CZ20041258A3 - Vrtací korunka - Google Patents

Description

Oblast techniky

Předložený vynález se týká vrtací korunky, která je konstrukčně vytvořená tak, že břitové těleso zhotovené ze slinutého karbidu je napevno a nedílně, za použití pájení na tvrdo, svařování nebo podobné technologie, připevněné k přednímu konci ocelového tělesa vrtacího nástroje. Přesněji řečeno, předložený vynález se týká vrtací korunky, která při vrtání díry do betonu, kamene a podobných materiálů vykazuje vysokou výkonnost vrtání.

Dosavadní stav techniky

Při provádění vrtání (vyvrtávání) díry do betonu, kamene a podobně se k rotačnímu vrtacímu kladivu připevní jednoúčelová vrtací korunka a na vrtací korunku se aplikuje působení jednak axiální kmitavé nárazové síly a jednak točivého silového momentu. Tento typ vrtací korunky je konstrukčně vytvořený tak, že břitové těleso zhotovené ze slinutého karbidu odolného proti opotřebení je napevno, pájením na tvrdo, svařováním nebo podobnou technologií, připevněné k přednímu konci ocelového tělesa vrtacího nástroje. Kromě toho jsou na vnějším obvodovém povrchu tělesa vrtacího nástroje opatřené drážky k odstraňování úlomků tak, aby odpovídaly konkávním úsekům, které jsou vytvořené na řezných břitech břitového tělesa. K patnímu konci tělesa vrtacího nástroje je dále připevněná standardizovaná stopková část, která je konfigurovaná pro spřažení s hnacím hřídelem vrtacího kladiva.

Novou vrtací korunku tohoto typu uvedl přihlašovatel ve známost v japonské přihlášce vynálezu JP 2000-377082. Konstrukční provedení této vrtací korunky spočívá v tom, že množství řezných břitů rozkládajících se v podstatě radiálně vně vzhledem ke středu břitového tělesa je vytvořeno ve tvaru celistvého bloku napevno připevněného k přednímu konci tělesa vrtacího nástroje. Každý z těchto řezných břitů vykazuje čelo a hřbet. Hrana vytvořená na rozhraní mezi ······ 9 · * ··· ·· · · · · · · · · ··· · * ···· ·· · · · · 9 · · · · · · • · · · · · ··· • · · · ······· ·· · čelem a hřbetem řezného břitu vystupuje směrem ke špičce břitového tělesa a tvoří ostří. Vnitřní konce řezných břitů (tj. konce řezných břitů v oblasti středu) jsou navzájem spojené tak, že tvoří ostrou špičku bez příčného ostří. Mezi přilehlými řeznými břity je prostřednictvím konkávního úseku ustupujícího směrem dozadu vytvořená drážka k odstraňování úlomků. Na tuto drážku k odstraňování úlomků plynule navazuje široká drážka vrtacího nástroje k odstraňování úlomků, opatřená na vnějším obvodovém povrchu tělesa vrtacího nástroje.

Během vrtání díry do betonu, kamene a podobných materiálů za použití vrtací korunky shora popsaného konstrukčního provedení je řezání (rázové působení a řezání) prováděno takovým způsobem, že řezný břit rázově působí na řezný povrch vrtané díry, čímž dochází ke vzniku úlomků. Vytvořené úlomky jsou v důsledku axiálního posuvu vrtací korunky odstraňovány z řezného povrchu vrtané díry a posouvány do a skrze každou drážku k odstraňování úlomků. Z této drážky uvedené úlomky vystupují do široké drážky k odstraňování úlomků upravené na tělese vrtacího nástroje. Z uvedeného by mělo být zřejmé, že odstraňování úlomků za vně mimo vrtanou díru probíhá hladce. Takto jsou úlomky, bez ohledu na hloubku vrtané díry, účinně odstraňovány. Dále, vzhledem k tomu, že je špička řezných břitů ostrá a nevykazuje příčné ostří, je střed otáčení při vrtání jednoznačně přesně vymezený a umožňuje tak stabilní otáčení řezných břitů. V důsledku toho je možné snadno vrtat díru požadovaného průměru a požadovaného tvaru. Navíc je docílena vrtací korunka s vysokou odolností a provozní životností.

