CZ200479A3 - Způsoby a farmaceutické prostředky pro oklamání imunitního systému, použitelné zejména při léčbě nádorových onemocnění - Google Patents

Způsoby a farmaceutické prostředky pro oklamání imunitního systému, použitelné zejména při léčbě nádorových onemocnění Download PDF

Info

Publication number
CZ200479A3
CZ200479A3 CZ200479A CZ200479A CZ200479A3 CZ 200479 A3 CZ200479 A3 CZ 200479A3 CZ 200479 A CZ200479 A CZ 200479A CZ 200479 A CZ200479 A CZ 200479A CZ 200479 A3 CZ200479 A3 CZ 200479A3
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
antibody
variable region
mhc
heavy chain
targeting domain
Prior art date
Application number
CZ200479A
Other languages
English (en)
Inventor
Yoram Reiter
Avital Lev
Original Assignee
Technion Research And Development Foundation Ltd.
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Technion Research And Development Foundation Ltd. filed Critical Technion Research And Development Foundation Ltd.
Publication of CZ200479A3 publication Critical patent/CZ200479A3/cs

Links

Classifications

    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C07ORGANIC CHEMISTRY
    • C07KPEPTIDES
    • C07K14/00Peptides having more than 20 amino acids; Gastrins; Somatostatins; Melanotropins; Derivatives thereof
    • C07K14/435Peptides having more than 20 amino acids; Gastrins; Somatostatins; Melanotropins; Derivatives thereof from animals; from humans
    • C07K14/705Receptors; Cell surface antigens; Cell surface determinants
    • C07K14/70503Immunoglobulin superfamily
    • C07K14/70539MHC-molecules, e.g. HLA-molecules
    • AHUMAN NECESSITIES
    • A61MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61PSPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P35/00Antineoplastic agents
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C07ORGANIC CHEMISTRY
    • C07KPEPTIDES
    • C07K16/00Immunoglobulins [IGs], e.g. monoclonal or polyclonal antibodies
    • C07K16/18Immunoglobulins [IGs], e.g. monoclonal or polyclonal antibodies against material from animals or humans
    • C07K16/28Immunoglobulins [IGs], e.g. monoclonal or polyclonal antibodies against material from animals or humans against receptors, cell surface antigens or cell surface determinants
    • C07K16/2866Immunoglobulins [IGs], e.g. monoclonal or polyclonal antibodies against material from animals or humans against receptors, cell surface antigens or cell surface determinants against receptors for cytokines, lymphokines, interferons
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C07ORGANIC CHEMISTRY
    • C07KPEPTIDES
    • C07K16/00Immunoglobulins [IGs], e.g. monoclonal or polyclonal antibodies
    • C07K16/18Immunoglobulins [IGs], e.g. monoclonal or polyclonal antibodies against material from animals or humans
    • C07K16/28Immunoglobulins [IGs], e.g. monoclonal or polyclonal antibodies against material from animals or humans against receptors, cell surface antigens or cell surface determinants
    • C07K16/30Immunoglobulins [IGs], e.g. monoclonal or polyclonal antibodies against material from animals or humans against receptors, cell surface antigens or cell surface determinants from tumour cells
    • AHUMAN NECESSITIES
    • A61MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61KPREPARATIONS FOR MEDICAL, DENTAL OR TOILETRY PURPOSES
    • A61K39/00Medicinal preparations containing antigens or antibodies
    • A61K2039/505Medicinal preparations containing antigens or antibodies comprising antibodies
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C07ORGANIC CHEMISTRY
    • C07KPEPTIDES
    • C07K2317/00Immunoglobulins specific features
    • C07K2317/60Immunoglobulins specific features characterized by non-natural combinations of immunoglobulin fragments
    • C07K2317/62Immunoglobulins specific features characterized by non-natural combinations of immunoglobulin fragments comprising only variable region components
    • C07K2317/624Disulfide-stabilized antibody (dsFv)
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C07ORGANIC CHEMISTRY
    • C07KPEPTIDES
    • C07K2319/00Fusion polypeptide

Landscapes

  • Health & Medical Sciences (AREA)
  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Life Sciences & Earth Sciences (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • Immunology (AREA)
  • Medicinal Chemistry (AREA)
  • General Health & Medical Sciences (AREA)
  • Biochemistry (AREA)
  • Proteomics, Peptides & Aminoacids (AREA)
  • Molecular Biology (AREA)
  • Genetics & Genomics (AREA)
  • Biophysics (AREA)
  • Cell Biology (AREA)
  • Zoology (AREA)
  • Gastroenterology & Hepatology (AREA)
  • Toxicology (AREA)
  • Public Health (AREA)
  • Pharmacology & Pharmacy (AREA)
  • Chemical Kinetics & Catalysis (AREA)
  • Veterinary Medicine (AREA)
  • General Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Nuclear Medicine, Radiotherapy & Molecular Imaging (AREA)
  • Animal Behavior & Ethology (AREA)
  • Peptides Or Proteins (AREA)
  • Medicines That Contain Protein Lipid Enzymes And Other Medicines (AREA)
  • Medicines Containing Antibodies Or Antigens For Use As Internal Diagnostic Agents (AREA)
  • Micro-Organisms Or Cultivation Processes Thereof (AREA)

