CZ2004177A3 - Název neuveden - Google Patents

Description

Fototerapeutický přístroj

Oblast techniky

Vynález se týká fototerapeutického přístroje, světelného zdroje a optického spojení pro něj, jakož i použití tohoto přístroje.

Tento vynález se týká přístroje, který je použitelný ppo léčbu a prevenci běžných zánětlivých onemocnění tělních dutin, například pro léčbu nemocí nosní sliznice a paranazálních dutin, jako je alergická rinitida (senná rýma), vazomotorická rinitida, nealergická eozinofilní rinitida, chronická sinusitida (zánět v paranazálních dutinách) nebo nosních polypů ultrafialovým světlem.

Dosavadní stav techniky

Rinitida je zánětlivá porucha nosní sliznice, která spočívá v svrbění nosu, kýchání, výtoku z nosu, nosní blokádě a zřídka i ve ztrátě čichu. Zánět nosní sliznice je často spojen se zánětem paranazálních dutin (rinosinusitida, chronická sinusitida). V důsledku častého a trvalého zánětu sliznice se na slizniqi vyvinou hyperproliferační leze, tzv. polypy.

Jedním charakteristickým onemocněním je alergická rinitida (senná rýma).

Alergická rinitida nebo senná rýma je nejčastější alergické onemocnění ovlivňující 10 až 20 % populace. Počet pacientů s alergickou rinitidou, zejména ve velmi rozvinutých průmyslových • · · · · · · • « · · · · · • · · · * · · · · • · · · * · • · · · · · · · · zemích, se v posledních letech velmi rychle zvyšuje. Kvůli velkému počtu pacientů jsou přímé a nepřímé náklady na léčbu značné.

I když senná rýma není velmi těžká nemoc, její nepříjemné symptomy silně zhoršují jakost života. Senná rýma je často spojená s alergickým zánětem spojivek a někdy s obecnými symptomy. Symptomy trvají u některých pacientů pouze několik měsíců (sezónní rinitida), zatímco u jiných trvají celý rok (trvalá rinitida).

Za vývoj symptomů může alergeny vyvolaná specifická IgE vazba k povrchu žírných buněk a potom po opakované expozici s antigenem aktivace buněk majících IgE receptory.

Výsledkem této aktivace je uvolnění histaminu a jiných předem vytvořených mediátorů z žírných buněk a v těchto buňkách se vytvoří nové zánětové mediátory, které vtahují další zánětové buňky do sliznice (Howarth P.H., Salagean M., Dokic D. : Alergická rinitida není onemocnění, které se vztahuje čistě k histaminu. Allergy 55: 7-16,2000).

Léčba tohoto onemocnění není vyřešena. K blokování uvolněných mediátorů ze zvýšeného počtu zánětlivých buněk v nosní sliznici, které jsou odpovědné za klinické symptomy, se používají místně nebo systémově antihistaminy. Aby se inhibovalo uvolňování mediátorů, je k dispozici kromoglykát sodný a aby se blokovaly nová syntéza mediátorů, používají se lokálně nebo systémově kortikosteroidy. Za speciálních okolností se může použít znecitlivující terapie. I když patogeneze vývoje klinických symptomů je již obecně dobře známa, dostupnými léčivy na léčbu tohoto onemocnění se často nedá dosáhnout stavu zcela b$z ti ·· ·'> ·

symptomů. Proto má každý nový způsob léčby tohoto onemocnění velký lékařský význam.

Dalším charakteristickým onemocněním je vazomotorická rinitida.

Vazomotorická rinitida je zánětlivé onemocnění nosní sliznice neznámého původu, které může být vyvoláno různými nespecifickými faktory. Klinické symptomy jsou velmi podobné klinickým symptomům alergické rinitidy, t j. trvalá nosní blokáda, svrbění nosu, kýchání, výtok z nosu a zřídka i ztráta čichu. Za tyto symptomy mohou mediátory aktivující mastocyty, které se uvolňují z nervových zakončení nosní sliznice po dráždivých účincích.

Dalším charakteristickým onemocněním je nealergická eozinofilní rinitida.

Toto onemocnění se vyznačuje vysokým počtem eozinofilů y nosních sekretech a chybějícím alergickým původem. Onemocnění je často spojeno s vývojem nosních polypů, hyperproliferativním stavem nosní sliznice. Klinické symptomy jsou stejné jako u alergické rinitidy.

Jinými onemocněními jsou rinosinusitida a sinusitida.

Zánět paranazálních dutin je často spojen se zánětlivým stavem nosní sliznice (nazosinusitida) , ale izolovaný zánětlivý stav paranazálních dutin je také častým onemocněním (sinusitida). Toto onemocnění má často alergický původ, ačkoliv jeho přesná příčina zůstává často neznámá. Léčba není vyřešena, ale obvykle sě používá stejná terapie, jako u rinitidy.

• 4 • · ·

4

4 • 44 44 • · 4 4 4 4 4

4 4 44 44444

Ultrafialové světlo se používá již více než 20 let pro léčbu alergických a autoimunitních kožních onemocnění. Ultrafialové světlo inhibuje antigenem vyvolanou imunitní odezvu buněk a je schopné vyvolat toleranci (Streilein J.W., Bergstresser P.R.; Genetický základ působení ultrafialového světla B na kontaktní hypercitlivost). Immunogenetics 27: 252-258, 1988).Účinek ultrafialového světla spočívající v potlačení imunitní reakce je založen na jeho inhibičním účinku na prezentaci antigenu a na vyvolání apoptózy T-buněk. Ozařování pokožky ultrafialovým světlem B (280 nra až 320 nm) nebo ultrafialovým světlem A (320 nm až 400 nm) na před tím psoralen-fotosenzitizovanou pokožku inhibuje imunologické procesy v pokožce. Pro léčbu onemocnění pokožky existuje řada dostupných fototerapeutických přístrojů.

V současnosti existuje mnoho různých zdrojů ultrafialového záření.

Tyto zdroje mohou být rozděleny do skupin na základě různých hledisek (princip funkce) výstupní energie nebo příkon, práce v impulzním režimu nebo v kontinuálním režimu, emitování monochromatického nebo polychromatického světla atd.).

Širokopásmové zdroje ultrafialového světla se používaly dříve pro léčby ultrafialovým světlem (broadband UVB, BB-UVB), v posledních rocích se obecně používají účinnější úzkopásmové zdroje ultrafialového záření (narrow-band, NB-UVB) (Degitz K., Messer G. Plewig G., Rócken M. : Úzkospektrální UVB 311 nm oproti širokospektrálnímu UVB. Nejnovější vývoj ve fototerapii.

Hautartz 49: 795 - 806, 1998).

• « · · · ·· ··· • e · ·· · ···· « · · * · · · ·· · · · · · • · · ··· · · · ··· · <’ ·· ···· ·· ·

Na základě našich předchozích výzkumů s pacienty s psoriázou je 308 nm xenonchloridový excimerový laser účinnější při léčbě než ten, který je založen na NB-UVB (Bónis B., Kemény L., Dobozy A., Bor Zs., Szabó G. Ignácz F.: 308 nm UVB excimerový laser pro psoriázu. Lancet 35: 1522, 1997; Kemény L. Bónis B., Dobozy A., Bor Z., Szabo G., Ignacz F. : 308 nm excimerový laser pro terapii psoriázy. Arch Dermatol. 137: 95-96, 2001).

