CZ20032760A3

CZ20032760A3 - Farmaceutická kompozice obsahující 3,7-diazabicyklo[3.3.1]-deriváty jako účinnou složku a její použití

Info

Publication number: CZ20032760A3
Application number: CZ20032760A
Authority: CZ
Inventors: Neil Barnwell; Annika Björe; Lal Cheema; David Cladingboel; Adam Herring; Karin Lövqvist
Original assignee: Astrazeneca Ab
Priority date: 2001-04-12
Filing date: 2002-04-12
Publication date: 2004-01-14
Also published as: RU2286993C2; EP1389213B1; IS6980A; RU2003129231A; WO2002083688A1; EE200300504A; IL158250A0; NO20034527L; ATE323095T1; UA74629C2; ES2261721T3; AR035452A1; CA2443470A1; PL367179A1; MXPA03009206A; JP2004525970A; HK1061026A1; BR0208829A; SK12572003A3; DE60210598D1

Description

Oblast techniky

Předkládaný vynález se týká nových pevných forem určitých antiarytmických léčiv, farmaceutických kompozic, které je obsahují a způsobů jejich přípravy.

Dosavadní stav techniky

Při formulacích léčivých kompozic je důležité, aby léčivá substance byla ve formě, ve které může být snadno manipulována a zpracovávána. Toto je důležité nejen co se týče získání komerčně realizovatelných výrobních postupů, ale také z hlediska následující výroby farmaceutických formulací obsahujících aktivní sloučeninu.

Dále, při výrobě farmaceutických kompozic je důležité, aby po podání pacientovi bylo dosaženo spolehlivého, reprodukovatelného a konstantního koncentračního profilu léčiva v plazmě.

Chemická stabilita, stabilita v pevném stavu a stabilita při skladování aktivní složky jsou velmi důležitými faktory.

Léčivá substance a kompozice, které ji obsahují, by měly mít východně takové vlastnosti, aby je bylo možno skladovat po delší dobu, aniž by došlo k podstatným změnám ve fyzikálněchemických vlastnostech aktivní složky (například jejího chemické složení, hustoty, hygroskopičnosti a rozpustnosti).

Navíc je také důležité, aby léčivo bylo poskytováno ve formě, která je tak chemicky čistá, ^ak to je možné.

·· ··

Amorfní materiály mohou představovat z tohoto hlediska závažné problémy. Například s takovými materiály je obtížná manipulace a je obtížné je formulovat, je nutné vzít v úvahu nespolehlivou rozpustnost a často bývají nestabilní a chemicky nečisté.

Odborník si je vědom toho, že pokud mají být léčiva snadno získána v krystalické formě, musí být shora uvedené problémy vyřešeny.

Tak při výrobě komerčně realizovatelných a farmaceuticky přijatelných léčivých kompozic, jako jsou kompozice s modifikovaným uvolňováním, je důležité, aby léčiva byla poskytována, všude kde to je možné, v podstatě v krystalické a stabilní formě.

Nicméně je třeba uvést, že tento cíl není vždy dosažitelný. Nicméně, typicky není možné předpovídat ze samotné molekulární struktury, jaké bude chování sloučeniny pokud se týká krystalizace. Toto může být obvykle stanoveno pouze empiricky.

Mezinárodní patentová přihláška WO 01/28992 popisuje řadu oxabispidinových sloučenin, zahrnující:

(a) 4- ({3—[7—(3, 3-dimethyl-2-oxobutyl)-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3.3. l]non-3-yl]propyl}amino) benzonitril:

• · · · • · přičemž tato sloučenina je dále uváděna jako sloučenina A. Sloučenina A je specificky popsána ve WO 01/28992, jak ve formě volné báze, tak ve formě benzensulfonátové soli;

(b) terc-butyl-2-{7-[3- (4-kyanoanilino) propyl]-9-oxa-3, 7-diaza bicyklo[3.3 . l]non-3-yl}ethylkarbamát:

ve formě volné báze, přičemž tato sloučenina je dále uváděna jako sloučenina B;

(c) terc-butyl-2-{7-[4- (4-kyanof enyl) butyl]-9-oxa-3, 7-diazabicyklo[3,3 . l]non-3-yl}ethylkarbamát:

ve formě volné báze, přičemž tato sloučenina je dále uváděna jako sloučenina C; a • · • · · ·

(d) terc-butyl-2-{7-[(2S) -3- (4-kyanofenoxy) -2-hydroxypropyl]-9

-oxa-3,7-diazabicyklo[3.3 . l]non-3-yl)ethylkarbamát:

ve formě volné báze, přičemž tato sloučenina je dále uváděna jako sloučenina D.

Sloučeniny uváděné v mezinárodní patentové přihlášce WO 01/28992 jsou indikovány jako sloučeniny, které jsou užitečné při léčbě srdečních arytmií.

Způsoby přípravy sloučenin A, B, C a D jsou popsány v příkladech 3, 7, 8 a 9 WO 01/28992.

Specifické farmaceuticky přijatelné soli sloučenin B, C a D nejsou ve WO 01/28992 popsány. Dále není uváděna žádná informace pokud se týká různých krystalických forem kterékoliv ze sloučenin A, B, C nebo D nebo jejich solí, které mohou být připraveny.

Podstata vynálezu

Podle prvního aspektu předkládaný vynález poskytuje farmaceuticky přijatelnou sůl sloučeniny A, sloučeniny B, sloučeniny C nebo sloučeniny D, s podmínkou, že tato sůl není solí kyseliny benzensulfonové sloučeniny A.

• ·

Podle druhého aspektu předkládaný vynález poskytuje sloučeninu A, sloučeninu B, sloučeninu C nebo sloučeninu D nebo farmaceuticky přijatelnou sůl kterékoliv z těchto sloučenin v podstatě v krystalické formě.

Sloučeniny A, B, C a D a jejich soli podle prvního a druhého aspektu vynálezu jsou zde uváděny jako „sloučeniny podle vynálezu.

Ačkoliv jsme zjistili, že sloučeniny podle vynálezu je možné získávat ve formách, které jsou z více než 80 % krystalické, pod pojem „v podstatě krystalické zahrnujeme větší než 20%, výhodně větší než 30%, výhodněji větší než 40% krystalickou formu. Stupeň (%) krystalizace může být stanoven odborníkem za použití rentgenové práškové difrakce (XRPD). Mohou se také použít další techniky, jako NMR, FT-IR, Ramanova spektroskopie a diferenční skenovací kalorimetrie (DSC).

Je výhodné, když sloučenina podle vynálezu je sůl kyseliny ptoluensulfonové sloučeniny A, která je poskytována v podstatě v krystalické formě.

Pokud je sloučenina podle vynálezu poskytována jako krystalická forma soli benzensulfonové kyseliny sloučeniny A, je výhodné, když krystalická forma není forma, která je specificky popsána dále v příkladu 4 (a/nebo nároku 8).

Pokud je sloučenina podle vynálezu poskytována jako krystalická forma sloučeniny A (volná báze), je výhodné, když krystalická forma není forma, která je specificky popsána dále v kterémkoli příkladu 1 (a/nebo nároku 4), příkladu 2 (a/nebo nároku 5) nebo příkladu 3 (a/nebo nároku 6).

• ·

Pokud je sloučenina podle vynálezu poskytována jako krystalická forma sloučeniny A, je výhodné, když sloučenina není poskytována jako volná báze, nebo když je poskytována ve formě soli, jako benzensulfonátová sůl.

Pokud je sloučenina podle vynálezu poskytována jako krystalická forma sloučeniny C (volná báze), je výhodné, když krystalická forma není forma, která je specificky popsána dále v příkladu 12 (a/nebo nároku 25).

Pokud je sloučenina podle vynálezu poskytována jako krystalická forma sloučeniny C, je výhodné, když sloučenina není poskytována jako volná báze.

Pokud je sloučenina podle vynálezu poskytována jako krystalická forma sloučeniny D (volná báze), je výhodné, když krystalická forma není forma, která je specificky popsána dále v příkladu 9 (a/nebo nároku 19).

Pokud je sloučenina podle vynálezu poskytována jako krystalická forma sloučeniny D, je výhodné, když sloučenina není poskytována jako volná báze.

Pokud je sloučenina podle vynálezu poskytována jako krystalická forma sloučeniny B, je výhodné, když sloučenina není poskytována jako volná báze.

Sloučeniny podle vynálezu mohou být ve formě solvátu, hydrátu nebo směsi solvátu a hydrátu. Solváty mohou být jedno nebo více organických rozpouštědel, jako nižší (například s alkylovou skupinou obsahující 1 až 4 atomy uhlíku) alkoholy (například methanol, ethanol nebo izopropanol), ketony (jako aceton), estery (jako ethylacetát) a jejich směsi.

• · ⁷ .........

Sloučeniny podle vynálezu mohou mít, ve srovnání se sloučeninami nebo solemi popsanými ve WO 01/28992, zlepšenou stabilitu.

Výraz „stabilita jak se zde používá, znamená chemickou stabilitu a stabilitu v pevném stavu.

Pod výraz „chemická stabilita zahrnujeme, že může být možné skladovat sloučeniny podle vynálezu v izolované formě nebo ve formě formulace ve které je poskytována ve směsi s farmaceuticky přijatelnými nosiči, ředidly nebo pomocnými látkami (například v orální dávkové formě, jako je tableta nebo kapsle atd.) při normálních skladovacích podmínkách, s nepodstatným stupněm chemické degradace nebo dekompozice.

Pod výraz „stabilita v tuhém stavu zahrnujeme, že může být možné skladovat sloučeniny podle vynálezu v izolované tuhé formě nebo ve formě tuhé formulace ve které je poskytována ve směsi s farmaceuticky přijatelnými nosiči, ředidly nebo pomocnými látkami (například v orální dávkové formě, jako je tableta nebo kapsle atd.) při normálních skladovacích podmínkách, s nepodstatným stupněm transformace v tuhém stavu (například krystalizace, rekrystalizace, chemické degradace nebo dekompozice, přeměny v tuhém stavu, hydratace, dehydratace, solvatace nebo desolvatace).

Příklady „normálních skladovacích podmínek zahrnují teploty mezi minus 80 a plus 50 °C (výhodně mezi 0 a 40 °C a výhodněji při teplotě místnosti, jako je 15 až 30 °C) , tlaky mezi 0,0101 a 0,202 MPa (výhodně při atmosférickém tlaku), relativní vlhkosti mezi 5 a 95 % (výhodně 10 až 75 %) a/nebo vystavení 460 luxům UV nebo světelného záření po delší dobu (tj. větší než nebo rovnou šesti měsícům). Při takových podmínkách lze zjistit, že sloučeniny podle vynálezu budou degradovat nebo se • ·

rozkládat nebo dojde ke změně kvality tuhého stavu z méně než 15%, výhodněji méně než 10% a zejména méně než 5%. Odborník si je vědom toho, že shora uvedené horní a nižší limity pro teplotu, tlak a relativní vlhkost představují extrémy normálních podmínek a že určité kombinace těchto extrémních podmínek nelze očekávat během normálního skladování (například teplota 50 °C a tlak 0,0101 MPa) .

Výhodné soli sloučenin A, B, C a D představují bazické, nebo výhodně kyselé adiční, kde soli mohou vznikat adicí vhodného množství vhodné kyseliny nebo báze před izolací (která může zahrnovat krystalizací). Například v případě sloučenin podle vynálezu v podstatě krystalické formě, může se přidat do krystalizační směsi před provedením krystalizace báze nebo kyselina.

Výhodné soli zahrnují anorganické, zejména organické adiční soli s kyselinou, výhodně soli karboxylových kyselin, jako je kyselina hippurová, kyselina naftoová a hydroxysubstituovaná kyselina naftoová (například l-hydroxy-2-naftoová kyselina), kyselina aspartová, kyselina maleinová, kyselina jantarová, kyselina malonová, kyselina octová, kyselina fumarová, kyselina benzoová, kyselina tereftalová, kyselina pamoová a kyselina hydroxybenzoová; hydroxykyseliny, jako je kyselina salicylová, kyselina glykolová, kyselina jablečná, kyselina askorbová, kyselina citrónová, kyselina glukonová, kyselina mléčná a rovněž kyselina vinná a její deriváty, jako je O,O'-dibenzoylvinná kyselina (například O,O'-dibenzoyl-D-vinná kyselina nebo O,O'-dibenzoyl-L-vinná kyselina) a O,O'-di-paratoluoylvinná kyselina (například O,0'-di-para-toluoyl-D-vinná kyselina nebo O,O'-di-para-toluoyl-L-vinná kyselina); ostatní dvojsytné kyseliny, jako je 2,2,3,3-tetramethyl-l,4-dibutanová kyselina a 1,2-cyklopentandikarboxylová kyselina; a alkyl-, aryl- a alkylarylsulfonové kyseliny, například Ci_₈-alkyl- a C₆9 ίο-aryl a Ci-₄-alkyl-C₆_₁₀-arylsulfonové kyseliny (kde aryl- a alkylarylsulfonové kyseliny mohou být substituovány v arylové části například jednou nebo více methylovými skupinami, methoxyskupinami, hydroxyskupinami nebo atomy halogenu), včetně solí benzensulfonové kyseliny, toluensulfonové kyseliny, hydroxysubstituované benzensulfonové kyseliny, naftalensulfonové kyseliny, naftalendisulfonové kyseliny, mesitylensulfonové kyseliny, methansulfonové kyseliny, ethansulfonové kyseliny a 2-hydroxyethansulfonové kyseliny.

Adiční soli s kyselinou, zejména sloučeniny D, které se mohou také zmínit zahrnují ty, ve kterých je kyselina derivát kyseliny hippurové, například kyselina obecného vzorce I,

kde Ar¹ znamená fenyl nebo naftyl, přičemž oba jsou případně substituovány jedním nebo více substituenty vybraných z halogenu (například chloru), nitroskupiny, alkylové skupiny obsahující 1 až 6 atomů uhlíku, alkoxyskupiny obsahující 1 až 6 atomů uhlíku, hydroxyskupiny a fenylu; a

R¹, R² a R³ nezávisle znamenají H nebo alkylovou skupinu obsahující 1 až 3 atomy uhlíku.

Pro odborníka je zřejmé, že když A¹ představuje fenyl a všechny skupiny R¹, R² a R³ představují vodík, potom kyselina obecného vzorce I je hippurová kyselina.

Výhodné skupiny Ar¹ zahrnují fenyl, kde fenylová skupina je případně substituována fenylem (například ve 4-poloze vzhledem k bodu připojení C(0) skupiny), chlorem (například ve 3- a/nebo 4-poloze vzhledem k C(0) skupině), nitroskupinou (například ve 4-poloze vzhledem k C(0) skupině) a/nebo alkylovou • ·

skupinou obsahující 1 až 4 atomy uhlíku jako methylová skupina (například ve 2- a/nebo 4-poloze vzhledem k C(0) skupině); a naftyl. Výhodnější hodnoty pro Ar¹ jsou fenyl, 4-fenylfenyl (bifenyl), 3,4-dichlorfenyl, 2-naftyl, 4-nitrofenyl a 2,4,6-trimethylfenyl.

Výhodné skupiny R¹ a R² zahrnují H a methyl. Je výhodné když R¹a R² v obou případech představují vodík nebo v obou případech představují methyl.

Výhodná skupina R³ je H.

Když obě skupiny R¹ a R² představují methyl, je výhodné, když Ar¹ je fenyl. Když obě skupiny R¹ a R² představují H, je výhodné, když Ar¹ představuje 4-nitrofenyl, 2,4,6-trimethylfenyl nebo zejména 3,4-dichlorfenyl, 2-naftyl nebo 4-fenylfenyl (bifenyl).

Kyseliny obecného vzorce I jsou komerčně dostupné (například kyselina hippurová, kyselina 4-nitrohippurová a kyselina 2-,

3- nebo 4-methylhippurová) nebo se mohou připravit v souladu se standardními technikami.

Například kyseliny obecného vzorce I se mohou připravit reakcí sloučeniny obecného vzorce II,

R¹ R² co₂h

II kde R¹, R² a R³ mají význam uvedený shora, s chloridem kyseliny obecného vzorce III

Ar¹C(0)Cl III kde Ar¹ má význam uvedený shora, například v přítomnosti báze, například vodného NaOH, v souladu s klasickými Shotten-Bauma• · • · novými procedurami (viz například J. Med. Chem

1989, 32,

1033).

Neutralizace s kyselinou, například kyselinou chlorovodíkovou může vysrážet kyselinu obecného vzorce I, která může být, pokud to je nezbytné, krystalizována z různých rozpouštědel, například izopropylalkoholu, methanolu, ethanolu, acetonu a vody nebo ze směsi těchto rozpouštědel.

Alternativně mohou esterové (například nižší alkylesterové) deriváty sloučenin obecného vzorce II, případně ve formě soli, například hydrochloridové soli, reagovat s chloridem kyseliny obecného vzorce III, v přítomnosti báze, například triethylaminu, ve vhodném rozpouštědle, například dichlormethanu, za získání esteramidu obecného vzorce IV,

kde R⁴ představuje nižší alkylovou skupinu (jako je alkylová skupina obsahující 1 až 6 atomů uhlíku) nebo nižší alkylfenylovou skupinu (například alkylfenylovou skupinu obsahující 1 až 3 atomy uhlíku v alkylové části) a Ar¹, R¹, R² a R³ mají význam definovaný shora (viz například J. Heterocyclic Chem. 1973, 10, 935, Tetrahedron 1989, 45, 1691 a J. Org. Chem., 1999, 64, 8929). Esteramidy obecného vzorce IV mohou být při teplotě místnosti v tuhé formě a tak mohou být čištěny po jejich vzniku krystalizaci, pokud to je vhodné. Sloučeniny obecného vzorce IV mohou být poté konvertovány na sloučeniny obecného vzorce I standardní hydrolýzou, například s vodným hydroxidem sodným a následným přidáním kyseliny, například kyseliny chlorovodíkové k vysrážení produktu. Pokud to je žádoucí, může se poté provést rekrystalizace.

9

Sloučeniny obecného vzorce I, II a IV, kde R³ představuje alkylovou skupinu obsahující 1 až 3 atomy uhlíku se mohou připravit standardní alkylací odpovídající sloučeniny obecného vzorce I, II nebo IV, kde R³ představuje H.

Sloučeniny obecného vzorce II (a esterové deriváty) a III jsou komerčně dostupné nebo se mohou snadno připravit běžnými způsoby.

Podle dalšího aspektu vynález poskytuje způsob přípravy sloučeniny podle vynálezu, který zahrnuje:

(a) přidání vhodného množství kyseliny nebo báze do sloučeniny A, B, C nebo D za vzniku adiční soli s kyselinou nebo bází;

a/nebo (b) krystalizací sloučeniny A, B, C nebo D nebo soli sloučeniny A, B, C nebo D.

Je možné krystalizovat sloučeniny A, B, C a D a jejich farmaceuticky přijatelné soli za přítomnosti nebo nepřítomnosti rozpouštědlového systému (například krystalizace může být provedena z taveniny při superkritických podmínkách nebo může být dosažena sublimací). Nicméně, přednost dáváme krystalizací z vhodného rozpouštědlového systému.

Krystalické adiční soli sloučenin A, B, C nebo D s kyselinou nebo bází mohou být získány přidáním vhodného množství kyseliny nebo vhodného množství báze ke krystalizační směsi (například rozpouštědlový systém zahrnující sloučeninu A, B, C nebo D jako volnou bázi) před provedením krystalizace. Například, mohou se přidat organické kyseliny (případně ve formě roztoku obsahujícího vhodné polární rozpouštědlo (například nižší alkohol, jako je methanol nebo ethanol), nebo acetát, jako je ethylacetát) ke sloučenině A, B, C nebo D (případně ve formě roztoku, kde volná báze je ve vhodném • · • · krystalickém rozpouštědle). (Pro odborníka je zřejmé, že výraz „volná báze znamená „volnou formu sloučenin A, B, C nebo D (tj. formy, které nejsou ve formě adičních solí s kyselinou nebo bází).)

Pro odborníka je zřejmé, že kyselina nebo báze může být tímto způsobem kombinována se sloučeninou A, B, C nebo D rozpuštěním vhodných materiálů ve vhodných rozpouštědlech, jak je popsáno shora, alespoň částečným odstraněním těchto rozpouštědel a opětným rozpuštěním vzniklé směsi dříve než se provede krystalizace, jak je popsáno v tomto dokumentu.

Pokud jsou sloučeniny podle vynálezu ve formě adičních solí s kyselinou, vhodné stechiometrické poměry kyseliny k volné bázi jsou v rozsahu 0,25:1,5 až 1,5:1, jako 0,45:1,25 až 1,25:1, včetně 0,50:1 až 1:1.

Rozpouštědlový systém může být heterogenní nebo homogenní a může tak obsahovat jedno nebo více organických rozpouštědel, jako jsou alkylacetáty (například lineární nebo rozvětvené alkylacetáty obsahující 1 až 6 atomů uhlíku v alkylové části, jako je ethylacetát, izopropylacetát a butylacetát); nižší (například lineární nebo rozvětvené Ci-C₆) alkylalkoholy, jako je hexan-l-ol, 3-methylbutan-l-ol, pentan-l-ol, pentan-2-ol, 4-methyl-2-pentanol a 2-methyl-l-propanol nebo alkylalkoholy obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, jako je methanol, ethanol, npropanol, izopropanol a butanol (například n-butanol); alifatické (například C₆-i2, jako C7-12, alifatické) uhlovodíky (například izohexan, izooktan a n-heptan) a aromatické uhlovodíky (například toluen); chlorované alkany (například chloroform a dichlormethan); dialkylketony (například aceton, methylizobutylketon), acetonitril, dialkylethery (například diethylether, di-izopropylether, di-n-propylether, di-nbutylether a terc-butylmethylether); a/nebo vodná rozpouš• · · tědla, jako je voda. Mohou se použít směsi shora uvedených rozpouštědel.

Různé krystalické formy mohou mít různé rozpustnosti v kterém koli ze shora uvedených rozpouštědel, při jakékoliv dané teplotě. Z tohoto hlediska mohou být shora uvedená rozpouštědla použita jako „antirozpouštědla (tj. jako rozpouštědlo, ve kterém jsou sloučeniny podle vynálezu špatně rozpustné) a mohou pomoci při krystalizaci. Mezi antirozpouštědla patří uhlovodíky a dialkylethery uvedené shora.

Vhodná rozpouštědla zahrnují alkylacetáty (jako je ethylacetát nebo izopropylacetát), nižší alkylalkoholy (jako methanol, ethanol a izopropanol), chlorované methany (jako dichlormethan), alkany (jako n-heptan), ethery (jako diethylether), ketony (jako aceton), vodu atd.

Krystalizace sloučenin podle vynálezu z vhodného rozpouštědlového systému se může provést tak, že se dosáhne přesycení v rozpouštědlovém systému, který obsahuje sloučeninu A, B, C nebo D nebo jejich sůl (například ochlazením, odpařením rozpouštědla a/nebo přidáním antirozpouštědla (tj. rozpouštědla, ve kterém jsou sloučeniny podle vynálezu špatně rozpustné (například uhlovodíku, jako je izooktan, n-heptan nebo izohexan, nebo dialkylether, jako je diizopropylether, di-nbutylether, atd.))) nebo snížením rozpustnosti substance přidáním soli (jako NaCl) nebo,-v případě sloučenin podle vynálezu, které jsou adiční soli s kyselinou, přidáním přebytku vhodné kyseliny.

Teploty krystalizace a krystalizační časy závisí na sloučenině nebo soli, které se mají krystalizovat, koncentraci sloučeniny/soli v roztoku a na použitém rozpouštědlovém systému.

Krystalizace také může být iniciována a/nebo uskutečněna za použití standardních technik, například s nebo bez očkovacích krystalů vhodné krystalické sloučeniny podle vynálezu a/nebo úpravou pH.

Zvláštní krystalizační postup, který se může použít při přípravě sloučenin A, B, C a zejména D a jejich solí, spočívá v rozpuštění sloučeniny podle vynálezu v rozpouštědlovém systému, obsahujícím alkylalkohol obsahující 3 až 7 atomů uhlíku a vhodné dialkyletherové rozpouštědlo, obsahující 3 až 5 atomů uhlíku v každé alkylové části.

Podle dalšího aspektu vynález poskytuje způsob přípravy v podstatě krystalické formy sloučeniny A, sloučeniny B, sloučeniny C nebo zejména sloučeniny D nebo farmaceuticky přijatelné soli kterékoliv z těchto sloučenin, přičemž proces zahrnuje krystalizaci relevantní sloučeniny z rozpouštědlového systému, který obsahuje kombinaci alkylalkoholu se 3 až 7 atomy uhlíku a dialkyletheru se 3 až 5 atomy uhlíku v každé alkylové části.

Výhodné ethery zahrnují alkylethery obsahující 3 až 5 atomů uhlíku v každé alkylové části, jako je di-n-propylether, diizopropylether a di-n-butylether. Výhodné alkoholy zahrnují n-propanol, izopropanol, n-butanol, 4-methyl-2-pentanol,

3- methyl-l-butanol, 2-methyl-l-propanol a pentan-l-ol.

Výhodné kombinace rozpouštědel jsou: n-propanol a di-n-propylether; izopropanol a di-izopropylether; n-butanol a di-n-butylether;

4- methyl-2-pentanol a di-n-butylether; izopropanol a di-n-butylether;

4-methyl-2-pentanol a di-izopropylether; a • · · ·

pentan-l-ol a di-izopropylether.

Sloučenina/sůl se může přidat do rozpouštědlového systému alkohol/ether v předem smíšené formě. Alternativně, směs sloučenina/sůl může být rozpuštěna ve vhodném alkoholu a poté se může přidat ke vzniklému roztoku ether. Soli se také mohou připravit in sítu, jak je popsáno shora.

Výhodně se sloučenina/sůl rozpustí v rozpouštědlové kombinaci zahříváním na zvýšenou teplotu (například 50 až 100 °C, jako 65 až 90 °C, například 75 až 85 °C) , aby se dosáhlo úplného rozpuštění. Vzniklý roztok se poté nechá ochladit k provedení krystalizace.

Tento krystalizační postup za použití systému alkohol/ether se výhodně provádí k získání krystalických forem sloučeniny D a jejích solí. Výhodně se může použít k získání krystalické sloučeniny D ve formě volné báze.

Zjistili jsme, že když se připraví sloučeniny podle vynálezu (zejména sloučenina D) krystalizací z tohoto specifického rozpouštědlového systému, účinným způsobem se získá vysoce krystalický materiál s vysokým výtěžkem krystalického materiálu a v očekávané době.

Sloučeniny podle vynálezu se také mohou připravit ve formě solvátů (kam zahrnujeme formu hydrátu, jako je monohydrát) nebo jinak (například ve formě anhydrátu).

K zabezpečení produkce anhydrátu, by se rozpouštědlo, ze kterého se provádí krystalizace mělo výhodně sušit, buď před nebo během krystalizačního procesu, aby se snížil obsah vody pod kritickou úroveň, která by výhodně neměla být během krystalizace překročena. Rozpouštědlo se může sušit během ·· · ·· ······ ·· · · · · ·· · ·· · · · ··· krystalizačního procesu, například snížením obsahu vody ve směsi sloučenina/sůl která se má krystalizovat a ve vhodném rozpouštědlovém systému organické rozpouštědlo/vodné rozpouštědlo (například zvýšením množství přítomného organického rozpouštědla a/nebo odstraněním vody tvorbou azeotropu s následnou destilací).

K zabezpečení produkce hydrátů (například monohydrátů), musí být přítomna v rozpouštědle, ze kterého se provádí krystalizace, voda. Obsah vody by měl být během krystalizace výhodně udržován nad kritickou úrovní uvedenou shora.

„Kritická úroveň vody závisí na faktorech, jako je teplota, koncentrace sloučeniny, která se má krystalizovat v roztoku, profilu nečistot a použitém rozpouštědlovém systému a může být stanovena mimo vynález.

Tak se krystalické hydráty mohou připravit krystalizací sloučenin podle vynálezu z rozpouštědlového systému, obsahujícího vodu nebo kombinaci vody a jednoho nebo více organických rozpouštědel, zahrnující organická rozpouštědla, která jsou schopná rozpouštět vodu (například methanol, ethanol, izopropanol, atd.).

