CZ2006197A3

CZ2006197A3 - Dezinfekcní prostredek

Info

Publication number: CZ2006197A3
Application number: CZ20060197A
Authority: CZ
Inventors: Sokol@Drahomír
Original assignee: Ecoton S. R. O.
Priority date: 2006-03-24
Filing date: 2006-03-24
Publication date: 2007-09-05
Also published as: CZ298348B6

Abstract

Dezinfekcní prostredek, zejména dezinfekcní prostredek pro dezinfekci kuže a antisepsi otevrených rán, který obsahuje 10 až 90 % hmotn. trichlorjodidové pryskyrice, a 10 až 90 % hmotn. gelotvorných afilmotvorných komponent. Gelotvornými a filmotvornými komponenty jsou glycerol, polyetylenglykol, polyvinylalkohol, polyvinylpyrolidon, etanol, isopropanol, parafinové deriváty a cištená voda.

Description

Dezinfekční prostředek, zejména dezinfekční prostředek pro dezinfekci kůže a antisepsi otevřených rán, který obsahuje 10 až 90 % hmotn. trichlorjodidové pryskyřice, a 10 až 90 % hmotn. gelotvomých a filmotvomých komponent. Gelotvomými a filmotvomými komponenty jsou glycerol, polyetylenglykol, polyvinylalkohol, polyvinylpyrolidon, etanol, isopropanol, parafinové deriváty a čištěná voda.

CZ 2006- 197 A3

Dezinfekční prostředek

Oblast techniky

Vynález se týká dezinfekčního prostředku, zejména dezinfekčního prostředku pro dezinfekci kůže a antisepsi otevřených rán.

Dosavadní stav techniky

Kožní dezinfekční prostředek má mít celou řadu vhodných vlastností, jako kupříkladu co nejmenší jedovatost, snášenlivost organismem i při dlouhodobém používání, rychlý a bezpečný účinek na široké spektrum mikroorganismů, dostatečný reziduální účinek, nemá nepříjemně zapáchat, má být bezpečně a bez většího rozkladu skladovatelný po delší dobu. V současné době je známo velké množství různých dezinfekčních prostředků určených k dezinfekci kůže a antisepsi otevřených ran.

V praxi se nejčastěji používají zejména dezinfekční prostředky rozpustné ve vodě nebo v alkoholu, což není z hlediska účinnosti optimální. Pro průběh inaktivace mikrobiálních buněk je totiž nutné, aby se molekula nebo iont účinné látky dostal na jejích povrch v dostatečném množství. Tomu však brání difúzní odpor laminární vrstvy obklopující buňku, což vede k nutnosti použít dostatečně vysokou koncentraci biocidní látky v roztoku. Důsledkem této vysoké koncentrace může být výskyt nežádoucích vedlejších účinků jakými je dráždění kůže, vznik alergií a ekzémů. Dokonce se může koncentrace účinné látky pohybovat na hranici toxicity. Také z hlediska aplikace, skladování a transportu za extremních tepelných podmínek mají biocidní prostředky ve formě roztoku své závažné nevýhody. Ty souvisí s větší těkavostí rozpuštěných aktivních látek při vyšších teplotách nebo se změnou konzistence při nízkých teplotách.

Obecně jsou neúčinnější dezinfekční prostředky založené na bázi aktivního chloru, bromu nebo jodu. Jejich razantní biocidní účinek spočívá především na halogenaci bílkovin. Z toho důvodu nejsou vhodné k dezinfekci kůže s krvácejícím poraněním neboť krev podstatně snižuje jejich biocidní efekt.