Ve fototerapii se dosáhlo podstatného pokroku objevením optických systémů dodávajících ultrafialové světlo. Takový fototerapeutický systém dodávající ultrafialové světlo s vláknovou optikou se používá v přístroji Saalmann Cup, ve kterém se vede koncentrované ultrafialové světlo do vláknového optického kabelu. Proto je vhodný pro léčbu menších leží pokožky nebo sliznice (Taube K.M., Fiedler H. : Vysoce koncentrované UV ozáření menších oblastí pokožky novým bodovým zářičem. Základy a klinické výsledky. Deutsche Dermatologe, 10: 1453, 1992).

Tento systém ale není vhodný pro zavedení do menších kavernózních orgánů kvůli velkému průměru oblasti, která je ve styku s pokožkou nebo sliznicí. Nedá se zavést do menších kavernózních orgánů, jako je nosní dutina, kvůli tloušťce vláknového optického kabelu. S ním by se daly léčit jenom kavernózní orgány, ve kterých může být vzdálený konec vláknového optického kabelu a léčená oblast sledován zrakem, například ústní dutina. Je také nevhodný pro léčbu oblastí na těle, které nemohou být sledovány zrakem (nazální a paranazální sliznice, gastraintestinální nebo urogenitální sliznice).

Existuje řada systémů dodávajících světlo, které vedou a emitují ultrafialové světlo z laserových zdrojů ultrafialového záření. 308 nm xenonchloridové excimérové laserové světlo

• · <s · · · β • * · · · ····· • · · · · · ·· ·» · · · dodávané optickým vláknovým kabelem je vhodné pro léčbu menších dutin, jako je pro čištění zubních kanálků ablací (Folwaczny M., Mehl A., Haffner C., Hickel R. : Odstraňování látek na zubech se zubním kamenem a bez něj s použitím záření 308 nm z XeCl excimerového laseru. Zkoumání in vitro. J. Clin. Periodontol. 26: 306-12, 1999). Je vhodné léčit aterosklerózu léčbou stěn cév (patent US 4 686 979) nebo zvýšit srdeční okysličení transmyokardiální laserovou revaskularizací (patent US 5 976 124) nebo inhibiční neovaskularizací během angioplastiky zničením myokardiálních buněk (patent US 5 053 033).

Důležitým společným rysem těchto systémů je, že se vysokoenergetické ultrafialové světlo na konci systému dodávajícího světlo dostane k malým plochám o velikosti jen několika desetin mm, kde je mechanismem činnosti vyvolat rozpadnutí chemických vazeb a tím tkáň poškozující ablativní účinek. S použitím skupiny malých vláknových optických kabelů se umožnila léčba větších kožních leží (US 6 071 302, WO 96 07451, Asawanonda P., Anderson R.R., Chang Y., Taylor C.R.: 308 nm excimerový laser pro léčbu psoriázy: studie odezvy na dávku. Arch. Dermatol. 136: 619-24, 2000).

Fototepapeutické systémy připojené k endoskopu se používají pro fotodynamíckou

léčbu	tumorů	(karcinom	měchýře nebo
ale	v těchto	přístrojích	se	nepoužívá
mají	speciální	distální konce	pro léčbu
4 313	431, US	4 612 938,	US	4 676 231,
917) .

tumoru (patent t US 4 998 930, US 5 146 917).

Fototerapeutické systémy dodávající ultrafialové světlo se v současnosti skládají z kusu, který se drží v ruce a je speciálně

• « • · tvarován pro konkrétní problém. Jsou buď nevhodné nebo málo vhodné pro léčbu v malých dutinách jako je nosní dutina za vizuální kontroly.

Tento vynález se zaměřuje na vývoj fototerapeutického přístroje emitujícího ultrafialové světlo pro léčbu malých dutin a na zkonstruování speciálního zdroje ultrafialového záření. Tento vynález se dále zaměřuje na použití tohoto fototerapeutického přístroje.

Pouze světlo z laserů dodávajících ultrafialové světlo se dá vést s dobrou účinností do tenkých optických vláknových kabelů majících ve většině případů průměr několika desetin milimetrů, kvůli vlastnostem laserového světla. Z tohoto důvodu je nutný přístroj emitující ultrafialové světlo, který emituje světlo z malého objemu, což umožňuje vést světelnou energii nutnou pro vlastní fototerapeutickou léčbu také do optického vláknového kabelu o malém průměru několika desetin milimetru.

Je žádoucí, aby tento světelný zdroj byl relativně výrobně levný ve srovnání s laserovým světelným zdrojem. Jedním z potenciálních světelných zdrojů je lampa naplněná plynem pod vysokým tlakem, která má krátký oblouk.

I když se ultrafialové světlo používalo již dlouhou dobu pro léčbu hyperproliferačních a zánětlivých onemocnění pokožky, ultrafialové světlo se nepoužívalo pro léčbu běžných imunologicky zprostředkovaných poruch nosní membrány. Neuman a Finkelstein používali úzkopásmovou, nízkoenergetickou fototerapii červeným světlem pro léčbu nosní sliznice a zjistili, že je účinná na stálou alergickou rinitidu a na nosní polypózu (Neuman I., Finkelstein Y.: Úzkopásmová fototerapie • · · ♦* ·· ··· ’ί \· ·· · ···· ··«»·« ···· ···· ··· «·· « · · ····· ······ · · · červeným světlem u trvalé alergické rinitidy a nosní polypóžy. Ann. Allergy Asthma Immunol. 78: 399-406, 1997).

Experimentální data, která jsou východiskem k předmětnému vynálezu, ukazují, že jediné anebo opakované ozáření nosní sliznice a paranazálních dutin ultrafialovým světlem o různých vlnových délkách (UVB, UVA, UVB plus UVA a fotochemoterapíe psoralenem plus UVA) ztlumí klinické symptomy rinitidy, sínusitidy a rinosinusitidy různého původu a výsledek regrese nosních polypů. Ukázalo se, že zkonstruovaný přístroj byl účinný také pro prevenci těchto onemocnění když se ultrafialová fototerapie používala před objevením se klinických symptomů.

Podstata vynálezu

Předmětem tohoto vynálezu je fototerapeutický přístroj, který se používá pro léčbu a prevenci onemocnění těla, s výhodou pro poruchy nosní membrány a paranazálních dutin, sliznice dutin v ústech, krku, jícnu, žaludku, tenkého a tlustého střeva, gastrointestinálního traktu, konečníku, ucha, průdušnice, urogentitálního traktu, děložního čípku, dělohy a spojivek.

Charakteristickým znakem přístroje je, že je opatřen zdrojem ultrafialového světla, optickou spojovací jednotkou zaostřující světlo, světlovodným systémem a kontaktní jednotkou vyzařující ultrafialové záření.

