CZ20032932A3

CZ20032932A3 - Nová terapeutická indikace azithromycinu pro léčení neinfekčních zánětlivých nemocí

Info

Publication number: CZ20032932A3
Application number: CZ20032932A
Authority: CZ
Inventors: Culicáognjen; Parnhamámichael; Erakovicávesna
Original assignee: Plivaád@Ád
Priority date: 2001-04-27
Filing date: 2002-04-10
Publication date: 2004-08-18
Also published as: MXPA03009849A; ZA200308933B; HUP0303988A2; EP1392327A2; HRP20010301A2; CA2443381A1; WO2002087596A3; EA200301187A1; JP2004531539A; BG108286A; AR034223A1; SK13352003A3; BR0209276A; YU84503A; CN1582158A; US20050054587A1; PL364086A1; IL158236A0; WO2002087596A2

Description

Oblast techniky

Vynález se týká použití 9-deoxo-9-dihydro-9a-methyl-9aaza-9a-homoerythromycinu A (generický název: azithromycin) pro léčení neinfekčních zánětlivých nemocí s převahou neutrofilů, farmaceutických přípravků obsahujících azithromycin pro enterální nebo parenterální podávání a způsobů výroby těchto farmaceutických přípravků.

Dosavadní stav techniky

Většina zánětlivých nemocí je charakterizována abnormální akumulací' zánětlivých buněk včetně monocytů/makrofágů, granulocytů, plazmatických buněk, lymfocytů a krevních destiček. Společně s tkáňovými endotelovými buňkami a fíbroblasty tyto zánětlivé buňky uvolňují komplexní skupinu lipidů·, růstových faktorů, cytokinů a destruktivních enzymů, které způsobují lokální tkáňové poškození.

Jednou formou zánětlivé reakce je neutrofilní zánět, který je charakterizován infiltrací zanícené tkáně polymorfonukleárními neutrofilními leukocyty (PMN), které jsou hlavní složkou obrany hostitele. Tkáňová infekce extracelulárními baktériemi představuje prototyp této zánětlivé reakce. Na druhé straně, různé neinfekční nemoci jsou charakterizovány extravaskulární migrací neutrofilů. Tato

9 9

9 9 9

9 9 9 99 9 9 • · · · • 9 9 9 99 skupina zánětlivých nemocí zahrnuje chronickou obstrukční plicní nemoc, syndrom dechové tísně dospělých, určité typy s imunitními komplexy, cystickou fibrózu, bronchiektazie, emfyzém, glomerulonefritidu, revmatoidní artritidy, dnavou alveolitidy bronchitidu, aktivní fázi ulcerativní kolitidu, určité dermatózy, jako artritidu, například psoriázu a vaskulitidu. Uvažuje se, že u těchto chorobných stavů mají neutrofily velmi důležitou úlohu v rozvoji tkáňového poškození, které, je-li dlouhotrvající, může vést k ireverzibilní destrukci normální architektury tkání s následující orgánovou dysfunkcí. Proto je tkáňové poškození hlavně způsobeno aktivací neutrofilů, po které následuje uvolňování jejich proteináz a zvýšená produkce kyslíkových radikálů.

Chronická obstrukční plicní nemoc (COPD) je v podstatě chorobný stav charakterizovaný progresivním rozvojem obstrukce dýchacích cest, která není plně reverzibilní (ATC, 1995). Většina pacientů s COPD splňuje tři patologické podmínky: bronchitidu, emfyzém a zúžení cest hlenem. Toto onemocnění je charakterizováno pomalým progresivním a ireverzibilním snížením objemu vzduchu při jednosekundovém usilovném výdechu (FEV1), s relativním zachováním usilovné vitální kapacity (FVC) (Barnes, N. Engl. J. Med., 2000, 343 (4): 269-280). Jak u astmatu, tak u COPD existuje významná, ale odlišná, remodelace dýchacích cest. Většina obstrukce dýchacích cest je způsobena dvěma hlavními složkami, destrukcí alveolů (emfyzém) a obstrukcí malých dýchacích cest (chronická obstrukční bronchitida). U COPD je toto charakterizováno hlavně výraznou hyperplazií hlenových buněk.

Kouření cigaret, znečištění ovzduší a další environmentální faktory jsou hlavními příčinami onemocnění. Kauzální mechanismus zůstává do současnosti neurčen, ale do ·· · · · · ·· ·· · · • · · · · · · ·· · · · ··· · • · · * 9 9 · · · rozvoje onemocnění jsou silně zapojeny poruchy systému oxidantů a antioxidantů. COPD je chronický zánětlivý proces, který se výrazně liší od procesu pozorovaného u astmatu, s odlišnými zánětlivými buňkami, mediátory, zánětlivými účinky a reakcí na léčbu (Keatings et al., Am. J. Respir. Crit. Care Med., 1996, 153: 530-534). Primárně je charakteristikou tohoto onemocnění infiltrace pacientových plic neutrofily.

Zvýšené hladiny prozánětlivých cytokinů, jako je například TNF-α, a obzvláště chemokinů, jako jsou například IL-8 a GRO-α, mají pravděpodobně velmi důležitou úlohu v patogenezi tohoto onemocnění. Také syntéza tromboxanu krevními destičkami je u pacientů s COPD zvýšena (Keatings et al., Am. J. Respir. Crit. Care Med., 1996, 153: 530-534, Stockley and Hill, Thorax, 2000, 55 (7) : 629-630) . Většinou je tkáňové poškození způsobeno aktivací neutrofilů, po které následuje uvolňování jejich (metalo)proteináz a zvýšená produkce kyslíkových radikálů (Repine et al., Am. J. Respir. Crit. Care Med., 1997, 156: 341-357, Barnes, Chest, 2000, 117 (2 Suppl): 1OS-14S).

Většina terapeutického úsilí se týká kontroly symptomů (Barnes, Trends Pharm. Sci., 1998, 19 (10): 415-423, Barnes, Am. J. Respir. Crit. Care Med., 1999, 160: S72-S79, Hansel et al., Expert Opin. Investig. Drugs, 2000, 9 (1): 3-23). Symptomy obvykle odpovídají omezení proudění vzduchu a terapií volby jsou bronchodilatancia.

Prevence a léčba komplikací, prevence zhoršování a zlepšená kvalita a délka života jsou také primární cíle uvedené ve třech klíčových mezinárodních směrnicích pro léčbu COPD (Culpitt and Rogers, Exp. Opin. Pharmacother., 2000, 1 (5): 1007-1020, Hay, Curr. Opin. Chem. Biol., 2000, 4: 412419). V podstatě většina současného terapeutického výzkumu je zaměřena na mediátory zapojené do náboru a aktivace neutrofilů nebo zeslabení následků jejich nežádoucí aktivace (Stockley et • · · » · · » · · · al., Chest, 2000, 117 (2 Suppl): 58S- 62S) .

Existuje velký počet zpráv o imunomodulačním působení makrolidových antibiotik in vitro (Labro, J. Antimicrob. Chemother., 1998, 41 (Suppl B) : 37-46, Labro, Clin. Microb.

Rev., 2000, 13 (4) 54 (Suppl 2) :

615-650, Wales and Woodhead, Thorax, 1999, S58-S62). Makrolidová antibiotika jsou makrocyklické sloučeniny obsahující například 12-, 14-, 16nebo 17-členný laktonový kruh a 1 až 3 sacharidové zbytky, které jsou připojeny k sobě navzájem nebo k aglukonu glykosidovými vazbami. Známí členové ze skupiny makrolidových antibiotik jsou například karbomycin, erythromycin, leukomycin a spiramycin.

Nejdůležitější výsledky vzhledem k interakci makrolidů s fagocytárními zánětlivými buňkami in vitro se týkají inhibičních účinků na produkci oxidantů stimulovanými buňkami

Chemother., 1989, 24 (4):

1191-1193, Wenisch at al., 40 (9): 2039-2042) a protizánětlivých al., J. Antimicrob.

1996, (Labro et al., J. Antimicrob.

561572, Umeki, Chest, 1993, 104

Antimicrob. Agents Chemother., a modulace uvolňování prozánětlivých cytokinů těmito buňkami (Labro et Chemother., 1989, 24 (4): 561-572, Khan et al, Internát. J.

Antimicrob. Agents., 1999, 11: 121-132, Morikawa et al.,

Antimicrob. Agents and Chemother., 1996, 40 (6): 1366-1370,

Sugiyama et al., Eur. Respir. J., 1999, 14: 1113-1116). Kromě toho, některé makrolidy přímo stimulují exocytózu (degranulaci) humánních neutrofilů in vitro (Abdelghaffae et al., Antimicrob. Agents Chemother., 1994, 38 (7): 1548-1554,

Vazifeh et al., Antimicrob. Agents Chemother., 1998, 42 (8):

1944-1951). V experimentálním zánětlivém modelu pleuritidy vyvolané karageninem u laboratorních potkanů bylo zjištěno, že některá makrolidová antibiotika, jako je například roxithromycin, clarithromycin a erythromycin, ale už ne • · • · • · • · · azithromycin, vykazují protizánětlivou aktivitu, která pravděpodobně závisí na jejich schopnosti zabránit produkci prozánětlivých mediátorů a cytokinů. V tomto modelu akutního zánětu nebyla předběžným ošetřením antíbiotikem významně redukována produkce NO, hladiny TNF-ct nebo PGE₂ (Ianario et al., J. Pharmacol. Exp. Ther., 2000, 292: 156-163).

Podávání erythromycinu také vyvolalo protizánětlivé účinky při zánětu pobřišnice indukovaném zymosanem u laboratorních potkanů (Agen et al., Agents Actions, 1993, 38 (1- 2): 85-90). Bylo publikováno, že roxithromycin je aktivní při redukci akutní zánětlivé reakce prostřednictvím mechanismu účinku odlišného od obvyklých protizánětlivých přípravků, jako je například indomethacin. V další studii bylo prokázáno, že roxithromycin je účinný ve standardním zvířecím modelu používaném pro hodnocení účinků protizánětlivých léků na edém tlapek indukovaný karageninem, zatímco clarithromycin a azithromycin vykazovaly mírnou aktivitu (Scaglione and Rossini, J. Antimicrob. Chemother., 1998, 41, Suppl B: 47-50).

Některá makrolidová antibiotika, jako je například erythromycin, clarithromycin a roxithromycin, již byla použita jako protizánětlivé léky, obzvláště pro léčbu difúzní panbronchiolitidy. K dispozici jsou publikace o použití makrolidů u nemocí, jako je například revmatoidní artritida a cystická fibróza (Arayssi et al., Programm and Abstracts of the International conference on macrolides, azalides, streptogramins and ketolides, 21-23.

Spain, Abstract 6, Singh, J. Assoc. Phys,

1998, 351:

ledna 1998, Barcelona,

547, Jaffe et al., Lancet, relevantních farmakologických účinků publikováno, že erythromycin inhibuje inhibicí sekrece hlenu a vody epitelovými buňkami, inhibuje akumulaci neutrofilů v zánětlivé oblasti

India, 1989, 37:

420). Co se týče makrolidů, hypersekreci bylo díky

Také díky

9 ···· ·· · • · · · · ··· • · · ···· · 9 9 9 • · · · · · · · 9·*·· inhibici jejich přichyceni ke kapilárám, sekreci IL-8 epitelovými buňkami a sekreci IL-8 a LTB₄ samotnými neutrofily. Jeho prospěšné účinky, při difúzní panbronchiolitidě také zahrnují redukci produkce superoxidů a redukci hladiny proteolytických enzymů v plících.

Bylo ukázáno, že azithromycin významně zlepšuje plicní funkce, ale základní mechanismus je nejasný (Jaffe et al., Lancet, 1998, 351: 420), zatímco bylo publikováno, že roxithromycin potlačuje růst fibroblastů nosních polypů (Nonaka et al., Am, J. Rhinol., 1999, 13: 267-272, Yamada et al., Am. J. Rhinol., 2000, 14: 143-148).

Zatímco v publikované literatuře existují silné důkazy, že makrolidy s 14-členným kruhem, jako je například erythromycin, clarithromycin a roxithromycin, inhibují in vitro produkci IL-8 a chemotaxi neutrofilů, důkazy pro to, že makrolidy s 15-členným kruhem, jako je například azithromycin, třebas jen in vitro projevují podobný protizánětlivý účinek, jsou omezeny (Criqui et al., Eur. Respir. J., 2000, 15: 856-862).

