CZ2010367A3 - Pletené bezešvé kalhoty, zejména puncochové kalhoty a zpusob jejich výroby - Google Patents

Abstract

Pletené bezešvé kalhoty, zejména puncochové kalhoty, sestávají z telové cásti (2), klínu a cástí pro lýtka. U telové cásti (2) v podélné rovine soumernosti (S) je vytvoren spojovací rádek (50), na který po obou stranách navazují postupne se zkracující rádky (R1, R2) klínu (4), jejichž koncová ocka (6a, 8a, 10a, 9a, 7a) jsou na jedné strane podélné roviny soumernosti (S) spletena s prvním rádkem (11a) jednoho lýtka (3a), kdežto koncová ocka (6b, 8b, 10b, 9b, 7b) na druhé strane podélné roviny soumernosti (S) jsou spletena s prvním rádkem (11b) druhého lýtka (3b). Pri zpusobu výroby bezešvých pletených kalhot na maloprumerových pletacích strojích opatrených dvema souosými a protilehle usporádanými jehelními válci se zahájí pletení lemu (1) vratným chodem toutéž nití strídave na horním a spodním jehelním válci na menším poctu jehel, než je celkový pocet jehel v každém z obou jehelních válcu, následne se pokracuje pletením telové cásti (2) toutéž nití vratným chodem strídave na horním a spodním jehelním válci. Potom se zapletou toutéž nití ty jehly horního a spodního jehelního válce, jež byly pri pletení telové cásti necinné a uplete spojovací rádek (50) mezi prední (21) a zadní cástí (22) telové cásti (2), návazne se po obou stranách spojovacího rádku (50) na každém jehelním válci zvlášt samostatnou nití uplete vratným chodem postupným zkracováním rádku príslušná polovina klínu (4.1 a 4.2) a následne se rotacním chodem soucasne na obou jehelních válcích a to samostatnou nití na každém jehelním válci upletou lýtka (3a a 3b) a pak se pletení bezešvých kalhot ukoncí.

Description

Pletené bezešvé kalhoty, zejména punčochové kalhoty a způsob jejich výroby

Oblast techniky

Vynález se týká pletených bezešvých kalhot, zejména punčových kalhot, sestávajících z tělové části, klínu a částí pro lýtka a způsobu jejich výroby.

Dosavadní stav techniky

Podle stavu techniky jsou známé pletené výrobky uvažovaného druhu, na příklad punčochové kalhoty, které se vyrábí tak, že se samostatně upletou dvě nohavice, které se v horní části podélně rozstřihnou a následně sešijí, čímž vznikne tělová část. Tato technologie výroby je dokonale propracovaná a na její provádění byly vyvinuty velmi důmyslné, zpravidla automatické a poloautomatické textilní stroje. Hlavní nevýhodou takto vyráběných punčochových kalhot se jeví skutečnost, že v místě vzájemného spojení dvou lýtek a kalhotkové části ve skutečnosti dochází ke spojení tří hadic prakticky do jednoho bodu, který je při nošení nadměrně namáhán a často zde dochází k porušení švu. Další nezanedbatelnou nevýhodou je rovněž ta skutečnost, že šev v kalhotkové části, zejména u dámských punčochových kalhot je do značné míry neestetický, při nošeni je nepříjemný, protože je tužší a objemnější než základní pletenina.

K odstranění hlavní nevýhody klasické výroby punčochových kalhot byla vyvinuta technologie všívání klínu v místě vzájemného spojení lýtek s tělovou částí. Všitím klínu byla prakticky zcela odstraněna hlavní nevýhoda. Jedná se však o technologii, kterou se zatím nepodařilo přijatelně zautomatizovat, takže přináší do výrobního cyklu nežádoucí ruční operace, které zdražují výrobu. Rovněž nevýhoda neestetičnosti švu zůstala nevyřešena.

V průběhu času byly vyvinuty maloprůměrové pletací stroje, jež byly uzpůsobeny k výrobě punčochových kalhot z jednoho kusu bez nutnosti sešívat tělovou část. Existuje několik kategorií těchto pletacích strojů a tím prakticky i výrobků.