Předmětem vynálezu je dále světelný zdroj a optické spojovací přístroje pro daný přístroj, spočívající v tom, že je jednotka napájení elektrickým proudem připojena k elektrodám zabudovaným do křemenné baňky. Baňka je naplněna plynem nebo směsí plynů, například směsí xenonu, argonu a par rtuti. Plyn nebo směs plynů • ·· · * ··♦·· ««·«·· · ··· ···· • · · · · · » · · ·· ·» ·· ♦··· ·· « je schopna emitovat světlo také v ultrafialovém spektru pod vlivem elektrického výboje. Baňka je dále opatřena konkávním zrcadlem odrážejícím část svazku ultrafialového světla a kondenzujícími čočkami, které zaostřují ultrafialové světlo, Křemenná baňka, konkávní zrcadlo, kondenzující čočka a výstupní otvor jsou zabudovány do tělesa a za výstupem je upevněn optický filtr a systém vedoucí světlo.

Přístroj popsaný v předmětném vynálezu může být účinně použít pro léčbu a pro prevenci zánětlivých onemocnění tělních dutin, jako je senná rýma, vazomotorická rinitida, nealergická eozinofilní rinitida, chronická sinusitida a u nosní polypózy.

Přehled obrázků na výkrese

Fototerapeutický aparát podle vynálezu ve svých strukturálních prvcích, jakož i výsledky použití přístroje, jsou znázorněny na obr. 1 až 11.

Obr. 1 znázorňuje hlavní prvky fototerapeutického přístroje a jejich uspořádání.

Obr. 2 znázorňuje výhodné provedení zdroje ultrafialového světla a optické spojovací jednotky.

Obr. 3 znázorňuje provedení optické spojovací jednotky, přičemž se světlo cíleného světelného zdroje současně vede do jednotky, která současně umožňuje sledovat ošetřovaný povrch.

Obr. 4 znázorňuje provedení kontaktní jednotky pro ozáření ultrafialovým světlem, přičemž světlo dopravující jednotka je

4 4

4··

- 10 vložena do tělesa kontaktní jednotky vyzařující ultrafialové světlo.

Obr. 5 znázorňuje provedení kontaktní jednotky vyzařující ultrafialové světlo, přičemž těleso kontaktní jednotky vyzařující ultrafialové světlo neobsahuje žádný světlovodný systém. Ultrafialové světlo je směřováno díchroíckým zrcadlem, zatímco skenující světlo je směřováno konkávním zrcadlem majícím uprostřed otvor na povrch, který se má léčit.

Obr, 6 znázorňuje provedení kontaktní jednotky vyzařující ultrafialové světlo, která končí povrchem odrážejícím světlo a která je použitelná pro léčbu plochého povrchu.

Obr. 7 znázorňuje provedení kontaktní jednotky vyzařující ultrafialové světlo, která končí odrážejícím povrchem, které je použitelné pro válcovitě symetrickou léčbu.

Obr. 8 znázorňuje provedení kontaktní jednotky vyzařující ultrafialové světlo, které je použitelné pro bodovou léčbu.

Obr. 9 znázorňuje fototerapeutický přístroj, který je použitelný pro léčbu s použitím ohebného endoskopu.

Na obr. 10 se znázorňuje, že 308 nm xenonchloridový laser snižuje klinický výskyt nosní blokády, nosního svrbění, nosní rýmy, kýchání a svrbění patra v ústech u pacientů s alergickou rinitidou.

Na obr. 11 se znázorňuje, že ultrafialová fotochemoterapie snižuje klinický výskyt nosní blokády, nosního svrbění, nosního • · < · ·· · ··· · · · · · · · • tt ««· « ♦ ·· ····· ··· * · ♦ 9 9 9

99 9 9 ·· *··· · · ·

- 11 výtoku, kýchání a svrbění patra v ústech u pacientů s alergickou rinitidou.

Fototerapeutický aparát popsaný v předmětném vynálezu je vhodný pro léčbu a prevenci běžných zánětlivých onemocnění těla, mezi nimi konkrétně pro léčbu onemocnění nosní sliznice a paranazálních dutin, jako je alergická rínitída (senná rýma), vazomotorická rinitida, nealergická eosinofilní rinitida, chronická sinusítida (zánět v paranazálních dutinách) nebo nosní polypy, ultrafialovým světlem.

Příklady provedení vynálezu

Obr. 1 znázorňuje zdroj JL ultrafialového záření, z něj vycházející svazek 2 ultrafialového záření, optickou spojovací jednotku 3, v níž se zaostřuje svazek 2 ultrafialového záření, který jí prochází. Svazek 2^ světla vstupuje do světlovodného systému j4, potom vstupuje do kontaktní jednotky _5 vyzařující ultrafialové světlo. Kontaktní jednotka 5 je vložena do nozdry 6 pacienta. Světlo je směřováno z kontaktní jednotky 5 na nosní sliznici.

s násobičeip skupenstvím,

Jako zdroj 1. ultrafialového záření se dá použít řada monochromatických světelných zdrojů (laserů), mimo jiné xenonchloridový laser, dusíkový laser, Nd laser frekvence nebo každý jiný laser s pevným xenonfluoridový excimerový laser a všechny typy UV diodových laserů nebo jiných laserů emitujících světlo v UV spektru. Navíc k monochromatickým světelným zdrojům je pro léčbu použitelný i každý jiný zdroj světla emitující ultrafialové záření v několika rozsazích vlnových délek. Takovými zdroji jsou

• · · « • · · · • · · • « « • · ♦ · β ·

- 12 obloukové lampy naplněné xenonem, rtuťovými parami, xenonem s rtuťovými parami, zářivka a UV-LED.

Jako zdroj 3. UV zářeni pro přistroj podle vynálezu je použitelný každý známý světelný zdroj. Přesto je v příkladu použit zdroj ultrafialového záření zkonstruovaný podle vynálezu a znázorněný na obr. 2.

Obr. 2 znázorňuje jednotku 7 napájení elektrickým proudem a vodiče É3 připojující ji k elektrodám 11. Elektrody 11 vstupují do vnitřního prostoru křemenné baňky 12 naplněné plynem. Svazek 2 ultrafialového světla vytvořený ve vnitřním prostoru je zčásti odrážen konkávním zrcadlem 9, zčásti prochází bezprostředně do zaostřovací čočky 15. Zaostřený svazek 2^ ultrafialového světla vychází z pláště 10 výstupním otvorem 14 k optickému filtru 13 a potom k světlovodnému systému £.

Obr. 2 znázorňuje, že elektrický proud protékající z jednotky 7_ napájení elektrickým proudem skrz vodiče J3 a elektrody 11 vytváří výboj v křemenné baňce 12 naplněné plynem nebo směsí plynů skládající se například z xenonu, argonu a rtuťových par, který emituje světlo částečně v ultrafialovém spektru. Objem výboje se pohybuje v rozsahu od několika mm³ do několika desetin mm³. Tento objem výboje emitující světelný svazek, skládající se částečně z ultrafialového světla, je umístěn v ohnisku konkávního zrcadla 9, takže část světelného svazku emitovaného výbojem jde do zrcadla 9, potom odražený rovnoběžný svazek jde do zaostřovací čočky 15. Jiná část světelného svazku 2^ obsahující ultrafialové světlo jde rovnou do zaostřovací čočky 15. Zaostřovací čočka 15 zaostřuje světelné paprsky, které do ní vstupují. Zaostřené světelné paprsky vycházejí z pláště výstupním otvorem 14 do optického filtru 13.