V patentu Spojených Států č. 4 886 792 byly popsány inhibiční účinky 15-členných makrolaktonů na degranulaci neutrofilů, ale postrádaly sacharidové substituenty azithromycinu. Bylo publikováno, že azithromycin indukuje apoptózu v lidských neutrofilech in vitro, ale byl bez účinku na oxidativní metabolismus nebo produkci IL-8 (Koch et al., J. Antimicrob. Chemother., 2000, 46: 19-26). Pouze jedna studie prokázala, že azithromycin in vitro inhibuje chemotaxi neutrofilů a tvorbu aktivního kyslíku (Sugihara, Kansenshogaku Zasshi J. Jpn. Assoc. Infec. Dis., 1997, 71: 329-336). Bylo také prokázáno, že azithromycin nemění hladiny TNF-a, IL-Ιβ nebo IL-6 alveolárních makrofágů nebo v krvi (Aubert et al., Pul. Pharmacol. Ther., 1998, 11: 263-269).

	7	· ···· ·· ···· • · · · · · • · · · · · · · · · · · · · ·· ·· ·· ···	• · · • · · • · · · • · · ··· • · ·
Byla navrhována	možnost,	že azithromycin díky	svému
15-člennému kruhu	postrádá	potřebnou strukturu,	která

propůjčuje protizánštlivou aktivitu 14-členným makrolidům a byla učiněna pravděpodobnější pozorováním, že 16-členné makrolidy, jako je například josamycin, nesnižují produkci IL8 (Takizawa et al·., Am. J. Resp. Crit. Care Med., 1997, 156: 266-271, Criqui et al., Eur. Respir. J., 2000, 15: 856-862).

Ve srovnání s makrolidovými antibiotiky, které mají 14-členný kruh, makrolidové sloučeniny s 15-členným kruhem mají několik výhod. Například erythromycin, jehož struktura je charakterizována 14-členným aglukonovým kruhem, je v kyselém prostředí snadno konvertován na anhydroerythromycin, což je inaktivní C-6/C-12 metabolit spiro-ketalové struktury (Kurath et al., Experienta, 1971, 27: 362). Na rozdíl od svého mateřského antibiotika erythromycinu projevuje azithromycin zlepšenou stabilitu v kyselém médiu. Kromě toho azithromycin projevuje významně vyšší koncentraci v tkáních. Díky jeho zlepšené in vitro aktivitě proti gram-negativním mikroorganismům byla dokonce testována možnost jedné dávky (Ratshema et al., Antimicrob. Agents Chemother., 1987, 31: 1939).

Základní technický problém předkládaného vynálezu je tedy poskytnout zlepšené přípravky, konkrétně zlepšené způsoby a aplikace použitelné pro léčení neinfekčních zánětlivých nemocí s převahou neutrofilů, ve kterých účinná složka projevuje výhodné protizánštlivé aktivity makrolidových sloučenin majících 14-členný laktonový kruh, a také zlepšenou stabilitu a vysokou tkáňovou koncentraci makrolidových sloučenin majících 15-členný kruh.

•4 44·· · 4 · · 4 · 444 444

4 4 · 4444 4 444 «444 444· 4···

4444 44 4 44 4

44 44444 4· 4

Podstata vynálezu

Předkládaný vynález řeší výše uvedený problém použitím účinné složky vybrané ze skupiny, kterou tvoří azithromycin, jeho farmaceuticky přijatelný derivát, jeho farmaceuticky přijatelný hydrát, jeho farmaceuticky přijatelný komplex nebo chelát a jeho farmaceuticky přijatelná sůl, pro výrobu farmaceutických přípravků pro léčbu neinfekčních zánětlivých nemocí s převahou neutrofilů u lidí a zvířat.

Na rozdíl od omezených účinků azithromycinu na funkci neutrofilů in vitro popsaných v oboru, podle předkládaného vynálezu bylo překvapivě zjištěno, že azithromycin podávaný lidem in vivo má široký rozsah protizánětlivých aktivit a je velmi užitečný v léčbě zánětlivých nemocí charakterizovaných infiltrací neutrofilů a tkáňovým poškozením spojeným s neutrofily.

V klinické zkoušce prováděné na zdravých dobrovolnících byl sledován vliv azithromycinu na vybrané parametry spojované se zánětem. Bylo tedy zjištěno, že podávání azithromycinu stimuluje degranulaci humánních neutrofilů, jak bylo ukázáno silnou změnou koncentrace primárních enzymů azurofilních zrn, jako je například myeloperoxidáza (MPO), N-acetyl-p-Dglukosaminidáza (NAGA) a β-glukuronidáza.

Biologická závažnost MPO aktivity v granulocytech je silná na kyslíku závislá antimikrobiální aktivita spojená s mobilizací všech zrn v zánětlivých granulocytech v zánětlivém procesu, obzvláště po fagocytárním podnětu imunitními komplexy. Po aplikaci azithromycinu se aktivita MPO v krevním nátěru neutrofilů silně snížila a vrátil se k výchozím hodnotám až po 28 dnech. Takto bylo zjištěno, že degranulace obdařená nižší MPO denzitou neutrofilů, jak bylo

9999 ·· ····

9 9 9 9 9 9 9 9

9 9 9 9 999 · · · · • · « · 9 9 9 9 9 9 999

9 9 9 9 9 9 9 9 · «· 9 9 9 9 999 99 · určeno cytochemickým vyšetřením, byla spojena s nižšími koncentracemi MPO při testu ELISA v lyzátech neutrofilů.

N-acetyl-p-D-glukosaminidáza (NAGA) a β-glukuronidáza jsou lysozomální enzymy, které jsou oba lokalizovány v azurofilních (primárních nebo peroxidáza-pozitivních) zrnech neutrofilů. Protože během zánětu nastane degranulace neutrofilů, oba enzymy jsou ukazovatelé degranulace a mohou být použity pro hodnocení reaktivity neutrofilů. Studie azithromycinu ukázaly, že po aplikaci azithromycinu se značně zvýšila aktivita NAGA v séru. Ještě 28 dnů po poslední dávce azithromycinu byly sérové NAGA hodnoty ještě o 70 % vyšší než výchozí hodnoty. Zvýšení NAGA v séru bylo doprovázeno snížením enzymové aktivity PMN. Aktivita β-glukuronidázy v séru nevykazovala žádné změny během prvního dne po poslední dávce azithromycinu, ale poté se zvýšila. 28 dnů po poslední dávce azithromycinu byla aktivita glukuronidázy vyšší o 40% než na začátku. Aktivita β-glukuronidázy v PMN klesala v nejbližších hodinách po poslední dávce azithromycinu, ale pak se zvýšila. 28 dnů po poslední dávce azithromycinu byla aktivita β-glukuronidázy v PMN o hodně vyšší než na začátku.

Kromě toho podle vynálezu bylo ukázáno, že azithromycin inhibuje tvorbu reaktivních druhů kyslíku ze stimulovaných neutrofilů, jak bylo prokázáno inhibicí chemiluminiscence vznikající ve stimulovaných neutrofilech. Že azithromycin je inhibitorem oxidativního vzplanutí neutrofilů bylo dále prokázáno s použitím testovacího systému cytochromu c. Studie také odhalily, že azithromycin má také dlouhodobý účinek na koncentraci buněčné glutathionperoxidázy (GSHPx) a glutathionreduktázy, dvou enzymů, které kontrolují biologické účinky volných radikálů, které jsou zapojeny do patogeneze velkého počtu nemocí. Tvorba volných radikálů a porucha oxidačně redukčního stavu může modulovat expresi celé řady ·« ···· ·· ···· ·♦ · • · · · · * ··· • · · · · ··· · 9 · · • · · · · · · · · · ···· ···· ·» * ·»· ·· ·· »· ··* ·· · zánětlivých molekul, což ovlivňuje určité buněčné procesy vedoucí k zánětlivým procesům. Azithromycin tedy poskytuje východisko pro léčbu celé řady nemocí, jako je například COPD, při kterých se stává tvorba radikálů neutrofily nadměrnou.

Studie také potvrdila, že azithromycin indukuje apoptózu, tj. programovanou buněčnou smrt, určitých buněčných typů. Apoptóza je důležitý mechanismus kompletní imunitní reakce. Třídenní podávání azithromycinu vyvolalo opožděný proapoptotický účinek na granulocyty, jak ukázala morfologie krevního nátěru. Počet apoptotických buněk dosáhl svého maxima 28 dnů po poslední dávce azithromycinu, což svědčí pro to, že se snižoval počet aktivních potenciálně škodlivých neutrofilů.

Ve studii byly také zjištěny další protizánětlivé účinky azithromycinu. Na rozdíl od předchozích studií (Koch et al.,

J. Antimicrob. Chemother., 2000, 46: 19-26) bylo podle vynálezu zjištěno, že azithromycin má výrazný inhibiční účinek na uvolňování IL-8 a také GRO-α. Interleukin-8 (IL-8) je člen podrodiny CXC chemokinů specifických pro neutrofily. Je to silný neutrofilní chemotaktický a aktivační faktor (Oppenheim, Ann. Rev. Immunol., 1999, 9: 617). IL-8 je exprimován jako reakce na zánětlivé podněty. IL-8 zpožďuje spontánní a TNF-azprostředkovanou apoptózu humánních neutrofilů. Na rozdíl od účinku na IL-8, azithromycin postupně zvyšuje sérovou koncentraci cytokinu IL-1, přičemž nejvyšší IL-1 koncentrace byla zjištěna 24 hodin po poslední dávce azithromycinu. Nicméně sérová koncentrace dalšího cytokinu, IL-6, kontinuálně klesala.

Na rozdíl od časnějších publikací (Semaan et al., J. Cardiovasc. Pharmacol., 2000, 36: 533-537), ve kterých léčba azithromycinem neovlivnila významně plazmatické hladiny rozpustné VCAM, studie prováděné podle předkládaného vynálezu jasně ukazovaly výrazný pokles plazmatických hladin sVCAM už • · · · hodin po léčbě azithromycinem.

Výsledky získané podle vynálezu demonstruji, že třídenní léčba zdravých (lidských) pacientů standardním antlbakteriálním dávkovacím schématem azithromycinu má pronikavé účinky na enzymy neutrofilních zrn, oxidativní vzplanutí, oxidativní protektivní mechanismy a chemokiny pocházející z neutrofilů a cirkulující IL-1, IL-6, IL-8, a má také opožděné účinky na apoptózu neutrofilů a na rozpustné adhezivní molekuly.

Proto podle předkládaného vynálezu může být azithromycin použit jako cenné profylaktické a/nebo terapeutické agens u neinfekčních zánětlivých nemocí s převahou neutrofilů.

Následující definice jsou uvedeny pro objasnění a definici významu a rozsahu různých termínů použitých pro popis předkládaného vynálezu.