V CZ^95751 je popsán antibakteriální přípravek na bázi stříbra a/nebo halogenidu stříbrného na anorganickém nosiči, který obsahuje od 7,2 % hmotnostních do 20 % hmotnostních stříbra a/nebo od 15,7 % hmotnostních do 25 % hmotnostních alespoň jednoho halogenidu stříbrného a zbytek představuje anorganický nosič tvořený částicemi o zrnitosti menší než 0,1 pm. Halogenid stříbrný je ze skupiny zahrnující chlorid, bromid a jodid stříbrný, přičemž anorganický nosič sestává z mikročástic alespoň jedné sloučeniny ze skupiny zahrnující oxid hlinitý, oxid křemičitý, oxid zinečnatý a oxid titaničitý, hydroxid hlinitý, uhličitany a podvojné uhličitany hořčíku, vápníku a baria, hlinitokřemičitany a podvojné hlinitokřemičitany lithia, sodíku, draslíku, hořčíku, vápníku a baria, síran barnatý a saze. Nevýhodou tohoto prostředku je to, že je pouze v práškové podobě, což neumožňuje vytvoření bezpečného filmu na ošetřovaném povrchu.

Jako dezinfekční prostředek je také používána kyselina peroxooctová, která má sice vynikající germicidní účinnost, ale nemá reziduální účinek, takže kožní mikroflóra se po počáteční inaktivaci za určitou dobu opět obnoví. Dále dráždí kůži, neboť je to látka kyselá a silně oxidační. Její koncentrované roztoky jsou nebezpečné výbuchem a zředěné roztoky se rychle rozkládají.

Jiným známým moderním dezinfekčním prostředkem jsou tzv. jodofory, v nichž je jod micelárně vázán na některé vysokomolekulární ve vodě rozpustné látky, například polyvinylpyrrolidon. Těkavost jodu vjodoforech je sice nízká, ale ne natolik, aby při dezinfekci kůže nepříznivě neovlivňovala reziduální účinnost. Z toho

Ϋ důvodu jodofory se nemohou používat při teplotách nad 35°C. Také penetrace kůže jodu vjodoforech nemá zanedbatelnou hodnotu, takže časté používání jodoforů může způsobit alergické reakce.

ZCS185097 je známý kožní dezinfekční prostředek, který je složen z 10 až 99,9j% anioaktivní pryskyřice, například polystyrénového polymeru s bepyldimetyletanolamoniovými skupinami, je nasycenými trijodidem draselným a ťivth' z 0,1 až 9φό hmot*?⁷ ionogenního tenzidu, například disodné soli monoesteru

A etanolamidu kyseliny laurové a kyseliny sulfojantarové, a nebo neionogenního v

tenzidu, například polyetylenglykoléteru, přičemž alespoň 80% částic pryskyřice má velikost do 2 pm a maximální velikost částic pryskyřice je do 5 pm. Kožní dezinficiens zde popsaný obsahuje dále 5 až 90% hrnou filmotvorných organických polymerů, například polyvinylalkoholu.

Nevýhodou toho dezinfekčního prostředku je to, že je používán zejména v práškové podobě, nebo v podobě vodné suspenze, která proto_i aby zaručila určitý dezinfekční účinek musí obsahovat poměrně značné množství aktivní látky, což může mít za následek podráždění kůže. Z popisu tohoto patentového dokumentu je zřejmé, že hlavní snahou bylo dosažení zvýšené účinnosti pomocí velkého množstvím částic pryskyřice s jejich minimální velikostí. Toto řešení má ovšem za následek shlukování jemných částic dezinfekčního prostředku do velkých agregátů a následnou rychlou sedimentaci. Tím se podstatně snižuje biocidní účinnost dezinfekčního prostředku.