• · ·· 99 ·

A · 9 9 · · · • 9 « 9 9 9 9 « · * 9 9 · 9 · 9

9 9 9 · 9 · ·9 9· 99 9

- 13 Optický filtr 13 provádí spektrální filtrování emitovaného světla. Podle výběru optického filtru 13 procházejí skrz ultrafialové paprsky A anebo ultrafialové paprsky B a vstupují do světlovodného systému £.

Monochromatické nebo polychromatické ultrafialové světlo se vede optickou spojovací jednotkou J3 k světlovodnému systému ý připojenému ke kontaktní jednotce 5 vyzařující ultrafialové světlo, která slouží pro léčbu.

Na obr. 3 je znázorněno výhodné provedení optické spojovací jednotky 3. Svazek 2 ultrafialového světla vstupující do optické spojovací jednotky 3 je směřován dichroickým zrcadlem 16 do světlovodného systému ·4 skrz čočkový systém 17. Dichroické zrcadlo 16 také provádí spektrální filtrování. Světlo zacilujícího světelného zdroje 18, například helium-neonového laseru nebo světelné diody emitující červené světlo nebo světlo jiné barvy. Světlo zacilujícího světelného zdroje 18 prochází dichroickým zrcadlem 16 tak, že zacilující světlo také vstupuje do světlovodného systému 4_ čočkovým systémem 17. Světlovodný systém £ je také použitelný k vedení zpět odraženého světla, jeli to nutné a odražené světlo procházející dichroickým zrcadlem se dá vidět pozorovacím optickým systémem 19.

Světlovodný systém £ může být každý optický kabel nebo rameno vhodné k vedení ultrafialového světla. Optický kabel může být vyroben z mnoha známých materiálů, jako je křemenné sklo nebo kapilární trubičky naplněné kapalinou, která vede ultrafialové světlo a vnitřní povrchy trubiček jsou pokryty materiálem odrážejícím ultrafialové světlo. Průměr kabelu se může měnit v rozmezí od 0,001 mm do 10 mm. Světlovodný systém .4 může také provádět speciální filtrování, je-li to potřeba.

• · ·· ·« ♦· ♦ ·· « · * 9 9 · · · 9 9 9 · · « ····# • · 9 9 9 9 9 9 • » «····· »· «

Léčba nosní sliznice a paranazálních dutin se dá provádět s použitím různě tvarovaných kontaktních jednotek _5 vyzařujících ultrafialové světlo. Kontaktní jednotka 5 je vložena do nozdry a umístěna do potřebné polohy. Nejvhodnější kontaktní jednotka 5 vyzařující ultrafialové světlo pro léčbu se může zvolit ze skupiny kontaktních jednotek 5 provedených podle vynálezu.

Jedno výhodné provedení kontaktní jednotky 5 vyzařující ultrafialové světlo je znázorněno na obr. 4. V tomto provedení světlovodný systém £ vstupuje do rukojeti 20, prochází skrz optickou trubku 22 a končí s mírným převisem v zužujícím se konci 24. Hlavice 25 kontaktní jednotky 5 vyzařujíc], ultrafialové světlo je připojena k optické trubce 22 upevněním 23. Světelný zdroj 27 prohlížecího světla je zabudován do rukojeti 20 a může být napájen buď vnitřním nebo vnějším zdrojem proudu. Zrcadlo 28 promítá prohlížecí světlo na povrch, který má být osvětlen. Ultrafialové světlo, prohlížecí světlo a je-li to nutné zacilující světlo procházejí skrz výstupní otvor 26 na ošetřovaný povrch. Zvětšovací sklo 21 namontované na kontaktní jednotku _5 vyzařující ultrafialové světlo slouží k vizuálnj. kontrole ultrafialovým světlem ošetřovaného povrchu.

Obr. 5 znázorňuje provedení kontaktní jednotky _5 vyzařující ultrafialové světlo, u které svazek .2 ultrafialového světla prochází ze světlovodného systému _4 do čočky 29 rukojeti 20, potom je odrážen na dichroickém zrcadle 16 optické trubky 22 a dopadá na ošetřovaný povrch skrz výstupní otvor 26 hlavice 25. Světelný zdroj 27 prohlížecího světla je namontován na rukojeti 20. Prohlížecí světlo prochází dichroickým zrcadlem 16 a je odráženo konkávním zrcadlem 30 s otvorem a osvětluje ošetřovaný povrch.

• · · · «· ♦ · · • « ·♦·· · ♦ · ·· · · 9 ···« • · « · · « ·« ·♦··♦ * · «·· · ♦ · ·· ··*··* <· · ♦

- 15 Lze použít také kontaktní jednotky 5 vyzařující ultrafialové světlo, přičemž povrch ošetřený ultrafialovým světlem může být kontrolován s použitím externího prohlížecího světla.

Obr. 6 znázorňuje provedení kontaktní jednotky 5 vyzařujíqí ultrafialové záření, přičemž světlovodný systém £ je vložen do rukojeti 31 ve tvaru pera. Svazek 2 ultrafialového světla je promítán optickou spojovací jednotkou 3 do světlovodného systému 4_ a dostává se na hlavici 32 na ošetřování plochého povrchu. Hlavice 32 na ošetřování plochého povrchu je připojena k rukojeti 31 ve tvaru pera upevněním 23. Svazek 2_ ultrafialového světla dopadá na povrch, který se má ošetřit po odrazu na povrchu křemenného hranolu nebo plochém zrcadle.

Obr. 7 znázorňuje kontaktní jednotku 5 vyzařující ultrafialové záření vhodnou pro válcovité symetrické ošetření nosní dutiny. U tohoto provedení je světlovodný systém ·4 vložen do rukojeti 31 ve tvaru pera. Svazek .2 ultrafialového světla se vede do hlavice 33 pro válcovité symetrické ošetření kontaktní jednotky .5 vyzařující ultrafialové světlo a odráží se na kuželovitém nebo kulovitém odrazivém povrchu a dopadá radiálně na ošetřovaný povrch. Hlavice 33 pro válcovitě symetrické ošetření je připojena k rukojeti 31 ve tvaru pera upevněním 23. Tímto přístrojem může být nosní dutina ošetřována válcovitě symetricky.

Provedení znázorněné na obr. 8 je vhodné pro bodové ošetření nosní sliznice. Světlovodný systém £ je vložen do rukojeti 31 ve tvaru pera. Svazek 2 ultrafialového světla dopadá na ošetřovaný povrch skrz koncovku 35 pro bodové ošetření, která je vytvarována buď jako planoparalelní disk nebo čočka 36 z křemepe nebo plastu transparentního pro ultrafialové záření.