Termín neinfekční zánětlivé onemocnění s převahou neutrofilů se týká zánětlivých nemocí, poruch nebo stavů, které jsou následkem tkáňového poškození, chemického záření nebo imunitních procesů, ale ne invaze mikroorganismů, jako jsou například viry, baktérie, a které jsou charakterizovány neutrofily, které jsou vstupujícími do tkáně a zánětlivých

U některých neinfekčních houby, prvoci a podobně, infiltrací zanícené tkáně prvními zánětlivými buňkami zesilujícími zánětlivou reakci.

nemocí zůstávají neutrofily dominantním buněčným typem v zanícené oblasti, dokonce i když je reakce dlouhodobá díky pokračující přítomnosti podnětů pro infiltraci a aktivaci neutrofilů. Příklady tedy jsou: chronická obstrukčňí plicní nemoc (COPD), syndrom respirační tísně dospělých (ARDS) a neutrofilní dermatózy. Další neinfekční zánětlivé nemoci s převahou neutrofilů zahrnuji nemoci, jejichž základním podnětem je chronický patologický jev, který není závislý na neutrofilech. Například autoimunní nemoci jsou hlavně způsobeny rozvojem imunitní reakce na normální strukturální složky organismu a zahrnují aktivaci T lymfocytů s možnou produkcí autoprotilátek B lymfocyty. Například u revmatoidní artritidy (RA) jsou imunitní reakce namířeny proti strukturálním složkám kloubů. Nicméně u RA a dalších autoimunních nemocí se objevují akutní vzplanutí, která jsou charakterizována intenzivní infiltrací a aktivací neutrofilů. Tyto aktivní fáze chronického jsou s převahou neutrofilů, jejich je výrazná akumulace neutrofilů v synoviální tekutině pacientů s RA. U některých autoimunních nemocí je výrazná tvorba autoprotilátek vedoucí k tkáňovým depozitům imunitních komplexů antigenu a autoprotilátky a aktivaci komplementového systému. Neutrofily vstupují do tkáně při pokusu pohltit imunitní komplexy a infiltrace a aktivace neutrofilů je zhoršena aktivovanými faktory komplementu. Příkladem tohoto typu onemocnění je onemocnění ledvin, konkrétně glomerulonefritida, která má za následek výrazné poškození ledvin.

autoimunního zánětu důsledkem například

Proto termín neinfekční zánětlivé onemocnění s převahou neutrofilů zahrnuje bez omezení chronickou obstrukční plicní nemoc (COPD), syndrom respirační tísně dospělých (ARDS), bronchitidu, bronchiektazie, emfyzém, cystickou fibrózu, zánětlivá střevní onemocnění, dnavou artritida, autoimunní nemoci charakterizované akutní fází s převahou neutrofilů, jako je například revmatoidní artritida, autoimunní nemoci, ve kterých je infiltrace neutrofilů zhoršena aktivovanými faktory komplementu, jako je například glomerulonefritida, a kožní choroby, konkrétně všechny druhy neutrofilních dermatóz včetně psoriatických dermatóz, jako je například psoriáza a Reiterův • · • · · • · · · · ·· ··· · syndrom, autoimunní bulózní dermatózy, neutrofilní dermatózy s postižením cév, jako je například leukocytoklastická vaskulitida, Sweetův syndrom, pustulózní vaskulitida, erythema nodosum a familiární středomořská horečka a pyoderma gangrenosum.

Termín neinfekční zánětlivé onemocnění s převahou neutrofilů zahrnuje také všechna průvodní onemocnění, poruchy nebo chorobné stavy, které nastanou v důsledku neinfekčního zánětlivého onemocnění s převahou neutrofilů a které mohou postihnout tkáně nebo orgány organismu jiné, než které jsou postiženy zánětlivým onemocněním samotným. Příkladem jsou extraintestinální nemoci, jako je například uveitida a chronická hepatitida, která mohou být důsledkem zánětlivého střevního onemocnění.

Termín účinná složka nebo účinné činidlo se týká kterékoliv látky, která může ovlivnit nebo rozpoznat biologické buňky nebo jejich části, konkrétně buněčné organely nebo buněčné složky. Takové účinné složky nebo činidla jsou chemické povahy. Konkrétně, takové účinné složky nebo činidla jsou diagnostické látky nebo léčiva. V kontextu předkládaného vynálezu se termín účinné složky nebo účinná činidla týká konkrétně léčiv, tj. látek, které mohou být podávány jako preventivní opatření nebo během průběhu onemocnění, poruchy nebo chorobného stavu organismům, které tuto léčbu potřebují, aby se zabránilo nebo zmírnilo nebo eliminovalo onemocnění, porucha nebo chorobný stav, konkrétně neinfekční zánětlivé onemocnění s převahou neutrofilů.

V kontextu předkládaného vynálezu se termín léčba týká profylaktického a/nebo terapeutického účinku léčiva nebo léku, který je dále definován jako farmaceutický přípravek obsahující farmaceuticky nebo diagnosticky účinnou sloučeninu v kombinaci s alespoň jedním aditivem, jako je například • · · · • · • · · · · · · • · · · · · · · • · · · · · · · · · · • · · * · ··· · · · · · •· ····· ·· · nosič.

Termín azithromycin se týká makrolidové sloučeniny N-methyl-ll-aza-10-deoxo-10-dihydroerythromycinu A (9-deoxo~9dihydro-9a-methyl-9a-aza-9a-homoerythromycinu A) s 15-členným azalaktonovým kruhem, který může být získán Beckmannovým novým uspořádáním erythromycin A-oximu, pak následuje EschweilerovaClarkova redukční N-methylace v podstatě tak, jak bylo popsáno v patentu Spojených Států č. 4 517 359, patentu Spojených Států č. 4 328 334 a BE 892 357, přičemž celý obsah těchto týkající se způsobů výroby azithromycinu je formou odkazu plně zahrnut do popisu předkládané přihlášky.

Termín jeho farmaceuticky přijatelný derivát se týká netoxických funkčních ekvivalentů nebo derivátů azithromycinu, které mohou být získány substitucí atomů nebo skupin molekul nebo vazeb molekuly azithromycinu, přičemž základní struktura azithromycinu není změněna a které se liší od struktury azithromycinu v alespoň jedné poloze. Termín farmaceuticky přijatelný derivát zahrnuje například O-methylované deriváty azithromycinu, které mohou být získány v podstatě tak, jak bylo popsáno v patentu Spojených Států č. 5 250 518, přičemž obsah popisu tohoto dokumentu co se týče způsobů výroby 0methylovaných derivátů je kompletně zahrnut do obsahu popisu předkládané přihlášky.

Termín farmaceuticky přijatelný derivát zahrnuje také estery azithromycinu, které si zachovaly po hydrolýze esterové vazby biologickou účinnost a vlastnosti azithromycinu a nejsou biologicky nebo jinak nežádoucí. Techniky pro přípravu farmaceuticky přijatelných esterů jsou popsány například v práci March Advanced Organic Chemistry, 3. vydání, John Wiley & Sons, New York, 1985, s. 1152.

přijatelné estery použitelné jako předléčiva

Farmaceuticky jsou popsány v práci Bundgaard, H., ed., 1985, Design of Prodrugs, Elsevier • · · · • · • · • · · • · • · « • * · 4

·· ···

Science Publishers,

Amsterdam.

Termín jeho farmaceuticky přijatelný hydrát se týká netoxických tuhých nebo tekutých sloučenin azithromycinu, které si zachovaly biologické aktivity azithromycinu a jsou tvořeny postupem hydratace, přičemž se jedna nebo více molekul vody spojí s molekulou azithromycinu působením síly dipólové interakce. Termín zahrnuje například mono- a dihydráty azithromycinu.

Termín farmaceuticky přijatelné soli se týká solí netoxických alkalických kovů, kovů alkalických zemin a amonných solí obecně používaných, včetně amonia, baria, vápníku, lithia, hořčíku, draslíku, protamin-zinku a sodíku, které jsou připraveny metodami v oboru známými. Termín také zahrnuje netoxické, tj. farmaceuticky přijatelné kyselé adiční soli, který jsou obecně připraveny reakcí azithromycinu s vhodnou organickou nebo anorganickou kyselinou, jako je například acetát, benzoát, bisulfát, borát, citrát, fumarát, hydrobromid, hydrochlorid, laktát, laurát, maleát, napsylát, oleát, oxalát, fosfát, sukcinát, sulfát, tartrát, tosylát, valerát, apod.

Termín farmaceuticky přijatelný kyselá adiční sůl se týká solí, které si zachovaly biologickou účinnost a vlastnosti volných bází a které nejsou biologicky nebo jinak nežádoucí, tvořených s anorganickými kyselinami, jako je například bromovodíková kyselina, chlorovodíková kyselina, dusičná kyselina, fosforečná kyselina, sírová kyselina a organické kyseliny, jako je například octová kyselina, benzoová kyselina, skořicová kyselina, citrónová kyselina, ethansulfonová kyselina, fumarová kyselina, glykolová kyselina, maleinová kyselina, jablečná kyselina, malonová mandlová kyselina, methansulfonová kyselina, kyselina, šťavelová, propionová kyselina, p-toluensulfonová kyselina, • · • · « • ··« pyrohroznová kyselina, salicylová kyselina, jantarová kyselina, vinná kyselina, apod.

Soli podle vynálezu mohou být získány rozpuštěním azithromycinu ve vodném nebo vodném/alkoholovém rozpouštědle nebo v dalších vhodných rozpouštědlech s vhodnou bází, a pak izolací získané soli podle vynálezu evaporací roztoku, zmrazením a lyofilizací nebo přidáním dalšího rozpouštědla, např. diethyletheru, k vodnému a/nebo alkoholovému roztoku soli azithromycinu včetně separace nerozpustné surové soli. Pro přípravu alkalických solí azithromycinu jsou výhodně použity uhličitany nebo hydrouhličitany alkalických kovů. Připravené soli jsou volně rozpustné ve vodě.

Termín jeho farmaceuticky přijatelný komplex nebo chelát''· se týká netoxických komplexů a chelátů azithromycinu s dvojmocnými a/nebo trojmocnými kovy, které mohou být získány v podstatě tak, jak bylo popsáno v patentu Spojených Států č. 5 498 699, přičemž obsah popisu tohoto dokumentu co se týče způsobů výroby komplexů- a chelátů azithromycinu je kompletně zahrnut do obsahu popisu předkládané přihlášky. Jako kovy, které mohou tvořit komplexy a cheláty, mohou být použity kovy II. a III. skupiny, které mohou tvořit fyziologicky tolerované sloučeniny, konkrétně Mg²⁺, Al³⁺, Fe³⁺, Rh³⁺, La³⁺ a Bi³⁺. Výhodně je poměr azithromycinu ke kovu v rozsahu 1:1 až 1:4. Aby se získaly komplexy a cheláty azithromycinu, antibiotikum se reaguje ve formě volné báze nebo soli, konkrétně jako hydrochlorid, se solí dvojmocného a/nebo trojmocného kovu v poměru 2:1 při teplotě místnosti ve vodném roztoku nebo ve směsi vody a alkoholu v pH 8,0 až 11,0 s hydroxidem a/nebo uhličitanem kovu, jeho subsalicylátem nebo gelem. Výhodné příklady zahrnují cheláty azithromycinu s antacidy vybranými ze skupiny solí Al, Mg a Bi, cheláty azithromycinu se sukralfátem a cheláty azithromycinu s bismut subsalicylátem, ·· ···· ·· ···· ·· · ·· · · · · ··· • · · · · · ·· · ··· • · · · · · · · · · · · · · • · « · · · · · · · ·· ·· ·· ·*· ·· · které jsou ve formě gelu.

Termín farmaceuticky nebo terapeuticky přijatelný nosič se týká nosného média, které neinterferuje s biologickým účinkem účinné složky a které není toxické pro hostitele nebo pacienta.

Účinná složka vybraná ze skupiny, kterou tvoří azithromycin, jeho farmaceuticky přijatelný derivát, jeho farmaceuticky přijatelný hydrát, jeho farmaceuticky přijatelný komplex nebo chelát a farmaceuticky přijatelná sůl, může také být podávána zvířatům, včetně savců, jako jsou například hlodavci a primáti, včetně lidí, pro prevenci nebo redukci nebo eliminaci neinfekčních zánětlivých nemocí s převahou neutrofilů. Předkládaný vynález tedy zahrnuje způsoby terapeutické léčby takových chorobných stavů nebo nemocí, způsoby zahrnují podávání účinné složky podle vynálezu v množství dostatečném pro dosažení požadovaného účinku azithromycinu in vivo. Například účinná látka nebo složka podle předkládaného vynálezu může být podávána v terapeuticky nebo farmaceuticky účinném množství pro léčbu celé řady neinfekčních zánětlivých nemocí, včetně, ale bez omezení, COPD, ARDS a.neutrofilních dermatóz.