Opačně, krystalické anhydráty se mohou připravit krystalizací sloučenin podle vynálezu z vhodného organického rozpouštědlového systému, který má být vysušen a/nebo může být sušen během krystalizačního procesu, takže obsah vody je pod shora uvedenou kritickou úroveň. Tak se anhydrát může získat krystalizací z rozpouštědlového systému, který jev podstatě prostý vody.

Pod výraz „v podstatě prostý vody zahrnujeme, že obsah vody v rozpouštědlovém systému je nízký, takže výsledkem je tvorba maximálně 10 % hydrátu (například monohydrátů), pro kterýkoli konkrétní rozpouštědlový systém a soubor krystalizačních podmínek.

Sloučeniny podle vynálezu, které jsou anhydráty neobsahují více než 3 %, výhodně 2 % , výhodněji 1 % a nejvýhodněji 0,5 % (hmotnost/hmotnost) vody, bez ohledu zda je voda vázaná (krystalová voda nebo jiná) nebo není. Hydráty obsahují ne méně než 0,5 mol vody na mol sloučeniny podle vynálezu.

Jestli anhydráty nebo hydráty krystalizují, je závislé na kinetikách a rovnovážných podmínkách příslušných forem při specifických podmínkách.

Pokud je sloučenina podle vynálezu poskytována jako krystalická forma sloučeniny A, sůl kyseliny benzensulfonové, je výhodné, když je sůl poskytována jako monohydrát.

Dále, pro odborníka je zřejmé, že sloučeniny podle vynálezu, které jsou ve stejné chemické formě (volná báze/sůl) mohou být také získány v různých fyzikálních formách (například různých krystalických formách) při různých krystalizačních podmínkách. Krystalická forma sloučeniny podle vynálezu, která se získá závisí na kinetických a termodynamických podmínkách krystalizačního procesu. Při určitých termodynamických podmínkách (rozpouštědlový systém, teplota, tlak a koncentrace sloučeniny podle vynálezu), jedna krystalická forma může být stabilnější než druhá (nebo samozřejmě jakákoli jiná). Nicméně, krystalické formy, které mají relativně nízkou termodynamickou stabilitu mohou být kineticky vhodné. Tak, dále, kinetické faktory, jako je doba, profil nečistot, míchání, přítomnost nebo nepřítomnost očkovacích krystalů, atd. mohou také ovlivňovat krystalickou formu. Tak mohou být postupy popsané v tomto dokumentu odborníkem upraveny tak, aby se získaly různé krystalické formy.

Různé krystalické formy sloučenin podle vynálezu mohou být snadno charakterizovány za použití metod rentgenové práškové difrakce (XRPD), například jak je popsáno dále.

K zabezpečení přípravy konkrétních krystalických forem, bez výskytu dalších krystalických forem, se krystalizace výhodně provede očkováním s jádrovými a/nebo zárodečnými krystaly žádané krystalové formy v podstatě v nepřítomnosti jádrových a/nebo zárodečných krystalů dalších krystalických forem. Zárodečné krystaly vhodné sloučeniny nebo soli se mohou připravit například pomalým odpařením rozpouštědla z části roztoku vhodné sloučeniny nebo soli.

Sloučeniny podle vynálezu mohou být izolovány za použití technik, které jsou odborníkovi známé, například dekantací, filtrací nebo odstředěním.

Sloučeniny se mohou sušit za použití standardních technik. Pro odborníka je zřejmé, že teplota sušení nebo doba sušení může působit na vlastnosti sloučenin v tuhém stavu (nebo soli), které jsou ve formě solvátů, jako jsou hydráty (například při zvýšené teplotě a/nebo sníženém tlaku může dojít k dehydrataci) . Například po vzniku krystalického hydrátu, může být kritická vlhkost pod kterou by se nemělo sušení provádět, jelikož může dojít ke ztrátě krystalové vody a může dojít ke změně tuhého stavu, tj. krystalová voda může být ztracena, pokud se krystaly suší při vysoké teplotě nebo velmi nízkém tlaku po dlouhou časovou periodu.

Zjistili jsme, že použitím krystalizačních postupů jak jsou popsány v tomto dokumentu, je možné produkovat sloučeniny podle vynálezu s vyšší chemickou čistotou než je čistota sloučenin podle vynálezu izolovaných v prvním kroku.

Další čištění sloučenin podle vynálezu může být provedeno za použití technik, které jsou velmi dobře známé odborníkům. Například nečistoty mohou být odstraněny rekrystalizaci z vhodného rozpouštědlového systému (například ethylacetátu, izopropylacetátu, dichlormethanu, izopropanolu, n-heptanu, methanolu, ethanolu, methylethylketonu, acetonitrilu, pentan-2-olu, 3-methylbutan-l-olu, hexan-l-olu, vody nebo kombinace těchto rozpouštědel). Vhodné teploty a doby pro rekrystalizaci závisí na koncentraci sloučeniny nebo soli v roztoku a na použitém rozpouštědlovém systému.

Pokud se sloučeniny podle vynálezu krystalizují nebo rekrystalizuji jak je popsáno v tomto dokumentu, výsledná sloučenina nebo sůl může být ve formě, která má zlepšenou chemickou stabilitu a/nebo stabilitu v tuhém stavu, jak je zmíněno shora.

Farmaceutické prostředky a lékařské použití

Sloučeniny podle vynálezu jsou užitečné, jelikož vykazují farmakologický účinek. Jsou proto indikovány jako léčiva.

Tak podle dalšího aspektu předkládaný vynález poskytuje sloučeniny podle vynálezu pro použití jako léčiva.

Zejména sloučeniny podle vynálezu vykazují myokardiální elektrofyziologický účinek, například jak může být demonstrováno v testech, jako jsou ty, které jsou popsány mj. v mezinárodních patentových přihláškách WO 99/31100, WO 00/77000 a WO 01/28992, jejichž relevantní popis je zde uváděn jako odkaz.

Předpokládá se, že sloučeniny podle vynálezu budou užitečné jak při profylaxi, tak léčbě srdeční arytmie, zejména atriální a ventrikulární arytmie. Zvláštní chorobný stav, který může být uveden zahrnuje atriální fibrilaci (například atriální flutter).

Sloučeniny podle vynálezu jsou tak indikovány k léčbě nebo profylaxi srdečních chorob nebo v indikacích příbuzných srdečním chorobám, ve kterých se má za to, že arytmie hraje důležitou úlohu, včetně ischemické nemoci srdce, náhlého srdečního záchvatu, infarktu myokardu, srdečního selhání, srdeční operace a tromboembolických příhod.

Bylo zjištěno, že při léčbě arytmií, sloučeniny podle vynálezu mohou selektivně zpožďovat srdeční repolarizaci. Ačkoliv bylo zjištěno, že sloučeniny podle vynálezu zejména zpožďují srdeční repolarizaci při léčbě arytmie, jejich mód(y) účinnosti je/nejsou nezbytně omezen(y) na tento mód působení.

Podle dalšího aspektu vynálezu je poskytován způsob léčby arytmie, kde uvedený způsob spočívá v podání kompozice podle vynálezu osobě, která trpí nebo je náchylná takovému stavu.

Abychom se vyhnuli pochybnostem, „léčba zahrnuje terapeutickou léčbu a rovněž profylaxi stavu.

Sloučeniny podle vynálezu budou normálně podávány orálně, subkutánně, intravenózně, intraarteriálně, transdermálně, intranasálně, inhalací nebo jakoukoliv jinou parenterální cestou, ve formě farmaceutických prostředků, obsahujících aktivní složku (buď jako volnou bázi nebo jako sůl) ve farmaceuticky přijatelné dávkové formě. Prostředek může být podáván v různých dávkách, v závislosti na chorobě a pacientovi který se má léčit a rovněž na cestě podání.

• · · · · · • · ·

Sloučeniny podle vynálezu mohou být také kombinovány s dalšími léčivy, které jsou užitečné pro léčbu arytmií a/nebo kardiovaskulárních chorob.

Podle dalšího aspektu vynález poskytuje farmaceutickou formulaci obsahující sloučeninu podle vynálezu ve směsi s farmaceuticky přijatelnou pomocnou látkou, ředidlem nebo nosičem.

Sloučeniny podle vynálezu mohou být dále zpracovány před formulací do vhodné farmaceutické formulace. Například krystalová forma může být mleta nebo rozmělňována na menší částice.

Výhodné farmaceutické formulace zahrnují ty, které jsou ve formě systému gelující matrice, kde je sloučenina podle vynálezu poskytována ve spojení s polymerem, který botná ve vodném prostředí, jako je prostředí nacházející se v gastrointestinálním traktu. Takové systémy jsou velmi dobře známé ve stavu techniky (viz například, Advanced Drug Delivery Reviews, 11, 37 (1993)).

Množství sloučeniny podle vynálezu, které se použije v takové formulaci bude závislé na stavu a pacientovi, který se má léčit a rovněž na sloučeninách, které se použijí, může však být stanoveno mimo vynález.

Vhodné denní dávky sloučenin podle vynálezu při (například terapeutické) léčbě lidí jsou od okolo 0,005 do 25,0 mg/kg tělesné hmotnosti při orálním podání a okolo 0,005 do 10 mg/kg tělesné hmotnosti při parenterálním podání volné báze (tj. v případě soli po vyloučení jakékoliv hmotnosti vyplývající z přítomnosti protiionu). Výhodné rozsahy denních dávek sloučenin podle vynálezu (ve formě volné báze, jak je • · · · · · indikováno shora) při (například) terapeutické léčbě lidí jsou okolo 0,005 do 10 mg/kg tělesné hmotnosti při orálním podání a okolo 0,05 do 5,0 mg/kg tělesné hmotnosti při parenterálním podání.

Sloučeniny podle vynálezu jsou výhodné v tom, že jsou účinné proti srdečním arytmiím.

Sloučeniny podle vynálezu jsou ve srovnání se sloučeninami známými ve stavu techniky účinnější, méně toxické, mají širší rozsah účinnosti (zahrnující jakékoli kombinace aktivit třídy I, třídy II a třídy III a/nebo třídy IV (zejména aktivity třídy I a/nebo třídy IV, vedle aktivity třídy III)), silnější, mohou mít delší dobu působení, produkují méně vedlejších účinků (zahrnující nižší výskyt proarytmií jako je torsades de pointes), jsou snadněji absorbovány nebo mají navíc jiné užitečné farmakologické vlastnosti.

Sloučeniny podle vynálezu jsou také výhodné v tom, že jsou ve formě, která poskytuje zlepšenou manipulaci. Dále, sloučeniny podle vynálezu jsou výhodné v tom, že mohou být produkovány ve formách, které mají zlepšenou chemickou stabilitu a stabilitu v tuhém stavu (zahrnující například nižší hygroskopičnost).

Tak mohou být sloučeniny podle vynálezu stabilní při skladování po delší dobu.

Sloučeniny podle vynálezu mají také výhodu v tom, že mohou krystalizovat v dobrých výtěžcích, ve vysoké čistotě, během krátké doby, bez problémů a s menšími náklady, než formy sloučenin A, B, C a D a jejich soli připravené dříve.

Vynález je ilustrován, nikoliv však s omezením, následujícími příklady, s odkazy na přiložené obrázky, kde:

Obrázek 1 ukazuje rentgenový práškový difraktogram pro krystalickou formu sloučeniny A (B forma), získanou podle příkladu 1.

Obrázek 2 ukazuje rentgenový práškový difraktogram pro krystalickou formu sloučeniny A (A forma), získanou podle příkladu 2.

Obrázek 3 ukazuje rentgenový práškový difraktogram pro krystalickou formu sloučeniny A (C forma), získanou podle příkladu 3.

Obrázek 4 ukazuje rentgenový práškový difraktogram pro krystalickou formu sloučeniny A, sůl kyseliny benzensulfonové, získanou podle příkladu 4.

Obrázek 5(a) ukazuje rentgenový práškový difraktogram pro krystalickou formu sloučeniny A, sůl kyseliny p-toluensulfonové, (A forma), získanou podle příkladu 5.

Obrázek 5(b) ukazuje rentgenový práškový difraktogram pro krystalickou formu sloučeniny A, sůl kyseliny p-toluensulfonové, (B forma), získanou podle příkladu 5.

Obrázek 6 ukazuje rentgenový práškový difraktogram pro krystalickou formu sloučeniny A, sůl kyseliny l-hydroxy-2-naftoové, získanou podle příkladu 6.

Obrázek 7 ukazuje rentgenový práškový difraktogram pro krystalickou formu sloučeniny A, sůl kyseliny 1,5-naftalensulfonové, získanou podle příkladu 7.

Obrázek 8 ukazuje rentgenový práškový difraktogram pro krystalickou formu sloučeniny A, sůl kyseliny 2-mesitylensulfonové, získanou podle příkladu 8.

Obrázek 9 ukazuje rentgenový práškový difraktogram pro krystalickou formu sloučeniny D, získanou podle příkladu 9.

Obrázek 10 ukazuje rentgenový práškový difraktogram pro krystalickou formu sloučeniny D, sůl kyseliny methansulfonové, získanou podle příkladu 10.

Obrázek 11 ukazuje rentgenový práškový difraktogram pro krystalickou formu sloučeniny D, sůl kyseliny hippurové, získanou podle příkladu 11.

Obrázek 12 ukazuje rentgenový práškový difraktogram pro krystalickou formu sloučeniny C, získanou podle příkladu 12.

Obrázek 13 ukazuje rentgenový práškový difraktogram pro krystalickou formu sloučeniny C, sůl kyseliny methansulfonové, získanou podle příkladu 13.

Obrázek 14 ukazuje rentgenový práškový difraktogram pro krystalickou formu sloučeniny C, sůl kyseliny p-toluensulfonové, získanou podle příkladu 14.

Obrázek 15 ukazuje rentgenový práškový difraktogram pro krystalickou formu sloučeniny D, sůl kyseliny [ (bifenyl-4-karbonyl)aminojoctové, získanou podle příkladu 15.

Obrázek 16 ukazuje rentgenový práškový difraktogram pro krystalickou formu sloučeniny D, sůl kyseliny herníjantarové, získanou podle příkladu 16.

«· ·· · · · ·

• · · • · · • · · ·

Obrázek 17 ukazuje rentgenový práškový difraktogram pro krystalickou formu sloučeniny D, sůl kyseliny (3,4-dichlorbenzoylamino)octové, získanou podle příkladu 17.

Obrázek 18 ukazuje rentgenový práškový difraktogram pro krystalickou formu sloučeniny D, sůl kyseliny [ (naftalen-2-karbonyl) amino]octové, získanou podle příkladu 18.

Obrázek 19 ukazuje rentgenový práškový difraktogram pro krystalickou formu sloučeniny D, sůl kyseliny 2,2,3,3-tetramethyl-1,4-dibutanové kyseliny, získanou podle příkladu 19.

Obrázek 20 ukazuje rentgenový práškový difraktogram pro krystalickou formu sloučeniny D, sůl kyseliny trans-D,L-l,2-cyklopentandikarboxylové kyseliny, získanou podle příkladu 20.

Obrázek 21 ukazuje rentgenový práškový difraktogram pro krystalickou formu sloučeniny D, sůl kyseliny (+)-O,O'-dibenzoyl-D-vinné, získanou podle příkladu 21.

Obrázek 22 ukazuje rentgenový práškový difraktogram pro krystalickou formu sloučeniny D, sůl kyseliny (+)-O,O'-di-p-toluoyl-D-vinné, získanou podle příkladu 22.

Obecné postupy

Rentgenová prášková difrakční analýza (XRPD) se provádí použití různé šíře štěrbiny na vzorcích, připravených podle standardních metod, jako jsou například ty, které popsal Giacovazzo, C. a kol (1995), Fundamentals of Crystallography, Oxford University Press; Jenkins, R. a Snyder, R. L. (1996), Introduction to X-Ray Powder Diffractometry, John Wiley &

Sons, New York; Bunn, C. W. (1948), Chemical Crystallography, • · · · · ····· • · · · · · · • ······ β · · · ··· · • · · · · · · ·· ····· ·· ··

Clarendon Press, London; nebo Klug, Η. P. & Alexander, L. E.

(1974), X-ray Diffraction Procedures, John Wiley and Sons, New York. Rentgenové analýzy se prováděly za použití difraktometru Siemens D5000.

Diferenční skenovací kalorimetrie se provádí použití zařízení Mettler DSC820 podle standardních metod, například těch, které popsal Hóhne, G. W. H. a kol. (1996), Differential Scanning Calorimetry, Springer, Berlin.

Thermogravimetrická analýza (TGA) se provádí za použití zařízení Mettler Toledo TGA850.

Pro odborníka je zřejmé, že krystalické formy sloučenin podle vynálezu se mohou připravit analogicky s postupy popsanými v tomto dokumentu a/nebo v souladu s příklady popsanými dále a mohou vykazovat v podstatě stejný XRPD difraktogram a/nebo DSC a/nebo TGA termogramy, jak ty, které jsou popsány v tomto dokumentu. Pod výraz XRPD difraktogram a/nebo DSC a/nebo TGA termogramy zahrnujeme takové případy, kde je zřejmé z relevantních difraktogramů a/nebo termogramů (připouštíme experimentální chybu), že byla připravena v podstatě stejná krystalická forma. Při provádění DSC se počáteční teplota může lišit v rozsahu ± 5 °C (například ± 2 °C) a hodnoty vzdálenosti XRPD se mohou lišit v rozsahu ± 2 na posledním desetinném místě. Pro odborníka je zřejmé, že intenzity XRPD se mohou při měření stejné krystalické formy lišit z různých důvodů, zahrnující například výhodnou orientaci.

Příklady provedení vynálezu

Příprava A

Příprava sloučeniny A a její benzensulfonátové soli • ·· « «· ······ • · » · ···· ·♦ ·

- _β ··»··· · * · · · · · ···· ····· ····· ·· ·· (i) 4-[(3-Hydroxypropyl)amino]benzonitril

Alternativa 1. Směs 4-fluorbenzonitrilu (12,0 g, 99,1 mmol) a 3-amino-l-propanolu (59,6 g, 793 mmol) se míchá 3 hodiny při teplotě 80 °C v inertní atmosféře a poté se přidá voda (150 ml). Směs se nechá ochladit na teplotu místnosti a poté se extrahuje diethyletherem. Organická vrstva se oddělí, suší se (Na₂SO₄) , filtruje se a koncentruje se ve vakuu a získá se 17 g (97 %) sloučeniny uvedené v podnázvu jako olej, který stáním krystalizuj e.

Alternativa 2. 4-Fluorbenzonitril (24,6 g, 0,203 mol, Aldrich 99%) se přidá k 3-amino-l-propanolu (122,0 g, 1,625 mol, 8 ekv., Aldrich 99%) a směs se zahřívá 5 hodin pod dusíkem při teplotě 80 °C. Roztok se nechá ochladit na teplotu 22 °C a přidá se voda (300 ml). Zakalený roztok se dvakrát extrahuje methylenchloridem (300 ml a 200 ml) a spojené methylenchloridové extrakty se promyjí vodou (300 ml; analýza GC organické vrstvy vykazuje ~l,0 % zbývajícího aminopropanolu).

Alternativa 3. K 4-fluorbenzonitrilu (30,29 g, 247,7 mmol, 1,0 ekv.) se přidá 3-amino-l-propanol (150 ml, 148,8 g, 1981,5 mmol, 8,0 ekv.). Směs se míchá pod dusíkem při teplotě místnosti (27 °C) dokud se veškerá pevná látka nerozpustí.

Roztok se zahřeje (olejová lázeň) na teplotu 77 °C a při této teplotě se udržuje 7 hodin a poté se míchá přes noc (14 hodin) při teplotě okolí. Přidá se voda (365 ml) a výsledný zakalený roztok se extrahuje dichlormethanem (365 ml, poté 245 ml).

Spojené organické vrstvy se promyjí vodou (365 ml). DCM roztok produktu se čistí destilací; rozpouštědlo (200 ml) se odstraní a nahradí se čerstvým DCM (200 ml). Odstraní se další rozpouštědlo (250 ml) na celkový objem rozpouštědla 365 ml.

(ii) 3-(4-Kyanoanilino)propyl 4-methylbenzensulfonát

Alternativa I. Na ochlazený (0 °C) roztok 4-[(3-hydroxypropyl) amino ] benzonitrilu (z výše uvedeného kroku (i) (alternativa 1); 17 g, 96,5 mmol) v suchém MeCN (195 ml) se působí triethylaminem (9,8 g, 96,5 mmol) a poté p-toluensulfonylchloridem (20,2 g, 106 mmol). Směs se míchá 90 minut při teplotě 0 °C a poté se koncentruje ve vakuu. Ke zbytku se přidá voda (200 ml) a vodný roztok se extrahuje DCM. Organická fáze se suší (Na₂SO₄), filtruje se a koncentruje ve vakuu. Výsledný zbytek se čistí krystalizací z izopropanolu a získá se 24,6 g (77 %) sloučeniny uvedené v názvu.

Alternativa II. Roztok surového 4-[(3-hydroxypropyl)amino]benzonitrilu (z výše uvedeného kroku (i) (alternativa 2)) se koncentruje na objem 300 ml destilací a přidá se dalších 200 ml methylenchloridu a roztok se znovu destiluje na 300 ml (obsah vody v roztoku stanoven metodou podle Karl-Fischer na 0,07%). Přidá se triethylamin (20,55 g, 0,203 mol) a 4-(N,Ndimethylamino)pyridin (248 mg, 2,0 mmol ) a roztok se ochladí na teplotu 0 °C. Za chlazení a dobrého protřepávání se přidá během cca 30 minut roztok tosylchlorídu (38,70 g, 0,203 mol) v methylenchloridu (150 ml), přičemž se teplota nechá stoupnout na 5 °C. Reakční směs se míchá 23 hodin pod dusíkem v rozmezí od 3 do 5 °C. (Po 5 hodinách dojde ke srážení triethylaminohydrochloridu. TLC vykazuje, pokud vůbec nějakou, velmi malou další konverzi zbývajícího kyanoalkoholu během 20 - 23 hodin). Přidá se voda (300 ml) a vrstvy se 15 minut intenzivně míchají. Organický roztok se koncentruje destilací při teplotě 35 až 40 °C na objem cca 60 až 70 ml. Během 5 minut se přidá izopropanol (100 ml). (V tomto stadiu dojde k určitému granulovému sražení produktu, před přidáním izopropanolu. Ke krystalizaci dojde rychle po přidání izopropanolu). Destilace pokračuje za použití vakua, kdy se odstraní poslední zbytky methylenchloridu. (Odstraní se

dalších ~30 ml a destilát je kontrolován GC na nepřítomnost methylenchloridu). Krystalová kaše se během cca 1 hodiny ochladí na teplotu 0 až 5 °C s pomalým mícháním a při této teplotě se udržuje 1 hodinu. Krystaly se filtrují na střední fritě a vlhký filtrační koláč se opatrně promyje studeným (0 °C) izopropanolem (80 ml). Filtrační koláč se suší se vakuu a pod proudem dusíku přes noc. Výtěžek: 52,76 g, 78,4 mol %; HPLC: oblast 99,64 %.

Mikroanalýza: nalezeno (teorie): %C: 61,60 (61,67); %H: 5,41 (5,49); %N: 8,44 (8,47); %S: 9,71 (9,70).

(iii) Ν,Ν-Bis(2-oxiranylmethyl)benzensulfonamid

K benzensulfonamidu (250 g, 1 ekv.) se přidá voda (2,5 1, lOnásobný objem) a poté epichlorhydrin (500 ml, 4 ekv.). Reakční složky se zahřejí na teplotu 40 °C. Přidá se vodný hydroxid sodný (130 g v 275 ml vody) a teplota reakční směsi zůstává mezi 40 °C a 43 °C. Tato operace trvá přibližně 2 hodiny. (Rychlost přidávání hydroxidu sodného musí být pomalejší na začátku přidávání než na konci, aby se udržel stanovený teplotní interval). Poté, co je přidávání hydroxidu sodného dokončeno, se reakční směs míchá 2 hodiny při teplotě 40 °C a poté přes noc při teplotě okolí. Nadbytek epichlorhydrinu se odstraní jako vodní azeotrop vakuovou destilací (cca 4 kPa, vnitřní teplota 30 °C), dokud nedestiluje žádný další epichlorhydrin. Přidá se dichlormethan (11) a směs se rychle míchá 15 minut. Fáze se nechají oddělit (tato operace zabere přibližně 10 minut a úplně čisté fáze se získají po stání přes noc). Fáze se oddělí a roztok dichlormethanu se použije v následném stupni.

^ΧΗ NMR (400 MHz, CDCl₃): δ 2,55 - 2, 65 (2H, m) , 2,79 (2H, t, J 4,4), 3,10 - 3,22 (4H, m) , 3,58 - 3,73 (2H, m) , 7,50 (2H, m) , 7,58 - 7, 63 (IH, m) , 7, 83 - 7, 87 (2H, m) .

7,56

(iv) 5-Benzyl-3,7-dihydroxy-l-fenylsulfonyl-1,5-diazacyklooktan

IMS (2,5 1, lOnásobný objem) se přidá k roztoku dichlormethanu z výše uvedeného kroku (iii) . Roztok se destiluje, dokud vnitřní teplota nestoupne na 70 °C. Sebere se přibližně 1250 ml rozpouštědla. V jedné dávce se přidá další IMS (2,5 1, lOnásobný objem) a poté benzylamin (120 ml, 0,7 ekv.) (není pozorována exotermní reakce) a reakční směs se zahřívá 6 hodin při zpětném toku (po dvou hodinách žádná změna). Přidá se další benzylamin (15 ml) a roztok se zahřívá další 2 hodiny. IMS se oddestiluje (cca 3,25 1) a přidá se toluen (2,5 1). Destiluje se další rozpouštědlo (cca 2,4 1) a poté se přidá další toluen (1 1). Teplota v horní části je nyní 110 °C. Při teplotě 110 °C se sebere dalších 250 ml rozpouštědla. Teoreticky, tato operace zanechá produkt v cca 2,4 1 toluenu při teplotě 110 °C. Tento roztok se použije v dalším kroku.

NMR (400 MHz, CDCl₃) : δ 7,83 - 7, 80 (4H, m, ArH) , 7,63 7,51 (6H, m, ArH), 7,30 - 7,21 (10H, ArH), 3,89 - 3,80 (4H, m, CH(a) + CH(b)), 3,73 (2H, s, CH₂Ph(a)), 3,70 (2H, s, CH₂Ph(b)), 3,59 (2H, dd, CHHNSO₂Ar(a) ) , 3,54 (2H, dd, CHHNSO₂Ar (b) ) , 3,40 (2H, dd, CHHNSO₂Ar(b) ) , 3,23 (2H, dd, CHHNSO₂Ar(a) ) , 3,09 2,97 (4H, m, CHHNBn(a) + CHHNBn(b)), 2,83 (2H, dd, CHHNBn(b)),

2,71 (2H, dd, CHHNBn(a)).

(Data byla získána z čištěného materiálu obsahující 1:1 směs trans- (a) a cis-diolu (b)).

(v) 3-Benzyl-7-(fenylsulfonyl)-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3.3.1]nonan

Roztok toluenu z předcházejícího výše uvedeného kroku (iv) se ochladí na teplotu 50 °C. Přidá se bezvodá methansulfonová kyselina (0,2 1). Tato operace způsobí stoupnutí teploty z 50 °C na 64 °C. Po 10 minutách se přidá methansulfonová kyselina (1 1) a reakční směs se zahřívá 5 hodin při teplotě 110 °C. Poté se oddestiluje z reakční směsi toluen; sebere se 1,23 1. (Je třeba dávat pozor, aby vnitřní teplota nebyla v kterémkoliv stupni vyšší než 110 °C, jinak se výtěžek zmenší).

