CZ20032597A3

CZ20032597A3 - Analogy kyseliny askorbové pro metaloradiofarmaceutika

Info

Publication number: CZ20032597A3
Application number: CZ20032597A
Authority: CZ
Inventors: Shuang Liu
Original assignee: Bristol-Myers Squibb Pharma Company
Priority date: 2001-02-26
Filing date: 2002-02-22
Publication date: 2004-12-15
Also published as: CA2438204A1; MXPA03007595A; WO2002067859A2; EP1365813A2; US20020122769A1; IL157359A0; CN1503680A; EP1365813A4; JP2004529884A; AU2002253999A1; WO2002067859A3; BR0207315A; US6713042B2; HUP0304083A2

Description

Předložený vynález se týká použití analogů kyseliny askorbové jako pufračních činidel a chelačních činidel pro přípravu metaloradiofarmaceutik. Předložený vynález se obzvláště týká použití kyseliny askorbové jako pufračního činidla, chelačního činidla a stabilizátoru pro přípravu a stabilizaci radiofarmaceutik. Předložený vynález se také týká způsobů vytváření stabilních radiofarmaceutických kompozic použitím analogů kyseliny askorbové jako pufračních činidel, chelačních činidel a stabilizátorů.

Dosavadní stav techniky

Radiofarmaceutika jsou léčiva obsahující radionuklid. Radiofarmaceutika se používají rutinně v nukleární medicíně pro diagnózy nebo terapii různých onemocnění. Jsou to typicky malé organické nebo anorganické sloučeniny s jednoznačným složením. Mohou to také být makromolekuly, jako jsou protilátky nebo fragmenty protilátek, které nejsou stechiometricky označeny radionuklidem.

Radiofarmaceutika vytvářejí chemický základ pro diagnózu a terapii různých onemocnění. In vivo diagnostická informace se získá intravenózní injekcí radiofarmaceutické látky a určením její biologické distribuce použitím gama kamery. Biologická distribuce radiofarmaceutické látky závisí na fyzikálních a chemických vlastnostech radioaktivně označené • *' C · · · φ « * • · · · 9 9 99 9 9 9 sloučeniny a může být použita pro získání informace o přítomnosti, postupu a stavu onemocnění.

Radiofarmaceutika mohou být rozdělena do dvou primárních tříd: ta, jejichž biologická distribuce je určena výhradně jejich fyzikálními a chemickými vlastnostmi; a ta, jejichž konečná distribuce je určena jejich vazbou na receptory nebo dalšími biologickými interakcemi. Druhá z uvedených tříd je často nazývána cílově specifická radiofarmaceutika.

Metaloradiofarmaceutíka obsahují kovové radionuklidy. Cílově specifická metaloradiofarmaceutická látka může být rozdělena do čtyř částí: cílící molekula, vazebný člen, bifunkční chelátor (BFC) a kovový radionuklid. Cílící molekula slouží jako dopravní prostředek, který donese radionuklid k místu receptoru v nemocné tkáni. Cílící molekuly mohou být makromolekuly jako jsou protilátky nebo malé biomolekuly (BM), zahrnující peptidy, peptidomimetika a nepeptidy. Volba biomolekuly závisí na cíleném onemocnění nebo chorobném stavu. Radionuklid je zdroj záření. Volba kovového radionuklidu závisí na požadovaném lékařském použití (například diagnostické nebo terapeutické) cílově specifické metaloradiofarmaceutické látky. BFC je kovalentně vázán k cílící molekule buď přímo nebo prostřednictvím vazebného členu a silně se váže ke kovovému radionuklidu prostřednictvím několika koordinačních vazeb. Volba BFC je do značné míry určena povahou a oxidačním stavem kovového radionuklidu. Vazebný člen může být jednoduchý uhlovodíkový řetězec nebo dlouhý póly(ethylenglykol) (PEG) nebo naivní poly-anionická nebo φ φ · • · φ <

ΦΦΦΦΦ «β « 4.Φ kationická peptidová sekvence, která je často používána pro modifikaci farmakokinetiky. Někdy je použit metabolizovatelný vazebný člen pro zvýšení vylučování z krve a snížení základní aktivity, čímž' se dosáhne zlepšení odstupu cíle od základu.

· · • » φ * • φ · • « · • · · «φ ΦΦ·· ·· • * I φ· ι biologická vlastnostmi

Použití kovových radionuklidů skýtá mnoho příležitostí pro návrh nových radiofarmaceutik modifikací koordinačního okolí kovu řadou různých chelátorů. Koordinační chemie kovových radionuklidů je určena geometrií chelátu kovu a stabilitou radiofarmaceutické látky v roztoku. Různé kovové radionuklidy mají různé koordinační chemické vlastnosti a vyžadují BFC s různými donorovými atomy a chelátorovými rámci. Pro podstatně kovová distribuce výhradně chelátu kovu. Pro radiofarmaceutika je určena fyzikálními cílově specifická radiofarmaceutika má část přidaná ke kovu významný vliv na příjem v cíli a biologickou distribuci radiofarmaceutické látky. To je obzvláště platné pro metaloradiofarmaceutika založená na malých molekulách, protože v řadě případů chelát kovu významně přispívá k celkové velikosti a hmotnosti molekuly. Návrh a volba BFC jsou proto velmi důležité pro vývoj nových diagnostických nebo terapeutických radiofarmaceutických látek.

Pro diagnostické zobrazování byly navrženy kovové radionuklidy jako je ^99mTc, ^117mSn, ^ηιΙη, ⁶⁷Ga, ⁶⁸Ga, ⁸⁹Zr a ⁶⁴Cu. Zhruba 80% radiofarmaceutik používaných v nukleární medicíně jsou sloučeniny označené pomocí ^99mTc. Důvod pro takovou významnou roli ^99mTc v klinickém použití jsou jeho

Φ Φ Φ «

Φ«Η* • Φ φ φ φ φ • · « · φ φ » « φφφ φ · φφφφ ·♦ ·Φ·Ο

výhodné fyzikální a nukleární vlastnosti. Poločas 6 hodin je dostatečně dlouhý k tomu, aby radiochemik provedl syntézu radiofarmaceutické látky a praktik v nukleární medicíně získal užitečná zobrazení. Současně je však dostatečně krátký k tomu, aby bylo možno podávat množství řádově milicurie ^99mTc bez zatížení pacienta významnou dávkou záření. Monochromatické.fotony o energii 140 KeV se snadno soustřeďují pro získání zobrazení s vynikajícím prostorovým rozlišením. Kromě toho je ^99mTc snadno dostupné s nízkou cenou z komerčních generátorů ⁹⁹Mo-^99mTc.

Pro biomolekuly označené pomocí ^99mTc bifunkční chelátory zahrnují N₂S₂ diamindithioly, N₂S₂ diamindithioly, N₂S₂monoamidmonoamid-dithioly, N₃S amindiamidthioly, N₃S triamidthioly a HYNIC, které vytvářejí různé ternární ligandové systémy, pokud jsou použity v kombinaci s fosfiny rozpustnými ve směsi tricin/voda nebo tricin/pyridinovými analogy nebo tricin/substituovaný imim-N obsahující heterocykly. Tyto ternární ligandové systémy byly popsány v U.S. patentu č. 5,744,120; U.S. patentu č. 6,010,679; U.S. patentu č. 5,879,659; a PCT patentové přihlášce WO 98/53858. Různé způsoby označování pomocí ^99mTc byly popsány v několika přehledech (Liu, S. a Edwards, D. S. Chem. Rev. 1999, 99, 2235-2268; Jurisson, S. a Lydon, J. D. Chem. Rev. 1999, 99, 2205-2218; Liu a kol. Bioconjugate Chem. 1997, 8, 621-636). Po radioaktivním označení může být výsledná reakční směs popřípadě čištěna použitím jednoho nebo více chromatografických způsobů jako je Sep-Pack nebo vysokovýkonná kapalinová chromatografie (HPLC). Výhodné

9· · · * * 9 ···

Λ 9 9 fc 9 9 99 « · · «· 9 9 » 9 9 999 způsoby radioaktivního označování jsou takové, ve kterých chelace může být dosažena bez čištění po označení.

Kovové radionuklidy včetně ⁹⁰Y, ¹⁷⁷Lu, ¹⁴⁹Pm, ¹⁵³Sm, ^16SHo, ²¹¹At, ⁴⁷Sc, ¹⁰⁹Pd, ¹⁰⁵Rh, 186/Ι88μθ a ⁶⁷cu jsou potenciálně použitelné pro radioterapii. Mezi těmito radionuklidy jsou obzvláště zajímavé lanthanidové radioisotopy. Pro volbu přichází v úvahu několik lanthanidových isotopů, včetně nízkoenergetického zářiče β ¹⁷⁷Lu, zářičů β se střední energií ¹⁴⁹Pm a ¹⁵³Sm a zářičů β s vysokou energií ¹⁶⁶Ho a ⁹⁰Y. Ytrium a lanthanidové kovy mají podobnou koordinační chemii. Chelátorová technologie a jejich koordinační chemie jsou dobře vyvinuty a dobře pochopeny.

Pro radionuklidy jako je ⁹⁰Y, ^luIn, ^S7Ga, ⁶⁸Ga, ⁸⁹Zr, ^S2Cu, ⁶⁴Cu a ⁶⁷Cu jsou kandidáti jako volba BFC vhodné kyselina diethylentriaminpentaoctová (DTPA), kyselina tetraazacyklododekan-1,4,7,10-tetraoctová (DOTA) a jejich deriváty. Je známo, že makrocyklické chelátory jako je DOTA vytvářejí velmi stabilní cheláty kovů v důsledku jejich vysoce organizovaného makrocyklického ligandového rámce. Krejcarek a Tucker (Biochem. Biophys. Res. Commun. 1976, 77, 581-588) vyvinuli aktivovaný DTPA analog prostřednictvím smíšeného anhydridu, který může být vázán k proteinům. Později Hnatowich a kol. (Science 1983, 220,

613-616) použili pro stejný účel cyklický anhydrid DTPA. Tyto lineární BFC se vážou k různým kovovým iontům a vytvářejí termodynamicky stabilní cheláty kovů. Cheláty kovů s lineárními BFC jsou kineticky labilní, což přispívá

0

0 0 « ·0·4 • I

- β ke ztrátě radionuklidu z chelátu kovu a často vede k závažné toxicitě vůči kostní dřeni. Gansow a kol. (Bioconjugate Chem. 1991, 2, 187-194; Inorg. Chem. 1986, 25, 2772-2781) připravili řadu substituovaných DTPA analogů, které vytvářejí cheláty kovů se zlepšenou roztokovou stabilitou.