Mezi známé patří také dezinfekční prostředek podle Cí?206761 na bázi jodchloridové aniontové polyvinylstyrenové pryskyřice, jehož složení je založené na vodné suspenzi této pryskyřice s přídavkem tenzidů a malého množství filmotvorné sloučeniny. Tento kožní dezinficiens pro dezinfekci kůže a antisepsi otevřených ran obsahuje 50 až 95{% hmoí anionaktivní pryskyřice, kde funkční skupina této anionaktivní pryskyřice je nasycena halogenderiváty jodu, s výhodou chloridem joditým v množství 5 až 50Í% hmot*?, přičemž alespoň 8u% hmotí? částic pryskyřice má \ A i/ velikost 0,2 až 2 pm a maximální velikost částic je 2 až 5μιυ. Kožní dezinficiens dále obsahuje 0,1 až 90' í/o hmo(/' ionogenního a nebo neionogenního tenzidů, například esteru sodné soli kyseliny sulfojantarové a etoxilátu mastného alkoholu. Kožní dezinficiens může dále obsahovat 0,1 až 10j% hmot, filmotvorného polymeru, s výhodou polyvinylalkoholu.

Toto složení neumožňuje hlubší průnik účinné látky do kůže, kde by svými biocidním působením zasáhla větší počet mikroorganizmů. Důsledek toho je snížení počtu mikroorganismů za jednotku času, např. 3 minuty, pouze o 3 log. řády, což není optimální výsledek. Tato skutečnost se dá také objasnit tím, že biocidní prostředek, zachycený na kůži, poměrně rychle zasychá. Nepřítomnost vodného prostředí zpomaluje přechod biocidného iontu z aniontové pryskyřice na buňku a tím se snižuje rychlost její inaktivace. Pro zajištění vyšší účinnosti je zapotřebí vysoké koncentrace biocidní látky v roztoku, což může u citlivých jedinců způsobovat nežádoucích vedlejších účinky jakými jsou dráždění kůže, vznik alergií a ekzémů.

Toto řešení navíc neodstranilo přídavkem tenzidů, například esteru sodné soli kyseliny sulfojantarové a etoxilátu mastného alkoholu, nevýhodu v podobě shlukování jemných částic dezinfekčního prostředku do velkých agregátů a následnou rychlou sedimentaci popsanou v CS⁷185097. I v tomto případě byla následkem nutnost zvýšit obsah aktivní látky, což bylo dosaženo velkým množstvím velice malých částic pryskyřice.

Cílem vynálezu je dezinfekční prostředek, který bude maximálně účinný při relativně malém množství biocidní látky, což bude minimalizovat výskyt nežádoucích vedlejších účinků jakými jsou dráždění kůže, vznik alergií a ekzémů, a dále bude tento dezinfekční prostředek bezproblémový z hlediska aplikace, skladování a transportu za extremních tepelných podmínek, bude vhodný k dezinfekci kůže s krvácejícím poraněním, a zároveň nebude toxický.

Podstata vynálezu

Uvedené nedostatky do značné míry odstraňuje a cíle vynálezu naplňuje dezinfekční prostředek, zejména dezinfekční prostředek pro dezinfekci kůže a

obsahuje 10 až 90 hny/o trichlorjodidové pryskyřice, a 10 až 90 hm.% gelotvorných a filmotvorných komponent.

Jd f '·>

Je výhodné když trichlorjodidová pryskyřice sestává z polyvinylstyrenové pryskyřice nasycené aiontem kyseliny chlorjodité.

V nejvýhodnějších provedeních jsou gelotvornými a filmotvornými komponentami glycerol, polyetylenglykol, polyvinylalkohol, přičemž v jednotlivých provedeních jsou tyto komponenty doplněny etanolem, a/nebo isopropanolem, a/nebo polyvinylpyrolidonem, a/nebo parafinovými deriváty, a/nebo čištěnou vodou.

V jednom z výhodných provedení jsou gelotvornými a filmotvornými komponenty polyetylenglykol, polyvinylalkohol, a isopropanol.

Přítomnost gelotvorných komponent má zásadní význam pro zabránění koagulace jemných částic chlorjodidové pryskyřice. Jejich účinek spočívá v tom, že vytvářejí na povrchu částic tenkou vrstvu, která znemožní působení adhezních sil mezi částicemi. Tím se zabrání jejich aglomeraci a v důsledku toho i sedimentaci. To umožňuje zásadním způsobem snížit množství účinné látky, kterou je trichlorjodidová pryskyřice, přičemž to zároveň umožňuje dlouhodobé skladování dezinfekčního prostředku aniž by se snížila jeho biocidní účinnost.