Reakční směs se poté ochladí na 50 °C a k odstranění zbytku toluenu se použije vakuum. Zahříváním na teplotu 110 °C a při tlaku 65 kPa se odstraní dalších 0,53 1. (Je výhodné, když může být toluen odstraněn při nižší teplotě a tlaku). Reakční směs se poté nechá ochladit na 30 °C a přidá se deionizovaná voda (250 ml). Toto způsobí stoupnutí teploty z 30 °C na 45 °C. Během 30 minut se přidá další voda (2,15 1) a teplota klesne pod 54 °C. Roztok se ochladí na teplotu 30 °C a poté se přidá dichlormethan (2 1). Za vnějšího chlazení a rychlého míchání se reakční směs alkalizuje přidáním vodného hydroxidu sodného (10 M, 2 1) rychlostí, která udrží vnitřní teplotu pod 38 °C. Tato operace trvá 80 minut. Míchání se zastaví a fáze se oddělí ve 3 minutách. Vrstvy se oddělí. K dichlormethanovému roztoku se přidá IMS (2 1) a začne destilace. Rozpouštědlo (2,44 1) se sbírá až teplota ve vrchní části dosáhne 70 °C. Teoreticky, takto se získá produkt v 1,56 1 IMS. Roztok se poté nechá za pomalého míchání ochladit na teplotu okolí přes noc. Pevný produkt, který se srazí, se filtruje a promyje se IMS (0,5 1) a získá se světle žlutohnědý produkt, po sušení při teplotě 50 °C ve vakuu v množství 50,8 g (8,9 % ve 3 krocích). 20,0 g tohoto produktu se rozpustí v acetonitrilu (100 ml) při zpětném toku a získá se světle žlutý roztok. Po ochlazení na teplotu okolí se vytvořené krystaly seberou filtrací a promyjí acetonitrilem (100 ml). Produkt se suší ve vakuu při teplotě 40 °C 1 hodinu a získá se 17,5 g (87 %) sloučeniny uvedené v podnázvu.

^XH NMR (400 MHz, CDC1₃) : δ 7,18 - 7,23 (10H, m) , 3,86 - 3,84 (2H, m) , 3,67 (2H, d) , 3,46 (2H, s), 2,91 (2H, d) , 2,85 (2H, dd) , 2,56 (2H, dd) .

• · · ·

(vi) 3-Benzyl-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3.3.1]nonan x 2 HCI

Koncentrovaná kyseliny bromovodíková (1,2 1, 3násobný objem) se přidá k pevnému 3-benzyl-7-(fenylsulfonyl)-9-oxa-3,7-diazabicyklo [3 . 3 . 1] nonanu (400 g, viz výše uvedený krok (v)) a směs se zahřívá při zpětném toku v atmosféře dusíku. Pevná látka se rozpustí v kyselině při teplotě 95 °C. Po 8-hodinovém zahřívání reakční směsi vykazuje analýza HPLC, že reakce je dokončena. Obsahy se ochladí na teplotu okolí. Přidá se toluen (1,2 1, 3násobný objem) a směs se intenzivně míchá 15 minut. Míchání se zastaví a fáze se oddělí. Toluenová fáze se odstraní společně s malým množstvím mezifázového materiálu. Kyselá fáze se vrátí do původní reakční nádoby a v jedné dávce se přidá hydroxid sodný (10 M, 1,4 1, 3,5násobný objem). Vnitřní teplota vzroste ze 30 °C na 80 °C. Kontroluje se pH, aby se zabezpečilo, že jeho hodnota bude > 14. Přidá se toluen (1,6 1, 4násobný objem) a teplota klesne z 80 °C na 60 °C. Po 30 minutovém intenzivním míchání se fáze oddělí. Vodná vrstva se odstraní spolu s malým množstvím mezifázového materiálu. Toluenová fáze se vrátí do původní reakční nádoby a přidá se 2-propanol (4 1, lOnásobný objem). Teplota se upraví na hodnotu mezi 40 °C a 45 °C. Během 45 minut se přidá koncentrovaná kyselina chlorovodíková (200 ml) tak, aby se teplota udržela mezi 40 °C a 45 °C. Vytvoří se bílá sraženina. Směs se míchá 30 minut a poté se ochladí na teplotu 7 °C. Produkt se sebere filtrací, promyje se 2-propanolem (0,8 1, 2násobný objem), suší se odsátím a poté se dále suší ve vakuové sušárně při teplotě 40 °C. Výtěžek = 297 g (91 %).

⁴H NMR (CD₃OD + 4 kapky D₂O) : δ (br d, 2H) , 3,09 (d, 2H) , 3,47 (br s, 4H) , 3,60 (s, 2H) , 4,12 (br s, 2H) , 7,30 - 7,45 (m,

5H) .

API MS: m/z = 219 [C₁₃Hi₈N₂O+H] ⁺.

• · · · · · (vii) 3,3-Dimethyl-l-[9-oxa-7-(fenylmethyl)-3,7-diazabicyklo[3.3.1] non-3-yl]-2-butanon

K hydrogenuhličitanu sodnému (114,2 g, 4 ekv.) se přidá voda (500 ml, 5násobný objem) a poté 1-chlorpinakolon (45,8 ml, 1 ekv.). Pomalu se přidá roztok 3-benzyl-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3.3.1] nonanu x 2 HCI (100,0 g; viz výše uvedený krok (vi)) ve vodě (300 ml, 3násobný objem), tak, že se reguluje vývoj oxidu uhličitého (20 minut). Reakční směs se zahřívá 4 hodiny při teplotě 65 až 70 °C. Po ochlazení na teplotu okolí se přidá dichlormethan (400 ml, 4násobný objem) a po 15 minutovém míchání se fáze oddělí. Vodná fáze se promyje dichlormethanem (400 ml, 4násobný objem) a organické extrakty se spojí. Roztok se destiluje a rozpouštědlo se sebere (550 ml). Přidá se ethanol (1 1) a destilace pokračuje. Sebere se další rozpouštědlo (600 ml). Přidá se ethanol (1 1) a destilace pokračuje. Sebere se další rozpouštědlo (500 ml) (teplota na vrcholu je nyní 77 °C). Tento roztok (teoreticky obsahující 1150 ml ethanolu) se použije přímo v dalším kroku.

³Η NMR (400 MHz, CDC1₃) : 1,21 (9H, s), 2,01 - 2,59 (2H, m) ,

2,61 - 2,65 (2H, m) , 2,87 - 2,98 (4H, m) , 3,30 (2H, s), 3,52 (2H, s), 3,87 (2H, br s), 7,26 (2H, d, J 7,6), 7,33 (1H, dd, J

7, 6, 7, 6) , 7,47 (2H, d, J 7,6).

(viii) 3,3-Dimethyl-l-(9-oxa-3,7-diazabicyklo[3.3.1]non-3-yl)-2-butanon

Palladium na aktivním uhlí (44 g, 0,4 hmotn. ekv. 61% katalyzátor ve vodě, Johnson Matthey typ 440L) se přidá k roztoku ethanolu z výše uvedeného předcházejícího kroku (vii). Směs se hydrogenuje při 0,404 MPa. Reakce se považuje za dokončenou po 5 hodinách. Katalyzátor se odstraní filtrací a promyje se ethanolem (200 ml). Spojené ethanolové filtráty se použijí nebo mohou použit v níže uvedeném kroku (ix).

Zkouška roztoku vykazuje 61,8 g produktu uvedeném v názvu v ethanolu (teoreticky 1,35 1; naměřeno 1,65 1). Část produktu se izoluje a čistí. Na vyčištěném produktu se provede analýza. 'H NMR (300 MHz, CDC1₃) : δ 1,17 (9H, s) , 2,69 (2H, dt, J 11,4, 2,4), 2,93 (2H, d, J 10,8), 3,02 (2H, d, J 13,8), 3,26 (2H, s), 3,32 (2H, dt, J 14,1), 3,61 (2H, br s).

Tato reakce může být provedena také za použití menšího hmotnostního poměru katalyzátoru k benzylovanému výchozímu materiálu. Toto může být dosaženo několika různými způsoby, například za použití různých katalyzátorů (jako Pd/C s kovovou náplní, která se liší od katalyzátoru typu 440L použitém shora nebo Rh/C) a/nebo zlepšením vlastností přenosu hmoty reakční směsi (odborník si je vědom toho, že zlepšeného přenosu hmoty se může dosáhnout například provedením hydrogenace ve větším měřítku než je popsáno v reakci shora). Za použití těchto technik se hmotnostní poměr katalyzátoru k výchozímu materiálu může snížit pod 4:10 (například mezi 4:10 a 1:20).

(ix) Sloučenina A, monohydrát soli benzensulfonové kyseliny

Metoda 1

Uhličitan draselný (56,6 g, 1,5 ekv.) a 3-(4-kyanoanilino)propyl-4-methylbenzensulfonát (viz výše uvedený krok (ii),

90,3 g, 1 ekv.) se přidají k ethanolovému roztoku 3,3-dimethyl-1-(9-oxa-3,7-diazabicyklo[3.3.1]non-3-yl)-2-butanonu (viz výše uvedený krok (viii); 61,8 g ze zkoušky v 1,65 1). Reakční směs se zahřívá 4 hodiny při teplotě 80 °C. Zkouška vykazuje, že zbývají některé reaktanty (8,3 g) a tak se přidá další 3-(4-kyanoanilino)propyl-4-methylbenzensulfonát (12,2 g) a výsledná směs se zahřívá 4 hodiny při teplotě 80 °C. Rozpouštědlo (1,35 1) se destiluje a poté se přidá izopropylacetát (2,5 1). Rozpouštědlo (2,51 1) se odstraní.

Přidá se izopropylacetát (2,5 1). Rozpouštědlo (0,725 1) se odstraní. Vnitřní teplota je nyní 88 °C. Rozpouštědlo (0,825 1) se odstraní a tak se získá produkt ve formě izopropylacetátového roztoku (teoreticky v 2,04 1). Po ochlazení na teplotu 34 °C se přidá voda (0,5 1). Ve směsi se objeví černá suspenze, pravděpodobně Pd. Hodnota pH vodné fáze je 11. Přidá se hydroxid sodný (1M, 0,31 1) a teplota klesne na hodnotu nižší než 25 °C a směs se intenzivně míchá 5 minut. Hodnota pH vodné fáze je 12. Fáze se oddělí a vodná fáze se odstraní. Přidá se další voda (0,5 1) a fáze se oddělí. Vodná fáze se odstraní. Zbývající esterový roztok se filtruje, aby se odstranily suspendované částice a filtrát se poté zpracuje na objem přesně 2 1. Roztok se poté rozdělí na dva jednolitrové díly.

(Abychom se vyhnuli získání produktu uvedeném v názvu obsahující vysoký obsah palladia, může se provést následující zpracování: Pryskyřice Deloxan® (12,5 g, 25 hmotn.%) se přidá k roztoku volné báze (1 1) a směs se zahřívá při zpětném toku za intenzivního míchání 5 hodin. Roztok se poté ochladí na teplotu místnosti a míchání pokračuje 2 dny. Pryskyřice se odstraní filtrací).

K výpočtu požadovaného množství benzensulfonové kyseliny k přípravě benzensulfonátové soli se provede zkouška.

Roztok benzensulfonové kyseliny (20,04 g, 1 ekv., předpokládá se, že kyselina je čistý monohydrát) v izopropylacetátu (200 ml) se za intenzivního míchání přidá během 5 minut (pokud je to možné, je lepší přidávat pomalu) k roztoku volné báze (1 1) a vytvoří se světle žlutá sraženina. Teplota stoupne z 18 °C na 22 °C. Po 10 minutách se směs ochladí na teplotu 10 °C a produkt se sebere filtrací. Produkt se promyje izopropylacetátem (250 ml), odsaje se do sucha na filtru a poté se suší 2

dny ve vakuu při teplotě 40 °C a získá se 59,0 g (61 % z 3-benzyl-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3.3.1]nonanu x 2HC1).

(Surová benzensulfonátová sůl se alternativně připraví přidáním 70% (hmotnost/hmotnost) vodného roztoku benzensulfonové kyseliny k ethanolickému roztoku volné báze).

Surový produkt uvedený v podnázvu se izoluje jako monohydrát.

Ethanol (500 ml) a voda (250 ml) se přidají k surové sloučenině uvedené v podnázvu (50,0 g) . Roztok se zahřeje na teplotu 75 °C. Materiál se úplně rozpustí při teplotě 55 °C. Roztok se zahřívá 5 minut při teplotě 75 °C a poté se během 1 hodiny ochladí na teplotu 5 °C. Sraženina začne vznikat při teplotě 18 °C. Studený roztok se filtruje a filtrát se promyje směsí ethanol:voda (2:1; 150 ml), odsaje se do sucha na filtru a poté se suší ve vakuu při teplotě 40 °C a získá se čistý produkt uvedený v podnázvu (41,2 g, 82 %).

(Tato rekrystalizace může být provedena s větším množstvím rozpouštědla, pokud je nutné využít objem reakční nádoby např. EtOH : voda 2:1, 45 objemů (výtěžek 62 %)

EtOH : voda 6:1, 35 objemů (výtěžek 70 % )).

Produkt uvedený v podnázvu se izoluje po rekrystalizaci jako monohydrát (jak je stanoveno rentgenovou difrakcí monokrystalu).

Metoda 2 (a) 3-(4-Kyanoanilino)propylbenzensulfonát

K roztoku 4-[(3-hydroxypropyl)amino]benzonitrilu (z výše uvedeného kroku (i), alternativa 3, 43,65 g, 247,7 mmol, 1

ekv.) v dichlormethanu (celkový objem roztoku 360 ml) se postupně přidá triethylamin (52 ml, 37,60 g, 371,55 mmol, 1,5 ekv.) a hydrochlorid trimethylaminu (11,89 g, 123,85 mmol, 0,5 ekv.) v jedné dávce. Žlutý roztok se ochladí na teplotu -20 °C (za použití lázně aceton/suchý led nebo studené destičky) a působí se na něj roztokem benzensulfonylchloridu (32 ml, 43,74 g, 247,7 mmol, 1 ekv.) v dichlormethanu (220 ml, 5násobný objem vzhledem ke kyanoalkoholu) přes tlakovou vyrovnávací kapačku. Roztok se přidává po kapkách tak, aby vnitřní teplota nepřekročila hranici -14 °C. Přidávání se dokončí po 25 minutách. Směs se poté míchá 35 minut při teplotě mezi -15 a 10 °C. Přidá se voda (365 ml) a teplota stoupne na 10 °C. Směs se ochladí zpátky na teplotu 0 °C a intenzivně se míchá 15 minut. Organická vrstva (objem 570 ml) se sebere a destiluje za atmosférického tlaku, aby došlo k odstranění DCM (450 ml, teplota nádoby 40 - 42 °C, teplota na vrcholu 38 až 39 °C). Přidá se ethanol (250 ml) a roztok se nechá ochladit na teplotu 30 °C a otevře se vakuum. Odstraní se další rozpouštědlo (sebere se 40 ml, tlak 5,2 kPa (52 mbar), teplota nádoby a na vrcholu je 21 - 23 °C) a produkt se postupně získá z roztoku. Destilace se v tomto bodě zastaví a přidá se další ethanol (50 ml). Směs se zahřeje na teplotu 40 °C (v horké lázni s vodou teploty 50 °C), aby došlo k rozpuštění veškeré pevné látky a kapačkou se pomalu přidá voda (90 ml). Roztok se pomalu míchá při teplotě místnosti (20 °C) přes noc (15 hodin) a během tohoto času krystalizuje určité množství produktu.

Směs se ochladí na teplotu -5 °C (lázeň led/methanol) a při této teplotě se míchá 20 minut a poté se světle žlutá pevná látka sebere filtrací. Pevná látka se promyje směsí ethanol/voda (42 ml EtOH, 8 ml H₂0) a suší se 30 minut odsáváním. Poté se suší ve vakuové sušárně (40 °C, 72 hodin) do konstantní hmotnosti. Hmotnost surového produktu je 47,42 g (149,9 mmol, 60 %) . K surovému produktu (20,00 g, 63,22 mmol, 1,0 ekv.) se přidá ethanol (160 ml, 8násobný objem). Směs se

·« · · ♦ · · « míchá pod dusíkem a zahřeje se na teplotu 40 °C za použití horké lázně s vodou. Po dosažení této teploty se veškerá pevná látka se rozpustí a získá se čirý žlutý roztok. Během 10 minut se po kapkách přidá voda (60 ml, 3násobný objem), přičemž se vnitřní teplota udržuje v rozmezí mezi 38 a 41 °C. Vodní lázeň se odstraní a roztok se ochladí během 40 minut na teplotu 25 °C a během tohoto času začne krystalizace. Směs se ochladí během 10 minut na teplotu -5 °C a poté se při této teplotě udržuje dalších 10 minut. Světle žlutá pevná látka se sebere filtrací, 10 minut se suší odsátím a poté se suší ve vakuové sušárně do konstantní hmotnosti (40 °C, 15 hodin). Tak se získá 18,51 g sloučeniny uvedené v podnázvu (58,51 mmol, 93 % (ze surového produktu)).

(b) Sloučenina A, monohydrát soli benzensulfonové kyseliny

K ethanolovému roztoku (celkový objem 770 ml, přibližně 20násobný objem vzhledem k aminu) 3,3-dimethyl-l-(9-oxa-3,7-diazabicyklo[3.3.1]non-3-yl)-2-butanonu (34,97 g (ověřeno zkouškou), 154,5 mmol, 1,0 ekv.; viz výše uvedený krok (viii)) se v jedné dávce přidá roztok 3-(4-kyanoanilino)propylbenzensulfonátu (49,05 g, 154,52 mmol, 1,0 ekv.; viz výše uvedený krok (a)). Výsledná směs se zahřívá 6 hodin při teplotě 74 °C a poté se míchá 65 hodin při teplotě místnosti (20 °C) (přes víkend; odborník si je vědom toho, že tato reakce může také může být úspěšná bez prodlouženého míchání při teplotě místnosti). Ethanol (370 ml) se odstraní a přidá se voda (200 ml) (tímto se získá 2:1 směs EtOH:H₂O, celkový objem 600 ml). Po přidání vody klesne teplota nádoby z 80 °C na 61 °C. Roztok se znovu zahřeje na teplotu 70 °C a poté se nechá přirozenou cestou ochladit za pomalého míchání na teplotu místnosti (během 19 hodin). V této fázi se zpozoruje tuhá látka. Směs se ochladí na teplotu 0 °C a poté se při této teplotě míchá 15 minut a poté následuje sebrání ne zcela bílé pevné látky ··· ··· · · · · ··· · · ··· ·· ·· ·· filtrací. Pevná látka se promyje studenou 2:1 směsí ethanol:voda (150 ml), suší se 1,25 hodiny odsáváním a poté se suší v sušárně (40 °C, 20 hodin). Získá se surový produkt v množství 57,91 g (103,3 mmol, 60 %).

Surový produkt byl nalezen v čistotě 98,47% (jak prokázala analýza HPLC) a rekrystalizuje se (za použití detailně níže popsaného postupu) a získá se sloučenina uvedená v podnázvu v čistotě 99,75% (výtěžek 84 %).

Postup rekrystalizace:

Ethanol (562 ml) a voda (281 ml) se přidají k surovému roztoku získanému výše (56,2 g) . Roztok se zahřeje na teplotu 75 °C.

Veškerý materiál se rozpustí při teplotě 55 °C. Roztok se 5 minut udržuje při teplotě 75 °C a poté se ochladí během 1,5 hodiny na teplotu 5 °C. Srážení začne při teplotě 35 °C.

Studený roztok se filtruje a sebraná sraženina se promyje směsí ethanol:voda (2:1, 168 ml). Pevný materiál se odsaje do sucha na filtru a poté se suší ve vakuu při teplotě 40 °C a získá se produkt (47,1 g, 84 %).

(x) Sloučenina A (volná báze)

Metoda I

Surová benzensulfonátové sůl (50,0 g, 1,0 ekv. z výše uvedeného kroku (ix); metoda 1) se přidá k vodnému hydroxidu sodnému (1M, 500 ml) promytém v dichlormethanu (1,0 1,

20násobný objem). Směs se míchá 15 minut. Vrstvy se poté oddělí a malé množství mezifázového materiálu zůstalo ve vrchní vodné vrstvě. K dichlormethanovému roztoku se přidá ethanol (500 ml, lOnásobný objem) a rozpouštědlo se poté odstraní destilací (1,25 1) . Teplota v horní části je nyní 78 • · °C. Roztok se nechá ochladit na teplotu nižší než je teplota zpětného toku a přidá se ethanol (250 ml, 5násobný objem). Rozpouštědlo se odstraní (250 ml). Tento horký roztok se zředí ethanolem na 890 ml, 17,8násobný objem (25násobný objem předpokládá 100% konverzi na volnou bázi). Po zahřívání při zpětném toku se roztok pomalu ochladí. Při teplotě 5 °C se přidá zárodečný krystal sloučeniny uvedené v názvu. Začne krystalizace a směs se míchá 30 minut při teplotě 5 °C.

Produkt se sebere filtrací a promyje se ethanolem (2 x 50 ml, x lnásobný objem). Produkt se poté suší ve vakuové sušárně při teplotě 40 °C 60 hodin a získá se ne zcela bílý prášek

(26, 3	g;	74 %)	•
²Η NMR	(^	,00 MH	:z,	CDCI3) : δ 7,86	- 7, 82	(2H, m) , 7,39- 7,32
(3H, m	.),	7,30	-	7,26 (2H, m) , 6	,47 (2H	, m), 4,11 - 4,07 (4H,
m) , 3,	70	(2H,	s)	, 3,36-3,33 (	4H, m),	3,26 (2H, t), 3,12 (2H,
d), 2,	90	(2H,	d)	, 2,28 - 2,21 (	2H, m),	1,06 (9H, s) . ¹³C NMR
(CDCI3	) :	δ 24,	07	, 26,38, 41,52,	43,52,	56,17, 56,47, 63,17,

68,46, 96,61, 111,64, 121,03, 133,43.

MS (ES): m/z = 385,1 (M+H)⁺.

Metoda II

Na směs 4-{[3-(9-oxa-3,7-diazabicyklo[3.3.1]non-3-yl)propyl]amino}benzonitrilu (viz níže uvedená příprava B(I)(vi); 5,73 g, 0,02 mol) a K2CO3 (11,05 g, 0,08 ml) v MeCN (300 ml) se působí 1-chlorpinakolonem (4,44 g, 0,032 mol). Směs se míchá přes noc při teplotě 50 °C a poté se přidá DCM a směs se filtruje. Filtrační koláč se poté promyje směsí DCM a MeCN a rozpouštědlo se poté odpaří z filtrátu. Výsledný zbytek se čistí chromatografií na oxidu křemičitém eluováním s gradientem ethylacetát : methanol : ammoniakální methanol (95:5:0 až 95:0:5) a získá se sloučenina uvedená v názvu (5,8 g, 73,9 %) .

Příprava Β(I)

Příprava sloučeniny B (metoda I) (i) terc-Buty1-2-bromethylkarbamát

Hydrogenuhličitan sodný (6,15 g, 0,073 mol) a di-terc-butyldikarbonát (11,18 g, 0,051 mol) se rozpustí ve směsi H₂O (50 ml) a dichlormethanu (150 ml) a poté se ochladí na teplotu 0 °C. Jako pevná látka se pomalu přidá hydrobromid 2-bromethylaminu (10,0 g, 0,049 mol) a reakční směs se míchá přes noc při teplotě 25 °C. Dichlormethanová vrstva se oddělí, promyje se H₂O (200 ml) a roztokem hydrogensíranu draselného (150 ml, pH = 3,5). Organická vrstva se suší (Na₂SO₄) a koncentruje se ve vakuu. Surový olej se chromatografuje na silikagelu eluováním dichlormethanem a získá se 7,87 g (72 %) sloučeniny uvedené v podnázvu jako čirý bezbarvý olej.

^ςΗ NMR (300 MHz, CDC1₃) δ 4,98 (bs, IH) , 3,45 - 3,57 (m, 4H) , 1,47 (s, 9H).

ΑΡΙ-MS: (M+1-C₅H₈O₂) 126 m/z.

(ii) 3-Benzyl-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3.3.1]nonan x 2 HCl

Toto je alternativní příprava k přípravě, která byla popsána ve výše uvedené přípravě A(vi). Třílitrová tříhrdlá baňka se vybaví magnetickým míchadlem, teploměrem a zpětným chladičem.

K pevnému 3-benzyl-7-(fenylsulfonyl)-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3.3.1]nonanu (190 g, 0,53 mol, viz výše uvedená příprava A(v)) se přidá vodná kyselina bromovodíková (48%, 0,76 1, 4,51 mol) a směs se zahřívá při zpětném toku pod dusíkem. Pevná látka se rozpustí při teplotě 90 °C. Po 12 hodinovém zahřívání směsi ukazuje analýza GC, že reakce je dokončena. Obsah se ochladí na teplotu místnosti. Přidá se toluen (0,6 1) a směs se míchá několik minut. Fáze se oddělí. Vodná fáze se vrátí do původní reakční nádoby a v jedné dávce se přidá vodný hydroxid sodný (10M, 0,85 1, 8,5 mol). Vnitřní teplota stoupne na 80 °C a směs je silně zásaditá. Přidá se toluen (0,8 1) a vnitřní teplota klesne na 55 °C. Po 30 minutovém intenzivním míchání se toluenová fáze oddělí a vrátí se do původní reakční nádoby. Přidá se 2-propanol (1,9 1) a vnitřní teplota se upraví na hodnotu mezi 40 °C a 50 °C. Přidává se koncentrovaná kyselina chlorovodíková (do kyselé reakce) takovou rychlostí, aby se teplota udržovala mezi 40 °C a 50 °C. Vytvoří se bílá sraženina. Směs se míchá 30 minut a poté se ochladí na teplotu 7 °C. Bílý prášek se sebere filtrací, promyje se 2-propanolem (0,4 1), suší se proháněním vzduchu přes vzorek po dobu 10 minut a dále se suší ve vakuové sušárně při teplotě 40 °C. Výtěžek: 130 g (84 %).

(iii) Hydrochlorid terc-butyl-7-benzyl-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3.3.1]nonan-3-karboxylátu litrová tříhrdlá baňka se vybaví míchadlem, teploměrem a probublávačem dusíku. V uvedeném pořadí se vloží voda (1,4 1), dichlormethan (1,4 1), hydrogenuhličitan sodný (150 g, 1,79 mol) a 3-benzyl-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3.3.1]nonan x 2 HCl (130 g, 0,447 mol, z výše uvedeného kroku (ii)). Směs rychle míchá po dobu 10 minut a poté se pomalu přidá di-terc-butyldikarbonát (0,113 1, 0,491 ml). Směs se rychle míchá 3 hodiny při teplotě místnosti. Organická vrstva se oddělí, suší se nad síranem hořečnatým, filtruje se a koncentruje se a získá se 160 g ne zcela bílé pevné látky. Tato ne zcela bílá pevná látka se vloží do 3 litrové tříhrdlé baňky vybavené míchadlem, teploměrem a dávkovači nálevkou. Přidá se ethylacetát (0,6 1) a čirý roztok se ochladí na teplotu -10 °C. Po kapkách se přidá roztok HCl v dioxanu (4 Μ), dokud se nedosáhne pH nižšího než 4. Vysráží se hydrochloridová sůl a směs se míchá další hodinu. Produkt se sebere filtrací, promyje se

• •9 ····· ·· ·· ethylacetátem (0,1 1) a suší se ve vakuové sušárně. Bílý vykrystalizovaný produkt váží 146 g (92% výtěžek).

(iv) Hydrochlorid terc-butyl-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3.3.1]nonan-3-karboxylátu

Hydrochloridová sůl z výše uvedeného kroku (iii) (146 g, 0,411 mol) a 20% Pd(OH)₂-C (7,5 g) se vloží Parrovy hydrogenační nádoby. Přidá se methanol (0,5 1) a nádoba se intenzivně protřepává v atmosféře vodíku při 0,3535 MPa. Reakce se sleduje analýzou GC a bylo nalezeno, že je kompletní po 1 hodině. Katalyzátor se odfiltruje a filtrát se koncentruje a získá se ne zcela bílý krystalický produkt. Surový produkt se rozpustí v horkém acetonitrilu (1,2 1) a poté se filtruje za horka. Filtrát se zředí ethylacetátem (1,2 1). Čirý roztok se nechá stát přes noc při teplotě místnosti. První část krystalů se sebere a suší ve vakuu a získá se 52 g sloučeniny uvedené v podnázvu jako bílá pevná látka. Filtrát se koncentruje téměř do sucha, poté se rozpustí v horkém acetonitrilu (0,4 1) a zředí se ethylacetátem (0,4 1). Po ochlazení roztoku na teplotu 10 °C se získá druhá část krystalů (38 g). Obě části byly shledány srovnatelné analýzou GC a Ή NMR. Společný výtěžek: 90 g (83 %).