Nicméně, řezné břity břitového tělesa vrtací korunky shora popsaného konstrukčního provedení jsou konfigurované (uspořádané) stejným způsobem. Následkem toho v případě, kdy při vrtání díry do betonu nebo podobných materiálů narazí řezný břit na tvrdý předmět, například armovací ocel v betonu nebo v kameni, je působení rázové síly koncentrované na řezný břit, který narazil na uvedený předmět, nebo na k němu přilehlý řezný břit, což ve svém důsledku způsobuje velkou změnu podmínek vrtání.

Při vrtání se z řezného povrchu vrtané díry odštěpují malé a velké úlomky různých velikostí, včetně velkých odštěpených kusů. Vzhledem k tomu, že jsou velké odštěpené kusy během opakovaného rázového působení a řezání drceny na malé úlomky, není přítomnost těchto velkých odštěpených kusů na překážku vrtání. Nicméně, i když jsou velké odštěpené kusy drceny nárazem ostří vrtací korunky, není toto ostří činné při řezání řezného povrchu vrtané díry, což, jinak řečeno, znamená, že činnost řezání je u tohoto ostří přerušena. Uvedená skutečnost snižuje výkonnost vrtání.

Podstata vynálezu

Cílem předloženého vynálezu je poskytnout vrtací korunku, která je prostřednictvím zmenšení velké změny podmínek vrtání a bez snížení výkonnosti vrtání v důsledku tvorby velkých odštěpených kusů během vrtání díry do betonu, kamene a podobných materiálů způsobilá zajistit provádění vrtání s maximálně možnou stabilitou.

Za účelem dosažení shora uvedeného cíle zahrnuje vrtací korunka podle předloženého vynálezu množství řezných břitů, z nichž každý je opatřený na předním konci vrtacího nástroje a uspořádaný tak, že se rozkládá v podstatě radiálně směrem vně vzhledem ke středu otáčení vrtacího nástroje a vykazuje ostří tvořené hranou mezi čelem a hřbetem každého řezného břitu, vystupující směrem ke špičce vrtacího nástroje, a těleso vrtacího nástroje ve tvaru tyče připevněné k patnímu konci řezných břitů a spřažené svým zadním koncem se stopkovou částí, kterážto vrtací korunka je konfigurovaná pro vykonávání rázového působení a řezání kombinací otáčení a axiálního posuvu, a ve které řezné břity zahrnují alespoň dva hlavní řezné břity a alespoň dva vedlejší řezné břity, z nichž každý je, v obvodovém směru řezných břitů, uspořádaný mezi přilehlými hlavními řeznými břity, přičemž hlavní řezné břity mají hlavní ostří, z nichž každé je uspořádané tak, že jeho vnitřní konec je umístěný ve středu otáčení vrtacího nástroje a jeho vnější konec je umístěný na vnějším obvodu dráhy otáčení řezných břitů, a vedlejší řezné břity mají vedlejší ostří, z nichž každé je uspořádané tak, že jeho vnitřní konec je umístěný radiálně vně vzhledem • · · · · <

ke středu otáčení a jeho vnější konec je umístěný radiálně vnitřně vzhledem k vnějšímu obvodu dráhy otáčení směrem ke středu otáčení.

Při vrtání díry do betonu, kamene a podobných materiálů za použití vrtací korunky shora popsaného konstrukčního provedení spočívá řezání řezného povrchu vrtané díry (zahrnující drcení úlomků na řezném povrchu vrtané díry) v rázovém působení hlavního ostří rozkládajícího se ze středu otáčení k vnějšímu konci řezného břitu na uvedený řezný povrch, a při tomto řezání je činnost hlavního ostří podporována vedlejším ostřím. Jinak řečeno, vedlejší ostří podporuje rázové působení a řezání vykonávané hlavním ostřím, a uvedená ostří spolupracují navzájem za provádění účinného řezání. Vzhledem k tomu, že je vnější konec vedlejšího ostří umístěný blíže ke středu otáčení než vnější konec hlavního ostří a že z uvedeného důvodu nevstupuje vedlejší ostří do styku s vnitřním povrchem vrtané díry, je, v důsledku snížení řezného odporu vrtací korunky jako celku, dosahováno účinné rázové působení a řezání. Navíc je, vzhledem k tomu, že je vnější obvod hlavního ostří vedený vnitřním obvodovým povrchem vrtané díry, možné vrtat díru požadovaného tvaru (kruhová díra).