Meares a spolupracovníci byli první, kteří syntetizovali makrocyklické BFC (Anal. Biochem. 1985, 248, 249-253; Nucl. Ned. Biol. 1986, 13, 311-318; J. Am. Chem. Soc. 1988, 110, 6266-6267), které vytvářejí cheláty ⁶⁷Cu a ⁹⁰Y s vysokou termodynamickou stabilitou, které jsou kineticky inertní. Makrocyklické chelanty s třídimensionálními dutinami jsou obzvláště zajímavé v důsledku jejich vysoké stability chelátů kovů, podstatné selektivity pro jisté ionty kovů, buď posílením specifického prostorového uspořádání donorových atomů nebo vložením různých donorových atomů do kostry ligandu a jejich schopnosti přijmout v nechelátové formě předem organizované konformace. Čím vyšší je stupeň předběžné organizace nechelátovaného ligandu, tím stabilnější je výsledný komplex.

Rhenium ma dva isotopy, Re a Re, ktere mohou být použitelné v nádorové terapii. ¹⁸⁶Re má poločas 3,68 dní se zářením β (Ewax = 1,07 MeV s podílem 91%) a gama fotony (E = 137 keV s podílem 9%) , které by měly umožnit zobrazování během terapie. ¹⁸⁸Re má poločas 16,98 hodin s intenzívním zářením β (Emax = 2,12 MeV s podílem 85%) a 155 keV gama fotony (s podílem 15%). Chemické vlastnosti a metody, « 4 4 4 • 4 « · · · <

186/188 označené pomocí ^v/iUURe nedávno přehledně popsány mtical Res. 1988, 5, 325lékařské použití a protilátky přímými a nepřímými způsoby byly (Fritzberg, A. R. a kol. PharmaC'

334; Griffiths, G. L. a kol. Bioconjugate Chem. 1992, 3, 91-99; Dilworth, J. R. a Parrott, S. J. Chem. Soc. Rev. 1998, 27, 43-55). Jelikož chemie rhenia je velmi podobná chemii technicia v důsledku podobné polohy v periodické tabulce prvků, způsoby používané pro označování protilátek pomocí ^99mTc by měly být použitelné i na ^186/188Re.

Identifikace nejvhodnějšího isotopu pro radioterapii je často obtížný úkol, který vyžaduje zvážení řady faktorů, které zahrnují příjem a retenci v nádoru, vylučování z krve, podíl dodaného záření, poločas a specifickou aktivitu radionuklidu a vhodnost radionuklidu pro použití ve velkém měřítku ekonomickým způsobem.

Klíčovým faktorem u terapeutické radiofarmaceutické látky je dodání požadované dávky záření do nádorových buněk a dosažení cytotoxického nebo nádorocidního účinku bez způsobení nezvládnutelných vedlejších účinků.

Fyzikální poločas terapeutického radionuklidu by měl být v souladu s biologickým poločasem cílově specifické radiofarmaceutické látky v místě nádoru. Jestliže je poločas radionuklidu příliš krátký, většina rozpadů nastane předtím, než radiofarmaceutická látka dosáhne maximálního poměru v cíli a základní hladiny. Na druhé straně dlouhý poločas by způsobil nežádoucí dávku záření do normálních tkání. Ideálně by radionuklid měl mít poločas dostatečně • · » 0 · 0 • «ν e> * 0 00 0 00 «0 0 00 > 0000 0 0 0 00 0 0 ·0 «0000 0 0. 0 0 0 0 »00 «0 0000 «0 000 *0 0 dlouhý pro dosažení minimálního dávkového poměru (> 0,4 Gy/hodinu) a ozářit všechny buňky v těch fázích buněčného cyklu, které jsou nejcitlivější na záření. Poločas radionuklidu má být dostatečně dlouhý na to, aby dovolil odpovídající dobu pro výrobu, uvolnění a dopravu radíofarmaceutické látky.

Další praktické úvahy, vedoucí k volbě radionuklidu pro danou cílící biomolekulu pro nádorovou terapii zahrnují dostupnost a kvalitu. Čistota musí být dostatečná a reprodukovatelná, protože stopová množství nečistot mohou ovlivnit radioaktivní označení a radiochemickou čistotu radíofarmaceutické látky. Cílová místa receptorů v nádorech jsou typicky početně omezena. To vyžaduje, aby zvolený radionuklid měl vysoce specifickou aktivitu. Specifická aktivita závisí primárně na způsobu produkce a separace radionuklidu.

Kontaminace stopovými kovy musí být minimalizována, protože tyto kovy jsou často v kompetici a jejich kovové komplexy jsou radioaktivně s radionuklidem o BFC v kompetici o vazebná místa receptorů s označeným konjugátem BFC-BM.

Pro nádorovou terapiu byly zkoumány jak a zářiče, tak i β zářiče. Částice α jsou obzvláště dobrá cytotoxická činidla, protože mohou disipovat velké množství energie v okruhu jednoho nebo dvou průměrů buňky. Většina zářičů α jsou těžké prvky, které se rozpadají za vzniku nebezpečných dceřiných produktů a jejich penetrační rozsah je omezen na pouhých 50 μιη v tkáni. Zářiče částic s krátkým dosahem jsou •0 0 0 0 0 » *· · • · · « 0 · « 0 0 » ® >0 0 *· · 0000 · 0 00 ® 0 · · 0 ® 0 0 0

000 00® · ® 0

0 «00® 0« 00* 00 ♦ zajímavější, pokud radiofarmaceutická látka je internalizována do nádorových buněk. Bylo ukázáno, že Augerovy elektronové zářiče jsou velmi účinné, ale pouze pokud mohou překonat membránu buňky a dostat se do blízkosti jádra. To vytváří nový atraktivní problém při návrhu terapeutických metaloradiofarmaceutik. Zářiče s částicemi β mají relativně dlouhý penetrační dosah (2 - 12 mm v tkáni) v závislosti na jejich, energii. Penetrace s dlouhým dosahem je obzvláště důležitá u pevných nádorů, které mají heterogenní průtok krve a/nebo expresi receptorů. Zářiče s částicemi β dávají homogennější rozložení dávek, dokonce i pokud jsou heterogenně distribuovány v cílové tkáni. V závislosti na velikosti a poloze nádoru může být volba zářiče β různá. Například zářiče β se střední nebo nízkou energií, jako je ¹⁵³Sm a ¹⁷⁷Lu, jsou vhodnější pro malé metastázy, zatímco zářiče β jako je ⁹⁰Y jsou používány pro větší nádory.

Volba způsobu radioaktivního označování závisí na typu biomolekul, určených k označení a cílu studie. Různé způsoby radioaktivního označování radionuklidy, včetně ⁹⁰Y, ^li:LIn, ⁶⁷Ga, ⁶⁸Ga, ⁸⁹Zr, ⁶²Cu, ⁶⁴Cu a ⁶⁷Cu, byly popsány v několika přehledových článcích (Parker, D. Chem. Soc. Rev. 1990, 19, 271-291; Liu, F. a Wu, C. Pure & Appl. Chem. 1991, 63, 427-463; Anderson, C. J. a Welch, M. J. Chem.

Rev. 1999, 99, 2219-2234; Volkert, W. A. a Hoffman, T. J.

Chem. Rev. 1999, 99, 2269-2292; Liu, S. a Edwards, D. S.

Bioconjugate Chem. 2001, 12, 7-34).

• · • fc · fcfc· fcfc • « fcfc· • · fcfc

Existují dva obecné přístupy, předběžné a dodatečné označování, které jsou použitelné pro biomolekuly s lanthanidovými radionuklidy. Při dodatečném označování se BFC nejprve připojí k biomolekule buď přímo nebo prostřednictvím vazebného členu pro vytvoření konjugátu BFC-BM. Radioaktivní označení může být dosaženo prostou reakcí konjugátu BFC-BM s chloridem radioaktivního kovu v pufrovacím roztoku v přítomnosti slabého chelačního činidlo, je-li to nutné. Biomolekuly konjugované pomocí DTPA mají obvykle velmi vysokou účinnost radioaktivního označování (rychlý a vysoký výtěžek označování) a mohou být snadno označeny za 10 minut za teploty okolí a pH 5 - 7. Vysoká účinnost radioaktivního označování může být přičtena flexibilitě kostry lineárního chelátoru DTPA analogů. Avšak kinetika radioaktivně označených DOTA-konjugovaných biomolekul je obvykle pomalá. V takovém případě jsou často pro dosažení rychlého označení a vysoký výtěžek radioaktivní označování nutné vyšší pH a zvýšené teploty. Dodatečné označování je vhodné pro biomolekuly, které nejsou citlivé na hrubé podmínky při radioaktivním označování, ke kterým dochází v chelačním kroku. U biomolekul, které jsou citlivé na zahřívání může být nej lepší alternativou předběžné označování.

Předběžné označování zahrnuje nejprve vytvoření chelátu kovu s BFC a konjugace chelátu M-BFC k biomolekule na úrovni izotopového indikátoru v odděleném kroku. Při tomto přístupu jsou chemické podmínky dobře definovány a biomolekula není vystavena drsným podmínkám použitým v chelačním kroku. Pro účely výzkumu je tento přístup velmi « » · »9 ·» • Λ · « • · · · · • · · · • · <1 » t užitečný pro důkaz principu v krátkém časovém období. Tento přístup je však příliš komplexní a časově náročný pro rutinní klinické použití. Je také nepraktický pro přípravu ve velkém měřítku, protože zahrnuje chromatografické separace radioaktivně označených molekul za podmínek vysokých hladin radioaktivity.