Přítomnost gelotvorných antikoagulačních a filmotvorných přísad majících hydrofilní charakter navíc zajišťuje kontakt mikrobiálních buněk s povrchem biocidních částic dezinfekčního prostředkuj to i při odpaření většího obsahu vody.

Dezinfekční prostředek podle vynálezu tak zásadním způsobem odlišuje od dosud dezinfekčních prostředků známých ze stavu techniky.

t t

Dezinfekční prostředek podle vynálezu má celou řadu výhodných provedení lišících se podle jeho použití v složení gelotvorných a filmotvorných komponent.

Pro dezinfekční prostředek určený k dezinfekci kůže s dlouhodobým působením je výhodné když gelotvornými a filmotvornými komponentami jsou glycerol, polyetylenglykol, polyvinylalkohol, parafinové deriváty a čištěná voda.

Pro dezinfekční prostředek určený k dezinfekci kůže s dlouhodobým působením, a krátkou dobu zasychání na kůži, je výhodné, když gelotvornými a filmotvornými komponentami jsou glycerol, polyetylenglykol, polyvinylalkohol, parafinové deriváty a etanol.

Pro dezinfekční prostředek určený k dezinfekci kůže s dlouhodobým působením, který velice rychle na kůži zasychá, je výhodné, když gelotvornými a filmotvornými komponentami jsou glycerol, polyetylenglykol, polyvinylalkohol, a isopropanol.

Pro dezinfekční prostředek určený k ošetřování bércových vředů je výhodné, když gelotvornými a filmotvornými komponentami jsou glycerol, polyetylenglykol, polyvinylalkohol, polyvinylpyrrolidon a čištěná voda.

Pro dezinfekční prostředek určený k prevenci a ošetření oparů je výhodné, když gelotvornými a filmotvornými komponentami jsou glycerol, polyetylenglykol, polyvinylalkohol, a parafinové deriváty.

Pro dezinfekční prostředek určený k ošetření štípnutí infikovaným hmyzem sajícím krev, jako je klíště nebo komár, je výhodné, když gelotvornými a filmotvornými komponentami jsou polyetylenglykol, polyvinylalkohol, a isopropanol.

Pro dezinfekční prostředek určený k léčbě herpetických onemocnění pod kůží, jako je pásový opar, je výhodné, když gelotvornými a filmotvornými komponentami jsou glycerol, polyetylenglykol, polyvinylalkohol, etanol, isopropanol, parafinové deriváty a čištěná voda.

V dezinfekčním prostředku podle vynálezu tvoří biocidní účinnou složku jemně mleté mikronové částice polyvinylstyrenové pryskyřice, jejíž bafické skupiny jsou nasycené aniotem kyseliny chlorjodité s poměrně vysokou koncentrací. Uvedená kyselina, respektive její aniont ICI₄ je sice sloučeninou chloru a jodu, nemá však vlastnosti halogenů a její biocidní účinek tedy není založen na halogenaci bílkovin. Proto je také možné použít přípravek k dezinfekci pokožky i za přítomnosti krvácejících poranění, neboť jeho účinek není krevními bílkovinami snižován.

Kyselina chlorjoditá vázaná na pryskyřici, je ve vodě nerozpustná a prakticky nepřichází do vodného prostředí. Při kontaktu nežádoucí mikrobiální buňky s částicí biocidní pryskyřice dochází k rychlému přenosu chlorjoditého iontu na tuto buňku a tím kjejí inaktivaci. Rychlost tohoto pochodu je ověřená na širokém spektru mikroorganismů. Během několika málo desítek sekund dochází ke snížení původních milionů buněk nepřátelských mikroorganismů v 1 ml až nulovým hodnotám. Přitom se jedná o spotřebu stopového množství biocidního aniontu, řádově v milióntinách mikrogramů na buňku.