V navrhované vrtací korunce může každé hlavní ostří hlavních řezných břitů vykazovat sklon tak, že na straně svého vnějšího konce ustupuje směrem dozadu, a že vnitřní konce hlavních řezných břitů mohou být spojené navzájem ve v podstatě středu otáčení tak, že tvoří špičku řezných břitů. Za tohoto stavu špička řezných břitů odpovídá středu otáčení a otáčení řezných břitů je tudíž stabilní. Kromě toho je rázové působení a řezání prováděno účinně i tím, že na řezný povrch vrtané díry rázové působí špička řezných břitů.

V navrhované vrtací korunce mohou vedlejší ostří vedlejších řezných břitů vykazovat sklon ve stejném úhlu a ve stejném směru jako hlavní ostří hlavních řezných břitů. Při výrobním procesu se každý řezný břit vytvoří jednoduše tak, že čelo a hřbet se zhotoví obráběním, a hlavní ostří a vedlejší ostří „ostřením“ za stejných podmínek. V důsledku toho je možné vrtací korunku vyrábět se zvýšenou produktivitou.

00*00« 0 « · 00 ·

0 0 · t 0 · · 0

00 0 0 00 000·Ο

0000 0 0 0 0 · 00 00 0000000 00 «

V navrhované vrtací korunce mohou být vedlejší ostří umístěná tak, že vzhledem k hlavním ostřím ustupují směrem dozadu. Při tomto uspořádání zajišťují provádění přímého rázového působení a řezání řezného povrchu vrtané díry z velké části hlavní ostří, zatímco vedlejší ostří zajišťují účinné drcení řezáním tvořených a mezi hlavními ostřími vmáčknutých velkých odštěpených kusů. Jinak řečeno, současné drcení velkých odštěpených kusů tvořených na řezném povrchu vrtané díry a vrtání je při provádění vrtání účinně zajištěno spoluprací mezi navzájem přilehlými hlavním ostřím a vedlejším ostřím. V důsledku toho je, ve srovnání se standardní vrtací korunkou, zajištěna vyšší výkonnost vrtání.

V navrhované vrtací korunce může být mezi vedlejším ostřím a středem otáčení vytvořené drticí čelo tak, že vzhledem k vedlejšímu ostří ustupuje směrem dozadu. Při tomto uspořádání se velké odštěpené kusy, které se tvoří při rázovém působení a řezání vykonávaném hlavním ostřím nebo podobně a které jsou vmáčknuté mezi hlavním řezným břitem a vedlejším řezným břitem, účinně drtí mezi drticím čelem a řezným povrchem vrtané díry. Protože takto dojde k rozdrcení velkých odštěpených kusů na malé úlomky, není činnost hlavních ostří a vedlejších ostří přítomností velkých odštěpených kusů přerušena. Rázové působení a řezání tak účinně pokračuje. V důsledku toho je zajištěna vysoká výkonnost vrtání.

V navrhované vrtací korunce může být drticí čelo na straně hřbetu vedlejšího řezného břitu skloněné směrem dolů. Za tohoto stavu, protože, jak bylo popsáno shora, jsou velké odštěpené kusy prostřednictvím drtícího čela drceny na malé úlomky, a takto vytvořené malé úlomky jsou v důsledku sklonu drtícího čela vytlačované od řezného břitu do drážky k odstraňování úlomků, mohou být úlomky odstraňovány mnohem účinněji.

V navrhované vrtací korunce mohou být hlavní řezné břity a vedlejší řezné břity navzájem spojené tak, že tvoří celistvý blok břitového tělesa, a břitové těleso může být napevno připevněno k přednímu konci tělesa vrtacího nástroje. Při výrobním procesu se hlavní řezné břity a vedlejší řezné břity vytvoří ve tvaru • · · · · · • · · · · · • » · · · · · · · • · · · » ······· · · · celistvého bloku spékáním nebo odléváním, a jednoduše napevno připevní k přednímu konci tělesa vrtacího nástroje svařováním nebo podobnou technologií. Takto je možné břitové těleso vyrábět efektivně.