Termín terapeuticky nebo farmaceuticky účinné množství, jak se používá pro azithromycin nebo sloučeniny obsahující azithromycin a přípravky podle předkládaného vynálezu, se týká množství sloučeniny nebo přípravku postačujícího pro indukci požadovaného biologického výsledku. Tímto výsledkem může být zmírnění příznaků, symptomů nebo příčin onemocnění nebo kterákoliv další žádoucí změna biologického systému. V předkládaném vynálezu výsledek bude například v konkrétním výhodném provedení zahrnovat prevenci, eliminaci a/nebo redukci symptomů nebo příčin neinfekčního zánětlivého stavu s převahou neutrofilů akutními účinky na enzymy neutrofilních

AAAA

A A

A A A A A · A A A AAA

A A A · A A A A A · A A A A

AAAA AA A AAA

AA AA A * A A A AA A zrn, oxidativní vzplanutí, oxidativní protektivní mechanismy a chemokiny pocházející z neutrofilů a cirkulující IL-1, IL-6,

IL-8, a také opožděné účinky na apoptózu neutrofilů a rozpustné adhezivní molekuly. Ve výhodném provedení účinné složky podle předkládaného vynálezu budou podávány profylaktícky před propuknutím neinfekčního zánětlivého onemocnění s převahou neutrofilů.

V souladu s tím předkládaný vynález také poskytuje farmaceutické přípravky obsahující jako účinnou složku azithromycin, jeho farmaceuticky přijatelný derivát, jeho farmaceuticky přijatelný hydrát, jeho farmaceuticky přijatelný komplex nebo chelát a farmaceuticky přijatelnou sůl ve spojení s farmaceutickým nosičem nebo ředidlem. Přípravky podle tohoto vynálezu mohou být podávány systémově nebo topicky, konkrétně intravaskulárním, perorálním, plicním, parenterálním podáváním, např. intramuskulární, intraperitoneální, intravenózní (i.v.) nebo subkutánní injekcí nebo inhalací, např. prostřednictvím jemné práškové formulace, transdermální, nazální, vaginální, rektální nebo sublingvální cestou podávání a mohou být formulovány v lékové formy vhodné pro každý způsob podání. Účinná látka nebo složka je podávána výhodně ve farmaceuticky účinném množství.

Tuhé lékové formy pro perorální podávání zahrnují tobolky, lingvety, tablety, pilulky, prášky, lipozomy, náplasti, obaly s opožděným uvolňováním a granule. V takových tuhých lékových formách je účinná sloučenina smíchána s alespoň jedním inertním farmaceuticky přijatelným nosičem, jako je například laktóza, sacharóza nebo škrob. Takové lékové formy mohou také obsahovat další látky jiné než inertní ředidla, např. lubrikanty, jako je například stearát hořečnatý. V případě tobolek, tablet a pilulek mohou lékové formy také obsahovat •Φ φφφφ φφ φφφφ φ· · • Φ · · · · φφφ φ φ · · φφφφ φ φφφ φ φ φφφ φ φφφ φφφ* φφφφ φ φ · φφφ φφ φφ φφφφφ φφ · bobtnavá a/nebo pufrovací, a také aromatizační činidla. Tablety a pilulky mohou být navíc připraveny s enterosolventními obaly.

Tekuté lékové formy pro perorální podávání zahrnují farmaceuticky přijatelné emulze, roztoky, suspenze, sirupy, přičemž tinktury obsahují inertní ředidla obecně používaná v oboru, jako je například voda. Kromě takových inertních ředidel mohou přípravky také zahrnovat adjuvancia, jako jsou například soli pro úpravu osmotického tlaku (tonizující, izotonizující soli), sloučeniny upravující pH (pufrující činidla), činidla umožňující penetraci kůží, smáčedla, emulgátory a suspendující činidla a sladidla, příchutě a aromatizační činidla.

Farmaceutické přípravky podle předkládaného vynálezu pro parenterální podávání zahrnují sterilní vodné nebo nevodné roztoky, suspenze nebo emulze. Příklady nevodných rozpouštědel nebo vehikul jsou propylenglykol, polyethylenglykol, rostlinné oleje, jako je například olivový olej a kukuřičný olej, želatina a injekční organické estery, jako je například ethyloleát. Takové lékové formy mohou také obsahovat adjuvancia, jako jsou například konzervační činidla, smáčedla, emulgátory a dispergační činidla. Mohou být sterilizovány například filtrací přes filtr zadržující baktérie, zahrnutím sterilizačních činidel do přípravků, ozářením přípravků nebo zahříváním přípravků. Mohou také být vyráběny s použitím sterilní vody nebo některých dalších sterilních injekčních médií bezprostředně před použitím.

Formulace pro injekci budou obsahovat fyziologicky přijatelné médium, jako je například voda, fyziologický roztok, PBS, vodný ethanol, vodné ethylenglykoly apod. Ve vodě rozpustná konzervační činidla, která mohou být použita, zahrnují bisulfit sodný, thiosulfát sodný, askorbát, • · ···· benzalkoniumchlorid, chlorbutanol, thimerosal, fenylmerkuriborát, parabeny, benzylalkohol a fenylethanol. Tato činidla mohou být přítomna v individuálním množství přibližně od 0,001 do přibližně 5 % hmotnosti a výhodně přibližně 0,01 až přibližně 2 %. Vhodná ve vodě rozpustná pufrovací činidla, která mohou být použita, jsou uhličitany, fosfáty, hydrouhličitany, citráty, boráty, acetáty, sukcináty alkalických kovů nebo kovů alkalických zemin apod., jako je například fosfát, citrát, borát, acetát, hydrouhličitan a uhličitan sodný. Aditiva, jako je například karboxymethylcelulóza, mohou být použita jako nosič v množství přibližně od 0,01 do přibližně 5 % hmotnosti. Formulace se bude měnit v závislosti na účelu formulace, konkrétním použitém terapeutickém režimu pro léčení onemocnění, zamýšlené léčbě, apod.

Přípravky pro rektální nebo vaginální podávání jsou výhodně čípky, které mohou obsahovat, kromě účinné látky excipienty, jako je například kakaové máslo nebo vosk pro přípravu čípků. Přípravky pro nazální nebo sublingvální podávání jsou také připraveny se standardními excipienty v oboru dobře známými.

Přípravky obsahující účinnou látku nebo složku podle předkládaného vynálezu mohou být podávány pro profylaktické a/nebo léčebné ošetření. V terapeutických aplikacích jsou přípravky podávány pacientovi, který už onemocněním trpí, jak bylo popsáno výše, v množství dostatečném vyléčit nebo alespoň částečně zastavit symptomy onemocnění a jeho komplikace, tj. v terapeuticky účinném množství.

V profylaktických aplikacích přípravky obsahující účinnou látku nebo složku podle předkládaného vynálezu jsou podávány pacientovi, který je vnímavý ke konkrétnímu onemocnění nebo je pro něj rizikový jinak. Takové množství je definováno jako · ·*»·

9999

9 9 9 9 9 9 · · • 9 · 9 9 9 99 9 9 9 9 • 9 999 9 ·99 9999

9999 99 9 99 9

99 99 999 99 9 profylakticky účinná dávka. Při tomto použití přesné množství opět závisí na pacientově stavu zdraví a hmotnosti.

Farmaceutické přípravky podle předkládaného vynálezu mohou také být podávány ve formě depotního přípravku, jako je například přípravek s pomalým uvolňováním. Takový přípravek s pomalým uvolňováním může obsahovat částice účinné látky nebo složky v matrici, vytvořené např. z kolagenu.

Množství účinné látky nebo složky nutné pro účinnou terapii závisí na mnoha různých faktorech, včetně způsobu podávání, cílového místa, fyziologického stavu pacienta a dalších podávaných léčivech.

Účinná látka nebo složka podle předkládaného vynálezu vybraná ze skupiny, kterou tvoří azithromycin, jeho farmaceuticky přijatelný derivát, jeho farmaceuticky přijatelný hydrát, jeho farmaceuticky přijatelný komplex nebo chelát a jeho farmaceuticky přijatelná sůl, je účinná v léčení neinfekčních zánětlivých nemocí s převahou neutrofilů, když je podávána v rozsahu přibližně od 10 mg do přibližně 2000 mg za den, konkrétně přibližně od 30 do přibližně 1500 mg. Použitá specifická dávka je regulována konkrétním léčeným chorobným stavem, cestou podání, a také úsudkem ošetřující klinika v závislosti na faktorech, jako je například závažnost chorobného stavu a věk a všeobecný zdravotní stav pacienta.

Účinné látky nebo složky podle předkládaného vynálezu mohou být podávány samotné nebo spolu s dalšími léky běžně používanými k léčbě neinfekčních zánětlivých nemocí s převahou neutrofilů, jako jsou například nesteroidní protizánětlivé agens, jako jsou například methylxantinová nesteroidní protizánětlivé agens, steroidní protizánětlivé agens, imunomodulátory, imunosupresiva, bronchodilatancia, antirevmatika, kortikosteroidy, P2-agonisté, cholinergní ·· ·»··

I ·»· · • · • · · · • · • · · • ···· antagonisté, apod., přičemž dávka později uvedených může být eventuálně redukována o 50 % nebo 25 % díky protizánětlivému účinku účinných složek podle předkládaného vynálezu.

Přípravek, výhodně přípravek rozpustný ve vodě, podle vynálezu může dále obsahovat ve vodě rozpustný protein pro injekci do tělesných tekutin, který nevykazuje žádnou podstatnou farmakologickou aktivitu v použité koncentraci v jedné jednotkové lékové formě podle předkládaného vynálezu (dále v tomto textu uváděn jako protein rozpustný ve vodě). Jako takový protein ve vodě rozpustný je výhodný sérový albumin, globulin, kolagen a/nebo želatina. Tento protein může být přidáván v množství obecně používaném v injekčních farmaceutických přípravcích. Tak například poměr hmotnosti mezi proteinem rozpustným ve vodě a účinnou látkou nebo složkou podle předkládaného vynálezu je přibližně 0,0001:1 až 100:1, výhodně přibližně 0,001:1 až přibližně 10:1 nebo výhodněji přibližně 0,01:1 až přibližně 1:1.

Dále se vynález také týká výše uvedených účinných látek nebo složek samotných a přípravků, které je obsahují, konkrétně, v sušené a/nebo čisté formě nebo ve vodném nebo vodném/alkoholovém roztoku. pH roztoku připraveného z přípravku rozpustného ve vodě nebo účinné látky podle předkládaného vynálezu by mělo být takové, že pH neprojeví žádný nežádoucí vliv na aktivitu farmakologicky účinného peptidu, ale je v rozsahu přijatelném pro injekce obecně a dále, takové, že pH nezpůsobí velkou změnu ve viskozitě roztoku ani neumožní tvorbu precipitátu nebo podobně. Roztok by měl výhodně mít pH přibližně konkrétně 5,3 až 5,5.

až 7, výhodně 5 až 6,

Když přípravek podle vynálezu přeměněn na vodný roztok pro farmakologicky účinné látky nebo rozpustný podávání, složky nebo ve vodě je koncentrace její soli ·· ·««· 99 ···♦ ·· · • 9 · · · · · · · ·· 9 9 999· 9 99· • · 999 9 999 99999 ······ 9 9 9 · • 9 ·· 99999 ·· · v roztoku by měla výhodně být přibližně 0,0000001 až 10 % (hmotnost/objem), výhodněji přibližně 0,000001 až 5 % (hmotnost/objem) nebo nej výhodněji přibližně 0, 00001 až 1% (hmotnost/objem).

Přípravek podle předkládaného vynálezu by měl výhodně mít jednotkovou lékovou formu obsahující farmakologicky účinnou látku nebo složku podle vynálezu a pokud je potřebné spolu s dalšími aditivy, jako je například výše uvedený protein rozpustný ve vodě. Tak například dvě nebo tři složky uvedené výše se vyskytují v ampulce nebo lahvičce rozpuštěním nebo suspenzí ve sterilní vodě nebo sterilním fyziologickém roztoku. V tomto případě způsob přípravy může obsahovat smíchání roztoku farmakologicky účinné látky nebo složky a dále pokud je potřebné roztoku aditiva nebo přidání aditiva v práškové formě k roztoku farmakologicky účinné látky nebo složky nebo kterákoliv další kombinace vhodných postupů. Léková forma může také být připravena přidáním sterilní vody nebo sterilního fyziologického roztoku k lyofilizátu nebo prášku sušenému ve vakuu, ve kterém se současně vyskytují farmakologicky účinná látka a aditivum, pokud je potřebné. Tato jednotková léková forma může obsahovat jedno nebo více obvyklých aditiv, jako jsou například činidla upravující pH (např. glycin, kyselina chlorovodíková, hydroxid sodný), lokální anestetika (např. xylokain hydrochlorid, chlorbutanol), izotonizující činidla (např. chlorid sodný, mannitol, sorbitol), emulgátory, inhibitory adsorpce (např. Tween®- 60 nebo 80), talek, škrob, laktóza a tragant, stearát hořečnatý, glycerol, propylenglykol, konzervační činidla, benzylalkohol, methylhydroxybenzoát a/nebo hydrogenovaný arašídový olej. Tato jednotková léková forma může dále obsahovat farmaceuticky přijatelné excipienty, jako je například polyethylenglykol 400 nebo dextran.