Základní kategorii těchto výrobků lze považovat punčochové kalhoty, jejichž výroba v pletařském žargonu byla označována jako „pletení od špice ke špici“. U této skupiny výrobků byla výroba zahájena pletením špice jednoho z lýtek, pokračovala pletením tělové části se současným vytvořením pasového otvoru a byla ukončena upletením druhého lýtka. Jsou známá i řešení, kde tělová část byla pletena vratným chodem a to za účelem získání objemnější

kalhotkovč části. Tato kategorie výrobků však vykazovala jednu podstatnou nevýhodu v nízkém sedu, kterou se nepodařilo odstranit, a byla příčinou toho, že tyto výrobky postupně vymizely z trhu. Zatímco u klasických punčochových kalhot řádky pleteniny v tělové části jsou rovnoběžné s řádky lýtkové části, počet sloupků pleteniny v tělové části je dvojnásobný počtu sloupků lýtkové části a výška kalhotkovč části jc prakticky neomezena, u výrobků kategorie „pletení od špice ke špici“ řádky pleteniny v tělové části jsou v podstatě kolmé na řádky pleteniny v lýtku. Počet sloupků pleteniny, na kterých v tomto případě závisí výška kalhotkovč části, je dokonce nižší, než je počet sloupků v lýtku a má to za následek nedostatečnou výšku tělové části. Je to hlavní příčina, proč tato kategorie výrobků nakonec na trhu nenalezla trvalé uplatnění.

Jinou kategorii výrobků představovaly punčochové kalhoty vyráběné na maloprůměrových pletacích strojích opatřených dvěma jehelními válci. Jeden z této kategorie výrobků byl vyráběn takovým způsobem, že pletení bylo zahájeno pletením tělové části vratným chodem a to na obou jehelních válcích současně. Po upletení tělové části se pokračovalo v současném pletení obou lýtek rotačním chodem, přičemž lýtko pletené na horním jehelním válci bylo vtahováno do dutiny lýtka pleteného v dolním jehelním válci. Hlavními nevýhodami těchto punčochových kalhot byly skutečnosti, že místo spojení obou lýtek s tělovou částí bylo velice náchylné k roztržení pleteniny, samotná koncepce pletacího stroje rovněž neumožňovala dosažení žádané jemnosti pleteniny v tělové části a neumožňovala vytváření vzorů s odhozenou lícní nití a vzorů zesilovaných. Je známo také variantní řešení, kdy zahájení pletení lemu bylo prováděno vratným chodem na menším počtu jehel, než je celkový počet jehel v jehelním válci a následně tělová část byla pletena rotačním chodem jehelních válců, přičemž na části obvodu obou jehelních válců byly obě hadice vzájemné spleteny a následně rozstřiženy. Kvalita takto provedeného švu však byla podřadná a v průběhu času nenalezla uplatněni.

Je známá rovněž kategorie výrobků vyráběných na jed no válcových pletacích strojích a to za pomocí speciálních odhozových platin, popřípadě pomocí přístrojového talíře. U této kategorie výrobků bylo zpravidla upleteno nejprve jedno z obou lýtek, poté řádově polovina obvodu jehelního válce byla převčšena na platiny do nepracovní polohy a pokračovalo se v pletení druhého lýtka. Po upletení druhého lýtka byly odhozeny očka z té části obvodu, kde se nacházely očka prvního lýtka. Poté se pokračovalo v pletení tělové části a to na plném počtu pletacích jehel na jakém byly pleteny obě lýtka. Je známo také technické řešení, kde pomocí přístrojového talíře byl uzavřen otvor vzniklý odhozením pleteniny z části obvodu. Mezi hlavní nevýhody této kategorie výrobků patří nedostatečný počet sloupků pleteniny v tělové části výrobku a zejména nízká estetická hodnota výrobků.