V navrhované vrtací korunce mohou být hlavní řezný břit a vedlejší řezný břit uspořádané střídavě v obvodovém směru za rozkládání se ze špičky řezných břitů, a mohou mít v podstatě hvězdicovitý tvar, ve kterém se řezné břity, jak může být seznatelné při pohledu zdola, rozkládají ze špičky. Toto uspořádání je žádoucí vzhledem k tomu, že mezeru mezi řeznými břity je možné využít jako drážku k odstraňování úlomků. V tomto případě je žádoucí, aby vrtací korunka s vnějším průměrem pohybujícím se v rozmezí přibližně 6 mm až 20 mm obsahovala asi čtyři až osm řezných břitů, zahrnujících hlavní řezné břity a vedlejší řezné břity. Je výhodné, jestliže v případě sudého počtu řezných břitů jsou řezné břity opatřené tak, že hlavní řezný břit a vedlejší řezný břit jsou uspořádané střídavě, a v případě lichého počtu řezných břitů jsou řezné břity opatřené tak, že hlavní řezný břit a vedlejší řezný břit jsou uspořádané střídavě, a že v jedné poloze jsou ve vzájemném přilehnutí vedle sebe uspořádané hlavní řezný břit a hlavní řezný břit.

V navrhované vrtací korunce může být mezi přilehlými řeznými břity vytvořená konkávní drážka k odstraňování úlomků, a další drážka k odstraňování úlomků může být vytvořená na vnějším obvodovém povrchu tělesa vrtacího nástroje tak, že plynule navazuje na uvedenou první drážku k odstraňování úlomků. Takto je možné úlomky vytvářené na řezném povrchu vrtané díry účinně odstraňovat vně z vrtané díry.

V navrhované vrtací korunce mohou být řezné břity vytvořené ze slinutého karbidu, a těleso vrtacího nástroje může být vytvořené z oceli. Takto je možné zajistit vrtací korunku zahrnující řezné břity zhotovené ze slinutého karbidu, která má vysokou řeznou způsobilost a vysokou odolnost proti opotřebení, a která je schopná, při snížených nákladech, poskytovat vysoký výkon.

• · ·· · · • ·

Přehled obrázků na výkresech

Předložený vynález bude blíže vysvětlen prostřednictvím podrobného popisu příkladů jeho konkrétních provedení ve spojení s připojenými výkresy, ve kterých představuje:

obr. 1 čelní pohled znázorňující konstrukční provedení vrtací korunky podle předloženého vynálezu;

obr. 2 pohled zdola, znázorňující uspořádání přední čelní plochy (spodní plochy, tj. plochy využívané při rázovém působení a řezání) břitového tělesa vrtací korunky;

obr. 3 perspektivní pohled na břitové těleso vrtací korunky z obr. 1 a 2, nahlížený ze strany špičky břitového tělesa; a obr. 4 zvětšený pohled na břitové těleso zdola, znázorňující dráhy otáčení řezných břitů břitového tělesa.

Příklady provedení vynálezu

Dále bude, s odvoláním na připojené výkresy, popsán příklad provedení předloženého vynálezu.

Podle znázornění na obr. 1 je břitové těleso 2 ve tvaru celistvého bloku, zhotovené ze slinutého karbidu a znázorněné na obr. 1 až 3, napevno a nedílně připevněné k přednímu konci ocelového tělesa 1 vrtacího nástroje známým způsobem, například některou ze svářečských technologií jako je pájení na tvrdo nebo tlakové svařování třením.

Ve znázorněném provedení je břitové těleso 2 opatřené šesti řeznými břity 2a, 2b, 2c, 2d, 2e a 2f konfigurovanými tak, že se rozkládají v podstatě radiálně a • · · · jsou v obvodovém směru břitového tělesa 2 vůči sobě rozložené rovnoměrně, tj. v intervalech 60 stupňů takovým způsobem, že se ostří řezných břitů rozkládají radiálně vně ze středu rotace (středu otáčení). Každý z řezných břitů 2a, 2b, 2c, 2d, 2e a 2f má čelo 3, umístěné vzhledem ke směru otáčení při vrtání na přední straně, a hřbet 4, umístěný vzhledem ke směru otáčení při vrtání na zadní straně. Každé ostří řezných břitů je tvořené v podstatě radiálně se rozkládající hranou mezi čelem 3 a hřbetem 4. Ostří řezného břitu (na obr. 1 směřující dolů a na obr. 3 směřující nahoru) je konfigurované tak, že vystupuje směrem ke špičce břitového tělesa 2. V popisovaném provedení je vytvořeno šest ostří řezných břitů v rovnoměrném rozložení vůči sobě navzájem v obvodovém směru tak, aby korespondovala s řeznými břity 2a, 2b, 2c, 2d, 2e a 2f. V tomto provedení tudíž šest ostří řezných břitů zahrnuje tři hlavní ostří 6 a tři vedlejší ostří 7, uspořádaná v intervalech 60 stupňů.

