základním tělesem 256 v různém nasměrování, totiž, jak znázorňují obrázky 8A až 8C, zalisováním úseku 280 za účelem vytvoření levostranného nebo pravostranného nástavce 28a, 28c (obr. 8A, 8B; výstupky se vytvářejí vždy pomocí úseku 282 stavebnicového prvku 28) nebo zalisováním úseku 281 do dutin 255 za účelem vytvoření středového nástavce 28b (obr. 8C; výstupek je vytvářen úsekem 280 stavebnicového prvku 28).

Na obrázku 9 a obrázku 10 jsou znázorněny takto sestavené aretační západky 25a, 25b, 25c za stavu uspořádaného na prvním dílu mechanismu v součinnosti s kruhovou vložkou 6 první *« Φ· ···· ·♦· • · · * · ·· ·· ·♦ φ φ ΦΦ· « φφ * · · · · ·· · κ··

řídící roviny (obr. 9) a s kruhovou vložkou 7 axiálně přesazené druhé řídící roviny (obr. 10). Způsob funkce je podobný, jak popsáno na základě obrázků 3 až 6.

Obr. 9 a obr. 10 ukazují navíc s ovládacím prvkem 4 (obr. 1) spojený ovládací kotouč 4£ spolupůsobící při ovládání s aretačními západkami 25a, 25b. 25c.

Na obrázku 11 je znázorněn příklad provedení kruhové vložky 6', do níž jsou vytvarovány tři radiálně vzájemně přesazené segmenty volného výkyvu 811, 821, 831. Kruhová vložka 6' definuje tři radiálně přesazená okrajová vedení v podobě první kulisy 81, druhé kulisy 82 a radiálně vnitřní hrany 83 se segmenty 810, 811, 812 (kulisa 81), 820. 821, 822 (kulisa 82) a 830, 831 (vnitřní hrana 83).

Segmenty volného výkyvu 811, 821, 831 leží v jedné axiální rovině, jsou však vzájemně radiálně přesazeny, takže vycházejí okrajová vedení, opisující vždy úhel β větší než 120° a přitom se úhlově překrývají. Rozmezí výkyvu aretačního mechanismu 1, odpovídající úhlu β může tedy být větší než 120°, protože díky radiálnímu přesazení okrajových vedení je vyloučeno, aby nástavec aretační západky spolupůsobící sjedním okrajovým vedením vstoupil do okrajového vedení jiné aretační západky.

Myšlenka, která je základem tohoto vynálezu, není výše uvedeným popisem příkladů provedení omezena.

Například mohou být místo používání kruhových vložek také okrajová vedení integrálně zafbrmována přímo do druhého dílu mechanismu. Zaformováním okrajových vedení by takto vznikl druhý díl mechanismu, který by byl individuálně přizpůsoben aretačnímu mechanismu s požadovaným rozsahem výkyvu.

Existuje dále možnost místo rovnoměrně rozložených aretačních západek 25a. 25b, 25c podle obrázku 3 použít nerovnoměrně na prvním dílu mechanismu rozložených aretačních vložek a nástavce vytvořit jednotlivě vždy v jejich středu. Tím by se dosáhlo úhlového rozponu většího než 120° mezi dvěmi z použitých aretačních západek.

Navíc je možno vytvořit tři axiálně přesazená okrajová vedení použitím tří kruhových vložek, spolupůsobících s odpovídajícími výstupky na daných třech aretačních západkách.

Claims (20)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Aretační mechanismus pro vzájemné upnutí dvou dílů vozidla, obsahuj ící

   - první díl mechanismu

   - druhý díl mechanismu uspořádaný otočně kolem otočné osy vzhledem k prvním dílu mechanismu, a