Description

Předkládaný vynález se týká nového konceptu imunoterapíe, při které vede oklamání imunitního systému ke specifické a nejúčinnější destrukci vybraných buněk, zejména nádorových buněk.
Dosavadní stav techniky
Existují významné důkazy o tom, že progrese nádorů upacientů s nádorovým onemocněním je kontrolována imunitním systémem. Tento závěr je založen na pozorováních, že progrese nádoru je často spojena se sekrecí imunosupresivních faktorů a/nebo snížením prezentačních funkcí MHC antigenů třídy I (15). Důsledkem je to, že u nádorů musí vzniknout strategie pro překonání účinných mechanismů imunitního systému. Důležité je to, že u jedinců může být detekována imunitní reakce specifická pro nádory (6-8).
Zjevná neúčinnost protinádorové imunitní reakce, která vede k selhání kontroly onemocnění, vedla ke vzniku současného konceptu imunoterapíe. Předpokládá se, že posílení protinádorové imunitní reakce vakcinaci nebo jinými imunoterapeutickými postupy může zvýšit přínos imunoterapíe (6,9-11).
Rameno CD8 cytotoxických T-lymfocytů (CTL) restrihovaných MHC antigeny třídy I adaptivní imunitní reakce je nejlépe vybaveno pro rozpoznávání nádorů jako cizorodé tkáně a iniciuje kaskádu dějů vedoucích k destrukci nádoru (12,13).
Proto je nejatraktivnější přístup v protinádorové imunoterapii zaměřen na vakcinační strategie určené pro posílení CTL ramena protinádorové reakce a pro překonání mechanismů, kterými nádor uniká z dohledu CTL (9-11).
Jedním z nejlépe studovaných mechanismů, kterými nádorové buňky unikají imunitnímu systému, je snížení počtu MHC molekul třídy I, které jsou antigeny rozpoznávanými CTL (1-5,14).
Mutace v prezentační dráze antigenů třídy I by mohly být nejjednodušším způsobem, kterým mohou nádory unikat eliminaci zprostředkované CTL, protože k nim stačí jedna nebo dvě mutace (dvě mutace inaktivují obě alely nebo jedna mutace vytváří dominantně negativní inhibitor) (1-3) .
Snížení exprese MHC antigenů třídy I je často pozorováno u lidských nádorů a toto snížení je zejména výrazné u metastatických lézí (3,14-17). Toto je nepřímý, ale přesto přesvědčivý důkaz úlohy CTL v kontrole progrese tumoru u pacientů s nádorovým onemocněním. Exprese MHC antigenů třídy I byla analyzována zejména v chirurgicky odstraněných nádorech, za použití ímunohistochemických metod (14-15). Byla popsána částečná redukce nebo úplná ztráta MHC, buď pro všechny molekuly, nebo pouze pro určité alely (14—15). Ztráta MHC může být pozorována u některých, ale ne u všech lézí od stejného pacienta. Snížení exprese MHC antigenů třídy I se přisoudilo mutaci p2-mikroglobulinu (p2-m), transportéru asociovaným s proteiny pro prezentaci antigenu (TAP), nebo proteosomovými LMP-2 a LMP-7 proteiny (2,18-2 1). Další důkazy ukazující na ztrátu MHC antigenů třídy I jako mechanismus úniku nádoru z eliminace zprostředkované CTL pocházejí z dlouhé studie pacientů s melanomem. Nádorové buňky odstraněné během primárního chirurgického výkonu prezentovaly devět různých • · · · · · • · · · · · · ··· * 9 449 4 9 · · · · · » · »44 · · · · · ·· · ti 4 4 9 4 4 4 4 4 β 44 ··· *····· ·· * antigenu restrihovaných na čtyři samostatné HLA alely třídy CTL klonům získaným od pacienta (1). Pacient zůstal bez známek onemocnění po dobu 5 let, kdy byly zjištěny metastasy. U buněčné linie získané z metastatické léze byla pozorována ztráta všech čtyř alel, které předtím prezentovaly melanomové antigeny.
Proto je snížení exprese MHC molekul třídy I závažným limitujícím problémem pro protinádorovou imunoterapii a aplikaci protinádorových vakcín. Existuje proto potřeba nového postupu pro imunoterapii, který by neměl výše uvedená omezení, konkrétně potřeba imunoterapie, která je nezávislá na úrovni exprese MHC antigenu třídy I na nádorových buňkách.
Podstata vynálezu
Rameno CD8 cytotoxických T-lymfocytů (CTL) restrihovaných na MHC antigeny třídy I adaptivní imunitní reakce je nejlépe vybaveno pro rozpoznávání nádorů jako cizorodé tkáně a iniciuje kaskádu dějů vedoucích k destrukci nádoru. U nádorů jsou však vyvinuty složité strategie pro únik před efektorovými mechanismy imunitního systému, z nichž nejlépe prostudovaným mechanismem je snížení exprese MHC antigenu třídy I, které jsou antigeny rozpoznávanými CTL.
Pro překonání tohoto mechanismu a vývoj nových přístupu pro imunoterapii, a pro praktické provedení vynálezu, se připravila rekombinantní molekula, ve které je jednořetězcový MHC antigen specificky namířen na nádorové buňky prostřednictvím jeho fúze na rekombinantní protilátkové fragmenty specifické pro nádor nebo na ligand, který se váže na receptory exprimované na nádorových buňkách. Příkladem molekuly podle předkládaného vynálezu je jednořetězcová HLA-A2 ·· ···· ·· · * · · · • · · · · · *» · · · « ···· * · · · ··· • γ ··« β · ♦ 4 · · · · , « · · · · « ·· ··· ·· ···· ·* · molekula, která byla geneticky fúzována na variabilní domény humanizované protilátky proti a podjednotce IL-2 receptoru, anti-Tac (aTac) . Konstrukt, označený jako B2M-aTac (dsFv) ,. se exprimoval v E. coli a funkční molekuly se produkovaly in vitro skládáním za přítomnosti HLA-A2-restrihovaných antigenních peptidu. Pokusy s průtokovou cytometrií ukázaly schopnost navázání HLA-A2-peptidových komplexů na antigenpozitivní, HLA-A2-negativní lidské nádorové buňky způsobem, který bl zcela závislý na specificitš fragmentu protilátky. Nejdůležitější je to, že potažení nádorových buněk B2MaTac(dsFv) činidlo tyto buňky citlivými na účinnou a specifickou HLA-A2-restrihovanou lýzu zprostředkovanou CTL lymfocyty specifickou pro melanomový gplOO peptid. Tyto výsledky ukazují, že koncept toho, že protilátkou vedené antigen-specifické namíření MHC-peptidových komplexů na nádorové buňky může tyto buňky činit citlivými na jejich zabíjení CTL lymfocyty. Tento nový přístup ukazuje nové cesty pro vývoj nových imunoterapeutických strategií založených na zaměření přirozených příbuzných MHC ligandů a cytotoxických mechanismů na bázi CTL protilátkou.
Proto se v předkládaném vynálezu vyvinula nová strategie pro opětovné vnesení komplexů MHC antigen třídy I-peptid na povrch nádorových buněk způsobem, který je nezávislý na expresi antigenů MHC třídy I cílovými nádorovými buňkami. Pro tento účel jsou v jednom provedení předkládaného vynálezu použita ve fúzi dvě ramena imunitního systému. Jedno rameno, zaměřovači skupina, zahrnuje tumor-specifické rekombinantní fragmenty protilátek namířených proti nádoru nebo diferenciačním antigenům, které se po mnoho let používají pro cílené zaměření radioisotopů, toxinů nebo léčiv na nádorové buňky (22, 23). Druhým efektorovým ramenem, je jednořetězcová MHC molekula (scMHC) složená z lidského p2-mikroglobulínu β
• ·· navázaného na tři extracelulární domény těžkého řetězce HLA-A2 (24,25, WO 01/72768). Použije se spojení těchto dvou molekul do jednoho rekombinantního genu a exprese tohoto genu. Nová molekula je účinně exprimována v E. coli a je produkována, například, in vitro skládáním za přítomnosti HLA-A2restrihovaných peptidů. Tento přístup činí - jak je zde ukázáno - nádorové buňky citlivými na lýzu cytotoxickými Tlymfocyty bez ohledu na jejich expresi MHC antigenů třídy I a proto může být použit jako nový postup pro potenciaci protinádorové imunity zprostředkované CTL. Tento nový postup vede k vývoji nové třídy rekombinantních terapeutických činidel schopných selektivně usmrcovat a eliminovat nádorové buňky za použití přirozených příbuzných MHC ligandů a cytotoxických mechanismů na bázi CTL.
V jednom aspektu předkládaného vynálezu je poskytnuta imunomolekula skládající se z: rozpustné efektorové domény lidské MHC molekuly třídy I; a zaměřovači domény navázané na rozpustnou efektorovou doménu MHC antigenu třídy I.
V jiném aspektu předkládaný vynález poskytuje konstrukt nukleové kyseliny kódující imunomolekulu, kde uvedený konstrukt se skládá z: prvního polynukleotidu kódujícího rozpustnou efektorovou doménu MHC antigenu třídy I; a druhého polynukleotidu kódujícího zaměřovači doménu; první polynukleotid a druhý polynukleotid jsou vybrány a spojeny tak, že rozpustná efektorová doména MHC antigenu třídy I a protilátková zaměřovači doména jsou translačně fúzované pomocí spojovacího peptidu umístěného mezi nimi.
V dalším aspektu předkládaného vynálezu je poskytnut konstrukt nukleové kyseliny kódující imunomolekulu, který se skládá z: prvního polynukleotidu kódujícího rozpustnou ·· ···· ·· *» ·· · • · ···· · · · • · « · «· » · · · · • ··« · · · · · · · · • ♦ · · · · · * •«· ·· ···· *· · efektorovou doménu MHC antigenů třídy I; a druhého polynukleotidu kódujícího variabilní region lehkého řetězce nebo těžkého řetězce protilátkové zaměřovači domény; první polynukleotid a druhý polynukleotid jsou vybrány a spojeny tak, že rozpustná efektorové doména MHC antigenů třídy I a variabilní region lehkého řetězce nebo těžkého řetězce protilátkové zaměřovači domény jsou translačně fúzované pomocí spojovacího peptidu umístěného mezi nimi; a třetího polynukleotidu kódujícího druhý z lehkého řetězce a těžkého řetězce protilátkové zaměřovači domény.
V dalším aspektu předkládaného vynálezu je poskytnut systém konstruktů nukleové kyseliny obsahující: první konstrukt nukleové kyseliny, který obsahuje: první polynukleotid kódující rozpustnou efektorovou doménu lidského MHC antigenů třídy I; a druhý polynukleotid kódující variabilní region lehkého řetězce nebo těžkého řetězce protilátkové zaměřovači domény; první polynukleotid a druhý polynukleotid jsou vybrány a spojeny tak,, že rozpustná efektorové doména MHC antigenů třídy I a variabilní region lehkého řetězce nebo těžkého řetězce protilátkové zaměřovači domény jsou translačně fúzované pomocí spojovacího peptidu umístěného mezd nimi; druhý konstrukt nukleové kyseliny, který obsahuje: třetí polynukleotid kódující druhý z lehkého řetězce a těžkého řetězce protilátkové zaměřovači domény.
V dalším aspektu předkládaný vynález poskytuje způsob pro selektivní usmrcování buněk u pacienta, kde tyto buňky presentují antigen (např. receptor), kde v uvedeném způsobu je pacientovi podána imunomolekula, která obsahuje: rozpustnou efektorovou doménu lidského MHC antigenů třídy I v komplexu s MHC-restrihovaným peptidem; a zaměřovači doménu navázanou na rozpustnou efektorovou doménu MHC antigenů třídy I, kde • · · a » · · • · · · · a * » · a · · · « · · t • · ·· «· · zaměřovači doména je určena pro selektivní navázání na antigen; kdy rozpustná efektorová doména MHC antigenu třídy I v komplexu s MHC-restrihovaným peptidem iniciuje imunitní reakci proti buňkám zprostředkovanou CTL, která způsobí selektivní zabíjení buněk in vivo.
V dalším provedení předkládaného vynálezu je zaměřovači doménou protilátková zaměřovači doména.
V dalším provedení předkládaného vynálezu je zaměřovači doménou ligandová zaměřovači doména.
V dalším provedení předkládaného vynálezu je ligandová zaměřovači doména vybrána ze skupiny zahrnující PDGF, EGF,
KGF, TGFa, IL-2, IL-3, IL-4, IL-β, VEGF a jeho derivátů, TNF.
V dalším provedení předkládaného vynálezu jsou rozpustná efektorová doména lidské MHC molekuly třídy I a protilátková zaměřovači doména translačně fúzované, volitelně s translačně fúzovaným spojovacím peptidem mezi doménami.
V dalším provedení předkládaného vynálezu protilátková zaměřovači doména obsahuje variabilní region lehkého řetězce protilátky navázaný na efektorovou doménu.
V dalším provedení předkládaného vynálezu jsou variabilní region lehkého řetězce protilátky a efektorová doména translačně fúzované, volitelně s translačně fúzovaným spojovacím peptidem mezi doménami.
V dalším provedení předkládaného vynálezu protilátková zaměřovači doména dále obsahuje variabilní region těžkého řetězce protilátky navázaný na variabilní region lehkého ·· ·· ·· ·· ·* * · · · · · · « · · · · · 0 » « 0 · · · « • · • · ·« 9
«.· řetězce protilátky.
V dalším provedení předkládaného vynálezu jsou variabilní region těžkého řetězce protilátky a variabilní region lehkého řetězce protilátky translačně fúzované, volitelně s translačně fúzovaným spojovacím peptidem mezi regiony.
V dalším provedení předkládaného vynálezu je variabilní region těžkého řetězce protilátky navázaný na variabilní region lehkého řetězce protilátky prostřednictvím spojovacího peptidu.
V dalším provedení předkládaného vynálezu je variabilní region těžkého řetězce protilátky navázaný na variabilní region lehkého řetězce protilátky prostřednictvím alespoň jedné vazby S-S.
V dalším provedení předkládaného vynálezu protilátkové zaměřovači doména obsahuje variabilní region těžkého řetězce protilátky navázaný na efektorovou doménu.
V dalším provedení předkládaného vynálezu jsou variabilní region těžkého řetězce protilátky a efektorové doména translačně fúzované, volitelně s translačně fúzovaným spojovacím peptidem mezi regiony.
V dalším provedení předkládaného vynálezu protilátkové zaměřovači doména dále Obsahuje variabilní region lehkého řetězce protilátky navázaný na variabilní region těžkého řetězce protilátky.
V dalším provedení předkládaného vynálezu jsou variabilní region lehkého řetězce protilátky a variabilní region těžkého tt ···· · * * Λ · » * * · * «··« · · » ··»·· · « ♦ ··»· • · « · « · ♦ »· ·»··♦ Λ «·<»«· · * « y «·<*«« ·»··»· «· » řetězce protilátky translačně fúzované, volitelně s translačnš fúzovaným spojovacím peptidem mezi regiony.
V dalším provedení předkládaného vynálezu je variabilní region lehkého řetězce protilátky navázaný na variabilní region těžkého řetězce protilátky prostřednictvím spojovacího peptidu.
V dalším provedení předkládaného vynálezu je variabilní region lehkého řetězce protilátky navázaný na variabilní region těžkého řetězce protilátky prostřednictvím alespoň jedné vazby S-S.
V dalším provedení předkládaného vynálezu je protilátková zaměřovači doména schopná vazby na antigen asociovaný s nádorem.
V dalším provedení předkládaného vynálezu je protilátková zaměřovači doména schopná vazby na antigen specifický pro nádor.
V dalším provedení předkládaného vynálezu rozpustná efektorová doména MHC antigenu třídy I obsahuje funkční lidský β-2 mikroglobulin a na něj navázaný funkční těžký řetězec lidského MHC antigenu třídy I.
V dalším provedení předkládaného vynálezu funkční lidský těžký řetězec MHC antigenu třídy I obsahuje domény a 1-3.
V dalším provedení předkládaného vynálezu jsou funkční lidský β-2 mikroglobulin a funkční lidský těžký řetězec MHC antigenu třídy I translačně fúzované, volitelně s translačně fúzovaným spojovacím peptidem mezi regiony.
• · ♦··« ·· • · * · · • » A · · < · « » ♦ · · ♦ • · ♦ · » · » · · « ·« »···» • · * · · · «»
V dalším provedení předkládaného vynálezu rozpustná efektorové doména MHC antigenu třídy I dále obsahuje MHCrestrihovaný peptid.
V dalším provedení předkládaného vynálezu je MHCrestrihovaný peptid navázaný na funkční lidský β-2 mikroglobulin.
V dalším provedení předkládaného vynálezu jsou MHCrestrihovaný peptid a funkční lidský β-2 mikroglobulin translačně fúzované, volitelně s translačně fúzovaným spojovacím peptidem mezi sebou.
V dalším provedení předkládaného vynálezu je MHCrestrihovaný peptid v komplexu s funkčním těžkým řetězcem lidského MHC antigenu třídy I.
V dalším provedení předkládaného vynálezu je MHCrestrihovaný peptid odvozen z běžného patogenů.
V dalším provedení předkládaného vynálezu je MHCrestrihovaný peptid odvozen z patogenů, pro který existuje aktivní vakcína.
V dalším provedení předkládaného vynálezu je MHCrestrihovaný peptid odvozen od antigenu asociovaného s nádorem nebo specifického pro nádor.
Podle dalšího provedení vynálezu jakýkoliv popsaný konstrukt nukleové kyseliny dále obsahuje alespoň jednu cispůsobící regulační sekvenci operativně navázanou na kódující polynukleotidy.
•» · · · * «« 1» * · · ·»· · 0 * · · ·· • ♦ «· · * « * · · · · » * «·« · « · 0 · 0 0 ·
*... .. .... ·. «
V dalším provedení předkládaného vynálezu je cis působící regulační sekvence funkční v bakteriích.
V dalším provedení předkládaného vynálezu je cis působící regulační sekvence funkční v kvasinkách.
V dalším provedení předkládaného vynálezu je cis působící regulační sekvence funkční v živočišných buňkách.
V dalším provedení předkládaného vynálezu je cis působící regulační sekvence funkční v rostlinných buňkách.
V dalším aspektu předkládaný vynález poskytuje transformovanou buňku obsahující jakýkoliv konstrukt nukleové kyseliny nebo systém konstruktů nukleové kyseliny podle předkládaného vynálezu.
Ve výhodných provedeních předkládaného vynálezu je buňkou eukaryotická buňka vybraná ze skupiny zahrnující savčí buňky, hmyzí buňky, rostlinné buňky, kvasinky a protozoární buňky.
V dalším provedení předkládaného vynálezu je buňkou bakteriální buňka.
V dalším aspektu předkládaný vynález poskytuje izolovaný přípravek bakteriálních inkluzních tělísek obsahující více než 30% hmotnostních imunomolekuly podle předkládaného vynálezu.
V dalším aspektu předkládaný vynález poskytuje způsob pro produkci imunomolekuly, který zahrnuje: exprimování, v bakteriích, imunomolekuly, která se skládá z: rozpustné efektorové domény MHC antigenu třídy I, která obsahuje funkční • ·
Φ Λ
9· ·
Φ · · · • · · · · · « » « «· · lidský β-2 mikroglobulin a funkční těžký řetězec lidského MHC antigenu třídy I navázaný na sebe; a zaměřovači doménu navázanou na rozpustnou efektorovou doménu MHC antigenu třídy I; a izolování imunomolekuly.
V dalších výhodných provedeních imunomolekula dále obsahuje MHC-restrihovaný peptid navázaný na funkční lidský β-2 mikroglobulin, a způsob dále zahrnuje znovusložení imunomolekuly za zisku komplexu MHC antigen třídy I-MHCrestrihovaný peptid.
V dalších výhodných provedeních je izolování imunomolekuly provedeno chromatografií s vylučováním podle velikosti.
V dalších výhodných provedeních je MHC-restrihovaný peptid exprimován současně s imunomolekulou v bakteriích.
V dalších výhodných provedeních je exprimování imunomolekuly v bakteriích provedeno tak, že imunomolekula tvoří v bakteriích inkluzní tělíska.
V dalším provedení předkládaného vynálezu tvoří MHCrestrihovaný peptid a imunomolekula současně inkluzní tělíska v bakteriích. „
V dalším výhodném provedení izolování imunomolekuly dále zahrnuje: denaturování inkluzních tělísek tak, že se z nich uvolňují proteinové molekuly; a renaturování proteinových molekul.
V dalším výhodném provedení je renaturování proteinové molekuly provedeno za přítomnosti MHC-restrihovaného peptidu.
• · * · · · ♦ · ♦ « to « · » toto · • · · * to • K «»«» 4»
V dalším provedení předkládaného vynálezu je MHCrestrihovaný peptid současně exprimován v bakterii.
Předkládaný vynález úspěšně řeší nevýhody současných postupů a poskytuje nový způsob pro léčbu nádorových onemocnění.
Popis obrázků na připojených výkresech
Vynález bude nyní popsán pomocí příkladů, s odkazy na připojené výkresy. Konkrétní odkazy na výkresy jsou míněny jako příklady a slouží pouze pro znázornění výhodných provedení vynálezu a jsou uvedeny v případě, kdy se předpokládá, že jsou nej vhodnější pro pochopení a popis principů vynálezu. Z tohoto hlediska není žádná snaha uvádět více podrobností vynálezu než je nutné pro jeho základní pochopení, popis doprovázející nákresy je pro pracovníky v oboru dostatečný pro použití několika provedení vynálezu v praxi.
Obr. 1A-F demonstrují vazbu in vitro znovusložených scHLA-A2 komplexů na CTL. Klony R6C12 a R1E2 specifické pro. melanomový diferenciační antigen gp 100 reagovaly s in vitro znovu složenými přečištěnými scHLA-A2 tetramery obsahujícími G9-209M epitop rozpoznávaný R6C12 CTL a G9-280V peptid rozpoznávaný R1E2 CTL. CTL se barvily FITCanti-CD8 (Obr. IA a ID), s PE-značenými scHLA-A21G9-209M tetramery (Obr. IB a IF) a s scHLA-A2/&9-280V tetramery (Obr. 1C a IE). R6C12 a R1E2 CTL se barvily specificky (39-209M a G9-280V tetramer, v příslušném pořadí), ale s kontrolním tetramerem.
Obr. 1G je schématické znázornění scHLA-A2 komplexu • · • » ♦ · · · • · · < · · · · · 9 · ♦ * * * « · · • * · · * » ·· · » použitého v pokusech uvedených na obr. Obr. 1A-F.
Obr. 1H uvádí sekvenci nukleové kyseliny (SEQ ID NO:1) a aminokyselinovou sekvenci (SEQ ID NO:2) scHLA-A2 schematicky uvedené na obr. 1G.
Obr. 2A-D ukazují návrh, expresi, přečištění a biochemickou charakterizaci B2M-aTac(dsFv). Obr. 2A - B2MaTac(dsFv) konstrukt se připravil fúzováním jednořetězcové MHC molekuly na protilátkový variabilní Fv fragment. V jednořetězcovém HLA-A2 genu byl lidský a-2m fúzován na tři extracelulámí domény HLA-A2 prostřednictvím flexibilní 15aminokyselinové spojovací sekvence [ (Gly4-Ser)3, tj. GGGGSGGGGSGGGGS (SEQ ID N0:3), kódovaný
GGCGGAGGAGGGTCCGGTGGCGGAGGTTCAGGAGGCGGTGGATCG (SEQ ID N0:15)]. Stejný spojovací peptid se použil pro spojení scHLA genu a protilátkového Fv fragmentu. VL variabilní doména protilátky se fúzovala na C-konec scHLA-A2 genu, zatímco VH variabilní doména se exprimovala samostatně. Dva plasmidy se exprimovaly v separátních kulturách a solubilizovaná, redukovaná inkluzní tělíska se smísila za vzniku disulfidovou vazbou stabilizovaných Fv fragmentů (dsFv), ve kterých jsou Fv variabilní domény stabilizované meziřetězcovými disulfidovými vazbami vloženými mezi konzervované zbytky pracovního rámce. Obr. 2B ukazuje SDS-PAGE analýzu inklúzních tělísek z bakteriálních kultur indukovaných k expresi složek B2MaTac(dsFv); B2M-aTacVL a aTacVH. Obr. 3C ukazuje SDS-PAGE analýzy na neredukčních a redukčních gelech B2M-aTac(dsFv) po iontoměničovém přečištění na Q-Sepharosové koloně. Obr. 4D ukazuje vazbu znovu složeného B2M-aTac(dsFv)/G9-209M cílový antigen, p55. Detekce vazby se provedla konformačněspecifickou MAb w6/32.
• · • » « * «* • · · • ♦ · · · • · · • · · • · · • · · · • » ···♦
Obr. 2E ukazuje sekvenci nukleové kyseliny (SEQ ID NO:4, sekvence spojovací skupiny je uvedena malými písmeny) a aminokyselinovou sekvenci (SEQ ID NO:5) B2M-aTacVL schematicky znázorněnou na Obr. 2A jako součást B2M-aTac(dsFv).
Obr. 2F ukazuje sekvenci nukleové kyseliny (SEQ ID NO:6) a aminokyselinovou sekvenci (SEQ ID NO:7) aTacVH schematicky znázorněnou na Obr. 2A jako součást B2M-aTac(dsFv).
Obr. 3A-F ukazují vazbu B2M-aTac(dsFv) na HLA-A2negativní nádorové buňky. Provedla se analýza vazby B2MaTac(dsFv) na antigen-pozitivní HLA-A2-negativní buňky pomocí průtokové cytometrie. ,Obr. 3A ukazuje vazbu anti-Tac Mab (červeně) na A431; Obr. 3B ukazuje vazbu anti-Tac MAb na Tac (p55)-transfektované A431 (ATAC4) buňky (červeně); Obr. 3C ukazuje vazbu anti-HLA-A2 Mab BB7.2 na A43 1 buňky inkubované (červeně) nebo neinkubované (modře) s B2M-aTac(dsFv); Obr. 3D ukazuje vazbu MAb BB7.2 na p55-transfektované ATAC4 buňky preinkubované (červeně) nebo nepreinkubované (modře) s B2MaTac(dsFv); Obr. 3E ukazuje vazbu anti-Tac MAb (červeně) na leukemické HUT102W buňky; a Obr. 3F ukazuje vazbu MAb BB7.2 na HUT102W buňky preinkubované (červeně) nebo nepreinkubované (modře) s B2M-aTac(dsFv). Ve všech případech jsou kontrolní buňky se sekundární protilátkou uvedeny černě.
Obr. 4A-E ukazují potenciaci CTL-zprostředkované lýzy HLA A2-negativních nádorových buněk B2M-aTac(dsFv). Cílové buňky potažené nebo nepotažené B2M-aTac(dsFv)-peptidovými komplexy se inkubovaly s CTL specifickými pro gplOO melanomový peptid v testu uvolňování 35methioninu. 0br.4A - A431 a p55transfektované ATAC4 LILA-A2 buňky se preinkubovaly nebo nepreinkubovaly s B2M-aTac(dsFv)/G9-209M komplexy a potom se provedla inkubace s G9-209M-specifickými CTL, R6C12.
• · ··♦· * · ♦· ♦ ·· · * · ♦ · • ♦ »· · ·· · · • * » · · · · · « « · * » 9 ·
...........
Kontrolami byly buňky inkubované s mediem samotným; Obr. 4B A431 a p55-transfektované ATAC4 HLA-A2 buňky se preinkubovaly s B2M-aTac(dsFv)/G9-209M komplexy a potom se provedla inkubace s R6C12 CTL. FM3D jsou HLA-A2+, gpl00+ melanomové buňky; Obr.
4C a 4D - p55-transfektované ATAC4 buňky se preinkubovaly s B2M-aTac(dsFv) komplexy znovu složenými s HLA-A2restrihovanými peptidy G9-209M, G9-280V, a TAX, a potom se provedla inkubace s G9-209M-specifickým CTL klonem R6C12 na Obr. 4C nebo s G9-280V-specifickým CTL klonem R1E2 na Obr. 4D; Obr. 4E - HUT102W a CRII-2 HLA-A2 leukemické buňky se preinkubovaly (w) nebo nepreinkubovaly (w/o) s B2M-aTac(dsFv) komplexy obsahujícími vhodný peptid a potom se provedla inkubace s G9-209M-specifickými R6C12 CTL nebo G9-280Vspecifickými R1E2 CTL, jak je popsáno.
Obr. 5 je graf ukazující výsledky in vivo win testu s B2m-aTac(dsFv). ATAC4 buňky (lxlO5) se smísily s R6C12 CTL (lxlO6) (E:T 10:1) za přítomnosti nebo absence B2M-aTac(dsFv) (20-50 gg/ml) v 200 μΐ. Směs se podkožně injikovala holým myším a sledoval se vývoj nádorů. ATAC4 buňky se použily jako kontrola.
Obr. 6 je schématické znázornění výhodných imunomolekul podle předkládaného vynálezu, kde čáry mezi rámečky představují kovalentní vazbu (například translační fúzi) mezi skupinami v rámečcích.
Podrobný popis výhodných provedení
Předkládaný vynález poskytuje (i) nové imunomolekuly;
(ii) způsoby přípravy nových imunomolekul; (iii) konstrukty nukleové kyseliny kódující nové imunomolekuly; a (iv) způsoby použití nových imunomolekul pro selektivní zabíjení buněk, ·· ··♦· 99 *· ·· * • β 9 9 9 9 9 9 9 ♦ 999 9 9 * * 9 · 9
9 · 9 9 9 9 9 · ♦«·♦ «9 «·» ·· *··· 99 9 zejména nádorových buněk.
Principy a provedení předkládaného vynálezu budou lépe pochopitelné s odkazem na připojené výkresy a doprovodný popis.
Před popisem alespoň jednoho provedení předkládaného vynálezu je třeba si uvědomit, že vynález není omezen na detaily uvedené dále v následujícím popisu či příkladech provedení vynálezu. Existují různá další provedení, která mohou být prováděna jinými způsoby. Také je třeba si uvědomit, že použitá fraseologie a terminologie je určena pro popis a nijak neomezuje předkládaný vynález.
Progrese nádorů je často spojena se sekrecí imunosupresivních faktorů a/nebo se snížením prezentačních funkcí MHC antigenů třídy I (1-5, 14, 15). Důsledkem je to, že se u nádorů vyvinuly různé strategie pro obejití účinné imunitní reakce. Na významném rozvoji vakcín, které mohou stimulovat imunitní reakci proti nádorům, se podílela identifikace proteinových antigenů asociovaných s daným nádorem a epitopové mapování nádorových antigenů na HLA třídy I a třídy II restrihované vazebné motivy a tyto se v současnosti používají v různých vakcinačních programech (6, 9, 11-13). MHC antigeny třídy I presentující vhodné peptidy jsou nutné pro dodání specifických signálů pro rozpoznání a usmrcení CTL. Nicméně, základním mechanismem úniku nádoru je ztráta, snížení exprese nebo alterace HLA profilů, což může činit buňky nereaktivními na CTL lýzu, i tehdy, když buňky exprimuji vhodný nádorový antigen. V lidských nádorech může být ztráta HLA až 50%, což naznačuje, že redukce koncentrace proteinů může poskytovat nádorovým buňkám výhodu v přežívání (14,15).
• · φ φ·· • φ φ φ φφφ φφφ φφφφ φφφ φ φφφφ φ φ · · φφφ φ ♦ φφφ φ φ φφ φφφφ • · φφφφ φφφ φφ φφφ φφ ···» φφ ·
Předkládaný vynález nabízí nový přístup pro překonání tohoto problému. Bylo zjištěno, že tumor-specifické cílené dodání komplexů MHC antigen třídy I-peptid na nádorové buňky je efektivní a účinnou strategií pro učinění HLA-A2negativních buněk citlivými na lýzu relevantními HLA-A2restrihovanými CTL. Tato nová strategie pro nasměrování CTL proti nádorovým buňkám má výhodu v tom, že využívá rekombinantní protilátkové fragmenty nebo ligandy, které mohou být lokalizovány na maligních buňkách, které exprimují nádorový markér (antigen, např. receptor), obvykle asociovaný s transformovaným fenotypem (jako jsou receptory pro růstové faktory, diferenciační antigeny), s relativně vysokým stupněm specificity. Rekombinantní protilátkové fragmenty cílené na nádorové buňky jsou tvořeny Fv variabilními doménami, které jsou nejmenšími funkčními moduly protilátek nutnými k zachování vazby na antigen. Toto je zejména výhodné pro klinické aplikace, nejen pro generování molekul popsaných v předkládaném vynálezu, ale také pro přípravu jiných protilátkových fúzních proteinů, jako jsou rekombinantní Fv imunotoxiny nebo rekombinantní fúze protilátka-cytokin (37,