• · · ·

Bezešvý textilní výrobek, například punčochové kalhoty by čistě teoreticky, ale rovněž i prakticky bylo možno vyrábět na známých dvoulůžkových pletacích strojích. Tyto stroje nenašly však uplatnění v praktické výrobě a to zejména pro nízkou produktivitu plochých pletacích strojů v porovnání s málo průměrovými pletacími stroji a v důsledku výskytu neakceptovatelných podélných rýh lýtkové části v případě jemných dámských punčochových kalhot.

Textilní výrobky typu spodního prádla, jako jsou kalhoty typu boxer, kalhotky, slipy a tak podobně se prakticky vyrábí dvěma způsoby. Ten první a v podstatě klasický způsob spočívá ve vyrobení polotovaru například na velkoprůměrových pletacích strojích, v nastřižení polotovaru do příslušného tvaru a v následném sešití do finálního výrobku. Tento klasický způsob výroby má nevýhody spočívající ve vysokém podílu ruční práce s malým stupněm automatizace a dále v tom, že švy zejména v hýžďové části mají výrazně jinou objemnost a pružnost než zbytek výrobku a při nošení jsou pod svrchním ošacením viditelné, což je v mnoha případech nežádoucí. Snaha po dosažení zvýšené pružnosti spodního prádla měla za důsledek zavedení výrobní technologie, kdy polotovar je vyroben na středoprůměrovém pletacím stroji. Následně je polotovar odstřižen od základní nosné pleteniny a okraje jsou zašity. Avšak i takto vyrobené spodní prádlo vykazuje výše uvedené nevýhodné znaky a navíc přináší poměrně značný technologický odpad drahého výchozího materiálu.

Podstata vynálezu

Úkolem vynálezu je proto vytvořit takové kalhoty, které by v co největší míře odstraňovaly nedostatky kalhot, zejména punčochových kalhot podle stavu techniky a navrhuje jednoduchý způsob jejich výroby.

Cílem pak je umožnit, aby citované výrobky bylo možné vyrábět na maloprůměrových pletacích strojích.

Toho se značnou měrou dosáhne u kalhot, zejména punčochových kalhot, sestávajících z tělové části, klínu a částí pro nohy podle vynálezu, jehož podstata spočívá zejména v tom, že u tělové části, v podélné rovině souměrnosti je vytvořen spojovací řádek, na který po obou stranách navazují postupně se zkracující řádky klínu, jejíchž koncová očka jsou na jedné straně podélné roviny souměrnosti spletena s prvním řádkem jednoho lýtka, a koncová očka na druhé straně podélné roviny souměrnosti jsou spletena s prvním řádkem druhého lýtka.

Z anatomického hlediska je pletený bezešvý výrobek podle vynálezu naprosto stejný, jako klasický výrobek zhotovený tradičním způsobem metodou všívaného klínu. Současně však ho převyšuje kvalitou, protože vlastnosti pleteniny v místě spojení tělové části nejsou znehodnoceny přítomnosti švu. Nezanedbatelnou výhodou je dále skutečnost, že dokončením výrobku přímo v málo průměrovém pletacím stroji sc podstatně zredukují dokončovací operace, což má příznivý vliv na celkovou ekonomii výroby.

Z hlediska tvarování tělové části je účelné, když v tělové části na části jeho výšky směrem k jeho poslednímu řádku se řádky postupně prodlužují, protože to umožní snížení namáhání pleteniny v oblasti klínu.

Výhodný způsob výroby kalhot, zejména punčochových kalhot podle vynálezu na málo průměrových pletacích strojích opatřených dvěma souosými a protilehle uspořádanými jehelními válci, spočívá v tom, že se zahájí pletení lemu vratným chodem toutéž nití střídavě na horním a spodním jehelním válci na menším počtu jehel, než je celkový počet jehel v každém z obou jehelních válců, následně se pokračuje pletením tělové části toutéž nití vratným chodem střídavě na horním a spodním jehelním válci, potom se zapletou toutéž nití ty jehly horního a spodního jehelního válce, jež byly při pletení tělové části nečinné a uplete se spojovací řádek mezi přední a zadní částí tělové části, návazně se po obou stranách spojovacího řádku na každém jehelním válci zvlášť samostatnou nití uplete vratným chodem postupným zkracováním řádků příslušná polovina klínu a následně se rotačním chodem současně na obou jehelních válcích a to samostatnou nití na každém jehelním válci upletou lýtka a pak se pletení bezešvých kalhot ukončí. Tímto způsobem se plně využije vysoká výrobní produktivita maloprůměrových pletacích strojů a výrazně sc zlepší ekonomie výroby.