   - tři aretační západky suvně uspořádané na prvním dílu mechanismu, konstruované a určené k aretaci prvního dílu mechanismu s druhým dílem mechanismu uvedením do záběru s ozubením druhého dílu mechanismu a k uvolnění aretace uvedením mimo záběr s ozubením druhého dílu mechanismu, přičemž každé aretační západce je přiřazen segment volného výkyvu na druhém dílu mechanismu, s nímž aretační západka spolupůsobí při natáčení druhého dílu mechanismu vzhledem k prvnímu dílu mechanismu, a který je zkonstruován a určen k tomu, aby v předem určeném úhlovém rozsahu zabraňoval záběru aretační západky s ozubením druhého dílu mechanismu, vyznačující se tím, že alespoň jeden ze segmentů volného výkyvu (62, 66, 72; 811, 821, 831) je v axiálním a/nebo radiálním směru vůči ose otáčení (A) přesazen oproti zbývajícím segmentům volného výkyvu (62,66,72; 811,821,831).
2. 2. Aretační mechanismus podle nároku 1, vyznačující se rozsahem výkyvu větším než 120°.
3. 3. Aretační mechanismus podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že každá aretační západka (25a, 25b, 25c) má jednotlivě jeden v axiálním směru přečnívající výstupek (28a, 28b, 28c), který je vytvořen a určen k součinnosti s přiřazeným segmentem volného výkyvu (62,66,72; 811,821,831).
4. 4. Aretační mechanismus podle kteréhokoliv z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že každý segment volného výkyvu (62, 66, 72; 811, 821, 831) je vytvořen jako úsek okrajového vedení, uspořádaného na druhém dílu aretačního mechanismu (3), radiálně přesazeného ·« ···· dovnitř naproti alespoň jednomu dalšímu segmentu (61, 63, 65, 71; 810, 812, 820, 822, 830).
5. 5. Aretační mechanismus podle nároku 4, vyznačující se tím, že okrajové vedení je vytvářeno kulisou (81, 82) nebo radiálně vnitřní hranou (60, 70, 83) na druhém dílu aretačniho mechanismu (3).
6. 6. Aretační mechanismus podle nároku 4 nebo 5, vyznačující se tím, že okrajové vedení zadává dráhu výkyvu druhého dílu mechanismu (3) vzhledem k prvnímu dílu mechanismu (2) ve směru obvodu kolem osy otáčení (A).
7. 7. Aretační mechanismus podle nároku 1 až 6, vyznačující se tím, že okrajové vedení je vytvořeno na otočně pevné kruhové vložce (6, 7, 8), uspořádané na druhém dílu mechanismu (3).
8. 8. Aretační mechanismus podle nároku 1 až 6, vyznačující se tím, že okrajové vedení je integrálně vyformováno do druhého dílu mechanismu (3).
9. 9. Aretační mechanismus podle nároku 1 až 8, vyznačující se tím, že segmenty volného výkyvu ( 811, 821, 831) přiřazené k aretačním západkám (25a, 25b, 25c) jsou navzájem přesazeny v radiálním směru k ose otáčení (A).
10. 10. Aretační mechanismus podle nároku 9, vyznačující se tím, že aretační západky (25a, 25b, 25c) mají výstupky (28a, 28b, 28c) pro spolupůsobení se segmenty volného výkyvu (811, 821, 831), které jsou vzájemně přesazeny v radiálním směru kose otáčení (A).
11. 11. Aretační mechanismus podle kteréhokoliv z nároků 1 až 8, vyznačující se tím, že segmenty volného výkyvu přiřazené k aretačním západkám (25a, 25b, 25c) jsou vzájemně přesazeny v axiálním směru k ose otáčení (A).
12. 12. Aretační mechanismus podle kteréhokoliv z nároků 1 až 8, vyznačující se tím, že dva segmenty volného výkyvu (62, 66) v axiálním a radiálním směru kose otáčení (A) vzájemně přesazeny nejsou, zatímco jeden třetí segment volného výkyvu (72) je oproti oběma ostatním segmentům volného výkyvu (62,66) přesazen v radiálním směru.
13. 13. Aretační mechanismus podle nároku 12, vyznačující se tím, že dva první segmenty volného výkyvu (62, 66) mají ve směru obvodu úhlový rozestup (β) mezi svými radiálními středovými osami (Ma, Mc) větší než 120°.
14. 14. Aretační mechanismus podle nároku 12 nebo 13, vyznačující se tím, že třetí segment volného výkyvu (72) je v radiálním a axiálním směru vůči oběma ostatním segmentům volného výkyvu (62,66) přesazen.
15. 15. Aretační mechanismus podle kteréhokoliv z nároků 12 až 14, vyznačující se tím, že obě aretační západky (25a, 25c), které jsou přiřazeny k oběma vzájemně nepřesazeným segmentům volného výkyvu (62, 66), mají každá výstupek (28a, 28c), a tyto mají navzájem ve směru obvodu kolem osy otáčení (A) úhlový odstup (β) větší než 120°.
16. 16. Aretační mechanismus podle nároku 15, vyznačující se tím, že aretační západky (25a, 25b, 25c) jsou ve směru obvodu kolem osy otáčení (A) uspořádány na prvním dílu mechanismu (2) ve stejném vzájemném úhlovém rozestupu, zatímco nástavce (28a, 28c) obou aretačních západek (25a, 25c), které jsou přiřazeny k oběma navzájem nepřesazeným segmentům volného výkyvu (62, 66), jsou jednotlivě uspořádány na aretačních západkách (25a, 25c) vždy s přesazením o úhel (a, a') oproti radiálně probíhajícím středovým osám (Ma, Mc) aretačních západek (25a, 25c).
17. 17. Aretační mechanismus podle nároku 15, vyznačující se tím, že aretační západky (25a, 25b, 25c) jsou ve směru obvodu kolem osy otáčení (A) uspořádány na prvním dílu mechanismu (2) v nestejném vzájemném úhlovém rozestupu, přičemž aretační západky (25a, 25c) přiřazené k vzájemně nepřesazeným segmentům volného výkyvu (62, 66), ve směru obvodu kolem osy otáčení (A) mají úhlový rozestup (β) větší než 120°, měřeno mezi radiálně probíhajícími středovými osami (Ma, Mc) aretačních západek (25a, 25c) a nástavce (28a, 28c) jsou uspořádány vždy na středové ose (Ma, Mc) aretačních západek (25a, 25c).
18. 18. Aretační mechanismus podle kteréhokoliv z předchozích nároků, vyznačující se tím, že pro vytvoření výstupku (28a, 28b, 28c) je na základním tělese (256) dané aretační západky (25a, 25b, 25c) uspořádán stavebnicový prvek (28).
19. 19. Aretační mechanismus podle nároku 18, vyznačující se tím, že stavebnicový prvek (28) je zhotoven jako zalisovatelný prvek, který se zalisuje do vybrání (254, 255) na základním tělese (256) aretační západky (25a, 25b, 25c).
20. 20. Aretační mechanismus podle nároku 18 nebo 19, vyznačující se tím, že stavebnicový prvek (28) lze za účelem vytvoření různých výstupků (28a, 28b, 28c) vytvářených na aretační západce (25a, 25b, 25c) spojit se základním tělesem (256) s různým nasměrováním.