38), jelikož jejich malá velikost zlepšuje penetraci do nádoru.
Protilátkový zaměřovači fragment nebo zaměřovači ligand je fúzován na jednořetězcovou HLA molekulu, která může být účinně a funkčně složena okolo HLA-A2-restrihovaného peptidu. Tento postup může být rozšířen na další hlavní HLA alely a mnoho typů nádorových specificit, které jsou určeny rekombinantními protilátkovými fragmenty, čímž se získá nová rodina imunoterapeutických prostředků, které mohou být použity pro zesílení a potenciaci protinádorových aktivit. Společně s použitím monoklonálních protilátek pro protinádorovou • 9 9 9 9 · < 9 9 9 • · ·«· · · · 9 9 9 9 • 9 999 9 9 ·9 9 999 * • 9 9 999 999
..............
terapii může být tento postup považován za spojení mezi protinádorovými protilátkami a buněčnou imunoterapií.
Rekombinantní již byly použity pro nasměrování Tlymfocytů, za použití klasického přístupu bispecifických protilátek, ve kterých je jedno rameno protilátky namířeno proti antigenu specifickému pro nádor a druhé rameno protilátky je namířeno na molekulu asociovanou s efektorovou buňkou, jako je CD3 pro CTL a CD16 pro NK buňky (39).
Ligandy, které se váží na nádorové buňky, byly již též použity pro cílenou aplikaci různých toxinů na nádorové buňky.
Viz, například, odkazy 50-52 pro EGF, TGFa, IL-2 a IL-3.
Hlavní výhodou způsobu podle předkládaného vynálezu je použití rekombinantní molekuly, která může být produkována v homogenní formě ve velkých množstvích. Významné je to, že velikost B2M-dsFv molekuly je přibližně 65 kDa (při tvorbě s jakýmkoliv protilátkovým dsFv fragmentem) a tato velikost je optimální z hlediska požadavků na dobrou penetraci do nádoru na jedné straně a relativně dlouhým poločasem a stabilitou v cirkulaci na straně druhé (40). Nedávno byla publikována práce popisující přípravu tetramerů protilátka-MHC antigen třídy I, ve které bylo pozorováno účinné CTL-zprostředkované zabíjení cílových nádorových buněk při použití Fabstreptavidin-MHC tetramerových konjugátů (41). Limitací tohoto způsobu, ve srovnání s rekombinantními fúzními molekulami protilátkový fragment-monomerní scMHC podle předkládaného vynálezu, je velká velikost těchto molekul, která je okolo 400 kDa, a skutečnost, že rozpustné MHC tetramery mohou indukovat aktivaci T-lymfocytů sami o sobě, zatímco monomerní MHC molekula nemůže indukovat aktivaci, pokud není přítomna v relativně vysokých lokálních koncentracích (42-44).
Potažení nádorové buňky, která má sníženou vlastní expresi MHC pomocí tohoto zaměřovacího postupu potencuje zabíjení buněk CTL za použití cíle na nádorové buňce, který se obvykle podílí na procesu transformace, a nejklasičtějšími příklady takových cílů jsou receptory pro růstové faktory, jako je IL-2R, který je zde použit. Tato skutečnost také posiluje představu, že při použití tohoto postupu není pravděpodobné, že uniknou mutanty, u kterých není snížení exprese cílového receptoru a růstová výhoda, protože se receptor přímo podílí na klíčových mechanismech přežívání nádorové buňky.
Další výhodou protilátkového přístupu podle předkládaného vynálezu je skutečnost, že s danou peptidovou skupinou určující specificitu mohou být spojena další činidla, konkrétně, skládání B2M-Fv molekuly může být provedeno okolo jakéhokoliv vhodného MHC-restrihovaného peptidu. V uvedených příkladech HLA-A2-restrihované tumor-specifické CTL rozpoznávají T-lymfocytární epitopy odvozené od melanomového diferenciačního antigenů gplOO. Nicméně, nasměrování antigenreaktivních CTL může být provedeno tak, aby zabíjeli jiné nádorové buňky, za použití jiných antigenních peptidů, které se určí podle nových znalostí v oblasti imunologických mechanismů ve zdraví a nemoci. Například, identifikace tumorspecif ické CTL reakce u pacientů naznačuje, že u takových pacientů mohou existovat vhodné cílové antigeny. Nicméně, nedávné práce prokázaly, že tyto tumor-specifické CTL nejsou optimální, protože jsou často přítomné ve velmi nízkých frekvencích nebo, jsou-li přítomné ve vysokých frekvencích, tak jsou nefunkční nebo anergní (7). Tak mohou být aktivnější a slibnější zdroje CTL získány z cirkulujících lymfocytů namířených proti velmi imunogenním T-lymfocytárním epitopům,
jako jsou epitopy odvozené od virů nebo bakteriálních toxinů, které mohou také vyvolat dobrou paměťovou odpověď (45,46).
Bylo zjištěno, že CTL prekursory namířené proti chřipkovým, EBV, CMV epitopům (peptídům) jsou zachovávány ve vysokých frekvencích v cirkulaci u pacientů s nádorovým onemocněním, stejně jako u zdravých jedinců, a tyto CTL jsou obvykle aktivní a s paměťovým fenotypem (45, 46). Proto mohou být tyto CTL zdrojem, který může být nasměrován na nádorové buňky pomocí použití B2M-Fv molekuly opatřené takovými virovými epitopy. Optimálním činidlem je B2M-Fv molekula, ve které je antigenní peptid také kovalentně navázaný na komplex pomocí použití flexibilní spojovací skupiny napojující peptid na Nkonec β-2 mikroglobulinu. Tento konstrukt zajišťuje optimální stabilitu scMHC komplexu in vivo, protože stabilizační peptid je navázaný kovalentně a nemůže snadno opustit MHC peptidvazebnou rýhu. Tento typ jednořetězcové peptid-MHC molekuly byl dříve generován v myších a lidských systémech pro různé funkční a strukturální pokusy (47, 48). Další možností je použití derivátů antigenního peptidů, které jsou modifikovány v kotevních zbytcích způsobem, který zvyšuje jejich vazebnou afinitu k HLA vazebné drážce (27).
Existuje několik možných Fv fragmentů, které mohou být použity jako zaměřovači skupina. Kromě dsFv typu fragmentu použitému v provedení předkládaného vynálezu může být použit jednořetězcový Fv fragment (scFv), ve kterém jsou protilátkové VH a VL domény spojeny pomocí spojovacího peptidů. V takovém případě je B2M-Fv molekula kódovaná jedním plasmidem, což eliminuje možnou kontaminaci jedinou doménou B2M molekuly.
Dalším významným aspektem předkládaného vynálezu, který je podporován jinými aspekty, je skutečnost, že potažení komplexů antigenní MHC-peptid na povrch nádorové buňky bez • ft ftft ftft ft « · ft «ftftft ftftft • · ftftft ft· · ftftftft » · ftftft · · ftft ftft··· ftft ft··· ftftft • ft ftftft ·· ftftftft ftft · • ft ftftftft transmembránového zakotvení je dostatečné pro indukování jejich lýzy specifickými CTL bez znalostí, zda jsou vůbec přítomny pomocné molekuly cílové nádorové buňky a zda mají nějakou úlohu v CTL zabíjení. Toto pozorování vychází ze skutečnosti, že vysoké lokální koncentrace potažených komplexů MHC-peptid majících jeden konkrétní T-lymfocytární epitop (peptid) se vytvářejí na cílových buňkách, kde tyto koncentrace značně převyšují přirozené koncentrace takových komplexů na povrchu buněk. V případě IL-2R a podjednotky je na cílové buňce přítomno několik stovek až tisíc míst na buňku, na rozdíl od velmi malého počtu komplexů na normálních buňkách, což může být dostatečné pro účinné zabíjení buněk bez podílu pomocných molekul. V této teorii se nebere v úvahu snížení exprese MHC antigenu třídy I jako možného mechanismu úniku buněk. Dalším důkazem svědčícím pro tuto možnost je zjištění, že MHC tetramery mohou indukovat aktivaci Tlymfocytů sami o sobě (44), včetně nedávného pozorování, že aktivace CTL MHC tetramery bez potřeby pomocných molekul může být dokázána na jednotlivých buňkách (Cohen, Denkberg, Reiter; postoupeno k tisku).
Závěrem, výsledky uvedené v předkládaném vynálezu poskytují jasný důkaz použitelnosti způsobů podle předkládaného vynálezu pro zapojení aktivních CTL do zabíjení nádorových buněk prostřednictvím zacílení komplexů scMHCpeptid na nádor pomocí protilátek nebo ligandů specifických pro nádor. Tyto výsledky ukazují cestu pro vývoj nového imunoterapeutického přístupu na bázi přirozené buněčné imunitní reakce, která je přesměrována na nádorové buňky.
V jednom aspektu předkládaného vynálezu je poskytnuta imunomolekula, která obsahuje rozpustnou efektorovou doménu lidské MHC molekuly třídy I; a zaměřovači doménu, buď
0 ·· 0 0 ·· 0 · ♦· 0 • 00 0000 000
0 000 0 0 0 «000
0 000 0 0 00 0000
0 000 000
000 ·0 ··»» 0« · 23 protilátkovou zaměřovači doménu nebo ligandovou zaměřovači doménu, která je navázaná na rozpustnou efektorovou doménu MHC antigenu třídy I. Výhodně má imunomolekula molekulovou hmotnost menší než 100 kDa. Rozpustná efektorové doména lidské MHC molekuly třídy I a zaměřovači doména jsou výhodně translačně fúzované, volitelně s translačně fúzovaným spojovacím peptidem mezi doménami. Další způsoby pro kovalentní navázání rozpustné efektorové domény MHC antigenu třídy I a zaměřovači domény jsou popsány dále.
Obr. 6 ukazuje několik výhodných imunomolekul podle předkládaného vynálezu, označených jako (i) — (xiv). Všechny molekuly obsahují jednořetězcový a rozpustný MHC, který zahrnuje funkční lidský β-2 mikroglobulin navázaný na funkční lidské těžké řetězce MHC antigenů třídy I, které výhodně obsahují domény a 1-3. Výhodně jsou funkční lidský β-2 mikroglobulin a funkční lidské těžké řetězce MHC antigenů třídy I translačně fúzované, volitelně s translačně fúzovaným spojovacím peptidem mezi doménami. Nicméně, jak je popsáno dále, funkční lidský β-2 mikroglobulin a funkční lidské těžké řetězce MHC antigenů třídy I mohou být na sebe navázané jiným způsobem.
Termín funkční, jak je zde použit pro β-2 mikroglobulin a těžké řetězce jednořetězcových MHC antigenů třídy I označuje to, že jakákoliv část těchto molekul je schopna přispět k sestavení funkčního jednořetězcového komplexu MHC antigenu třídy I (tj. je schopná vázat se na a prezentovat CTL specifické MHC-restrihované antigenní peptidy, když je v komplexu s takovými peptidy).
Výrazy translačně fúzované a v rámci jsou zaměnitelné a označují polypeptidy kódované polynukleotidy, které jsou
0000 00 0* 00 *
000 0*00 000
0 *** * 0 0 * 0 0 0
0000 «000 000
4* 0*00 *00 • 0 000 00 040* 00 0 kovalentně vázané a tvoří jediný kontinuální otevřený čtecí rámec v celé délce kódujících sekvencí navázaných polynukleotidů. Takové polynukleotidy mohou být kovalentně navázané přímo nebo výhodně nepřímo pomocí spojovacího nebo oddělovacího regionu kódujícího spojovací peptid.
Molekuly (i) — (ví) a (xiii) dále obsahují na sebe kovalentně navázaný MHC-restrihovaný peptid. MHC-restrihovaný peptid je výhodně navázaný na funkční lidský β-2 mikroglobulin. Výhodně jsou MHC-restrihovaný peptid a funkční lidský β-2 mikroglobulin translačně fúzované, volitelně s translačně fúzovaným spojovacím peptidem mezi sebou. Nicméně, jako je popsáno dále, MHC-restrihovaný peptid a funkční lidský β-2 mikroglobulin mohou být na sebe kovalentně navázané i jinými způsoby.
Molekuly (vii) — (xii) a (xiv) dále obsahují MHCrestrihovaný peptid, který není na tyto molekuly kovalentně navázaný. V obou případech je však MHC-restrihovaný peptid vybraný tak, aby tvořil komplex s těžkými řetězci funkčních lidských MHC antigenu třídy I po složení, jak je popsáno dále.
MHC-restrihovaný peptid je výhodně odvozen od běžného patogenu, jako je virus chřipky, hepatitidy atd. Patogen, ze kterého je MHC-restrihovaný peptid odvozen, je vybrán podle následujících kriterií: (i) výhodně je velká část populace vystavena patogenu nebo jeho antigenům cestou infekce nebo vakcinace; (ii) pro patogen je k dispozici aktivní vakcinace, aby bylo možné posílit imunitní reakci; a (iii) relativně vysoké titry CTL s dlouhou pamětí se zachovávají u infikovaných nebo vakcinovaných jedinců.
Alternativně je MHC peptid odvozen od antigenu ·· ···· ·· ·<· ·· · ··· ···· · ·· • · ··· · · · · · · · • · · · · · ···· ···· • · · · · · · Λ · __ ·· ··· *· ···· ·· « 25 asociovaného s nádorem nebo od antigenu specifického pro nádor. Bylo zjištěno, že MHC-restrihované peptidy odvozené od antigenů asociovaných nebo specifických pro nádor mohou být použity pro vyvolání účinné CTL reakce. Viz například WO 00/06723, která je zde uvedena jako odkaz.
Zaměřovači doménou může být protilátková zaměřovači doména (molekuly (i)-(xii)) nebo ligandová zaměřovači doména (molekuly (xiii) a (xiv)).
V jednom výhodném provedení předkládaného vynálezu protilátková zaměřovači doména obsahuje variabilní region lehkého řetězce protilátky navázaný na efektorovou doménu (viz molekuly (i) a (vii) na Obr. 6). Výhodně jsou variabilní region lehkého řetězce protilátky a efektorová doména translačně fúzované, volitelně s translačně fúzovaným spojovacím peptidem mezi sebou. Nicméně, dále jsou popsány další způsoby pro kovalentní navázání variabilního regionu lehkého řetězce protilátky a efektorové domény.
Podle jiného výhodného provedení protilátková zaměřovači doména dále obsahuje variabilní region těžkého řetězce protilátky navázaný na variabilní region lehkého řetězce protilátky (viz molekuly (iii) — (vi) a (ix) — (xii) na Obr.
6). Výhodně jsou variabilní region těžkého řetězce protilátky a variabilní region lehkého řetězce protilátky translačně fúzované, volitelně s translačně fúzovaným spojovacím peptidem mezi sebou (viz molekuly (vi) a (x) na Obr. 6). Nicméně, dále jsou popsány další způsoby pro kovalentní navázání variabilního regionu těžkého řetězce protilátky a variabilního regionu lehkého řetězce protilátky.
Například, variabilní region těžkého řetězce protilátky • φ
Φ Φ φφφφ φφ · · φφφ φφφ φ φφφφ · ·
I φ φ φ Φ Φ · • φ φ φ φ φ ••ΦΦΦ φφφφφ φφφφφ
může být navázaný na variabilní region lehkého řetězce protilátky pomocí alespoň jedné S-S vazby, čímž vznikne dsFV skupina (viz například molekuly (v) a (xi) na Obr. 6)).
V jiném výhodném provedení předkládaného vynálezu protilátková zaměřovači doména obsahuje variabilní region těžkého řetězce protilátky navázaný na efektorovou doménu (viz molekuly (ii) a (viii) na Obr. 6). Výhodně jsou variabilní region těžkého řetězce protilátky a efektorová doména translačně fúzované, volitelně s translačnš fúzovaným spojovacím peptidem mezi sebou (viz molekuly (iii) a (ix) na Obr. 6). Nicméně, dále jsou popsány další způsoby pro kovalentní navázání variabilního regionu těžkého řetězce protilátky a efektorové domény.
V jiném provedení předkládaného vynálezu protilátková zaměřovači doména dále obsahuje variabilní region lehkého řetězce protilátky navázaný na variabilní region těžkého řetězce protilátky (viz molekuly (iii), (vi), (ix) a (xii) na Obr. 6). Výhodně jsou variabilní region lehkého řetězce protilátky a variabilní region těžkého řetězce protilátky translačně fúzované, volitelně s translačně fúzovaným spojovacím peptidem mezi sebou (viz molekuly (iii) a (ix) na Obr. 6). Nicméně, dále jsou popsány další způsoby pro kovalentní navázání variabilního regionu lehkého řetězce protilátky a variabilního regionu těžkého řetězce protilátky.
Například může být variabilní region lehkého řetězce protilátky navázaný na variabilní region těžkého řetězce protilátky pomocí alespoň jedné S-S vazby, za vzniku dsFV skupiny (viz, například, molekuly (vi) a (xii) na Obr. 6) ).
Protilátková zaměřovači doména v molekulách podle
• · · · · · · • · · · · · · • · <r · · · · « · · · · · * ··* • · · · * ί ······ ·· · předkládaného vynálezu je vybrána tak, aby byla schopná vazby na antigen asociovaný s nádorem nebo antigen specifický pro nádor. Je třeba.si uvědomit, že v současnosti jsou známy stovky antigenu asociovaných s nádorem nebo antigenu specifických pro nádory, které jsou asociované s různými solidními i non-solidními nádory, a dále také to, že byly vyvinuty monoklonální protilátky k mnohým z těchto antigenů.
Jinými slovy, aminokyselinové sekvence a sekvence nukleové kyseliny protilátek, které se specificky váží na antigen asociovaný s nádorem nebo antigen specifický pro nádor jsou již známé nebo mohou být snadno určeny analyzováním hybridomů produkujících takové protilátky.
Molekuly popsané na obr. 6 se skládají z jednoho polypeptidů [např., molekuly (i)-(iv) a (xiii)], dvou polypeptidů [molekuly (v), (vi), (vi)-(x) a (xiv)) nebo tří polypeptidů [molekuly (xi) a (xii)].
Termíny peptid a polypeptid jsou v předkládaném vynálezu zaměnitelné. Každý z polypeptidů může být syntetizován za použití jakékoliv metody známé v oboru. Proto je jasné, že imunomolekuly podle předkládaného vynálezu nebo jejich části mohou být připraveny různými způsoby, včetně proteinové syntézy na pevné fázi, avšak ve výhodných provedeních předkládaného vynálezu jsou alespoň hlavní součásti molekuly, např. rozpustná efektorové doména lidského MHC antigenu třídy I (s nebo bez MHC-restrihovaného peptidu) a protilátkové zaměřovači doména (jako je scFV nebo rameno dsFv) připraveny translací příslušných konstruktů nukleové kyseliny nebo konstruktů.
Pro syntézu molekuly z Obr. 6 pomocí translace jsou nutné jeden až tři otevřené čtecí rámce. Tyto otevřené čtecí rámce • ·
• · • · mohou být umístěny na jedné, dvou nebo třech molekulách nukleové kyseliny. Jeden konstrukt nukleové kyseliny může nést jeden, dva nebo všechny tři otevřené čtecí rámce. Jedna až tři cis působící regulační sekvence mohou být použity pro řízení exprese jednoho až tří otevřených čtecích rámců. Například, jediná cis působící regulační sekvence může řídit expresi jednoho, dvou nebo tří otevřených čtecích rámců, podobně jako cistron. V alternativním provedení mohou být tři nezávislé cis působící regulační sekvence použity pro řízení exprese tří otevřených čtecích rámců. Jiné kombinace jsou také možné.
V případech, kdy MHC-restrihovaný peptid není kovalentně navázaný na zbývající části molekuly (viz na Obr. 6 molekuly (vii). - (xii)), tak je výhodně připraven technikami syntézy na pevné fázi, a obvykle se jedná o krátký peptid délky menší než 10 aminokyselin.
Otevřené čtecí rámce a cis působící regulační sekvence mohou být neseny jednou až třemi molekulami nukleové kyseliny. Například, každý otevřený čtecí rámec a cis působící regulační sekvence jsou neseny jinou molekula nukleové kyseliny, nebo jsou všechny otevřené čtecí rámce a jejich cis působící regulační sekvence neseny jedinou molekulou nukleové kyseliny. Jiné kombinace jsou také možné.
Exprese polypeptidů může být provedena transformací/transfekcí a/nebo ko-transformací/ko-transfekcí jediné buňky nebo většího počtu buněk jakoukoliv molekulou nukleové kyseliny, která působí jako transformační/transfekční vektor (např., jako plasmid, fág, fagemid nebo virus).
Proto v dalším aspektu předkládaný vynález poskytuje konstrukt nukleové kyseliny kódující imunomolekulu. Konstrukt • · · · • ·
♦ podle tohoto aspektu předkládaného vynálezu obsahuje první polynukleotid kódující rozpustnou efektorovou doménu lidského MHC antigenu třídy I; a druhý polynukleotid kódující zaměřovači doménu, buď protilátkovou zaměřovači doménu nebo ligandovou zaměřovači doménu. První polynukleotid a druhý polynukleotid jsou vybrány a spojeny tak, že rozpustná efektorová doména MHC antigenu třídy I a zaměřovači doména jsou translačně fúzované, volitelně prostřednictvím spojovacího peptidů mezi sebou.
V ještě dalším aspektu předkládaného vynálezu je poskytnut konstrukt nukleové kyseliny kódující imunomolekulu. Konstrukt podle tohoto aspektu předkládaného vynálezu obsahuje první polynukleotid kódující rozpustnou efektorovou doménu lidského MHC antigenu třídy I; a druhý polynukleotid kódující variabilní region lehkého řetězce nebo těžkého řetězce protilátkové zaměřovači domény. První polynukleotid a druhý polynukleotid jsou vybrány a spojeny tak, že rozpustná efektorová doména MHC antigenu třídy I a variabilní region lehkého řetězce a těžkého řetězce protilátkové zaměřovači domény, jsou translačně fúzované, volitelně prostřednictvím spojovacího peptidů mezi sebou. Konstrukt podle tohoto aspektu předkládaného vynálezu dále obsahuje třetí polynukleotid kódující druhý z lehkého řetězce a těžkého řetězce protilátkové zaměřovači domény. Třetí polynukleotid může být vybrán tak, aby kódoval separátní polypeptid, což umožní tvorbu dsFV, nebo aby kódoval polypeptid, který je translačně fúzovaný na druhou molekula nukleové kyseliny, což umožní tvorbu scFV.
V dalším aspektu předkládaný vynález poskytuje systém konstruktů nukleové kyseliny. Systém konstruktů obsahuje první konstrukt nukleové kyseliny, který obsahuje první • · · « · · • ••44 • · · · · · · • · ·
ΟΛ * · * ·· *·· polynukleotid kódující rozpustnou efektorovou doménu MHC antigenu třídy I; a druhý polynukleotid kódující variabilní region lehkého řetězce nebo těžkého řetězce protilátkové zaměřovači domény. První polynukleotid a druhý polynukleotid jsou vybrány a spojeny tak, že rozpustná efektorová doména MHC antigenu třídy I a variabilní region lehkého řetězce nebo těžkého řetězce protilátkové zaměřovači domény jsou translačně fúzované, volitelně prostřednictvím spojovacího peptidu mezi sebou. Systém konstruktů dále obsahuje druhý konstrukt nukleové kyseliny, který obsahuje třetí polynukleotid kódující druhý z lehkého řetězce nebo těžkého řetězce protilátkové zaměřovači domény. Tyto konstrukty mohou být současně vloženy do stejné buňky nebo mohou být vloženy do různých buněk.
V prvním případě mohou být konstrukty tvořící systém konstruktů smíseny dohromady, zatímco ve druhém případě musí být konstrukty uchovávány v separovaných kontainerech.
Kdykoliv a kdekoliv je použit, je spojovací peptid vybrán z jakékoliv aminokyselinové sekvence, která je sama o sobě flexibilní, takže se polypeptidy. navázané na tento peptid skládají po expresi přirozeným způsobem, což usnadňuje tvorbu funkčních komplexů jednořetězcových (sc) lidských MHC antigenů třídy I, zaměřovačích scFv nebo ligandu a/nebo lidských MHC MHC třídy I restrihovaných antigenů.
Jakýkoliv konstrukt nukleové kyseliny podle předkládaného vynálezu obsahuje alespoň jednu cis působící regulační sekvenci operativně navázanou na kódující polynukleotidy. Výhodně je cis působící regulační sekvence funkční v bakteriích. Alternativně je cis působící regulační sekvence funkční v kvasinkách. Ještě alternativně je cis působící regulační sekvence funkční v živočišných buňkách. Ještě alternativně je cis působící regulační sekvence funkční • · · to • 4 to · · ·» v rostlinných buňkách.
Cis působící regulační sekvence může obsahovat promotor sekvence a další sekvence zesilující translaci nebo transkripci, které slouží pro usnadnění exprese polynukleotidů po jejich vložení do hostitelských buněk. Specifické příklady promotorů jsou popsány dále v příkladech provedení vynálezu v souvislosti s různými eukaryotickými a prokaryotickými expresními systémy.
Výhodné je to, že jediná cis působící regulační sekvence může být použita v konstruktu nukleové kyseliny pro řízení transkripce jediného transkriptu, který obsahuje jeden nebo více otevřených čtecích rámců. V tomto případě může být vnitřní vstupní ribozomové místo (IRES) použito tak, aby umožnilo translaci vnitřně umístěné molekuly nukleové kyseliny.
V dalším aspektu předkládaný vynález poskytuje transformovanou buňku, která obsahuje jakýkoliv z popsaných konstruktů nukleové kyseliny nebo systému konstruktů nukleové kyseliny. Buňkou může být podle tohoto aspektu předkládaného vynálezu eukaryotická buňka vybraná ze skupiny zahrnují savčí buňky, hmyzí buňky, rostlinné buňky, kvasinky a protozoární buňky, nebo se může jednat o bakteriální buňku.
Při současné expresi nezávislých polypeptidů v jediné vybrané buňce musí být konstrukt nebo konstrukty konfigurovány tak, že je optimalizována úroveň exprese nezávislých polypeptidů, aby bylo dosaženo co nejvyšších poměrů finálních produktů.
Výhodně je promotorem (který je příkladem cis působící • · • · * ♦ ·
4 4 99 · * • · · 4 4 · • »' · « 4
4· «.44 44 regulační sekvence) použitým v konstruktu nukleové kyseliny podle předkládaného vynálezu silný konstitutivní promotor, takže je po transformaci hostitelských buněk dosaženo vysoké úrovně exprese polynukleotidů.
Je třeba si uvědomit, že vysoká úroveň exprese může být také dosažena transformováním hostitelských buněk vysokým počtem kopií konstruktu nukleové kyseliny, nebo použitím cis působících sekvencí, které stabilizují výsledný transkript a také snížením degradace nebo obratu takového transkriptu.
Výraz transformovaná buňka označuje buňku, do které byla vložena exogenní molekula nukleové kyseliny která stabilně nebo dočasně geneticky mění hostitelskou buňku. Může se vyskytovat za použití přirozených nebo artificiálních podmínek za použití různých metod známých v oboru, které jsou podrobněji popsány dále v příkladech provedení předkládaného vynálezu.
Transformovanými hostitelskými buňkami mohou být eukaryotické buňky, jako jsou například savčí buňky, hmyzí buňky, rostlinné buňky, kvasinky a protozoární buňky, nebo se může jednat o bakteriální buňky.
Při použití exprese v eukaryotických hostitelských buňkách může být konstruktem nukleové kyseliny podle předkládaného vynálezu přenosový vektor, který se může propagovat jak v E. coli (když konstrukt obsahuje vhodný selektovatelný markér a sekvenci rozpoznávající počátek replikace), tak je kompatibilní pro expresi v eukaryotických hostitelských buňkách. Konstrukt nukleové kyseliny podle předkládaného vynálezu může být, například, plasmid, bacmid, fagemid, kosmid, fág, virus nebo artificiální chromosom.
♦ »00 • · 0 0 0 « 00 0··0·
0 0» ··
0 0 0*
Podle jiného výhodného provedení předkládaného vynálezu jsou hostitelskými buňkami savčí buňky, například kultura savčích buněk. Mezi vhodné savčí expresní systémy patří, například, pcDNA3, pcDNA3.1(+/-), pZeoSV2(+/-), pSecTag2, pDisplay, pEF/myc/cyto, pCMV/myc/cyto, pCR3.1, které jsou dostupné od Invitrogen, pCI, který je dostupný od Promega, pBK-RSV a pBK-CMV, které jsou dostupné od Stratagene, pTRES, který je dostupný od Clontech, a jejich deriváty.
Kultury hmyzích buněk mohou být také použity pro expresi molekuly nukleové kyseliny podle předkládaného vynálezu. Mezi vhodné hmyzí expresní systémy patří například bakulovirové expresní systémy a jejich deriváty, které jsou dostupné od mnoha dodavatelů, jako je Invitrogen (maxBac™) , Clontech (BacPak™) , nebo Gibco (Bac-to-Bac™) .
Exprese molekuly nukleové kyseliny podle předkládaného vynálezu může být také provedena v rostlinných buňkách. Termín „rostlinné buňky, jak je zde použit, označuje rostlinné protoplasty, buňky rostlinných tkáňových kultur nebo buňky celých rostlin.
Existuje mnoho metod pro vnesení konstruktu nukleové kyseliny do rostlinných buněk. Takové metody spočívají buď ve stabilní integraci konstruktu nukleové kyseliny nebo její části do genomu rostlinných buněk, nebo v dočasné expresi konstruktu nukleové kyseliny, kde v tomto případě nejsou sekvence stabilně integrovány do genomu rostlinných buněk.
Existují dvě základní metody pro dosažení stabilní genomové integrace exogenní molekuly nukleové kyseliny, jako jsou molekuly obsažené v konstruktu nukleové kyseliny podle
V Φ <« ···» • · ·· · » · φ φ * V φ ♦ · ·· * φ · φ φ • φφφφ φ φ * «* φ předkládaného vynálezu v genomu rostlinných buněk:
(i) Agrobacterium-zprostředkovaný přenos genů: Klee et al. . (1987) Annu. Rev. Plant Physiol. 38:467-486; Klee and Rogers v Cell Culture and Somatic Cell Genetics of Plants, Vol. 6, Molecular Biology of Plant Nuclear Genes, eds. Schell, J., and Vasil, L. K. , Academie Publishers, San Diego, Calif. (1989) str. 2-25; Gatenby, v Plant Biotechnology, eds. Kung, S. and Arntzen, C. J., Butterworth Publishers, Boston, Mass. (1989) str. 93-112.
(ii) přímé vychytávání DNA: Paszkowski et al., v Cell Culture and Somatic Cell Genetics of Plants, Vol. 6, Molecular Biology of Plant Nuclear Genes eds. Schell, J., and Vasil, L. K., Academie Publishers. San Diego, Calif. (1989) str. 52-68; včetně metod pro přímé vychytávání DNA do protoplastů,
Toriyama, K. et al. (1988) Bio/Technology 6:1072-1074; vychytávání DNA indukované krátkých elektrickým šokem rostlinných buněk: Zhang et al., Plant Cells Rep. (1988) 7:379-384; Fromm et al. Nátuře (1986) 319:791-793; injekce DNA do rostlinných buněk nebo tkání pomocí ostřelování částicemi, Klein et al. Bio/Technology (1988) 6:559-563; McCabe et al. Bio/Technology (1988) 6:923-926; Sanford, Physiol. Plant.
(1990) 79:206-209; použití mikropipetových systémů: Neuhaus et al., Theor. Appl. Genet. (1987) 75:30-36; Neuhaus and Spangenberg, Physiol. Plant. (1990) 79:213-217; nebo přímé inkubace DNA s germinativním pylem, DeWet et al. v