Během radioaktivního označování je pH reakční směsi často řízeno pufračními činidly pro zajištění reprodukovatelnosti radiochemické čistoty radiofarmaceutické látky. Volba pufračního činidla závisí na optimální hodnotě pH pro chelaci. Octan amonný je často používán pro označování pomocí ⁹⁰Y nebo ⁿⁱIn u DTPA- a DOTA-konjugovaných biomolekul. Koncentrace pufru je normálně 0,1 - 0,5 M.

Radiofarmaceutická kompozice obsahující radionuklidy se zářením β může podstoupit radiolýzu během přípravy, distribuce, dopravy a skladování radiofarmaceutické kompozice. V průběhu radiolýzy záření z radionuklidu napadá další složky komplexu nebo sloučeniny nebo další sloučeniny v blízkosti, což může vést k inter- a intramolekulární dekompozici. Radiolytický rozklad může vést k dekompozici nebo destrukci radiochelátu kovu nebo biologicky aktivní cílící molekuly. Radioaktivita, která není vázána v cílící biomolekule, se akumuluje v necílových tkáních. Dekompozice radiofarmaceutické kompozice před nebo během podávání dramaticky snižuje cílící potenciál a tím zvyšuje toxicitu terapeutické radiofarmaceutické kompozice. Je proto důležité zajistit, aby radionuklid byl vázán k cílící • 4 · • 0 0 ί · • 0 0 4 • 9 9 *

9 0

9 9 0

0 9 9 99 skupině a zajistit, aby specificita cílícího činidla byla zachována.

Radiolýza je zůsobována vytvářením volných radikálů jako je hydroxyl a superoxídových radikálů (Garrison, W. M. Chem. Rev. 1987, 87,. 381-398). Volné radikály jsou velmi reaktivní vzhledem k organickým molekulám. Reaktivita těchto volných radikálů vůči organickým molekulám je hlavní faktor, ovlivňující roztokovou stabilitu terapeutické radiofarmaceutické kompozice. Stabilizace terapeutické radiofarmaceutické kompozice je opakující se výzvou při vývoji cílově specifických terapeutických radiofarmaceutik. Je proto velmi důležité používat činidla vychytávající radikály jako stabilizátoru pro minimalizaci radiolýzy radioaktivně označených biomolekul.

Stabilizátor je antioxidant vychytávající radikály, který snadno reaguje s hydroxylovými skupinami a superoxidovými radikály. Sabilizační činidlo pro terapeutické radiofarmaceutické kompozice by mělo mít následující vlastnosti: nízkou nebo žádnou toxicitu, pokud je použito pro podávání člověku, neexistenci interference s dodáním radioaktivně označené sloučeniny k receptorů nebo s vazbou k receptorů v cílových buňkách nebo tkáni či tkáních a schopnost stabilizovat terapeutické radiofarmaceutické látky po dostatečnou dobu (například během přípravy, distribuce, skladování a dopravy terapeutické radiofarmaceutické látky).

- 13 9

1999 • «

9 9

99 9

Činidla vychytávající radikály jako je kyselina gentisová (2, 5-dihydroxybenzoová) a kyselina askorbová byly použity pro stabilizaci radiofarmaceutika používajících ^99mTc (DeRosch, a kol., W095/33757) a ¹⁸⁶/¹⁸⁸R_e (Anticancer Res. 1997, 17, 1783-1796). U.S. patent 5,393,512 popisuje použití kyseliny askorbové jako stabilizačního činidla pro protilátky nebo fragmenty protilátek označené pomocí ¹⁸⁶Re a

131

I. Kyselina gentisová a gentisylalkohol byly také popsány jako stabilizátory pro U.S. patenty 5,093,105 a kyseliny p-amínobenzoové, v U.S. patentu 5,384,113 radioaktivně označené peptidy 5,306,482 popisují použití kyseliny gentisové a kyseliny askorbové jako antioxidantů pro ^99mTc radiof armaceutika. U.S. patent 5,961, 955 také popisuje způsob zlepšení degradace radioaktivně označených peptidů, obzvláště radioaktivně označených proteinů jako jsou protilátky, použitím PVP (polyvinylpyrrolidinon) činidla chránícího proti radioaktivitě.

Metaloradiofarmaceutická kompozice obvykle zahrnuje BFC-BM konjugát, pufrační činidlo pro řízení pH, slabé chelační činidlo pro zabránění vytváření koloidu radioaktivního kovu a stabilizátor pro prevenci radiolytické degradace radiofarmaceutické kompozice během přípravy, distribuce a dopravy metaloradiofarmaceutické látky. pH je kritické pro úspěšné a reprodukovatelné označování biomolekul pomocí ⁹⁰Y nebo

111

In. Řízení pH (pH 4,0 - 8,0) v reakční směsi je často dosaženo použitím 0,1 - 0,5 M octanu amonného.

Použití octanu amonného pro označování biomolekul pomocí ⁹⁰Y-labeling má dva cíle: (1) řízení pH během procesu radioaktivního označování a (2) octan amonný působí jako

přenosový ligand pro Y³⁺ tvorbou slabého ⁹⁰Y-acetátu a prevencí tvorby koloidu [⁹⁰Y]. Stabilizátor proti účinkům záření může být přidán do reakční směsi před (to znamená přidání před označováním) nebo po (to znamená přidání po označování) radioaktivním označování. Kombinace pufračního činidla a stabilizátoru však často vede k vysoké osmolarítě radiofarmaceutické kompozice.

Kyselina askorbová je známa jako antioxidant a byla používána v různých farmaceutických a radiofarmaceutických kompozicích. Na rozdíl od jiných pufračních činidel jako je kyselina jantarová a aminokarboxyláty, kyselina askorbová neobsahuje žádné aminové nebo karboxylové skupiny. Odborník v oboru by neočekával použití kyseliny askorbové jako pufračního činidla a přenosového ligandu pro přípravu biomolekul označených ⁹⁰Y nebo ¹¹¹In. Má proto velký význam a je překvapující a neočekávané, že kyselina askorbová a její analogy mohou sloužit pro všechny tři následující cíle: (1) jako pufrační činidlo pro úpravu pH reakčního roztoku během radioaktivní označování; (2) jako přenosový ligand pro prevenci tvorby koloidu radioaktivního kovu; a (3) jako stabilizátor radiofarmaceutické kompozice během přípravy, distribuce a dopravy radiofarmaceutické kompozice.

Předmět vynálezu

Použití kyseliny askorbové jako pufračního činidla má několik výhod. Kyselina askorbová je schválena pro

• 4 4 4 4 4 farmaceutické a radiofarmaceutické aplikace. Kyselina askorbová má pKa rovno 4,2 a má pufrační kapacitu při pH 3,0 až 5,0. Za vyšších koncentrací (větších než 50 mg/ml nebo 0,25 M) může mít také dostatečnou pufrační kapacitu v rozmezí pH 5,5 až 6,0. Jelikož kyselina askorbová obsahuje dvě hydroxylové skupiny, z nichž jedna se deprotonuje při pH 4,2, může také být použita jako přenosový ligand pro zabránění vytváření koloidu radioaktivního kovu. Ačkoliv použití kyseliny askorbové bylo popsáno pro řadu diagnostických a terapeutických radiofarmaceutických látek (viz například Deausch, E.A. a kol., U.S. patent č. 5,384,113 (1995), Vanderheyden, J.-L. a kol·., U.S. patent č. 5,393,512 (1995), Flanagan, R.J. a Tartaglia, D., U.S. patent č. 5,093,105 (1992), Tartaglia, D. a Flanagan, R.J., U.S. patent č.5,306,482 (1994), Shochat, D. a kol., U.S. patent č. 5,961,955 (1999) a Zamora, P.O. a Merek, M.J., U.S. patent č. 6,066,309 (2000)), není nikde popsáno, že by kyselina askorbová mohla být použita jako pufrační činidlo nebo přenosový ligand.

Jestliže je adioaktivní označování prováděno v přítomnosti kyseliny askorbové za pH 4-6, není v reakčním roztoku potřeba pufračního činidla jako je octan amonný, protože v tomto rozsahu pH má kyselina askorbová dostatečný rozsah pufrace. Pokud je takto použita, vyloučí se možné vedlejší účinky amoniového kationtu, který je dobře známé vasodilatační činidlo, obzvláště při vysokých koncentracích, a vede to k dramatickému snížení osmolarity radiofarmaceutické kompozice.

[1] Jedno provedení předloženého vynálezu se týká radiofarmaceutické kompozice obsahující konjugát radioaktivně označeného chelátoru a biomolekuly obecného vzorce M-Ch-Ln-a množství sloučeniny obecného vzorce (I) :

·· 44 • 4 4 4 • 4 4

4 4 ·· · 44 4 • · ·· 4 4« • · « 4 4 4 4 • 4 4 4 4 44444 • 4 444 44 4

(I) nebo její farmaceuticky přijatelné soli, kde

X je 0, NR¹, nebo CHR¹;

Y j e 0 nebo S;

Z je hydroxyl nebo atom halogenu;

R¹ je zvolen ze souboru, zahrnujícího: (Ci-Cio) alkyl substituovaný 0-5 skupinami R², (C₃-Ci₀) cykloalkyl substituovaný 0-5 skupinami R², (C²-Ci₀) alkenyl substituovaný 0-5 skupinami R² a aryl substituovaný 0-5 skupinami R²; a

R² je v každém svém výskytu zvolen nezávisle ze souboru zahrnujícího: NH₂, OH, CO₂H, C(=O)NH₂, NHC(=NH)NH₂, PO₃H₂ a SO₃H;

kde množství sloučeniny obecného vzorce (I) je účinné pro:

[1] stabilizaci konjugátu radioaktivně označeného chelátoru a biomolekuly obecného vzorce M-Ch-Ln-(BM)_m proti degradaci indukované radiací a pro alespoň jedno z následujícího (2) úprava pH radiofarmaceutické kompozice a (3) zabránění vytváření koloidu radioaktivního kovu.