Vzhledem k již zmiňované pevné vazbě na pryskyřici nedochází k průniku ICI₄do organismu ošetřovaného jedince. Proto se při aplikaci nevyskytují žádné vedlejší nežádoucí účinky jako je dráždění kůže, alergie atd. přípravek tedy není v žádném případě pro člověka toxický. Dezinfekční prostředek má také vynikající virucidní účinnost, pročež se tedy může stát důležitým pomocníkem v boji proti šíření nebezpečných viróz.

V dezinfekčním prostředku podle vynálezu je podstatně zvýšen obsah gelotvorných, hydrofilních a filmotvorných komponent, což umožňuje snížit obsah biocidního prostředku. I přesto je jeho účinnost proti současně známému stavu techniky podstatně vyšší. Po 3 minutovém působení se snižuje počet aktivních buněk v*

Escherichica coli o 5 logfádů, počet buněk Staphylococcus aureus o

4,5 až 5 logíádú. Podobně tomu je v případě zástupce kvasinek Candida alb. i

Λ modelového virusu. Tato vysoká biocidní aktivita se nesníží ani po 3 hodinách působení. Zároveň je prokázáno, že ani za tuto dobu nedochází k podráždění kůže a k výskytu nežádoucích reakcí. Složení dezinfekčního prostředku podle vynálezu je, jak je již výše uvedeno, stabilní, takže nedochází ke snížení jeho biocidní účinnosti y

ani po 7 letém skladování při teplotě do 3(^C.

Potřebné množství dezinfekčního prostředku podle vynálezu je několikanásobně nižší ve srovnání s tekutými přípravky a jeho velice důležitou předností je ověřená minimálně 3 hodinová dezinfekční účinnost.

« I

Příklady provedeni vynálezu

Příklad 1

Dezinfekční prostředek určený k dezinfekci kůže vznikne tak, že se za íh· intenzivního míchání smísí 18,6 hm.%. glycerolu, 18,6 hm.% polyetylenglykolu,

11,7 hm.% polyvinylalkoholu, 8 hm.% parafinových derivátů a 4,8 hm.% čištěné vody, přičemž vznikne gelovitá hmota do které je následně přidáno 38,3 hm.%. vodné suspenze s obsahem 50% sušiny trichlorjodidové pryskyřice. Vzniklá žlutohnědá gelovitá pasta je dobře roztíratelná na kůži, přičemž má velmi dobrý dezinfekční účinek s dlouhodobým působením.

Příklad 2

Dezinfekční prostředek určený k dezinfekci kůže vznikne tak, že za se intenzivního míchání smísí 18,6 hm,% glycerolu, 18,6 hm.%_ polyetylenglykolu,

11,7 hm.% polyvinylalkoholu, 8 hm.% parafinových derivátů a 4,8 hm.% etanolu, přičemž vznikne gelovitá hmota do které je následně přidáno 38,3 hm.% vodné suspenze s obsahem 50% sušiny trichlorjodidové pryskyřice. Vzniklá žlutohnědá gelovitá pasta je dobře roztíratelná na kůži, přičemž má krátkou dobu zasychání na kůži a velmi dobrý dezinfekční účinek s dlouhodobým působením.

Příklad 3

Dezinfekční prostředek určený k dezinfekci kůže vznikne tak, že se za intenzivního míchání smísí 15,6 hm.% glycerolu, 25 hm.% polyetylenglykolu, 15,6 hm.% polyvinylalkoholu, 12,5 hm//o isopropanolu, přičemž vznikne gelovitá hmota do které je následně přidáno 31,3 hm.% vodné suspenze s obsahem 50% sušiny trichlorjodidové pryskyřice. Vzniklá žlutohnědá gelovitá pasta je dobře roztíratelná na kůži, přičemž velice rychle na kůži zasychá a má velmi dobrý dezinfekční účinek s dlouhodobým působením.