Experimental Manipulation of Ovule Tissue, eds. Chapman, G. P. and Mantell, S. H. and Daniels, W. Longman, London, (1985) str. 197-209; a Ohia, Proč. Nati. Acad. Sci. USA (1986) 83:715-719.
Agrobacteriový systém zahrnuje použití plasmidových vektorů, které obsahují definované DNA segmenty, které se integrují do rostlinné genomové DNA. Způsoby naočkování φ» · • φφφ • Φ φφφφ « · « «» * ·« ··«· »· • · · * « φ · · · · ’ • · · · · ~,c · < ♦ * ' ·· ··· ·’ rostlinné tkáně závisejí na druhu rostliny a na
Agrobacteriovém přenosovém systému. Významně rozšířeným postupem je metoda listových disků, viz například, Horsch et al. v Plant Molecular Biology Manual AS, Kluwer Academie Publishers, Dordrecht (1988) str. 1-9. Další přístupy zahrnují použití Agrobacteriových přepravních systémů s vakuovou infiltrací. Agrobacteriový systém je zejména vhodný pro přípravu stabilně transformovaných dvouděložných rostlin.
Existují různé metody pro přímý přenos DNA do rostlinných buněk. Při elektroporaci jsou protoplasty krátce vystaveny působení silného elektrického pole. Při mikroinjekci je DNA mechanicky injikována přímo do buněk za použití velmi malých mikropipet. Při ostřelování částicemi je DNA absorbována na mikroprojektily, jako jsou krystaly síranu hořečnatého, wolframové částice nebo částice zlata a mikroprojektily jsou fyzikálně akcelerovány do buněk nebo rostlinných tkání. Přímý přenos DNA může být také použit pro dočasné transformování rostlinných buněk.
Mezi vhodné rostlinné promotory, které mohou být použity pro expresi první a druhé molekuly nukleové kyseliny v rostlinných buňkách patří, například, CaMV 35S promotor, ubiquitinový promotor, a jiné silné promotory, které mohou exprimovat molekulu nukleové kyseliny konstitutivním nebo tkáňově-specifickým způsobem.
Rostlinné viry mohou být také použity jako transformační vektory. Mezi viry, o kterých se prokázalo, že mohou být použitelné pro transformaci rostlinných buněk patří, například, CaY, TMV a BV. Transformace rostlin za použití různých virů je popsána v U.S. Pat. č. 4,855,237 (BGV), EP-A 67,553 (TMV), Japonské patentové přihlášce č. 63-14693 (TMV),
0 · · * «
• 0 00·· *· et al., Cold • 0 0 « · 0 · · » · · · » » · · · ·
ΕΡΑ 194,809 (BY), ΕΡΑ 278,667 (BY); a v Gluzman, Y. Communications in Molecular Biology: Viral Vectors,
Spring Harbor Laboratory, New York, str. 172-189 (1988). Pseudovirové částice použitelné pro expresi cizorodé DNA v mnoha hostitelích, včetně rostlin, je popsána ve WO 87/06261.
Konstrukce rostlinných RNA virů pro vložení a expresi non-virové exogenní molekuly nukleové kyseliny v rostlinách je popsána ve výše uvedených odkazech, stejně jako v Dawson, W.
O. et al., Virology (1989) 172:285-292; Takamatsu et al., EMBO J. (1987) 6:307-311; French et al., Science (1986) 231:12941297; a Takamatsu et al., FEBS Letters (1990) 269:73-76.
Když je virem DNA virus, tak může být konstrukce provedena virem samotným. Alternativně může být virus nejprve klonován do bakteriálního plasmidu pro usnadnění konstrukce požadovaného virového vektoru se sekvencí nukleové kyseliny popsanou výše. Virus může být potom excidován z plasmidu.
Pokud je virem DNA virus, tak může být na virovou DNA navázána sekvence rozpoznávající počátek replikace a DNA může být potom replikována v bakteriích. Transkripce a translace této DNA produkuje obalový protein, který enkapsiduje virovou DNA.
Když je virem RNA virus, tak je virus obvykle klonován jako cDNA a je insertován do plasmidu. Plasmid je potom použit pro přípravu všech konstruktů. RNA virus se potom produkuje transkribováním virové sekvence plasmidu a translací virových genů, které produkují obalový protein, který enkapsiduje virovou DNA.
Konstrukce rostlinných RNA virů pro vložení a expresi non-virové exogenní molekuly nukleové kyseliny v rostlinách je • · a » ♦ * • · ♦ » · » » popsána ve výše uvedených odkazech, stejně jako v U.S. Pat. č. 5,316,931.
Kvasinky mohou být také použity jako hostitelské buňky podle předkládaného vynálezu. V oboru je známo mnoho příkladů kvasinkových expresních vektorů vhodných pro expresi molekuly nukleové kyseliny podle předkládaného vynálezu ve kvasinkách a tyto vektory jsou komerčně dostupné. Takové vektory jsou obvykle vkládány do kvasinkových hostitelských buněk chemicky nebo elektroporací, které jsou známé v oboru. Mezi dostupné systémy patří, například, pYES™ (Invitrogen) nebo YEX™ (Clontech) expresní systémy.
Je třeba si uvědomit, že při expresi v eukaryotických expresních systémech, jako jsou systémy popsané výše, konstrukt nukleové kyseliny výhodně obsahuje sekvenci kódující signální peptid, takže polypeptidy produkované z první a druhé molekuly nukleové kyseliny jsou směrovány prostřednictvím navázaného signálního peptidu do sekrečních drah. Například, v savčích, hmyzích buňkách a kvasinkách mohou být exprimované polypeptidy secernovány do kultivačního media, zatímco v rostlinných expresních systémech mohou být polypeptidy secernovány do apoplastu nebo směrovány do subcelulárních organel.
Podle v současnosti nejvýhodnějšího provedení předkládaného vynálezu je hostitelskou buňkou bakteriální buňka, jako je - například - E. coli. Bakteriální hostitelská buňka může být transformována molekulou nukleové kyseliny za použití transformačních metod známých v oboru, včetně například - chemické transformace (např., CaCl2) nebo elektroporace.
·· «♦·» ·♦ » ··· · · · ♦ · · · ftftftft· * · · · · · « « · · · · * · · · · ft · ftft·· ·· ·» ··» ·· ···· »·
V oboru jsou známé mnohé bakteriální expresní systémy, které mohou být použity pro expresi molekuly nukleové kyseliny podle předkládaného vynálezu. Mezi komerčně dostupné bakteriální expresní systémy patří, například, pET™ expresní systém (Novagen), pSE™ expresní systém. (Invitrogen) nebo pGEX™ expresní systém (Amersham).
Jak je dále popsáno v příkladech provedení vynálezu, je bakteriální exprese zejména výhodná, protože exprimované polypeptidy tvoří v podstatě čistá inkluzní tělíska vhodná pro odběr a přečištění exprimovaného polypeptidů.
V jednom aspektu tedy předkládaný vynález poskytuje způsob pro přípravu bakteriálních inkluzních tělísek, které jsou složeny z více než 30%, výhodně více než 50%, ještě výhodněji z více než 75%, nejvýhodněji z více než 90% hmotnostních z rekombinantního polypeptidů nebo směsi polypeptidů podle předkládaného vynálezu. Izolace takových inkluzních tělísek a přečištění polypeptidů z inkluzních tělísek je podrobně popsáno v příkladech provedení vynálezu.
Jak je prokázáno v následujících příkladech provedení vynálezu může bakteriální exprese polypeptidů poskytnout vysoké kvantity čisté a funkční imunomolekuly.
V dalším aspektu předkládaného vynálezu vynález poskytuje způsob pro přípravu imunomolekuly podle předkládaného vynálezu. Způsob podle tohoto aspektu předkládaného vynálezu využívá jakýkoliv popsaný konstrukt nukleové kyseliny pro expresi polypeptidů podle předkládaného vynálezu v bakteriích.
Po expresi jsou polypeptidy izolovány a přečištěny způsobem popsaným dále.
« I »1» • φ φ Φ • * φ · » • · φ · • φ φ φ • φ ♦ « φ φ · φφφ φ φ φφφφ
Jak je dále prokázáno v následujících příkladech provedení vynálezu, tvoří exprimované polypeptidy v podstatě čistá inkluzní tělíska, která jsou snadno izolována za použití frakcionačních technik dobře známých v oboru a která jsou přečištěna například za použití kroků denaturace*renaturace.
Výhodně jsou polypeptidy podle předkládaného vynálezu renaturovány a znovu složeny za přítomnosti MHC-restrihovaného peptidu, který je buď navázaný na, exprimovaný současně s nebo ve směsi s jinými polypeptidy podle předkládaného vynálezu a který je schopen vazby na jednořetězcový polypeptid MHC antigenu třídy I. Jak je prokázáno v následujících příkladech provedení vynálezu, umožňuje tento způsob přípravu v podstatě čistých komplexů MHC molekula třídy I-antigenní peptid, které mohou být dále přečištěny za použití chromatografie s vylučováním podle velikosti.
Je třeba si uvědomit, že MHC-restrihovaný peptid použitý pro opětovné skládání může být exprimován současně s antigenem (jako nezávislý peptid) nebo může být fúzovaný na rozpustný lidský polypeptid MHC třídy I v bakteriích. V takovém případě tvoří exprimovaný polypeptid a peptid současně inkluzní tělíska, která mohou být izolována a použita pro přípravu komplexů MHC antigen třídy I-antigenní peptid.
Podle dalšího aspektu předkládaný vynález poskytuje způsob pro selektivní zabíjení buněk u pacienta, kde tyto buňky prezentují antigen (např. receptor). Způsob podle tohoto aspektu vynálezu zahrnuje podání imunomolekuly pacientovi, kde tato molekula obsahuje:
rozpustnou efektorovou doménu MHC antigenu třídy I v komplexu s MHC-restrihovaným peptidem; a zaměřovači doménu, buď • ftft· ft* « » ♦ • · · • ftftft· protilátkovou, nebo ligandovou zaměřovači doménu, která je navázaná na rozpustnou efektorovou doménu MHC antigenů třídy I. Zaměřovači doména slouží pro selektivní navázání na antigen; rozpustná efektorové doména MHC antigenů třídy I v komplexu s MHC restrihovaným peptidem iniciuje CTLzprostředkovanou imunitní reakci proti buňce, čímž se dosáhne selektivního usmrcení buňky in vivo. Buňkou, která má být usmrcena, může být nádorová buňka, a v takovém případě je zaměřovači doména vybrána tak, aby se vázala na antigen asociovaný s nádorem charakteristický pro uvedenou nádorovou buňku.
Následující příklady provedení vynálezu uvádějí specifické příklady a alternativy pro různé popsané aspekty předkládaného vynálezu. Tyto příklady a alternativy nijak neomezují předkládaný vynález, který může být prováděn i jinými způsoby. Tyto příklady jsou však návodem pro odborníky v oboru, jak provádět různé alternativy a provedení předkládaného vynálezu.
Protilátky:
Termín protilátky a výraz protilátkové zaměřovači doména, jak jsou použity v popisu předkládaného vynálezu, označují intaktní molekuly, stejně jako jejich funkční fragmenty, jako je Fab, F(ab')2, Fv a scFv, které jsou schopné specifické, vysoce afinitní vazby na antigen. Tyto funkční protilátkové fragmenty jsou definovány následovně: (i) Fab, fragment, který obsahuje monovalentní vazebný fragment pro antigen protilátkové molekuly, který může být produkován trávením celé protilátky enzymem papainem za zisku intaktního lehkého řetězce a části jednoho těžkého řetězce; (ii) Fab', fragment protilátkové molekuly, který může být získán zpracováním celé protilátky pepsinem a potom redukcí, za zisku ·· ·· · . , ♦ 4 · ♦ 4 · 4
4 4 4 4 4 * · · 4 4 4 ·» 44·· ·»♦· 4·4·
4ΐ *«.**.. ♦ · ···» *« * intaktního lehkého řetězce a části těžkého řetězce; na molekulu protilátky se získají dva Fab' fragmenty; (iii)
F(ab')2/ fragment protilátky, který může být získán trávením celé protilátky enzymem pepsinem bez následné redukce; F(ab')2 je dimer dvou Fab' fragmentů, které jsou drženy pohromadě dvěmi disulfidovými vazbami; (iv) Fv, definovaný jako geneticky upravený fragment obsahující variabilní region lehkého řetězce a variabilní region těžkého řetězce exprimované jako dva řetězce; a (c) scFv nebo jednořetězcová protilátka (SCA), geneticky upravená molekula obsahující variabilní region lehkého řetězce a variabilní region těžkého řetězce, navázané na vhodný polyspojovací peptid ve formě geneticky fúzované jednořetězcové molekuly.
Způsoby přípravy takových fragmentů jsou známé v oboru.
(Viz například, Harlow and Lané, Antibodies: A Laboratory Manual, Cold Spring Harbor Laboratory, New York, 1988, zde uvedeno jako odkaz).
Protilátkové fragmenty podle předkládaného vynálezu mohou být připraveny proteolytickou hydrolýzou protilátky nebo expresí DNA kódující fragment v E. coli nebo savčí buňce (např. kultuře ovariálních buněk čínského křečka nebo v jiných systémech pro expresi proteinů).
Protilátkové fragmenty mohou být získány pepsinovým nebo papainovým trávením celých protilátek za použití běžných metod. Například, protilátkové fragmenty mohou být produkovány enzymatickým štěpením protilátek pepsinem z zisku 5S fragmentu označovaného jako F(ab')2. Tento fragment může být dále štěpen za použití činidla redukujícího thiol a - volitelně blokováním skupiny pro sulfhydrylové skupiny vzniklé v důsledku štěpení disulfidových vazeb, za vzniku 3.5S Fab' φφ φ • φ φφ φφφφ φφ φφφ ♦ · • φφφφ · ·
• * •
• φ φφφ φφφ φ φφφ φ φφφ φφφ φφ φ monovalentních fragmentů. Alternativně, enzymatické štěpení za použití pepsinu produkuje dva monovalentní Fab' fragmenty a Fc fragment přímo. Tyto metody jsou popsány, například, v Goldenberg, U.S. Pat. č. 4,036,945 a 4,331,647, a citovaných odkazech, kde tyto patenty jsou zde uvedeny jako odkazy ve své úplnosti. Viz též Porter, R. R., Biochem. J., 73: 119-126, 1959. Další metody pro štěpení protilátek, jako je separace těžkých řetězců za vzniku monovalentních fragmentů lehkéhotěžkého řetězce, další štěpení fragmentů nebo jiné enzymatické, chemické nebo genetické techniky mohou být také použity, pokud se fragmenty váží na antigen, který je rozpoznávaný intaktní protilátkou.
Fv fragmenty obsahují asociované VH a VL řetězce. Tato asociace může být nekovalentní, jak je popsáno v Inbar et al., Proč. Nati. Acad. Sci. USA 69:2659-62, 1972. Alternativně mohou být variabilní řetězce vázané intermolekulovými disulfidovými vazbami nebo zkříženě navázané pomocí chemických činidel, jako je glutaraldehyd. Výhodně Fv fragmenty obsahují VH a VL řetězce spojené spojovacím peptidem. Tyto jednořetězcové proteiny vážící antigen (sFv) se připraví pomocí konstrukce strukturálního genu obsahujícího DNA sekvence kódující VH a VL domény spojené oligonukleotidem. Strukturální gen je insertován do expresního vektoru, který je potom vložen do hostitelských buněk, jako je E. coli. Rekombinantní hostitelské buňky syntetizují jednořetězcový polypeptid se spojovacím peptidem přemosťujícím dvě V domény. Způsoby pro produkci sFvs jsou popsány, například, v Whitlow and Filpula, Methods, 2: 97-105, 1991; Bird et al., Science 242:423-426, 1988; Pack et al., Bio/Technology 11:1271-77,
1993; a Ladner et al., U.S. Pat. č. 4,946,778, které jsou zde uvedeny jako odkazy ve své úplnosti.
• 99 ·
9
9 • 9 ··* * · · 9 9 «9 9*99 · 9 9 9 9999
9999 «99 ··· 99 9999 99 ·
Jinou formou protilátkového fragmentu je peptid kódující jediný komplementaritu-určujicí region (CDR). CDR peptidy (minimální rozpoznávací jednotky) mohou být získány konstrukcí genů kódujících CDR vybrané protilátky. Takové geny se připraví, například, za použití polymerasové řetězcové reakce pro syntetizování variabilního regionu z RNA buňky produkující protilátku. Viz, například, Larrick and Fry, Methods, 2:106-10, 1991.
Humanizované formy non-lidských (např. myších) protilátek jsou chimérické molekuly imunoglobulinů, imunoglobulinových řetězců nebo jejich fragmentů (jako je Fv, Fab, Fab', F(ab')2, nebo jiné antigen-vazebné subsekvence protilátek), které obsahují minimální sekvence z non-lidského imunoglobulinu. Humanizované protilátky zahrnují lidské imunoglobuliny (akceptorové protilátky), ve kterých jsou zbytky tvořící region určující komplementaritu (CDR) nahrazeny zbytky z CDR non-lidského druhu (donorové protilátky), jako je myš, králík, krysa, majícími požadovanou specificitu, afinitu a kapacitu.
V některých případech jsou zbytky Fv pracovního rámce lidského imunoglobulinu nahrazeny příslušnými non-lidskými zbytky. Humanizované protilátky mohou také obsahovat zbytky, které se nevyskytují v akceptorové protilátce ani v importovaném CDR nebo sekvenci pracovního rámce. Obecně, humanizované protilátky obsahují v podstatě všechny nebo alespoň jednu, typicky dvě, variabilní domény, ve kterých v podstatě všechny CDR regiony odpovídají regionům non-lidského imunoglobulinu a všechny nebo v podstatě všechny FR regiony jsou regiony lidské imunoglobulinové konvenční sekvence.
Humanizované protilátky optimálně také obsahují alespoň část imunoglobulinového konstantního regionu (Fc), typicky regionu lidského imunoglobulinu [Jones et al., Nátuře,
··«· ·» ·· ·· · • »··« · · · ··· · · · · · · · • · · · · · · · ··«· • · · · 9 9 9
999 ·· 9999 9 9 ·
321:522-525 (1986); Riechmann et al., Nátuře, 332:323-329 (1988); a Presta, Curr. Op. Struct. Biol., 2:593-596 (1992)].
Způsoby pro humanizaci non-lidských protilátek jsou dobře známy v oboru. Obecně, humanizované protilátky obsahují jeden nebo více aminokyselinových zbytků vložených do sebe ze zdroje, který je jiný než lidský. Tyto non-lidské aminokyselinové zbytky jsou často označovány jako importované zbytky, které typicky pocházejí z importované variabilní domény. Humanizace může být provedena způsobem podle Winter a spol. [Jones et al., Nátuře, 321:522-525 (1986); Riechmann et al., Nátuře 332:323-327 (1988); Verhoeyen et al., Science, 239:1534-1536 (1988)], substituováním CDR nebo CDR sekvencí od hlodavců za příslušné sekvence lidských protilátek. Proto jsou takové humanizované protilátky chimérickými protilátkami (U.S. Pat. č. 4,816,567), ve kterých je významně menší část než intaktní lidská variabilní doména nahrazena příslušnou sekvencí z non-lidského druhu. V praxi jsou humanizované protilátky typicky lidské protilátky, ve kterých jsou některé CDR zbytky a někdy některé FR zbytky nahrazeny zbytky z analogických míst hlodavčích protilátek.
Lidské protilátky mohou být také produkovány za použití různých technik známých v oboru, včetně fágových zobrazovacích knihoven [Hoogenboom and Winter, J. Mol. Biol., 227:381 (1991); Marks et al., J. Mol. Biol., 222:581 (1991)]. Techniky podle Cole et al. a Boerner et al. Jsou také vhodné pro přípravu lidských monoklonálních protilátek (Cole et al.,
Monoclonal Antibodies and Cancer Therapy, Alan R. Liss, str.
(1985); Boerner et al., J. Immunol., 147(1):86-95 (1991)]. Obdobně může být humanizace provedena vložením lidského imunoglobulinového lokusu do transgenního zvířete, např. myši, ve kterém byly endogenní imunoglobulinové geny částečně nebo ·· ··« · • · • toto· • · ·· ···<
toto * • toto • · · to • · ··>* • •to zcela inaktivovány. Po infekci se pozoruje produkce lidských protilátek, která je podobná produkci u člověka ve všech aspektech, včetně přeskupování genů, sestavování a protilátkového repertoáru. Tento přístup je popsán, například, v U.S. Pat. č. 5,545,807; 5,545,806; 5,569,825; 5,625,126; 5,633,425; 5,661,016, a v následujících publikacích: Marks et al., Bio/Technology 10, 779-783 (1992); Lonberg et al., Nátuře 368: 856-859 (1994); Morrison, Nátuře 368 812-13 (1994); Fishwild et al., Nátuře Biotechnology 14, 845-51 (1996); Neuberger, Nátuře Biotechnology 14, 826 (1996); Lonberg and Huszar, Intern. Rev. Imunol. 13 65-93 (1995).
Je třeba si uvědomit, že když jsou CDR protilátky identifikovány, mohou být běžné techniky genového inženýrství použity pro navržení exprimovatelných polynukleotidů kódujících jakékoliv formy nebo fragmenty protilátek, které zde byly popsány.
Ligand
Následující tabulka poskytuje příklady receptorů selektivně exprimovaných na různých nádorových buňkách, jejich ligandy a informace o sekvenci ligandů, kde tato informace o sekvenci může být použita pro konstrukci konstruktů a imunomolekul podle předkládaného vynálezu:
Receptor Nádor Ligand | Genebank přírůstk.č. i (sekvence nukl. kyseliny) ; Genebank přírůstk.č. (aminokyselinová sekvence)
EGFR prs, plíce, mozek (Niv et al Curr. EGF L17029 AAB32226
Pharm. Biotech. 2:19-
46,2002)
·· ·»<· • 9 9 9 4
449
PDGFR 'vajecník, prs PDGF XO6374 CAA29677
Mutant EGFR Játra,mozek EGF S51343 AAB19486
IL-4R ledvina IL-4 M13982 AAA59149
BL-6R myelom IL-6 M14584 AAA59149
IL-1GR leukemie IL-10 M57627 AAA63207
EGFR prs, vajecník, TGFa M31172 AAA61157
VEGFR í ' ' . . cévy ; VEGF M32977 AAA35789
KDR cévy VEGF M32977 AAA35789
Lidský hlavní histokompatibilní komplex (MHC) třídy I:
Hlavní histokompatibilní komplex (MHC) je komplexem antigenu kódovaných skupinou vázanou v lokusech, které jsou dohromady označovány jako H-2 u myší a HLA u člověka. Existují dvě hlavní třídy MHC antigenu, třída I a třída II, která se každá skládá ze sady buněčných povrchových glykoproteinů, které mají úlohu v určování typu tkáně a transplantační kompatibility. V transplantačních reakcích reagují cytotoxické T-lymfocyty (CTL) zejména proti glykoproteinům třídy I, zatímco pomocné T-lymfocyty odpovídají zejména na cizorodé glykoproteiny třídy II.
Molekuly hlavního histokompatibilního komplexu třídy I jsou exprimovány na povrchu téměř všech buněk. Tyto molekuly působí při prezentování peptidů odvozených zejména od endogenně syntetizovaných proteinů CD8+ T-lymfocytům prostřednictvím interakcí s αβ T-lymfocytárním receptorem. Molekula MHC třídy I je heterodimer složený z 46-kDa těžkého řetězce, který je nekovalentně asociován s 12-kDa lehkým
9999
9
9 9 · · 4 · · · · • 9 999 · 9 · 9 9 9 9 • · 999 9 9 «9 9999 99 9999 999 ·· ··· *· ···· ·· ’ řetězcem β-2 mikroglobulinu. U člověka existuje několik MHC haplotypů, jako je, například, HLA-A2, HLA-Al, HLA-A3, HLAA24, HLA-A28, HLA-A31, HLA-A33, HLA-A34, HLA-B7, HLA-B45 a HLA-Cw8, jejichž sekvence je uvedena v kabbat databázi, na http://imuno.bme.nwu.edu/., která je zde uvedena jako odkaz.
Peptidy, které se váží na MHC molekuly třídy I; MHCrestrihované antigeny:
MHC třídy I-restrihované peptidy (též označovány jako MHC-restrihované antigeny, HLA-restrihované peptidy, HLArestrihované antigeny), které mají obvykle délku 8-10aminokyselin, se váží na těžké řetězce al-a2 drážky prostřednictvím dvou nebo tří kotevních zbytků, které interagují s příslušnými vazebnými kapsami v MHC molekule, β-2 mikroglobulinový řetězec hraje významnou úlohu v intracelulárním transportu MHC třídy I, vazbě peptidu a v konformační stabilitě. Pro většinu molekul třídy I je pro biosyntetickouo maturaci a povrchovou expresi nutná tvorba heterodimeru skládajícího se z těžkého řetězce MHC třídy I, peptidu (vlastního nebo antigenního) a β-2 mikroglobulinu.
Pokusy týkající se vazby peptidu na MHC molekuly třídy I umožňují definování specifických MHC motivů funkčních při zobrazování peptidů odvozených od virových, nádorových a vlastních antigenů, které jsou potenciálně imunogenní a mohou vyvolat specifické reakce cytotoxických T lymfocytů (CTL).
Termín peptid, jak je zde použit, označuje přirozené peptidy (degradační produkty nebo syntetické peptidy) a také peptidomimetika, jako jsou peptoidy a semipeptoidy, které jsou peptidovými analogy, které mohou mít, například, modifikace, díky kterým jsou stabilnější v těle nebo více imunogenní. Mezi »· * ·* «·· ·♦ ·· ··· » · · · · · » · »·» · · · · « · · • · ... · · * » ···» , „ ······ ··» ·· ··♦ ♦· ···· ·· · takové modifikace patří, například, cyklizace, modifikace N konce, modifikace C-konce, modifikace peptidové vazby, včetně, například, CH2-NH, CH2-S, CH2-S=O, O=C-NH, CH2-O, CH2-CH2, S=CNH, CHCH nebo CF=CH, modifikace skeletu a modifikace zbytků. Způsoby přípravy peptidomimetických sloučenin jsou dobře známé v oboru a jsou popsány v Quantitative Drug Design, C.A.
Ramsden Gd., Chapter 17.2, F. Choplin Pergamon Press (1992), kde tato publikace je zde ve své úplnosti uvedena jako odkaz.
Další podrobnosti týkající se tohoto tématu jsou uvedeny dále.
Termín aminokyselina, jak je zde použit, označuje 20 přirozených aminokyselin; aminokyseliny často post-translačně modifikované in vivo, včetně například hydroxyprolinu, fosfoserinu a fosfothreoninu; a další neobvyklé aminokyseliny, včetně například kyseliny 2-aminoadipové, hydroxylysinu, isodesmosinu, nor-valinu, nor-leucinu a ornithinu. Dále termín aminokyselina označuje D- a L-aminokyseliny. Další výčet možných aminokyselin použitelných ve způsobech podle předkládaného vynálezu v peptidových antigenech rozpoznatelných HLA A2 MHC I jsou uvedeny dále.
Na základě narůstajících experimentálních dat je nyní možné určit, které peptidy proteinu se budou vázat na MHC třídy I. HLA A2 MHC třídy I byly dosud charakterizovány lépe než jiné HLA haplotypy, ačkoliv prediktivní a/nebo sporadická data jsou dostupná pro všechny další haplotypy.
Pro peptidy vážící se na HLA-A2 se předpokládají následující pozice (P1-P9) v 9-merovém peptidů:
P1-P2-P3-P4-P5-P6-P7-P8-P9
P2 a P2 pozice obsahují kotevní zbytky, které jsou
9 9
9 ·» 9999
hlavními zbytky podílejícími se na vazbě na MHC molekuly. Aminokyseliny umístěné v pozici P2 a P9 jsou hydrofilni alifatické nenabité aminokyseliny (např. Ala, Val, Leu, Ile, Gin, Thr, Ser, Cys, výhodně Val a Leu) nebo syntetické hydrofilni alifatické nenabité aminokyseliny (např. norleucin (Nle), norvalin (Nva), kyselina α-aminomáselná). Pozice Pl a P3 také obsahují aminokyselinové zbytky, které se podílejí na nebo asistují ve vazbě na MHC molekuly, nicméně, tyto pozice mohou obsahovat jakékoliv aminokyseliny, přirozené nebo syntetické. Další pozice jsou obsazeny aminokyselinovými zbytky, které se obvykle nepodílejí na vazbě, ale jsou prezentovány buňkám imunitního systému. Další podrobnosti týkající se vazby peptidů na MHC molekuly jsou uvedeny v Parker, K.C., Bednarek, M.A., Coligan, J.E., Scheme for ranking potential HILA-A2 binding peptides based on independent binding of individual peptide sidechains. J Immunol.152, 163-175, 1994., zejména viz tabulka V. Proto může být skórování peptidů vážících se na HLA-A2.1 provedeno za použití HLA Peptide Binding Predictions softwaru, který lze získat z internetové sítě na htt(p: //www .bimas . dort. nih.gov/molbio/hla_bind/index.html.
Tento software je založen na souhrnných datech všech možných peptidů v analyzovaném proteinu na možnou vazbu na MHC HLAA2.1 podle příspěvku každé aminokyseliny v peptidů. Teoretické vazebné skoré představuje vypočtený poločas komplexu HLA-A2.1peptid.
Hydrofilni alifatické přirozené aminokyseliny v P2 a P9 mohou být nahrazeny syntetickými aminokyselinami, výhodně Nleu, Nval a/nebo kyselinou α-aminomáselnou. P9 může být také substituovaný alifatickou aminokyselinou obecného vzorce -HN(CH2)nCOOH, kde n = 3-5, stejně jako rozvětvenými deriváty, jako je ·· ···· • · • ··· ·· ·· ·· · • · · · · · · • · · · · · · ·· ···· ···· ···· • · ···· ··· ·· ··· ·· ···· ·· ·
-NH (CH2)n-COOH
R kde R je, například, methyl, ethyl nebo propyl, lokalizovaný v jakémkoliv jednom nebo více n uhlíkách.
Amino-koncové zbytky (pozice Pl) mohou být substituované pozitivně nabitými alifatickými karboxylovými kyselinami, jako je, například, H2N (CH2) nCOOH, kde n = 2-4 a H2N-C (NH) NH(CH2)nCOOH, kde n=2-3, stejně jako hydroxylysinem, N-methyllysinem nebo ornithinem (Orn). Dále, amino-koncové zbytky mohou být substituované velkými aromatickými zbytky, jako je, například, H2N-(CeH6)-CH2-COOH, p-aminofenylalanin, H2N-F(NH)NH-(CeHg) -CH2-COOH, guanidinofenylalanin nebo pyridinoalanin (Pal). Tyto poslední uvedené zbytky mohou tvořit vodíkovou vazbu s OH-skupinami tyrosinu na MHC-I N-koncové vazebné kapse, stejně jako mohou - zároveň - tvořit aromatickéaromatické interakce.
Derivatizace aminokyselinových zbytků v pozicích P4-P8, když mají tyto zbytky vedlejší řetězce, jako je OH, SH nebo NH2, například u Ser, Tyr, Lys, Cys nebo Orn, může být provedena za použití alkylových, arylových, alkanoylových nebo aroylových skupin. OH skupiny v těchto pozicích mohou být také derivatizovány fosforylací a/nebo glykosylací. Bylo zjištěno, že tyto derivatizace v některých případech zvyšují vazbu na Tlymfocytární receptor.
Delší deriváty, ve kterých je druhá kotevní aminokyselina v pozici P10, mohou obsahovat v P9 většinu L aminokyselin.
V některých případech jsou použitelné také kratší deriváty, ve kterých C-koncová kyselina slouží jako druhý kotevní zbytek.
• · · · · · • · · • · · · · • · · · · ····< • · · · · · ·· 9999 9 9 ·
Cyklické aminokyselinové deriváty mohou také obsazovat pozice P4-P8, výhodně pozice P6 a P7. Cyklizace může být provedena, například, tvorbou amidové vazby, např. inkorporováním Glu, Asp, Lys, Orn, kyseliny di-aminomáselné (Dab), kyseliny di-aminopropionové (Dap), do různých pozic v řetězci (-CO-NH nebo -NH-CO vazby). Cyklizace skelet-skelet může být provedena také pomocí inkorporování modifikovaných aminokyselin vzorce H-N ( (CH2) n~COOH) -C (R) H-COOH nebo H-N((CH2)n COOH)-C(R)H-NH2, kde n=l-4, a dále kde R je jakýkoliv přirozený nebo syntetický vedlejší řetězec aminokyseliny.