(v) terc-Butyl-7-[3-(4-kyanoanilino)propyl]-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3.3.1]nonan-3-karboxylát

Hydrochloridová sůl terc-butyl-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3.3.1]nonan-3-karboxylátu (viz výše uvedený krok (iv); 1,1 g, 4,15 mmol) se smíchá s MeCN (46 ml), vodou (2,5 ml) a K₂CO₃ (3,5 g, 25 mmol). Směs se míchá 4 hodiny a poté se přidá CHC1₃ a směs se filtruje přes křemelinu (Celite®). Filtrát se koncentruje ve vakuu a získá se 0,933 g volné báze. Tato báze se poté smíchá s 3-(4-kyanoanilino)propyl-4-methylbenzensulfonátem

··· ··· ···· ··· · · · · · ·· · · ·· (viz výše uvedená příprava A(ii); 2,1 g, 6,2 mmol) a K₂CO₃(0,86 g, 6,2 mmol) v MeCN (18 ml). Výsledná směs se míchá přes noc při teplotě 60 °C a poté se koncentruje ve vakuu. Na zbytek se působí DCM (250 ml) a 1 M NaOH (50 ml). Vrstvy se oddělí s vrstva DCM se dvakrát promyje vodným NaHCO₃ a poté se suší (Na₂SO₄) a koncentruje ve vakuu. Produkt se čistí mžikovou chromatografíí eluováním s gradientem toluen : ethylacetát : triethylamin (2:1:0 až 1000:1000:1) a získá se 1,47 g (91 %) sloučeniny uvedené v podnázvu.

(vi) 4-{[3-(9-Oxa-3,7-diazabicyklo[3.3.1]non-3-yl)propyl]amino[benzonitril

Sloučenina uvedená v podnázvu se získá v 96 % výtěžku za použití analogického postupu k tomu, který je popsán níže v přípravách C(v) a D(iii), za použití terc-butyl-7-[3-(4-kyanoanilino)propyl]-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3.3.1]nonan-3-karboxylátu (z výše uvedeného kroku (v)).

(vii) Sloučenina B

K roztoku terc-butyl-2-bromethylkarbamátu (4,21 g, 0,019 mol; viz výše uvedená příprava (i)) v DMF (65 ml) se přidá 4-{[3-(9-oxa-3,7-diazabicyklo[3.3.1]non-3-yl)propyl]amino[benzonitril (viz výše uvedený krok (vi), 4,48 g, 0,016 mol) a triethylamin (3,27 ml, 0,024 mol). Směs se míchá přes noc při teplotě 35 °C a poté se koncentruje ve vakuu. Zbytek se rozpustí v dichlormethanu (80 ml) a promyje se nasyceným chloridem sodným. Vodná vrstva se extrahuje dichlormethanem (1 x 150 ml). Spojené organické extrakty se suší (Na₂SO₄) a koncentrují ve vakuu. Surový červenohnědý olej se chromatografuje (2x) na silikagelu eluováním směsí chloroform:methanol:koncentrovaný NH₄OH (9:1:0,02) a získá se 3,75 g (56 %) sloučeniny uvedené v názvu.

⁴Η NMR (300 MHz, CD₃OD) δ 7,37 - 7,40 (d, J = 8,8 Hz, 2H) , 6,64 - 6,67 (d, J = 8,8 Hz, 2H) , 3,94 (bs, 2H) , 3,21 - 3,31 (m,

4H) , 3,01 (bs, 4H) , 2,47 - 2,59 (m, 8H) , 1,90 (bs, 2H) , 1,39 (s, 9H) .

¹³C NMR (75 MHz, CD3OD) δ 158,5, 134,7, 121, 9, 113,2, 97,7,

80, 3, 69, 2, 58,8, 58,1, 57,5, 57,3, 41,9, 38,3, 28,9, 26, 2. ΑΡΙ-MS: (M+l) = 430 m/z.

Příprava Β(II)

Příprava sloučeniny B (metoda II) (i) terc-Butylester [2-(7-benzyl-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3.3.1]non-3-yl)ethyl]karbamové kyseliny

Alternativa 1 (a) 2-(terc-Butyloxykarbonylamino)ethyltosylát

Roztok p-toluensulfonylchloridu (28,40 g, 148 mmol) v dichlormethanu (100 ml) se při teplotě 0 °C během 30 minut přidá ke směsi terc-butyl-N-(2-hydroxyethyl)karbamátu (20 g, 120 mmol), triethylaminu (18,80 g, 186 mmol) a trimethylammoniumchloridu (1,18 g, 12,4 mmol) v dichlormethanu (120 ml). Směs se míchá 1 hodinu při teplotě 0 °C a poté se filtruje a promyje dichlormethanem (100 ml). Filtrát se promyje 10% kyselinou citrónovou (3 x 100 ml) a solankou (100 ml). Organická vrstva se suší nad síranem hořečnatým a poté se filtruje. Filtrát se koncentruje za sníženého tlaku a získá se olej. Olej se rozpustí v ethylacetátu (40 ml) a poté se pomalu přidá izohexan (160 ml). Výsledná kaše se míchá 17 hodin při teplotě místnosti a poté se filtruje. Sebraná pevná látka se promyje izohexanem (240 ml) a získá se sloučenina uvedená v podnázvu jako bezbarvý prášek (25 g, 64 %).

t.t. = 64 až 66 °C.

• ·· « ·· ······ •· · · ···· ·· · ··· ··· ··· • · · ······ · ··· ··· ···· ··· · · ··· ·· · · · · ^XH NMR (300 MHz, CDC1₃) δ 1,40 (9H, s) , 2,45 (3H, s), 3,38 (2H, q) , 4,07 (2H, t) , 4,83 (IH, bs), 7,34 (2H, d) , 7,87 (2H, d) .

MS : m/z = 216 (MH⁺(316)-Boc) .

(b) terc-Butylester [2-(7-benzyl-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3.3.1] non-3-yl)ethyl]karbamové kyseliny

Roztok dihydrochloridu 3-benzyl-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3.3.1] nonanu (viz výše uvedená příprava A(vi); 10 g, 34 mmol) ve vodě (25 ml) se pomalu přidá k roztoku hydrogenuhličitanu sodného (10 g, 119 mmol) ve vodě (10 ml). Přidá se další voda (5 ml) a směs se míchá 10 minut při teplotě místnosti. Přidá se roztok 2-(terc-butyloxykarbonylamino)ethyltosylátu (viz výše uvedený krok (a); 11,92 g, 37 mmol) v toluenu (40 ml).

Tato směs se poté zahřívá 7 hodin při teplotě 65 až 70 °C a poté se míchá přes noc při teplotě místnosti. Reakční směs se znovu zahřeje na teplotu 50 °C a fáze se oddělí. Vodná vrstva se extrahuje toluenem (40 ml) při teplotě 50 °C. Spojené organické vrstvy se promyjí nasyceným hydrogenuhličitanem sodným (25 ml). Rozpouštědla se odpaří za sníženého tlaku a získá se směs oleje a pevné látky (13 g, >100%). K části olejnaté pevné látky (5 g, 138 mmol) se přidá ethylacetát (50 ml) a kyselina citrónová (10%, 25 ml). Vodná vrstva se oddělí a organická vrstva se znovu promyje kyselinou citrónovou (10%, ml). Vodné vrstvy se spojí a působí se na ně pevným hydrogenuhličitanem sodným, dokud nejsou neutrální. Vodná fáze se extrahuje ethylacetátem (2 x 50 ml), suší se nad síranem hořečnatým a filtruje se. Filtrát se odpaří do sucha za sníženého tlaku a získá se sloučenina uvedená v podnázvu jako bezbarvá polotuhá látka, která úplně ztuhne poté, co se uloží do chladničky (4,68 g, 93 %).

t.t. = 58 až 60 °C.

9 9 9 9 9 ²Η NMR (300 MHz, CDC1₃) δ 1,46 (9H, s), 2,38 - 2,57 (4H, m) ,

2,6 - 2,68 (2H, m) , 2,75 - 2,85 (4H, m) , 3,22 (2H, q) , 3,26 (2H, s), 3,83 (2H, bs), 6,17 (1H, bs) , 7,2 - 7,4 (5H, m) .

MS: m/z = 362 (MH⁺) .

Alternativa 2 (a) 3-(7-Benzyl-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3.3.1]non-3-yl) ethyl] propionamid

Triethylamin (3,60 g, 35,7 mmol) se pomalu přidá k roztoku dihydrochloridu 3-benzyl-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3.3.1]nonanu (viz výše uvedená příprava A(vi); 5 g, 17 mmol) v ethanolu (50 ml). K této směsi se poté přidá akrylamid (1,34 g, 18 mmol) a směs se poté zahřívá při zpětném toku 7 hodin. Reakční směs se poté koncentruje za sníženého tlaku. Ke zbytku se přidá voda (50 ml) a hydroxid sodný (1 M, 150 ml) a směs se extrahuje ethylacetátam (2 x 200 ml). Spojené organické extrakty se suší nad síranem hořečnatým, filtrují se a koncentrují za sníženého tlaku a získá se bezbarvá pevná látka. Tato pevná látka se rekrystalizuje z ethylacetátu (50 ml) a získá sloučenina uvedená v podnázvu (3,80 g, 76 %).

t.t. = 157 až 159 °C.

^ΤΗ NMR (300 MHz, CDC1₃) δ 2,39 (2H, t), 2,42 - 2,61 (6H, m) , 2,82 - 2,95 (4H, m) , 3,39 (2H, s), 3,91 (2H, bs), 5,07 (1H, bs), 7,18 - 7,21 (2H, m) , 7,25 - 7,39 (3H, m), 9,5 (1H, bs).

MS: m/z = 2 90 (MH⁺) .

(b) terc-Butylester [2-(7-benzyl-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3.3.1]non-3-yl)ethyl]karbamové kyseliny

N-Bromsukcinimid (6,0 g, 33 mmol) se během 1 minuty přidá po částech k roztoku 3-(7-benzyl-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3.3.1]~ non-3-yl)ethyl]propionamidu (viz výše uvedený krok (a); 5 g, mmol) v terc-butoxidu draselném v terc-butanolu (1 M, 81 ml) a terc-butanolu (20 ml). Směs se poté zahřívá 30 minut při teplotě 60 až 65 °C. Reakční směs se nechá ochladit na teplotu místnosti a poté se přidá voda (100 ml). Směs se extrahuje ethylacetátem (2 x 50 ml). Spojené organické extrakty se promyjí solankou (50 ml), suší se nad síranem hořečnatým, filtrují se (filtrační koláč se promyje ethylacetátem (50 ml)) a filtrát se poté koncentruje za sníženého tlaku a získá se sloučenina uvedená v podnázvu jako hnědý olej (6,5 g, >100 %). ³Η NMR (300 MHz, CDC1₃) δ 1,46 (9H, s), 2,4 - 2,58 (4H, m) ,

2,58 - 2,7 (2H, m) , 2,75 - 2,91 (4H, m) , 3,22 (2H, q) , 3,28 (2H, s), 3,83 (2H, bs), 6,19 (IH, bs), 7,2 - 7,42 (5H, m).

MS: m/z = 316 (MH⁺) .

Alternativa 3 (a) 3-Benzyl-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3.3.1]nonan

Všechny objemy a ekvivalenty jsou měřeny vzhledem k množství použitého dihydrochloridu 3-benzyl-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3.3.1]nonanu (viz výše uvedená příprava A(vi)). K dihydrochloridu 3-benzyl-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3.3.1]nonanu (60,07 g, 206,03 mol, 1,0 ekv., viz výše uvedená příprava A(vi)) se přidá toluen (420 ml, 7násobný objem) a vodný roztok hydroxidu sodného (2M, 420 ml, 7násobný objem, 4,0 ekv.). Směs se míchá pod dusíkem, zahřeje se na teplotu 60 °C a při této teplotě se udržuje 30 minut, dobu, kdy se vytvoří dvě čiré vrstvy. Nižší, vodná vrstva se odstraní a toluenový roztok sloučeniny uvedené v podnázvu (volná báze) se azetropicky suší za atmosférického tlaku (celkové množství odstraněného rozpouštědla = 430 ml; celkové množství přidaného toluenu = 430 ml) a poté se koncentruje na množství 240 ml (4násobný objem). Karl Fischerova analýza vykazuje v tomto okamžiku 0,06 % vody v roztoku. Sušený roztok sloučeniny uvedené v podnázvu (teoreticky 44,98 g, 206,03 mmol, 1,0 ekv.) se použije v následujícím kroku jako takový.

(b) 2-(terc-Butyloxykarbonylamino)ethyl-2,4,6-trimethylbenzensulfonát

Triethylamin (65 ml, 465,3 mmol, 1,5 ekv.) se v jedné dávce přidá k roztoku terc-butyl-N-(2-hydroxyethyl)karbamátu (50,11 g, 310,2 mmol, 1,0 ekv.) v dichlormethanu (250 ml, 5násobný objem). Roztok se ochladí na teplotu -10 °C a v jedné dávce se přidá hydrochlorid trimethylaminu (14,84 g, 155,1 mmol, 0,5 ekv). Výsledná směs se dále ochladí na teplotu -15 °C, míchá se 5 minut a poté se na ni 28 minut působí roztokem mesitylensulfonylchloridu (74,74 g, 341,2 mmol, 1,1 ekv.) v dichlormethanu (250 ml, 5násobný objem) tak, aby vnitřní teplota zůstala pod -10 °C. Jakmile je přidávání dokončeno, vytvoří se sraženina a směs se míchá při teplotě -10 °C dalších 30 minut. Přidá se voda (400 ml, 8násobný objem) a veškerá sraženina se rozpustí. Směs se rychle míchá 5 minut a poté se oddělí dvě vrstvy. Výměna rozpouštědla z dichlormethanu na izopropanol se provede destilací za sníženého tlaku. Rozpouštědlo se odstraní (450 ml) a nahradí se izopropanolem (450 ml) (počáteční tlak je 45 kPa, teplota varu 24 °C; finální tlak je 11 kPa, teplota varu 36 °C). Ke konci destilace se rozpouštědlo (150 ml) odstraní, aby došlo ke snížení objemu na 350 ml (7násobný objem vzhledem na množství použitého terc-butyl-N-(2-hydroxyethyl)karbamátu). Roztok se ochladí na teplotu 25 °C, poté se za míchání přidá pomalu voda (175 ml), což způsobí, že roztok se postupně zakalí. V tomto okamžiku se nesrazí žádná pevná látka. Přidá se další voda (125 ml) a sraženina se začne tvořit poté, co se přidá zhruba 75 ml. Vnitřní teplota stoupne z 25 °C na 31 °C. Směs se pomalu míchá a ochladí se na teplotu 7 °C. Pevná látka se sebere filtrací, promyje se směsí izopropanol:voda (1:1, 150 ml) a suší se ve vakuu 21 hodin při teplotě 40 °C a získá se sloučenina uvedená v podnázvu jako bílá krystalická pevná látka (92,54 g, 87 %) . t.t. = 73,5 °C.

^XH NMR (300 MHz, CDC1₃) δ 1,42 (9H, s), 2,31 (3H, s) , 2,62 (6H, s), 3,40 (2H, q) , 4,01 (2H, t) , 4,83 (1H, bs), 6,98 (2H, s) .

(c) terc-Butylester [2-(7-benzyl-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3.3.1]non-3-yl)ethyl]karbamové kyseliny, sůl 2,4,6-trimethylbenzensulfonové kyseliny

Horký roztok (28 °C) 2-(terc-butoxykarbonylamino)ethyl-2,4,6-trimethylbenzensulfonátu (70,93 g, 206,03 mmol, 1,0 ekv., viz výše uvedený krok (b)) v toluenu (240 ml, 4násobný objem) se přidá k roztoku 3-benzyl-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3.3.1]nonanu (44,98 g, 206,03 mmol, 1,0 ekv.) v toluenu (240 ml, 4násobný objem) (viz výše uvedený krok (a)). Výsledný roztok se rychle míchá pod dusíkem 8 hodin za zahřívání při teplotě 68 °C. Reakční směs se nechá míchat 84 hodin při teplotě okolí. Ve světle žlutém roztoku se vytvoří hustá bílá sraženina. Směs se ochladí na teplotu +9 °C a sloučenina uvedená v podnázvu se sebere filtrací. Reakční nádoba se promyje toluenem (100 ml) a tento toluen se přidá k filtrátu. Filtrační koláč se promyje toluenem (150 ml). Bílý pevný produkt se suší 15 minut odsáváním, poté se suší ve vakuu při teplotě 40 °C 23 hodin do konstantní hmotnosti. Získaný výtěžek sloučeniny uvedené v podnázvu je 79,61 g, 141,7 mmol, 69 %. Spojený filtrát a promývací kapaliny (670 ml) se promyjí vodným roztokem hydroxidu sodného (2M, 200 ml, 3,3 násobný objem). Směs se zahřeje na teplotu 60 °C a za rychlého míchání se při této teplotě udržuje 20 minut. Dvě vrstvy se poté oddělí. Roztok toluenu se koncentruje na 200 ml vakuovou destilací (teplota varu 50 až 54 °C při 65 - 70 kPa; teplota varu 46 °C při 12 kPa na konci). S postupem destilace se roztok stane kalným v důsledku tvorby sloučeniny uvedené v podnázvu. Předpokládá • · · · · · se, že 20 % původního množství 3-benzyl-9-oxa-3,7-diazabicyklo [ 3 . 3 . 1 ] nonanu zůstává ve filtrátu a tak se v jedné části dodatečně přidá 2-(terc-butyloxykarbonylamino)ethyl-2,4,6-trimethylbenzensulfonát (14,20 g, 41,21 mmol, 0,2 ekv.) (spíše v tuhé formě než jako roztok v toluenu). Kalný roztok se zahřívá 8 hodin při teplotě 67 °C za rychlého míchání a poté se míchá 11 hodin při teplotě okolí. Směs se ochladí na teplotu +8 °C a sloučenina uvedená v podnázvu se sebere filtrací. Reakční nádoba se promyje dalším toluenem (2 x 30 ml) a promývací kapalina se přidá do filtrátu. Bílý pevný produkt se suší odsáváním 15 minut a poté se suší 7 hodin ve vakuu při teplotě 40 °C do konstantní hmotnosti. Výtěžek sloučeniny uvedené v podnázvu je 23,25 g, 41,39 mmol, 20 %. Spojený výtěžek sloučeniny uvedené v podnázvu (bílá pevná látka) je 102,86 g, 183,11 mmol, 89 %.

t.t. = 190 až 190,5 °C.

^-NMR (300 MHz, CDCl₃) δ 1,43 (9H, s), 2,17 (3H, s), 2,51 (6H, s), 2,73 - 2,80 (2H, m) , 2,90 - 2,94 (4H, m) , 3,14 - 3,22 (4H, m) , 3,37 (2H, bm) , 3,89 (2H, bs), 4,13 (2H, bs) , 6,74 (2H, s), 7,12 (1H, bt), 7,42 - 7,46 (5H, m) .

(ii) terc-Butylester [2-(9-oxa-3,7-diazabicyklo[3.3.1]non-3-yl)ethyl]karbamové kyseliny

Metoda 1: Hydrogenuhličitan sodný (0,058 g, 0,069 mmol) a 5% Pd/C (0,250 g, pasta Johnson Matthey, typ 440) se přidají k roztoku terc-butylesteru [2-(7-benzyl-9-oxa-3,7-diazabicyklo [3.3.1]non-3-yl)ethyl]karbamové kyseliny (viz krok (i), výše uvedená alternativa 1; 1 g, 2,77 mmol) v ethanolu (10 ml). Směs se poté 18 hodin hydrogenuje při 500 kPa (5 bar). Reakční směs se filtruje přes křemelinu (Celíte®) a poté se promyje ethanolem (20 ml). Roztok se koncentruje za sníženého tlaku a získá se olej. Tento olej se rozpustí v dichlormethanu (20 ml) a promyje se hydroxidem sodným (1 M, 10 ml). Organická fáze se oddělí, suší se nad síranem hořečnatým a poté se filtruje. Filtrát se koncentruje za sníženého tlaku a získá se sloučenina uvedená v podnázvu jako žlutá pevná látka (0,67 g, 87 %) .

t.t. = 91 až 93 °C.

^-NMR (300 MHz, CDC1₃) δ 1,46 (9H, s) , 2,25 (2H, t) , 2,58 2,65 (2H, m) , 2,95 - 3, 06 (4H, m) , 3,2 - 3,38 (4H, m) , 3,64 (2H, bs), 4,65 (1H, bs) .

MS: m/z = 272 (MH⁺) .

Metoda 2: terc-Butylester [2-(7-benzyl-9-oxa-3,7-diazabicyklo [ 3 . 3 .1 ] non-3-yl) ethyl ] karbamové kyseliny, sůl 2,4,6-trimethylbenzensulfonové kyseliny (320 g, 1,0 mol ekv.,

1,Onásobný objem/hmotnost, viz krok (i), výše uvedená alternativa 3), toluen (640 ml, 2,0násobný objem) a vodný hydroxid sodný (1M, 1,6 1, 5,Onásobný objem) se míchají dohromady 15 minut a vrstvy se poté oddělí. Organická vrstva, obsahující terc-butylester [2-(7-benzyl-9-oxa-3,7-diazabicyklo [3.3.1]non-3-yl)ethyl]karbamové kyseliny se zředí ethanolem (690 ml, 2,16násobný objem) a vodou (130 ml, 0,4násobný objem). Přidá se kyselina citrónová (32,83 g, 0,3 mol ekv.) a 5% Pd/C (20,8 g, 0,065 hmotn. ekv. 61% katalyzátor ve vodě, Johnson Matthey, typ 440L). Spojená směs se poté hydrogenuje 24 hodin při tlaku vodíku 0,404 MPa. Reakční směs se monitoruje TLC za použití destičky oxidu křemičitého s mobilní fází X:DCM (1:1 objem/objem; X je směs chloroform: methanol : koncentrovaný amoniak 80:18:2 objem/objem). Detekce se provede ultrafialovým světlem (254 nm) a zbarvením s vodným manganistanem draselným. Tato detekce ukazuje úplné zmizení výchozího materiálu a objevení sloučeniny uvedené v podnázvu. Reakční směs se filtruje přes infuzoriovou hlinku a promyje se ethanolem (590 ml, 1,84 násobný objem). Výsledný roztok sloučeniny uvedené v podnázvu (154,85 g, 100 %) se použije přímo v následující reakci.

• · ·

Metoda 3: terc-Butylester [2-(7-benzyl-9-oxa-3,7-diazabicyklo [3.3.1]non-3-yl)ethyl]karbamové kyseliny, sůl 2,4,6trimethylbenzensulfonové kyseliny (50 g, 1,0 mol ekv., l,0násobný objem/hmotnost viz krok (i), výše uvedená alternativa 3), toluen (100 ml, 2,0násobný objem) a vodný hydroxid sodný (1M, 100 1, 2,0násobný objem) se míchají dohromady 20 minut, poté 10 minut při teplotě 30 °C a vrstvy se poté oddělí. Organická vrstva, obsahující terc-butylester [2-(7-benzyl-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3.3.1]non-3-yl)ethyl]karbamové kyseliny, se zředí s ethanolem (100 ml, 2,0násobný objem). K tomuto roztoku se přidá roztok kyseliny citrónové (5,14 g, 0,3 mol ekv.) ve vodě (5 ml, 0,lnásobný objem) a následně 5% Pd/C (1,50 g, 0,03 hmotn. ekv. 61% katalyzátor ve vodě, Johnson Matthey typ 440L). Spojená směs se poté hydrogenuje při tlaku vodíku 0,404 MPa 24 hodin. Reakční směs se monitoruje TLC za použití destičky oxidu křemičitého s mobilní fází X:DCM 1:1 objem/objem (X je směs chloroform:methanol:koncentrovaný amoniak 80:18:2 objem/objem). Detekce se provede ultrafialovým světlem (254 nm) a zbarvením s vodným manganistanem draselným. Tato detekce ukazuje úplné zmizení výchozího materiálu a objevení sloučeniny uvedené v podnázvu. Reakční směs se alkalizuje vodným hydroxidem sodným (10M, 8 ml, 0,9 ml ekv.) a poté se filtruje přes infuzoriovou hlinku. Filtrační koláč filtru se promyje ethanolem (100 ml, 2,0násobný objem). Výsledný roztok sloučeniny uvedené v podnázvu (24,15 g, 100 %) se použije přímo v následující reakci.

(iii) Sloučenina B

Metoda I

3-(4-Kyanoanilino)propyl-4-methylbenzensulfonát (viz výše uvedená příprava A(ii); 0,30 g, 0,92 mmol) a uhličitan draselný (0,2 g, 1,38 mmol) se přidají k roztoku terc-butylesteru [2- (9-oxa-3,7-diazabicyklo[3.3.1]non-3-yl)ethyl]karbamové kyseliny (viz krok (ii) , výše uvedená metoda 1; 0,250 g, 0,92 mmol) v ethanolu (5 ml). Reakční směs se zahřívá 10 hodin při teplotě 70 °C a poté se koncentruje za sníženého tlaku. Zbytek se rozdělí mezí ethylacetát (20 ml) a hydroxid sodný (1 M, 10 ml). Vodná fáze se znovu extrahuje ethylacetátem (20 ml). Spojené organické fáze se koncentrují za sníženého tlaku a získá se žlutá pevná látka (0,290 g) . Pevná látka se rozpustí v ethylacetátu (10 ml) a tento roztok se promyje roztokem kyseliny citrónové (0,250 g) ve vodě (10 ml). Vodná fáze se oddělí, alkalizuje hydroxidem sodným (1 M, 10 ml) a extrahuje se ethylacetátem (2 x 10 ml). Všechny organické fáze se spojí, suší se nad síranem hořečnatým a poté se filtrují (pevné látky na filtru se promyjí ethylacetátem (10 ml)). Filtrát se koncentruje za sníženého tlaku a získá se žlutá pevná látka (0,160 g). Tato látka se rozmíchá na kaši v ethylacetátu (0,2 ml) a poté se filtruje a získá se sloučenina uvedená v názvu (0, 050 g, 12 %) .

t.t. = 113 až 115 °C.

^-NMR (400 MHz, DMSO-d₆) δ 1,32 (9H, s), 1,7 (2H, qt) , 2,20

(2H, t),	2,22	- 2,	3 (4H,	m) ,	2,38 - 3,1 (2H, m)	, 2,8 - 2,	85
(4H, m) ,	3, 05	(2H,	q) , 3	, 19	(2H, q) , 3,79 (2H,	bs), 6,47	(1H,
t) , 6,66	(2H,	d) ,	6, 69 (	1H,	t), 7,41 (2H, d).
MS: m/z =	= 430	(MH⁺	) .

Metoda II

K roztoku terc-butylesteru [2-(9-oxa-3,7-diazabicyklo[3.3.1]non-3-yl)ethyl]karbamové kyseliny, vytvořenému ve výše uvedeném kroku (ii) (metoda 3) (24,15 g, 1,0 mol ekv., 1,0 hmotn./objem) ve směsi toluenu (přibližně 100 ml), ethanolu (přibližně 200 ml) a vody (přibližně 14 ml), se přidá bezvodý uhličitan draselný (18,58 g, 1,5 mol ekv.). Přidá se pevný 3(4-kyanoanilino)propylbenzensulfonát (28,17 g, 1,0 mol ekv., viz výše uvedená příprava A(ix), metoda 2, krok (a)) a spojená směs se zahřívá 6 hodin při teplotě 70 °C. Reakce se monitoruje TLC za použití destičky oxidu křemičitého s mobilní fází X:DCM 1:1 objem/objem (ve které X je směs chloroform:methanol : koncentrovaný amoniak 80:18:2 objem/objem). Detekce se provede ultrafialovým světlem (254 nm) a zbarvením s vodným manganistanem draselným. Tato detekce ukazuje úplné zmizení výchozího materiálu a objevení sloučeniny uvedené v názvu. Reakční směs se ochladí a rozpouštědlo se koncentruje ve vakuu. Zbytek se rozdělí mezi toluen (200 ml) a vodu (200 ml). Vrstvy se oddělí a organická fáze se koncentruje ve vakuu a získá se žlutá pevná látka (38,6 g).