·· • ·

• · · • · · · • « · ····

Jiné provedení vhodné pro bodové ošetření sliznice je znázorněno na obr. 9. Svazek 2 ultrafialového světla vycházející ze světelného zdroje jL je zaostřen v optické spojovací jednotce 3 zásobované světlem světlovodným systémem £ zabudovaným cfo ohebného endoskopu 37 a přichází do kontaktní jednotky 5_ vyzařující ultrafialové světlo. Optický kabel prohlížecího světla 42 a optický kabel 38 zpracovávající obraz jsou také namontovány do endoskopu. Světelný zdroj 27 prohlížecího světly dodává viditelné světlo. Čočka 41 prohlížecího světla směřuje světlo do kabelu prohlížecího světla 42. Konec endoskopu, který je ve styku se sliznicí, pokrývá planoparalelní disk nebo čočka

36. Povrch ošetřovaný ultrafialovým světlem může být vizuálně kontrolován jednotkou 39 na zpracování obrazu ohebného endoskopu

37.

Světlovodný systém _4 zabudovaný do ohebného endoskopu 37 může být zkroucen kolem své osy pomocí jednotky 40 na nastavení polohy tak, že může být změněn směr světelného svazku 2^ vycházejícího ze zkoseného vzdáleného konce světlovodného systému £. Toto řešení umožňuje také ošetření jiných dutých orgánů, jako je hrtan, zažívací trakt, urogenitální aparát.

Provedení optického systému s panoramatickou prstencovou čočkou (Panoramatic Annular Lens, zkrácené PAL), která je transparentní pro ultrafialové světlo, může být s výhodou použito namísto válcovitě symetrické ošetřovací hlavice 33 a planoparalelního disku nebo čočky 36 pro bodové ošetření kontaktní jednotkou 5 vyzařující ultrafialové záření. Protože optický přístroj s panoramatickou prstencovou čočkou je talýé vhodný pro optické zpracování obrazu, umožňuje pozorování ošetřovaného povrchu a válcovitě symetrické a bodové ošetření současné.

φ φ φ φφφ φ φ φφφ ·· φφ φφφφ φ · φ · φ φ φφφ φφφ

Použití fototerapeutického přístroje popsaného v předmětném vynálezu je následující:

Fototerapeutický přístroj popsaný v předmětném vynálezu se používá na léčbu a prevenci onemocnění těla, zejména na léčbu běžných zánětlivých onemocnění nosní sliznice a paranazálních dutin, jako je alergická rínítída (senná rýma), vazomotorícká rinitida, nealergická eozinofilní rínítída, chronická sinusitida (zánět v paranazálních dutinách) nebo na léčbu nosních polypů (častá hyperproliferativní leze při chronických zánětlivých podmínkách nosní sliznice) ultrafialovým světlem.

Tyto aplikace jsou založeny na našich výzkumných výsledcích, které ukazují, že ultrafialové světlo snižuje počet a aktivitu zánětlivých buněk (žírných buněk, eozinofilů, lymfocytů) odpovědných za uvolnění mediátoru a syntézu v sliznici a tím snižuje klinické symptomy alergických a hyperproliferativních onemocnění. Tento účinek ultrafialového světla je zčásti způsoben indukcí apoptózy.

308 nm xenonchloridový excimerový laser je jedním ? nejvhodnějších světlených zdrojů pro ultrafialové záření. Naše výsledky ukázaly, že 308 nm xenonchloridový laser vyvolává na dávce a času závislou apoptózu T-buněk. Porovnání schopnosti vyvolávat apoptózu T-buněk u xenonchloridového laseru a u úzkopásmového UVB světla (NB-UVB) odhalilo, že xenonchloridový laser vyvolával podstatně vyšší míru apoptózy T-buněk než NB-UVB světlo.

Pro léčbu se dají použít jako zdroje ultrafialového světla vedle xenonchloridového laseru také jiné zdroje monochromatického světla, například dusíkový laser, Nd laser s násobičem • 9 9 9 9 · 9 · 9 9 9 • 99 · · · · · · · • · · 9 · 9 9·«·♦ »·♦ • 9 9 9 9 9 9 9 9 • 99 99 99 9999 99 9

- 18 frekvence nebo jiné lasery s pevnou fází, xenonfluoridový excimerový laser, UV diodové lasery nebo jiné lasery, které emitují světlo v ultrafialovém spektru. Navíc se při léčbě dají použít zdroje ultrafialového světla emitující v několika vlnových délkách, například výbojky naplněné xenonem, parami rtuti, xenonem s parami rtuti, zářivka, NB-UVB, UV-LED, barevný laser.

Před zahájením ultrafialové fototerapie nosu a paranazálních dutin se změří světelný práh na pokožce pacienta předtím nevystavené slunečnímu světlu světelným zdrojem použitým později pro fototerapíí.

Potom se vybere nejvhodnější fototerapeutická koncová část pro uchopení do ruky pro léčbu sliznice nosu a paranazálních dutin a její terapeutický konec s kontakty pro ošetřovanou slízíci se zavede do nosu. Volba nej vhodnější koncové částí ρηςο uchopení do ruky závisí na umístění oblasti, která se má ošetřit a na anatomii nosu a paranazálních dutin pacienta.

První účinná dávka ultrafialového světla pro léčbu nosní sliznice je v rozmezí 20 mJ/cm² a 1000 mJ/cm², v závislostí na použitém světelném zdroji. Léčba ultafialovým světlem se opakuje jednou nebo vícekrát týdně s použitím téže dávky nebo pomocí zvyšujících se dávek, v závislosti na toleranci pacienta a na zlepšení klinických symptomů.

Tato léčba založená na ultrafialovém světle rychle a významně inhibuje klinické symptomy jako je nosní blokáda, svrbění v nose, výtok z nosu, kýchání a svrbění patra u pacientů s alergickou rinitidou.

• <· 99 99

9 9 9 9 9 9

99 99 9

9 9 9 9 9 9

9 9 9 9 9

999 99 99 9999 • · • · · • ·♦·

- 19 Na obr. 10 je pomocí bodového ohodnocení uvedena intenzita senné rýmy (0 - žádné symptomy, 3 = velmi silné symptomy) před léčbou xenonchloridovým laserem a po třítýdenní léčbě, přičemž byla vždy použita stejná dávka ozáření dvakrát týdně. Klinické symptomy a potíže pacientů se po léčbě značně snížily. Podobné zlepšení se pozoruje po ultrafialové fototerapii u klinických symptomů vazomotorícké rinítidy, nealergické eosinofílnj. rinitidy, chronické sinusitidy a velikosti nosních polypů se značně snížily.

Pro prevenci sezónní alergické rinitidy se ultrafialová fototerapie zahájí před objevením klinických symptomů. V tomto případě je léčba také založena na minimální dávce pro zarudnutí (Minimal Erythema Dose, zkráceně MED) pacienta a je použita jednou nebo několikrát za týden.