Cyklizace cestou tvorby S-S vazeb prostřednictvím inkorporace dvou Cys zbytků je také možná. Další cyklizace prostřednictvím vedlejších řetězců mohou být provedeny pomocí tvorby interakční vazby vzorce -(-CH2-) n -S-CH2-C-, kde η = 1 nebo 2, která je možná, například, pomocí inkorporace Cys nebo homoCys a reakce jejich volné SH skupiny s, např.
bromoacetylovaným Lys, Orn, Dab nebo Dap.
Peptidové vazby (-CO-NH-) v peptidu mohou být substituované N-methylovanými vazbami (-N(CH3)-CO-) , esterovými vazbami (-C(R)H-C-O-O-C(R)-N-), ketomethylenovými vazbami (CO-CI2-) , α-aza vazbami (-NH-N(R)-CO-), kde R je jakýkoliv alkyl, např., methyl, karba vazbami (-CH2-NH-), hydroxyethylenovými vazbami (-CH(OH)-CH2-) , thioamidovými vazbami (-CS-NH-), olefinovými dvojnými vazbami (-CH=CH), retroamidovými vazbami (-NH-CO-), peptidovými deriváty (-N(R)CH2-CO-), kde R je normální vedlejší řetězec, přirozeně se vyskytující na atomu uhlíku.
Takové modifikace se mohou vyskytovat v jakékoliv vazbě peptidového řetězce a i několikrát (2-3) najednou. Výhodně, ale ne nutně ve všech případech, tyto modifikace vylučují • · • · · • ·· · · kotevní aminokyseliny.
Přirozené aromatické aminokyseliny, Trp, Tyr a Phe, mohou být substituované za syntetické kyseliny, jako je TIC, naftylelanin (Nol), deriváty Phe s methylovaným kruhem, halogenované deriváty Phe nebo o-methyl-Tyr.
Nádorové MHC-restrihované antigeny:
Odkazy citované v následující tabulce uvádějí příklady lidských MHC molekul třídy I, nádorových MHC-restrihovaných peptidů odvozených z antigenů asociovaných s nádorem (TAA) nebo proteinových markérů asociovaných s různými nádory. Další MHC-restrihované peptidy získané z antigenů asociovaných s nádorem (TAA) jsou uvedeny na http://www.brníheidelberg.com/syfpeithi/
Nádor TAA/Marker HLA Odkaz
Karcinom z přechodných buněk Uroplakin II HLA-A2 WO 00/06723
Karcinom z přechodných buněk Uroplakin Ia HLA-A2 WO 00/06723
Karcinom prostaty jprostatický specifický i antigen HLA-A2 WO 00/06723
Karcinom prostaty prostatický specifický membránový antigen HLA-A2 WO 00/06723
Karcinom prostaty prostátická kyselá fosfatasa HLA-A2 WO 00/06723
Karcinom prsu BA-46 HLA-A2 WO 00/06723
Karcinom prsu Muc-1 HLA-A2 WO 00/06723
Melanom GplOO HLA-A2 Reference 54
Melanom MARTI HLA-A2 Reference 54
Všechny nádory telomerasa HLA-A2 Reference 54
Leukemie TAX HLA-A2 Reference 54
Karcinomy NY-ESO HLA-A2 Reference 54
Melanom MAGE-A1 HLA-A2 Reference 54
Melanom MAGE-A3 HLA-A24 Reference 54
Karcinomy HER2 HLA-A2 Reference 54
Melanom β-katenin- HLA-A24 Reference 54
Melanom ‘ tyrosinasa HLA-DRB1 Reference 54
Leukemie Bcr-abl HLA-A2 Reference 54
Hlava a krk caspasa-8 HLA-B35 Reference 54
Virové MHC-restrihované antigeny:
Odkazy citované v následující tabulce uvádějí příklady lidských MHC antigenu třídy I, virových MHC-restrihovaných peptidů získaných z virových antigenu.
Onemocnění Virový antigen HLA : Odkaz
AIDS (HTLV-1) HTV-1 RT 476-484 HLA-A2 http://www.bmi- heidelberg.com/syfjpeith i/
Chřipka GILGFVFTL (SEQ ID NO: 16) HLA-A2 http://www.bmi- heidelberg.com/syfpeith i/
CMV disease CMV HLA-A2 http://www.bmi- heidelberg.com/syfjpeith i/
Burkitův lymfom ’ TAX HLA-A2 http://www.bmi- heidelberg.com/syfpeith i/
Hepatitida C HCV HLA-A2 httn://www.bmi- heidelberg.com/syfpeith i/
Hepatitida B HBV pre-S protein 85-66 STNRQSG RQ (SEQ ID NO: 1*7) HLA-A2 http://www.bmi- heidelberg.com/syfpeith i/
• · • ·
HTLV-1 . , leukemie HTLV-1 tax 11-19 HLA-A2 http://www.bnii- heidelberg.com/syipeith i/
Hepatitida HBV povrchový; 185-194 antigen - - - ..... ' · HLA-A2 http://www.bmi- heideíberg.com/syfpeiíh i/
Autoimunitní MHC-restrihované antigeny
Webová stránka http://www.bmi-heidelberg.com/syfpeithi/ poskytuje příklady lidských MHC antigenu třídy I, autoimunních MHC-restrihovaných peptidů odvozených z autoimunních antígenů.
Rozpustné MHC antigeny třídy I:
Sekvence kódující rekombinantní komplexy MHC třídy I a třídy II, které jsou rozpustné a které mohou být produkovány ve velkých kvantitách, jsou popsány, například, v odkazech 23, 24 a 41-53 a dále v U.S. Patentové přihlášce č. 09/534,966 a PCT/IL01/00260 (publikované WO 01/72768), které jsou zde uvedeny jako odkazy. Rozpustné MHC antigeny třídy I jsou dostupné nebo mohou být produkovány pro jakékoliv MHC haplotypy, jako je, například, HLA-A2, HLA-A1, HLA-A3, HLAA24, HLA-A28, HLA-A31, HLA-A33, HLA-A34, HLA-B7, HLA-B45 a HLA-Cw8, podle, například, PCT/IL01/00260, protože jejich sekvence jsou známé a mohou být zjištěny v kabátově databázi, na http://imuno.bme.nwn.edu/, kde obsah této stránky je zde uveden jako odkaz. Takové rozpustné MHC molekuly třídy I mohou být navázány na vhodné MHC-restrihované antigeny a mohou být použity pro vakcinací savců jiných než člověk, kteří nesou buňky exprimující lidský hlavní histokompatibilní komplex (MHC) třídy I, jak je popsáno dále.
• · ·· · ·
Chemické konjugáty:
V oboru je známo mnoho metod pro konjugování nebo fúzování molekul různých typů, včetně peptidů nebo polypeptidů. Tyto metody mohou být v předkládaném vynálezu použity pro konjugování rozpustné lidské efektorové domény třídy I s protilátkovou zaměřovači doménou a volitelně s MHCrestrihovaným antigenem.
Dva izolované peptidy mohou být konjugovány nebo fúzovány za použití jakékoliv metody známé odborníkům v oboru. Jeden peptid může být konjugovaný na druhý za použití Nhydroxysukcinimid-esteru kyseliny 3—(2— pyridyldithio)propionové (též označované jako N-succinimidyl3-(2-pyridyldithio)propionát) (SDPD) (Sigma, kat. č. P3415), a glutaraldehydového konjugačního procesu nebo a karbodiimidového konjugačního procesu.
SPDP konjugace:
Může být použita jakákoliv SPDP konjugační metoda známá odborníkům v oboru. Například, v jednom ilustrativním provedení je použita metoda popsaná v Cumber et al. (1985, Methods of Enzymology 112: 207-224).
Peptid (1,7 mg/ml) se smísí s 10-násobným nadbytkem SPDP (50 mM v ethanolu) a protilátka se smísí s 25-násobným nadbytkem SPDP ve 20 mM fosforečnanu sodném, 0,10 M NaCI, pH 7,2 a každá reakční směs se inkubuje například po dobu 3 hodin při teplotě místnosti. Reakční směsi se potom dialyzují proti PBS.
Peptid se redukuje, např. 50 mM DTT po dobu 1 hodiny při
• ft ···· • · » ftftftft • ft ·· · · teplotě místnosti. Redukovaný peptid se odsolí uvedením do rovnováhy na G-25 koloně (do 5% vzorku/objem kolony) s 50 mM KH2PO4 pH 6,5. Redukovaný peptid se smísí s SPDP-protilátkou v molárním poměru 1:10 protilátka:peptid a inkubuje se při 4 °C přes noc za vzniku konjugátu peptid-protilátka.
Glutaraldehydová konjugace:
Konjugace peptidu s jiným peptidem může být provedena za použití metod známých odborníkům v oboru za použití glutaraldehydu. Například v jednom provedení je použito metody popsané v G.T. Hermanson (1996, Antibody Modification and Conjugation, v Bioconjugate Techniques, Academie Press, San Diego).
Peptidy (1,1 mg/ml) se smísí v 10-násobném nadbytku s 0,05% glutaraldehydem v 0,1 M fosfátu, 0,15 M NaCI pH 6,8, a směs reaguje po dobu 2 hodin při teplotě místnosti. Pro blokování nadbytečných míst se může přidat 0.01 M lysin. Po reakci se nadbytek glutaraldehydu odstraní za použití G-25 kolony uvedené do rovnováhy pomocí PBS (10% obj./obj.
vzorku/objemu kolony).
Karbodiimidová konjugace:
Konjugace peptidu s jiným peptidem může být provedena za použití metod známých odborníkům v oboru za použití dehydratačního činidla, jako je karbodiimid. Nejvýhodněji je karbodiimid použit za přítomnosti 4-dimethylaminopyridinu. Jak je odborníkům v oboru dobře známo, může být karbodiimidová konjugace použita pro vytvoření kovalentní vazby mezi karboxylovou skupinou peptidu a hydroxylovou skupinou peptidu (za vzniku esterové vazby), nebo amino skupinou jednoho • ·
··· · φ · · · φ · • · · · ···· φφφφ • · · · · · · ··· · · ···· ·· φ peptidu (za vzniku amidové vazby) nebo sulfhydrylovou skupinou peptidu (za vzniku thioesterové vazby).
Obdobně může být karbodiimidová konjugace použita pro vytvoření analogických kovalentních vazeb mezi uhlíkem jednoho peptidu a hydroxylovou, amino nebo sulfhydrylovou skupinou jiného peptidu. Viz, obecně, J. March, Advanced Organic Chemistry: Reaction's, Mechanism, and Structure, str. 349-50 & 372-74 (3.vydání), 1985. Například může být peptid konjugován na jiný peptid prostřednictvím kovalentní vazby za použití karbodiimidu, jako je dicyklohexylkarbodiimid. Obecně jsou metody konjugace popsány v B. Neises et al. (1978, Angew Chem. Int. Ed. Engl. 17:522; A. Hassner et al. (1978, Tetrahedron Lett. 4475); E.P. Boden et al. (1986, J. Org. Chem. 50:2394) a L.J. Mathias (1979, Synthesis 561).
Další předměty, výhody a nové rysy předkládaného vynálezu budou odborníkům v oboru jasné z následujících příkladů provedení vynálezu, které nijak neomezují rozsah předkládaného vynálezu. Dále, každé z různých provedení a aspektů předkládaného vynálezu, jak byly uvedeny výše a jak jsou uvedeny v patentových nárocích, se opírá o experimentální důkazy uvedené v příkladech provedení vynálezu.
Příklady provedení vynálezu
Následující příklady ilustrují předkládaný vynález a nijak neomezují jeho rozsah.
Použitá nomenklatura a laboratorní postupy zahrnují molekulární, biochemické, mikrobiologické a rekombinantní DNA techniky. Takové techniky jsou důkladně pospané v literatuře. Viz například Molecular Cloning:
«· ···· ., (1989); Current . I-III, Ausubel, R. Μ.,
A laboratory Manual Sambrook et al Protocols in Molecular Biology Vol ed. (1994); Ausubel et al., Current Protocols in Molecular Biology, John Wiley and Sons, Baltimore, Maryland (1989); Perbal, A Practical Guide to Molecular Cloning, John Wiley & Sons, New York (1988); Watson et al., Recombinant DNA, Scientific American Books, New York; Birren et al. (eds) Genome Analysis: A Laboratory Manual Series, Vols. 1-4, Cold Spring Harbor Laboratory Press, New York (1998); metodách uvedených v U.S. Pat. č. 4,666,828; 4,683,202; 4,801,531; 5,192,659 a 5,272,057; Cell Biology: A Laboratory Handbook, Volumes I-III Cellis, J.E., ed. (1994); Culture of Animal Cells - A Manual of Basic Technique, Fresbney, Wiley-Liss, N. Y. (1994), 3.vydání; Current Protocols in Imunology Volumes I-III Coligan J. E., ed. (1994); Stites et al. (eds), Basic and Clinical Imunology (8.vydání), Appieton & Lange, Norwalk, CT (1994); Mishell and Shiigi (eds), Selected Methods in Cellular Imunology, W. H. Freeman and Co., New York (1980); dostupné imunotesty jsou popsány v patentové a vědecké literatuře, viz, například, U.S. Pat. č. 3,791,932; 3,839,153; 3,850,752; 3,850,578; 3,853,987; 3,867,517; 3,879,262; 3,901,654; 3,935,074; 3,984,533; 3,996,345; 4,034,074; 4,098,876; 4,879,219; 5,011,771 a 5,281,521; Oligonucleotide Synthesis Gait, M. J., ed. (4984); Nucleic Acids Hybridization Haxnes, B. D., and Higgins S. I., eds. (1985); Transcription and Translation Hames, B. D., a Higgins S. J., eds. (1984); Animal Cell Culture Freshney, R. I., ed.
(1986) ; Immobilized Cells and Enzymes IRL Press, (1986); A Practical Guide to Molecular Cloning Perbal, B., (1984) a
Methods in Enzymology Vol. 1-317, Academie Press; „PCR Protocols: A Guide To Methods and Applications, Academie Press, San Diego, CA (1990); Marshak et al., Strategies for Protein Purification and Characterization - A Laboratory ···· • »
.......
Course Manual CSHL Press (1996); kde všechny tyto publikace jsou zde uvedeny v plném znění jako odkazy. Další odkazy jsou uvedeny na jiných místech této přihlášky. Předpokládá se, že popsané postupy jsou známé v oboru a jsou uvedeny pro snadnější pochopení. Všechny informace jsou zde obsaženy jako odkazy.
Materiály a pokusné metody
Peptidy: Peptidy se syntetizovaly za použití fluorenylinethoxykarbonylových činidel přečištěných na >95% HPLC s reverzní fází. Použitými HLA-A2-restrihovanými peptidy asociovanými s nádory byly: G9-209-2M (IMDQVPFSV, SEQ ID NO:8) a G9-280-9V (YLEPGPVTV, SEQ ID NO:9), oba z melanomového diferenciačního antigenů gplOO a oba jsou imunodominantními epitopy (32-34). Tyto peptidy jsou modifikované v MHC vazebných pozicích 2 (v G9-209-2M) a 9 (v G9-280-9V) pro zlepšení jejich vazebné afinity k HLA-A2 (27). Peptid odvozený z HTLV-1 (LLFGYPVYV, SEQ 10) NO:10) se použil jako kontrola.
Buněčné linie: A431, ATAC4 (epidermoidní karcinom), HUT102W a CRII-2 (leukemie, ATL) buňky se uchovávaly v RPMI ± 10% FCS. ATAC4 buňky jsou lidské A£31 buňky epidermoidního karcinomu stabilně transfektované α-podjednotkou IL-2 receptorů (p55, Tac, CD25) (53). Transfektované buňky se uchovávaly v kultivačním mediu obsahujícím 500 pg/ml G418 (Gibco-BRL).
Plasmidové konstrukty: scMHC molekula se konstruovala způsobem popsaným dříve navázáním lidského 32-mikroglobulinu na tři extracelulární domény HLA-A2 genu (24, 25, WO 01/72768). Geny VL(cys) a VH(cys) variabilní domény anti-Tac MAb se konstruovaly způsobem popsaným dříve za vzniku anti-Tac dsFv molekuly, ve které dvě variabilní domény drží pohromadě a jsou
4444 » 4 4 ·· ·4 ·· · • · 4 4 4 4 4
4 4 4 4 4 4 •4 4 · 4« 44444 · · 4 4 4
4444 44 4 stabilizovány meziřetězcovou disulfidovou vazbou vloženou do konzervovaných zbytků pracovního rámce (29, 30). Při konstrukci scMHC-aTacVL molekuly se C-konec scMHC molekuly napojil na N-konec anti-Tac VL za použití flexibilní spojovací skupiny délky 15 zbytků (Gly4-Ser)3 (SEQ ID NO:3). PCR amplifikované cDNA obou molekul se použily ve dvoustupňové PCR přesahové extenzní reakci, ve které se 3'-konec scMHC navázal na 5'-konec VL genu. V prvním kroku se dvě třetiny spojovací sekvence a klonovací místa vnesly do jednoho z genů za použití oligonukleotidů: scMHC-5:
5'GGAAGCGTTGGCGCATATGATCCAGCGTACTCC-3' (SEQ ID NO:11) a scMHC3: 5'-TCCTGAACCTCCGCCACCGGACCCTCCTCCGCCCTCCCATCTCAGGGT-3' (SEQ ID N0:12), které vkládají Ndel restrikční místo na 5'-konec scMHC genu a dvě třetiny spojovací sekvence na 3'-konec. AntiTac VL gen se PCR amplifioval s oligonukleotidy: VL-Tac-5: 5'TCCGOTGGCGGAGGTTCAGGAGGCGGTGGATCGCAAATTGTTCTCACC-3' (SEQ ID NO:13) a VL-Tac-3: 5'-GCAGTAAGGAATTCAITTAGAGCTCCAGCTTGGT-3' (SEQ ID NO:14) pro vložení dvou třetin spojovací sekvence na 5'-konec VL genu a EcoRI klonovacího místa na 3'-konec. Ve druhém kroku se dva PCR produkty kombinovaly v poměru 1:1 (po 50 ng) za vzniku PCR přesahové extenzní reakce za použití primerů scMHC-5 a VL-Tac-3 pro sestavení scMHC-aTacVL konstruktu. PCR produkt se potom subklonoval do pET-expresního vektoru pULI? (49) za použití Ndel a EcoRI restrikčních míst. Anti-Tac VH gen pro vytvoření anti-Tac dsFv fragmentu se subklonoval do pULI7, jak bylo popsáno výše (29).
Exprese, složení a přečištění B2M-aTac(dsFv)-peptidových komplexů: Složky B2M-aTac(dsFv); scMHC-aTacVL a aTac VH, se exprimovaly v samostatných BL21 (λϋΕ3) buňkách (Novagen, Madison, WI). Po indukci IPTG se velká množství nerozpustného rekombinantního proteinu akumulovala v intracelulárních inkluzních tělískách. Inkluzní tělíska každé složky se
9
9999 99 99
9 9 9 9 9 9
9 999 9 9 · 9 9 9 9 l 9 9 9 9 9 9999 9999
9 9 9 9 9 9 9 · 61 ..............
izolovala a přečistila se z indukovaných BL21 buněk způsobem popsaným dříve (29,49). Stručně, rozrušení buněk se provedlo s 0,2 mg/ml lysozymu a potom 2,5 % TRITON X-100 a 0,5 M NaCI. Pelety inklúzních tělísek se odebraly pomocí odstředění (13,000 RPM, 60 minut při 4 °C) a promyly se 3-krát 50 mM Tris pufrem, pH 7,4, obsahujícím 20 mM EDTA. Exprese každé složky rekombinantního proteinu v izolovaných a přečištěných inklúzních tělískách se určila analyzováním vzorku SDS-PAGE, jak je uvedeno na obr. 2B. Izolovaná a přečištěná inkluzní tělíska se solubilizovala v 6 M guanidin-HCl, pH 7,4, a potom se provedla redukce 65 mM DTE. Solubilizovaná a redukovaná inkluzní tělíska scMHC-aTacVL a aTacVH, smísená v molárním poměru 1:2, se znova skládala naředěním 1:100 do „redoxshuffling pufrovacího systému skládajícího se z 0,1 M Tris, 0,5 M argininu, 0,09 mM oxidovaného glutathionu, pH 10,0, za přítomnosti 5-10-násobného molárního nadbytku HLA-A2restrihovaných peptidů. Konečná koncentrace proteinu po znovusložení byla 50 μg/ml. Po složení se protein dialyzoval proti 100 mM močoviny, 20 mM Tris, pH 7,4, a potom se provedlo přečištění rozpustných komplexů scMHC-aTac(dsFv)-peptid za použití iontoměničové chromatografie na Q Sepharosové koloně (7,5 mm vnitřní průměr x 60 cm délka, Pharmacia), za použití gradientu solí (NaCI) (0-0,4 M). Frakce z píku obsahujícího scMHC-aTac(dsFv) se potom zpracovaly chromatografií s vylučováním podle velikosti (TSK3000) pro další přečištění a výměnu pufru na PBS.
ELISA : Imunoplotny (Falcon) se potáhly 10 μρ/ml přečištěného p55 antigenu (přes noc při 4 °C) . Plotny se blokovaly pomocí PBS obsahujícího 2% odstředěné mléko a potom se inkubovaly s různými koncentracemi B2M-aTac(dsFv)-peptid (90 minut při teplotě místnosti. Vazba se detekovala za použití anti-HLA protilátky závislé na konformaci W6/32 (60 ·· ···· • · • · · • ·♦·* • ·
Reakce se vyvíjela za
Králičí anti-Tac • ··· · • · · ♦ ·· ···« minut, teplota místnosti, 10 pg/ml) použití anti-myšího IgG-peroxidasy.
protilátka se použila jako pozitivní kontrola a potom se přidala anti-králičí peroxidasa.
Průtoková cytometrie: Buňky se inkubovaly s komplexy B2MaTac(dsFv)-peptid (60 minut při 4 °C ve 300 μΐ, 25 pg/ml), promyly se a inkubovaly se s anti-HLA-A2 MAb BB7.2 (60 minut při 4 °C, pg/ml). Detekce se provedla s anti-myší FITC. Lidská anti Tac (10 pg/ml) se použila jako pozitivní kontrola pro stanovení exprese p55 antigenu a potom se provedla inkubace s anti-lidskou FITC značenou protilátkou. Buňky se potom promyly a analyzovaly se za použití Beckman FACScaliber průtokového cytometru.
CTL klony a stimulace: CTL klony specifické pro peptidy odvozené od melanomového gplOO peptidu se získaly od Drs. Steven Rosenberg a Mark Dudley, Surgery Branch, National Cancer Institute, NIH. Tyto CTL klony se získaly z kultur PBMC od pacientů imunizovaných peptidem (26). CTL klony se expandovaly inkubací s ozářenými melanomovými FM3D buňkami (jako zdroji antigenu) a s EBV-transformovanými JY buňkami (Blymfoblasty jako antigen-presentující buňky). Stimulační směs obsahovala také OKT3 protilátky (30 ng/ml) a 50 IU/ml IL-2 a IL-4.
Testy cytotoxicity: Cílové buňky se kultivovaly v 96jamkové plotně (2-5xl03 buněk na jamku) v RPMI+10 FCS. Buňky se promyly a inkubovaly se s methioninem a bezsérovým mediem po dobu 4 hodin a potom se provedla inkubace (přes noc) s 15 μΰί/ιηΐ 35S-methioninu (NEN) . Po 3 hodinové inkubaci s komplexy B2M-aTac(dsFv)-peptid (při 37 °C, 10-20 pg/ml) se přidaly efektorové CTL buňky v uvedeném poměru cílových/efektorových ·· · · · · ·· φφ • · · ···· ··· *···· ·· · φφφ • · ···· ····· • · φφφφ «·
·.·.» ...... ·· buněk a provedla se inkubace po dobu 8-12 hodin při 37 °C. Po inkubaci se měřilo uvolňování 35S-methioninu z cílových buněk v 50 μΐ vzorku supernatantu kultury. Všechny testy se provedly trojmo. Procento specifické lýzy se vypočetlo následujícím způsobem: [(pokusné uvolnění — spontánní uvolnění)/(maximální uvolnění — spontánní uvolnění)]xlOO. Spontánní uvolnění se měřilo jako uvolnění 35S-methioninu z cílových buněk za nepřítomnosti efektorových buněk a maximální uvolnění se měřilo jako uvolnění 35S-methioninu z cílových buněk lyžovaných 0,1 M NaOH.
Výsledky pokusů
Návrh B2M-antiTac(dsFv): Nedávno se připravil konstrukt kódující rozpustný jednořetězcový MHC (scMHC), ve kterém je gen pro lidský P2-mikroglobulin navázaný na tři extracelulární domény (al, a2 a a3) genu pro těžký řetězec HLA-A2 (aa 1-275) přes 15-aminokyselin dlouhý spojovací peptid (24, 25 a WO 01/72768, které jsou zde uvedeny jako odkazy). Tyto scMHC molekuly se exprimovaly v E. coli jako intracelulární inkluzní tělíska a po in vitro znovusložení za přítomnosti HLA-A2restrihovaných peptidů asociovaných s nádory nebo viry vytvářely správně složené a funkční komplexy a tetramery scMHC-peptid (24, 25, WO 01/72768). Tyto komplexy scMHC-peptid byly podrobně charakterizovány na biochemické a biofyzikální charakteristiky, stejně jako na biologickou aktivitu, a bylo zjištěno, že jsou funkční (24, 25, WO 01/72768).
Nejdůležitější je to, že jsou schopny vázat se na nádorově specifické CTL linie a klony. Na obr. 1A-H je popsána konstrukce a reaktivita těchto komplexů scMHC-peptid, ve formě scMHC tetramerů, s CTL specifickými pro epitopy melanomového diferenciačního antigenů gplOO G9-209M a G9-280V (26). Tyto peptidy jsou modifikovány na MHC kotvících pozicích 2 (v G9• · · · · · · · · · aa · aaa aa·· ··· aaa·· aa a aaaa a a aaa a a «a · · a a a a a a · a a·»
....... ···· ·· ·
209M) a 9 (v G9-280V) pro zlepšení jejich vazebné afinity k HLA-A2 (27). CD8+ CTL klony (Obr. IA a ID) R6C12 a R1E2 se barvily intenzivně (80-95%) a specificky s scMHC tetramery obsahujícími G9-209M a G9-280V, v příslušném pořadí (Obr. IB a IE). Jako kontrola specificity se G9-209M-specifické R6C12 a G9-280V-specifické R1E2 CTL nebarvily G9-280V a G9-209M scHLAA2 tetramery, v příslušném pořadí (Obr. IC a 1F). Tyto CTL také reagovaly s podobnou intenzitou s přirozenými nemodifikovanými epitopy G9-209 a G9-280 (data nejsou uvedena).
Pro přípravu B2M-aTac(dsFv) molekuly, která cílí scMHC molekulu na buňky prostřednictvím protilátkového Fv fragmentu se C-konec HLA-A2 genu fúzoval s genem lehkého řetězce variabilní domény (VL) humanizované anti CD25 (též známé jako Tac, p55, IL-2R a podjednotka) monoklonální protilátky antiTac (28) (Obr. 2A). Variabilní doména těžkého řetězce (VH) je kódovaná jiným plasmidem za vzniku disulfidovou vazboustabilizovaného Fv protilátkového fragmentu (dsFv), ve kterém drží VH a VL domény pohromadě a jsou stabilizované meziřetězcovou disulfidovou vazbou zapracovanou mezi strukturálně konzervované zbytky pracovního rámce Fv (Obr. 2A,
2E a 2F) (29,30). Pozice, do kterých jsou umístěné cysteinové zbytky, byly identifikovány počítačovým molekulárním modelováním; protože jsou umístěny v pracovním regionu VH a VL, mohou být tyto pozice použity jako obecná místa pro stabilizování všech Fv bez potřeby dalších informací o struktuře. V posledních několika letech bylo konstruováno mnoho dsFv, které byly důkladně charakterizovány a bylo zjištěno, že jsou extrémně stabilní a s vazebnou afinitou stejně dobrou jako jiné formy rekombinantních protilátek a v mnoha případech s vazebnou afinitou ještě lepší (30, 31).
• · · 0 · · · • · · * · · · • · · · · · · • 0 0 · · · · · · ® • · · ·
« · · ··
Konstrukce, exprese a přečištění B2M-antiTac(dsFv): Pro přípravu B2M-aTac(dsFv) molekuly se připravily dva expresní plasmidy na bázi T7 promotoru (viz též oddíl materiály a metody); scMHC molekula fúzovaná na anti-Tac VL doménu (B2MaTacVL) je kódovaná jedním plasmidem a anti-Tac VH doména je kódovaná druhým. V obou plasmidech VL a VH domény obsahují cystein, který byl vložen místo konzervovaného zbytku pracovního rámce za vzniku dsFv fragmentu (30). Expresní plasmid pro B2M-aTacVL byl připraven překrývající se extenzní PCR reakcí, ve které byly HLA-A2 a VL geny navázané flexibilním spojovacím peptidem délky 15-aminokyselin [(gly4ser)3, (SEQ ID NQ:3)], který je identický jako spojovací peptid použitý pro navázání p2-mikroglobulinu a HLA-A2 genů v scMHC konstruktu (24, 25, WO 01/72768). Konstrukce expresního plasmidu pro anti-Tac VH doménu byla popsána dříve (29) . Dva plasmidy se exprimovaly samostatně E. coli BL21 buňkách. Po indukci IPTG se velká množství rekombinantního proteinu akumulovala v intracelulárních inkluzních tělískách. SDS-PAGE analýza izolovaných a přečištěných inkluzních tělísek prokázala, že rekombinantní proteiny správné velikosti tvoří 80-90 % celkového proteinu inkluzních tělísek (Obr. 2B). Inkluzní tělíska každé složky se separovala samostatně, solubilizovala se, redukovala se a znovu se složila v renaturačním pufru, který obsahoval „redox-shuffling a přísady bránící agregaci, za přítomnosti HLA-A2-restrihovaných peptidů získaných z T-lymfocytárních epitopů G9-209M a G9-280V melanomového diferenciačního antigenu gplOO (32-34, 27). Solubilizované a redukované složky, B2M-aTacVL a anti-TacVH, se smísily v molárním poměru 1:2 za přítomnosti 100-násobného nadbytku HLA-A2 restrihovaných peptidů. Bylo zjištěno, že scMHC-peptidové komplexy a protilátkové Fv-fúzní proteiny generované dříve za použití tohoto protokolu pro opětovné složení jsou složené správně a že jsou funkční (24, 25, 30).
9· 9 9 99
999 9999 999
9999 9 9 < 9 999 :· 9 9 · 9 9 99 99999
9 9 9 9 *99 (rf) 99 9 99 «* 9 9 99 9 9 9
B2M-aTac(dsFv)/peptidové molekuly (komplexy) se přečistily z roztoku pro skládání pomocí iontoměničové chromatografie za použití Q-Sepharosové kolony. Jak je uvedeno na obr. 2C, ukázala neredukční SDS-PAGE analýza frakcí eluovaných z MonoQ kolony přítomnost monomerních B2M-aTac(dsFv) molekul se správnou molekulovou hmotností přibližně 67 kDa. Tyto frakce obsahovaly také B2M-aTacVL jednodoménové molekuly, které nebyly spárované s VH. Tyto jednodoménové B2M molekuly jsou obtížně separovatelné od B2M-dsFv molekul proto, že - jak bylo dříve prokázáno pro jiné dsFv-fúzní proteiny - skládání VLfúzí je velmi účinné a produkt je dosti rozpustný. Nicméně, kontaminace jednodoménovou B2M molekulou neinterferuje s následnou analýzou rozpustné B2M-aTac(dsFv) molekuly. Pro potvrzení správné formy dsFv fragmentu se provedla redukční SDS-PAGE analýza, ve které byla B2M-dsFv molekula separována od svých složek. Na obr. 2D je uvedena molekulová forma B2MMaTac(dsFv) po redukci obsahující B2M-aTacVL a VH doménu.
V každém případě musí být jiné techniky separování podle velikosti použity pro přečištění B2M-aTac(dsFv) molekuly tak, aby bylo dosaženo homogenity.
Schopnost vazby B2M-aTac(dsFv) na cílový antigen, apodjednotku IL-2 receptoru (p55), se testovala nejprve ELISA za použití přečištěného p55. Pro sledování vazby přečištěné B2M-aTac(dsFv) na jamky potažené p55 se použila monoklonální protilátka w6/32, která rozpoznává HLA molekuly pouze tehdy, když jsou správně složené a obsahují peptid. Jak je uvedeno na obr. 2E, B2M-aTac(dsFv) se váže v závislosti na dávce na p55, což naznačuje, že dvě funkční domény molekuly, scMHC efektorová doména a protilátkové dsFv zaměřovači doména, jsou složeny správně, což ukazuje na schopnost vazby dsFv skupiny na cílový antigen a na rozpoznávání scMHC konformačněspecifickou anti-HLA protilátkou.
• · ♦ · ···· · · · · • ftft · · · · ft · · ft ft··· · s · · ftftft · ftftft ft ft ftft ftft··· • ft ft ftftft ftftft ft· ftftft ft> ftftftft ftft ft
Vazba B2M-aTac(dsFv) na cílové buňky: Pro testování schopnosti B2M-aTac(dsFv) molekuly potahovat a cílit HLA-A2peptidové komplexy na nádorové buňky se pomocí průtokové cytometrie testovala vazba této molekuly na HLA-A2 negativní nádorové buňky. Za prvé, použily se A431 lidské buňky epidermoidního karcinomu, které se stabilně transfektovaly p55 genem (ATAC4 buňky) (35) a testovalo se barvení transfektovaných versus non-transfektovaných buněk. Vazba B2MaTac(dsFv) na buňky se sledovala za použití anti-HLA-A2 MAb BB7.2 a FITC-značené sekundární protilátky. Exprese p55 cílového antigenů se detekovala úplnou anti-Tac monoklonální protilátkou, ze které byl dsFv fragment odvozen. Jak je uvedeno na obr. 3A, A431 buňky neexprimují p55, zatímco p55transfektované ATAC4 buňky exprimují vysoké hladiny antigenů (Obr. 3B). Ani jedna buněčná linie nebyla HLA-A2 pozitivní (Obr. 3C a 3D). Při testování vazby B2M-aTac(dsFv) na tyto buňky (Obr. 3C a 3D) se zjistilo, že ATAC4 buňky mají pozitivní anti-HLA-A2 barvení pouze tehdy, když jsou preinkubované s B2M-aTac(dsFv) (Obr. 3D), zatímco A431 buňky jsou negativní i tehdy, když jsou preinkubované s B2MaTac(dsFv).