Příprava C

Příprava sloučeniny C (i) 4-(4-Kyanofenyl)but-3-yn-l-ol

Uhličitan draselný (367,7 g, 2,5 mol ekv.) se rozpustí ve směsi 1,2-dimethoxyethanu (DME, 1,2 1, 6násobný objem) a vody (1,2 1, 6násobný objem). Přidá se palladium na aktivním uhlí (20 g, 0,01 mol ekv., 10% Johnson Matthey typ 87L, 60% katalyzátor ve vodě), trifenylfosfin (11,5 g, 0,04 mol ekv.) a jodid měďný (4,2 g, 0,02 mol ekv.). Poté se přidá 4-brombenzonitril (200 g, 1 mol ekv.), následuje promytí směsí DME (200 ml, lnásobný objem) a vody (200 ml, lnásobný objem). Tato směs se rychle míchá pod dusíkem minimálně třicet minut. Během 5 minut se po kapkách přidá roztok but-3-yn-l-olu (92,1 ml,

1,1 mol ekv.) v DME (200 ml, lnásobný objem) a vodě (200 ml, 1 objem). Spojená směs se poté zahřívá 3 hodiny při teplotě 80 °C. Reakce se monitoruje HPLC na zmizení arylbromidu a • ·· * ·· ······

9··· · · · · « · * vytvoření sloučeniny uvedené v podnázvu. Poté, co se spotřebuje veškerý výchozí materiál, se reakční směs ochladí na teplotu 25 °C a filtruje se přes infuzoriovou hlinku. Filtrační koláč se odděleně promyje toluenem (1,6 1, 8násobný objem). Směs DME:voda se částečně koncentruje ve vakuu k odstranění většiny DME. Následuje rozdělení promytím s toluenem. Toluenová vrstva se koncentruje ve vakuu a získá se alkyn uvedený v podnázvu jako žlutá pevná látka, která se suší ve vakuové peci přes noc při teplotě 40 °C. Výtěžek 182,88 g, 97 %.

²H NMR (300 MHz, CDC1₃) ? 7,599 - 7, 575 (d, J = 7,2 Hz, 2H,

CH), 7,501 - 7,476 (d, J = 7,5 Hz, 2H, CH), 3,880 - 3,813 (q, 2H, CH₂), 2,751 - 2,705 (t, 2H, CH₂) , 1,791 - 1,745 (t, 1H,

OH) .

t.t. = 79,6 až 80,5 °C.

(ii) 4- (4-Hydroxybutyl)benzonitril

4-(4-Kyanofenyl)but-3-yn-l-ol (40 g, 1 hmotn. ekv., viz výše uvedený krok (i)) v ethanolu (200 ml, 5násobný objem) a palladium na aktivním uhlí (20 g, 0,5 hmotn. ekv., 10% Johnson Matthey typ 487, 60% katalyzátor ve vodě) se rychle míchá 5 hodin pod tlakem vodíku 0,505 MPa. Reakce se monitoruje HPLC na zmizení výchozího materiálu a tvorbu sloučeniny uvedené v podnázvu. Reakční směs se filtruje přes infuzoriovou hlinku a promyje se ethanolem (80 ml, 2násobný objem). Ethanolový roztok se koncentruje ve vakuu a získá se alkohol uvedený v podnázvu jako žlutohnědý olej. Výtěžek 36,2 g, 88,5 %.

^ΧΗ NMR (300 MHz, CDC1₃) ? 7,550 - 7,578 (d, J = 8,4 Hz, 2H) , 7,271 - 7,298 (d, J = 8,1 Hz, 2H), 3,646 - 3,688 (t, 2H),

2,683 - 2,733 (t, 2H) , 1,553 - 1,752 (m, 4H) .

¹³C NMR (300 MHz, CDC1₃) A 148,04 (C) , 132,16 (C) , 119,1 (C) , 109, 64 (C) , 62,46 (C) , 35, 77 (C) , 32, 08 (C) , 27,12 (C) .

• · · · · · · * · · ·· ·· · · (iii) 4-(4-Kyanofenyl)butyltoluensulfonát

Sloučenina uvedená v podnázvu se připraví přidáním toluensulfonylchloridu k 4-(4-hydroxybutyl)benzonitrilu (viz výše uvedený krok (ii)) .

(iv) terc-Butyl-7-[4-(4-kyanofenyl)butyl]-9-oxa-3, 7-diazabicyklo [3.3.1]nonan-3-karboxylát litrová tříhrdlá baňka se vybaví magnetickým míchadlem, teploměrem a zpětným chladičem. Baňka se naplní roztokem 4—(4— kyanofenyl)butyltoluensulfonátu (72 g, 0,218 mol, viz výše uvedený krok (iii)) v dimethylformamidu (0,55 1). Přidá se hydrochlorid terc-butyl-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3.3.1]nonan-3-karboxylátu (48,2, 0,182 mol, viz výše uvedená příprava B(I) (iv) a poté uhličitan draselný (62,9 g, 0,455 mol) . Heterogenní směs se míchá 22 hodin při teplotě 85 °C. Analýza TLC vykazuje úplnou spotřebu výchozího materiálu. Reakční směs se ochladí na teplotu místnosti a zředí se vodou (0,5 1). Směs se extrahuje ethylacetátem (3 x 0,4 1) a organické frakce se spojí. Po promytí vodou (2 x 200 ml) a solankou (200 ml) se organická vrstva suší nad síranem hořečnatým, filtruje se a koncentruje ve vakuu. Surový hnědý olej se čistí chromatografií na silikagelu eluováním směsí 3:2 hexany/ethylacetát a získá se 34 g (výtěžek 48 %) sloučeniny uvedené v podnázvu jako ne zcela bílá pevná látka.

(v) 4-[4-(9-Oxa-3,7-diazabicyklo[3.3.1]non-3-yl)butyl]benzonitril litrová tříhrdlá baňka se vybaví magnetickým míchadlem, teploměrem a dávkovači nálevkou. Baňka se naplní terc-butyl-7-[4-(4-kyanofenyl)butyl]-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3.3.1]nonan-3-karboxylátem (34 g, 88 mmol, z výše uvedeného kroku (iv)) a dichlormethanem (440 ml). Při teplotě místnosti se pomalu přidá kyselina trifluoroctová (132 ml). Roztok se míchá 3 hodiny a v tomto bodě vykazuje analýza TLC úplnou spotřebu výchozího materiálu. Obsah se přenese do baňky s jedním hrdlem a koncentruje se ve vakuu. Zbytek se rozpustí v dichlormethanu (500 ml) a promyje se nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného. Vodná vrstva se oddělí a extrahuje se dichlormethanem (2 x 200 ml). Spojené organické vrstvy se promyjí solankou (200 ml), suší se nad síranem hořečnatým a koncentrují se ve vakuu a získá se 25,8 g (výtěžek 100 %) sloučeniny uvedené v podnázvu jako ne zcela bílá pevná látka. Surový materiál se v dalším kroku použije bez dalšího čištění.

(vi) Sloučenina C litrová tříhrdlá baňka se vybaví magnetickým míchadlem, teploměrem a zpětným chladičem. Baňka se naplní nečištěným 4-[4-(9-oxa-3,7-diazabicyklo[3.3.1]non-3-yl)butyl]benzonitrilem (25,8 g, 88 mmol, z výše uvedeného kroku (v)), dichlormethanem (0,88 1) a terc-butyl-2-bromethylkarbamátem (viz výše uvedená příprava B(I)(i), 27,7 g, 123 mmol). Poté se přidá triethylamin (0,0197 1, 0,141 mol). Čirý roztok se zahřívá 12 hodin při zpětném toku v atmosféře dusíku a poté se ochladí na teplotu místnosti. Postup reakce je monitorován analýzou TLC a reakce je shledána v tomto bodě dokončenou. Reakční směs se přenese do dělící nálevky a promyje se postupně vodou (200 ml), 15% vodným hydroxidem sodným (200 ml), vodou (200 ml) a solankou (200 ml). Organická vrstva se suší nad síranem hořečnatým a koncentruje se ve vakuu. Výsledný žlutý viskózní olej se chromatografuje na silikagelu eluováním nejprve směsí 9:1 dichlormethan/methanol a poté směsí 9:1:0,02 dichlormethan/methanol/28% vodný hydroxid amonný a získá se sloučenina uvedená v názvu (25,1 g, výtěžek 66 %) jako ne zcela bílá pevná látka. Bylo zjištěno, že počáteční frakce (5,1 g) • · · ·· 9·····

9 9 · 9 9 •99 99 99 z chromatografie obsahují malé množství polární nečistoty (analýza TLC) eluováním směsí 9:1:0,5 dichlormethan/methanol/28% vodný hydroxid amonný, zatímco pozdější frakce (20 g) vykazovaly při TLC pouze jednu skvrnu. Počáteční frakce (5,1 g) se spojí s další dávku sloučeniny uvedené v názvu (7,1 g, obsahující malé množství nečistot) a chromatografuji se na silikagelu eluováním nejprve směsí 19:1 dichlormethan/methanol a poté směsí 9:1 dichlormethan/methanol a získá se světle žlutý prášek (5,5 g). Prášek se rozpustí v dichlormethanu (200 ml). Výsledný roztok se promyje postupně 25% vodným hydroxidem sodným (50 ml), vodou (50 ml) a solankou (40 ml). Materiál se poté suší nad síranem hořečnatým a koncentruje se ve vakuu a získá se sloučenina uvedená v názvu jako ne zcela bílý prášek (5 g). 20 g frakční složky se rozpustí v dichlormethanu (500 ml). Organická vrstva se promyje postupně 25% vodným hydroxidem sodným (100 ml), vodou (100 ml) a solankou (100 ml). Materiál se poté suší nad síranem hořečnatým a koncentruje se ve vakuu a získá se sloučenina uvedená v názvu jako ne zcela bílý prášek (19 g). Obě dávky se smísí dohromady.

Příprava D

Příprava sloučeniny D (i) 4-[(2S)-Oxiranylmethoxy]benzonitril

Uhličitan draselný (414 g) a (R)-(-)-epichlorhydrin (800 ml) se přidají k míchanému roztoku p-kyanofenolu (238 g) v 2,0 1 MeCN a reakční směs se zahřívá při zpětném toku v inertní atmosféře 2 hodiny. Horký roztok se filtruje a filtrát se koncentruje a získá se čirý olej, který se krystalizuje z diizopropyletheru a získá se produkt ve výtěžku 90 %.

• · · · · · (ii) terc-Butyl-7-[(2S)-3-(4-kyanofenoxy)-2-hydroxypropyl]-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3.3.1]nonan-3-karboxylát litrová třihrdlá baňka, vybavená magnetickým michadlem a teploměrem se náplni terc-butyl-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3.3.1]nonan-3-karboxylátem jako jeho volnou bází (53,7 g, 0,235 mol, získaný z hydrochloridové soli, viz výše uvedená příprava B(I)(iv)), 4-[(2S)-oxiranylmethoxy]benzonitrilem (41,2 g,

0,235 mol, viz výše uvedený krok (i)) a 10:1 (objem/objem) roztokem 2-propanol/voda (0,94 1). Směs se míchá 20 hodin při teplotě 60 °C a během této doby se výchozí materiály postupně spotřebují (stanoveno analýzou TLC). Směs se ochladí a koncentruje ve vakuu a získá se 100 g (>100 % výtěžek) sloučeniny uvedené v podnázvu jako bílá pevná látka. Nečištěný materiál se použije v dalším kroku.

(iii) 4-{[(2S) -2-Hydroxy-3-(9-oxa-3,7-diazabicyklo[3.3.1]non-3-yl)propyl]oxy}benzonitril litrová třihrdlá baňka, vybavená magnetickým michadlem, teploměrem a přídavnou nálevkou, se naplní nečištěným tercbutyl-7-[(2S)-3-(4-kyanofenoxy)-2-hydroxypropyl]-9-oxa-3,7-diazabicyklo [ 3 . 3 . 1 ] nonan-3-karboxylátem (100 g, z výše uvedeného kroku (ii)) a dichlormethanem (1,15 1). Při teplotě místnosti se pomalu přidá kyselina trifluoroctová (0,352 1) a výsledný roztok se míchá 3 hodiny a v tomto bodě analýza TLC prokazuje, že reakce je dokončena. Obsah se přenese do jednohrdlé baňky a koncentruje se ve vakuu. Zbytek se rozpustí v dichlormethanu (1,2 1) a promyje se nasyceným hydrogenuhličitanem sodným. Vodná vrstva se oddělí a extrahuje se dichlormethanem (2 x 0,2 1). Spojené organické vrstvy se promyjí solankou (0,25 1), suší se nad síranem hořečnatým a koncentrují se ve vakuu a získá se 73 g (>100 % výtěžek) sloučeniny uvedené v podnázvu • · · · · · 0 I jako ne zcela bílá pevná látka. Nečištěný materiál se použije v dalším kroku.

(iv) Sloučenina D

Metoda I: 2 litrová tříhrdlá baňka se vybaví magnetickým míchadlem, teploměrem a zpětným chladičem. Baňka se naplní nečištěným 4-{[(2S)-2-hydroxy-3-(9-oxa-3,7-diazabicyklo[3.3.1]non-3-yl)propyl]oxy}benzonitrilem (73 g, z výše uvedeného kroku (iii)), dichlormethanem (0,7 1) a terc-butyl-2-bromethylkarbamátem (viz výše uvedená příprava B(I)(i), 74 g, 0,330 mol). Poté se přidá triethylamin (52 ml, 0,359 mol). Čirý roztok se zahřívá 16 hodin při zpětném toku a poté se ochladí na teplotu místnosti. Reakční směs se přenese do dělící nálevky a promyje se postupně vodou (100 ml) a solankou (100 ml). Organická vrstva se suší nad síranem hořečnatým, filtruje se a koncentruje se ve vakuu. Výsledný žlutý viskózní olej se čistí chromatografií na silikagelu eluováním nejprve směsí 9:1 dichlormethan/methanol a poté směsí 9:1:0,02 dichlormethan/methanol/28% vodný hydroxid amonný a získá se ne zcela bílá pěnná pevná látka (40 g). Pevná látka se rozpustí v dichlormethanu (200 ml) a promyje se postupně 20% vodným hydroxidem sodným (100 ml) a vodou (100 ml). Organická vrstva se suší nad síranem hořečnatým a koncentruje se ve vakuu a získá se sloučenina uvedená v názvu jako ne zcela bílá pevná látka (35,4 g, výtěžek 67 % ve třech krocích).

Metoda II: Izopropanol (5 ml) a voda (0,5 ml) se přidají k terc-butylesteru [2-(9-oxa-3,7-diazabicyklo[3.3.1]non-3-yl)ethyl]karbamové kyseliny (viz příprava Β(II)(ii), výše uvedená metoda I; 0,43 g, 1,6 mmol) a přidá se 4-[ (2S)-oxiranylmethoxy]benzonitril (0,280 g, 1,6 mmol, viz výše uvedený krok (i)). Směs se zahřívá 19 hodin při teplotě 66 °C (reakce je dokončena za 2 hodiny). Rozpouštědlo se odpaří do sucha za sníženého tlaku a získá se sloučenina uvedená v názvu jako ne zcela bílá pevná látka (0,71 g, 100 %).

¹H-NMR (300 MHz, CDCl₃) δ 1,41 (9H, s) , 2,3 - 2,75 (6H, m) ,

2,75 - 3,0 (5H, m) , 3,1 - 3,38 (3H, m) , 3,88 (2H, s), 3,95 4,19 (3H, m) , 5,85 (1H, bs), 6,99 (2H, d) , 7,6 (2H, d) .

¹H-NMR (300 MHz, DMSO-dg) δ 1,35 (9H, s) , 2,12 - 2,59 (7H, m) , 2,63 - 2,78 (1H, m) , 2,78 - 2,9 (4H, m) , 3,2 (2H, q) , 3,78 (2H, m) , 4 - 4,1 (2H, m), 4,12 - 4,19 (1H, m), 5,3 (1H, bs), 6,61 (1H, t), 7,15 (2H, d) , 7,76 (2H, d) .

MS: m/z = 447 (MH⁺) .

Metoda III: Roztok terc-butylesteru [2-(9-oxa-3,7-diazabicyklo [ 3 . 3 . 1 ] non-3-yl ) ethyl] karbamové kyseliny, vytvořený v přípravě B(II)(ii), výše uvedená metoda 2 (154,85 g, 1,0 mol ekv., 1,0 hmotn./objem) ve směsi toluenu (přibližně 640 ml), ethanolu (přibližně 1280 ml) a vody (přibližně 130 ml) se alkalizuje vodným hydroxidem sodným (10M, 51 ml, 0,9 mol ekv.). Přidá se pevný 4-[(2S)-oxiranylmethoxy]benzonitril (99,80 g, 1,0 mol ekv.; viz výše uvedený krok (i)) a spojená směs se zahřívá 4 hodiny při teplotě 70 °C. Reakční směs se monitoruje TLC za použití destičky oxidu křemičitého s mobilní fází X:DCM 1:1 objem/objem (ve které X je směs chloroform:methanol:koncentrovaný amoniak 80:18:2 objem/objem). Detekce se provede ultrafialovým světlem (254 nm) a zbarvením s vodným manganistanem draselným. Tato detekce vykazuje úplné zmizení výchozího materiálu a objevení sloučeniny uvedené v názvu. Reakční směs se ochladí, filtruje se přes infuzoriovou hlinkou a promyje se důkladně s ethanolem (620 ml, 4,0násobný objem). Tak se získá roztok sloučeniny uvedené v názvu (254,38 g, 100 % teorie, 2,4 1, 1,0 hmotn/objem pro reakční zpracování). Tento roztok se vloží do nádoby pro destilaci za sníženého tlaku. Na boku této nádoby se vytvoří ryska. Rozpouštědlo (1250 ml) se odstraní při teplotě mezi 50 °C a 35 °C a tlaku 32 kPa a 10 kPa. Poté se

přidá 4-methylpentan-2-ol (1500 ml), aby se dosáhlo rysky. Rozpouštědlo (1250 ml) se odstraní při teplotě mezi 35 °C a 80 °C, 22 kPa a 4 kPa. Přidá se další 4-methylpentan-2-ol (1500 ml), aby se dosáhlo rysky. Rozpouštědlo (1250 ml) se odstraní při teplotě mezi 62 °C a 76 °C, 10 kPa a 9 kPa. Spojená směs se ochladí na teplotu nižší než 25 °C a přidá se vodný hydroxid sodný (2M, 1,27 1, 5,Onásobný objem). Vrstvy se oddělí a organická vrstva se filtruje přes infuzoriovou hlinku a získá se čirý roztok (1,2 1). Tento roztok se přenese do čisté baňky pro destilaci za sníženého tlaku. Rozpouštědlo (450 ml) se odstraní při teplotě mezi 52 °C a 55 °C, 9 kPa a 3,5 kPa. Teoreticky, produkt se nachází ve 2násobném objemu 4methylpentan-2-olu. Přidá se di-n-butylether (1,27 1, 5 násobný objem) a roztok se nechá pomalu ochladit na teplotu místnosti, což způsobí, že se začne tvořit sraženina. Směs se ochladí z teploty místnosti na přibližně 10 °C. Produkt se sebere filtrací a promyje se předem smíšeným roztokem di-nbutyletheru (320 ml, 1,25 mol) a 4-methylpentan-2-olu (130 ml, 0,50 násobný objem). Vlhký produkt se čistí ve vakuu při teplotě 55 °C do konstantní hmotnosti a získá se sloučenina uvedená v názvu jako bílá tuhá látka (193,6 g, 76 %).

t.t. = 99 až 101 °C.

¹H NMR (300 MHz, CDCl₃) δ 1,41 (9H, s), 2,3 - 2,75 (6H, m),

Příklad 1

Krystalizace sloučeniny A (metoda (I); forma B)

Sloučenina A (246,58 g, připravena analogicky k postupu popsaném v přípravě A shora, ale při této příležitosti se materiál příležitostně znovu spojí s matečnými louhy, báze se promyje s NaOH a poté se odpaří a získá se tuhá látka) se rozmíchá na kaši v ethylacetátu (500 ml) a poté se zahřívá k rozpuštění pevné látky. Získá se čirý roztok. Ethylacetát (80 ml) se odstraní destilací, aby se azeotropicky vysušila sloučenina (oddestiluje 1,7 objemů ethylacetátu). Roztok se poté za tepla přenese do předehřáté 1 1 nádoby opatřené přírubou (teplota při přenosu byla 68 °C). Roztok se nechá poté samovolně ochladit (zdroj tepla se úplně odstraní) pod dusíkem za míchání vzduchem. Po 40 minutách chlazení začne krystalizace (vnitřní teplota byla 38 °C) . Teplota roztoku se udržuje po příští 1,5 hodinu mezi 38 až 40 °C. Roztok se poté ochladí na 20 °C v lázni vody a ledu a nechá se 1 hodinu. Získaný produkt se filtruje, promyje se studeným 0 °C ethylacetátem (330 ml) a poté se suší ve vakuu při teplotě 40 °C a získá se 126,83 g (výtěžek 51 %, předpokládá se suchý výchozí materiál).

Krystaly se analyzují XRPD a výsledky jsou uvedeny v tabulce 1 dále a jsou zobrazeny na obrázku 1.

Tabulka 1

hodnota d (Á)	Intenzita (%)
11, 0	81
8,3	2
7,8	5
7,0	24
6,7	2
5,9	3
5,7	16
5, 5	4
5,4	8
5,1	44

4,94	7
4,71	4
4, 62	5
4,54	33
4,44	100
4, 34	12
4,20	7
4, 12	2
3, 92	5
3, 65	15
3,51	9
3, 47	2
3, 41	4
3, 34	5
3, 31	0, 8
3,26	2
3, 04	2
2, 89	4
2, 82	3
2,77	2
2,70	2
2,58	2
2,44	1
2, 34	4
2, 18	3
2, 06	3

Jednotková buňka byla určena z rentgenových dat monokrystalu. Byl kosočtverečný s prostorovou skupinou P2i2i2i a s následujícími rozměry: a = 9,096 A, b = 11,077 A, c = 22,136 Á, α = β = γ = 90 ° a V - 2230,3 A³.

• · * ·

DSC vykazovala dvě endotermy s extrapolovanou počáteční teplotou cca 121 °C a 126 °C. TGA vykazovala snížení v hmotnosti cca 0,1 % (hmotnost/hmotnost) mezi 110 a 130 °C.

Příklad 2

Krystalizace sloučeniny A (metoda (II); forma A)

Ethylacetát (250 ml) se přidá ke sloučenině A (188,10 g, připravena analogicky k postupu popsaném v přípravě A shora) a směs se zahřívá. Získaný roztok se filtruje (nebyl žádný zbytek). Během filtrace vzniká ve filtrovaném roztoku určité množství sraženiny. Tato sraženina se znovu rozpustí v ethylacetátu (50 ml) a filtruje se. Spojené filtráty se koncentrují aby se odstranil ethylacetát (120 ml). Zbývající roztok se nechá ochladit na teplotu místnosti (krystalizace začíná při 40 °C). Kaše se poté ochladí na 10 °C po dobu 1 hodiny. Tuhý produkt se filtruje, promyje se studeným ethylacetátem (100 ml) a poté se suší ve vakuu při teplotě 40 °C a získá se 126,7 g produktu (68 %).

Krystaly se analyzují XRPD a výsledky jsou uvedeny v tabulce 2 a jsou zobrazeny na obrázku 2.

Tabulka 2

hodnota d (Á)	Intenzita (%)
10, 9	65
8,3	54
7,8	9
7,5	3
7,0	3

6, 9	6
6, 8	2
6,7	12
6, 4	2
5,9	2
5, 6 (5,64)	26
5, 6 (5,56)	8
5, 5	7
5,4	20
5, 3	3
5,1	27
5, 0	14
4,90	3
4, 84	8
4,78	8
4, 70	16
4,49	64
4,45	100
4,36	26
4,25	4
4,15	6
4,10	15
4, 03	9
3, 97	6
3,90	11
3, 80	5
3,73	15
3, 60	2
3,52	4
3,47	8
3,44	3

3,39	2
3,35	2
3, 31	6
3,23	1
3, 13	2
3, 01	1
2, 95	5
2, 93	3
2, 89	5
2, 85	5
2, 80	6
2,74	3
2, 69	2
2, 63	2
2,56	2

DSC vykazovala endotermu s extrapolovanou počáteční teplotou cca 125 °C. TGA vykazovala snížení v hmotnosti cca 0,1 % (hmotnost/hmotnost) mezi 120 a 130 °C.

Příklad 3

Krystalizace sloučeniny A (metoda (III); forma C)

Sloučenina A, monohydrát kyseliny benzensulfonové (4,5 kg, připravena analogicky k postupu popsaném v přípravě A shora) se přidá k dichlormethanu (89,7 kg). Přidá se vodný hydroxid sodný (1M, 46,9 kg) a reakční směs se míchá 45 minut. Finální teplota obsahu je 16,9 °C. Dvě fáze se nechají 68 minut aby se oddělily a vodná vrstva (48,8 kg) se odstraní. Organická vrstva se filtruje do čisté nádoby a filtruje se. Přidá se ethanol (72 kg). Rozpouštědlo (101,1 kg) se oddestiluje (3

hodiny 20 minut). Finální teplota obsahu je 76,0 °C. Přidá se ethanol (25,4 kg) a oddestiluje se dalších 11,6 kg rozpouštědla (1 hodina 30 minut), přičemž finální teplota obsahu je 79,3 °C. Roztok se chladí přes noc na teplotu -17 °C, ke krystalizaci však nedochází. Z reakční směsi se oddestiluje 32,7 kg rozpouštědla a rozpouštědlo se oddestiluje a reakční směs se chladí na 15 °C přes noc, kdy produkt krystalizuje. Reakční směs se ochladí na 0 °C a míchá se 30 minut. Produkt se odfiltruje a promyje se ethanolem (7,3 kg) a získá se vlhká pevná látka (2,7 kg). Produkt se suší při teplotě místnosti 2 hodiny a 16 minut (33 mm Hg) a poté při teplotě 40 až 45 °C po dobu 15 hodin 24 minut (29 mm Hg) a získá se 2,18 kg produktu, 99,76% čistoty, s obsahem 0,3 % hmotnost/hmotnost ethanolu.

Krystaly se analyzují XRPD a výsledky jsou uvedeny v tabulce 3 dále a zobrazeny na obrázku 3.

Tabulka 3

hodnota	Intenzita
d (A)	(%)
10,4	4
9, 6	100
8,5	0, 6
7,0	0, 9
5,7	9
5, 3	6
5,2	20
4,83	22
4,71	6
4,55	6
4,39	0, 6
3, 96	0, 5

3, 83	1
3,58	2
3,50	1
3,43	0,4
3,29	1
3,22	6
3,19	2
3,12	0, 3
3,08	0,5
2,99	0,3
2,86	0,3
2,66	0, 6
2, 63	OO o
2,55	0,9
2,37	0,7
2,31	0,4
2,19	0, 6
2,13	0,4
2,10	0, 3

Jednotková buňka byla určena z rentgenových dat monokrystalu. Byl kosočtverečný s prostorovou skupinou C2cb a s následujícími rozměry: a = 10,685 Á, b = 19,391 Á, c = 21,071 Á, α = β = γ = 90 ⁰ a V = 4365, 8 Á³.

DSC vykazovala endotermu s extrapolovanou počáteční teplotou cca 122 °C. TGA vykazovala snížení v hmotnosti cca 0,3 % (hmotnost/hmotnost) mezi 25 a 140 °C.

Příklad 4

Krystalizace sloučeniny A, monohydrátů soli benzensulfonové kyseliny

1,88 g (4,9 mmol) sloučeniny A (připravena analogicky k postupům popsaným v přípravě A shora) se rozpustí v 23 ml ethylacetátu. 0,807 g (5,1 mmol) kyseliny benzensulfonové se rozpustí v 4,5 ml methanolu. K míchanému roztoku sloučeniny A se přidá roztok kyseliny benzensulfonové. Po cca 10 minutách se vysráží benzensulfonátová sůl. Sraženina se udržuje při 4 °C přes noc. Krystaly se odfiltrují, promyjí se ethylacetátem a suší se přes noc ve vakuu. Získá se 1,6 g (60 %) produktu. Produkt se rekrystalizuje ze směsi ethanolu a vody (1:1).

Krystaly se analyzují XRPD a výsledky jsou uvedeny v tabulce 4 dále a zobrazeny na obrázku 4.