Popisované provedení vykazuje ostří dvou typů, a to tři hlavní ostří 6 a tři vedlejší ostří 7. Podle znázornění na obr. 2 a 4 jsou hlavní ostří 6 a vedlejší ostří 7 na špičce břitového tělesa 2 uspořádaná střídavě, jak může být seznatelné při nahlížení z čelní strany břitového tělesa 2. Podobně jsou řezné břity 2a. 2c a 2e, na kterých jsou opatřená hlavní ostří 6, hlavními řeznými břity, a řezné břity 2b, 2d a 2f, na kterých jsou opatřená vedlejší ostří 7, vedlejšími řeznými břity. Vnitřní konce hlavních ostří 6 jsou umístěné na špičce 5, která je vytvořená spojením vnitřních konců hlavních ostří 6 a slouží jako střed otáčení. Vnější konce 12 hlavních ostří 6 jsou umístěné tak, že se nacházejí radiálně vně ve vzdálenosti od středu otáčení (špičky 5), přesně řečeno, na vnějším obvodu (nejdále od středu se nacházející obvod) dráhy otáčení břitového tělesa 2.

Vnitřní konce 7Ί vedlejších ostří 7 jsou umístěné tak, že se nachází radiálně vně ve vzdálenosti od špičky 5, která je středem otáčení. Mezi špičkou 5 a vnitřními konci 7i vedlejších ostří 7 jsou vytvořená drticí čela 8. Zatímco vnější konce 12 hlavních ostří 6 jsou umístěné na vnějším obvodu břitového tělesa 2, vnější konce 11. vedlejších ostří 7 jsou vzhledem k vnějšímu obvodu břitového tělesa 2 umístěné v mírném radiálním posunutí směrem dovnitř. Přesněji řečeno, délka řezných břitů 2b, 2d a 2f opatřených na svých koncových hranách • · • · · · • » · ······· · · vedlejšími ostřími 7 (tj. délka od vnitřních konců k vnějším koncům) je menší než délka řezných břitů 2a, 2c a 2e opatřených na svých koncových hranách hlavními ostřími 6 tak, že dráhy a otáčení vnějších konců H vedlejších řezných břitů 2b, 2d a 2f opatřených vedlejšími ostřími 7 se v radiálním směru nacházejí na vnitřní straně vzhledem k dráhám b otáčení vnějších konců 12 hlavních řezných břitů 2a, 2c a 2e opatřených hlavními ostřími 6. Ještě přesněji řečeno, v případě vrtací korunky s vnějším průměrem pohybujícím se v rozmezí přibližně 6 mm až 20 mm jsou vnější konce 11 vedlejších ostří 7 umístěné vzhledem k vnějším koncům 12 hlavních ostří 6 v radiálním směru vnitřně tak, že se příslušná vzdálenost mezi vnějšími konci Ή a vnějšími konci 12 pohybuje v rozmezí 0,2 mm až 0,5 mm.

Vzhledem k tomu, že jak umístění vnitřních konců, tak umístění vnějších konců vedlejších ostří 7 a hlavních ostří 6 jsou rozdílná, jsou vedlejší ostří 7 co do délky kratší než hlavní ostří 6. Přesněji řečeno, délka vedlejších ostří 7 může představovat přibližně 1/2 až 1/4, obzvláště přibližně 1/3 až 1/4, délky hlavních ostří 6. Drticí čelo 8 je umístěné tak, že vzhledem ke špičce 5 ustupuje dále než vedlejší ostří 7. V popisovaném provedení je část drtícího čela 8, která ustupuje nejdále, umístěná tak, že ustupuje v podstatě až na úroveň vnějšího konce vedlejších ostří 7. Linie 8c odpovídající vnitřnímu konci drtícího čela 8 se rozkládá ve směru v podstatě kolmém na linii spojující vnitřní konec 7i vedlejšího ostří 7 se středem vrtací korunky, přesně řečeno, protíná tuto linii v úhlu 85 stupňů. Kromě toho drticí čelo 8 mírně stoupá směrem k vedlejšímu ostří 7 tvořenému hřbetem 4. V tomto provedení je drticí čelo 8 skloněné v úhlu přibližně 10 až 15 stupňů. Drticí čelo 8 má, jak může být seznatelné při nahlížení ze strany špičky břitového tělesa (viz obr. 2 a obr. 4), tvar trojúhelníku, v podstatě tvar rovnoramenného trojúhelníku (přesně tvar deformovaného rovnoramenného trojúhelníku, neboť jeho strany se spíše než v úhlu 90 stupňů navzájem protínají v úhlu 85 stupňů).