Potom se testovala vazba B2M-aTac(dsFv) na leukemické buňky, které - jak je uvedeno na obr. 3E - exprimují p55 antigen, ale postrádají HLA-A2 expresi (Obr. 3F). Jak je uvedeno na Obr. 2F, ATL leukemické HUT102W buňky exprimující p55 mají pozitivní anti-HLA-A2 barvení, když jsou preinkubované s B2M-aTac(dsFv). Podobné výsledky byly pozorovány tehdy, když byly leukemické (ATL) p55-pozitivní, HLA-A2-negativní CRII-2 buňky preinkubované s B2M-aTac(dsFv) molekulou (data nejsou uvedena). Tyto výsledky ukazují, že B2M-aTac(dsFv) se může vázat na antigen, jak je zobrazován ve c · ©· ···· «· ti • ♦ · · · · 9 ··# » » · · · · · · · · · · • · · » · · < · · · ···« ······»·· ·· ·· “ ·*” ·· · své nativní formě na povrchu buněk. Nejvýznamnější je to, že B2M-aTac(dsFv) může být použit pro potažení HLA-A2 negativních buněk způsobem, který je zcela závislí na specificitě tumorzaměřovacího protilátkového fragmentu, což z těchto buněk činí HLA-A2 pozitivní buňky.
Indukce B2M-aTac(dsFv)-zprostředkované citlivosti na CTL lýzu:
Pro testování schopnosti B2M-aTac(dsFv) potencovat citlivost HLAA-A2 negativních buněk na usmrcování CTL buňkami se radioaktivně značené cílové buňky nejprve inkubovaly s B2MaTac(dsFv) a potom se testovaly v testu uvolňování 35Smethioninu za přítomnosti CTL specifických pro HLA-A2restrihovaný melanomový gplOO-peptid. Jak je uvedeno na obr. 4A, B2M-aTac(dsFv) indukuje účinnou CTL-zprostředkovanou lýzu p55-pozitivních HLA-A2 negativních ATAC4 buněk, zatímco stejná B2M-aTac(dsFv) molekula nemá žádný efekt a neindukuje lýzu A431 buněk, které neexprimují antigen. A431 a ATAC4 buňky samotné nevykazují žádnou CTL-zprostředkovanou lýzu (obr. 4A) . Inkubace ATAC4 buněk s scMHC samotným, nefúzovaným na dsFv zaměřovači skupinu, nebo s anti-Tac protilátkovou, nevedla k žádné detekovatelné potenciací CTL-zprostředkované lýzy (data nejsou uvedena). Kapacita CTL specifických pro G9-209Mpeptid v usmrcování ATAC4 buněk preinkubovaných s B2MaTac(dsFv) (ale ne A431 buněk) byla stejně dobrá - a v mnoha pokusech lepší - než schopnost těchto CTL lyžovat melanoové FM3D buňky, které exprimuji vysoké hladiny HLA-A2 a gplOO melanomového diferenciačního antigenů (36) (Obr. 4B). Pro demonstrování specificity B2M-aTac(dsFv)-zprostředkovaného CTL zabíjení pro HLA-A2-restrihovaný antigenní peptid použitý při skládání B2M-aTac(dsFv) molekuly se použily dva CTL klony specifické pro gplOO hlavní T-lymfocytární epitopy (39-209M a ·· • · ··
G9-280V. Jak je uvedeno na obr. 4C, p55-pozitivní, HLA-A2negativní ATAC4 buňky byly lyžovány G9-209M-peptid-specifickým CTL klonem R6C12 pouze tehdy, když byly preinkubované s B2MaTac(dsFv) znovu složeným s G9-209M peptidem, ale ne s G9-280V epitopem odvozeným ze stejného melanomového diferenciačního antigenu, ani s B2M-aTac(dsFv) znovu složeným s HTLV-1 HLA-A2restrihovaným T-lymfocytárním epitopem TAX. Obdobně, ATAC4 buňky byly usmrcovány G9-280V-specifickým CTL klonem R1E2 pouze tehdy, když byly preinkubované s B2M-aTac(dsFv) znovu složeným s G9-280V epitopem, ale ne s G9-209M nebo TAX peptidy (Obr. 4D) . Potom se testovala B2M-aTac(dsFv)-zprostředkovaný CTL lýza HLA-A2 negativních leukemických buněk HUT102W a CRII2 exprimujících p55. Jak je uvedeno na obr. 4E, HUT102W a CRII-2 nebyly citlivé na lýzu HLA-A2-restrihovanými CTL klony R6C12 a RIE2, specifickými pro G9-209M a G9-280V gplOO peptidy, v příslušném pořadí. Nicméně, když byly tyto p55pozitivní, HLA-A2- negativní cílové buňky preinkubované s B2MaTac(dsFv) molekulou, byla pozorována významná potenciace CTLlýzy, která byla specifická pro gplO peptidy přítomné v B2MaTac(dsFv) komplexu (Obr. 4E). HUT102W buňky potažené B2MaTac(dsFv) byly účinně usmrcovány G9-209M a G9-280V peptidspecifickými R6C12 a R1E2 CTL klony, v příslušném pořadí, a CRII-2 buňky byly lyžovány R1E2 CTL klonem. Kontrolní nonmelanomové HLA-A2 pozitivní a negativní cílové buňky, které neexprimují p55, nevykazovaly žádnou citlivost.k lýze pro melanom-specifickými CTL klony, ať byly či nebyly potaženy B2M-aTac(dsFv) molekulou (data nejsou uvedena). Tyto výsledky jasně ukazují, in vitro, že představa, že B2M-aTac(dsFv) konstrukt může být použit pro protilátkou-řízené, na nádorový antigen cílené zaměření MHC-peptidových komplexů na nádorové buňky, které by je učinilo citlivými na lýzu relevantními CTL, vede k potenciaci protinádorových imunitních reakcí.
• · ·* ·· 9t ·» 4
4 9 9 4 9 4 » ·· • ···· · · * 4 9 9 9
9 4 4 9 9 9 9 9 9 444
9 4 4 9 9 4 9 4 “ ’·’
In vivo aktivita B2M-aTac(dsFv):
Pro prvotní hodnocení in vivo aktivity B2M-aTac(dsFv) v lidském nádorovém modelu se provedl test „win-typ, ve kterém byly ATAC4 buňky smíseny s R6C12 CTL specifickými pro peptid odvozený od G9-209M gplOO za přítomnosti nebo absence B2M-aTac(dsFv) molekuly. Směs se podkožně injikovala holým myším a sledovala se tvorba lidských xenotransplantátů na zvířecím modelu. Jak je uvedeno na obr. 5, ATAC4 buňky tvořily xenotransplantáty u holých myší za 10-12 dnů po injekci.
Směs ATAC4 a R6C12 CTL neměla žádný významný vliv na růst nádoru. Nicméně, když se ATAC4 buňky exprimující IL2 receptor smísily s B2M-aTac(dsFv) a R6C12 CTL, byla pozorována kompletní inhibice růstu nádoru, což ukazuje na účinnou B2MaTac(dsFv)-indukované, CTL zprostředkované zabíjení ATAC4 cílových buněk in vivo. Výsledky získané in vitro (Obr. 4A-E) potvrdily, že množství B2M-aTac(dsFv) a poměr efektorových a cílových buněk použité pro in vivo test vedly k maximální lýze ATAC4 cílových buněk (95-100% usmrcení). Původní IL-2 receptor negativní A431 buňky smísené s R6C12 CTL za přítomnosti nebo absence B2M-aTac(dsFv) tvořily nádory a nebyl pozorován žádný efekt na růst nádorů.
Je třeba si uvědomit, že některé rysy předkládaného vynálezu, které jsou popsány v samostatných provedeních, mohou být také popsány v souvislosti s jednotlivými provedeními, mohou být také uvedeny jako samostatná provedení. Naopak, různá provedení, která jsou lepší pochopení popsána samostatně, mohou být také poskytnuta v jakékoliv vhodné kombinaci.
Ačkoliv byl předkládaný vynález popsán na specifických • ··· · · • ♦ · » φ φ · φφφ φ φφφφ φ φ φ φ φφφ « φ φφφ φ φ φφ φφφφφ φφφφφ «·φ·φφ «φ · provedeních, je jasné, že existují mnohé alternativy, modifikace a variace. Předkládaný vynález zahrnuje všechny takové alternativy, modifikace a variace, a tyto spadají do rozsahu připojených patentových nároků. Všechny zmíněné publikace, patenty a patentové přihlášky jsou uvedeny ve své úplnosti jako odkazy. Dále, uvedené odkazy neznamenají, že by předměty předkládaného vynálezu byly v oboru dostupné již dříve.
• *
9 9 9 9 9 9 9
9 9 99 9 9 9 9 999
9 9 9 9 * Λ 9 · ·*«*
999 99
Citované odkazy (další odkazy citované v textu)
1. Gilboa, E. (1999) How tumors escape immune destruction and what we can do about it. Cancer Immunol Immunother. 48, 343-5
2. Seliger B, Maeurer MJ, Ferrone S (2000) Antigenprocessing machinery breakdown and tumor growth. Immunol Today. 21,455-64.
3. Garrido F, Algarra I. (2001) MFIC antigens and tumor escape from immune surveillance. Adv Cancer Res.;83:1 17-58.
4. Ferrone 5, Finerty IF, Jaffee EM, Nabel GJ. (2000) How much longer will tumour cells fool the immune systém? Immunol Today. 21,70-2.
5. Marincola FM, Jaffee EM, Hicklin DJ, Ferrone 5. (2000)
Escape of human solid tumors from T-cell recognition: molecular mechanisms and functional significance. Adv Immunol. 74,181-273.
6. Rosenberg, S.A. (2001) Progress in human tumour immunology and immunotherapy. Nátuře 411,380-4
7. Lee, P.P. et al. (1999) Characterization of circulating T-cells specific for tumor-associated antigens in melanoma patients. Nat. Med. 5,677-685.
8. Mocellin S, Wang E, Marincola FM. (2001) Cytokines and Immune Response in the Tumor Microenvironment. J. Immunother.
24, 392-407.
9. Offringa, R., van der Burg, S.H., Ossendorp, F. Toes, R.E., & Melief, C.J. Design and evaluation of antigen-specific vaccination strategies against cancer. (2000) Curr Opin Immunol 12,576-82.
10. Esche, C., Shurin, M.R., Lotze, M.T., (1999) The use of dendritic cells for cancer vaccination. Curr Opin Mol Ther • · * » • · · · · · · » ♦ · · ··«· · · « · ♦ · · · · * · 9 · · • » » * · 9 9 · » · · · · 9
I, 72-81
11. Wang Ε, Phan GQ, Marincola FM. (2001) T-celldirected cancer vaccines: the melanoma model. Expert Opín Biol Ther.l, 277-90.
12. Boon, T., & van der Bruggen, P. (1996) Human tumor antigens recognized by T lymphocytes. J. Exp Med 183,725-9.
13. Renkvíst, N.,Castelli, C., Robbins, PF, & Parmiani,
G. (2001) A listing of human tumor antigens recognized by Tcells. Cancer Immunol Immunother 50, 3-15
14. Ferrone S, Marincola FM. (1995) Loss of HLA class I antigens by melanoma cells: molecular mechanisms, functional significance and clinical relevance. Immunol Today. 16,487-94.
15. Hicklin DI, Marincola FM, Ferrone S. (1999) HLA class I antigen downregulation in human cancers: T-cell immunotherapy revives an old story. Mol Med Today 5, 178-86.
16. Mendez R, et al. (2001) Analysis of HLA class I expression in different metastases from two melanoma patients undergoing peptide immunotherapy.Tissue Antigens. 57, 508-19.
17. Reál LM, (2001) et al., Multiple mechanisms of immune evasion can coexist in melanoma tumor cell lineš derived from the same patient. Cancer Immunol Immunother. 49, 621-8.
18. Restifo NP, Marincola FM, Kawakami Y, Taubenberger
J, Yannelli JR. Rosenberg SA. (1996) Loss of functional beta 2-microglobulin in metastatic melanomas from five patients receiving immunotherapy. J Nati Cancer Inst. 88, 100-8.
19. Seliger B, Maeurer MI, Ferrone S. (1997) TAP off— tumors on. Immunol Today 18, 292-9.
20. Vitale M, et al., (1998) HLA class I antigen and transportér associated with antigen processing (TAP1 a TAP2) down-regulation in high-grade primary breast carcinoma lesions. Cancer Res. 58,737-42.
21. Iohnsen A, France I, Sy MS, Harding CV. (1998) Downregulation of the transportér for antigen presentation, ·· φ··· φ· « · φφφ φ φ φ φ φ φ · φ φ φ φ φ φφφ» « • «I φ φ φφφ φφφφφ φφ φφφ φ · φφφ proteasome subunits, and class I major histocompatibility complex in tumor cell lineš. Cancer Res. 58,3660-7.
22. Hudson PJ, Souriau C. (2001) Recombinant antibodies for cancer diagnosis and therapy.Expert Opin Biol Ther.1,84555.
23. Cheng JD, Rieger PT, von Mehren M, Adams GP, Weiner LM. (2000) Recent advances in immunotherapy and monoclonal antibody treatment of cancer. Semin Oncol Nurs. 16,2-12.
Denkberg, G., Cohen,C.J., Segal,D., Kirkin,A.F. &
Reiter,Y. (2000) Recombinant human single-chain MHC-peptide complexes made from E. coli by in vitro refolding: functional single-chain MHC-peptide complexes and tetramers with tumor associated antigens. Eur. J Immunol. 30, 3522-3532.
25. Denkberg, G., Cohen, C.J., & Reiter, Y. (2001) Critical role for cd8 in binding of mhc tetramers to tcr: cd8 antibodies block specific binding of human tumor-specific mhcpeptide tetramers to TCR. J Immunol. 167,270-6
26. Dudley,M.E., Ngo,L.T., Westwood,J., Wunderlich,J.R. & Rosenberg, S.A. (2000) T-cell dones from melanoma patients immunized against an anchor-modified gplOO peptide display discordant effector phenotypes. Cancer J. 6,69-77
27. Parkhurst MR, et a! (1996) Improved induction of melanoma-reactive CTL with peptides from the melanoma antigen gplOO modified at HLA-A*0201-binding residues. J. Immunol. 157,2539-48.
28. Uchiyama T, Broder S, Waldmann TA.. (1981) A monoclonal antibodies (anti-Tac) reactive with activated and functionally mature human T-cells.I. Production of anti-Tac monoclonal antibodies and distribution of Tac (+)cells. J Immunol. 126,1393-7.
29. Reiter Y, Kreitman Rl, Brinkmann U, Pastan I. (1994) Cytotoxic and antitumor activity of a recombinant immunotoxin composed of disulfide-stabilized anti-Tac Fv fragment and • · • · · · ·· · · » · ♦ • · ♦ 9 · · ♦ · β • · ·* 4 · · « · « · • 4·· · 9 «Ο 9 |*«| • · « · # V · · • · · · · · « « » « · · truncated Pseudomonas exotoxin. Int J Cancer. 58,142-9.
30. Reiter Y, Brinkmann U, Lee B, Pastan I. (1996)
Engineering antibody Fv fragments for cancer detection and therapy: disulfide-stabilized Fv fragments. Nat Biotechnol. 14,1239-45.
31. Reiter Y, Brinkmann U, Jung SH, Lee B, Kasrzyk PG, King CR, Pastan I. (1994) Improved binding and antitumor activity of a recombinant anti-erbB2 immunotoxin by disulfide stabilization of the Fv fragment. J Biol Chem. 269,18327-31.
32. Bakker, A.B. et al. (1994) Melanocyte lineagespecific antigen gplOO is recognized by melanoma-derived tumor-infiltrating lymphocytes. J. Exp. Med. 179, 1005-1009.
33. Kawakanii,Y. et al. (1995) Recognition of multiple epitopes in the human melanoma antigen gplOO by tumorinfiltrating T lymphocytes associated with in vivo tumor regression. J Immnunol. 154, 3961-3968
34. Cox, A.L. et al. (1994) Identification of a peptide recognized by five melanoma-specific human cytotoxic T-cells lineš. Science 264, 716-719
35. Kreitman RI, Bailon P. Chaudhary VK, FitzGerald DI,
Pastan I. (1994) Recombinant immunotoxins containing antiTac(Fv) and derivatives of Pseudomonas exotoxin produce complete regression in mice of an interleukin-2 receptorexpressing human carcinoma. Blood 83,426-34.
36. Kirkin, A.F. et al. (1995) Generation of humanmelanoma-specific T lymphocyte dones defining novel cytolytic targets with panels of newly established melanoma cell lineš.
Cancer Immunol. Imunother. 41, 71-81
37. Pastan, I. (1997) Targeted therapy of cancer with recombinant imunotoxins. Biochim Biophys Acta. 1333,Cl-6
38. Lodě, H.N., & Reisfeld, R.A. (2000) Targeted cytokines for cancer immunotherapy. Immunol Res. 21,279-88
39. Withoff, S., Helfrich, W., de Leij, LF., Molema, G.
9·· ·« · · ·· 9 • · · ·9*· «9«
9999 9 9 · 9 999 9 9 999 9 · 99 9999·
·..*..»· I (2001) Bispecific antibody therapy for the treatment of cancer. Curr Opin Mol Ther. 3:53-62
40. Jain RK. (1999) Transport of molecules, particles, and cells in solid turaors. Annu Rev Biomed Eng. 1,241-63.
41. Robert B, Guillaume P, Luescher I, Romero P, Mach JP. (2000) Antibody-conjugated MHC class I tetramers can target tumor cells for specific lysis by T lymphocytes. Eur J Immunol. 30,3165-70.
42. Lanzavecchia, A., G. Lezzi, and A. Viola. (1999)
From TCR engagement to T-cells activation: a kinetic view of T-cells behaviour. Cell 96, 14
43. Bromley,SK, et al. (2001) The immunological synapse.
Ann Rev. Immunol. 19, 375-396.
44. Wang, B., R. Maile, R. Greenwood, Ε. I. Collins, and I. A. Frelinger. (2000) Naivě CD8+ T-cells do not require costimulation for proliferation and differentiation into cytotoxic effector cells. J Immunol. 164,1216-1222.
45. Tussey L, Speller S. Gallimore A, Vessey R. (2000) Functionally distinct CD8 + memory T cells subsets in persistent EBV infection are differentiated by migratory receptor expression. Eur J Imunol. 30,1823-9.
46. Lechner F, Cuero AL, Kantzanou M, Klenernian P. (2001) Studies of human antiviral CD8+ lymphocytes using class I peptide tetramers. Rev Med Virol. 11,11-22.
47. Mottez, Ε., P. Langlade-Demoyen, H. Goumier, F.
Martinon, I. Matyanski, P. Kourilsky, and I. P. Abastado.
(1995) Cells expressing a major histocompatibility complex class I molecule with a single kovalentně bound peptide are highly immunogenic. J. Exp. Med. 181,493-7
48. White, I., Crawford, F., Fremont, D., Marrack, P., and Kappler, I. (1999) Soluble class I MHC with β-2 microglobulin covalently linked peptides: specific binding to a T-cell hybridoma. J. Immunol.. 162,2671-8 ·· 9 9 99 »9 44 44 4 ♦ 9 9 » * 9 4
4 4 44 4 9 9 9 999 « * · 9 9 9 9 · 9 »9999
9999 «99 *· ’·’ ·* *··’ *· ·
49. Brinkmann U, Pai LH, FitzGerald DJ, Willingham M,
Pastan I. (1991) B3(Fv)-PE38KDEL, a single-chain immunotoxin that causes complete regression of a human carcinoma in mice.
Proč Nati Acad Sci USA. 88,8616-20.
50. Kreitman RI. Chimeric fusion proteins—Pseudomonas exotoxin based (2001). Curr Opin Investig Drugs., 2,1282-93.
51. Pastan I I, Kreitman RJ. (1998) Immunotoxins for targeted cancer therapy. Adv Drug Deliv Rev. 31,53-88.
52. Frankel AE, Kreitman RI, Sausville EA. (2000) Targeted toxíns. Clin Cancer Res. 6,326-34.
53. Kreitman RI, Bailon P. Chaudhary VK, FitzGerald DI,
Pastan I. (1994) Recombinant immunotoxins containing antiTac(7Fv) and derivatives of Pseudomonas exotoxin produce complete regression in mice of an interleukin-2 receptorexpressing human carcinoma. Blood 83,426-34.
• · • *
Seznam sekvencí ·· ··♦· ·· ·· • · · · ♦· · • «· · · « * * * · * · » · » « * · » · · • · «·* ·· ··.· • « «·»· <11O> Reiter , Yoram
Lev _ PIONS FOR IMMONE DECBPTION, PARTICDIAR1Y nádorových onemocnění <130> 01/237é9 <160> 17 <170> Patentln version 3.1 <210> 1 <211> 1170 <212> DNA <213> Artificiální sekvence <220>
<223> schla—A2 konstrukt nukleové kyseliny .· <400> i
atgatccagc gtactccaaa gattcaggtt tactcacgtc atccagcaga gaatggaaag 60
tcaaatttcc tgaattgcta tgtgtctggg tttcatccat ccgacattga agttgactta 120
ctgaagaatg gagagagaat tgaaaaagtg gagcattcag acttgtcttt cagcaaggac ISO
tggtctttct atctcttgta ttatactgag ttcaccccca ctgaaaaaga tgagtatgcc ^40
tgccgtgtga accačgtgac tttgtcacag cccaagatag ttaagtggga tcgagacatg 300
ggtggcggtg gaagcggcgg tggaggctct ggtggagtftg gcagcggctc tcactccatg 360
aggtatttct tcacatccgt gtcccggccc ggccgcgggg agccccgctt catcgcagtg 420
ggctacgtgg acgacacgca gttcgtgcgg ttcgacagcg acgccgcgag ccagaggatg 480
gagccgcggg cgccgtggat agagcaggag ggtccggagt attgggacgg ggagacacgg 540
aaagtgaagg cccactcaca gactcaccga gtggacctgg ggaccctgcg cggctactac 600
aaccagagcg aggccggttc tcacaccgtc cagaggatgt atggctgcga cgtggggtcg 660
gactggcgct tcctccgcgg gtaccaccag tacgqctacg acggcaagga ttacatcgcc 720
ctgaaagagg acctgcgctc ttggaccgcg gcggacatgg cagctcagac caccaagcac 780
aagtgggagg cggcccatgt ggcggagcag ttgagagcct acctggaggg cacgtgcgtg 840
gagtggctcc gcagatacct ggagaacggg aaggagacgc tgcagcgcac ggacgccccc SOO
aaaacgcaca tgactcacca cgctgtctct gaccatgaag ccaccctgag gtgctgggcc 960
ctgagcttct accctgcgga gatcacactg acctggcagc gggatgggga ggaccagacc 1020
caggacacgg agctcgtgga gaccaggcct gcaggggatg gaaccttcca gaagtgggcg 1080
99
9
9999 gctgtggtgg tgccttctgg acaggagcag agatacacct gccatgtgca gcatgagggt 1140 ttgcccaagc ccctcaccct gagatgggag 1170 <210> 2 <211> 389 <212> PRT <213> Artificiální sekvence: <220>
<223> schla-a2 aminokyselinová sekvence <400> 2
Met Ile Gin Arg Thr Pro Lys Ile Gin Val Tyr Ser Arg His Pro Ala
1 5 10 15
Glu Asn Gly Lys Ser 20 Asn Phe Leu Asn Cys 25 Tyr Val Ser Gly Phe His 30
Pro Ser Asp Ile Glu 35 Val Asp Leu Leu Lys 40 Asn Gly Glu Arg Ile Glu 45
Lys Val Glu His Ser 50 Asp Leu Ser Phe ser 55 Lys Asp Trp Ser Phe Tyr 60
Leu €5 Leu Tyr Tyr Thr Glu Phe Thr Pro Thr 70 Glu Lys Asp Glu Tyr Ala 75 80
Cys Arg Val Asn His 85 Val Thr Leu Ser Gin 90 Pro Lys Ile Val Lys Trp 95
Asp Arg Asp Met Gly 100 Gly Gly Gly Ser Gly Gly Gly Gly Ser Gly Gly 105 110
Gly Gly Ser Gly Ser 115 His Ser Met Arg Tyr 120 Phe Phe Thr Ser Val Ser 125
Arg Pro Gly Arg Gly 130 Glu Pro Arg Phe Ile 135 Ala Val Gly Tyr Val Asp 140
Asp 145 Thr Gin Phe Val Arg Phe Asp Ser Asp 150 Ala Ala Ser Gin Arg Met 155 160
Glu Pro Arg Ala Pro 165 Trp Ile Glu Gin Glu 170 Gly Pro Glu Tyr Trp Asp 175
Gly Glu Thr Arg Lys 180 Val Lys Ala His Ser 185 Gin Thr His Arg Val Asp 190
Leu Gly Thr Leu Arg Gly Tyr Tyr Asn Gin Ser Glu Ala Gly Ser His
195 200 205
Thr Val Gin Arg Met Tyr Gly Cys Asp Val Gly Ser Asp Trp Arg Phe
0000
0 0
0 0« · 0 0 0 0 0000 • 0 0« · ·
215
220
210
Leu 225 Arg Gly Tyr His Gin 230 Tyr Ala Tyr Asp Gly 235 Lys Asp Tyr Ile Ala 240
Leu Lys Glu Asp Leu Arg Ser Trp Thr Ala Ala Asp Met Ala Ala Glu
245
250
255
Thr Thr Lys His Lys Trp Glu Ala Ala His Val Ala Glu Gin Leu Arg 260 . 265 270
Ala Tyr Leu Glu Gly Thr Cys Val Glu Trp Leu Arg Arg Tyr Leu Glu 275 280 285
Asn Gly 290 Lys Glu Thr Leu Gin 295 Arg Thr Asp Ala Pro 300 Lys Thr His Met
Thr His His Ala Val Ser Asp Bis Glu Ala Thr Leu Arg Trp Ala Leu
305 310 315 320
Ser Phe Tyr Pro Ala Glu Ile Thr Leu Thr Trp Gin Arg Asp Gly Glu
325 330 335
Asp Gin Thr Gin Asp Thr Glu Leu Val Glu Thr Arg Pro Ala Gly Asp
340 345 350
Gly Thr Phe Gin Lys Trp Ala Ala Val Val Val Pro Ser Gly Gin Glu
355 360 365
Gin Arg Tyr Thr Cys His Val Gin His Glu Gly Leu Pro Lys Pro Leu
370 375 380
Thr Leu Arg Trp Glu
385 <210> 3 <211> 15 <212> PRT <213> Artifíciální sekvence <22 0>
<223> <
<400> 3 'jednořetězcový' konstrukt, aminokyselinová spojovací sekvence
Gly Gly Gly Gly Ser Gly Gly Gly Gly Ser Gly Gly Gly Gly Ser 15 10 15
<210> 4
<211> 1530
<212> DNA
<213> Artifíciální sekvence.
• · · · ··♦· <220>
<223> B2M-aTacVL construct nucleic acid sequence <400> 4
atgatccagc gtactccaaa gattcaggtt tactcacgtc atccagcaga gaatggaaag 60
tcaaatttcc tgaattgcta tgtgtctggg tttcatccat ccgacattga agttgactta 120
ctgaagaatg gagagagaat tgaaaaagtg gagcattcag acttgtcttt cagcaaggac 180
tggtctttct atctcttgta ttatactgag ttcaccccca ctgaaaaaga tgagtatgcc 240
tgccgtgtga accacgtgac tttgtcacag cccaagatag ttaagtggga tcgagacatg 300
ggtggcggtg gaagcggcgg tggaggctct ggtggaggtg gcagcggctc tcactccatg 360
aggtatttct tcacatccgt gtcccggccc ggccgcgggg agccccgctt catcgcagtg 420
ggctacgtgg acgacacgca gttcgtgcgg ttcgacagcg acgccgcgag ccagaggatg 480
gagccgcggg cgccgtggat agagcaggag ggtccggagt attgggacgg ggagacacgg 540
aaagtgaagg cccactcaca gactcaccga gtggacctgg ggaccctgcg cggctactac 600
aaccágagcg aggccggttc tcacaccgtc cagaggatgt atggctgcga cgtggggtcg 660
gactggcgct tcctccgcgg gtaccaccag tacgcctacg acggcaagga ttacatcgcc 720
ctgaaagagg acctgcgctc ttggaccgcg gcggacatgg cagctcagac caccaagcac 780
aagtgggagg cggcccatgt ggcggagcag ttgagagcct acctggaggg cacgtgcgtg 840
gagtggctcc gcagatacct ggagaacggg aaggagacgc tgcagcgcac ggacgccccc 900
aaaacgcaca tgactcacca c^etgtctct gaccatgaag ccaccctgag' gtgctgggcc 960
ctgagcttct aCcctgcgga gatcacactg acctggcagc gggatgggga ggaccagacc 1020
caggacacgg agctcgtgga gaccaggcct gcaggggatg gaaccttcca gaagtgggcg 1080
gctgtggtgg tgccttctgg acaggagcag agatacacct gccatgtgca gcatgagggt 1140
ttgcccaagc ccctcaccct gagatgggag ggcggaggag ggtecggtgg cggaggttca 1200
ggaggcggtg gatcgcaaat tgttctcacc cagtctccag caatcatgtc tgcatctcca 1260
ggggagaagg tcaccataac ctgcagtgcc agctcaagta taagttacat gcactggttc 1320
cagcagaagc caggcacttc .tcccaaactc tggatttata ccacatccaa cctggcttct 1380
ggagtccctg ctcgcttcag tggcagtgga tctgggacct cttactctct cacaatcagc 1440
cgaatggagg ctgaagatgc tgccacttat tactgccatc aaaggagtac ttacccactc 1500
acgttcggtt gtggtaccaa gctggagctc 1530
<210> 5 <211> 510 <212> PRT <213> Artificiální sekvence <220>
<223> B2M-aTacVL konstrukt, aminokyselinová sekvence <400> 5 ·· ftftftft ftft ftft ftftft • ftft ftftftft ftftft • ftftftft ftft · ftftftft • ft ftftftft ftftftft ftftftft • ft ftftftft ftftft • ft ftftft ftft ftftftft ftft ·
Met Ile Gin Arg Thr Pro Lys Ile Gin Val Tyr Ser Arg His Pro Ala 15 10 15
Glu Asn Gly Lys Ser Asn Phe Leu Asn Cys Tyr Val Ser Gly Phe His 20 25 30
Pro Ser Asp Ile Glu Val Asp Leu Leu Lys Asn- Gly Glu Arg Ile Glu 35 40 45
Lys Val Glu His Ser Asp Leu Ser Phe Ser Lys Asp Trp Ser Phe Tyr 50 55 - 60
Leu Leu Tyr Tyr Thr Glu Phe Thr Pro Thr Glu Lys Asp Glu Tyr Ala 65 70 75 80
Cys Arg Val Asn His Val Thr Leu Ser Gin Pro Lys Ile val Lys Trp 85 90 95
Asp Arg Asp Met Gly Gly Gly Gly Ser Gly Gly Gly Gly Ser Gly Gly 100 105 110
Gly Gly Ser Gly Ser His Ser Met Arg Tyr Phe Phe Thr Ser Val Ser 115 120 125
Arg Pro Gly Arg Gly Glu Pro Arg Phe Ile Ala Val Gly Tyr Val Asp 130 135 - 140
Asp Thr Gin Phe Val Arg Phe Asp Ser Asp Ala Ala Ser Gin Arg Met 145 150 155 160
Glu Pro Arg Ala Pro 165 Trp Ile Glu Gin Glu 170 Gly Pro Glu Tyr Trp 175 Asp
Gly Glu Thr Arg 180 Lys Val Lys Ala His 185 Ser Gin Thr His Arg 190 Val Asp
Leu Gly Thr 195 Leu Arg Gly Tyr Tyr 200 Asn Gin Ser Glu Ala 205 Gly Ser His
Thr Val 210 Gin Arg Met Tyr Gly Cys 215 Asp Val Gly Ser 220 Asp Trp Arg Phe
Leu 225 Arg Gly Tyr His Gin 230 Tyr Ala Tyr Asp Gly 235 Lys Asp Tyr Ile Ala 240
Leu Lys Glu Asp Leu 245 Arg Ser Trp Thr Ala 250 Ala Asp Met Ala Ala 255 Gin
Thr Thr Lys His 260 Lys Trp Glu Ala Ali 265 His Val Ala Glu Gin 270 Leu Arg
Ala Tyr Leu 275 Glu Gly Thr Cys Val 280 Glu Trp Leu Arg Arg 285 Tyr Leu Glu
Asn Gly Lys Glu Thr Leu Gin Arg Thr Asp Ala Pro Lys Thr His Met 290 295 300 • ft ftftft • ftftftft
Thr 305 His His Ala Val Ser Asp His Glu Ala Thr Leu Arg Cys Trp Ala
310 315 320
Leu Ser Phe Tyr Pro Ala Glu Ile Thr Leu Thr Trp Gin Arg Asp Gly
325 330 335
Glu Asp Gin Thr Gin Asp Thr Glu Leu Val Glu Thr Arg Pro Ala Gly
340 345 350
Asp Gly Thr Phe Gin Lys Trp Ala Ala Val Val Val Pro Ser Gly Gin
355 360 365
Glu Gin Arg Tyr Thr Cys His Val Gin His Glu Gly Leu Pro Lys Pro
370 375 380
Leu Thr Leu Arg Trp Glu Gly Gly Gly Gly Ser Gly Gly Gly Gly Ser
385 390 395 400
Gly Gly Gly Gly Ser Gin Ile Val Leu Thr Gin Ser Pro Ala Ile Met
405 410 415
Ser Ala Ser Pro Gly Glu Lys Val Thr Ile Thr Cys Ser Ala Ser Ser
420 425 430
Ser Ile Ser Tyr Met His Trp Phe Gin Gin Lys Pro Gly Thr Ser Pro
435 440 - 445
Lys Leu Trp Ile Tyr Thr Thr Ser Asn Leu Ala Ser Gly Val Pro Ala
450 455 460
Arg Phe Ser Gly Ser Gly Ser Gly Thr Ser Tyr Ser Leu Thr Ile Ser
465 470 475 480
Arg Met Glu Ala Glu Asp Ala Ala Thr Tyr Tyr Cys His Gin Arg Ser
485 490 495
Thr Tyr Pro Leu Thr Phe Gly Cys Gly Thr Lys Leu Glu Leu
500 505 510
<210> 6
<211> 348
<212> DNA
<213> ÍArtifíciální sekvence
<220>
<223> aTacVH sekvence, část B2M-aTac(dsFv) sekvence >
<400> 6 caggtccatc tgcagcagtc tggggctgaa ctggcaaaac ctggggcctc agtgaagatg 60 tcctgcaagg cttctggcta cacctttact agctacagga tgcactgggt aaaacagagg 120 cctggacagg gtctggaatg gattggatat attaatccta gcactgggta tactgaatac
180 • · ···· ··«* ··«<
·· ·«*· ··· ·· ··· ·· ··»« ·· « ·· ··♦« aatcagaagt tcaaggacaa ggccacattg actgcagaca aatcctccag cacagcctac 240 atgcaactga gcagcctgac atttgaggac tctgcagtct attactgtgc aagagggggg 300 ggggtctttg actactgggg ccaaggaacc actctcacag tctcctca 348 <210> 7 <211> 116 <212> PRT <2i3> jArtificiální sekvence <220>
<223> aTacra aminokyselinová sekvence - část B2M-aTac(dsFv) kódovaného proteinu <400> 7
Gin Val His Leu Gin Gin Ser Gly Ala Glu Leu Ala Lys Pro Gly Ala
1 5 10 15
Ser Val Lys Met Ser Cys Lys Ala Ser Gly Tyr Thr Phe Thr Ser Tyr
20 25 30
Arg Met His Trp val Lys Gin Arg Pro Gly Gin Gly Leu Glu Trp Ile
35 40 45
Gly Tyr Ile Asn Pro Sex Thr Gly Tyr Thr Glu Tyr Asn Gin Lys Phe
50 55 - 60
Lys Asp Lys Ala Thr Leu Thr Ala Asp Lys Ser Ser Ser Thr Ala Tyr
65 70 75 80
Met Gin Leu Ser Ser Leu Thr Phe Glu Asp Ser Ala Val Tyr Tyr Cys
85 90 95
Ala Arg Gly Gly Gly Val Phe Asp Tyr Trp Gly Gin Gly Thr Thr Leu
100 105 110
Thr Val Ser Ser 115 <210> 8 <211> 9 <212> PRT <213> Artificiální sekvence <220>
<223>
HLA-A2-restrihovaný syntetický peptid odvozený od melanomového diferenciačního antigenu gplOO <400> 8
Ile Met Asp Gin Val Pro Phe Ser Val 1 5 ♦ * »»·· ·> 99 • 44 4 4 4 9
9449 · · 4 • · · · · « · • · 4 4 4 4 »· ·*· ♦· ··*« « · · • · · «
4 · ···· • 9 4
4 .s 9 <211> 9 <212> PRT <213> Artificiální sekvence.
<220>
<223> HLA-A2-restrihovaný syntetický peptid odvozený od melanomového diferenciačního antigenu gplOO <4OO> 9
Tyr Leu Glu Pro Gly Pro Val Thr Val
5 <210> 10 <211> 9 <212> PRT <213> Artificiální sekvence,, <220>
<223> Syntetický peptid odvozený z HTLV-1 viru <400> 10
Leu Leu Phe Gly Tyr Pro Val Tyr val
5 <210> 11 <211> 33 <212> DNA <213> : Artificiální sekvence:
<220>
<223> Jednořetězcový DNA oligonukleotid:
<400> 11 ggaagcgttg gcgcatatga tccagcgtac tec 33
<210> 12
<211> 48
<212> DNA
<213> Artificiální sekvence.
<223> Jednořetězcový DNA oligonukleotid <220>
·· ΦΦΦΦ ΦΦ ·· «φ 9
ΦΦΦ · · · · ΦΦΦ • Φ ΦΦΦ · · · ΦΦΦΦ
Φ Φ ΦΦΦΦ ΦΦΦΦ ΦΦΦΦ ··«···«·· • Φ ·*· ΦΦ *ΦΦΦ ·· Φ <400> 12 tcctgaacct ccgccaccgg accctcctcc gccctcccat ctcagggt 48 <210> 13 <211> 48 <212> DNA <213> ; Artificiální sekvence;
<220>
<223> Jednořetězcový DNA oligonukleotid t <400> 13 tccggtggcg gaggttcagg aggcggtgga tcgeaaattg ttctcacc 48 <210> 14 <211> 33 <212> DNA <213> Artificiální sekvence <220>
<223> ! Jednořetězcový DNA oligonukleotid <400> 14 gcagtaagga attcattaga gctccagctt ggt 33 <210> 15 <211> 45 <212> DNA <213> Artificiální sekvence:
<220>
<223> Oligonukleotid kódující jednořetězcovou spojovací sekvenci <400> 15 ggcggaggag ggtccggtgg cggaggttca ggaggcggtg gatcg 45 <210> 16 <211> 9 <212> PRT <213> ;Artificiální sekvence:
<220>
<223> MHC restrihovaný peptid odvozený od chřipkového viru <400> 16
Gly Ile Leu Gly Phe Val Phe Thr Leu
4444 • · · • 4 444 • · ·
4 · • 4 444
44
4 4 4
4 4 • 44 ·
4 4
4444 «
4 4
4 4 4
4 4 4444
4 4
4· 4 • xO> 17 <211> 9 <212> PRT <213> Artificiální sekvence:
<220>
<223> MHC restrihovaný peptid odvozený od viru hepatitidy B <400> 17
Ser Thr Asn Arg Gin Ser Gly Arg Gin
5 • · • · ·
• · · · · • · · · · · · irt 'i-fn