[2] Jiné provedení předloženého vynálezu se týká radiofarmaceutické kompozice v provedení 1, kde množství je účinné pro: (1) stabilizací radiofarmaceutické látky proti zářením indukované degradaci a (2) pro úpravu pH radiofarmaceutické látky.

[3] Jiné provedení předloženého vynálezu se týká radiofarmaceutické kompozice v provedení [1], kde množství je účinné pro: (1) stabilizaci radiofarmaceutické látky proti degradaci indukované radiací a (2) zabránění vytváření koloidu radioaktivního kovu. ⁴ [4] Jiné provedení' předloženého vynálezu se týká radiofarmaceutické kompozice v provedení [1], kde množství je účinné pro: (1) stabilizaci radiofarmaceutické látky proti degradaci indukované radiací, (2) úpravu pH radiofarmaceutické látky a (3) zabránění vytváření koloidu radioaktivního kovu.

4 • 44

44 4

4 •

• 4 [5] Jiné provedení předloženého vynálezu se týká radiofarmaceutické kompozice v provedení [1], ve které X je

0.

[6] Jiné provedení předloženého vynálezu se týká radiofarmaceutické kompozice v provedení [1], ve které Y je

0.

[7] Jiné provedení předloženého vynálezu se týká radiofarmaceutické kompozice v provedení [1] , ve které Z je hydroxyl.

[8] Jiné provedení předloženého vynálezu se týká radiofarmaceutické kompozice v provedení [1], ve které m je od 1 do přibližně 5.

[9] Jiné provedení předloženého vynálezu se týká radiofarmaceutické kompozice v provedení [1], ve které m je 1 nebo 2.

[10] Jiné provedení předloženého vynálezu se týká radiofarmaceutické kompozice v provedení [1], ve které m je

1.

[11] Jiné provedení předloženého vynálezu se týká radiofarmaceutické kompozice v provedení [1], ve které m je od 1 do přibližně 5; X je 0; a Y je 0.

	44 44 ·· • 444 4 4 • · 4 4 · • · 4 4 · 4 • · · 4 4 - 19 - ·· ···· ··	• • · 4 • · • · · 4 4 444	4 4 4 4 4 • · 4 4 4 4 44 9 9 4 4 »
[12]	Jiné provedení předloženého vynálezu	se	týká
radiofarmaceutické kompozice v provedení [1], ve 1 nebo 2; X je 0; Y je 0; a Z je hydroxyl.	které	m je
[13]	Jiné provedení předloženého vynálezu	se	týká

radiofarmaceutické kompozice v provedení [1], ve které m je 1; X je O; Y je 0; a Z je hydroxyl.

[14] Jiné provedení předloženého vynálezu se týká radiofarmaceutické kompozice v provedení [1], ve které koncentrace sloučeniny obecného vzorce (I) je přibližně 2 mg/ml do přibližně 200 mg/ml.

[15] Jiné provedení předloženého vynálezu se týká radiofarmaceutické kompozice v provedení [1], ve které radioisotop kovu je přítomen v množství od přibližně 10 mCi do přibližně 2000 mCi.

[16] Jiné provedení předloženého vynálezu se týká radiofarmaceutické kompozice v provedení [1], ve které radioisotop kovu je přítomen v koncentraci větší než přibližně 5 mCi/ml.

[17] Jiné provedení předloženého vynálezu se týká radiofarmaceutické kompozice v provedení [1], ve které konjugát radioaktivně označeného chelátoru a biomolekuly obecného vzorce M-Ch-Ln-(BM)_m je diagnostická radiofarmaceutická látka.

9 1 • · · I [18] Jiné provedení předloženého vynálezu se týká radiofarmaceutické kompozice v provedení [1], ve které konjugát radioaktivně označeného chelátoru a biomolekuly obecného vzorce M-Ch-Ln-(BM)_m je terapeutická radiofarmaceutická látka.

·· • 9 9 9 9-9

9 9 9 9

9 9 9 9 9

9 9 9 9

9999 9.· [19] Jiné provedení předloženého vynálezu radiofarmaceutické kompozice v provedení [1], biomolekula je protilátka.

se týká ve které [20] Jiné provedení předloženého vynálezu radiofarmaceutické kompozice v provedení [1], biomolekula je fragment protilátky.

se týká ve které [21] Jiné provedení předloženého vynálezu se týká radiofarmaceutické kompozice v provedení [1] , ve které biomolekula je peptid.

[22] Jiné provedení předloženého vynálezu radiofarmaceutické kompozice v provedení [1], biomolekula je peptidomimetikum.

se týká ve které [23] Jiné provedení předloženého vynálezu radiofarmaceutické kompozice v provedení [1] , biomolekula je nepeptid.

se týká ve které [24] Jiné provedení předloženého vynálezu se týká radiofarmaceutické kompozice v provedení [1], ve které biomolekula je antagonista cyklického Ilb/IIIa receptoru;

peptid obsahující RGD; antagonista receptoru fibrinogenu;

fc · · • fcfcfcfc • · • fc ligand Ilb/IIIa receptorů; ligand polymeračního místa fibrinu; lamininový derivát; ligand fibrinogenu; thrombinový ligand; oligopeptid odpovídající lila proteinu; peptid na bázi hirudinu; ligand Ilb/IIIa receptorů; thrombický, krevní destičky vázající nebo aterosklerotický plak vázající peptid; peptid vázající fibrin; peptid na bázi hirudinu; protein vázající fibrin; aguaninový derivát, který se váže k Ilb/IIIa receptorů; tyrosinový derivát; peptid vázající leukocyty; chemotaktický peptid; leukostimulační činidlo; antagonista LTB4; analog somatostatínu; peptid vázající selektin; biologicky funkční oblast; destičkový faktor 4 nebo růstový faktor; sloučenina, která se váže k receptorů, který je exprimován nebo se nadměrně vyskytuje ve vaskulatuře angiogenního nádoru; peptid, polypeptid nebo peptidomimetikum, které se váže s vysokou afinitou k receptorům VEGF Flk-1/KDR, Flt-1, nebo neuropilin-1; peptid, polypeptid nebo peptidomimetikum, které se váže k οίνβ₃, α_νβ₅, otsPir α₄βι, ουβι nebo 0^2; sloučenina, která interaguje s receptorovýmí tyrosin kinézami; protein, protilátka, fragment protilátky, peptid, polypeptid nebo peptidomimetikum, které se váže k receptorům nebo vazebným místům v tkání, orgánu, enzymu nebo tekutině; β-amyloidový protein, o dokázáno, že se akumuluje u pacientů s nemocí; peptid odvozený od atrialálního naturetického faktoru, který se váže k receptorům myokardu nebo ledvin; antimyosinová protilátka, která se váže k oblastem tkáně postižené infarktem; nebo ' nitroimidazolový derivát, který lokalizuje hypoxické oblasti in vivo.

kterém bylo Alzheimerovou

• 0

0

0·0

0 0 0 0

0

0 [25] Jiné provedení předloženého vynálezu se týká radiofarmaceutické kompozice v provedení [1], ve které chelátor je cyklický nebo acyklický polyaminokarboxylát, diamindithiol, triamidmonothiol, monoaminmonoamiddithiol, monoamíndiamidmonothiol, diamindioxim nebo hydrazin.

• · · •00 • · · • 0 0 0 0 0 [26] Jiné provedení předloženého vynálezu se týká radiofarmaceutické kompozice v provedení [1], ve které chelátor je tetradentát, s donorovými atomy zvolenými ze souboru, zahrnujícího dusík, kyslík a síru.

[27] Jiné provedení předloženého vynálezu radiofarmaceutické kompozice v provedení [1], chelátor je se týká ve které kyselina diethylentriaminpentaoctová (DTPA);

kyselina 1,4,7,10-tetraazacyklododekan-l,4,7,10-tetraoctová (DOTA);

kyselina tetraoctová kyselina

1,4,8,11-tetraazacyklotetradekan-l,4,8,11(TETA);

1,4,7,10-tetraazacyklododekan-l, 4,7-trioctová (DO3A);

kyselina 2-benzyl- 1,4,7,10-tetraazacyklododekan-l,4,7,10tetraoctová (2-Bz-DOTA);

kyselina ot- (2-fenethyl) -1,4,7,10-tetraazacyklododekan-lacetic-4,7,10-tris(methyloctová);

kyselina 2-benzyl-cyklohexyldiethylentriaminpentaoctová;

kyselina 2-benzyl-6-methyl-diethylentriaminpentaoctová;

nebo

0

6, 6-bis [Ν, Ν, N, Ν’’-tetra (karboxymethyl) aminomethyl) -4 ' - (3amino-4-methoxyfenyl)-2,2':6',2-terpyridin.

[28] Jiné provedení předloženého vynálezu se týká radíofarmaceutické kompozice v provedení [1] , ve které radioisotop kovu je ¹⁷⁷Lu, ¹⁴⁹Pm, ¹⁵³Sm, ¹⁶⁶Ho, ⁹⁰Y, ⁿⁱIn, ⁶⁷Ga, ⁶⁸Ga, ⁸⁹Zr, ^99mTc, ^117raSn, ²⁰³Pb, ¹⁷⁷Lu, ⁴⁷Sc, ¹⁰⁹Pd, ¹⁰⁵Rh, ¹⁸⁶Re, ¹⁸⁸Re, ⁶⁰Cu, ⁶²Cu, ⁶⁴Cu, ⁶⁷Cu, ⁹⁷Ru nebo ²¹²Bi.