Podle znázornění na obr. 1 se úhel a hlavního ostří 6 (tj. úhel svíraný mezi hlavním ostřím 6 a středovou osou vrtací korunky) rovná úhlu β vedlejšího ostří 7 (tj. úhlu svíranému mezi vedlejším ostřím 7 a středovou osou vrtací korunky). Navíc, jak může být zřetelně seznatelné z obr. 1, jsou vedlejší ostří 7 uspořádaná tak, že vzhledem ke špičce 5 ustupují dále než hlavní ostří 6. Vedlejší ostří 7 • 9 • 9*9

9

999 99 I mohou vzhledem k hlavním ostřím 6 v případě vrtací korunky s vnějším průměrem pohybujícím se v rozmezí přibližně 6 mm až 20 mm ustupovat o asi 0,2 mm až

1,5 mm.

Podle obr. 1, ve kterém je vrtací korunka znázorněná v pohledu směru kolmém na podélný směr, je větší ustoupení vedlejších ostří 7 vzhledem ke špičce 5 oproti hlavním ostřím 6 realizováno redukcí tloušťky (tj. rozměru ve směru šířky) řezných břitů 2b, 2d a 2f, což znamená, že vedlejší ostří 7 jsou vůči hlavním ostřím 6 shodně posunutá směrem dozadu. Uvedené uspořádání by však nemělo být vykládáno jako omezující. Toto uspořádání může být dále realizováno například redukcí rozměru hrany mezi čelem 3 a hřbetem 4.

Mezi každou dvojicí navzájem přilehlých řezných břitů 2a a 2b, 2b a 2c. 2c a 2d. 2d a 2e. 2e a 2f a 2f a 2a je vytvořený konkávní úsek vykazující v příčném řezu v podstatě tvar V, který slouží jako drážka 9 k odstraňování úlomků. Drážky 9 k odstraňování úlomků jsou uspořádané ve spojení s drážkami 10 vrtacího nástroje k odstraňování úlomků, které jsou opatřené na vnějším obvodovém povrchu tělesa 1 vrtacího nástroje.

Ačkoli to není na připojených výkresech znázorněno, stopková část může být vytvořená tak, aby se rozkládala od patního konce tělesa 1 vrtacího nástroje. Stopková část je uchycená v upevňovacích prostředcích, například upínacím pouzdru nebo podobně, spřažených s hnacím hřídelem rotačního vrtacího kladiva. Díky tomuto uspořádání je možné navrhovanou vrtací korunku během pracovního použití nahradit ze stavu techniky známou a komerčně dostupnou standardní vrtací korunkou.

Vrtací korunka shora popsaného konstrukčního provedení podle předloženého vynálezu se připevní k rotačnímu vrtacímu kladivu a při vrtání díry do betonu nebo podobných materiálů vykonává dále popsanou činnost.

Při vrtání díry do betonu, kamene a podobných materiálů je řezání řezného povrchu vrtané díry prováděno hlavními ostřími 6 rozkládajícími se od špičky 5 ··

999 · · 9999

99 9 9 99 99999 «999 9 · 999

9 9 9 99 9999 99 9 vrtací korunky k vnějším koncům 12 břitového tělesa 2. Malé úlomky, které jsou součástí úlomků tvořených řezáním hlavních ostří 6, se během opakovaného rázového působení a řezání přemísťují z řezného povrchu vrtané díry do a skrze drážky 9 k odstraňování úlomků, které jsou opatřené mezi řeznými břity 2a a 2b. 2b a 2c, 2c a 2d. 2d a 2e, 2e a 2f a 2f a 2a. Dále tyto úlomky postupují do drážek 10 vrtacího nástroje k odstraňování úlomků a odtud jsou hladce odstraňovány vně mimo vrtanou díru.