Je výhodné, aby při pletení tělové části se počet činných jehel postupně zvyšoval, protože to umožňuje vhodné tvarování tělové části.

Jestli při pletení tělové části se počet činných jehel zvyšuje symetricky v přední a zadní části výrobku je to výhodné proto, že tělová část je symetrická ve své přední i zadní části.

Když při pletení tělové části se počet činných jehel zvyšuje různě v přední a zadní části výrobku je to výhodné v případě, kdy je požadováno rozdílné vytvarování přední a zadní části výrobku.

Jeví se jako výhoda, aby pletení klínu bylo provedeno jiným typem nitě, než je použito při pletení lemu, při pletení tělové části anebo při pletení nohavic, protože tím v klínu lze použít na příklad nitě se zvýšenou savostí či s jemnějším omakem.

Je rovněž výhodné, aby při pletení lýtek byl použit jiný typ nitě, než je použito při pletení tělové části, protože to umožní na příklad vhodně zesílit tělovou část.

• v · β · A · » · ··♦ 99 99 999 999 99

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je blíže objasněn s použitím výkresů, na kterých na obrázku 1 je zobrazen výrobek upletený s konstantním počtem jehel v tělové části, na obrázku 2 je zobrazen podobný výrobek, kdy při pletení tělové části se počet jehel zvyšuje a na obrázku 3 je schematicky znázorněn způsob pletení klínu.

Popis příkladného provedeni

Příkladné provedení punčochových kalhot znázorněných na obrázku 1 sestává z tělové části 2 s lemem 1 a na tělovou část 2 navazující lýtka 3a a 3b. V místě vzájemného spojení tělové části 2 a obou lýtek 3a, 3b je umístěn klín 4.

Lem £ může být jednoduchý, mnohem častěji však dutý a zpravidla jeho pružnost je vytvořena zapletením elastomeru.

Tělová část 2 je symetrická vzhledem k podélné rovině symetrie S a vzhledem k poloze na těle je tvořena přední částí 21 a zadní částí 22. Tělová část 2 je ukončena posledním řádkem

20. V rovině symetrie S, je poslední řádek 20 tělové části 2 provázán spojovacím řádkem 50 a to mezi body 5 a 5.1.

Na obou stranách spojovacího řádku 20 se nachází klín 4 a v příkladném provedení je složen ze dvou symetrických částí 4,1 a 4.2. Každá část 4.1, 4,2 klínu 4 je tvořena postupně se zkracujícími řádky R1 a R2. Smysl pletení řádků R1 a R2 je označen šipkami v obr. 3. Schematické zobrazení klínu je názorně patrné z obrázku 3. Jsou zde rovněž zobrazena koncová očka 6a, 7a, 8a, 9a, 10a části 4,1 klínu 4 a koncová očka 6b, 7b, 8b, 9b, 10b části 4.2 klínu 4. Tím, že řádky Rl, R2 se postupně zkracují, výsledný tvar klínu 4 v příkladném provedení je oválný s delší poloosou umístěnou v rovině symetrie S, ve které leží spojovací řádek 50. Výsledný tvar klinu 4 však v případě nutnosti může mít obecný tvar.