Tabulka 4

hodnota d (Á)	Intenzita (%)
18,7	100
9, 4	13
7,5	0,3
6, 6	0, 2
6, 4	0,2
6, 3	2
5,1	0,3
4,85	0,3
4,77	0,3
4, 69	37
4, 63	0,7
4, 48	1
4,40	0,2
4,19	0, 6
4,13	0, 2
4,05	0,3

3, 92	0,2
3,89	0,3
3,76	28
3, 61	0,2
3,35	1
3,31	0, 3
3,21	0,2
3,13	14
3, 07	0, 2
3,00	0,4
2, 68	2
2,35	1
2,31	0,3
2,09	0, 6
2, 00	0,4
1,88	1

Jednotková buňka byla určena z rentgenových dat monokrystalu. Byl jednoklonný s prostorovou skupinou P2i/_C a s následujícími rozměry: a = 18,833 Á, b = 9,293 Á, c = 16,271 A, a = 90 °, β = 94,94 °, γ = 90 ° a V = 2837,1 A³.

Produkt je monohydrát bez dobře definované teploty tání. DSC vykazovala endotermu s extrapolovanou počáteční teplotou v rozsahu cca 85 až 110 °C. TGA vykazovala snížení v hmotnosti cca 3 % (hmotnost/hmotnost) mezi 60 a 160 °C.

Příklad 5

Krystalizace sloučeniny A, soli para-toluensulfonové kyseliny (formy A a B)

Sloučenina A (1,14 g, 2,96 mmol, připravená analogicky k postupům popsaným v přípravě A shora (například před ··· · · · ··· o·· ·· ··· ·· ·· ·« přidáním benzensulfonové kyseliny v přípravě popsané v tomto dokumentu pro přípravu sloučeniny A, soli kyseliny benzensulfonové)) se rozpustí v ethylacetátu (20 ml). Poté se přidá po kapkách roztok kyseliny p-toluensulfonové (PTSA) (0,57 g, 2,99 mmol) v methanolu (0,3 ml). Poté se přidá PTSA a dalších 5 ml ethylacetátu. Během několika minut se vytvoří bílá kaše. Tato kaše se míchá 1 hodinu. Tuhá látka se odfiltruje a promyje se 5 ml ethylacetátu. Výtěžek činí 1,4 g (84,8 %) produktu. Tuhá (1,40 g) sůl kyseliny toluensulfonové se smísí s 15 ml ethylacetátu a zahřívá se při zpětném toku.

Ke kaši se přidá 0,85 ml methanolu. Během několika vteřin veškerá tuhá látka přejde do roztoku. Tento roztok se nechá ochladit a během několika minut začne krystalizace a zakrátko roztok ztuhne. Přidá se větší množství ethylacetátu (10 ml) a methanolu (0,15 ml). Hustá kaše se poté míchá při teplotě 0 °C po dobu 30 minut. Tuhé látky se odfiltrují a promyjí se ethylacetátem (5 ml) a suší se odsátím. Výtěžek 1,10 g (66,6 %). Část tohoto produktu (500 mg) se suší při teplotě 50 °C za sníženého tlaku a získá se 0,440 g produktu.

Část soli p-toluensulfonové kyseliny se rekrystalizuje z acetonu. Krystaly (forma A) se analyzují XRPD a výsledky jsou uvedeny v tabulce 5(a) dále a jsou zobrazeny na obrázku 5(a). Část soli kyseliny p-toluensulfonové se suspenduje ve fosfátovém pufru (iontová síla 0,1 M při pH 3) a poté se provede dekantace. Krystaly (forma B) se analyzují XRPD a výsledky jsou uvedeny v tabulce 5(b) dále a jsou zobrazeny na obrázku 5(b).

Tabulka 5(a)

hodnota d (Á)	Intenzita (%)
19, 9	100

10, 0	30
co	0,5
7, 6	1
7,0	0,9
6, 6	0,7
6, 4	1
6, 0	4
5,7	1
5, 5	1 OO
5, 2	1
4,99	33
4,86	4
4,49	2
4,38	4
4,36	8
4, 19	5
3, 99	5
3, 93	1
3, 77	1
3,59	2
3,40	1
3, 33	5
3,29	1
3, 19	0,7
3,08	1
2,86	0,7
2,22	0,7
2, 11	0, 6
2,09	0,7
2,00	1

Pro formu A, DSC vykazovala endotermu s extrapolovanou počáteční teplotou cca 145 °C. TGA vykazovala snížení v hmotnosti cca 3,3 % (hmotnost/hmotnost) mezi 20 a 120 °C.

Tabulka 5(b)

hodnota d	Intenzita
(A)	(%)
18, 6	100
9,7	0, 6
9,3	43
7, 6	0,4
6, 2	8
5, 0	0,9
4, 66	20
4,49	2
3,73	8
2, 11	4
2,33	0, 6

Pro formu B, DSC vykazovala endotermu s extrapolovanou počáteční teplotou cca 153 °C. TGA vykazovala snížení v hmotnosti cca 4,4 % (hmotnost/hmotnost) mezi 25 a 120 °C.

Příklad 6

Krystalizace sloučeniny A, soli l-hydroxy-2-naftoové kyseliny

Ke sloučenině A (0,60 g, 1,56 mmol, připravená analogicky k postupům popsaným v přípravě A shora (například před přidáním benzensulfonové kyseliny v přípravě popsané v tomto dokumentu pro přípravu sloučeniny A, soli kyseliny benzensulfonové) ) v ethylacetátu (10 ml) se přidá l-hydroxy-2-nafto• ·· ·· ···· • · · · · · · • · · · · · • * • · · · · · · ··· ·· ·· * · ová kyselina (0,323 g, 1,7 mmol) v methanolu (1 ml). Roztok nevznikne. Směs se míchá při teplotě místnosti 30 minut. Není pozorována žádná krystalizace. Roztok se poté chladí 30 minut, kdy dochází ke vzniku malého množství krystalů. Rozpouštědlo se odpaří do sucha, tuhá látka se přenese do ethylacetátu (5 ml) a zahřívá se při zpětném toku. K částečnému roztoku se přidá methanol (0,2 ml). Vzniklá kaše se ochladí směsí ledu a vody, filtruje se a promyje se ethylacetátem. Tuhá látka se poté suší v sušárně za sníženého tlaku po dobu 24 hodin. Získá se 0,510 g produktu (57 %).

Krystaly se analyzují XRPD a výsledky jsou uvedeny v tabulce 6 dále a zobrazeny na obrázku 6.

Tabulka 6

hodnota d	Intenzita
(A)	(%)
17, 6	100
12,4	16
CO co	44
1,9	4
1,5	5
6, 6	2
6, 4	2
6, 2	5
5,7	5
5, 6	29
5, 2	4
5, 1	6
4,95	7
4, 88	9
4,47	20

• · · · ··· ··· ·· ····· ····· ··

4, 40	4
4,21	4
4,16	8
4,08	6
3, 95	5
3,84	5
3, 80	8
3, 64	3
3,55	3
3,33	6
3,03	7
2,96	2
2, 63	4

Příklad 7

Krystalizace sloučeniny A, soli 1,5-naftalensulfonové kyseliny

Sloučenina A (0,490 g, 1,27 mmol, připravená analogicky k postupům popsaným v přípravě A shora (například před přidáním benzensulfonové kyseliny v přípravě popsané v tomto dokumentu pro přípravu sloučeniny A, soli kyseliny benzensulfonové) ) se rozpustí v v ethylacetátu (10 ml). Přidá se roztok 1,5-naftalensulfonové kyseliny v methanolu (0,5 ml). Během několika minut se objeví bílá tuhá látka. Tato směs se míchá při teplotě místnosti 30 minut a poté se ochladí ve směsi ledu a vody. V kaši se objeví velké kusy bílé tuhé látky. Tato tuhá látka se odfiltruje a získá se 0,34 g tuhé bílé látky. Tato látka se přenese do methanolu (50 ml) a vody (100 ml) a zahřívá se při zpětném toku, dokud se nezíská čirý roztok. Roztok se nechá ochladit na teplotu místnosti a poté se chladí směsí ledu a vody po dobu 30 minut. Tuhá látka se odfiltruje a získá se bílý prášek (0,150 g), který se suší v sušárně při 50 °C za sníženého tlaku po dobu 5 hodin.

• ·· · · ···· • · · · · · ·

¹H-NMR stanoví poměr kyseliny k bázi 1:2.

Krystaly se analyzují XRPD a výsledky jsou uvedeny v tabulce 7 dále a zobrazeny na obrázku 7.

Tabulka 7

hodnota d (A)	Intenzita (%)
16, 1	100
8, 6	4
8,1	19
7,8	2
7,1	7
6, 8	3
6, 3	10
6, 0	6
5, 5	3
5,4 (5,43)	3
5,4 (5,39)	4
5, 3	2
4,96	17
4,88	22
4, 68	18
4, 62	4
4,49	9
4,34	8
4,10	12
4,04	6
3,94	13
3,55	2

• · · ·

3,44	5
3,40	15
3,23	11
3,20	5
3,15	4
2,87	2
2,72	3
2,19	3
2,18	3

Příklad 8

Krystalizace sloučeniny A, soli kyseliny 2-mesitylensulfonové

Roztok 2-mesitylensulfonové kyseliny (0,276 g) v methanolu (0,3 ml) se přidá k míchanému roztoku sloučeniny A (0,45 g, připravena analogicky k postupům popsaným v přípravě A shora (například před přidáním benzensulfonové kyseliny v přípravě popsané v tomto dokumentu pro přípravu sloučeniny A, soli kyseliny benzensulfonové)) v ethylacetátu (10 ml).

Bezprostředně se tvoří sraženina. Kaše se míchá při teplotě místnosti 30 minut a poté se ochladí ve směsi ledu a vody. Produkt se odfiltruje a promyje se ethylacetátem (3 ml) a získá se sloučenina uvedená v názvu (0,60 g, 88 %). Vzniklá sůl se rozpustí v ethylacetátu (10 ml) a zahřívá se při zpětném toku. Přidá se methanol (3 ml) a získá se čirý roztok. Tento roztok se nechá ochladit na teplotu místnosti a poté se míchá při teplotě 0 až 5 °C po dobu 1 hodiny. Kaše se odfiltruje a získá se bezbarvá tuhá látka (0,370 g, 54 %, ve dvou stupních).

Krystaly se analyzují XRPD a výsledky jsou uvedeny v tabulce 8 dále a zobrazeny na obrázku 8.

Tabulka 8

hodnota d (Á)	Intenzita (%)
18,9	100
9,5	25
8, 8	1
7,8	1
6,3 (6,33)	10
6, 3 (6,26)	9
5,7	3
5, 3	2
5,1	3
4,98	2
4,75	20
4, 62	2
4,50	4
4,46	5
4,41	2
4,29	1
4,24	1
4, 13	2
3, 92	5
3, 80	12
3, 69	1
3, 54	2
3,36	1
3, 17	6
3, 04	1
2,38	2
2,11	1

Příklad 9

Krystalizace sloučeniny D

Metoda I: Sloučenina D (připravena analogicky k postupům popsaném shora) se nejprve čistí sloupcovou chromatografií na silikagelu za použití směsi 9:1:0,5 dichlormethanu, methanolu a 28% vodného amoniaku jako eluentu. Vzniklý světle žlutý prášek (203 g) se rozpustí v dichlormethanu (400 ml) a poté se žlutý roztok zředí n-heptanem (2 1), dokud se směs nezakalí. Směs se poté míchá intenzivně při teplotě místnosti a očkuje se krystaly sloučeniny D (připravené pomalým odpařením rozpouštědla z malého množství roztoku sloučeniny uvedené v názvu, připravené analogicky podle tohoto postupu). Větší část produktu se vysráží po dvouhodinovém míchání. Vzniklá kaše se filtruje a poté se suší ve vakuu při teplotě 40 °C a získá se 179 g sloučeniny uvedené v názvu jako ne zcela bílý prášek. Druhá část (44 g) na koloně čištěného materiálu dává dalších 25 g sloučeniny uvedené v názvu po podobné rekrystalizaci.

Metoda II: Směs sloučeniny D (připravena analogicky k postupům popsaným shora (viz zejména přípravu D(iv), metodu III shora); 14,29 g) , izopropanolu (28 ml) a diizopropyletheru (140 ml) se zahřívá na 80 °C. Roztok se filtruje za horka aby se vyčeřil a poté se znovu zahřívá na 80 °C. Roztok se poté nechá ochladit na teplotu místnosti, načež se začne tvořit sraženina. Po dvouhodinovém míchání se sraženina sebere filtrací, promyje se s směsí izopropanolu a izpropyletheru (1:6, 70 ml) a odsaje se do sucha na filtru. Vlhký produkt se suší ve vakuu při 70 °C přes noc a získá se sloučenina uvedená v názvu ve formě bílé tuhé látky (10,1 g, 70 %).

¹H-NMR (300MHz, CDC1₃) δ 1,41 (2H, s), 2,3-2,75 (6H, m) , 2,753,0 (5H, m), 3,1-3,38 (3H, m) , 3,88 (2H, s) , 3,95-4,19 (3H, m) , 5,85 (IH, bs) , 6,99 (2H, d) , 7,6 (2H, d)

Metoda III: Sloučenina D (připravena analogicky k postupům popsaným shora; 1,0 g) se rozpustí v horkém methylizobutylketonu (10 ml). Přidá se izohexan (30 ml) a roztok se dekantuje od malého množství nerozpuštěného materiálu do čisté nádoby. Roztok se chladí přes noc v ledničce, což vede ke vzniku granulové sraženiny. Roztok se nechá zahřát na teplotu místnosti a tuhá látka se sebere filtrací. Tuhá látka se odsaje na filtru a poté se suší ve vakuu při teplotě 40 °C a získá se ne zcela bílá pevná látka (0,73 g).

Metoda IV: Sloučenina D (připravena analogicky k postupům popsaným shora; 1,0 g) se rozpustí v horkém izopropylacetátu (10 ml). Přidá se izooktan (20 ml) a roztok se dekantuje od malého množství nerozpuštěného materiálu do čisté nádoby. Roztok se chladí přes noc v ledničce, což vede ke vzniku granulové sraženiny. Roztok se nechá zahřát na teplotu místnosti a tuhá látka se sebere filtrací. Tuhá látka se odsaje na filtru a poté se suší ve vakuu při teplotě 40 °C a získá se ne zcela bílá pevná látka (0,82 g) .

Metoda V: Sloučenina D (připravena analogicky k postupům popsaným shora; 1.0 g) se rozpustí v horkém vodném ethanolu (50%, 20 ml). Roztok se chladí přes víkend v ledničce, což vede ke vzniku jehličkových krystalů. Krystaly se seberou filtrací a odsají se na filtru. Sušením ve vakuu při teplotě 40 °C se získá bezbarvá tuhá látka (0,48 g).

Metoda VI: Sloučenina D (připravena analogicky k postupům popsaným shora; 100 mg) se rozpustí v toluenu (1 ml). Přidá se izooktan (2 ml) a zakalený roztok se chladí přes víkend v ledničce, což vede ke vzniku jemné granulové sraženiny. Roztok se nechá zahřát na teplotu místnosti a poté se tuhá látka sebere filtrací. Tuhá látka se suší na filtru ve vakuu při teplotě 40 °C a získá se ne zcela bílá tuhá látka (62 mg).

Krystaly (z metody I až VI) se analyzují XRPD a výsledky jsou uvedeny v tabulce 9 dále a zobrazeny na obrázku 9.

Tabulka 9

hodnota d	Intenzita
(Á)	(%)
22,3	45
11,2	16
18, 4	41
7,5	5
7,1	14
6, 4	17
5, 8	60
5, 5	13
5, 2	7
4,91	31
4, 81	28
4, 69	4
4, 62	10
4,52	100
4,32	77
4,22	14
4, 12	35
4, 06	7
3, 91	9
3, 81	7
3,72	4

3,53	5
3, 50	9
3,42	5
3,34	12
3, 15	8
3,03	5
2,98	3
2,92	3
2,83	4
2,77	4
2,75	5
2, 67	6
2,37	3
2,11	5

Jednotková buňka byla určena z rentgenových dat monokrystalu. Byl kosočtverečný s prostorovou skupinou Ρ2_χ2ι2ι a s následujícími rozměry: a = 5,870 Á, b = 9,098 Á, c = 45,101 Á, α = β = γ = 90 ° a V = 2408, 6 Á³.

DSC vykazovala dvě endotermy s extrapolovanou počáteční teplotou cca 100 °C a 102 °C. TGA vykazovala snížení v hmotnosti cca 0,4 % (hmotnost/hmotnost) mezi 90 a 110 °C.

Příklad 10

Krystalizace sloučeniny D, soli methansulfonové kyseliny

Metoda I: Sloučenina D (250 mg, připravena analogicky k postupům popsaným v přípravě D shora) se rozpustí v methanolu (10 ml). K roztoku se přidá kyselina methansulfonová (56 mg, 38 μΐ). Methanol se odstraní za sníženého tlaku a zbývající guma se znovu rozpustí v minimálním možném množství horkého ethylacetátu. Roztok se očkuje předem připravenými krystaly

11 1111

1111 ·

soli (připravené pomalým odpařením rozpouštědla z malého množství roztoku sloučeniny uvedené v názvu, připravené analogicky k tomuto postupu) a nechá se v lednici několik dnů k průběhu krystalizace. Vzniklé krystaly se seberou filtrací a promyjí se malým množstvím studeného ethylacetátu (získá se 280 mg produktu, 91 %).

Metoda II: Sloučenina D (4,00 g, připravena analogicky k postupům popsaným v přípravě D shora) se rozpustí v ethylacetátu (40 ml). Přidá se roztok kyseliny methansulfonové (0,87 g) v ethylacetátu (40 ml). Po 3 minutách se roztok očkuje předem připravenou solí (14 mg, z metody I shora), což vede k bezprostřednímu vzniku sraženiny. Po 5 minutách se tuhá látka sebere filtrací a promyje se ethylacetátem a odsaje se na filtru. Sušením ve vakuu při teplotě 40 °C se získá bílá krystalická tuhá látka (4,71 g, 97 %). t.t. 170 až 172 °C (rozklad).

Metoda III: Sloučenina D, sůl methansulfonové kyseliny (0,8 g; připravena podle metody popsané v metodě II shora) se zahřívá v acetonitrilu (8 ml, lOnásobný objem). Při 70 °C vznikne roztok. Tento roztok se nechá ochladit na teplotu okolí. Produkt se sebere filtrací a promyje se malým množstvím studeného acetonitrilu. Tento roztok se nejprve suší ve vakuu při teplotě 40 °C (teplota tání 169,4 až 169,9 °C (rozklad), přičemž množství zbytkového acetonitrilu činí 0,08 %, hmotnost/hmotnost (GC)). Dalším sušením ve vakuu při 80 °C se obsah acetonitrilu sníží na méně než 0,02 %, hmotnost/hmotnost (GC). Čistota produktu je 99,92 %, stanoveno HPLC.

Metoda IV: Směs sloučeniny D, soli methansulfonové kyseliny (2,0 g, 1,0 mol ekv., připravena podle metody popsané v metodě

II shora) a acetonitrilu (20 ml, lOnásobný objem) se zahřívá • · · · na 80 °C. Při této teplotě vznikne roztok. Roztok se nechá ochladit na teplotu 25 °C ± 5 °C a poté se ochladí na 5 °C ± 5 °C. Produkt se sebere filtrací a promyje se studeným acetonitrilem (4 ml, 2násobný objem). Vlhká látka se suší ve vakuu při teplotě 0 °C. Tak se získá sloučenina uvedená v názvu (0,15 g, 7,5 %) jako ne zcela bílá tuhá látka. Čistota produktu 99,97 %, stanoveno HPLC. Obsah zbytkového rozpouštědla acetonitrilu je menší než 0,02 % hmotnost/hmotnost (GC).

Metoda V: Směs sloučeniny D, soli methansulfonové kyseliny (10,0 g, 1,0 mol. ekv.; připravena analogicky k metodě popsané v metodě II shora, s výjimkou, že v tomto případě se použije butylacetát místo ethylacetátu jako rozpouštědlo) a pentan-2-olu (100 ml, lOnásobný objem) se zahřívá na 85 °C a získá se roztok. Tento roztok se nechá ochladit na 25 °C + 5 °C a poté se nechá dále ochladit na teplotu 5 °C ± 5 °C. Produkt se sebere filtrací a promyje se studeným pentan-2-olem (20 ml, 2 násobný objem). Vlhký tuhý materiál se suší ve vakuu při teplotě 40 °C po dobu 20 hodin. Tak se získá sloučenina uvedená v názvu (6,72 g, 67,2 %) jako ne zcela bílá tuhá látka, čistoty 99,47 %, stanoveno HPLC.

Metoda VI: Směs sloučeniny D, soli methansulfonové kyseliny (3,0 g, 1,0 mol. ekv.; připravena podle metody popsané v metodě V shora) a 3-methylbutan-l-olu (15 ml, 5násobný objem) se zahřívá na 90 °C, aby se získal roztok. Roztok se nechá ochladit na teplotu 25 °C ± 5 °C a poté se dále ochladí na 5 °C ± 5 °C. Produkt se sebere filtrací a promyje se studeným 3-methylbutan-l-olem (6 ml, 2násobný objem). Vlhký tuhý materiál se suší ve vakuu při teplotě 40 °C. Tak se získá sloučenina uvedená v názvu (2,43 g, 81 %) jako ne zcela bílá tuhá látka.

Metoda VII: Směs sloučeniny D, soli methansulfonové kyseliny (2,0 g, 1,0 mol. ekv.; připravena podle metody popsané v metodě V shora) a hexan-l-olu (15 ml, 5násobný objem) se zahřívá na 80 °C, aby se získal roztok. Směs se nechá ochladit na teplotu 25 °C ± 5 °C a poté se dále ochladí na 5 °C ± 5 °C. Produkt se sebere filtrací a promyje se studeným hexan-l-olem (6 ml, 2násobný objem). Vlhký tuhý materiál se suší ve vakuu při teplotě 40 °C. Tak se získá sloučenina uvedená v názvu (2,43 g, 81 %) jako ne zcela bílá tuhá látka.

Krystaly (z metody I až VII) se analyzují XRPD a výsledky jsou uvedeny v tabulce 10 dále a zobrazeny na obrázku 10.

Tabulka 10

hodnota d (A)	Intenzita (%)
12,7	100
9,4	6
7,3	20
7,1	11
CO kO	3
6, 6	11
6, 4	3
6, 0	17
5,4	18
5,1	21
4, 92	38
4, 83	22
4,74	5
4,66	4
4,45	4
4,27	11

• · · ·

4,14	14
4, 05	30
3, 99	38
3, 87	33
3,73	9
3, 65	7
3,42	19
3, 37	6
3,31	3
3,22	5
3, 12	4
3, 0	6
2, 96	5
2, 92	5
2, 89	4
2,81	3
2,71	2
2, 63	5
2, 57	2
2,50	3
2,41	3

Jednotková buňka byla určena z rentgenových dat monokrystalu. Byl kosočtverečný s prostorovou skupinou P2_x2i2i a s následujícími rozměry: a = 7,772 Á, b = 14,250 A, c = 25,750 A, α = β = γ = 90 ° a V =1717,2 A³.

DSC vykazovala endotermu s extrapolovanou počáteční teplotou cca 167 °C. TGA vykazovala snížení v hmotnosti cca 1,2 % (hmotnost/hmotnost) mezi 25 a 100 °C.

Příklad 11

Krystalizace sloučeniny D, soli hippurové kyseliny

Roztok kyseliny hippurové (0,8 g) v methanolu (20 ml) se přidá k roztoku sloučeniny D (2,00 g, připravena analogicky k postupům popsaným v příkladu 9 shora) v methanolu (5 ml). Poté se roztok koncentruje ve vakuu a získá se olej. Přidá se diethylether (20 ml) a směs se znovu koncentruje za získání pěny. Mícháním v etheru (100 ml) přes noc a filtrací se získá 2,22 g sloučeniny uvedené v názvu (79 %). Sůl se suší ve vakuu při teplotě 34 °C a získá se 2,19 g produktu (78 %).

Přítomnost kyseliny hippurové byla potvrzena NMR.

Krystaly se analyzují XRPD a výsledky jsou uvedeny v tabulce 11 dále a zobrazeny na obrázku 11.

Tabulka 11

hodnota d	Intenzita
(A)	(%)
16, 4	100
13, 8	3
6, 9	8
6, 2	6
6,1	25
5, 6	5
5, 5	7
5, 2	17
5, 1	15
4,93	13
4,82	4
4, 61	18
4,50	26
4,28	30

4,20	6
4,11	8
3, 68	8
3,54	5
3,27	5

Příklad 13

Krystalizace sloučeniny C (i) Sloučenina C se připraví analogicky k postupu popsanému v přípravě C shora, s výjimkou, že se provede následující finální procesní stupeň: Třihrdlá nádoba se opatří mechanickým michadlem, teploměrem a zpětným chladičem. Do nádoby se vloží nečištěný 4-[4- (9-oxa-3,7-diazabicyklo[3.3 . l]non-3-yl) butyljbenzonitril (viz přípravu C(v) shora, 25,8 g, 88 mmol), dichlormethan (0,88 1) a terc-butyl-2-bromethylkarbamát (viz přípravu B(I)(i) shora, 27,7 g, 123 mmol). Poté se přidá triethylamin (0,0197 1, 0,141 mol). Čirý roztok se zahřívá při zpětném toku 12 hodin pod atmosférou dusíku a poté se ochladí na teplotu místnosti. Postup reakce se sleduje analýzou TLC a bylo zjištěno, že proběhl v tomto bodě úplně.

(ii) Reakční smě se přenese do dělící nálevky a promyje se postupně vodou (200 ml), 15% vodným hydroxidem sodným (200 ml), vodou (200 ml) a solankou (200 ml). Organická vrstva se suší nad síranem hořečnatým a koncentruje se ve vakuu. Vzniklý žlutý viskózní olej se chromatografuje na siliakgelu, eluováním nejprve 9:1 směsí dichlormethan/methanol a poté 9:1:0,02 směsí dichlormethan/methanol/28% vodný hydroxid amonný a získá se surová sloučenina C (25,1 g, 66% výtěžek) jako ne zcela bílá pevná látka. U dřívějších frakcí (5,1 g) z chromatografie bylo zjištěno, že obsahují malé množství méně polárních nečistot (analýza TLC, eluování 9:1:0,05 směsí • · · ·

dichlormethan/methanol/28% vodný hydroxid amonný), přičemž pozdější frakce (20 g) dávaly při TLC analýze pouze 1 skvrnu. Dřívější frakce (5,1 g) se spojí s předem připravenou vsázkou sloučeniny C (7,1 g, obsahující malé množství nečistot) a chromatografuje se na silikagelu, eluováním nejprve 19:1 směsí dichlormethan/methanol a poté 9:1 směsí dichlormethan/methanol a získá se světle žlutý prášek (5,5 g). Prášek se rozpustí v dichlormethanu (200 ml). Vzniklý roztok se promyje postupně s 25% vodným hydroxidem sodným (50 ml), vodou (50 ml) a solankou (40 ml). Produkt se poté suší nad síranem hořečnatým a koncentruje se za sníženého tlaku a získá se sloučenina uvedená v názvu jako ne zcela bílá pevná látka (5 g) . 20 g frakce se rozpustí v dichlormethanu (500 ml). Organická vrstva se promyje postupně s 25% vodným roztokem hydroxidu sodného (100 ml), vodou (100 ml) a solankou (100 ml). Produkt se poté suší nad síranem hořečnatým a koncentruje se ve vakuu a získá se ne zcela bílý prášek (19 g). Dávky se smísí dohromady.

Krystaly se analyzují XRPD a výsledky jsou uvedeny v tabulce 12 dále a zobrazeny na obrázku 12.

Tabulka 12

hodnota d	Intenzita
(Á)	(%)
19, 4	24
10, 0	16
9,1	64
8,1	100
6, 5	84
5,5	19
5,2	41
5, 1	21
4,99	20

• · · ·

4,90	21
4, 60	9
4,46	30
4,32	25
4,06	78
4, 00	33
3, 85	15
3, 80	23
3, 66	10
3,56	5
3,44	17
3,33	4
3,16	5
2, 94	8
2,82	4
2, 69	4
2,44	5

DSC vykazovala endotermní pík s extrapolovanou počáteční teplotou cca 97 °C. TGA vykazovala snížení v hmotnosti cca 0,6 % (hmotnost/hmotnost) mezi 25 a 120 °C.

Příklad 13

Krystalizace sloučeniny D, soli methansulfonové kyseliny

Sloučenina C (250 mg, připravena analogicky k postupu popsaném v příkladu 12 shora) se rozpustí v methanolu (10 ml).