·· tttt ···· ·· * • · · · · · · · · • · « · · · ·· · · · · • · ···· · · · · ···· ···· ·· · · · · ·· ♦ · · · ·· · ·· ·

Přípravek podle předkládaného vynálezu je vytvořen smícháním těchto složek podle obvyklých způsobů. Cíl smíchání složek předkládaného přípravku by měl být takový, aby aktivita farmakologicky účinné látky byla udržena a tvorba bublin se během postupu minimalizovala. Složky jsou vloženy do nádoby (například láhve nebo bubnu) buď současně nebo ve kterémkoliv pořadí. Atmosféra v nádobě může být například sterilní čistý vzduch nebo sterilní čistý plynný dusík. Výsledný roztok může být přenesen do malých lahviček nebo ampulek a může být dále podroben lyofilizaci.

Tekutá forma nebo forma práškového lyofilizátu přípravku podle předkládaného vynálezu může být rozpuštěna nebo dispergována v roztoku biologicky rozložitelného polymeru, jako je například kopolymer póly(mléčná-glykolová kyselina), póly(hydroxymáselná kyselina), kopolymer póly(hydroxymáselnáglykolová kyselina) nebo jejich směs, a pak mohou být formulovány, například do filmů, mikrotobolek (mikrosféry) nebo nanotobolek (nanosféry), konkrétně ve formě měkkých nebo tvrdých tobolek.

Kromě toho přípravek podle předkládaného vynálezu opouzdřený v lipozomech obsahující fosfolipidy, cholesterol nebo jejich deriváty mohou být dále dispergovány ve fyziologickém roztoku nebo roztoku hyaluronové kyseliny rozpuštěné ve fyziologickém roztoku.

Měkké tobolky mohou být plněny tekutou formou přípravku podle předkládaného vynálezu. Tvrdá tobolka může být plněna lyofilizovaným práškem přípravku podle předkládaného vynálezu nebo lyofilizovaný prášek předkládaného přípravku může být komprimován do tablet pro rektální podávání nebo perorální podávání, v daném pořadí.

Přípravek podle předkládaného vynálezu může být samozřejmě dodávaný v předem naplněné stříkačce pro autoaplikaci.

©· ©φφ© ·© ΦΦΦ· φ· · φ © φ φφφ φφ© ·· · ·©©·· ·©·· • · © · © · · © · · ·©© · ···· ·· φ ·· ♦ φφ φφ φ© ··· ·· ·

Ačkoli výše jsou specificky popsána pouze výhodná provedení vynálezu, rozumí se, že jsou možné modifikace a variace vynálezu, aniž by došlo k odchýlení od vynálezecké myšlenky a zamýšleného rozsahu předkládaného vynálezu. Další výhodná provedení předkládaného vynálezu jsou uvedena v patentových nárocích.

Příklady provedení vynálezu

Přiklad 1

Na zdravých dobrovolnících byla prováděna klinická zkouška a byl sledován vliv azithromycinu podávaného v dávce 3 x 500 mg na vybrané zánětlivé parametry.

Podávání léku, odběr krevních vzorků a plazmy

Každý pacient dostal dvě standardní tobolky s 250 mg azithromycinu (Sumamed®, PLIVA Záhřeb) ve třech po sobě jdoucích dnech. Bezprostředně před podáním léčby a 2 hodiny a 30 minut, 24 hodin a 28 dnů po třetí a poslední dávce azithromycinu byla odebrána krev z kubitální žíly do zkumavky obsahující EDTA. Byly odebrány alikvoty pro počítání buněk, přípravu krevních nátěrů, izolaci polymorfonukleárních buněk a séra.

Analýza enzymů primárních, azurofilních zrn

Zrna leukocytů jsou organely vázané v membráně obsahující řadu antimikrobiálních proteinů. Nemluvě o tom, že obsahují φ

4444

444» • 4 · * · · 4 4 4 • 4 4 4 4 · 4« 4··· • 4 4444 4 · · 4 ··*

4444 4 4 4 44 4

4« «4 ··· ·· * degradační enzymy, které mohou být extracelulárně sekretovány z neutrofilů nebo jinak uvolněny do fagocytárních vezikul, membrány mnoha typů těchto zrn a vezikul obsahuji důležité molekuly, jako jsou například určité receptory (např. fMLP receptor) a cytochrom b NADPH oxidázy.

a) Analýza myeloperoxidázy

Enzym myeloperoxidáza (MPO) je protein o velikosti 135 000 D obsahujíc! dva těžké a dva lehké řetězce o velikosti 55 000 a 15 000 D. MPO je uložena v primárních nebo azurofilnich zrnech granulocytárnich buněk. Funkci MPO je poskytnout reaktivní metabolity kyslíku, které jsou esenciální pro mikrobicidní aktivitu neutrofilů. Tvorba metabolitů kyslíku je závislá na složkách MPO-negativních zrn (která obsahující f lavocytochrom b₅₅8, esenciální složku NADPH oxidázy) a na složkách azurofilnich MPO pozitivních zrn. MPO transformuje relativně neškodný produkt NADPH oxidázy, H₂O₂, na kyselinu chlornou. Biologická relevance MPO aktivity v granulocytech je silná na kyslíku závislá antimikrobiální aktivita spojená s mobilizací všech zrn v zánětlivých granulocytech v zánětlivém procesu, obzvláště po fagocytárním podnětu imunitními komplexy.

Aktivita MPO byla hodnocena z intenzity barvení neutrofilů v krevních nátěrech a v buněčných lyzátů v testu ELISA. Po fixaci ve směsi ethanolu a formaldehydu byly krevní nátěry inkubovány v substrátovém roztoku obsahujícím peroxid vodíku a benzidin (SIGMA). Po inkubaci byly krevní nátěry barveny kontrastním barvivém dle Giemsy. Byla vyhodnocena hodnota MPO positivity na 100 granulocytech a ohodnocena 0 až 4+ na základě intenzity precipitovaného barviva v cytoplasmě. Výsledná hodnota mohla tedy být 0 až 400. Normální hodnoty rozsahu skóre (290-390) byly získány z této studie před φφ φφφφ φφ φφφφ φφ φ •Φ φ φφφ «φφ φφφ φ φ φφφ φ φφφ φφ φφφφ φφφφ φφφφ φφφφφφ φφφφ

Μ ΦΦ ΦΦ Φ·Φ ·Φ * podáváním azithromycinu. Aktivita MPO byla také hodnocena na digitálním obraze krevního nátěru získaném pomocí digitálního fotoaparátu při vysokém zvětšení (x 1000) světelného mikroskopu. Aktivita MPO v krevním nátěru neutrofilů klesala od 2 hodin a 30 minut do 24 hodin po poslední dávce azithromycinu a vrátila se na výchozí hodnotu po 28 dnech (tabulka 1). Koncentrace enzymového proteinu MPO určená testem ELISA v lyzátech neutrofilů je ukázána v tabulce 1. Změna koncentrace enzymového proteinu v neutrofilech měla stejný profil jako změna intracelulární enzymové aktivity, klesala od 2 hodin a 30 minut do 24 hodin po poslední dávce azithromycinu a vrátila se na výchozí hodnotu po 28 dnech. Oba metodologické přístupy stanovení MPO se navzájem potvrdily. Degranulace přítomná při nižší neutrofilní denzitě MPO určená cytochemickým vyšetřením byla spojena s nižší koncentrací MPO v testu ELISA v lyzátech neutrofilů.

b) Analýza N-acetyl-p-D-glukosaminidázy (NAGA) a β-glukuronidázy

Glykosidázy jsou enzymy, které katalyzují hydrolýzu glykosidové vazby oligosacharidů a dalších glykosidů. Jsou specifické pro glykosidovou část substrátové molekuly. N-acetyl-^-D-glukosaminidáza (NAGA) a β-glukuronidáza jsou takovými enzymy. Jsou to lysozomální enzymy, oba jsou lokalizovány v azurofilních (primárních, peroxidázapozitivních) zrnech neutrofilů. Protože během zánětu je přítomná degranulace neutrofilů, mnozí autoři si zvolili tyto enzymy jako ukazovatele degranulace a pro stanovení reaktivity neutrofilů. Katalytická koncentrace obou enzymů v séru a v lyzátech neutrofilů byla určována s použitím fluorimetrického způsobu popsaného autory O'Brien et al. (New Engl. J. Med., 1970, 283: 15-20) pro NAGA a autory Glaser • · • · • · · · • · · · & Sly (J. Lab. Clin. Med., 1973, 82: 969) pro β-glukuronidázu.

Výsledky ukázaly (tabulka 1), že se aktivita NAGA v séru zvýšila přibližně o 30 % 2 hodiny a 30 minut po poslední dávce. 24 hodiny po poslední dávce byla přibližně o 50 % vyšší než výchozí hodnoty. O 28 dnů později byly sérové hodnoty NAGA ještě o 70 % vyšší než výchozí hodnoty. Zvýšení NAGA v séru bylo doprovázeno poklesem enzymové aktivity v PMN. 2 hodiny a 30 minut po poslední dávce byl zjištěn pokles NAGA v granulocytech přibližně o 70 %. O 24 hodin později se aktivita NAGA v PMN zvýšila přibližně o 30 %, ale byla ještě přibližně o 40 % nižší ve srovnání s výchozími hodnotami. Po 28 dnech se aktivita NAGA zvýšila o 40 % oproti výchozím hodnotám (tabulka 1).

Aktivita β-glukuronidázy v séru nevykazovala žádné změny během prvních 24 hodin po poslední dávce. O 28 dnů později byly hodnoty v séru přibližně o 40 % vyšší než na začátku. Aktivita β-glukuronidázy v PMN klesla přibližně o 20 % po 2 hodinách a 30 minutách a přibližně o 50 % 24 hodin později ve srovnání s výchozími hodnotami. Nicméně o 28 dnů později aktivita β-glukuronidázy v PMN byla mnohem vyšší (přibližně 300 %) ve srovnání s výchozími hodnotami (tabulka 1).

Při analýze aktivity glykosidáz je zřejmé, že azithromycin u zdravých dobrovolníků indukoval uvolňování 40 až 50 % enzymů z azurofilních zrn během 24 hodin po poslední dávce. Pokles aktivity NAGA v PMN byl doprovázen zvýšením v séru. Sérové aktivity těchto dvou enzymů ukazovaly nepatrné zvýšení oproti výchozím hodnotám (před podáním azithromycinu) 2 hodiny a 30 minut a 24 hodin po poslední dávce léku, s dalším zvýšením o 28 dnů později (tabulka 1).

Na rozdíl od toho, aktivity těchto dvou enzymů v lyzátech neutrofilů se během hodin po poslední dávce azithromycinu • · • · · · • · · · • · · · · ·· · snižovaly, pokles aktivity NAGA byl maximální po 2 hodinách a 30 minutách a vrátil se na výchozí hodnoty po 28 dnech. Buněčná aktivita β-glukuronidázy stále klesala 24 hodin po poslední dávce azithromycinu a zvýšila se hodně nad výchozí hodnoty po 28 dnech (tabulka 1).

Souhrnem, enzymy uvolňované z primárních, azurofilních zrn neutrofilů měly tendenci k tomu, že byly přítomné v séru v mírně vyšší aktivitě 2 hodin a 30 minut až 24 hodin po podání azithromycinu, zatímco v průběhu téhož časového období byly jejich aktivity nižší v neutrofilech periferní krve, což svědčí pro to, že byly uvolňovány degranulaci. NAGA byla uvolňována brzo po podání azithromycinu, zatímco MPO a β-glukuronidáza projevovaly opožděné uvolňování. Obnovení těchto enzymových aktivit se také různilo.