K zvýšení účinnosti ultrafialové fototerapie se podávají před ultrafialovou fototerapii fotosenzitizující látky (například psoraleny). Je to tzv. fotochemoterapie. Fotosenzitizující psoraleny (5-methoxypsoralen, 8-methoxypsoralen nebo trimethoxypsoralen) se používají v koncentracích mezi 0,0005 % a 0,5 % v krémech nebo roztocích. Když se používá fotosenzitizující látka (například psoralen) a ultrafialové světlo dohromady pro léčbu, nejprve se na pacientově pokožce, která nebyla vystavena slunečnímu světlu před zahájením terapie, změří minimální fototoxicitní dávka (Minimal Phototoxicity Dosis, zkráceně MPD) . Je to nejmenší dávka ultrafialového záření, která vyvolá zarudnutí na pokožce po 72 hodinách. Léčba nosní slizpice se zahájí v závislosti na vážnosti symptomů pacienta s 0,1 x MPD až 5,0 x MPD. Tato dávka se dále zvýší v závislosti na toleranci pacienta a opakuje se jednou nebo mnohokrát za týden.

9 ·· · · * · · · · · · «99 9 9 9 9 9 9 9

9 9 9 9 9 · 9 · · 999 » · 9 · · · 9 9 9

9·· 99 99 9999 99 9

- 20 Fotochemoterapie inhibuje rychle a účinně klinické symptomy, jako je nosní blokáda, nosní svrbění, výtok z nosu, kýchání a svrbění patra u pacientů se sennou rýmou. Obr. 11 znázorňuje bodové ohodnocení u pacientů se sennou rýmou přqd fotochemoterapií a po 3 týdnech ultrafialové fotochemoterapie podávané dvakrát za týden se stejnou dávkou. Všechny klinické symptomy a potíže pacientů se po fotochemoterapií značně snížily. Podobné zlepšení se pozoruje po ultrafialové fotochemoterapií u klinických symptomů vazomotorické rinitidy, nealergické eosinofilní rinitidy, chronické sinusitidy a velikost nosních polypů se značně snížila.

Podobně jako ultrafialová fototerapie je také fotochemoterapie vhodná pro prevenci klinických symptomů pacientů se sezónní alergickou rinitidou když se léčba zahájí před objevením se symptomů. Pro prevenci se fotochemoterapie zahájí v závislosti na vážnosti alergie s dávkami v rozmezí od 0,1 x MPQ do 2 x MPD, které jsou aplikovány potom jednou nebo několikrát za týden v závislosti na toleranci pacienta.

Fototerapeutický přístroj popsaný ve vynálezu je vhodný jpro léčbu a pro prevenci alergických nebo autoimunitních zánétlivých onemocnění jiných orgánů (gastrointestinálního a urogenitálního traktu, spojivek).

Potenciální vedlejší účinky:

Podobně jako u lokálně používaných kortikosteroidů, používaných pro léčbu těchto onemocnění, ultrafialové světlo může kvůli svému imunosupresivnímu účinku usnadňovat výskyt virových a bakteriových infekcí na ošetřovaných plochách, ale pravděpodobnost tohoto je nižší než je pravděpodobnost u v ·· « · ·· · φφφ φ φ φφφφφ φφφφ·· φ φ · φ φφφ φφφ φφφ φ · ·

ΦΦΦ Φφ ΦΦ ΦΦΦΦ ·· 9

- 21 současnosti používaných lokálních imunosupresivních přípravků, protože ultrafialové světlo má také přímý mikrobicidní účinek (Folwaczny M., Liesenhoff T., Lehn N., Horch H.H.: baktericidní účinek 308 nm záření excimerového laseru: zkoumání in vitro. J. Endodontics, 24: 781-785, 1998) a ultrafialové světlo zvyšuje přímou mikrobicidní aktivitu epiteliálních buněk (Csató M., Kenderessy Sz. A., Dobozy A.: Zvýšení schopnosti zabíjet Candiďa albicans u oddělených lidských epidermálních buněk ultrafialovými zářením. Br. J. Dermatol. 116: 469-475, 1987).

Je dobře známo, že opakované ozáření ultrafialovým světlem ve vysokých dávkách má karcinogenní vliv. Karcinogenní účinek vyvolaný ultrafialovým světlem je spojen s kumulativní dávkou ultrafialového světla obdrženou během roků. Protože karcinogenní účinek ultrafialového světla závisí na kumulativní dávce a dávky záření pro fototerapii nebo fotochemoterapii nosní sliznice jsou mnohem nižší než dávky, které zvyšují riziko karcinomu, je zvýšené riziko karcinogenity u současných terapeutických postupů velmi nízké.

Výhody fototerapeutického přístroje a jeho použití jsou následující:

Na medikamentózní léčbu běžných onemocnění nosní sliznice a paranazálních dutin, jako jsou alergická rinitida (senná rýma), vazomotorická rinitida, nealergická oezinofilní rinitida, chronická sinusitida nebo nosní polypy se celosvětově vydávají miliardy dolarů. Přes dostupné terapeutické možnosti se u pacientů často značně snižuje jejich schopnost pracovat. Fototerapeutický přístroj a jeho použití snižuje rychle a účinně klinické symptomy pacientů, takže se přímé a nepřímé náklady na léčbu onemocnění značně snižují. Navíc se dá zdroj

Navíc • · ·

·* · • · · • · · · • · ···· ultrafialového záření popsaný v předmětném vynálezu použít pro léčbu každého onemocnění, které reaguje na ultrafialové světlo.

Použití fototerapeutického aparátu podle vynálezu je dále popsáno za pomocí následujících příkladů:

Příklad 1

Symptomy pacienta trpícího sennou rýmou vyvolanou rostlinami druhu ambrosie před 10 lety nereagovaly uspokojivě na používaný antihistamin a nosní kapky lokálně používaného kortikosteroidu. Při vyšetření si pacient stěžoval na silnou nosní blokádu, svrbění v nose, výtok z nosu, časté kýchání a svrbění nosního patra. Na zádech pacienta v místě nevystaveném slunci se stanovila minimální dávka pro zarudnutí (MED) s použitím 308 nm xenonchloridového laseru jako zdroje světla, která byla v daném případě 200 mJ/cm². O jeden den později se zahájila fototerapie nosní sliznice. K tomuto účelu byl svazek ultrafialového světla 2^ o vlnové délce 308 nm, vycházející ze zdroje ultrafialového světla, (xenonchloridový laser) nasměrován optickým zaostřením do optického kabelu £ vyrobeného z křemene a majícího průměr 1,6 nm. Kabel byl připojen ke kontaktní jednotce 5 vyzařující ultrafialové záření, která je znázorněna na obr. 4. Výstupní otvor 26 této jednotky 5, pokrytý průhledným planoparalelním diskem o průměru 4 mm, byl připojen k nosní sliznici a povrCh byl ozářen dávkou 100 mJ/cm². Ozáření bylo provedeno frekvencí 1 Hz, délky impulsů byly 15 ns, a energie jednoho impulsu u výstupního otvoru 26 kontaktní jednotky 5 vyzařující ultrafialové světlo byl 1,79 mJ. Uvažuje-li se, že průměr výstupního otvoru 26 je 4 mm, jeho povrch je 0, 1256 cm², takže energetická hustota záření je 14,25 mJ/cm². K vydání dávky 100

» · · · « · · • · · · · • · ·

Φ· 9999 ·* · · • · · · • ····· • · · ·· ·

- 23 mJ/cm² bylo potřeba 7 impulsů. V každé nozdře bylo ozářeno šestnáct takovýchto oblastí.