Claims (122)

  1. Patentové nároky
    1. Imunomolekula vyznačující se tím, že obsahuj e:
    rozpustnou lidskou efektorovou doménu MHC antigenu třídy I; a zaměřovači doménu navázanou na uvedenou rozpustnou lidskou efektorovou doménu MHC antigenu třídy I.
  2. 2. Imunomolekula podle nároku lvyznačující se tím, že uvedená zaměřovači doména je.protilátková zaměřovači doména.
  3. 3. Imunomolekula podle nároku lvyznačující se tím, že uvedenou zaměřovači doménou je ligandová zaměřovači doména.
  4. 4. Imunomolekula podle nároku lvyznačující se tím, že uvedená ligandová zaměřovači doména je vybrána ze skupiny zahrnující PDGF, EGF, KGF, TGFa, IL-2, IL-3, IL-4, IL6, VEGF a jeho derivátů a TNF.
  5. 5. Imunomolekula podle nároku lvyznačující se tím, že uvedená rozpustná efektorová doména lidského MHC antigenu třídy I a uvedená protilátková zaměřovači doména jsou translačně fúzované, volitelně s translačně fúzovaným spojovacím peptidem mezi sebou.
  6. 6. Imunomolekula podle nároku 2vyznačující se tím, že uvedená protilátková zaměřovači doména obsahuje variabilní region lehkého řetězce protilátky navázaný na uvedenou efektorovou doménu.
    • ·
    89 .............
  7. 7. Imunomolekula podle nároku Svyznačující se tím, že uvedený variabilní region uvedeného lehkého řetězce uvedené protilátky a uvedená efektorová doména jsou translačně fúzované, volitelně s translačně fúzovaným spojovacím peptidem mezi sebou.
  8. 8. Imunomolekula podle nároku 6vyznačující se t i m., že uvedená protilátkové zaměřovači doména dále obsahuje variabilní region těžkého řetězce protilátky navázaný na uvedený variabilní region uvedeného lehkého řetězce uvedené protilátky.
  9. 9. Imunomolekula podle nároku 8vyznačující se tím, že uvedený variabilní region uvedeného těžkého řetězce uvedené protilátky a uvedený variabilní region uvedeného lehkého řetězce uvedené protilátky jsou translačně fúzované, volitelně s translačně fúzovaným spojovacím peptidem mezi sebou.
  10. 10. Imunomolekula podle nároku 8vyznačující se tím, že uvedený variabilní region uvedeného těžkého řetězce uvedené protilátky je navázaný na uvedený variabilní region uvedeného lehkého řetězce uvedené protilátky prostřednictvím spojovacího peptidů.
  11. 11. Imunomolekula podle nároku 8vyznačující se tím, že uvedený variabilní region uvedeného těžkého řetězce uvedené protilátky je navázaný na uvedený variabilní region uvedeného lehkého řetězce uvedené protilátky prostřednictvím alespoň jedné S-S vazby.
  12. 12. Imunomolekula podle nároku 2vyznačující se tím, že uvedená protilátkové zaměřovači doména obsahuje • ···· · · · · ··· •0 0000 0000 0·0 • 0 «·00 · 0 0
    90 ..............
    variabilní region těžkého řetězce protilátky navázaný na uvedenou efektorovou doménu.
  13. 13. Imunomolekula podle nároku 12 vyznačující se tím, že uvedený variabilní region uvedeného těžkého řetězce uvedené protilátky a uvedená efektorová doména jsou translačně fúzované, volitelně s translačně fúzovaným spojovacím peptidem mezi sebou.
  14. 14. Imunomolekula podle nároku 12 vyznačující se tím, že uvedená protilátkové zaměřovači doména dále obsahuje variabilní region lehkého řetězce protilátky navázaný na uvedený variabilní region uvedeného těžkého řetězce uvedené protilátky.
  15. 15. Imunomolekula podle nároku 12 vyznačující se tím, že uvedený variabilní region uvedeného lehkého řetězce uvedené protilátky a uvedený variabilní region uvedeného těžkého řetězce uvedené protilátky jsou translačně fúzované, volitelně s translačně fúzovaným spojovacím peptidem mezi sebou.
  16. 16. Imunomolekula podle nároku 14 vyznačující se tím, že uvedený variabilní region uvedeného lehkého řetězce uvedené protilátky je navázaný na uvedený variabilní region uvedeného těžkého řetězce uvedené protilátky prostřednictvím spojovacího peptidu.
  17. 17. Imunomolekula podle nároku 14 vyznačující se tím, že uvedený variabilní region uvedeného lehkého řetězce uvedené protilátky je navázaný na uvedený variabilní region uvedeného těžkého řetězce uvedené protilátky prostřednictvím alespoň jedné S-S vazby.
    • · · · · · • · · · • · · · · · • · · · ·
  18. 18. . Imunomolekula podle nároku 2vyznačující se tím, že uvedená protilátkové zaměřovači doména je schopna vazby na antigen asociovaný s nádorem.
  19. 19. Imunomolekula podle nároku 2vyznačující se tím, že uvedená protilátkové zaměřovači doména je schopná vazby na antigen specifický pro nádor.
  20. 20. Imunomolekula podle nároku lvyznačující se tím, že uvedená rozpustná efektorové doména lidského MHC antigenu třídy I obsahuje funkční lidský β-2 mikroglobulin a na něj navázaný funkční lidské těžký řetězec MHC antigenu třídy
    I.
  21. 21. Imunomolekula podle nároku 20 vyznačující se tím, že uvedený funkční těžký řetězec MHC antigenu třídy I obsahuje domény a 1-3.
  22. 22. Imunomolekula podle nároku 20 vyznačující se tím, že uvedený funkční lidský β-2 mikroglobulin a uvedený funkční těžký řetězec MHC antigenu třídy I jsou translačně fúzované, volitelně s translačně fúzovaným spojovacím peptidem mezi sebou.
  23. 23. Imunomolekula podle nároku lvyznačující se t i m, že uvedená rozpustná efektorové doména MHC antigenu třídy I dále obsahuje MHC-restrihovaný peptid.
  24. 24. Imunomolekula podle nároku lvyznačující se tím, že uvedený MHC-restrihovaný peptid je navázaný na uvedený funkční lidský β-2 mikroglobulin.
    • · · ·
    91 9999 • · · • · · · · • · · • · · · ·
  25. 25. Imunomolekula podle nároku 24 vyznačující se tím, že uvedený MHC-restrihovaný peptid a uvedený funkční lidský β-2 mikroglobulin jsou translačně fúzované, volitelně s translačně fúzovaným spojovacím peptidem mezi sebou.
  26. 26. Imunomolekula podle nároku lvyznačující se tím, že uvedený MHC-restrihovaný peptid je v komplexu s uvedeným funkčním těžkým řetězcem MHC antigenu třídy I.
  27. 27. Imunomolekula podle nároku 23 vyznačující se tím, že uvedený MHC-restrihovaný peptid pochází z běžného patogenu.
  28. 28. Imunomolekula podle nároku 23 vyznačuj ící se tím, že uvedený MHC-restrihovaný peptid pochází z patogenu, pro který existuje aktivní vakcinace.
  29. 29. Imunomolekula podle nároku 23 vyznačující se tím, že uvedený MHC-restrihovaný peptid pochází z antigenu asociovaného s nádorem nebo antigenu specifického pro nádor.
  30. 30. Konstrukt nukleové kyseliny kódující imunomolekulu vyznačující se tím, že obsahuje:
    první polynukleotid kódující rozpustnou efektorovou doménu MHC antigenu třídy I; a druhý polynukleotid kódující zaměřovači doménu; kde uvedený první polynukleotid a uvedený druhý polynukleotid jsou vybrány a spojeny tak, že uvedená rozpustná efektorová doména MHC antigenu třídy I a uvedená protilátková zaměřovači doména jsou translačně fúzované, volitelně prostřednictvím spojovacího peptidu mezi sebou.
  31. 31. Konstrukt nukleové kyseliny podle nároku 30 • · ·
    93 .............
    vyznačující se tím, že uvedenou zaměřovači doménou je protilátkové zaměřovači doména.
  32. 32. Konstrukt nukleové kyseliny podle nároku 30 vyznačující se tím, že uvedenou zaměřovači doménu je ligandová zaměřovači doména.
  33. 33. Konstrukt nukleové kyseliny podle nároku 30 vyznačující se tím, že uvedená ligandová zaměřovači doména je vybrána ze skupiny zahrnující PDGF, EGF, KGF, TGFa, IL-2, IL-3, IL-4, IL-6, VEGF a jeho deriváty a TNF.
  34. 34. Konstrukt nukleové kyseliny podle nároku 31 vyznačující se tím, že uvedená protilátkové zaměřovači doména obsahuje variabilní region lehkého řetězce protilátky.
  35. 35. Konstrukt nukleové kyseliny podle nároku 34 vyznačující se tím, že uvedená protilátkové zaměřovači doména dále obsahuje variabilní region těžkého řetězce protilátky translačně fúzované, volitelně prostřednictvím spojovacího peptidu, na uvedený variabilní region uvedeného lehkého řetězce uvedené protilátky.
  36. 36. Konstrukt nukleové kyseliny podle nároku 31 vyznačující se tím, že uvedená protilátkové zaměřovači doména obsahuje variabilní region těžkého řetězce.
  37. 37. Konstrukt nukleové kyseliny podle nároku 36 vyznačující se tím, že uvedená protilátkové zaměřovači doména dále obsahuje variabilní region lehkého řetězce protilátky translačně fúzovaný, volitelně prostřednictvím spojovacího peptidu, na uvedený variabilní ·· ···· • · • · region uvedeného těžkého řetězce uvedené protilátky.
  38. 38. Konstrukt nukleové kyseliny podle nároku 31 vyznačující se tím, že uvedená protilátková zaměřovači doména je schopna vazby na antigen asociovaný s nádorem.
  39. 39. Konstrukt nukleové kyseliny podle nároku 31 vyznačující se tím, že uvedená protilátková zaměřovači doména je schopna vazby na antigen specifický pro nádor.
  40. 40. Konstrukt nukleové kyseliny podle nároku 30 vyznačující se tím, že uvedená rozpustná efektorová doména MHC antigenu třídy I obsahuje funkční lidský β-2 mikroglobulin a funkční těžký řetězec lidského MHC antigenu třídy I translačně fúzované na seve navzájem, volitelně prostřednictvím spojovacího peptidu.
  41. 41. Imunomolekula podle nároku 40vyznačující se tím, že uvedený funkční těžký řetězec lidské MHC molekuly třídy I obsahuje domény a 1-3.
  42. 42. Konstrukt nukleové kyseliny podle nároku 30 vyznačující se tím, že uvedená rozpustná efektorová doména MHC antigenu třídy I dále obsahuje a MHCrestrihovaný peptid translačně fúzovaný, volitelně prostřednictvím spojovacího peptidu, na uvedený funkční lidský β-2 mikroglobulin.
  43. 43. Konstrukt nukleové kyseliny podle nároku 42 vyznačující se tím, že uvedený MHC restrihovaný peptid pochází z běžného patogenu.
    «· <999 99
    9 9 9 · ♦ • 99·· 9 · • 9 9 9··
    9 9 φ 9 9
    99 99« 99
    99 99 9
    9 9 9 9 9
    9 9 9 9 9
    9 99 9999 • 9 · 9 «99« 99 9
  44. 44. Konstrukt nukleové kyseliny podle nároku 42 vyznačující se tím, že uvedený MHC restrihovaný peptid pochází z patogenu, pro který existuje aktivní vakcinace.
  45. 45. Konstrukt nukleové kyseliny podle nároku 42 vyznačující se tím, že uvedený MHC restrihovaný peptid pochází z antigenů asociovaného s nádorem nebo antigenů specifického pro nádor.
  46. 46. Konstrukt nukleové kyseliny podle nároku 30 vyznačující se tím, že dále obsahuje cis působící regulační sekvence operativně navázané na uvedený první a druhý polynukleotid.
  47. 47. Konstrukt nukleové kyseliny podle nároku 46 vyznačující se tím, že uvedená cis působící regulační sekvence je funkční v bakterii.
  48. 48. Konstrukt nukleové kyseliny podle nároku 46 vyznačující se tím, že uvedená cis působící regulační sekvence je funkční v kvasinkách.
  49. 49. Konstrukt nukleové kyseliny podle nároku 46 vyznačující se tím, že uvedená cis působící regulační sekvence je funkční v živočišných buňkách.
  50. 50. Konstrukt nukleové kyseliny podle nároku 46 vyznačující se tím, že uvedená cis působící regulační sekvence je funkční v rostlinných buňkách.
  51. 51. Transformovaná buňka vyznačující se tím, že ·· ·· ···· • · · • · · · » • · · · obsahuje konstrukt nukleové kyseliny podle nároku 30.
  52. 52. Transformovaná buňka podle nároku 51 vyznačující se tím, že jde o eukaryotickou buňku vybranou ze skupiny zahrnující savčí buňky, hmyzí buňky, rostlinné buňky, kvasinky a protozoa.
  53. 53. Transformovaná buňka podle nároku 51 vyznačuj ící se tím, buňkou je bakteriální buňka.
  54. 54. Konstrukt nukleové kyseliny kódující imunomolekulu vyznačující se tím, že obsahuje:
    první polynukleotid kódující rozpustnou efektorovou doménu MHC antigenu třídy I; a druhý polynukleotid kódující variabilní region lehkého řetězce nebo těžkého řetězce protilátkové zaměřovači domény; kde uvedený první polynukleotid a uvedený druhý polynukleotid jsou vybrány a spojeny tak, že uvedená rozpustná efektorová doména lidské MHC molekuly třídy I a uvedený variabilní region uvedeného lehkého řetězce nebo těžkého řetězce uvedené protilátková zaměřovači domény jsou translačně fúzované, volitelně prostřednictvím spojovacího peptidů mezi sebou;
    třetí polynukleotid kódující druhý z uvedeného lehkého řetězce a těžkého řetězce uvedené protilátkové zaměřovači domény.
  55. 55. Systém konstruktů nukleové kyseliny vyznačuj ící se t i m, že obsahuje:
    první konstrukt nukleové kyseliny, který obsahuje: první polynukleotid kódující rozpustnou efektorovou doménu
    MHC antigenu třídy I; a druhý polynukleotid kódující variabilní region lehkého řetězce nebo těžkého řetězce protilátkové zaměřovači domény;
    ······ ·· ·· *»· ,,. «··· ··· • , ,, · ··· ϊ . ...........
    ·· . . . · · · ♦
    97 ...........
    kde uvedený první polynukleotid a uvedený druhý polynukleotid jsou vybrány a navázány tak, že uvedená rozpustná efektorová doména MHC antigenu třídy I a uvedený variabilní region uvedeného lehkého řetězce nebo těžkého řetězce uvedené protilátkové zaměřovači domény jsou translačně fúzované, volitelně prostřednictvím spojovacího peptidu mezi sebou;
    druhý konstrukt nukleové kyseliny, který obsahuje: třetí polynukleotid kódující uvedený druhý z uvedeného lehkého řetězce nebo těžkého řetězce uvedené protilátkové zaměřovači domény.
  56. 56. Izolovaný přípravek bakteriálních inkluzních tělísek v y značující se tím, že obsahuje více než 30 procent hmotnostních imunomolekuly, kde imunomolekula obsahuje:
    rozpustnou efektorovou doménu MHC antigenu třídy I; a zaměřovači doménu navázanou na uvedenou rozpustnou efektorovou doménu lidského MHC antigenu třídy I.
  57. 57. Izolovaný přípravek podle nároku 56 vyznačuj ící se tím, že uvedenou zaměřovači doménou je protilátková zaměřovači doména.
  58. 58. Izolovaný přípravek podle nároku 56 vyznačuj ící se tím, že uvedenou zaměřovači doménou je ligandová zaměřovači doména.
  59. 59. Izolovaný přípravek podle nároku 56 vyznačuj ící se tím, že uvedená ligandová zaměřovači doména je vybrána ze skupiny zahrnující PDGF, EGF, KGF, TGFa, IL-2, IL-3, IL-4,
    IL-6, VEGF a jeho deriváty a TNF.
  60. 60. Izolovaný přípravek podle nároku 56 vyznačuj ící se tím, že uvedená rozpustná efektorová doména MHC
    0 0 0 0 • « * » • 0 0
    0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 ·
    00 ♦♦· antigenu třídy I a uvedená protilátkové zaměřovači doména jsou translačně fúzované, volitelně s translačně fúzovaným spojovacím peptidem mezi sebou.
  61. 61. Izolovaný přípravek podle nároku 57 vyznačuj ící se tím, že uvedená protilátkové zaměřovači doména obsahuje variabilní region lehkého řetězce protilátky navázaný na uvedenou efektorovou doménu.
  62. 62. Izolovaný přípravek podle nároku 61 vyznačuj ící se tím, že uvedený variabilní region uvedeného lehkého řetězce uvedené protilátky a uvedená efektorová doména jsou translačně fúzované, volitelně s translačně fúzovaným spojovacím peptidem mezi sebou.
  63. 63. Izolovaný přípravek podle nároku 61 vyznačuj ící se tím, že uvedená protilátkové zaměřovači doména dále obsahuje variabilní region těžkého řetězce protilátky navázaný na uvedený variabilní region uvedeného lehkého'řetězce uvedené protilátky.
  64. 64. Izolovaný přípravek podle nároku 63 vyznačuj ící setím, že uvedený variabilní region uvedeného těžkého řetězce uvedené protilátky a uvedený variabilní region uvedeného lehkého řetězce uvedené protilátky jsou translačně fúzované, volitelně s translačně fúzovaným spojovacím peptidem mezi sebou.
  65. 65. Izolovaný přípravek podle nároku 63 vyznačuj ící se tím, že uvedený variabilní region uvedeného těžkého řetězce uvedené protilátky není kovalentně navázaný na jiné polypeptidy v uvedených inkluzních tělískách.
    • · • · ··«· ·· • · · · · · • · · · · · · · • · · · · » · • · · » · ·
    99 ...........
  66. 66. Izolovaný přípravek podle nároku 57 vyznačuj ící se tím, že uvedená protilátková zaměřovači doména obsahuje variabilní region těžkého řetězce protilátky navázaný na uvedenou efektorovou doménu.
  67. 67. Izolovaný přípravek podle nároku 66 vyznaču jící se tím, že uvedený variabilní region uvedeného těžkého řetězce uvedené protilátky a uvedená efektorová doména jsou translačně fúzované, volitelně s translačně fúzovaným spojovacím peptidem mezi sebou.
  68. 68. Izolovaný přípravek podle nároku 66 vyznačuj ící se tím, že uvedená protilátková zaměřovači doména dále obsahuje variabilní region lehkého řetězce protilátky navázaný na uvedený variabilní region uvedeného těžkého řetězce uvedené protilátky.
  69. 69. Izolovaný přípravek podle nároku 66 vyznačuj ící se tím, že uvedený variabilní region uvedeného lehkého řetězce uvedené protilátky a uvedený variabilní region uvedeného těžkého řetězce uvedené protilátky jsou translačně fúzované, volitelně s translačně fúzovaným spojovacím peptidem mezi sebou.
  70. 70. Izolovaný přípravek podle nároku 68 vyznačuj ící se tím, že uvedený variabilní region uvedeného lehkého řetězce uvedené protilátky není kovalentně navázaný na uvedený variabilní region uvedeného těžkého řetězce uvedené protilátky.
  71. 71. Izolovaný přípravek podle nároku 57 vyznačuj ící se tím, že uvedená protilátková zaměřovači doména je schopna vazby na antigen asociovaný s nádorem.
    100 • · · · · * • · · • · · · · « · ·
    9 9 9
    9 9 9 9 9 • ·
  72. 72. Izolovaný přípravek podle nároku 57 vyznačuj ící se tím, že uvedená protilátkové zaměřovači doména je schopna vazby na antigen specifický pro nádor.
  73. 73. Izolovaný přípravek podle nároku 56 vyznačuj ící se tím, že uvedená rozpustná efektorová doména MHC antigenu třídy I obsahuje funkční lidský β-2 mikroglobulin a funkční lidský těžký řetězec MHC antigenu třídy I navázaný na β-2 mikroglobulin.
  74. 74. Izolovaný přípravek podle nároku 73 vyznačuj ící setím, že uvedený funkční lidský těžký řetězec MHC antigenu třídy I obsahuje domény a 1-3.
  75. 75. Izolovaný přípravek podle nároku 73 vyznačuj ící setím, že uvedený funkční lidský β-2 mikroglobulin a uvedený funkční lidský těžký řetězec MHC antigenu třídy I jsou translačně fúzované, volitelně s translačně fúzovaným spojovacím peptidem mezi sebou.
  76. 76. Izolovaný přípravek podle nároku 56 vyznačuj ící se tím, že uvedená rozpustná lidská efektorová doména MHC antigenu třídy I dále obsahuje MHC-restrihovaný peptid.
  77. 77. Izolovaný přípravek podle nároku 56 vyznačuj ící se tím, že uvedený MHC restrihovaný peptid je navázaný na uvedený funkční lidský β-2 mikroglobulin.
  78. 78. Izolovaný přípravek podle nároku 77 vyznačuj ící se tím, že uvedený MHC restrihovaný peptid a uvedený funkční lidský β-2 mikroglobulin jsou translačně fúzované, volitelně s translačně fúzovaným spojovacím peptidem mezi • · · · • · « » • · · · · · · • ···· · · · • · · · · · * ft · · ♦ · ·
    1Q1 ·· ··· ·» ···· sebou.
  79. 79. Izolovaný přípravek podle nároku 56 vyznačuj ící setím, že uvedený MHC restrihovaný peptid není kovalentně navázaný na uvedený funkční lidský těžký řetězec MHC antigenu třídy I.
  80. 80. Izolovaný přípravek podle nároku 76 vyznačuj ící se tím, že uvedený MHC restrihovaný peptid pochází z běžného patogenů.
  81. 81. Izolovaný přípravek podle nároku 76vyznačuj ící se tím, že uvedený MHC restrihovaný peptid pochází z patogenů, pro který existuje aktivní vakcinace.
  82. 82. Izolovaný přípravek podle nároku 76vyznačuj ící setím, že uvedený MHC restrihovaný peptid pochází z antigenu asociovaného s nádorem nebo antigenu specifického pro nádor.
  83. 83. Způsob přípravy imunomolekuly vyznačující se tím, že zahrnuje:
    expresi imunomolekuly v bakterii, kde uvedená imunomolekula obsahuj e:
    rozpustnou efektorovou doménu MHC antigenu třídy I, která obsahuje funkční lidský β-2 mikroglobulin a funkční lidský těžký řetězec MHC antigenu třídy I navázaný na sebe; a zaměřovači doménu navázanou na uvedenou rozpustnou efektorovou doménu MHC antigenu třídy I; a izolování imunomolekuly.
    • · · · * · · ♦· · • · · • · ·
  84. 84. Způsob podle nároku 83 vyznačující se tím,
    102 ·· 0 0 0» ·· • 00 · · • 0 0 0 0 · · • 0 0 0 0 0
    0 0 0 0 · « · 0 0 0 0 0
    0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
    0 0 0 0 0 • 00 0000
    0 0 0 0
    0 0 0 0 0 0 0 že uvedenou zaměřovači doménou je protilátkové zaměřovači doména.
  85. 85. Způsob podle nároku 83 vyznačující se tím, že uvedenou zaměřovači doménou je ligandová zaměřovači doména.
  86. 86. Způsob podle nároku 83 vyznačující se tím, že uvedená ligandová zaměřovači doména je vybrána ze skupiny zahrnující PDGF, EGF, KGF, TGFa, IL-2, IL-3, IL-4, IL-6, VEGF a jeho deriváty a TNF.
  87. 87. Způsob podle nároku 83 vyznačující se tím, že imunomolekula dále obsahuje MHC-restrihovaný peptid navázaný na uvedený funkční lidský β-2 mikroglobulin, kde způsob dále zahrnuje opětovné složení uvedené imunomolekuly za vzniku komplexu MHC antigen třídy I-MHC restrihovaný peptid.
  88. 88. Způsob podle nároku 83 vyznačující se tím, že izolování imunomolekuly je provedené chromatografii s vylučováním podle velikosti.
  89. 89. Způsob podle nároku 83 vyznačující se tím, že MHC-restrihovaný peptid je exprimován současně s uvedenou imunomolekulou v uvedené bakterii.
  90. 90. Způsob podle nároku 83 vyznačující se tím, že exprese imunomolekuly v uvedené bakteria je provedena tak, že imunomolekula tvoří inkluzní tělíska v uvedené bakterii.
  91. 91. Způsob podle nároku 89 vyznačující se tim, že uvedený MHC-restrihovaný peptid a imunomolekula tvoří současně inkluzní tělíska v uvedené bakterii. .
    «9 9
    103
  92. 92. Způsob podle nároku 90 vyznačující se tím, že uvedený krok izolování uvedené imunomolekuly dále obsahuje:
    denaturování uvedených inkluzních tělísek tak, že se z nich uvolní proteinové molekuly; a renaturování uvedených proteinových molekul.
  93. 93. Způsob podle nároku 92 vyznačující se tím, že renaturování uvedených proteinových molekul je provedeno za přítomnosti MHC-restrihovaných peptidů.
  94. 94. Způsob podle nároku 93 vyznačující se tím, že uvedené MHC-restrihované peptidy jsou současně exprimovány v uvedené bakterii.
  95. 95. Způsob pro selektivní usmrcení buněk u pacienta, kde buňky prezentují antigen, vyznačující se tím, že pacientovi je podána imunomolekula, která obsahuje:
    rozpustnou efektorovou doménu MHC antigenu třídy I v komplexu s MHC restrihovaným peptidem; a zaměřovači doménu navázanou na uvedenou rozpustnou lidskou efektorovou doménu MHC antigenu třídy I, kde uvedená zaměřovači doména je určena pro selektivní vazbu na uvedený antigen;
    kde uvedená rozpustná efektorová doména MHC antigenu třídy I v komplexu s uvedeným MHC-restrihovaným peptidem iniciuje CTL zprostředkovanou imunitní reakci proti uvedené buňce, čímž dojde k selektivnímu usmrcení buňky in vivo.
  96. 96. Způsob podle nároku 95 vyznačující se tím, že uvedenou zaměřovači doménou je protilátková zaměřovači doména.
  97. 97. Způsob podle nároku 95 vyznačující se tím, • · · · · · • · · · • · ··· · • · · · · · · • · · · · ·· · ·· · · ···· • ·
    104 • ·· · • · že uvedenou zaměřovači doménou je ligandová zaměřovači doména.
  98. 98. Způsob podle nároku 95 vyznačující se tím, že uvedená ligandová zaměřovači doména je vybrána ze skupiny zahrnující PDGF, EGF, KGF, TGFa, IL-2, IL-3, IL-4, IL-β, VEGF a jeho deriváty a TNF.
  99. 99. Způsob podle nároku 95 vyznačující se tím, že uvedeným antigenem je receptor.
  100. 100. Způsob podle nároku 95 vyznačující se tím, že uvedená rozpustná efektorová doména MHC antigenu třídy I a uvedená protilátková zaměřovači doména jsou translačně fúzované, volitelně s translačně fúzovaným spojovacím peptidem mezi sebou.
  101. 101. Způsob podle nároku 96 vyznačující se tím, že uvedená protilátková zaměřovači doména obsahuje variabilní region lehkého řetězce protilátky navázaný na uvedenou efektorovou doménu.
  102. 102. Způsob podle nároku 101 vyznačující se tím, že uvedený variabilní region uvedeného lehkého řetězce uvedené protilátky a uvedená efektorová doména jsou translačně fúzované, volitelně s translačně fúzovaným spojovacím peptidem mezi sebou.
  103. 103. Způsob podle nároku 101 vyznačující se tím, že uvedená protilátková zaměřovači doména dále obsahuje variabilní region těžkého řetězce protilátky navázaný na uvedený variabilní region uvedeného lehkého řetězce uvedené protilátky.
    ·· ·· ·♦ · • · · « · · · • · » · · · · ·· · · » · ····· • ♦ · · · ♦ • · «··· 9
    105
  104. 104. Způsob podle nároku 103 vyznačující se tím, že uvedený variabilní region uvedeného těžkého řetězce uvedené protilátky a uvedený variabilní region uvedeného lehkého řetězce uvedené protilátky jsou translačně fúzované, volitelně s translačně fúzovaným spojovacím peptidem mezi sebou.
  105. 105. Způsob podle nároku 103 vyznačující se tím, že uvedený variabilní region uvedeného těžkého řetězce uvedené protilátky je navázaný na uvedený variabilní region uvedeného lehkého řetězce uvedené protilátky prostřednictvím spojovacího peptidu.
  106. 106. Způsob podle nároku 103 vyznačující se tím, že uvedený variabilní region uvedeného těžkého řetězce uvedené protilátky je navázaný na uvedený variabilní region uvedeného lehkého řetězce uvedené protilátky prostřednictvím alespoň jedné S-S vazby.
  107. 107. Způsob podle nároku 96 vyznačující se tím, že uvedená protilátkové zaměřovači doména obsahuje variabilní region těžkého řetězce protilátky navázaný na uvedenou efektorovou doménu.
  108. 108. Způsob podle nároku 107 vyznačující se tím, že uvedený variabilní region uvedeného·těžkého řetězce uvedené protilátky a uvedená efektorové doména jsou translačně fúzované, volitelně s translačně fúzovaným spojovacím peptidem mezi sebou.
  109. 109. Způsob podle nároku 107 vyznačující se tím, že uvedená protilátkové zaměřovači doména dále obsahuje variabilní region lehkého řetězce protilátky navázaný
    106 • · · · 9 • · · · 9 • »9 9 · · 9
    9 9 9 · • •Φ» *»· 9 na uvedený variabilní region uvedeného těžkého řetězce uvedené protilátky.
  110. 110. Způsob podle nároku 107 vyznačující se tím, že uvedený variabilní region uvedeného lehkého řetězce uvedené protilátky a uvedený variabilní region uvedeného těžkého řetězce uvedené protilátky jsou translačně fúzované, volitelně s translačně fúzovaným spojovacím peptidem mezi sebou.
  111. 111. Způsob podle nároku 109 vyznačující se tím, že uvedený variabilní region uvedeného lehkého řetězce uvedené protilátky je navázaný na uvedený variabilní region uvedeného těžkého řetězce uvedené protilátky prostřednictvím spojovacího peptidu.
  112. 112. Způsob podle nároku 109 vyznačující se tím, že uvedený variabilní region uvedeného lehkého řetězce uvedené protilátky je navázaný na uvedený variabilní region uvedeného těžkého řetězce uvedené protilátky prostřednictvím alespoň jedné S-S vazby.
  113. 113. Způsob podle nároku 95 vyznačující se tím, že uvedenou buňkou je nádorová buňka a uvedeným antigenem je antigen asociovaný s nádorem.
  114. 114. Způsob podle nároku 95 vyznačující se tím, že uvedenou buňkou je nádorová buňka a.uvedeným antigenem je antigen specifický pro nádor.
  115. 115. Způsob podle nároku 95 vyznačující se tím, že uvedená rozpustná lidská efektorová doména MHC antigenů třídy I obsahuje funkční lidský β-2 mikroglobulin a funkční
    107 • · · · • · ·· · • t · • · 9 lidský těžký řetězec MHC antigenu třídy I navázané na sebe.
  116. 116. Způsob podle nároku 115 vyznačující se tím, že uvedený funkční lidský těžký řetězec MHC antigenu třídy I obsahuje domény a 1-3.
  117. 117. Způsob podle nároku 115 vyznačující se tím, že uvedený funkční lidský β-2 mikroglobulin a uvedený funkční lidský těžký řetězec MHC antigenu třídy I jsou translačně fúzované, volitelně s translačně fúzovaným spojovacím peptidem mezi sebou.
  118. 118. Způsob podle nároku 95 vyznačující se tím, že uvedený MHC-restrihovaný peptid je navázaný na uvedený funkční lidský β-2 mikroglobulin.
  119. 119. Způsob podle nároku 118 vyznačující se tím, že uvedený MHC-restrihovaný peptid a uvedený funkční lidský β-2 mikroglobulin jsou translačně fúzované, volitelně s translačně fúzovaným spojovacím peptidem mezi sebou.
  120. 120. Způsob podle nároku 95 vyznačující se tím, že uvedený MHC-restrihovaný peptid pochází z běžného patogenu, kde způsob volitelně dále zahrnuje vakcinaci pacienta proti uvedenému běžnému patogenu.
  121. 121. Způsob podle nároku 95 vyznačující se tím, že uvedený MHC-restrihovaný peptid pochází z běžného patogenu, pro který existuje aktivní vakcinace.
  122. 122. Způsob podle nároku 95 vyznačující se tím, že uvedený MHC-restrihovaný peptid pochází z antigenu asociovaného s nádorem nebo antigenu specifického pro nádor,
CZ200479A 2001-06-19 2002-06-18 Způsoby a farmaceutické prostředky pro oklamání imunitního systému, použitelné zejména při léčbě nádorových onemocnění CZ200479A3 (cs)