K roztoku se přidá kyselina methansulfonová (56 mg. 38 μΐ). Methanol se odstraní za sníženého tlaku a zbývající guma se znovu rozpustí v minimálním možném množství horkého izopropanolu. Roztok se očkuje s předem připravenou solí (připravena pomalým odpařením rozpouštědla z malého množství roztoku sloučeniny uvedené v názvu, připravené analogicky k tomuto postupu) a nechá se v lednici několik dnů k průběhu krystalizace. Vzniklé krystaly se seberou filtrací a promyjí se malým množstvím studeného izopropanolu (získá se 220 mg produktu, 72 %).

Krystaly se analyzují XRPD a výsledky jsou uvedeny v tabulce 13 dále a zobrazeny na obrázku 13.

Tabulka 13

hodnota d (Á)	Intenzita (%)
13,3	100
12,3	5
9, 6	5
7,5	6
6, 9	6
CO vo	3
6,7	12
6,4	2
6,2	2
6, 0	2
5, 5	12
5, 3	2
5,1	13
5, 0	5
4,89	5
4, 81	4
4,34	4
4,23	4
4,20	6
4,08	5

3, 99	2
3,89	8
3, 85	5
3, 80	4
3, 68	2
3,52	2
3,49	2
3, 43	2
3,39	2
3, 33	2
3,25	3
3, 01	2
2,94	2
2,90	1
2, 80	1
2,49	1
2,40	2

DSC vykazovala endotermní píky s extrapolovanou počáteční teplotou cca 145 °C (minoritní) a 170 °C (majoritní). TGA vykazovala snížení v hmotnosti cca 0,9 % (hmotnost/hmotnost) mezi 25 a 105 °C.

Příklad 14

Krystalizace sloučeniny C, soli p-toluensulfonové kyseliny

K roztoku se přidá kyselina toluensulfonová (110 mg). Methanol se odstraní za sníženého tlaku a zbývající guma se znovu rozpustí v minimálním možném množství horkého ethylacetátu. Roztok se očkuje s předem připravenou solí (připravena pomalým odpařením rozpouštědla z malého množství roztoku sloučeniny uvedené v názvu, připravené analogicky k tomuto postupu) a nechá se v lednici několik dnů k průběhu krystalizace. Vzniklé krystaly se seberou filtrací a promyjí se malým množstvím studeného izopropanolu (získá se 280 mg produktu, 78 %).

Krystaly se analyzují XRPD a výsledky jsou uvedeny v tabulce 14 dále a zobrazeny na obrázku 14.

Tabulka 14

hodnota d (Á)	Intenzita (%)
13,2	100
i—1 co	0,5
7,5	0,7
7,1	3
6, 6	0,7
6, 4	0, 9
6, 3	0,7
6, 0	0,8
5, 6	1
5,4	2
5, 2	3
5, 0	4
4,97	2
4, 86	0, 8
4, 67	2
4,42	0,7
4,28	3
4,24	7
4,19	2
4,12	1

• · ·

4,08	2
4,03	2
4, 01	1
3,92	1
3, 82	0,7
3,78	00 θ í
3, 66	co o
3, 57	0, 5
3, 46	1
3,36	2
3,32	1
3, 12	2

DSC vykazovala endotermní pík s extrapolovanou počáteční teplotou cca 138 °C. TGA vykazovala snížení v hmotnosti cca 0,2 % (hmotnost/hmotnost) mezi 25 a 150 °C.

Příklad 15

Sloučenina D, sůl [ (bifenyl-4-karbonyl) aminojoctové kyseliny (a) Methylester [ (bifenyl-4-karbonyl) aminojoctové kyseliny

Dichlormethan (50 ml) a poté triethylamin (11,2 ml, 79,6 mmol, 2,0 ekv.) se přidá k hydrochloridu methylesteru glycinu (5,0 g, 39,8 mmol, 1,0 ekv.). Směs se míchá a ochladí se na teplotu -5 °C za použití lázně led/methanol. Poté se přidá během 22 minut suspenze bifenyl-4-karbonylchloridu (8,26 g, 39,8 mmol, 1,0 ekv.) v dichlormethanu (25 ml). Směs se míchá 3 hodiny při teplotě -5 °C a poté se míchá přes noc při teplotě místnosti (16 hodin). Přidá se voda (75 ml) a směs se rychle míchá při teplotě místnosti 30 minut. Vrstvy se oddělí. Organická vrstva se promyje vodou (75 ml) a poté se odpaří do sucha za použití rotační odpařovačky a získá se ne zcela bílá tuhá látka (6,58 g, 62 %) .

¹H-NMR (300MHz, CDC1₃) δ 3,82 (s, 3H) , 4,29 (d, J-5,1 Hz,

2H) , 6,68 (s, 1H) , 7,3-7,5 (m, 3H) , 7,62 (d, J = 4,8 Hz, 2H) , 7,68 (d, J = 8,1 Hz, 2H) , 7,90 (d, J = 8,4 Hz, 2H)

t.t. 127 až 128 °C (b) [ (Bif enyl-4-karbonyl) aminojoctová kyselina

Methylester [ (bifenyl-4-karbonyl) aminojoctové kyseliny (6,58 g, 25 mmol, 1,0 ekv., ze stupně (a) shora) se vloží do nádoby a poté se přidá hydroxid sodný (1M, 84 ml, 50 mmol, 2,0 ekv.). Směs se zahřívá na 50 °C za použití olejové lázně po dobu 5 hodin. Roztok se poté míchá přes noc (16 hodin) při teplotě místnosti. Po ochlazení se získá bílá sraženina. Směs se ochladí dále na teplotu 5 °C za použití lázně led/voda.

K ochlazenému roztoku se velmi pomalu přidá koncentrovaná kyselina chlorovodíková (8 ml), přičemž se dbá, aby teplota nepřesáhla 10 °C. Směs se míchá 15 minut a poté se filtruje. Bílá tuhá látka se suší na vzduchu 30 minut a poté se suší ve vakuu při teplotě 40 °C po dobu 16 hodin a získá se ne zcela bílá tuhá látka (5,75 g, 93 %).

^-NMR (300MHz, DMSO-d₆) 6 3,95 (d, J = 5,7 Hz, 2H) , 7,35-7,5 (m, 3H), 7,7-7,8 (m, 4H), 7,97 (d, J = 6,9 Hz, 2H), 8,89 (t, J = 6,0 Hz, 1H) , 12,58 (s, 1H)

t.t. 217 až 217,5 °C (c) Rekrystalizace [ (bif enyl-4-karbonyl) amino]octové kyseliny

Methanol (100 ml, 20násobný objem) se přidá k [(bifenyl-4karbonyl) aminojoctové kyseliny (5,0 g, ze stupně (b) shora). Směs se zahřívá na 62 °C za míchání na olejové lázni. Vzniklý

světle oranžový roztok se udržuje při této teplotě 10 minut. Roztok se nechá ochladit na teplotu místnosti a poté se dále ochladí za použití lázně led/voda na teplotu 5 °C. Krystalizace začne při přibližně 30 °C. Sraženina se sebere filtrací, suší se na vzduchu 15 minut a poté se suší ve vakuu při teplotě 40 °C po dobu 26 hodin a získají se bezbarvé krystaly (2,9 g, 58 %) · ¹H-NMR (300MHz, DMSO-d₆) δ 3,95 (d, J = 5,7 Hz, 2H) , 7,35-7,5 (m, 3H) , 7,7-7,8 (m, 4H) , 7,97 (d, J = 6,9 Hz, 2H) , 8,89 (t, J = 6,0 Hz, 2H) , 12,58 (s, 2H) .

(d) Sloučenina D, sůl [ (bif enyl-4-karbonyl) aminojoctové kyseliny [ (Bifenyl-4-karbonyl) amino]octová kyselina (1,14 g, viz stupně (b) nebo (c) shora) a sloučenina D (2 g, připravena analogicky k metodám popsaným shora) se rozpustí v horkém izopropanolu (40 ml). Po ochlazení na teplotu místnosti se vytvoří krystalická sraženina, která se filtruje, promyje se izopropanolem (2 x 20 ml) a odsaje se do sucha na filtru. Po sušení ve vakuu po dobu 6 hodin při teplotě 40 °C se získá sůl, jako bezbarvá, krystalická tuhá látka (2,50 g, 80 %).

^-NMR (300MHz, DMSO-d₆) δ 1,34 (9H, s), 2,25 (2H, t), 2,3-2,5 (4H, m) , 2,6-2,7 (1H, m) , 2,7-2,8 (1H, m) , 2,85-3,0 (4H, m) , 3,0-3,1 (2H, m) , 3,82 (2H, s), 3,88 (2H, d) , 3, 95-4, 05 (2H, m) , 4,1-4,2 (1H, m), 6,65 (1H, t), 7,14 (2H, d), 7,35-7,55 (3H, m), 7,7-7,85 (6H, m), 7,96 (2H, d), 8,75 (1H, t) t.t 143až 143,5 °C

Krystaly se analyzují XRPD a výsledky jsou uvedeny v tabulce 15 dále a zobrazeny na obrázku 15.

Tabulka 15

100

hodnota d (Á)	Intenzita (%)
20, 4	45
15, 3	100
11,5	24
10, 3	4
10, 0	6
9,4	11
7,7	34
7,2	23
6, 2	5
5,9	49
5,7	15
5, 6	6
5,4	11
5, 3	13
5, 2	14
5, 0	6
4,89	8
4,81	9
4,70	6
4, 60	57
4,54	89
4,36	9
4,22	7
4, 13	18
4, 06	8
3, 85	13
3,79	27
3, 64	12
3, 61	11
3,40	11

101

3, 31	6
2,98	6
2,94	12
2, 88	6

Příklad 16

Sloučenina D, sůl hemijantarové kyseliny

Horký roztok sloučeniny D (5,35 g; připravena analogicky k postupům popsaným shora) a kyseliny jantarové (0,71 g) v izopropanolu (20 ml) se očkuje sloučeninou D, solí hemijantarové kyseliny (připravena pomalým odpařením rozpouštědla z malého množství roztoku sloučeniny uvedené v názvu, připravené stejným způsobem jako v tomto postupu) a poté se nechá stát v ledničce. Následující den se vysrážená tuhá látka sebere filtrací a promyje se izopropanolem (20 ml), Tato tuhá látka se odsaje do sucha na filtru a poté se suší ve vakuu při teplotě 40 °C po dobu 2 hodin a získá se sloučenina uvedená v názvu jako bílá tuhá látka. Filtrát se nechá zcela odpařit tím, že se nechá otevřený na vzduchu. Získaná tuhá látka se rozmíchá na kaši v izopropanolu (20 ml) a poté se filtruje a promyje se na filtru s izopropanolem (70 ml). Tuhá látka se odsaje do sucha na filtru a poté se suší ve vakuu pří teplotě 40 °C po dobu 90 minut a získá se sloučenina uvedená v názvu jako bílá tuhá pevná látka (2,8 g).

t.t. 112 až 114 °C

Krystaly se analyzují XRPD a výsledky jsou uvedeny v tabulce 16 dále a zobrazeny na obrázku 16.

Tabulka 16 • · · ·

102

hodnota d (A)	Intenzita (%)
35, 4	5
18,0	100
12, 1	2
8,3	7
8,0	12
7,5	15
7,3	5
CO	10
6,1	12
5, 8	9
5,4	9
4, 89	41
4,79	7
4, 68	28
4,59	5
4,54	26
4,43	37
4,35	10
4,18	16
4,04	10
3, 99	4
3,90	5
3, 83	4
3, 67	4
3,58	8
3,13	2
3,07	6
3,03	3
2,47	4
2,44	3

103

Příklad 17

Sloučenina D, sůl (3,4-dichlorbenzoylamino)octové kyseliny (a) Methylester (3,4-dichlorbenzoylamino)octové kyseliny

Dichlormethan (150 ml) a triethylamin (33,0 ml, 234 mmol, 2,0 ekv.) se přidá k hydrochloridu methylesteru glycinu (14,7 g,

117 mmol, 1,0 ekv.). Směs se míchá a ochladí se na 2 °C za použití lázně led/voda. Poté se přidá během 7 minut roztok 3,4-dichlorbenzoylchloridu (24,55 g, 117 mmol, 1,0 ekv.) v dichlormethanu (75 ml). Směs se míchá 1 hodinu při teplotě 2 °C a poté se nechá míchat přes noc při teplotě místnosti (16 hodin). Přidá se voda (225 ml) a směs se míchá rychle po dobu 30 minut při teplotě místnosti. Vrstvy se rozdělí. Organická vrstva se promyje s vodou (225 ml) a poté se odpaří do sucha za použití rotační odpařovačky a získá se ne zcela bílá tuhá látka. Izolovaná tuhá látka (26,18 g, 85 %) se přidá k dichlormethanu (300 ml, lOnásobný objem) s 1M roztokem hydroxidu sodného (300 ml, lOnásobný objem). Organická vrstva se koncentruje do sucha ve vakuu (25,91 g, 84 %).

t.t. 133,2 až 134,3 °C ^δΗ (300 MHz, CDCIs) 3,66 (1H, S, CH₃) , 4,03 (2H, d, J - 6, CH₂) , 7,78-7,87 (2H, m, CH), 8,100 (1H, s, CH), 9,18 (1H, t, J 5, 7, NH) .

(b) (3,4-Dichlorbenzoylamino)octová kyselina

Methylester (3,3-dichlorbenzoylamino)octové kyseliny (25,91 g, 100 mmol, 1,0 ekv., ze stupně (a) shora) se vloží do nádoby a poté se přidá hydroxid sodný (1M, 198 ml, 200 mmol, 2,0 ekv.). Směs se zahřívá na 50 °C za použití olejové lázně po dobu 2 hodin. Po ochlazení se získá bílá sraženina. Směs se ochladí

104

dále na teplotu 5 °C za použití lázně led/voda. K ochlazenému roztoku se velmi pomalu přidá koncentrovaná kyselina chlorovodíková (60 ml), přičemž se dbá, aby teplota nepřesáhla 10 °C. Směs se míchá 15 minut a poté se filtruje. Bílá tuhá látka se suší na vzduchu 15 minut a poté se suší ve vakuu při teplotě 40 °C po dobu 16 hodin a získá se ne zcela bílá tuhá látka (19,15 g, 78 %).

t.t. 140,0 až 140,3 °C ^δΗ (300 MHz, DMSO-dg) 3,94 (2H, d, J = 6, CH₂) , 7,77-7, 87 (2H, m, CH), 8,10 (1H, s, CH), 9,06 (1H, t, J = 6), 12,66 (1H, bs, OH) (c) Sloučenina D, sůl (3,4-dichlorbenzoylamino)octové kyseliny (3,4-Dichlorbenzoylamino)octová kyselina (0,56 g, viz stupeň (b) shora) a sloučenina D (1,02 g; připravena analogicky k postupům popsaným shora) se rozpustí v horkém ethylacetátu (4 ml). Po ochlazení na teplotu místnosti vznikne krystalická sraženina, která se filtruje, promyje se ethylacetátem (15 ml) a odsaje se do sucha na filtru. Sušením přes noc ve vakuu při teplotě 40 °C se získá sůl uvedená v názvu jako bezbarvá, krystalická tuhá látka (0,92 g, 58 %).

t.t. 128,5-130,5 °C ¹H-NMR (400 MHz, DMSO-d₆) δ 1,34 (9H, s), 2,26 (2H, t) , 2,3-2,5 (3H, m), 2,5-2,6 (1H, m), 2,6-2,7 (1H, m), 2,7-2,8 (1H, m),

2,85-3,0 (4H, m) , 3,0-3,1 (2H, m) , 3,8-3,9 (4H, m) , 4,01 (2H, d) , 4,1-4,2 (1H, m) , 6,69 (1H, t) , 7,12 (2H, d) , 7,7-7,8 (3H, m) , 7,84 (1H, dd) , 8,09 (1H, dd) , 8,92 (1H, t)

Krystaly se analyzují XRPD a výsledky jsou uvedeny v tabulce 17 dále a zobrazeny na obrázku 17.

Tabulka 17

105

hodnota d (A)	Intenzita (%)
16, 6	100
13, 8	4
10, 9	10
10,3	3
6, 3	6
6,2	15
5, 5	31
5, 3	30
5,1	14
5, 0	12
4, 60	38
4,33	20
4,30	11
4,22	11
4, 11	3
3, 85	8
3,70	13
3,50	6
3,50	10
3,16	7
3, 06	6
2,99	5
2, 95	3

Příklad 18

Sloučenina D, sůl [ (naftalen-2-karbonyl) amino]octové kyseliny (a) Methylester [(naftalen-2-karbonyl)amino]octové kyseliny

106

Dichlormethan (66 ml) a poté triethylamin (14,6 ml, 105 mmol, 2,0 ekv.) se přidají k hydrochloridu methylesteru glycinu (6,61 g, 52,5 mmol, 1,0 ekv.). Po přidání triethylaminu se objeví bílá sraženina a roztok se stane mnohem hustší. Směs se míchá a ochladí se na 2 °C za použití lázně led/voda. Poté se přidá během 15 minut roztok 2-naftoylchloridu (10,07 g, 52,5 mmol, 1,0 ekv.) v dichlormethanu (33 ml). Světle hnědá směs se míchá při 5 °C po dobu 25 hodin. Přidá se voda (100 ml) a směs se míchá rychle 30 minut při teplotě místnosti. Vrstvy se rozdělí. Organická vrstva se promyje hydroxidem sodným (1M,

100 ml) a poté se odpaří do sucha za použití rotační odpařovačky a získá se ne zcela bílá pevná látka (12,21 g, 96 %) .

t.t. 117,7 až 118,1 °C ^δΗ (400 MHz, DMSO-d₆) 3,68 (3H, s, CH₃) , 4,08 (2H, d, J = 4,5, CH₂) , 7,59-7,66 (2H, m, CH) , 7,935-8,015 (4H, m, CH) , 8,491 (IH, s, CH), 9,124 (IH, t, J = 45,6, NH) (b) [ (Naftalen-2-karbonyl) amino]octová kyselina

Methylester [(naftalen-2-karbonyl)amino]octové kyseliny (10,03 g, 41 mmol, 1,0 ekv., viz stupeň (a) shora se vloží do nádoby a poté se přidá vodný hydroxid sodný (1M, 120 ml, 123 mmol,

3,0 ekv.). Směs se zahřívá na 55 °C za použití olejové lázně po dobu 2 hodin. Směs se ochladí na teplotu 5 °C za použití lázně led/voda. K ochlazenému roztoku se velmi pomalu přidá koncentrovaná kyselina chlorovodíková (60 ml), přičemž se dbá, aby teplota nepřesáhla 10 °C. Vytvoří se hutná žlutá sraženina. Směs se míchá 10 minut a poté se filtruje. Žlutá tuhá látka se suší na vzduchu 15 minut a poté se suší ve vakuu při teplotě 40 °C po dobu 16 hodin a získá 8,73 g, (93 %) produktu. K části sloučeniny uvedené v podnázvu (5,0 g, 22 mmol) se přidá methanol (50 ml, lOnásobný objem) a voda (100 ml, 20násobný

107 objem). Směs se zahřívá na olejové lázni za míchání na teplotu 70 °C. Roztok se udržuje při této teplotě 10 minut a poté se ochladí na 5 °C za použití lázně led/voda. Při přibližně 30 °C začne krystalizace. Sraženina se sebere filtrací a suší se 15 minut na vzduchu, poté se suší při teplotě 40 °C ve vakuu po dobu 2 hodin a získají 3,2 g (64 %) produktu. Izolovaná sloučenina uvedená v podnázvu (3,2 g, 0,014 mol, 64 %) se přidá do vody (100 ml, 20násobný objem) a methanolu (50 ml, lOnásobný objem) . Směs se zahřívá na 70 °C, aby se rozpustila tuhá látka. Roztok se ochladí na teplotu místnosti a počne krystalizace. Směs se dále ochladí na 2 °C a poté se filtruje za použití frity. Tuhá látka se suší na vzduchu 10 minut a suší se ve vakuu při teplotě 40 °C po dobu 16 hodin. Získá se 2,21 g (44 %) produktu.

t.t. 167,1 až 167,4 °C ^δΗ (400 MHz, DMSO-d₆) 3,98 (2H, d, J = 5,6, CH₂) , 7,58-7,65 (2H, m, CH), 7,95-8,05 (4H, m, CH), 8,49 (1H, s, CH), 8,99 (1H, t,

J = 5,6, NH) , 12,63 (1H, bs, OH) (c) Sloučenina D, sůl [ (naftalen-2-karbonyl) amino]octové kyseliny [ (Naf talen-2-karbonyl) aminojoctová kyselina (0,51 g, stupeň (b) shora) a sloučenina D (1,01 g; připravena analogicky k postupům popsaným shora) se rozpustí při teplotě 100 °C v methylizobutylketonu (30 ml). Po ochlazení na teplotu místnosti se vytvoří krystalická sraženina, která se filtruje, promyje se acetonem (25 ml) a odsaje se na filtru. Sušením přes víkend ve vakuu při teplotě 40 °C se získá sůl uvedená v názvu, jako bezbarvá, krystalická tuhá látka (1,17 g, 77 %). t.t 138,5 až 140 °C

108 ^XH-NMR (300 MHz, DMSO-dg) δ 1,34 (9H, s), 2,25 (2H, (4H, m) , 2,6-2,7 (1H, m) , 2,7-2,8 (1H, m), 2,85-3, 3,0-3,1 (2H, m) , 3,81 (2H, s) , 3,92 (2H, d) , 3,95m) , 4,1-4,2 (1H, m), 6,68 (1H, t), 7,11 (2H, d) , 7, m) , 7,7-7,8 (2H, m) , 7,9-8,1 (4H, m) , 8,47 (1H, d) , t)

Krystaly se analyzují XRPD a výsledky jsou uvedeny 18 dále a zobrazeny na obrázku 18.

t), 2,3-2,5 (4H, m), ,05 (2H, 5-7,7 (2H,

8,85 (1H, v tabulce

Tabulka 18

hodnota d	Intenzita
(Á)	(%)
16,8	100
6,2	15
5, 8	11
5, 6	15
5, 2	6
5,1	15
4,90	10
4,76	14
4, 66	4
4,53	31
4,37	7
4,31	15
4,23	7
4, 08	10
3,70	3
3,51	9
3,25	7
3, 12	5

Příklad 19

109

Sloučenina D, sůl 2,2,3,3-tetramethyl-l, 4-dibutanové kyseliny

Sloučenina D (200 mg; připravena analogicky k postupům popsaným shora) se rozpustí v ethylacetátu (10 ml). 2,2,3,3Tetramethyl-1,4-dibutanová kyselina (38,3 mg, 0,5 ekv.) se rozpustí v 1 ml methanolu a přidá se k roztoku sloučeniny D. Rozpouštědla se odpaří, přidá se ethylacetát a a poté se toto rozpouštědlo pomalu odpaří tak, že se roztok nechá stát v otevřené nádobě při teplotě místnosti po dobu několika dnů. Vzniklé krystaly se odfiltrují. NMR analýza ukazuje, že vznikla 1:1 sůl (cca 100 mg, 42 %).

Krystaly se analyzují XRPD a výsledky jsou uvedeny v tabulce 19 dále a zobrazeny na obrázku 19.

Tabulka 19

hodnota d (A)	Intenzita (%)
14,2	100
10,3	12
7,1	18
6,4	11
6, 0	5
5, 6	10
5,4	41
5,1	22
4, 84	12
4,77	6
4,73	13
4, 66	7
4,50	4

• · · · · ·

110

4,29	3
4,22	5
3, 87	3
3,78	4
3, 62	5
3,49	4
3,35	4
3, 09	6
2,75	3

Příklad 20

Sloučenina D, sůl trans-D,L-l,2-cyklopentandikarboxylové kyseliny

Sloučenina D (100 mg; připravena analogicky k postupům popsaným shora) se rozpustí v ethylacetátu (5 ml). trans-D,L-l,2-Cyklopentandikarboxylová kyselina (17,4 mg, 0,5 ekv.) se rozpustí v methanolu a přidá se poté k roztoku sloučeniny D. Rozpouštědla se odpaří a poté se zbytek rozpustí v ethylacetátu. Po chvíli vznikne sraženina. Krystaly se filtrují. NMR analýza ukazuje na vznik 1:1 soli (cca 60 mg).

Krystaly se analyzují XRPD a výsledky jsou uvedeny v tabulce 20 dále a zobrazeny na obrázku 20.

Tabulka 20

hod	nota d	Intenzita
(Á)		(%)
12,	9	100
11,	1	14
10,	7	35

111

9.0	10
7,7	14
7,0	15
6, 5	18
6, 3	10
6,1	14
6, 0	21
5, 6	17
5,4	55
5, 3	37
5,2	55
4,73	29
4, 68	32
4,31	29
4,26	26
4, 02	13
3, 86	12
3, 61	22
3,50	19
3,24	16
2, 90	15

Příklad 21

Sloučenina D, sůl (+)-O,O'-dibenzoyl-D-vinné kyseliny

Sloučenina D (100 mg; připravena analogicky k postupům popsaným shora) a 0,5 ekvivalentů (+)-O,0''-dibenzoyl-D-vinné kyseliny se smísí podle postupu popsaném v příkladu 20 shora. Sůl se krystalizuje z ethylacetátu. NMR ukazuje na vznik soli s poměrem léčivo:kyselina 2:1 v cca 70% výtěžku.

112

Krystaly se analyzují XRPD a výsledky jsou uvedeny v tabulce 21 dále a zobrazeny na obrázku 21.

Tabulka 21

hodnota d (Á)	Intenzita (%)
15, 1	100
13,5	5
8,7	2
7,7	3
7,1	4
6,6	4
5, 7	3
5, 5	3
5, 3	9
5, 2	7
4,79	9
4,50	9
4,38	10
4,25	10
3,53	3
3,49	4
2,92	4

Příklad 22

Sloučenina D, sůl (+)-O,O'-di-p-toluoyl-D-vinné kyseliny

Sloučenina D (1,0 g; připravena analogicky k postupům popsaným shora) se rozpustí v ethylacetátu (15 ml). (+)-O,O'-Di-p-toluoyl-D-vinná kyselina (0,43 g) se rozpustí v ethylacetátu (20 ml). Roztoky se smísí. Po několika minutách se vytvoří sraženina. Směs se uloží přes noc při teplotě 4 °C. Krystaly se

113 odfiltrují a po sušení ve vakuu se získá 1,1 g (76 %) 2:1 soli (potvrzeno NMR).

Krystaly se analyzují XRPD a výsledky jsou uvedeny v tabulce 22 dále a zobrazeny na obrázku 22.