[29] Jiné provedení předloženého vynálezu se týká radíofarmaceutické kompozice v provedení [1], ve které radioisotop kovu je ^99mTc, ^117mSn, ^ulIn, ²⁰³Pb, ⁶⁷Ga, ^6sGa, ⁸⁹Zr, ⁹⁰Y, ¹⁷⁷Lu, ¹⁴⁹Pm, ¹⁵³Sm, ¹⁶⁶Ho, ⁴⁷Sc ¹⁰⁹Pdi ¹⁰⁵Rh, ¹⁸⁶Re, ¹⁸⁸Re ⁶⁰Cu, ⁶²Cu, ⁶⁴Cu nebo ⁵⁷Cu.

[30] Jiné provedení předloženého vynálezu radíofarmaceutické kompozice v provedení [1], radioisotop kovu je ⁱⁿIn, ⁹⁰Y, nebo ¹⁷⁷Lu. ^{31 * * *} se týká ve které [31] Jiné provedení předloženého vynálezu se týká radíofarmaceutické kompozice obsahující konjugát radioaktivně označeného chelátoru a biomolekuly obecného vzorce M-Ch-Ln-(BM) _m; a sloučeninu obecného vzorce (I):

• · · • · · · • ·····

(I) nebo její farmaceuticky přijatelnou sůl; kde

M je radioisotop kovu;

Ch je chelátor kovu;

Ln je případná vazebná skupina;

BM je. biomolekula;

m je od 1 do přibližně 10;

X je O, NR', nebo CHR^r;

Y j e O nebo S;

Z je hydroxyl nebo atom halogenu;

R¹ je zvolen ze souboru, zahrnujícího: (Ci-C_Xo) alkyl substituovaný 0-5 skupinami R², (C3-C10) cykloalkyl substituovaný 0-5 skupinami R², (C₂-Ci₀) alkenyl ·· 4 4 4 4·· » · 4 4 444 4 44

4 44 4 4444 «444 4444 4444

444 444 >44 >444 44 444 44 4 substituovaný 0-5 skupinami R² a aryl substituovaný 0-5 skupinami R²;

s tím, že radiofarmaceutická kompozice neobsahuje dodatečné pufrační činidlo nebo dodatečné chelační činidlo.

[32] Jiné	provedení	předloženého	vynálezu se	týká způsobu
pufrování	radiofarmaceutické	látky, ve	kterém se
radiofarmaceutická	látka uvede	do kontaktu	s množstvím
sloučeniny	obecného	vzorce (I):


		z
		/ \ HO	'oh

(I) nebo její farmaceuticky přijatelné soli, kde

X je O, NR¹, nebo CHR¹;

Y je O nebo S;

00 0«

0 0 0 0 0 • · 0 0 0 · 0*00

0 0 0 0 <0 0000 00

00 0

0 0 0 · 0 0 0

0 0 0 0000 0 0 0 «

000 00 0 z je hydroxyl nebo atom halogenu;

R¹ je zvolen substituovaný substituovaný substituovaný skupinami R²;

ze souboru, zahrnujícího: (Ci-Ci₀) alkyl

0-5 skupinami R², (C3-C10) cykloalkyl

0-5 skupinami R , (C2-C10) alkenyl

0-5 skupinami R² a aryl substituovaný 0-5

přičemž množství je účinné pro úpravu pH radiofarmaceutické látky.

[33] Jiné provedení předloženého vynálezu se týká způsobu provedení [32], kde radiofarmaceutické látka je konjugát radioaktivně označeného chelátoru a biomolekuly obecného vzorce M-Ch-Ln-(BM)_m;

kde M je radioisotop kovu;

Ch je chelátor kovu;

Ln je případná vazebná skupina;

BM je biomolekula; a m je od 1 do přibližně 10.

[34] Jiné provedení předloženého vynálezu se týká způsobu provedení [32], kde pufračni činidlo upravuje pH radiofarmaceutické látky během alespoň jedné z následujících operací: příprava, distribuce, skladování a doprava radiofarmaceutické látky.

[35] Jiné provedení předloženého vynálezu se týká způsobu chelace radiofarmaceutické látky, při kterém se radiofarmaceutická látka uvede do kontaktu s množstvím sloučeniny obecného vzorce (I):

HO

OH (I) nebo její farmaceuticky přijatelné soli, kde X je 0, NR¹, nebo CHR¹;

Y je 0 nebo S;

Z je hydroxyl nebo atom halogenu;

R¹ je zvolen ze souboru, zahrnujícího: (Ci-Ci₀) alkyl substituovaný 0-5 skupinami R², (C3-C10) cykloalkyl

• · · • · ·· *· ·· ·· substituovaný 0-5 skupinami . R², (C²-Ci₀) alkenyl substituovaný 0-5 skupinami R² a aryl substituovaný 0-5 skupinami R²;

R² je v každém svém výskytu zvolen nezávisle ze souboru zahrnujícího: NH₂, OH, CO₂H, C(=O)NH₂, NHC(=NH)NH₂, PO₃H₂ a SO3H, přičemž množství je účinné pro zabránění vytváření koloidu radioaktivního kovu.

[36] Jiné provedení předloženého vynálezu se týká způsobu provedení [35], ve kterém radiofarmaceutické látka je konjugát radioaktivně označeného chelátoru a biomolekuly obecného vzorce M-Ch-Ln-(BM)_m; kde

M je radioisotop kovu;

Ch je chelátor kovu;

Ln je případná vazebná skupina;

BM je biomolekula; a m je od 1 do přibližně 10.

[37] Jiné provedení předloženého vynálezu se týká způsobu provedení [35], ve kterém chelační činidlo zabraňuje vytváření koloidu radioaktivního kovu během alespoň jedné z následujících operací: příprava, distribuce, skladování a doprava radiofarmaceutické látky.

[38] Jiné provedení předloženého vynálezu se týká způsobu stabilizace radiofarmaceutické látky proti degradaci indukované radiací a alespoň jednoho z následujícího (1) úprava pH radiofarmaceutické látky a (2) zabránění vytváření koloidu radioaktivního kovu; přičemž se radiofarmaceutická látka uvede do kontaktu s množstvím sloučeniny obecného vzorce (I) :

(I) nebo její farmaceuticky přijatelné soli, kde

X je 0, NR¹, nebo CHR¹;

Y je 0 nebo S;

Z je hydroxyl	nebo atom halogenu;
R¹ je zvolen	ze souboru, zahrnujícího: (Cj.-Cio) alkyl
substituovaný	0-5 skupinami	R²,	(C3-C10) cykloalkyl
substituovaný	0-5 skupinami	R²,	(C₂-Cio) alkenyl
substituovaný	0-5 skupinami R² a	aryl	substituovaný 0-5
skupinami R²;

0 • ** · 0 · 0 · β · · 0· 0 0000 * * · * 0 0 » 0 00000 ··· 0·0 000

0 9 0 0 00 0 0 0 0 » Ο

R² je v každém svém výskytu zvolen nezávisle ze souboru zahrnujícího: NH₂, OH, CO₂H, C(=O)NH₂, NHC (=NH) NH₂, PO₃H₂ a SO₃H;

přičemž množství je účinné pro: (1) stabilizaci radiofarmaceutické látky proti degradaci indukované radiací a pro alespoň jedno z následujícího (2) úprava pH radiofarmaceutické látky a (3) zabránění vytváření koloidu radioaktivního kovu.

[39] Jiné provedení předloženého vynálezu se týká způsobu provedení [38], ve kterém množství je účinné pro: (1) stabilizaci radiofarmaceutické látky proti degradaci indukované radiací a (2) úpravu pH radiofarmaceutické látky.

[40] Jiné provedení předloženého vynálezu se týká způsobu provedení [38], ve kterém množství je účinné pro: (1) stabilizaci radiofarmaceutické látky proti degradaci indukované radiací a (2) zabránění vytváření koloidu radioaktivního kovu.

[41] Jiné provedení předloženého vynálezu se týká způsobu provedení [38], ve kterém množství je účinné pro: (1) stabilizaci radiofarmaceutické látky proti degradaci indukované radiací, (2) úpravu pH radiofarmaceutické látky a (3) zabránění vytváření koloidu radioaktivního kovu.

« · <0 • «0 0	0 0 * 0	• 0 0	0
0 0 ·	β 1 0	0	0 0
0 0 0	0 0	0	*
0 · <0 0 0	0 0	• 00

[42] Jiné provedení předloženého vynálezu se týká způsobu provedení [38], ve kterém radiofarmaceutické látka je konjugát radioaktivně označeného chelátoru a biomolekuly obecného vzorce M-Ch-Ln-(BM)_m, kde

M je radioisotop kovu;

Ch je chelátor kovu;

Ln je případná vazebná skupina;

BM je biomolekula; a m je od 1 do přibližně 10.

[43] Jiné provedení předloženého vynálezu se týká způsobu provedení [38], ve kterém množství je účinné pro: stabilizaci radiofarmaceutické látky proti degradaci indukované radiací a pro alespoň jedno z následujícího (2) úprava pH radiofarmaceutické látky a (3) zabránění vytváření koloidu radioaktivního kovu; během alespoň jedné z následujících operací: příprava, distribuce, skladování a doprava radiofarmaceutické látky.

[44] Jiné provedení předloženého vynálezu se týká způsobu přípravy stabilní radiofarmaceutické kompozice, při kterém se uvede do kontaktu konjugát radioaktivně označeného chelátoru a biomolekuly obecného vzorce M-Ch-Ln-(BM)_m; a množství sloučeniny obecného vzorce (I):

• 9 • · * · • · • · · • ·· · 4

nebo její farmaceuticky přijatelné soli, kde

X je O, NR¹, nebo CHR¹;

Y je O nebo S;

je hydroxyl nebo atom halogenu;

R¹ je zvolen substituovaný substituovaný substituovaný skupinami R²; a ze souboru, zahrnujícího: (C1-C10) alkyl

0-5 skupinami R², (C₃- Ci₀) cykloalkyl

0-5 skupinami R², (C₂- Cxo) alkenyl

0-5 skupinami R² a aryl substituovaný 0-5

přičemž množství sloučeniny obecného vzorce (I) je účinné pro: (1) stabilizaci konjugátu radioaktivně označeného chelátoru a biomolekuly obecného vzorce M-Ch-Ln-(BM)_m, • 4

4 4 4 4 « 4 » 4

Λ <· • 4 4 · • 4 ·

4 · • 4 4 ' • 4 · • 4 · 4 4 proti degradaci indukované radiací a pro alespoň jedno z následujícího (2) úprava pH radiofarmaceutické kompozice a (3) zabránění vytváření koloidu radioaktivního kovu.