Applications Claiming Priority (2)

Application Number Priority Date Filing Date Title
US29891501P 2001-06-19 2001-06-19
US10/108,511 US20030017134A1 (en) 2001-06-19 2002-03-29 Methods and pharmaceutical compositions for immune deception, particularly useful in the treatment of cancer

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CZ200479A3 true CZ200479A3 (cs) 2004-11-10

Family

ID=26805971

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ200479A CZ200479A3 (cs) 2001-06-19 2002-06-18 Způsoby a farmaceutické prostředky pro oklamání imunitního systému, použitelné zejména při léčbě nádorových onemocnění

Country Status (11)

Country Link
US (1) US20030017134A1 (cs)
EP (1) EP1409547B1 (cs)
JP (1) JP5148804B2 (cs)
CA (1) CA2451353C (cs)
CZ (1) CZ200479A3 (cs)
DK (1) DK1409547T3 (cs)
ES (1) ES2652017T3 (cs)
HU (1) HUP0400231A3 (cs)
NZ (2) NZ581793A (cs)
PL (1) PL373302A1 (cs)
WO (1) WO2002102299A2 (cs)

Families Citing this family (32)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
CA2328356A1 (en) * 1999-12-22 2001-06-22 Itty Atcravi Recreational vehicles
US7645743B2 (en) * 1999-12-22 2010-01-12 Altermune, Llc Chemically programmable immunity
WO2001072768A2 (en) * 2000-03-27 2001-10-04 Technion Research And Development Foundation Ltd. Single chain class i major histo-compatibility complexes, constructs encoding same and methods of generating same
US20040191260A1 (en) 2003-03-26 2004-09-30 Technion Research & Development Foundation Ltd. Compositions capable of specifically binding particular human antigen presenting molecule/pathogen-derived antigen complexes and uses thereof
US8022190B2 (en) * 2001-06-19 2011-09-20 Technion Research & Development Foundation Ltd. Immuno-molecules containing viral proteins, compositions thereof and methods of using
GB2408507B (en) * 2003-10-06 2005-12-14 Proimmune Ltd Chimeric MHC protein and oligomer thereof for specific targeting
KR20100092031A (ko) 2004-06-17 2010-08-19 맨카인드 코포레이션 에피토프 유사체
US7511119B2 (en) 2005-06-17 2009-03-31 Mannkind Corporation PRAME peptide analogues
US8846393B2 (en) 2005-11-29 2014-09-30 Gamida-Cell Ltd. Methods of improving stem cell homing and engraftment
EA200870555A1 (ru) * 2006-05-19 2009-04-28 Тева Фармасьютикал Индастриз, Лтд. Слитые белки, их применение и способы их получения
CA2760774A1 (en) * 2009-05-05 2010-11-11 Altermune Technologies, Llc Chemically programmable immunity
GB0908613D0 (en) * 2009-05-20 2009-06-24 Immunocore Ltd T Cell Reseptors
US20130011394A1 (en) 2011-06-22 2013-01-10 Hoffmann-La Roche Inc. Complexes comprising mhc class i fusion polypeptides and antigen-specific antibodies and methods of use
EP2814951B1 (en) 2012-02-13 2019-04-03 Gamida-Cell Ltd. Culturing of mesenchymal stem cells
US9175266B2 (en) 2012-07-23 2015-11-03 Gamida Cell Ltd. Enhancement of natural killer (NK) cell proliferation and activity
US9567569B2 (en) 2012-07-23 2017-02-14 Gamida Cell Ltd. Methods of culturing and expanding mesenchymal stem cells
CA2887486A1 (en) * 2012-11-30 2014-06-05 Roche Glycart Ag Removal of cancer cells by circulating virus-specific cytotoxic t-cells using cancer cell targeted mhc class i comprising multi-function proteins
BR112015013557B1 (pt) 2012-12-11 2021-12-14 Albert Einstein College Of Medicine Sistema, método, método para determinar o efeito de um resíduo de aminoácido predeterminado de uma primeira proteína sobre a ligação da primeira proteína a uma segunda proteína e polipeptídeo pd-l1 mutante
JP6475167B2 (ja) * 2012-12-21 2019-02-27 エフ.ホフマン−ラ ロシュ アーゲーF. Hoffmann−La Roche Aktiengesellschaft ジスルフィド結合した多価mhcクラスiを含む多機能タンパク質
ES2820729T3 (es) * 2013-02-15 2021-04-22 Univ Johns Hopkins Redirectores de células T específicas de antígenos
CA2936352A1 (en) * 2014-01-21 2015-07-30 Albert Einstein College Of Medicine, Inc. Cellular platform for rapid and comprehensive t-cell immunomonitoring
IL262606B2 (en) 2016-05-18 2023-04-01 Albert Einstein College Medicine Inc pd-l1 variant polypeptides, T-cell modulatory multimeric polypeptides, and methods of using them
KR20190019068A (ko) 2016-05-18 2019-02-26 큐 바이오파마, 인크. T-세포 조절 다량체 폴리펩타이드 및 이의 사용 방법
EP3464380A1 (en) 2016-06-02 2019-04-10 Immunocore Limited Dosing regimen for gp100-specific tcr - anti-cd3 scfv fusion protein
DK3558339T3 (da) 2016-12-22 2024-02-26 Cue Biopharma Inc T-celle-modulerende multimere polypeptider og fremgangsmåder til anvendelse deraf
WO2018129474A1 (en) 2017-01-09 2018-07-12 Cue Biopharma, Inc. T-cell modulatory multimeric polypeptides and methods of use thereof
US20200010528A1 (en) 2017-03-15 2020-01-09 Cue Biopharma, Inc. Methods for modulating an immune response
CN111328288A (zh) * 2017-08-18 2020-06-23 磨石肿瘤生物技术公司 靶向共同抗原的抗原结合蛋白
EP3737689A4 (en) 2018-01-09 2021-12-01 Cue Biopharma, Inc. MULTIMERIC T CELL-MODULATING POLYPEPTIDES AND METHOD OF USING THEREOF
WO2019162937A1 (en) * 2018-02-20 2019-08-29 Technion Research & Development Foundation Limited Immunotherapeutic composition for the treatment of cancer
CA3169949A1 (en) 2020-05-12 2021-11-18 Cue Biopharma, Inc. Multimeric t-cell modulatory polypeptides and methods of use thereof
WO2023126544A1 (en) * 2022-01-03 2023-07-06 Aarhus Universitet Proteinaceous compound for generating specific cytotoxic t-cell effect

Family Cites Families (20)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US5194425A (en) * 1988-06-23 1993-03-16 Anergen, Inc. Mhc-mediated toxic conjugates useful in ameliorating autoimmunity
US5260422A (en) * 1988-06-23 1993-11-09 Anergen, Inc. MHC conjugates useful in ameliorating autoimmunity
US5468481A (en) * 1988-06-23 1995-11-21 Amergen, Inc. MHC class II-peptide conjugates useful in ameliorating autoimmunity
DE3825615A1 (de) * 1988-07-28 1990-02-01 Behringwerke Ag Antigenkonstrukte von "major histocompatibility complex" klasse i antigenen mit spezifischen traegermolekuelen, ihre herstellung und verwendung
US5976551A (en) * 1991-11-15 1999-11-02 Institut Pasteur And Institut Nationale De La Sante Et De La Recherche Medicale Altered major histocompatibility complex (MHC) determinant and method of using the determinant
US5837477A (en) * 1993-01-15 1998-11-17 The United States Of America As Represented By The Department Of Health And Human Services T cell receptor ligands and methods of using same
US5820866A (en) * 1994-03-04 1998-10-13 National Jewish Center For Immunology And Respiratory Medicine Product and process for T cell regulation
US5635363A (en) * 1995-02-28 1997-06-03 The Board Of Trustees Of The Leland Stanford Junior University Compositions and methods for the detection, quantitation and purification of antigen-specific T cells
WO1997024446A2 (en) * 1995-12-29 1997-07-10 Chiron Corporation Gene delivery vehicle-targeting ligands
US5869270A (en) * 1996-01-31 1999-02-09 Sunol Molecular Corporation Single chain MHC complexes and uses thereof
NZ331688A (en) * 1996-03-28 2000-02-28 Univ Johns Hopkins Soluble divalent and multivalent heterodimeric analogs of proteins
US6140113A (en) * 1996-03-28 2000-10-31 The Johns Hopkins University Polynucleotides encoding molecular complexes which modify immune responses
US6211342B1 (en) * 1996-07-18 2001-04-03 Children's Hospital Medical Center Multivalent MHC complex peptide fusion protein complex for stimulating specific T cell function
US6232445B1 (en) * 1997-10-29 2001-05-15 Sunol Molecular Corporation Soluble MHC complexes and methods of use thereof
US6235445B1 (en) * 1998-04-15 2001-05-22 Fuji Photo Film Co., Ltd. Thermal transfer sheet
GB2339782A (en) * 1998-06-05 2000-02-09 Philip Michael Savage Chimeric protein complexes comprising HLA class I antigens
WO2001072768A2 (en) * 2000-03-27 2001-10-04 Technion Research And Development Foundation Ltd. Single chain class i major histo-compatibility complexes, constructs encoding same and methods of generating same
AU5532601A (en) * 2000-04-12 2001-10-30 Univ Rochester Targeted vaccine delivery systems
WO2001090198A1 (en) * 2000-05-24 2001-11-29 Ludwig Institute For Cancer Research Multicomponent conjugates which bind to target molecules and stimulate cell lysis
GB0026812D0 (en) * 2000-11-02 2000-12-20 Isis Innovation Cancer therapy

Also Published As

Publication number Publication date
WO2002102299A2 (en) 2002-12-27
WO2002102299A3 (en) 2003-11-27
CA2451353A1 (en) 2002-12-27
NZ530656A (en) 2007-05-31
CA2451353C (en) 2012-01-17
JP2005506058A (ja) 2005-03-03
DK1409547T3 (en) 2018-01-08
EP1409547A2 (en) 2004-04-21
US20030017134A1 (en) 2003-01-23
HUP0400231A2 (hu) 2005-05-30
PL373302A1 (en) 2005-08-22
EP1409547B1 (en) 2017-09-20
JP5148804B2 (ja) 2013-02-20
EP1409547A4 (en) 2007-05-02
HUP0400231A3 (en) 2010-11-29
NZ581793A (en) 2010-07-30
ES2652017T3 (es) 2018-01-31

Similar Documents

Publication Publication Date Title
DK1409547T3 (en) METHODS AND PHARMACEUTICAL COMPOSITIONS FOR IMMUNE MANIPULATION, PARTICULARLY USEFUL FOR CANCER TREATMENT
JP4272535B2 (ja) T細胞受容体様特異性を有し、さらに高親和性の抗体ならびに癌、ウイルス感染、および自己免疫疾患の検出および治療でのその使用
US11242405B2 (en) Monoclonal antigen-binding proteins to intracellular oncogene products
JP6514774B2 (ja) 抗ctla4モノクローナル抗体またはその抗原結合断片、医薬組成物および使用
AU2008234530B2 (en) Antibodies, methods and kits for diagnosing and treating melanoma
US8449889B2 (en) Immuno-molecules containing viral proteins, compositions thereof and methods of using
Lev et al. Recruitment of CTL activity by tumor-specific antibody-mediated targeting of single-chain class I MHC-peptide complexes
CN110799211A (zh) 特异性识别丛蛋白-信号素-整合素结构域的抗ron单克隆抗体的药物呈递作用及其在肿瘤治疗中的应用
AU2008243241B2 (en) Methods and pharmaceutical compositions for immune deception, particularly useful in the treatment of cancer
ZA200309308B (en) Methods and pharmaceutical compositions for immune deception, particularly useful in the treatment of cancer
AU2002304279A1 (en) Methods and pharmaceutical compositions for immune deception, particularly useful in the treatment of cancer
Antibody-Mediated Recruitment of CTL Activity by