Studie oxidativního vzplanutí neutrofilů

Všechny aerobní organismy používají kyslík pro výrobu energie. Nicméně existuje mnoho indikací, že výhody s používáním kyslíku jsou spojeny s rizikem, že oxidativní proces může také způsobit poškození. Během fagocytózy, když jsou neutrofily stimulovány, podstupují oxidativní vzplanutí s tvorbou a uvolňováním metabolitů reaktivního kyslíku. Tyto reaktivní druhy kyslíku slouží jako hlavní mechanismus, kterým fagocyty zprostředkovávají svůj antimikrobiální účinek. Tyto reakce jsou charakterizovány rychlým vychytáváním kyslíku, po kterém následuje redukce kyslíku na superoxid (O₂”) . to je katalyzováno NADPH oxidázou s použitím NADPH nebo NADH jako dárce elektronů. Když tyto jsou obranné mechanismy namířeny nevhodně, nastane tkáňové poškození.

• · • · • · · ·

a) Stanovení vytvořením chemiluminiscence

Tvorba reaktivních druhů kyslíku aktivovanými buňkami je často určována měřením chemiluminiscence (CL). Druh vytvořeného radikálu reaguje s chemikálií produkující fotony (např. Luminol) a výsledná emise světla je měřena fotonkou. Chemiluminiscence je detekovatelná jako výsledek stimulace (např. fMLP) leukocytů a je mírou jejich oxidativní cytotoxické aktivity (Allen et al., Biochem. Biophys. Res. Commun., 1972, 47: 679).

Výsledky této studie uvedené v tabulce 1 ukazují, že azithromycin inhibuje chemiluminiscence tvořenou stimulovanými neutrofily izolovanými z krve lidí léčených azithromycinem.

b) testovací systém cytochromu c

Neutrofily byly inkubovány s cytochromem c a stimulovány fMLP (Cohen and Chovaniec, 1978, J. Clin. Invest. 61: 10811087) . Byly zaznamenávány absorbance v 550 nm a 540 nm a výsledky byly exprimovány jako delta A.

Oxidativní vzplanutí neutrofilů jako reakce na bakteriální peptid fMLP bylo inhibováno třídenním podáváním azithromycinu (tabulka 1) . S použitím jak cytochromu c tak luminolu jako testovacích systémů byla inhibice detekovatelná už 2 hodiny a 30 minut po poslední dávce azithromycinu, byla větší po 24 hodinách a nevrátila se k normálním hodnotám o 28 dnů později.

V důsledku toho je azithromycin pokládán za inhibitor oxidativního vzplanutí. Azithromycin tedy poskytuje východisko pro celou řadu nemocí, ve kterých se stává produkce radikálů neutrofily (oxidativní vzplanutí) nadměrnou, jako je například

COPD.

• · • · • · 9

9 9 9

Analýza glutathionperoxidázy a glutathionreduktázy

Volné radikály kyslíku a lipidové peroxidy jsou zapojeny do patogeneze velkého počtu nemocí. Biologické účinky volných radikálů jsou ín vivo kontrolovány celou řadou antioxidantů, jako je například a-tokoferol (vitamín C) , β-karoten, a antioxidační enzymy glutathionperoxidáza GSHPx, al., Clin. Chem. Lab Blood Cells Mol., antioxidační funkce (vitamín E) , askorbová kyselina redukovaný glutathion (GSH) (superoxiddismutáza, SOD, kataláza, CAT) (Benabdeslam et

Med., 1999, 37: 511-516, Mates et al. ,

103-109). Nedávno byly spojeny s protizánětlivými

1999, 25: definitivně a/nebo imunosupresivními vlastnostmi (Mates et al., Blood Cells Mol., 1999, 25: 103-109). Tvorba volných radikálů a poruchy oxidačně redukčního stavu mohou modulovat expresi celé řady zánětlivých molekul (Sundaresan et al., Science, 1995, 270: 296-299, Kaouass et al., Endocrine, 1997, 6: 187-194), což postihuje určité buněčné procesy vedoucí k zánětlivým procesům, což exacerbuje záněty a působí tkáňové poškození (Tsai et al., FEBS Lett., 1997, 436: 411-414).

Buněčná protein, ve (GSHPx) je tetramerní glutathionperoxidáza kterém každá ze čtyř totožných podjednotek obsahuje jeden atom selenu (Se) ve formě selenocysteinu v aktivním místě (Misso et al., J. Leukoc. Biol., 1998, 63: 124-130). GSHPx má úlohu v detoxikaci H2O2 a konvertuje lipidové hydroperoxidy na netoxické alkoholy (Akkus et al., Clin. Chim. Acta, 1996, 244: 221-227), Urban et al. , Biomed &

Pharmacother. , 1997, 51: 388-390). V této studii byly zjišťovány změny aktivity intracelulární GSHPx PMN u zdravých dobrovolníků léčených azithromycinem s použitím dostupné soupravy RANSEL (Randox Laboratories). katalyzuje oxidaci glutathionu V přítomnosti glutathionreduktázy a komerčně

GSHPx kumen-hydroperoxidem. NADPH je oxidovaný • · ·· · · ··· ·· glutathion okamžitě konvertován na redukovanou formu se současnou oxidací NADPH na NADP⁺. Byl změřen pokles absorbance ve 340 nm.

Glutathionreduktáza je ubikvitární enzym, který katalyzuje redukci oxidovaného glutathionu (GSSG) na glutathion (GSH). Glutathionreduktáza je esenciální pro glutathionový oxidačně redukční cyklus, který udržuje adekvátní hladiny redukovaného buněčného GSH. GSH slouží jako antioxidant, reaguje s volnými radikály a organickými peroxidy v transportu aminokyselin a jako substrát pro GSHPx a glutathion S-transferázy v detoxikaci organických peroxidů a metabolismu xenobiotik. Glutathionreduktáza byla určována s použitím BIOXYTECH® GR340

TM kolorimetrického testu pro glutathionreduktázy (OXIS

International, lne.). Krátce, oxidace NADPH na NADP⁴katalyzována limitující koncentrací glutathionreduktázy.

Aktivita GSHPx v lyzátech neutrofilů (vyjádřeno na počet buněk) nebyla změněna 2 hodiny a 30 minut po poslední dávce azithromycinu, ale klesala významně 24 hodin po této poslední dávce (tabulka 1) . Aktivita se vrátila k výchozím hodnotám o 28 dnů později. Aktivita glutathionreduktázy v buněčných lyzátech (vyjádřeno na počet buněk) vykazovala podobné tendence, snižovala se významně ve 2 hodiny a 30 minut a 24 hodin po poslední dávce azithromycinu, vrátila se k normálním hodnotám, a pak dosáhla vyšší hladiny než normální hodnoty 28 dnů po léčbě (tabulka 1) .

Analýza apoptózy

Třídenní podávání azithromycinu projevovalo opožděný proapoptotický účinek na granulocyty, jak ukázáno morfologií krevních nátěrů. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 1. Počet spočítaných apoptotických buněk se kontinuálně zvyšoval po ·· ···· ·» ···· ·· · • · · · · · * · · • 4» · ····· ···· • « ··· · · · · · · · · ···· ·· · · · · «· «· ·· »·« ·· ♦ třídenním podávání azithromycinu, dosáhl statistické významnosti 28 dnů po poslední dávce. Zvýšený počet apoptotických buněk svědčí pro snížený počet aktivních potenciálně škodlivých neutrofilů.

Analýza cytokinu a chemokinů

V této studii byly také detekovány další akutní, ale potenciálně protizánětlivé účinky azithromycinu.

Interleukin-8, člen podrodiny CXC chemokinů specifických pro neutrofily, je silný neutrofilní chemotaktický a aktivační faktor (Oppenheim, J. J. , Ann. Rev. Immunol., 1999, 9:617).

váže se k alespoň dvěma receptorům spojeným s G proteiny (IL8R1 a IL-8R2). Tyto receptory jsou funkčně odlišné. Reakce, jako jsou například cytosolové změny volného Ca2⁺ a uvolňování enzymů zrn, jsou zprostředkovány oběma receptory, zatímco respirační vzplanutí a aktivace fosfolipázy D závisí výlučně na stimulaci prostřednictvím IL-8R1 (Johnes et al., Proč. Nati. Acad. Sci. USA, 1996, 93: 6682-6686). IL-8 je klíčový mediátor v náboru cirkulujících neutrofilů. Tento chemokin je exprimován v reakci na zánětlivé podněty a je sekretován celou řadou buněčných typů, včetně lymfocytů, epitelových buněk, keratinocytů, fibroblastů, endotelových buněk, buněk hladkého svalstva a neutrofilů. Ve druhém uvedeném příkladu je IL-8 jeden z nejhojněji sekretovaných (a nejrozsáhleji) studovaných cytokinu produkovaných neutrofily. Je zajímavé, že neutrofily představují primární buněčný cíl pro IL-8, na který odpovídají chemotaxi, uvolňováním obsahu zrn, respiračním vzplanutím, upregulací receptorů buněčného povrchu, zvýšenou adherencí k nestimulovaným endotelovým buňkám a migrací přes endotel. Agens schopná stimulovat produkci IL-8 humánními neutrofily jsou: TNF-oc, IL-Ιβ, GM-CSF, leukotrien B₄, PAF, fMLP, laktoferin, LPs a mnoho dalších (Cassatella, M. A., Adv. Immunol., 1999, 73: 369-509). IL-8 oddaluje spontánní a TNF-azprostředkovanou apoptózu humánních neutrofilů. (Kettritz et al., Kidney Int., 1998, 53: 84-91). IL-8 je převládající C-X-C chemokin a dominantní chemoatraktant neutrofilů, který se akumuluje v supernatantu LPS-stimulovaných humánních alveolárních makrofágů (Goodmann et al., Am. J. Physio., 1998, 275: L87-L95).

Bylo publikováno, že erythromycin má inhibiční účinek na expresi IL-8 v humánních epitelových buňkách a tento způsob účinku je pravděpodobně relevantní pro jeho klinickou účinnost (Takizawa et al., Am. J. Respir. Crit. Care Med., 1997, 156: 266271).

Roxithromycin je také schopný redukovat produkci IL-8 ve fibroblastech nosních polypů (Nonaka et al., Acta Otolaryngol., 1998, Suppl. 539: 71-75). V synoviocytech při revmatoidní artritidě, může být produkce IL-Ια, IL-6, IL-8, GM-CSF inhibována chlarithromycinem (Matsuoka et al., Clin. Exp. Immunol., 1996, 104 (3): 501-8). Ex vivo hodnocení produkce IL-8 v plné krvi také potvrdilo potenciál erythromycinu pro inhibici produkce IL-8 (Schultz et al., J. Antimicrob. Chemother., 2000, 46: 235-240). Podobné zjištění bylo nedávno publikováno pro humánní epitelové buňky průdušek (Desaki M. et al., Biochim. Biophys Res. Commun., 2000, 267: 124-128). Nicméně v nedávné studii bylo publikováno, že azithromycin postrádal modulační účinek na produkci IL-8 PMN in vitro (Koch et al., J. Antimicrob. Chemother., 2000, 46: 19-26) .

Koncentrace cytokinů a chemokinů byly určovány s použitím souprav pro testy ELISA. V sérových koncentracích cytokinů a chemokinů bylo po třídenním podávání azithromycinu pozorováno několik různých reakčních profilů. Rychlé a výrazné poklesy • · ···· ··· • · · · ···· · · · · • « ··· · · · · · · · · · ···· · · · · · · «· 9 · ·* ·«* ·· * plazmatických koncentrací neutrofily stimulujících chemokinů,

IL-8 a GRO-α, byly pozorovány 2 hodiny a 30 minut a 24 hodin po poslední dávce azithromycinu (tabulka 1) . Koncentrace IL-8 se vrátila v podstatě na výchozí hodnotu po 28 dnech, zatímco koncentrace GRO-α byla v této době snížena.