[45] Jiné provedení předloženého vynálezu se týká soupravy obsahující uzavřenou nádobku obsahující předem určené množství konjugátu radioaktivně označeného chelátoru a biomolekuly obecného vzorce M-Ch-Ln-(BM)_m a množství sloučeniny obecného vzorce (I):

(I) nebo její farmaceuticky přijatelné soli, kde

M je radioisotop kovu;

Ch je chelátor kovu;

Ln je případná vazebná skupina;

BM je biomolekula;

m je od 1 do přibližně 10;

·· ♦ · * • · · · • · · ·«·· • ·' · • · » »

X je zvolený ze souboru, zahrnujícího O, NR¹, a CHR¹;

Y je O nebo S;

Z je hydroxyl nebo atom halogenu;

R¹ je zvolen substituovaný substituovaný substituovaný skupinami R²; a ze souboru, zahrnujícího: (Ci-C₁₀) alkyl

0-5 skupinami R², (C3-C10) cykloalkyl

0-5 skupinami R², (C₂-Ci₀) alkenyl

0-5 skupinami R² a aryl substituovaný 0-5

R² je v každém svém výskytu zvolen nezávisle ze souboru zahrnujícího: NH₂, OH, CO₂H, C(=O)NH₃, NHC(=NH)NH₂, PO₃H3 a SO₃H;

přičemž množství je účinné pro: (1) stabilizaci konjugátu radioaktivně označeného chelátoru a biomolekuly obecného vzorce M-Ch-Ln-(BM)_m proti degradaci indukované radiací a pro alespoň jedno z následujícího (2) úprava pH radiofarmaceutické látky a (3) zabránění vytváření koloidu radioaktivního kovu.

[46] Jiné provedení předloženého vynálezu se týká soupravy obsahující (a) první nádobku, obsahující předem určené množství konjugátu radioaktivně označeného chelátoru a biomolekuly obecného vzorce M-Ch-Ln-(BM)_m; a množství sloučeniny obecného vzorce (I):

(I) nebo její farmaceuticky přijatelné soli, kde

M je radioisotop kovu;

Ch je chelátor kovu;

Ln je případná vazebná skupina;

BM je biomolekula;

m je od 1 do přibližně 10;

X je zvolený ze souboru, zahrnujícího O, NR¹, a CHR¹;

Y je O nebo S;

Z je hydroxyl nebo atom halogenu;

R¹ je zvolen ze souboru, zahrnujícího: (Ci-C₁₀) alkyl substituovaný 0-5 skupinami R^z, (C3-C10) cykloalkyl substituovaný 0-5 skupinami R², (C₂-Ci₀) alkenyl

Φ Φ Φ

Φ Φ Β

Φ ΦΦΦΦ

Φ Φ φ φ

Φ · φ · φφφ φ φφφ * φφφφ • Φ Φ Β

Φ Φ ΦΦΦΦ ΦΦ substituovaný 0-5 skupinami R² a aryl substituovaný 0-5 skupinami R²; a

přičemž množství je účinné pro: (1) stabilizaci radiofarmaceutické látky proti degradaci indukované radiací a pro alespoň jedno z následujícího (2) úprava pH radiofarmaceutické látky a (3) zabránění vytváření koloidu radioaktivního kovu; a (a) druhou nádobku obsahující farmaceuticky přijatelný nosič nebo ředidlo.

[47] Jiné provedení předloženého vynálezu se týká nové sloučeniny obecného vzorce (I):

(I) nebo její farmaceuticky přijatelné soli, kde ·· o · · * 4 4 «

4 · 4 4 ' 4 4 4 4 » ·

4 44 4 4444 • · 4 44 4 4 44 44444

4444 44 444 44 4

X je 0, NR¹, nebo CHR¹;

Y je 0 nebo S;

Z je hydroxyl nebo atom halogenu;

R¹ je zvolen substituovaný substituovaný substituovaný skupinami R²; a ze souboru, zahrnujícího: (Ci-Ci₀) alkyl

0-5 skupinami R², (C3-C10) cykloalkyl

0-5 skupinami R², (C₂-Ci₀) alkenyl

0-5 skupinami R² a aryl substituovaný 0-5

R² je v každém svém výskytu zvolen nezávisle ze souboru zahrnujícího: NH₂, OH, CO₂H, C(=O)NH₂, NHC(=NH)NH₂, PO₃H₂ a SO₃H.

Je zřejmé, že jisté znaky předloženého vynálezu, které jsou pro srozumitelnost výkladu popsány v kontextu oddělených provedení, mohou také být provedeny v kombinaci v jediném provedení. Naopak různé znaky předloženého vynálezu, které jsou pro stručnost popsány v kontextu jediného provedení, mohou také být provedeny odděleně nebo v libovolné subkombinaci.

Definice

Cílově

Radiofarmaceutická kompozice podle předloženého vynálezu obsahuje konjugát radioisotop-chelátor-biomolekula, kyselinu askorbovou nebo její analog a další případné farmaceutické excipienty. Cílově specifická • 4

4

4 44 4 • 44

4 radiofarmaceutika, obsahující isotop vyzařující záření gama nebo isotop vyzařující positrony, jsou použitelná jako zobrazující činidla. Radiofarmaceutika obsahující isotop vyzařující částice β, částice α nebo Augerovy elektrony jsou použitelná jako terapeutická radiofarmaceutika. Radioisotop kovu je chelatován pomocí BFC, připojeného přímo nebo popřípadě přes vazebný člen k jedné nebo více biomolekulám. Biomolekuly jsou proteiny, protilátky, fragmenty protilátek, protilátky s jediným řetězcem, polypeptidy, oligonukleotidy, peptidy, peptidomimetika nebo nepeptidy., Biomolekuly jsou výhodně peptidy, peptidomimetika a nepeptidy s molekulovou hmotností menší než 10000 g/mol. Kyselina askorbová nebo její analog slouží ke třem účelům: působí jako pufrační činidlo pro upravování pH během radioaktivního označování, působí jako chelační činidlo pro zabránění vytváření koloidu radioaktivního kovu a působí jako stabilizátor pro ochranu proti radiací indukované degradaci radioaktivně označené sloučeniny. Radioisotopy kovů, které vyzařují částice alfa, částice beta, paprsky gama, positrony nebo Augerovy elektrony, použitelné pro zobrazování nebo terapii, zahrnují ^99mTc, ^U7mSn, ^U1ln, ⁹⁷Ru, ²⁰³Pb, ⁶⁷Ca, ⁶⁸Ca, ⁸⁹Zr, ⁹⁰Y, ¹⁷⁷Lu, ¹⁴⁹Pm, ¹⁵³Sm, ¹⁶⁶Ho, ²¹²Bi, ⁴⁷Sc, ¹⁰⁹Pd, ¹⁰⁵Rh, ¹⁸⁶Re, ¹⁸⁸Re, ⁶⁰Cu, ⁶²Cu, ⁶⁴Cu a ⁶⁷Cu.

Příklady výhodných biomolekul, které mohou být součástí konjugátu radioisotop kovu-chelátor-biomolekula (M-BFC-BM) zahrnují následující.

• · · · · · · · · · • · · · · · · · · ····· • · · · · · · · · ·· ···· ·· ·«· ·· ·

Pro diagnózu thromboembolických poruch nebo aterosklerózu se BM zvolí ze souboru, zahrnujícího antagonisty cyklického Ilb/IIIa receptoru, jak jsou popsány v U.S. patentu 5,879,657; RGD obsahující peptidy, popsané v U.S. patentech 4,578,079, 4,792,525, přihláškách PCT US88/04403, PCT US89/01742, PCT US90/03788, PCT US91/02356 a v publikaci Ojima a kol., 204th Meeting of the Arner. Chem. Soc. 1992, Abstract 44; peptidy, které jsou antagonisté fibrinogenových receptorů popsaný v evropských patentových přihláškách 90202015.5, 90202030.4, 90202032.2, 90202032.0, 90311148.2, 90311151.6, 90311537.6, specifické vazebné peptidy a polypeptidy popsané jako ligandy receptorů Ilb/IIIa, ligandy pro polymerační místo fibrinu, lamininové deriváty, ligandy fibrinogenu nebo thrombinové ligandy popsané v PCT WO 93/23085 (s výjimkou vazebných skupin technicia); oligopeptidy odpovídající proteinům lila, popsaným v PCT W090/00178; peptidy na bázi hirudinu, popsané v PCT W090/03391; ligandy receptorů Ilb/IIIa, popsané v PCT W090/15818; peptidy, které vážou tromby, krevní destičky nebo aterosklerotické plaky, popsané v PCT W092/13572 (s výjimkou vazebných skupin technicia) nebo GB 9313965,7; peptidy, které vážou fibrin, popsané v U.S. patentech 4,427,646 a 5,270,030; peptidy na bázi hirudinu, popsané v U.S. patentu 5,279,812; nebo peptidy, které vážou fibrin, popsané v U.S. patentu 5,217,705; guaninové deriváty, které se vážou k receptorům Ilb/IIIa, popsané v U.S. patentu 5,086,069; nebo tyrosinové deriváty, popsané v evropské patentové přihlášce 0478328A1 a v článku Hartman a kol., J. Med. Chem. 1992, 35, 4640; nebo oxidované lipoproteiny s nízkou hustotou (LDL).