Na klín 4 navazují lýtka 3a, 3b. První řádek 1 la lýtka 3a začíná v koncovém očku 10a a postupně vzájemně spojí nejprve koncová očka 9a, 7a, bod 5.1 části 4.1 klínu 4 a následně také bod 5 a koncová očka 6a, 8a, a 10a. Analogickým způsobem u lýtka 3b v části 4,2 klínu 4 první řádek 1 lb začíná v bodě 10b a pokračuje přes koncová očka 9b, 7b, bod 5.1 a je dokončen vzájemným svázáním bodu 5 a koncových oček 6a, 8a a 10a do prvního řádku 1 lb. Na první řádek 1 la lýtka 3a navazuje následující řádek 12a, analogicky na první řádek 1 lb lýtka 3b navazuje následující řádek 12b a tak dále.

• · · · * φ φ · ♦ ··· ·· «φ φφφ φφφ φ*

Variantní příklad výrobku podle vynálezu je znázorněn na obrázku 2. V tomto názorném příkladě tělová část 2 má proměnnou délku řádků. V příkladném provedení je délka řádků počínaje lemem 1 až do řádku 23 tělové části konstantní, následně od bodu 13 přední části 21 tělové části 2 a od bodu 14 na zadní části 22 tělovc části 2 se délka řádku 23 postupně prodlužuje a to až ke koncovému řádku 20 tělové části 2. Postupné prodlužování řádků mezi řádky 23 a 20 může být stejné pro přední část 21 a zadní část 22 tělové části 2, není to však pravidlo. Prodlužování řádků v přední části 21 a zadní části 22 tělové části může být rozdílné a v obecném případě rovněž bod 13 na přední části 21 může ležet na jiném řádku než bod 14 na zadní části 22 tělové části 2.

Samotný princip pletení bezešvého výrobku na málo průměrovém pletacím stroji obsahující dva protilehle uspořádané jehelní válce je dostatečně známý ze stávajícího stavu techniky, a to například ze spisů US 3 975 924, US 4 011 738, či WO 2006/119715 a tak podobně. V popisu příkladného provedení bude proto kladen důraz zejména na rozdílnost a výhodnost způsobu výroby podle navrhovaného řešení. Pletení může být prováděno na jednom pletacím systému na každém z jehelních válců, není však podmínkou a může být provedeno současně i na několika pletacích systémech. Pro zjednodušení výkladu je následující popis proveden tak, jako by se pletení provádělo pouze jedním systémem na horním a jedním systémem na dolním jehelním válci.

Navržený způsob výroby kalhot sestává z následujících výrobních fází. Pletení se zahájí lemem 1 vratným chodem jehelních válců a to toutéž nití střídavě na obou jehelních válcích, přičemž dochází známým způsobem k přepínání nitě z dolního jehelního válce do horního a naopak. Pletení je zahájeno na menším počtu jehel, než je celkový počet pletacích jehel uložených v každém z jehelních válců. Pletací jehly v té části horního i dolního jehelního válce, kde se bude nacházet klín 4, jsou dočasně vyřazeny z činnosti. Lem může být upleten jako jednoduchý, anebo známým způsobem také jako dutý se zachycením začátku pleteniny na samotných pletacích jehlách. Po upletení lemu 1 následuje pletení tělové části 2. Tělová část 2 je pletena naprosto shodným postupem jako lem 1^ to znamená vždy toutéž nití střídavě na obou jehelních válcích a proto nevyžaduje podrobnější vysvětlení. V názorném příkladě podle obrázku 1 je pletení tělové části 2 prováděno na konstantním počtu jehel, proto vznikající úplet je podstatě válcovitého tvaru.

Pletení klínu 4 je schematicky znázorněno na obrázku 3 a vyžaduje podrobné vysvětlení, protože je vzhledem ke stávajícímu stavu techniky maloprůměrových pletacích strojů zcela nové. Šipky na jednotlivých řádcích označují směr pletení na jednotlivých řádcích pleteniny.