Mezitím jsou velké odštěpené kusy, nacházející se v oblasti středu řezného povrchu vrtané díry, drceny přímým rázovým působením hlavního ostří 6 v následném rázovém působení, nebo, vstupující do oblasti mezi hlavními ostřími 6, rozmělňovány na malé úlomky drticím čelem 8 vedlejšího ostří 7. Rozdrcené malé úlomky jsou díky sklonu drtícího čela 8 tlačené do drážek 9 k odstraňování úlomků. Velké odštěpené kusy, které zůstávají na řezném povrchu vrtané díry a jsou tlačené směrem k vnitřní obvodové stěně tohoto řezného povrchu, jsou vmačkávané mezi hlavní ostří 6 a během rázového působení a řezání drcené rázovým působením vedlejších ostří 7. Rozdrcené úlomky jsou pak díky sklonu drticích čel 8 vytlačované do drážek 9 k odstraňování úlomků. Z uvedeného by mělo být zřejmé, že účinné drcení velkých odštěpených kusů tvořících se na řezném povrchu vrtané díry je docíleno díky spolupráci mezi hlavními ostřími 6 a vedlejšími ostřími 7. Výsledkem je zajištění vrtání s vysokou výkonností.

Během vrtání je řezná síla aplikována trvale díky spolupráci mezi hlavními ostřími 6 a vedlejšími ostřími 7, která se liší délkou a umístěním vůči sobě navzájem a vzdáleností od špičky 5. Spolupráce ostří tak trvale pokračuje bez podstatného ovlivňování velkou změnou podmínek vrtání způsobenou nárazem ostří na armovací ocel v betonu, kameni a podobných materiálech.

Průmyslová využitelnost

Při použití vrtací korunky shora popsaného konstrukčního provedení může ··♦· « • · • · • · · být vrtání, bez ohledu na velkou změnu podmínek vrtání způsobenou narážením špičky vrtací korunky na beton, kámen, atd., prostřednictvím redukce této změny, prováděno s maximálně možnou stabilitou. Navíc vzhledem k tomu, že mohou být velké odštěpené kusy díky spolupráci mezi hlavními ostřími a vedlejšími ostřími účinně drceny, aniž by to bylo na překážku rázového působení a řezání, je vrtání prováděno bez snížení výkonnosti vrtání.

AV fOOf - 13

PATENTOVÉ

99·9 99

9 9

9 9

999 9999

Claims (10)

1. NÁROKY

   9 9 9

   9 9999

   1. Vrtací korunka, zahrnující:

   množinu řezných břitů, z nichž každý je uspořádaný na předním konci vrtacího nástroje a uspořádaný tak, že se rozkládá v podstatě radiálně směrem vně vzhledem ke středu otáčení vrtacího nástroje a má ostří tvořené hranou mezi čelem a hřbetem každého řezného břitu, vystupující směrem ke špičce vrtacího nástroje, a těleso vrtacího nástroje ve tvaru tyče připevněné k patnímu konci řezných břitů a spřažené svým zadním koncem se stopkovou částí, přičemž vrtací korunka je konfigurovaná pro vykonávání rázového působení a řezání kombinací otáčení a axiálního posuvu, a řezné břity zahrnují hlavní řezné břity a vedlejší řezné břity, přičemž hlavní řezné břity mají hlavní ostří, z nichž každé je uspořádané tak, že jeho vnitřní konec je umístěný ve středu otáčení vrtacího nástroje a jeho vnější konec je umístěný na vnějším obvodu dráhy otáčení řezných břitů, a vedlejší řezné břity mají vedlejší ostří, z nichž každé je uspořádané tak, že jeho vnitřní konec je umístěný radiálně vně vzhledem ke středu otáčení a jeho vnější konec je umístěný radiálně vnitřně vzhledem k vnějšímu obvodu dráhy otáčení směrem ke středu otáčení, a mezi vedlejším ostřím a středem otáčení je vytvořené drticí čelo tak, že vzhledem k vedlejšímu ostří ustupuje směrem dozadu, a drticí čelo je na straně hřbetu vedlejšího řezného břitu skloněné směrem dolů.
2. 2. Vrtací korunka, zahrnující:

   množinu řezných břitů, z nichž každý je uspořádaný na předním konci vrtacího nástroje a uspořádaný tak, že se rozkládá v podstatě radiálně směrem vně vzhledem ke středu otáčení vrtacího nástroje a má ostří tvořené hranou mezi čelem a hřbetem každého řezného břitu, vystupující směrem ke špičce vrtacího nástroje, a těleso vrtacího nástroje ve tvaru tyče připevněné k patnímu konci řezných