• · φ φφφφ • φ • φ

- 40 ·♦ ·· ··

Pro diagnózu infekce, zánětu nebo odmítání transplanátu se BM zvolí ze souboru, zahrnujícího peptidy, které vážou leukocyty, popsané v PCT W093/17719 (s výjimkou vazebných skupin technicia), PCT W092/13572 (s výjimkou vazebných skupin technicia) nebo U.S. Ser. č. 08-140000; chemotaktické peptidy, popsané v evropské patentové přihlášce 90108734.6 nebo v článku A. Fischman a kol., Semin. Nuc. Med., 1994, 24, 154; leukostimulační činidla, popsaná v U.S. patentu 5,277,892; nebo LTB4 antagonisté, popsaní v současně podávané U.S.S.N. 08/943,659.

Pro diagnózu rakoviny se BM zvolí ze souboru, zahrnujícího somatostatinové analogy, popsané v UK přihlášce 8927255.3 nebo PCT W094/00489, peptidy, které vážou selektin, popsané v PCT W094/05269, biologické funkční oblasti, popsané v PCT W093/12819, destičkový faktor 4 nebo růstové faktory (PDGF, VEGF, EGF, FGF, TNF MCSF nebo interleukiny 111-8).

BM může také být sloučeninou, která váže receptor, který je exprimován nebo se nadměrně vyskytuje v angiogenní nádorové vaskulatuře. Pro cílení na VEGF receptory, Flk-1/KDR, Flt-1 a neuropilin-1 zahrnují cílící skupiny peptidy, polypeptidy nebo peptidomimetika, které se vážou s vysokou afinitou k receptorům. Například byly syntetizovány peptidy, obsahující části o 23 aminokyselinách C-terminální oblasti VEGF, které kompetitivně inhibují vazbu VEGF k VEGFR (Soker, a kol., J. Biol. Chem., 1997, 272, 31582-8). Lineární peptidy o 11 až 23 aminokyselinových zbytcích, které se vážou k bázickým FGF receptorům (bFGFR) jsou •· ·« ·· · *·· • · · · ···· .··· • · · · « ·'.· ··· • · · ·· · · · · ····· ··· ··· ···

- ’’ ···* ·* ·“ *· · popsány v článku Cosic a kol., Mol. a Cell. Biochem., 1994, 130, 1-9. Výhodný lineární peptidový antagonista bFGFR je peptid o 16 aminokyselinách, Met-Trp-Tyr-Arg-Pro-Asp-LeuAsp-Glu-Arg-Lys-Gln-Gln-Lys-Arg-Glu. Gho a kol. (Cancer Research, 1997, 57, 3733-40) popisují malé peptidy, které se vážou s vysokou afinitou k angiogeninovým receptorům na povrchu buněk endotelu. Výhodný peptid je Ala-Gln-Leu-AlaGly-Glu-Cys-Arg-Glu-Asn-Val-Cys-Met-Gly-Ile-Glu-Gly-Arg, ve kterém dva Cys zbytky vytvářejí intramolekulární disulfidovou vazbu. Yayon a kol. (Proč. Nati. Acad. Sci, USA, 1993, 90, 10643-7) popisují další lineární peptidové antagonisty FGFR, identifikované z náhodné peptidové knihovny vystavené na fágu. Dva lineární oktapeptidy, AlaPro-Ser-Gly-His-Tyr-Lys-Gly a Lys-Arg-Thr-Gly-Gln-Tyr-LysLeu jsou výhodné pro inhibici vazby bFGF k jeho receptorů.

Cílící skupiny pro integriny exprimované v nádorové vaskulatuře zahrnují peptidy, polypeptidy a peptidomimetika, která se vážou k α_νβ₃, α_νβ₅, α₅βι, α₄βι, αΑ a α.2β2· Pierschbacher a Rouslahti (J. Biol. Chem. 1987, 262, 17294-17298) popisují peptidy, které se selektivně vážou k α₅βι a α_νβ₃. U.S. 5,536,814 popisuje peptidy, které se vážou s vysokou afinitou k integrinu αδβι. Burgess a Lim (J. Med. Chem. 1996, 39, 4520-4526) popisují syntézu tří peptidů, které se vážou s vysokou afinitou k α_νβ₃: cyklo[Arg-Gly-Asp-Arg-Gly-Asp], cyklo[Arg-Gly-Asp-Arg-GlyD-Asp] a lineární peptid Arg-Gly-Asp-Arg-Gly-Asp. U.S. 5,770,565 a U.S. 5,766,591 popisují peptidy, které se vážou s vysokou afinitou k α_νβ₃. U.S. 5,767,071 a U.S. 5,780,426, • ·

popisují cyklické peptidy, které mají exocyclis Arg aminokyselinu a mají vysokou afinitu k α_νβ₃. Srivatsa a kol., (Cardiovascular Res. 1997, 36, 408-428) popisují cyklického peptidového antagonistů pro α_νβ₃, cyklo[Ala-ArgGly-Asp-Mamb]. Tran a kol., (Bioorg. Med. Chem. Lett. 1997, 7, 997-1002) popisují cyklický peptid cyklo[Arg-Gly-AspVal-Gly-Ser-BTD-Ser-Gly-Val-Ala], který se váže s vysokou afinitou k α_νβ₃. Arap a kol. (Science 1998, 279, 377-380) popisují cyklické peptidy, které se vážou k α_νβ₃ a ot_vp5, Cys-Asp-Cys-Arg-Gly-Asp-Cys-Phe-Cys a cyklo[Cys-Asn-GlyAsp-Cys]. Corbett a kol. (Biorg. Med. Chem. Lett. 1997, 7, 1371-1376) popisují sérii α_νβ₃ selektivních peptidomimetik. A Haubner a kol., (Angew. Chem. Int. Ed. Engl. 1997, 36, 1374-1389) popisují peptidové a peptidomimetické α_νβ₃antagonisty, získané z peptidových knihoven.

Alternativní cílící skupiny pro nádorovou vaskulaturu zahrnují sloučeniny, které interagují receptory tyrosin kináz. Receptory tyrosin kináz (TK) jsou membránové proteiny, které hrají klíčovou roli při přenosu mitogenních signálů přes buněčnou stěnu do jádra (Rewcastle, G. W. a kol. J. Med. Chem. 1995, 38, 3482-3487; Thompson, A. M. a kol. J. Med. Chem. 1997, 40, 3915-3925). Z mnoha TK, které byly identifikovány a charakterizovány jsou obzvláště důležité ty, které spadají do třídy receptorů epidermálních růstových faktorů (EGFR) a jsou zapojeny do řady proliferativích procesů ektopických buněk. Nadměrná exprese lidského EGF receptoru je silně amplifikována v některých lidských nádorech (Fry, D. W. Exp. Opin. Invest. Drugs

• · ·· ·· • · · · • · • · · • ····

1994, 3, 577-595; Jardines, L. a kol. Pathobiology 1993, 61, 268-282), doprovázena nadměrnou fosforylaci jejich proteinových cílů. Tato zvýšená fosforylace substrátových tyrosinových zbytků onkogenními TK proteiny je nezbytný krok neoplastické transformace. V důsledku toho dochází k velkému zájmu o vývoj inhibitorů TK (TKI) jako protirakovinových léků (Burke, T. R. Jr. Drugs Future 1992 17, 119-131; Chang, C. J. a Geahlen, R. J. Nat. Prod. 1992, 55, 1529-1560). Nadměrná exprese EGF receptorů v nádorových buňkách také dává základ pro vývoj diagnostických a terapeutických radiofarmaceutik připojením chelátoru a radionuklidu na TK receptorový ligand (inhibitor tyrosin kinázy).

BM může také představovat proteiny, protilátky, fragmenty protilátek, peptidy, polypeptidy nebo peptidomimetika, které se vážou k receptorům nebo vazebným místům v dalších tkáních, orgánech, enzymech nebo tekutinách. Příklady zahrnují β-amyloidové proteiny, u kterých bylo prokázáno, že se akumulují u pacientů s Alzheimerovou nemocí, peptidy odvozené od atriálních naturetických faktorů, které se vážou k receptorům v myokardu a ledvinách, antimyosinové protilátky, které se vážou k oblastem infarktové tkáně nebo nitroimidazolové deriváty, které se lokalizují hypoxických oblastech in vivo.

Vazebná skupina Ln může sloužit pro několik cílů. Předně poskytuje vazebnou skupinu mezi chelátorem kovu, Ch, a jednou nebo více biomolekulami, BM, pro minimalizaci možnosti, že chelát kovu M-Ch bude interferovat s interakcí ·· · biomolekuly s jejím biologickým cílem. Nutnost vložení vazebné skupiny do činidla je závislá na povaze BM a M-Ch. Jestliže chelát kovu M-Ch nemůže být vázán k BM bez podstatného snížení její afinity k jejímu biologickému cíli, potom se použije vazebná skupina. Vazebná skupina také přináší prostředky k tomu, aby mohlo být nezávisle na sobě vázáno více biomolekul k jedné skupině, které se váže k M-Ch.

neomezujícím peptidy nebo

Vazebná skupina také přináší způsob vložení farmakokinetického modifikátoru do farmaceutických látek podle předloženého vynálezu. Farmakokinetický modifikátor slouží pro cílení biologické distibuce injektovaného farmaceutická, jiné než dosažené interakcí biomolekul, BM, s biologickým cílem. Jako farmakokinetické modifikátory může sloužit široká třída funkčních skupin, zahrnující způsobem uhlovodíky, polyalkylenglykoly, další polyaminokyseliny a cyklodextriny.

Modifikátory mohou být použity pro zvýšení nebo snížení hydrofilnosti a zvýšení nebo snížení vylučování z krve.

Modifikátory mohou také být použity pro vytvoření cesty pro eliminaci farmaceutik.