• ·· ·

Pletení tělové části 2 toutéž nití (nitěmi) střídavě na obou jehelních válcích je ukončeno v posledním řádku 20 v bodě 5, který spolu s bodem 5.1 leží v rovině souměrnosti S tělového dílu 2. V místě od bodu 5 až do bodu 5.1 byly pletací jehly zatím vyřazeny z činnosti a to na obou jehelních válcích. Z bodu 5 až do bodu 5.1 se pletací nit, která sc používala k pletení tělové části 2, naklade současně do pletacích jehel obou jehelních válců, čímž se poslední řádek 20 tělové části 2 v rovině souměrnosti S prováže mezi body 5 a 5.1 spojovacím řádkem 50. V bodě

5.1 je do pletacích jehel přivedena další nit a obrátí se směr chodu jehelních válců. Od tohoto bodu 5.1 každý z jehelních válců bude plést samostatnou nití a každý z jehelních válců vzhledem křovině symetrie Šuplete příslušnou část klínu 4.1 a 4,2. Takže pletení klínu 4 je prováděno nadále vratným chodem jehelních válců při postupném zkracování řádku. Z bodu 5.1 pokračuje pletení na horním jehelním válci do bodu 6a a do bodu 6b na dolním jehelním válci. Vzhledem k tomu, že body obratu v koncových očkách 6a, 7a, 8a, 9a, 10a v horním jehelním válci a body obratu v koncových očkách 6b, 7b. 8b, 9b, 10b v dolním jehelním válci jsou vzhledem ke spojovacímu řádku 20 umístěny symetricky a na rozdílných sloupcích úpletu, vznikající klín 4 je vytvarován v příkladném popisu do elipsovitého tvaru. Pletení klínu 4 je ukončeno v koncovém očku 10a v horním jehelním válci a v koncovém očku 10b v dolním jehelním válci. V těchto koncových očkách 10a a 10b se nyní rotačním chodem obou jehelních válců zahájí pletení obou lýtek 3a, 3b a vznikne první řádek 11a lýtka 3a v horním jehelním válci a první řádek 1 lb lýtka 3b v dolním jehelním válci. Následně vznikají řádky 12a, 12b a tak dále. Do prvních řádků u obou lýtek jsou tak zapletena koncová očka zkracujících se řádků klínu. Po upletení obou lýtek je pletení známým způsobem ukončeno a vzniklý úplet je na příklad pneumatickým ústrojím odtažen do sběrného koše.

Variantní způsob pletení tělové části vyplývá z obrázku 2, kde v tomto názorném příkladě je tělová část 2 vytvořena na postupně se zvyšujícím počtem pletacích jehel. Zvyšování počtu pletacích jehel, a tedy prodlužující se délka řádku 23, začíná v bodě 13 na přední části 21 tělové části 2 a v bodě 14 na zadní části 22 tělové části 2. Výškové umístění bodů 13 a 14 na přední části 21 a zadní části 22 tělové části 2 může být stejné, ale rovněž rozdílné. Rovněž míra přidávaní pletacích jehel z bodu 13 do bodu 5 a z bodu 14 do bodu 5.1 může být zcela libovolná. Je tím možné ovlivňovat tvarováni přední a zadní tělové části a rovněž polohu umístění klínu v místě rozkroku.

Velkou výhodou navrhovaného způsobu výroby je rovněž ta skutečnost, že v jednotlivých částech výrobku umožňuje použití nití z rozdílných materiálů, takže na příklad při pletení klínu je možno využit bavlnu, či jiné savé materiály příjemné na omak.

φ

Jak již bylo zdůrazněno, pletený výrobek podle vynálezu má vzhledem ke stávajícímu stavu techniky celou řadu nových charakteristik a výhod. Mezi ty nejdůležitějši patří zejména to, že pletený výrobek je prostý švů vytvořených šicím strojem a má dokonalý anatomický tvar. Pletený výrobek v důsledku toho, že je prostý švů, nezpůsobuje deformace hýžďových částí těla a tím je při nošení pod svrchním ošacením prakticky nepostřehnutelný, je dokonale pružný, protože je celý vyroben z pleteniny a je možno vhodně kombinovat výchozí materiály rozličných vlastností. Při výrobě vzniká zanedbatelné množství odpadu, výroba je charakterizována vysokým stupněm automatizace, je ekonomická a to zejména proto, že celý pracovní cyklus je uskutečněn použitím málo průměrového pletacího stroje, jež jc charakterizován mimo jiné mimořádně vysokou výrobní výkonností.