Příklad 4

Dezinfekční prostředek určený k ošetřování bércových vředů (ulcus crurris) vznikne tak, že se za intenzivního míchání zhomogenizuje 7,1 hm.% glycerolu, 35,2hm.% polyetylenglykolu, 15,5 hm.% polyvinylalkoholu, 7,1 hm.% polyvinylpyrrolidonu, 14,1 hm.% trichlorjodidové pryskyřice, a 21 hm.% čištěné vody.

Po smíšení vznikne gelovitá mast, která se nanese na obvaz a přiloží na postižené místo.

Příklad 5

Dezinfekční prostředek určený k prevenci a ošetření oparů (herpes simplex) vznikne tak, že je za intenzivního míchání při teplotě 5C^C smícháno 13,4 hm.%. glycerolu, 40,2 hm.% _f polyetylenglykolu, 16,1 hm.% polyvinylalkoholu,

26,8 hm.% trichlorjodidová pryskyřice, a 3,5 hm.% parafinových derivátů. Po smíšení vznikne žlutá tuhá pasta, která je zformována do podoby rtěnky, kterou se ošetřuje postižené místo.

Příklad 6

Dezinfekční prostředek určený k ošetření štípnutí infikovaným hmyzem sajícím krev, jako je klíště nebo komár, vznikne tak, že se smísí 90 hm.% trichlorjodidové pryskyřice, 5 hm.% polyetylenglykolu, 3 hm.% polyvinylalkoholu, a 2 hm.% isopropanolu. Po smíšení vznikne žlutá polotuhá pasta, kterou se potře postižené místo na kůži nebo přisátý hmyz.

Příklad 7

Dezinfekční prostředek určený k léčbě herpetických onemocnění pod kůží, jako je pásový opar, vznikne tak, že se za intenzivního míchání zhomogenizuje 20 hm.% glycerolu, 20 hm.% polyetylenglykolu, 15 hm.%. polyvinylalkoholu, 10 hrm% trichlorjodidové pryskyřice, 10 hm.% isopropanolu, 15 hm.% etanolu, 4 hm.% parafinových derivátů, a 6 hm.% čištěné vody. Žlutá, řídká gelovitá pasta se vtírá do postiženého místa.

Průmyslová využitelnost

Dezinfekční prostředek podle vynálezu lze využít všude tam, kde je potřeba dezinfekce kůže a antisepse otevřených rán, přičemž zároveň ho lze použít ke zlepšení úrovně osobní hygieny a snížení rizika přenosu infekčních nemocí.

Patentové nároky

Claims

1. Dezinfekční prostředek, zejména dezinfekční prostředek pro dezinfekci kůže a antisepsi_e otevřených ran, vyznačující se tím, že obsahuje 10 až 90 hm.%jtrichlorjodidové pryskyřice, a 10 až 90 hm.%j gelotvorných a filmotvorných komponent.

2. Dezinfekční prostředek, podle nároku 1, vyznačující se tím, že trichlorjodidová pryskyřice sestává z polyvinylstyrenové pryskyřice nasycené

0r tú / 0»aiontem kyseliny chlorjodité.

3. Dezinfekční prostředek, podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že gelotvornými a filmotvornými komponenty jsou polyetylenglykol, polyvinylalkohol.

4. Dezinfekční prostředek, podle nároku 3, vyznačující se tím, že další gelotvornou a filmotvornou komponentou je glycerol.

5. Dezinfekční prostředek, podle nároku 3 nebo 4, vyznačující se tím, že další gelotvornou a filmotvornou komponentou je etanol, a/nebo isopropanol, a/nebo polyvinylpyrolidon, a/nebo parafinové deriváty, a/nebo čištěná voda.