   0999 «0

   9 · 9 · 9 · · · · • · 9 · 9 · · 0 90··»

   0000 ·· 000

   00 00 0009000 90 0 břitů a spřažené svým zadním koncem se stopkovou částí, přičemž vrtací korunka je konfigurovaná pro vykonávání rázového působení a řezání kombinací otáčení a axiálního posuvu, a uvedené řezné břity zahrnují alespoň dva hlavní řezné břity a alespoň dva vedlejší řezné břity, z nichž každý je v obvodovém směru řezných břitů uspořádaný mezi přilehlými hlavními řeznými břity, přičemž hlavní řezné břity mají hlavní ostří, z nichž každé je uspořádané tak, že jeho vnitřní konec je umístěný ve středu otáčení vrtacího nástroje a jeho vnější konec je umístěný na vnějším obvodu dráhy otáčení řezných břitů, a vedlejší řezné břity mají vedlejší ostří, z nichž každé je uspořádané tak, že jeho vnitřní konec je umístěný radiálně vně vzhledem ke středu otáčení a jeho vnější konec je umístěný radiálně vnitřně vzhledem k vnějšímu obvodu dráhy otáčení směrem ke středu otáčení, a mezi vedlejším ostřím a středem otáčení je vytvořené drticí čelo tak, že vzhledem k vedlejšímu ostří ustupuje směrem dozadu, a drticí čelo je na straně hřbetu vedlejšího řezného břitu skloněné směrem dolů.
3. 3. Vrtací korunka podle nároku 2, vyznačující se tím, že každé hlavní ostří hlavních řezných břitů vykazuje sklon tak, že na straně svého vnějšího konce ustupuje směrem dozadu, a že vnitřní konce hlavních řezných břitů jsou spojené navzájem ve v podstatě středu otáčení tak, že tvoří špičku řezných břitů.
4. 4. Vrtací korunka podle nároku 3, vyznačující se tím, že vedlejší ostří vedlejších řezných břitů jsou skloněny ve stejném úhlu a ve stejném směru jako hlavní ostří hlavních řezných břitů.
5. 5. Vrtací korunka podle kteréhokoliv z nároků 2 až 4, vyznačující se tím, že vedlejší ostří jsou umístěna tak, že vzhledem k hlavním ostřím ustupují směrem dozadu.
6. 6. Zrušeno
7. 7. Vrtací korunka podle kteréhokoliv z nároků 2 až 5, vyznačující to··· ·· • · · • ·· · ·· ·· • ·· • · · · · · · • · · · · · • · · · ····· • · · · · ··· · · ·· · · · se tím, že hlavní řezné břity a vedlejší řezné břity jsou navzájem spojené tak, že tvoří celistvý blok břitového tělesa, který je napevno připevněný k přednímu konci tělesa vrtacího nástroje.
8. 8. Vrtací korunka podle kteréhokoliv z nároků 2 až 5 a 7, vyznačující se tím, že hlavní řezný břit a vedlejší řezný břit jsou uspořádané střídavě v obvodovém směru tak, že se rozkládají ze špičky řezných břitů, a že řezné břity mají v podstatě hvězdicovitý tvar s vrcholem, jak může být seznatelné při pohledu zdola, na špičce.
9. 9. Vrtací korunka podle kteréhokoliv z nároků 2 až 5 a 7, 8, vyznačující se tím, že mezi přilehlými řeznými břity je vytvořená konkávní drážka k odstraňování úlomků, a další drážka k odstraňování úlomků je vytvořená na vnějším obvodovém povrchu tělesa vrtacího nástroje tak, že plynule navazuje na uvedenou první drážku k odstraňování úlomků.
10. 10. Vrtací korunka podle kteréhokoliv z nároků 2 až 5 a 7 až 9, vyznačující se tím, že řezné břity jsou vytvořené ze slinutého karbidu, a že těleso vrtacího nástroje je vytvořené z oceli.