Průmyslová využitelnost

Vynález je určen pro pletení bezešvých výrobků typu kalhotek, slipů, kalhot, zejména punčochových kalhot na maloprůměrových pletacích strojích opatřenými dvěma souosými a protilehle uspořádanými jehelními válci.

Claims (8)

1. Patentové nároky

   1. Pletené bezešvé kalhoty, zejména punčochové kalhoty, sestávající z tělové části, klínu a části pro lýtka, vyznačující se tím, že u tělové části (2) v podélné rovině souměrnosti (S) je vytvořen spojovací řádek (50), na který po obou stranách navazují postupně se zkracující řádky (Rl), (R2) klínu (4), jejichž koncová očka (6a), (8a), (10a), (9a), (7a) jsou na jedné straně podélné roviny souměrnosti (S) spletena s prvním řádkem (11a) jednoho lýtka (3a), kdežto koncová očka (6b), (8b), (10b),(9b), (7b) na druhé straně podélné roviny souměrnosti (S) jsou spletena s prvním řádkem (1 lb) druhého lýtka (3b).
2. 2. Pletené bezešvé kalhoty, zejména punčochové kalhoty podle bodu 1, vyznačující se tím, že v tělové části (2) na části jeho výšky (h) směrem k jeho poslednímu řádku (20) se řádky postupně prodlužují.
3. 3. Způsob výroby bezešvých pletených kalhot, zejména však punčochových kalhot, na maloprůměrových pletacích strojích opatřených dvěma souosými a protilehle uspořádanými jehelními válci, podle bodu 1 a 2, vyznačující se tím, že se zahájí pletení lemu (1) vratným chodem toutéž nití střídavě na horním a spodním jehelním válci na menším počtu jehel, než je celkový počet jehel v každém z obou jehelních válců, následně se pokračuje pletením tělové části (2) toutéž nití vratným chodem střídavě na horním a spodním jehelním válci, potom se zapletou toutéž nití ty jehly horního a spodního jehelního válce, jež byly při pletení tělové části nečinné a uplete spojovací řádek (50) mezi přední (21) a zadní částí (22) tělové části (2), návazně se po obou stranách spojovacího řádku (50) na každém jehelním válci zvlášť samostatnou nití uplete vratným chodem postupným zkracováním řádků příslušná polovina klínu (4.1) a (4.2) a následně se rotačním chodem současně na obou jehelních válcích a to samostatnou nití na každém jehelním válci upletou lýtka (3a) a (3b) a pak se pletení bezešvých kalhot ukonči.
4. 4. Způsob výroby bezešvých pletených výrobků podle bodu 2, vyznačující se tím, žc při pletení tělové části (2) se počet činných jehel postupně zvyšuje.
5. 5. Způsob výroby bezešvých pletených výrobků podle bodu 4, vyznačující se tím, že při pletení tělové částí (2) se počet činných jehel zvyšuje symetricky v přední a zadní části výrobku.

   * ···· φφ ···· ··· ♦ · · · · · ···· * · · · ··♦· φ · * ···· «· · « · ♦ · · · · φ·«· ··· ·* *φ φφφ «··««
6. 6. Způsob výroby bezešvých pletených výrobků podle bodu 4, vyznačující se tím, že při pletení tělové části (2) se počet činných jehel zvyšuje různě v přední a zadní části výrobku.
7. 7. Způsob výroby bezešvých pletených výrobků podle bodů 1 až 6, vyznačující se tím, že pletení klínu (2) je provedeno jiným typem nitě, než je použito při pletení lemu (1), pletení tělové části (2), nebo při pletení lýtek (3a), (3b).
8. 8. Způsob výroby bezešvých pletených výrobků podle bodů 1 až 7, vyznačujících se tím, že pletení lýtek (3a), (3b) je provedeno jiným typem nitě, než je použito při pletení tělové části (2).