CS206761B1 - Kožní dezinficiens - Google Patents

Description

Vynález se týká chemického složení prostředku pro dezinfekci kůže a antisepsi otevřených ran, zejména popálenin, bércových vředů, mykóz,oparů apod.'

V současné době je známa celá řada prostředků pro dezinfekci kůže, které se vyznačují rozdílnou dezinfekční účinností'a jinými charakteristickými·vlastnostmi. Z modernějších prostředků je to například kyselina peroctová, jejíž nevýhodou, však je, že dráždí kůži a rychle se rozkládá, takže má jen velmi malý režidtiální účinek, .K účinějším kožním.dezinficiens patří jodové preparáty, zejména tzv. jodofory. Jejich nevýhodou je, že jod z nich těká při teplotě nad 30°C a že penetrnjí kůží do organizmu. Je známo také kožní dezinficiens na bázi anionaktivní pryskyřice s obsahem trijodidového iontu, které má velmi dobré baktericidní vlastnosti, ale nikoliv sporicidní a viricidní. Společným nedostatkem všech dosavadních jodových dezinfekčních preparátů je jejich značné absorpce na bílkoviny, čímž podstatně klesá jejich účinnost. Proto je nelze použít k dezinfekci krvácející pokožky, k léčení popálenin, bércových vředů, jako aňtiseptikum nebo aseptikym při ošetřování spá- lenin apod. Jejich malé viricidní účinnost vylučuje jejich použití při ošetření oparů,

Nedostatky současného stavu techniky jsou odstraněny vynálezem, jehož podstatou je, že funkční skupina anionaktivní pryskyřice je nasycena hálogenderivéty jodu, s výhodou chloridem joditým v množství 5 až 50 % hmot, přičemž alespoň 80 % hmot částic pryskyřice je velikosti 0,2 až 2 a maximální velikost částic je 2 až 5/jm. Může obsahovat 0,1 až % hmot. ionogenního a ne;bo neíonogénního tenzidu a 0,1 až 10 % hmot. filmotvorného polymeru, s výhodo” pólyvinylalkoholu.

Výhodou vynélézu oproti současnému stavu techniky je, že kožní dezinficiene má vedle baktericidní účinnosti i sporicidní, fungicidní a viricidní vlastnosti. Neváže se na bílkoviny, takže neztrácí svoji účinnost při styku s krví. Proto ja použitelné jako antiseptikvm i při ošetření otevřených ran, popálenin, bércových vředů, mykóz, oparů apod.

Má vynikající reziduální účinek, nebot halogenslouěepina jodu vázaná na anionaktivní pryskyřici má zanedbatelnou tenzi a chemicky se nemční látkami obsaženými v potu· Její penetrace kůží do organizmu je o tři řády nižší, než u dosud používaných jodových prostředků dezinfekčních - jodoforů. Jemné částice kožního dezinficiens podle vynálezu »jmožň”ji dokonalý kontakt s mikrobiálními buňkami usídlenými v kůži a způsobují jejich rychlou * · inaktivaci. Pronikají do jemných pórů kůže a vytvářejí tenký film, který dobře vzdoruje otěru á chrání kůži proti další bakteriální kontaminaci. Další výhodou je i to, že je lze použít i ve směsi s mycími prostředky v tuhé nebo pastovité formě, případně s obsahem polymerní filmotvorné složky. Suspenzi kožního dezinficiens dle vynálezu možno použít též ve formě aerosolu. Kožní dezinficiens nemá vedlejší nežádoucí účinky, nebot jeho účinná komponenta, například chlorid joditý, vázaná na anionaktivní pryskyřici, se vyluhuje do vodního prostředí jen ve stopovém množství a jeho penetrace kůží je i proto velmi nízká,-o tři řády nižší, než u dosud po”žívaných jodoforů. Je proto vhodné k antisepci krvácejících ran, bércových vředů, popálenin, případně při ošetření mykóz a oparů.

Složení kožního dezinficiens, jeho příprava a použití budo« vysvětleny na třech případech možného provedení podle vynálezu.

Příklad 1

Anionaktivní iontoměnič, nerozpustná, silně bézická kvarterní amoniová polystyrénová pryskyřice, obsahující benzyldimetyletanolamionové aktivní skupiny, v chloridovém cyklu byl impregnován roztokem chlorid” joditého v kyselině solné tak, aby po vymytí vodou obsahoval v sušině 30 % hmot. chloridu joditého. Po subnikronovém rozemletí byl preparát vysušen lyofilizací. K dezinfekci rukou bylo použito 0,1 g vysušeného preparátu. Po jednominutové expozici bylo zjištěno, že původní počet mikrobiálních buněk přežívajících v kůži se snížil o tři řády.

Přiklad 2

Anionaktivní měnič jako v příkladu 1 byl v chloridovém cyklu impregnován roztokem chloridu joditého v kyselině solné tak, aby po vymýtí vodou obsahoval v suSině cca 10 % hmot. chloridu joditého.. Po submikronovém rozemletí byl preparát vysušen lyofilizací a smíšen s jemně rozemletým polyvinylalkoholem, jehož obsah v preparátu činil 6 % hmot.

K dezinfekci rukou bylo použito 0,2 g vysušeného preparátu. Po jednominutové expozici bylo zjištěno, že počet b”něk, které přežívaly v kůži, se dezinfekcí snížil o tři řády a že tento účinek trval ještě 4 hodiny po aplikaci.

Příklad 3

Byl připraven přípravek, stejně jako v příklad'·! 1 a 2 tak, že po vymytí vodon v sušině cca 20 % hmot. chloridu joditého. Po submikronovém mletí byl do suspenze obsahující 50 9» hmot. sušiny vmíchán gel polyvinylalkoholu a tenzidu, esteru sodné soli kyseliny sulfojantarové a etoxilátu. mastného alkoholu., takže vznikla pasta obsahjící 4 % hmot. polyvinylalkoholu a 60 % hmot. tenzidu,vztaženo na sušin. K mytí a sočasně dezinfekci ruko bylo poŽito 3 g pasty. Po pětimintové expozici byly zjištěny jen ojedinělé mikrobiální buňky přežívající na kůži. Jejich počet se podstatně nezvýšil ani po 4 hodinách.

Claims (3)

1. ^! pSedmět vynálezů

   1. Kožní dezinficiens pro dezinfekci kůže a antisepsi otevřených ran obsahující 50 až 95 % hmot. anionaktivní pryskyřice,vyznačené tím, že funkční skpina této anionaktivní pryskyřice je nasycena halogenderiváty jodu, s výhodo chloridem joditým v množství 5 až 50 % hmot, přičemž aleapoň 80 % hmot. částic pryskyřice má velikost 0,2 až 2/um a maximální velikost částic je 2 až 5/im.
2. 2. Kožní dezinficiens podle bodu 1, vyznačené tím, že obsahuje 0,1 až 90 % hmot. ionogenního a nebo neionogenního tenzid, například ester sodné soli kyseliny sulfojantarové a etoxilátu, mastného alkoholu.
3. 3. Kožní dezinficiens podle bodu 1 nebo 2, vyznačené tím, že obsah”je 0,1 až 10 % hmot. filmotvorného polymeru, s výhodou polyvinylalkoholu.