Léčba byla kontrolována vizuálně, přičemž se používaly brýle chránící proti ultrafialovému záření a svazek viditelného světla ze světleného zdroje 27 prohlížecího světla, namontovaný na rukojeť 20 kontaktní jednotky 5 vyzařující ultrafialové světlo. Celková doba léčby byla pět minut, včetně doby potřebné ke změně polohy jednotky. Léčba nezpůsobovala pacientovi žádné potíže. Tato léčba se opakovala u pacienta dvakrát za týden s použitím téhož terapeutického přístroje, ale dávka záření se každý týden zvýšila o 50 mJ/cm². Po druhém ošetření se značně snížily symptomy a obtíže pacienta a ve třetím týdnu po šestém ošetření přestal mít pacient symptomy zcela. Léčba byla zastavena a potíže se znovu neobjevily. Léčba byla rychlá a nezpůsobila pacientovy žádné obtíže. Pacient během léčby nedostával žádné léky. Ve srovnání s terapiemi používanými dříve se fototerapie ukázala být pro pacienta účinnější.

Příklad 2

Pacienti s trvalou alergickou rinitidou vyvolanou roztoči v domácím prachu, u nichž se ukázalo, že je léčba antihistaminem a místě aplikovanými steroidy neúčinná, byli léčeni za použití xenonchloridového excimerového laseru s vlnovou délkou 308 nm.

MED byl změřen u každého pacienta a bylo započato s fototerapii s 0,5 násobkem MED dávky. Hlavice 33 pro válcovitě symetrické léčení kontaktní jednotkou vyzařující ultrafialové záření byla vložena k provedení léčby do oblasti meatus naši inferior v nosní dutině a potom se provedlo válcovitě symetrické ozáření na povrchu s xenonchloridovým laserem. Délka impulsů ·· ·· ·· e ·· » · 4 » · · · · · ··· · · · · · · · ······ · · · · ···· ··· · · * · · · ··· ·· ·· ·*·· ·· ·

- 24 byla 15 ns, frekvence ozáření byla 10 Hz, Energetická hustota každého impulsu byla 2 mJ/cm². Podání dávky 100 mJ/cm² trvalo 5 s. Hlavice 33 pro válcovitě symetrickou léčbu byla potpm vložena doprostřed a poté do horní části nosní dutiny a léčba se opakovala v těchto polohách stejným způsobem. Léčba levé a pravé nosní dutiny trvala přibližně 2 minuty. Léčba se opakovala se stejnými dávkami dvakrát za týden. Po osmé léčbě se u každého pacienta značně zlepšily klinické symptomy senné rýmy, přičemž nebyly pozorovány žádné vedlejší účinky.

Příklad 3

Vážné symptomy utrpení pacienta následkem senné rýmy vyvolané rostlinami typu ambrosie se nezlepšily uspokojivě po podání antihistaminů a místně použitých nosních kapek kortikosteroidu. Při vyšetření měl pacient vážné symptomy (nosní blokádu, svrbění v nose, výtok z nosu, časté kýchání a svrbění nosního patra). Proto bylo rozhodnuto začít s fotochemoterapií. Minimální fototoxická dávka byla změřena na předloktí pacienta nevystaveném slunečnímu světlu. Pro ozáření byl použit zdroj 1 ultrafialového záření znázorněný na obr. 2 tím způsobem, že dva svazky ultraíialového světla o vlnové délce mezi 310 nm a 350 nm byly vedeny do světlovodného systému £ (optického kabelu) po použití optických filtrů. MPD byla 500 mJ/cm² a léčba no§ní sliznice byla zahájena dávkou rovnou dvojnásobku MPD dávky, tj. 1000 mJ/cm²) s použitím kontaktní jednotky _5 vyzařující ultrafialové světlo znázorněné na obr. 4. Fotochemoterapie byla provedena po použití nosního spreje 8-metoxypsoralenu. Hlavice 25 kontaktní jednotky 5 vyzařující ultrafialové světlo znázorněná na obr. 4 byla vložena do nosní dutiny a sliznice byla ozářena dávkou 1000 mJ/cm². Proudová hustota ultrafialového světla ve výstupním otvoru 26 kontaktní jednotky 5 vyzařující ultrafialové záření byla 43,2 mW/cm². Léčba byla vizuálně • 44 44 44 4· ·

4 4 4 4 44 4 4 44

44 44 4 4444 >»···· 4 · 4 · ····

444 444 444

444 44 44 4444 ·· · kontrolována za použití brýlí chránících před ultrafialovým zářením pomocí svazku viditelného světla ze světelného zdroje 27 prohlížecího světla.

Kontaktní jednotka _5 vyzařující ultrafialové světlo byla položena na sliznici celkem na osmi místech v každé nozdře. Léčba nozder trvala přibližně 3 minuty a nezpůsobila pacientovi žádné potíže. Tato fotochemoterapie se opakovala jednou za týden. Symptomy se u pacienta značně zlepšily již po druhém ošetření a po třetím ošetření se u pacienta již žádné symptomy neobjevovaly. Léčba byla zastavena po čtvrté fotochemoterapii a symptomy se pacientovi nevrátily.

Příklad 4

Pacient byl vyšetřen kvůli velikému polypu v levé nozdře^ který se nezlepšoval po místním podávání kortikosteroidů a který způsoboval chronickou sinusitidu. Proto byla zahájena fototerapie xenonchloridovým laserem. Minimální dávka pro zarudnutí (MED) byla stanovena na zádech pacienta a činila 250 mJ/cm². Pro účely fototerapie byl svazek 2^ o vlnové délce 308 nm, vycházející z laseru, po optickém zaostření ultrafialového světla veden do světlovodného systému _4, z křemenného skla ve formě kabelu o průměru 0,5 mm, který byl spojen s kontaktpí jednotkou _5 vyzařující ultrafialové světlo tak, jak je to znázorněno na obr. 8. Planoparalelní disk 36 o tloušťce 2 mm vyrobený z transparentního plastu uvedené kontaktní jednotky .5 vyzařující ultrafialové světlo byl uveden ve styk s povrchem polypu, potom byla ozářena kruhová plocha o průměru 2 mm dávkou 750 mJ/cm². Ozařování se provádělo frekvencí 5 Hz, délka impplsu byla 15 ns, energie impulsu byla 1,96 mJ, celkem bylo vydáno 12 impulsů, čímž došlo k ozáření 750 mJ/cm². Pět dní po jedinpm • · · · ·· · · · ·· ·· · ···· « ··· · · ·· · · · · ·

ošetření nosní polyp zmizel bez vytvoření jizvy a také zmizely obtíže pacienta.