Tabulka 22

hodnota d	Intenzita
(Á)	(%)
15, 8	100
14,4	2
13, 1	2
6, 8	7
6, 2	2
5,7	7
5, 6	5
5,3	3
(5,32)
5, 3	5
(5,25)
4,84	5
4,80	9
4,75	9
4,59	3
4,39	13
4,37	12
4,26	2
4, 10	2
3,98	5
3, 82	2
3, 32	3
3, 05	1

114

Příklad 23

Krystalizace sloučeniny B

Surový materiál z přípravy B, alternativa II, stupeň (iii), metoda II se rozpustí v izopropanolu (190 ml, 5,0násobný objem) při teplotě 60 °C a za horka se filtruje. Filtrát se míchá a nechá ochladit na teplotu místnosti. Bílá látka krystalizuje. Směs se ochladí z teploty místnosti na teplotu přibližně 8 °C. Produkt se sebere filtrací a promyje se izopropanolem (50 ml, 2,0 objemů). Vlhký produkt se suší ve vakuu při teplotě 40 °C do konstantní hmotnosti a získá se sloučenina uvedená v názvu jako bílá krystalická tuhá látka (30,96 g, 81 %).

t.t 113,5 °C ¹H-NMR (400MHz, CD₃OD) δ 1,40 (9H, s), 1,81-1,90 (2H, m) , 2,352,54 (8H, m), 2,93 (4H, t), 3,18-3,27 (4H, m), 3,87 (2H, bs),

6,66 (2H, d) , 7,39 (2H, d)

MS: m/z = (MH⁺, 43 0)

Zkratky

API = ionizace za atmosférického tlaku (vzhledem k MS( br = široký (vzhledem k NMR) d = dublet (vzhledem k NMR)

DCM = dichlormethan)

DMF = Ν,Ν-dimethylformamid

DMSO = dimethylsulfoxid dd = dublet dubletů (vzhledem k NMR)

Et = ethyl ekv. = ekvivalenty

GC = plynová chromatografie h = hodiny

115

HCl =

HPLC =

IMS =

IPA =

KF m =

Me

MeCN = min. =

t.t. =

MS

Pd/C ^q rt = s = t =

TLC =

UV kyseliny chlorovodíková vysokoúčinná kapalinová chromatografie alkohol denaturovaný methanolem izopropylalkohol

Karl-Fischer multiplet (vzhledem k NMR) methyl acetonitril minuty teplota tání hmotnostní spektroskopie = palladium na uhlí kvartet (vzhledem k NMR) teplota místnosti singlet (vzhledem k NMR) triplet (vzhledem k NMR) chromatografie na tenké vrstvě ultrafialový

Prefixy η-, sek-, izo a terč- mají obvyklé významy: normální, sekundární, izo a terciární.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Farmaceuticky přijatelná sůl jedné z následujících sloučenin:

4- ({3—[7—(3,3-dimethyl-2-oxobutyl)-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3.3. l]non-3-yl]propyl}amino) benzonitril ;

terc-butyl-2-{7-[3- (4-kyanoanilino) propyl]-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3.3 . l]non-3-yl}ethylkarbamát;

terc-butyl-2-{7-[4- (4-kyanofenyl) butyl]-9-oxa-3, 7-diazabicyklo[3.3. l]non-3-yl}ethylkarbamát; nebo terc-butyl-2-{7-[ (2S) -3- (4-kyanof enoxy) -2-hydroxypropyl]-9-oxa-3,7-diazabicyklo [3.3 . l]non- 3-yl} ethy lkarbamát, s podmínkou, že uvedená sůl není adiční sůl benzensulfonové kyseliny 4- ({3—[7—(3,3-dimethyl-2-oxobutyl)-9-oxa-3, 7-diazabicyklo[3.3 . l]non-3-yl]propyl}amino) benzonitrilu.
2 . 4- ({3—[7—(3,3-dimethyl-2-oxobutyl)-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3.3. l]non-3-yl]propyl}amino) benzonitril;

terc-butyl-2-{7-[3- (4-kyanoanilino) propyl]-9-oxa-3, 7-diazabicyklo[3.3 . l]non-3-yl}ethylkarbamát;

terc-butyl-2-{7-[4- (4-kyanofenyl) butyl]-9-oxa-3, 7-diazabicyklo[3.3. l]non-3-yl)ethylkarbamát; nebo terc-butyl-2-{7-[ (2S) -3- (4-kyanof enoxy) -2-hydroxypropyl]-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3.3 . l]non-3-yl}ethylkarbamát, nebo farmaceuticky přijatelná sůl kterékoliv z těchto sloučenin, v podstatě v krystalické formě.
3. Sloučenina podle nároku 2, kde sloučenina je 4— {{3—[7 —

-(3,3-dimethyl-2-oxobutyl)-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3.3 . l]non-3yl]propyl}amino) benzonitril.

• ·» · ·· ······ • · · · · · · · · · ·

117 • · · ♦ * · ···· ··· « · ·«· ·· ·· ··
4. Sloučenina podle nároku 3, vyznačující se tím, že je charakterizovaná křivkou diferenční skenovací kalorimetrie, při zahřívání rychlostí 10°C/min. v uzavřené misce s otvorem pod proudem dusíku, vykazující endothermu s extrapolovanou počáteční teplotou okolo 121 °C a 126 °C a/nebo rentgenovým práškovým difraktogramem charakterizovaným píky s d-hodnotami při 11,0, 7,8, 7,0, 5,7, 5,4, 5,1, 4,94, 4,71,

4,62, 4,54, 4,44, 4,34, 4,20, 3, 92, 3, 65, 3, 51, 3,41, 3,34 a 2,89 Á a/nebo v podstatě jak je definováno v tabulce 1 a/nebo na obrázku 1.
5. Sloučenina podle nároku 3, vyznačující se tím, že je charakterizovaná křivkou diferenční skenovací kalorimetrie, při zahřívání rychlostí 10°C/min. v uzavřené misce s otvorem pod proudem dusíku, vykazující endothermu s extrapolovanou počáteční teplotou okolo 125 °C a/nebo rentgenovým práškovým difraktogramem charakterizovaným píky s d-hodnotami při 10,9, 8,3, 7,8, 6,9, 6,7, 5,6 (5,64), 5,6 (5, 56), 5, 5, 5, 4, 5, 1, 5, 0, 4,84, 4,78, 4,70, 4,49, 4,45,

4,36, 4,15, 4, 10, 4,03, 3, 97, 3, 90, 3,80, 3,73, 3,47, 3,31,

2,95, 2,89, 2,85 a 2,80 Á a/nebo v podstatě jak je definováno v tabulce 2 a/nebo na obrázku 2.
6. Sloučenina podle nároku 3, vyznačující se tím, že je charakterizovaná křivkou diferenční skenovací kalorimetrie, při zahřívání rychlostí 10°C/min. v uzavřené misce s otvorem pod proudem dusíku, vykazující endothermu s extrapolovanou počáteční teplotou okolo 122 °C a/nebo rentgenovým práškovým difraktogramem charakterizovaným píky s d-hodnotami při 10,4, 9,6, 5, 7, 5, 3, 5, 2, 4,83, 4,71, 4,55,

3,83, 3,58, 3,50, 3,29, 3,22 a 3,19 Á a/nebo v podstatě jak je definováno v tabulce 3 a/nebo na obrázku 3.

118
7. Sůl podle nároku 2, kterou je sůl benzensulfonová kyseliny 4- ({3—[7—(3,3-dimethyl-2-oxobutyl)-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3.3 . l]non-3-yl]propyl}amino) benzonitrilu.
8. Sůl podle nároku 7, vyznačující se tím, že je charakterizována rentgenovým práškovým difraktogramem charakterizovaným píky s d-hodnotami při 18,7, 9,4, 6,3, 4,69, 4,48, 3,76, 3,35, 3,13, 2,68, 2,35 a 1,88 A a/nebo v podstatě jak je definováno v tabulce 4 a/nebo na obrázku 4.
9. Sůl podle nároku 1 nebo nároku 2, kterou je sůl toluensulfonové kyseliny 4-({3-[7-(3,3-dimethyl-2-oxobutyl)-9-oxa-3, 7-diazabicyklo[3.3 . l]non-3-yl]propyl}amino) benzonitrilu.
10. Sůl podle nároku 9, vyznačující se tím, že je charakterizovaná křivkou diferenční skenovací kalorimetrie, při zahřívání rychlostí 10°C/min. v uzavřené misce s otvorem pod proudem dusíku, vykazující endothermu s extrapolovanou počáteční teplotou okolo 145 °C a/nebo rentgenovým práškovým difraktogramem charakterizovaným píky s d-hodnotami při 19,9, 10, 0, 6, 0, 4,99, 4,86, 4,38, 4, 36, 4,19, 3,99 a 3,33Á a/nebo v podstatě jak je definováno v tabulce 5(a) a/nebo na obrázku 5(a).
11. Sůl podle nároku 9, vyznačující se tím, že je charakterizovaná křivkou diferenční skenovací kalorimetrie, při zahřívání rychlostí 10°C/min. v uzavřené misce s otvorem pod proudem dusíku, vykazující endothermu s extrapolovanou počáteční teplotou okolo 153 °C a/nebo rentgenovým práškovým difraktogramem charakterizovaným píky s d-hodnotami při 18, 6, 9, 3, 6, 2, 4, 66, 4,49, 3,73 a 3,11 Á • · · · · ·

119 a/nebo v podstatě jak je definováno v tabulce 5 (b) a/nebo na obrázku 5(b).
12. Sůl podle nároku 1 nebo nároku 2, kterou je sůl hydroxynaftoové kyseliny 4- ({3—[7—(3,3-dimethyl-2-oxobutyl)-9-oxa3,7-diazabicyklo[3.3 . l]non-3-yl]propyl}amino) benzonitrilu.
13. Sůl podle nároku 12, vyznačující se tím, že je charakterizována rentgenovým práškovým difraktogramem charakterizovaným píky s d-hodnotami při 17,6, 12,4, 8,8, 5,7,

5, 6, 5,1, 4, 95, 4, 88, 4,47, 4, 16, 4,08, 3,84, 3, 80, 3,33 a 3,03 A a/nebo v podstatě jak je definováno v tabulce 6 a/nebo na obrázku 6.
14. Sůl podle nároku 1 nebo nároku 2, kterou je sůl naftalensulfonové kyseliny 4-({3—[7—(3,3-dimethyl-2-oxobutyl)-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3.3 . l]non-3-yl]propyl}amino) benzonitrilu.
15. Sůl podle nároku 14, vyznačující se tím, že je charakterizována rentgenovým práškovým difraktogramem charakterizovaným píky s d-hodnotami při 16,1, 8,1, 7,1, 6,3,

6, 0, 5, 4 (5, 39), 4,96, 4, 88, 4, 68, 4,49, 4,34, 4,10, 4,04,

3,94, 3,44, 3,40, 3,23, 3,20 a 3,15 Á a/nebo v podstatě jak je definováno v tabulce 7 a/nebo na obrázku 7.
16. Sůl podle nároku 1 nebo nároku 2, kterou je sůl mesitylensulfonové kyseliny 4-({3-[7-(3,3-dimethyl-2-oxobutyl)-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3.3. l]non-3-yl]propyl)amino) benzonitrilu.
17. Sůl podle nároku 12, vyznačující se tím, že je charakterizována rentgenovým práškovým difraktogramem charakterizovaným píky s d-hodnotami při 18,8, 9,5, 6,3 (6, 33), 6, 3 (6, 26), 4,75, 4,50, 4,46, 3,92, 3, 80 a 3,17 Á

120 a/nebo v podstatě jak je definováno v tabulce 8 a/nebo na obrázku 8.
18. Sloučenina podle nároku 2, kterou je terc-butyl-2-{7-[ (2S) -3- (4-kyanofenoxy) -2-hydroxypropyl]-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3.3 . l]non-3-yl}ethylkarbamát.
19. Sloučenina podle nároku 18, vyznačující se tím, že je charakterizovaná křivkou diferenční skenovací kalorimetrie, při zahřívání rychlostí 10°C/min. v uzavřené misce s otvorem pod proudem dusíku, vykazující endothermu s extrapolovanou počáteční teplotou mezi 100 a 102 °C a/nebo rentgenovým práškovým difraktogramem charakterizovaným píky s d-hodnotami při 22,3, 11,2, 8,4, 7,1, 6,4, 5,8, 5,5, 5,2,

4.91, 4,81, 4,62, 4,52, 4,32, 4,22, 4,12, 4,06, 3,91, 3,81, 3,50, 3,34 a 3,15 Á a/nebo v podstatě jak je definováno v tabulce 9 a/nebo na obrázku 9.
20. Sůl podle nároku 1 nebo nároku 2, kterou je sůl methansulfonové kyseliny terc-butyl-2-{7-[ (2S)-3-(4-kyanofenoxy)-2-hydroxypropyl]-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3.3 . l]non-3-yl}ethylkarbamátu.
21. Sůl podle nároku 20, vyznačující se tím, že je charakterizovaná křivkou diferenční skenovací kalorimetrie, při zahřívání rychlostí 10°C/min. v uzavřené misce s otvorem pod proudem dusíku, vykazující endothermu s extrapolovanou počáteční teplotou okolo 167 °C a/nebo rentgenovým práškovým difraktogramem charakterizovaným píky s d-hodnotami při 12,7, 9,4, 7,3, 7,1, 6,6, 6,0, 5,4, 5,1,

4.92, 4, 83, 4,27, 4, 14, 4,05, 3, 99, 3, 87, 3,73, 3, 65, 3,42, 3,37 a 3,00 Á a/nebo v podstatě jak je definováno v tabulce 10 a/nebo na obrázku 10.

121
22. Sůl podle nároku 1 nebo nároku 2, kterou je sůl hippurové kyseliny terc-butyl-2-{7-[ (2S) -3- (4-kyanofenoxy) -2-hydroxypropyl]-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3.3 . l]non-3-yl}ethylkarbamátu.
23. Sůl podle nároku 22, vyznačující se tím, že je charakterizována rentgenovým práškovým difraktogramem charakterizovaným píky s d-hodnotami při 16,4, 6,9, 6,2, 6,1,

5, 5, 5, 2, 5, 1, 4,93, 4, 61, 4,50, 4,28, 4,20, 4, 11 a 3,68 A a/nebo v podstatě jak je definováno v tabulce 11 a/nebo na obrázku 11.
24. Sloučenina podle nároku 2, kterou je terc-butyl-2-{7-[4- (4-kyanofenyl) butyl]-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3.3 . l]non-3-yl}ethylkarbamát.
25. Sloučenina podle nároku 24, vyznačující se tím, že je charakterizovaná křivkou diferenční skenovací kalorimetrie, při zahřívání rychlostí 10°C/min. v uzavřené misce s otvorem pod proudem dusíku, vykazující endothermu s extrapolovanou počáteční teplotou okolo 97 °C a/nebo rentgenovým práškovým difraktogramem charakterizovaným píky s d-hodnotami při 19,4, 10,0, 9,1, 8,1, 6,5, 5,5, 5,2, 5,1, 4,99, 4, 90, 4, 46, 4,32, 4, 06, 4,00, 3, 85 a 3,80 A a/nebo v podstatě jak je definováno v tabulce 12 a/nebo na obrázku 12.
26. Sůl podle nároku 1 nebo nároku 2, kterou je sůl methansulfonové kyseliny terc-butyl-2-{7-[4-(4-kyanofenyl)butyl]-9-oxa-3, 7-diazabicyklo[3.3 . l]non-3-yl}ethylkarbamátu.
27. Sůl podle nároku 26, vyznačující se tím, že je charakterizovaná křivkou diferenční skenovací kalorimetrie, při zahřívání rychlostí 10°C/min. v uzavřené

122 misce s otvorem pod proudem dusíku, vykazující endothermu s extrapolovanou počáteční teplotou okolo 145 °C a okolo 170 °C a/nebo rentgenovým práškovým difraktogramem charakterizovaným píky s d-hodnotami při 13,3, 12,3, 9,6, 7,5, 6,9, 6,7, 5,5,

5,1, 5,0, 4,89, 4,81, 4,34, 4,23, 4,20, 4,08, 3,89, 3,85 a 3,80 Á a/nebo v podstatě jak je definováno v tabulce 13 a/nebo na obrázku 13.
28. Sůl podle nároku 1 nebo nároku 2, kterou je sůl toluensulfonové kyseliny terc-butyl-2-{7-[4- (4-kyanofenyl)butyl]-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3.3 . l]non-3-yl}ethylkarbamátu.
29. Sůl podle nároku 28, vyznačující se tím, že je charakterizovaná křivkou diferenční skenovací kalorimetrie, při zahřívání rychlostí 10°C/min. v uzavřené misce s otvorem pod proudem dusíku, vykazující endothermu s extrapolovanou počáteční teplotou okolo 138 °C a/nebo rentgenovým práškovým difraktogramem charakterizovaným píky s d-hodnotami při 13,2, 7,1, 5,2, 5,0, 4,67, 4,28, 4,24, 4,19, 4,08, 3,36 a 3,12 Á a/nebo v podstatě jak je definováno v tabulce 14 a/nebo na obrázku 14.
30. Sůl podle nároku 1 nebo nároku 2, kterou je sůl [ (bifenyl-4-karbonyl)amino]octové kyseliny terc-butyl-2-{7-[(2S)-3-(4kyanof enoxy) -2-hydroxypropyl]-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3.3 . l]non-3-yl}ethylkarbamátu.
31. Sůl podle nároku 30, vyznačující se tím, že je charakterizována rentgenovým práškovým difraktogramem charakterizovaným píky s d-hodnotami při 20,4, 15,3, 11,5,

9,4, 7,7, 7,2, 5, 9, 5, 7, 5, 4, 5,3, 5, 2, 4, 60, 4,54, 4, 13,

3,85, 3,79, 3, 64, 3, 61, 3,40 a 2,94 A a/nebo v podstatě jak je definováno v tabulce 15 a/nebo na obrázku 15.

• · · · · · • · ·

123
32. Sůl podle nároku 1 nebo nároku 2, kterou je sůl hemijantarové kyseliny terc-butyl-2-{7-[ (2S)-3-(4-kyanofenoxy)-2-hydroxypropyl]-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3.3 . l]non-3-yl}ethylkarbamátu.
33. Sůl podle nároku 32, vyznačující se tím, že je charakterizována rentgenovým práškovým difraktogramem charakterizovaným píky s d-hodnotami při 18,0, 8,3, 8,0, 7,5,

7.3, 6, 8, 6, 1, 5, 8, 5, 4, 4,89, 4,79, 4, 68, 4,59, 4,54, 4,43, 4,35, 4, 18, 4,04, 3, 99, 3, 90, 3, 83, 3, 67, 3, 58, 3, 07 a 2,47 Á a/nebo v podstatě jak je definováno v tabulce 16 a/nebo na obrázku 16.
34. Sůl podle nároku 1 nebo nároku 2, kterou je sůl (3,4-dichlorbenzoylamino)octové kyseliny terc-butyl-2-{7-[ (2S)-3-(4-kyanofenoxy) -2-hydroxypropyl]-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3.3 . l]non-3-yl}ethylkarbamátu.
35. Sůl podle nároku 34, vyznačující se tím, že je charakterizována rentgenovým práškovým difraktogramem charakterizovaným píky s d-hodnotami při 16,6, 13,8, 10,9,

6.3, 6,2, 5,5, 5,3, 5, 1, 5, 0, 4, 60, 4,33, 4, 30, 4,22, 3,85, 3,70, 3,50, 3,30, 3, 16, 3, 06 a 2,99 Á a/nebo v podstatě jak je definováno v tabulce 17 a/nebo na obrázku 17.
36. Sůl podle nároku 1 nebo nároku 2, kterou je sůl [ (naftalen-2-karbonyl) aminojoctové kyseliny terc-butyl-2-{7-[ (2S) -3- (4-kyanof enoxy) -2-hydroxypropyl]-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3.3 . l]non-3-yl}ethylkarbamátu.
37. Sůl podle nároku 36, vyznačující se tím, že je charakterizována rentgenovým práškovým difraktogramem

124 charakterizovaným píky s d-hodnotami při 16,8, 6,2, 5,8, 5,6,

5, 2, 5, 1, 4, 90, 4,76, 4,66, 4,53, 4,37, 4,31, 4,23, 4,08,

3,51, 3,25 a 3,12 Á a/nebo v podstatě jak je definováno v tabulce 18 a/nebo na obrázku 18.
38. Sůl podle nároku 1 nebo nároku 2, kterou je sůl 2,2,3,3-tetramethyl-1,4-dibutanové kyseliny terc-butyl-2-{7-[ (2S)-3(4-kyanofenoxy) -2-hydroxypropyl]-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3.3.1]non-3-yl}ethylkarbamátu.
39. Sůl podle nároku 38, vyznačující se tím, že je charakterizována rentgenovým práškovým difraktogramem charakterizovaným píky s d-hodnotami při 14,2, 10,3, 7,1, 6,4, 6,0, 5,6, 5, 4, 5, 1, 4, 84, 4, 77, 4,73, 4, 66, 4,50, 4,22, 3,78, 3,62, 3,49, 3,35 a 3,09 Á a/nebo v podstatě jak je definováno v tabulce 19 a/nebo na obrázku 19.
40. Sůl podle nároku 1 nebo nároku 2, kterou je sůl 1,2cyklopentandikarboxylové kyseliny terc-butyl-2-{7-[ (2S)-3- (4kyanofenoxy) -2-hydroxypropyl]-9-oxa-3, 7-diazabicyklo[3.3 . l]non3-yl}ethylkarbamátu.
41. Sůl podle nároku 40, vyznačující se tím, že je charakterizována rentgenovým práškovým difraktogramem charakterizovaným píky s d-hodnotami při 12,9, 11,1, 10,7,

9,0, 7,7, 7,0, 6,5, 6,3, 6,1, 6,0, 5,6, 5,4, 5,3, 5,2, 4,73,

4, 68, 4, 31, 4,26, 4,02, 3, 86, 3, 61, 3,50, 3,24 a 2,90 Á a/nebo v podstatě jak je definováno v tabulce 20 a/nebo na obrázku

20.
42. Sůl podle nároku 1 nebo nároku 2, kterou je sůl Ο,Ο'-dibenzoylvinné kyseliny terc-butyl-2-{7-[ (2S)-3-(4-kyanofenoxy)125

-2-hydroxypropyl]-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3.3. l]non-3-yl}ethylkarbamátu.
43. Sůl podle nároku 42, vyznačující se tím, že je charakterizována rentgenovým práškovým difraktogramem charakterizovaným píky s d-hodnotami při 15,1, 13,5, 7,1, 6,6,

5,3, 5,2, 4,79, 4,50, 4,38, 4,25, 3,49 a 2,92 Á a/nebo v podstatě jak je definováno v tabulce 21 a/nebo na obrázku

21.
44. Sůl podle nároku 1 nebo nároku 2, kterou je sůl O,O'-di-p-toluoylvinné kyseliny terc-butyl-2-{7-[ (2S)-3-(4-kyanofenoxy)-2-hydroxypropyl]-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3.3 . l]non-3-yl}ethylkarbamátu.
45. Sůl podle nároku 44, vyznačující se tím, že je charakterizována rentgenovým práškovým difraktogramem charakterizovaným píky s d-hodnotami při 15,8, 6,8, 5,7, 5,6,

5, 3 (5, 25), 4, 84, 4,80, 4,75, 4,39, 4,37 a 3,98 Á a/nebo v podstatě jak je definováno v tabulce 22 a/nebo na obrázku 22 .
46. Způsob přípravy soli podle kteréhokoliv z nároků 1, 2, 7 až 17, 20 až 23 nebo 26 až 45, vyznačující se tím, že zahrnuje přidání vhodné kyseliny nebo báze k vhodné volné bázi sloučeniny, jak je definována v nároku 1.
47. Způsob podle nároku 46, vyznačující se tím, že způsob zahrnuje přidání kyseliny k vhodné volné bázi sloučeniny.
48. Způsob přípravy sloučeniny podle kteréhokoliv z nároků 1 až 45, vyznačující se tím, že zahrnuje

126 krystalizací vhodné volné báze sloučeniny, jak je definována v nároku 1 nebo její farmaceuticky přijatelné soli.
49. Způsob podle nároku 48, vyznačující se tím, že zahrnuje krystalizací sloučeniny nebo soli z rozpouštědla.
50. Způsob podle nároku 49, vyznačující se tím, že rozpouštědlo se vybere z následující skupiny: acetáty, nižší alkylalkoholy, alifatické a aromatické uhlovodíky, dialkylethery, dialkylketony, acetonitril, chlorované alkany, vodná rozpouštědla nebo jejich směsi.
51. Způsob podle nároku 50, vyznačující se tím, že rozpouštědlo se vybere z následující skupiny: alkylacetáty obsahující 1 až 6 atomů uhlíku v alyklové části, lineární nebo rozvětvené alkylalkoholy obsahující 1 až 6 atomů uhlíku, alifatické uhlovodíky obsahující 6 až 12 atomů uhlíku, aromatické uhlovodíky obsahující 6 až 10 atomů uhlíku, dialkylethery obsahující 1 až 6 atomů uhlíku v každé alkylové části, di-alkyl-ketony, obsahující 1 až 6 atomů uhlíku v každé alkylové části, chlorované methany nebo ethany, acetonitril, voda nebo jejich směsi.
52. Způsob podle nároku 51, vyznačující se tím, že rozpouštědlo se vybere z následující skupiny: ethylacetát, izopropylacetát, methanol, ethanol, izopropanol, n-heptan, diethylether, aceton, dichlormethan, voda nebo jejich směsi.
53. Způsob přípravy soli podle kteréhokoliv z nároků 1, 2, 7 až 17, 20 až 23 nebo 26 až 45, vyznačující se tím, že způsob zahrnuje přidání, jak je nárokováno v nároku

127

46 nebo nároku 47, načež následuje krystalizace podle kteréhokoliv z nároků 48 až 52.
54. Způsob přípravy krystalické formy 4- ({3—[7—(3,3-dimethyl2-oxobutyl) -9-oxa—3,7-diazabicyklo[3.3 . l]non-3-yl]propyl}amino)benzonitrilu; terc-butyl- 2-{7-[3- ( 4-kyanoanilino)propyl]-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3.3 . l]non-3-yl}ethylkarbamátu; terc-butyl —2 —{7 —[4— (4-kyanof enyl) butyl]-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3.3.1]-non-3-yl}ethylkarbamátu; nebo terc-butyl-2-{7-[ (2S)-3-(4kyanofenoxy) -2-hydroxypropyl]-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3.3 . l]non-3-yl}ethylkarbamátu nebo farmaceuticky přijatelné soli kterékoliv z těchto sloučenin, vyznačující se tím, že zahrnuje krystalizaci relevantní sloučeniny nebo soli z rozpouštědlového systému obsahujícího kombinaci alkylalkoholu s 3 až 7 atomy uhlíku a alkyletheru s 3 až 5 atomy uhlíku v každé alkylové části.
55. Způsob podle nároku 54, vyznačující se tím, že ether je di-n-propylether, di-izopropylether nebo di-n-butylether.
56. Způsob podle nároku 54 nebo nároku 55, vyznačující se tím, že alkohol je n-propanol, izopropanol, n-butanol, 4-methyl-2-pentanol, 3-methyl-l-butanol, 2-methyl-l-propanol nebo pentan-l-ol.
57. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 54 až 56, vyznačující se tím, že rozpouštědlová kombinace je n-propanol a di-n-propylether; izopropanol a diizopropylether; n-butanol a di-n-butylether; 4-methyl-2-pentanol a di-n-butylether; izopropanol a di-n-butylether; 4-methyl-2-pentanol a di-izopropylether; nebo pentan-l-ol a diizopropylether .

128
58. Způsob podle nároku 57,vyznačující se tím, že rozpouštědlová kombinace je izopropanol a di-izopropylether.
59. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 54 až 58, vyznačující se tím, že sloučenina se zahřívá v rozpouštědlové kombinaci na teplotu v rozsahu 50 až 100 °C.
60. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 54 až 59, vyznačující se tím, že sloučenina která má krystalizovat je terc-butyl-2-{7-[(2S)-3-(4-kyanofenoxy)-2-hydroxypropyl]-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3.3 . l]non-3-yl}ethylkarbamát nebo jeho farmaceuticky přijatelná sůl.
61. Způsob podle nároku 60, vyznačující se tím, že sloučenina je terc-butyl-2-{7-[ (2S)-3- (4-kyanofenoxy) -2-hydroxypropyl]-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3.3 . l]non-3-yljethylkarbamát.
62. Sloučenina, která se může připravit postupem podle kteréhokoliv z nároků 46 až 61.
63. Sloučenina podle kteréhokoliv z nároků 1 až 45 nebo 62 pro použití jako léčivo.
64. Farmaceutický prostředek, vyznačující se tím, že obsahuje sloučeninu podle kteréhokoliv z nároků 1 až 45 nebo 62 ve směsi farmaceuticky přijatelnou pomocnou látkou, ředidlem nebo nosičem.
65. Sloučenina podle kteréhokoliv z nároků 1 až 45 nebo 62 pro použití při profylaxi nebo léčbě arytmie.

129
66. Použití sloučeniny jak je definována v kterémkoliv z nároků 1 až 45 nebo 62 jako aktivní složky pro přípravu léčiva pro použití při profylaxi nebo léčbě arytmie.

67. Použití podle nároku 66, kde arytmie je atriální nebo ventrikulární arytmie. 68 . Použití podle nároku 66, kde arytmie je atriální fibrilace. 69. Použití podle nároku 66, kde arytmie je atriální flutter 70. Způsob profylaxe nebo • léčby arytmie, v y z n a č u j í c

se t í m, že způsob zahrnuje podání sloučeniny definované v kterémkoliv z nároků 1 až 45 nebo 62 osobě, která trpí nebo je náchylná k takovému stavu.
71. Způsob podle nároku 70, vyznačující se tím, že arytmie je atriální nebo ventrikulární arytmie.
72. Použití podle nároku 70, vyznačující se tím, že arytmie je atriální fibrilace.
73. Použití podle nároku 70, vyznačuj ící tím, že arytmie je atriální flutter.