Tato data jasně prokazují akutní inhibiční účinek azithromycinu na uvolňování IL-8 ex vivo, rozšiřují tuto vlastnost také na inhibici uvolňování chemokinů GRO-α. nicméně by mělo být uvedeno, že byla měřena koncentrace chemokinů v séru. Proto nelze vyslovit žádný závěr, pokud jde o buněčný zdroj (zdroje) chemokinů.

Nízká výchozí sérová koncentrace IL-1 se postupné zvyšovala po poslední dávce azithromycinu, dosáhla statistické významnosti po 24 hodinách (tabulka 1). Koncentrace se vrátila k výchozí hodnotě 28 dnů po podání azithromycinu. Na rozdíl od toho sérová koncentrace 1L-6 projevovala kontinuální pokles, dosáhla statistické významnosti 28 dnů po poslední dávce azithromycinu (tabulka 1).

Analýza adhezivních molekul

Na rozdíl od dříve publikovaných dat (Semaan et al., J. Cardiovasc. Pharmacol., 2000, 36: 533-537), kdy léčba azithromycinem neovlivnila významně plazmatické hladiny rozpustných VCAM, v této studii byl pozorován pokles. sVCAM v séru 24 hodin po poslední dávce azithromycinu, zůstával významně snížený po 28 dnech, což ukazuje, že azithromycin má potenciál inhibovat jak tvorbu chemotaktických peptidů neutrofily tak expresi a uvolňování adhezivních molekul pro aktivované leukocyty (tabulka 1). Pro kvantitativní stanovení sérové koncentrace humánních sVCAM byla použita souprava pro test ELISA (R & D systems, UK).

• · • · · · • 4 · ·

Proteiny ve vzorcích PMN byly určeny podle (Anal. Biochem., 1976, 72: 248-254) s použitím sérového albuminu jako standardu.

• · · 4 9 4

9 499 4 4 ·

Bradforda bovinního ·· ·«·* ·· ··*·

rH

Tabulka

28 dnů		347118	115119	70,01117,62	5,9513,7 i 1	-X *» ,-1 ί—1 +1 Γ- ΓΟ κ. LO ϊ—{	14,8711,9*	-X CM τ—1 +1 ΓΟ σ> κ ΓΟ		0,2910,20	1,1510,61
				*
				\|						-X
				LO	X	-X	-X			σ>
				κ.	<0		ιθ	L0		ι—1	00
		*	*	CM				*.			’χΡ
Ό		CM	r·	-Η	rH	Ο	γ4	Ο		Ο	k.
0		CM	t—1		-Η	+1	+1	+1		-Η	ad
Λ		+1	+1	Γ-	CM	00	Γ-	L0		Γ-	+1
		U0	r—1		10	L0		σ»		ο	to
		rH	CO	<0	κ		ΓΟ	·»·		*k	*»
CM		co	i—1	<Μ	CM	γΗ	ι—1	CM		γ-4	CM
(ΰ				ι—1
				σ>	*					ΐθ
>1 -Ρ					CM Γ-	οο	CM	10		ϊ—1	0Ů
£ 3			*		s	*k	CM	*»		ο	'šP
•Η £		10	<0	+1	Ο	CM	+1	ο		Ή	•k.
Ό -Η		CM		LO	+1	+1	CM	+1		C0	i—1
0 β		+1	+1	CO	co	r~í	Ιθ	r4		C0	+!
b		10	o	Κ	i—1	CM	κ,	Ο		LO	Γ-
Ο		CM	co	ο		*»	γ-4			kfc	k»
CM 00		ΓΟ	y—1	Γ-	i—1	C0	ι—1	co		Ο	CM
				1—1
				10						ί—1
				*.	10					τ-4
				CM	κ	Γ-	10	Γ-		k»	LO
Ή ίο						κ	««,	·*		Ο	O
Ν +J		σι	ΓΟ	+1	ο	CM	r4	ο		-Η	•w
Ο 0		CM	r-1	CM	-Η	+1	+1	+1		τ—1	i—1
b c		+1	+1	CM	L10	CM	10	00		σ>	+1
υ Ό		Γ-	U0		rd	ι-4	r4	00		04	’μΡ
'>ι 0		co	o	<»		·».		•k		*k	‘k
> b		oo	tH	m			σ»	CM		ο	CO
				β
				•Η		1
				φ 4-)	Ό 5 ι ·Η	k0 5ι ¹ ‘d	X	X
				Ο	ο β	Ο β	ι	ι
				Ρ	5—1	τ—1	ι—1	ι—1
44				a	X	X
+J					X	X	X	X
Ο £				a β	44 a >φ	44 a >φ	_, «-ι Η	_, ι—1		1—1 β	l-1 β
Ό					Ο β	0 β	Ο β	Ο β
0)				a	β β	β β	β -Η	β a		a	a
•ό				a	β 42	β 42	a β	a β		a	a

			fO					<-«k
			-P					β
		Φ	H					β
		P	N	2		.—.		Ρ
		Ό	β	S		2		'φ
		44	ω	a		S		C0
		co	Ό			a		'—
						•—·			x-—s
		Φ	Φ	Φ		φ		φ	β
		N	Ν	Ν		Ν		Ν	β
		'«5	'Φ	'Φ		'Φ		'Φ	Ρ
		Ό	Ό	Ό		Ό		Ό	'φ
	ω	•H	•Η	Ή		-Η	β	•Η	m
	ο	X	X	X		β	β	β	—'
		0	0	ο	2	ο	Ρ	0
	a	P	Ρ	Ρ	S	Ρ	'φ	Ρ	>Η
	Ο	<D	ω	φ	a	β	ω	β	2
	2	a	a	a	·—	44	—	44	1—1
	pť	o	0	ο		β		β
	2	1-1	1-1	1-1	<	Γ—I		ι—1	lP	I—t	10
	o	φ	φ	φ	ο	a	ο	a	Η	1	1
	ω	Ai	Α	>1		ι		ι	>Η	a	a
	Q	s	β	β	2	cQ	2	cQ	Ο	Η	H

• 9

*

o

rd

O

CM

*

-X

*

-X

O

-X

Γ-

CN

LO

o

»».

s

(O

o

00

O

CM

0Ί

00

+1

s.

CN

co

t—1

CN

CM

+1

CN

+1

t—I

t—1

<

+1

co

+1

co

+1

o

L0

r~-

o

00

Γ-

ΟΊ

o

+1

CN

Lf)

K.

Γ-

s.

ο

CO

o

00

o

5—1

CN

ΟΊ

CN

t—1

cn

1

00

3—1

*

-X

Lf>

CO

O

-X

ο

>

CO

CN

*

rd

-X

CM

rd

Ο

-X

r-

o

l>

o

ν

co

rd

CM

i—!

CM

co

Ο

to

s.

+1

(O

+1

*»

o

cn

o>

+1

00

t—1

+1

CD

CN

co

t—1

+1

!—1

t^·

LO

ο

CD

cn

o

O

o

κ

rd

t—1

rd

lO

1

Ο

rd

Γ'

*

m

cn

*

lO

rd

CO

CN

LO

rd

•X

00

O

t—1

O

co

o

*»

K

rd

K

CN

ro

co

rd

O

σι

s.

+1

rd

CD

co

rd

r·

CM

+1

CD

co

CM

r*

o

+1

cn

K.

<n

00

»»

Γ

o

CO

co

O

o

K,

CN

<.

*»

rd

o

rd

t—1

o

LO

I>

CM

lO

O

LO

O

r-

rd

CD

cn

to

O

CD

LQ

co

K

cn

K

rd

ro

o

CM

rd

O

o

·>»

+1

<

rd

Γ-

rd

co

cn

lO

o

CM

+1

ro

LO

CO

CN

+1

co

sf

CO

co

o

CO

CD

cn

CN

K.

co

cn.

K.

*»

K

CM

rd

o

rd

CN

o

LO

cn

O

(Xl

!S

'01

XC

o

2

O

o

2

Ή

o

X

£

x,

5—1

X

o

sO

X>

rH

i—|

+J

>4

i—1

o

O

ε

X

x:

ε

K

i—1

t—1

\

o

>3

\

2

\

2

Cn

cu

Cn

<

2

a

cu

Xl

β

<3

ε

\rd

N

O

Ή

X!

H

to

<

υ

2

'<

N

'>1

z--

2

ω

'<

>

3

g

X

υ

2

H

O

3

2

X

to

X

Μ

2

X

ε

O

2

3

O

'0

o

X

N

0

Pí

Q

to

U

CO

PQ

ω

>

1-1

Μ

ω

3

1-1

S

2

o

X

CU

X

ω

Ή

o

'Hd

3

υ

2

>

5

X

£

2

•rd

0

o

O

—'

2

<

>

ε

+->

Hd

1—I

Hd

CO

d-d

Hd

3

>1

X

O

>1

x

Ό

2

£

H

1-1

υ

H

2

o

0

£d

N

rf!

Z~.

1

ι

rf!

Z-.

<

o

0

£

co

1

(Xl

ω

O

o

2

X

H

2

H

2

3

ω

1

O

o

X

1

Hd

£

2

£

2

£

v

Ό

X

2

(Z

O-i

o

>

X

£

X

2

X

O

o

H

o

<

to

o

2

Μ-4

O

0

-X

X

φφφφ

Claims

PATENTOVÉ

NÁROKY

ΦΦ φφφ· ♦ φ φ • · φ φφφ φ · φφφφφ φφφφ φ · φ φ φ φφφφ φφφ φφφ φφ φ Φφφ • Φ «φφφφ φφ ·

1. Použití účinné složky vybrané ze skupiny, kterou tvoří azithromycin, jeho farmaceuticky přijatelný derivát, jeho farmaceuticky přijatelný hydrát, jeho farmaceuticky přijatelný komplex nebo chelát a jeho farmaceuticky přijatelná sůl, pro výrobu farmaceutických přípravků pro léčbu neinfekčních zánětlivých onemocnění s převahou neutrofilů u lidí a zvířat, vybraných ze skupiny, kterou tvoří syndrom respirační tísně dospělých (ARDS), emfyzém, neutrofilní dermatózy včetně psoriatických dermatóz, jako je například psoriáza a Reiterův syndrom, autoimunní bulózní dermatózy, neutrofilní dermatózy s postižením cév, jako je například leukocytoklastická vaskulitida, Sweetův syndrom, pustulózní vaskulitida, erythema nodosum a familiární středomořská horečka a pyoderma gangrenosum, autoimunní onemocnění, ve kterém je infiltrace neutrofilů zhoršena aktivovanými faktory komplementu, konkrétně onemocnění ledvin včetně glomerulonefritidy a autoimunní onemocnění charakterizované akutní fází s převahou neutrofilů, jako je například revmatoidní artritida.
2. Použití podle nároku 1, přičemž účinná složka je O-methylovaný derivát azithromycinu.
3. Použití podle nároku 1, přičemž účinná složka je ester azithromycinu.
4. Použití podle nároku 1, přičemž účinná složka je monohydrát azithromycinu.
5. Použití podle nároku 1, přičemž účinná složka je dihydrát ··»· • · · · » · ·· · • 9 9

9 9 9 9 • · ··« «

9 · · • · · azithromycinu.
6. Použití podle nároku 1, přičemž účinná složka je komplex nebo chelát azithromycinu s kovovými ionty.
7. Použití podle nároku 6, přičemž poměr azithromycinu ke kovu je 1:1 až 1:4.
8. Použití podle nároku 6 nebo 7, přičemž kovové ionty jsou dvojmocné kovové ionty.
9. Použití podle nároku 6 nebo 7, přičemž kovové ionty jsou trojmocné kovové ionty.
10. Použití podle nároku 1, přičemž účinná složka je sůl azithromycinu s alkalickými kovy, s kovy alkalických zemin nebo s amoniem.
11. Použití podle nároku 1, přičemž účinná složka je kyselá adiční sůl azithromycinu.
12. Použití podle nároku 11, přičemž kyselá adiční sůl je vytvořená s anorganickou kyselinou.
13. Použití podle nároku 11 nebo 12, přičemž anorganická kyselina je kyselina bromovodíková, kyselina dusičná, kyselina fosforečná nebo kyselina sírová.
14. Použití podle nároku 11, přičemž kyselá adiční sůl je vytvořená s organickou kyselinou.
15. Použití podle nároku 14, přičemž organická kyselina je octová kyselina, benzoová kyselina, skořicová kyselina, » · ·»· ' • · * • ·*· * • · ♦ · • · • · · • ··♦ citrónová kyselina, ethansulfonové kyselina, fumarová kyselina, glykolová kyselina, maleinové kyselina, jablečná kyselina, malonová kyselina, mandlová kyselina, methansulfonové kyselina, oxalová kyselina, p-toluensulfonová kyselina, pyrohroznová kyselina, salicylová kyselina, jantarová kyselina nebo vinná kyselina.
16. Použití podle kteréhokoliv z nároků 1 až 15, přičemž farmaceutické přípravky obsahují účinnou složku v množství dostatečném pro eliminaci nebo redukci onemocnění nebo zastavení jeho průběhu.
17. Použití podle nároku 16, přičemž farmaceutické přípravky jsou podávány jednou až třikrát denně v dávce 10 mg až 2000 mg účinné složky.
18. Použití podle nároku 17, přičemž farmaceutické přípravky jsou podávány jednou až třikrát denně v dávce 30 mg až 1500 mg účinné složky.
19. Použití podle kteréhokoliv z nároků 1 až 18, přičemž farmaceutické přípravky jsou perorálně podávány v tuhých nebo tekutých lékových formách.
20. Použití podle nároku 19, přičemž přípravky pro perorální podávání jsou tablety, pilulky, prášky, lipozomy, s opožděným uvolňováním a granule.
21. Použití farmaceutické alespoň jeden podle nároku 19 nebo přípravky pro perorální tuhé farmaceutické tobolky, lingvety, náplasti, obaly

20, přičemž tuhé podávání obsahují inertní farmaceuticky přijatelný nosič.