Příklad 5

U pacienta s chronickou rinosinusitidou neznámého původu byly neúčinné dříve používané léky (antihistaminy, kortikosteroidy, antibiotika) na léčbu symptomů. Proto byla indikována fototerapie. Pro léčbu byl použit zdroj 1 ultrafialového světla znázorněný na obr. 2. Nejprve byla stanovena minimální dávka pro zarudnutí (MÉD) na předloktí pacienta nevystaveného slunečnímu svitu, potom se zahájila léčba nosní sliznice dávkou 140 mJ/cm². Planoparalelní disk 36 o průměru 4 mm kontaktní jednotky _5 vyzařující ultrafialové záření, znázorněné na obr. 4, byl uveden ve styk s léčenou sliznicí a tato plocha byla ozářena v rámci léčení. Léčba byla kontrolována vizuálně za použití ochranných brýlí proti ultrafialovému záření za použití viditelného světla z prohlížecího světelného zdroje 27. Přístroj držený v ruce se použil celkem v osmi polohách v každé nozdře, aby se ozářila celá léčená sliznice. Tato fototerapie se opakovala několikrát za týden. Po šestém ošetření se pacientovy symptomy podstatně snížily a po desátém ošetření se u pacienta již symptomy neprojevovaly. I po jednom měsíci po zastavení terapie byl pacient stále bez symptomů.

Claims (15)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Fototerapeutický přístroj pro léčbu a pro prevengi zánětlivých onemocnění těla, zejména pro onemocnění nosu, paranazálních dutin, ústní dutiny, krku, jícnu, žaludku, tenkého a tlustého střeva, konečníku, ucha, průdušnice, urogenitálního traktu, děložního čípku, dělohy a spojivek, vyznačující se tím, že se sestává ze zdroje (1) ultrafialového světla, vydávajícího svazek (2) ultrafialového světla, optické spojovací jednotky (3), připojeného světlovodného systému (4) a k němu připojené kontaktní jednotky (5) vyzařující ultrafialové záření.
2. 2. Přístroj podle nároku 1 vyznačující se tím, že zdrojem (1) ultrafialového světla je elektrická výbojka, přičemž jednotka napájení (7) elektrickým proudem je připojena k elektrodám (11) v křemenné baňce (12) naplněné plynem nebo směsí plynů, emitující světlo částečně v ultrafialovém spektru, s výhodou xenonem nebo směsí xenonu, argonu a rtuťových par, dále je opatřen konkávním zrcadlem (9) odrážejícím část vytvořeného svazku (2) ultrafialového světla a zaostřovací čočkou (15) zaostřující celý svazek (2) ultrafialového záření, přičemž v plášti (10) je upevněna křemenná baňka (12), konkávní zrcadlo (9), zaostřovací čočka (15) a výstupní otvor (14) a za zdrojem (1) je uspořádán optický filtr (13) a světlovodný systém (4).
3. 3. Přístroj podle nároku 1 vyznačující se tím, že zdrojem (1) ultrafialového záření je laser.

   ·· · 9 · · · · · « · « * · » * · ·····
4. 4. Přístroj podle nároku 1 vyznačující se tím, že optická spojovací jednotka (3) sestává z dichroického zrcadla (16) a systému čoček (17) který vede kromě svazku (2) ultrafialového světla světlo zacilujícího světelného zdroje (18) do světlovodného systému (4) a je případně použitelný k pozorování také odraženého světla s použitím pozorovacího optického systému (19).
5. 5. Přístroj podle nároků 1 až 4 vyznačující se tím, že se světlovodný systém (4) skládá z optického kabelu nebo optického ramene majícího průměr od 0,001 mm do 10,0 mm, obsahujícího vlákna z křemenného skla nebo kapilápní trubičky vyplněné tekutinou, která vede ultrafialové světlo, a vnitřní povrchy trubiček jsou pokryty povlakem odrážejícím ultrafialové světlo.
6. 6. Přístroj podle nároků 1 až 5 vyznačující se tím, že je opatřen kontaktní jednotkou (5) vyzařující ultrafialové světlo, kterou světlovodný systém (4) připojuje k rukojeti (20), která je opatřena optickou trubkou (22), zužujícím se koncem (24) a světelným zdrojem (27) prohlížecího světla, zvětšovacím sklem (21) a zrcadlem (28) nebo je dichroické zrcadlo (16) upevněno na jednom konci optické trubky (22) , zatímco hlavice (25) je upevněna na jejím druhém konci, který má výstupní otvor (26) k vyvedení svazku ultrafialového světla, zacilujícího světla a prohlížecího světla dohromady.
7. 7. Přístroj podle nároků 1 až 5 vyznačující se tím, že je opatřen kontaktní jednotkou (5) vyzařující ultrafialové světlo s rukojetí (31) ve tvaru pera a kontaktní jednotka (5) je opatřena hlavicí na ošetřování (32) s plochým povrchem, hlavicí (33) pro válcovitě symetrické ošetření (33) nebo hlavicí (35) pro bodové ošetření.
8. 8. Přístroj podle nároků 1 až 5 vyznačující se tím, že je opatřen kontaktní jednotkou (5) vyzařující ultrafialové záření, přičemž světlovodný systém (4) je připojen k ohebnému endoskopu (37) obsahujícímu optický kabel pro prohlížecí světlo a optický kabel a optický kabel (38) pro zpracovápí obrazu a ohebný endoskop (37) je zakončen planoparalelním diskem nebo čočkou (36), přičemž jeho druhý konec je připojen k jednotce pro zpracování obražu (39) pomocí optického kabelu (38) pro zpracování obrazu.
9. 9. Přístroj podle nároků 1 až 8 vyznačující se tím, že je uzpůsoben k jedinému nebo vícenásobnému ozáření těla stále stejnou nebo zvyšující se dávkou ultrafialového zářepí v rozsahu vlnových délek od 300 do 400 nm.
10. 10. Přístroj podle nároků 1 až 8 vyznačující se tím, že je uzpůsoben k léčbě nebo prevenci zánětlivých nebo hyperproliferativních onemocnění těla.
11. 11. Přístroj podle nároků 1 až 8 vyznačující se tím, že je uzpůsoben k léčbě nebo prevenci zánětlivých onemocnění, zejména alergické rinitidy nebo rinusitidy.
12. 12. Přístroj podle nároků 1 až 8 vyznačující se tím, že je uzpůsoben pro léčbu nebo prevenci zánětlivých onemocnění, zejména vazomotorické rinitidy, nealergické eozinofilní rinitidy a chronické sinussitidy.

    - 30
13. 13. Přístroj podle nároků 1 až 8 vyznačující se tím, že je uzpůsoben pro léčbu zánětlivých onemocnění, zejména pro léčbu sliznic gastrointestinálního a urogenitálního systému.
14. 14. Přístroj podle nároků 1 až 8 vyznačující se tím, že je uzpůsoben pro léčbu hyperprolifepativnich onemocnění, zejména nosní polypózy.
15. 15. Přístroj podle nároků 1 až 8 vyznačující se tím, že je uzpůsoben pro léčbu sliznic předtím ošetřených látkami zvyšujícími citlivost na světlo.