44 444 4

99 · 449 949

9 9 4 4 9 ·4· · 9 4 ·

4 4 4944 4944 4444

4944 99 4 94 4

44 94 44 444 44 4
22. Použití podle nároku 21, přičemž inertní farmaceutický nosič je laktóza, sacharóza nebo škrob.
23. Použití podle kteréhokoliv z nároků 19 až 22, přičemž tuhé farmaceutické přípravky pro perorální podávání obsahují další látky vybrané ze skupiny, kterou tvoří lubrikanty, jako je například stearát hořečnatý, bobtnavá a/nebo pufrovací činidla a aromatizační činidla.
24. Použití podle kteréhokoliv z nároků 19 až 23, přičemž tuhé farmaceutické přípravky pro perorální podávání jsou připraveny s enterosolventními obaly.
25. Použití podle nároku 19, přičemž tekuté farmaceutické přípravky pro perorální podávání jsou farmaceuticky přijatelné emulze, roztoky, suspenze nebo sirupy.
26. Použití podle nároku 25, přičemž tekutý farmaceutický přípravek pro perorální podávání obsahuje alespoň jeden inertní farmaceutický nosič.
27. Použití podle nároku 26, přičemž inertní farmaceutický nosič je voda nebo fyziologický roztok.
28. Použití podle kteréhokoliv z nároků 25 až 27, přičemž tekutý farmaceutický přípravek pro perorální podávání obsahuje další látky vybrané ze skupiny, kterou tvoří adjuvancia, soli pro úpravu osmotického tlaku, sloučeniny upravující pH, činidla umožňující penetraci kůží, smáčedla, emulgátory a suspendující činidla.
29. Použití podle kteréhokoliv z nároků 1 až 18, přičemž farmaceutické přípravky jsou podávány parenterálně.

·· 9 99 9

9 9 9

9 9 9 9

99 9999

9 9 9

9 9 9 999 9 9

999 9999
30. Použití podle nároku 29, přičemž farmaceutické přípravky pro parenterální podávání jsou infúze nebo injekce.
31. Použití podle nároku 29 nebo 30, přičemž farmaceutické přípravky pro parenterální podávání jsou sterilní vodné nebo nevodné roztoky, suspenze nebo emulze.
32. Použití podle kteréhokoliv z nároků 29 až 31, přičemž farmaceutické přípravky pro parenterální podávání obsahují nevodná rozpouštědla nebo vehikula.
33. Použití podle nároku 32, přičemž nevodná rozpouštědla nebo vehikula jsou propylenglykol, polyethylenglykol, rostlinné oleje, jako je například olivový olej a kukuřičný olej, želatina a injikovatelné organické estery, jako je například ethyloleát.
34. Použití podle kteréhokoliv z nároků 29 až 33, přičemž farmaceutické přípravky pro parenterální podávání obsahují adjuvancia, jako jsou například konzervační činidla, smáčedla, emulgátory a dispergační činidla.
35. Použití podle kteréhokoliv z nároků 1 až 23, přičemž farmaceutické přípravky jsou podávány rektálně nebo vaginálně.
36. Použití podle nároku 35, přičemž farmaceutické přípravky pro rektální nebo vaginální podávání jsou čípky, klystýry nebo pěny.
37. Použití podle nároku 35 nebo 36, přičemž farmaceutické přípravky pro rektální nebo vaginální podávání obsahují excipienty, jako je například kakaové máslo nebo vosk pro ·· φφφφ ·· φφφφ ·· · • · · · · · φ φ φ φ φ · φ φ φφφ φ φφφ • · · · φ φ φφφ φφφφ φφφφ φφ φ φφφ ·· · · φφ φφφ Φ· * čípky.
38. Použití podle kteréhokoliv z nároků 1 až 37, přičemž farmaceutické přípravky pro léčbu neinfekčních zánětlivých nemocí s převahou neutrofilů obsahují jednu nebo více dalších účinných složek použitelných pro léčbu takových chorob, vybraných ze skupiny, kterou tvoří nesteroidní protizánětlivá činidla, steroidní protizánětlivá činidla, bronchodilatancia, antirevmatika, imunomodulátory, imunosupresiva, kortikosteroidy, P2-agonisté a cholinergní antagonisté.
39. Použití podle nároku 38, přičemž dávka dalších účinných složek je redukována ve srovnání s farmaceutickými přípravky obsahujícími výlučné jednu z dalších účinných složek.

gangrenosum neutrofilů konkrétně
40. Farmaceutický přípravek pro léčbu neinfekčních zánětlivých nemocí s převahou neutrofilů u lidí a zvířat vybraných ze skupiny, kterou tvoří syndrom respirační tísně dospělých (ARDS), emfyzém, neutrofilní dermatózy včetně psoriatických dermatóz, jako je například psoriáza a Reiterův syndrom, autoimunní bulózní dermatózy, neutrofilní dermatózy s postižením cév, jako je například leukocytoklastická vaskulitida, Sweetův syndrom, pustulózní vaskulitida, erythema nodosum a familiární středomořská horečka a pyoderma autoimunní onemocnění, ve kterém je infiltrace zhoršena aktivovanými faktory komplementu, emocnění ledvin včetně glomerulonefritidy a autoimunní onemocnění charakterizované akutní fází s převahou neutrofilů, jako je například revmatoidní artritida, vyznačující se tím, že obsahuje jako účinnou složku azithromycin, jeho farmaceuticky přijatelný derivát, jeho farmaceuticky přijatelný hydrát, přijatelný komplex nebo chelát a jeho farmaceuticky jeho farmaceuticky (·«» 99 9999 • 9 9 9 9

99 99 999

9 9 9 9 9 9

9 9 9 9 9 9 ·· 99 999 přijatelnou sůl.
41. Farmaceutický přípravek podle nároku 40 vyznačující se tím, že účinná složka je O-methylovaný derivát nebo ester azithromycinu.
42. Farmaceutický přípravek podle nároku 40 vyznačující se tím, že účinná složka je monohydrát nebo dihydrát azithromycinu.
43. Farmaceutický přípravek podle nároku 40 vyznačující se tím, že účinná složka je komplex nebo chelát azithromycinu s dvojmocnými nebo trojmocnými kovovými ionty.
44. Farmaceutický přípravek podle nároku 43 vyznačující se tím, že poměr azithromycinu a kovových iontů je 1:1 až 1:4.
45. Farmaceutický přípravek podle nároku 40 vyznačující se tím, že účinná složka je sůl azithromycinu s alkalickými kovy, kovy alkalických zemin nebo amoniem.
46. Farmaceutický přípravek podle nároku 40 vyznačující se tím, že účinná složka je kyselá adiční sůl azithromycinu.
47. Farmaceutický přípravek podle nároku 46 vyznačující se tím, že kyselá adiční sůl je tvořena s anorganickou kyselinou, jako je například kyselina bromovodíková, kyselina dusičná, kyselina fosforečná nebo kyselina sírová.
48. Farmaceutický přípravek podle nároku 46 vyznačující se tím, že kyselá adiční sůl je tvořena s organickou kyselinou, jako je například octová kyselina, benzoová »» ·*·· ·· ···· »· · • ·

46 • · · • · · · * · · · ·« · · • · ··« * • · · · · • · · ♦ ·· *· kyselina, skořicová kyselina, citrónová kyselina, ethansulfonová kyselina, fumarová kyselina, glykolová kyselina, maleinová kyselina, jablečná kyselina, malonová kyselina, mandlová kyselina, methansulfonová kyselin, a, oxalová kyselina, p-toluensulfonová kyselina, pyrohroznová kyselina,

salicylová kyselina, jantarová kyselina nebo vinná kyselina.
49. Farmaceutický přípravek podle kteréhokoliv z nároků 40 až

48 vyznačující se tím, že účinná složka je obsažena v množství dostatečném pro eliminaci nebo redukci onemocnění nebo zastavení jeho průběhu.
50. Farmaceutický přípravek podle kteréhokoliv z nároků 40 až

49 vyznačující se tím, že obsahuje jednu nebo více dalších účinných složek použitelných pro léčbu takových chorob, vybraných ze skupiny, kterou tvoří nesteroidní protizánětlivá činidla, steroidní protizánětlivá činidla, bronchodilatancia, antirevmatika, imunomodulátory, imunosupresiva, kortikosteroidy, P2~agonisté a cholinergní antagonisté.
51. Farmaceutický přípravek podle nároku 50 vyznačující se tím, že dávka dalších účinných složek je redukována ve srovnání s farmaceutickými přípravky obsahujícími výlučně jednu z dalších účinných složek.
52. Způsob výroby farmaceutického přípravku pro léčbu neinfekčních zánětlivých nemocí s převahou neutrofilů u lidí a zvířat vybraných ze skupiny, kterou tvoří syndrom respirační tísně dospělých (ARDS), emfyzém, neutrofilní dermatózy včetně psoriatických dermatóz, jako je například psoriáza. a Reiterův syndrom, autoimunní bulózní dermatózy, neutrofilní dermatózy s postižením cév, jako je například leukocytoklastická vaskulitida, Sweetův syndrom, pustulózní vaskulitida, erythema ·· ···· «· ··«· a* a • · ♦ · · • *·* · · · · a a·· a>·*» • · · · a a· ··· aa a nodosum a gangrenosum, neutrofilů konkrétně zhoršena onemocnění familiární středomořská horečka a pyoderma autoimunní onemocnění, ve kterém je infiltrace aktivovanými faktory komplementu, ledvin včetně glomerulonefritidy a autoimunní onemocnění charakterizované akutní fází s převahou neutrofilů, jako je například revmatoidní artritida, obsahujícího jako účinnou složku azithromycin, jeho farmaceuticky přijatelný derivát, jeho farmaceuticky přijatelný hydrát, jeho farmaceuticky přijatelný komplex nebo chelát a jeho farmaceuticky přijatelnou sůl vyznačující se tím, že zahrnuje smíchání účinné a volitelně s dalšími účinnými složkami léčbu takových chorob, rozpuštění nebo směsi ve sterilním vodném nebo složky s aditivy použitelnými pro suspenzi výsledné vodném/alkoholovém roztoku, upravení pH roztoku na hodnotu přibližně 4 až 7 použitím činidel upravujících pH a plnění do lahviček nebo ampulek.
53. Způsob podle nároku 52 vyznačující se tím, že další účinné složky jsou vybrány ze skupiny, kterou tvoří nesteroidní protizánětlivá činidla, steroidní protizánětlivá činidla, bronchodilatancia, antirevmatika, imunomodulátory, imunosupresiva, kortikosteroidy, 32-agonisté a cholinergní antagonisté.