Chelátor kovu nebo vazebná skupina, Ch, je zvolen tak, aby tvořil stabilní komplexy s iontem kovu, zvoleným pro konkrétní aplikaci. Chelátory nebo vazebné skupiny pro diagnostická radiofarmaceutika se volí pro vytvoření stabilních chelátů s radioisotopy, které poskytují zobrazitelné gama paprsky nebo positronové emise. Chelátory

- 45 » *·

9 9

9

9 ·

► ·· ·· pro techniciové a rheniové isotopy se volí ze souboru, zahrnujícího diamindithioly, triamidmonothioly, monoaminmonoamiddithioly, monoamindiamidmonothioly, diamindioximy, a hydraziny. Chelátory jsou obecně tetradentáty s donorovými atomy zvolenými ze souboru, zahrnujícího dusík, kyslík a síru. Výhodná činidla zahrnují chelátory, které obsahují aminový atom dusíku a thiolový atom síry jako donorové atomy a hydrazinové vazebné jednotky. Thiolové atomy síry a hydraziny mohou být chráněny ochrannou skupinou, která může být odebrána před použitím činidla pro syntézu radiofarmaceutické látky nebo výhodně in šitu během syntézy radiofarmaceutické látky.

Příklady thiolových ochranných skupin zahrnují skupiny, uvedené v monografii Greene a Wuts, Protective Groups in Organic Synthesis John Wiley & Sons, New York (1991), která je zde zahrnuta jako reference. Může být použita libovolná thiolová ochranná skupina známá v oboru. Příklady thiolových ochranných skupin zahrnují neomezujícím způsobem následující: acetamidomethyl, benzamidomethyl, 1ethoxyethyl, benzoyl a trifenylmethyl.

Příklady ochranných skupin pro hydrazinové vazebné jednotky jsou hydrazony, které mohou být aldehydové nebo ketonové hydrazony, které mají substituenty zvolené ze souboru, zahrnujícího atom vodíku, alkyl,

Obzvláště výhodné hydrazony jsou podávané přihlášce U.S.S.N. 08/476,296, která je zde ve své celistvosti zahrnuta jako reference.

aryl a heterocykl. popsány v současně • Φ ·· φφφ • · · • · · · ·* φ • · φ • φ φ » • · ·φφφφ ·· φφφφ φφ • φφ φ

Jednotka pro vazbu hydrazinu, pokud je vázána ke kovovému radionuklidu, je nazývána hydrazidová nebo diazenidová skupina a slouží jako místo připojení radionuklidu ke zbytku radiofarmaceutické látky. Diazenidová skupina může být buď terminální (pouze jediný atom skupiny je vázán k radionuklidu) nebo chelátová. Pro získání chelátové diazenidová skupiny musí být alespoň jeden další atom skupiny také vázán k radionuklidu. Atomy vázané k atomu kovu se nazývají donorové atomy.

Chelátory pro chelataci radionuklidů, zahrnujích ^mIn, ^8δΥ,

89r ,

64,

67,

Ga, ⁶⁸Ga, ⁰³Zr, ^ozCu, ^0<iCu a °'Cu, zahrnuj ícího polyaminokarboxyláty, diethylentriaminpentaoctová (DTPA), tetraazacyklododekan-1, 4, 7,10-tetraoctová (DOTA), kyselina

I, 4,8,11-tetraazacyklotetradekan-l,4,8,11-tetraoctová (TETA), kyselina 1,4,7,10-tetraazacyklododekan-l,4,7trioctová (DO3A), kyselina 2-benzyl- 1,4,7,10tetraazacyklododekan-l, 4,7,10-tetraoctová (2-Bz-DOTA), kyselina alfa-(2-fenethyl)-1,4,7,10-tetraazacyklododekan-lacet-4,7,10-tris(methyloctová), kyselina 2-benzylcyklohexyldiethylentriaminpentaoctová, kyselina 2-benzyl-6methyl-diethylentriaminpentaoctová, a 6,6-bis[Ν,Ν,Ν,Ntetra(karboxymethyl)aminomethyl)-4'-(3-amino-4methoxyfenyl)-2,2':6',2-terpyridin. Způsoby syntézy těch z chelátorů, které nejsou komerčně dostupné, mohou být nalezeny v publikacích Brechbiel, M. a Gansow, 0., J. Chem. Soc. Perkin Trans. 1992, 1, 1175; Brechbiel, M. a Gansow,

0., Bioconjugate Chem. 1991, 2, 187; Deshpande, S., a kol.,

J. Nucl. Med. 1990, 31, 473; Kruper, J., U.S. patent se volí ze souboru, jako je kyselina kyselina 1,4,7,104-4 « · 4 4 4 444

44 4 4 «44 4 4«

4 44 4 444 «

4 4 44 4 4 · 4 4444

444 4 4 4 44 4

4444 44 C44 . 44 6

5,064,956, a Toner, J. , U.S. patent 4,859, 777, které jsou zde všechny ve své celistvosti zahrnuty jako reference.

Chelátory nebo vazebné skupiny pro terapeutická radiofarmaceutika se volí tak, aby tvořily stabilní komplexy s radioisotopy, které vyzařují záření tvořené částicemi alfa, částicemi beta a Augerovými nebo CosterKronigovými elektrony. Chelátory pro isotopy rhenia, mědi, paládia, platiny, iridia, rhodia, stříbra a zlata se volí ze souboru, zahrnujícího, diamindithioly, monoaminmonoamiddithioly, triamidmonothioly, monoamindiamidmonothioly, diamindioximy a hydraziny. Chelátory pro isotopy yttria, vizmutu a pro lanthanidové isotopy se volí ze souboru, zahrnujícího cyklické a acyklické polyaminokarboxyláty, včetně kyseliny diethylentriaminpentaoctové (DTPA), kyseliny 1,4,7,10-tetraazacyklododekan-l,4,7,10-tetraoctové (DOTA), kyseliny 1,4,8,11-tetraazacyklotetradekan-l,4,8,11tetraoctové (TETA), kyseliny 1,4,7,10-tetraazacyklododekan1,4,7-trioctové (DO3A), kyseliny 2-benzyl- 1,4,7,10tetraazacyklododekan-l, 4,7,10-tetraoctové (2-Bz-DOTA), kyseliny alfa-(2-fenethyl)-1,4,7,10-tetraazacyklododekan-lacet-4,7,10-tris(methyloctové) , kyseliny 2-benzylcyklohexyldiethylentriaminpentaoctové, kyseliny 2-benzyl-6methyl-diethylentriaminpentaoctové a 6,6-bis[Ν,Ν,Ν,Ntetra(karboxymethyl)aminomethyl)-4'-(3-amino-4methoxyfenyl)-2,2':6',2-terpyridinu.

Integrita radiofarmaceutické látky se měří radiochemickou čistotou (radiochemická čistota - RCP) radioaktivně označené sloučeniny použitím ITLC nebo výhodněji HPLC.

.· , 3 • · • 4 • · · • »· ·«

Výhodou použití HPLC je, že radioaktivní nečistoty způsobené radiolytickou degradací mohou být separovány z radiofarmaceutické látky za optimalizovaných chromatografických podmínek. Zlepšená stability v průběhu času u radiofarmaceutických kompozic podle předloženého vynálezu může být prokázáno určením změny RCP radioaktivně označené sloučeniny u vzorků odebraných v representativních časových bodech. Radiofarmaceutické kompozice podle předloženého vynálezu jsou účinné pro udržování dlouhodobé stability vzorků, které byly zmrazený, rozmraženy a znovu testovány až do 5 dnů po označení.

Výchozí RCP radiofarmaceutické látky je silně závislá na podmínkách radioaktivního označování jako je pH, teplota a čas. Jakmile se radiofarmaceutická látka připraví s vysokým výtěžkem, schopnost antioxidantu stabilizovat radiofarmaceutickou kompozici se měří změnou RCP v průběhu jisté doby.

Terapeutické radiofarmaceutické kompozice se výhodně skladují za nízkých teplot aby se zabránilo extenzivní radiolýze během distribuce a dopravy. Množství stabilizátoru použitého v terapeutické radiofarmaceutické kompozici a teplota během skladování, distribuce a dopravy mohou být upraveny v závislosti na citlivosti specifické radioaktivně označené sloučeniny vůči radiolytické dekompozici.

Kyselina askorbová je známa jako vitamin C a je běžně používána jako antioxidant pro prevenci radiolytické dekompozice radiofarmaceutik na bázi ^99mTc a i36/i88_Re(W095/33757; Anticancer Res. 1997, 17, 1783-1796; US patent 5,093,105, a US patent 5,306,482) nebo radioaktivně označených peptidů (US patent 5,393,512; US patent 5,384,113 a US patent 5,951,955). Kyselina askorbová je snadno dostupná GRAS látka (a obecně uznávaná jako bezpečná látka), která je často používána ve farmaceutických kompozicích a dalších přípravcích používaných pro biologické účely a může být použita v množství tak vysokém, jako 200 mg/ml konečného přípravku. Hlavní výhody použití kyseliny askorbové nebo jejích analogů v radiofarmaceutických kompozicích podle předloženého vynálezu zahrnují:

(1) radiofarmaceutická látka může být připravena s vysokým výtěžkem (>90%);

(2) vytváření koloidu radioaktivního kovu je minimální (<1%); a (3) radiofarmaceutické kompozice může být uchovávána po několik dní, uchovávajíce si vysokou čistotu RCP (>90%) radiofarmaceutické látky.

Sloučeniny zde popsané mohou mít asymetrická centra. Sloučeniny podle předloženého vynálezu obsahující asymetricky substituovaný atom mohou být izolovány v opticky aktivní nebo racemické formě. Je dobře známo v oboru jak připravovat opticky aktivní formy, jako například separací racemické formy nebo syntézou z opticky aktivních výchozích materiálů. Mnoho geometrických isomerů olefinu, C=N dvojných vazeb a podobně může také být přítomno ve • · · · »· * · · • » · · · • · · ····* • 9 9 9 »99 · · · sloučeninách, které jsou zde popsány a všechny takové stabilní isomery jsou uvažovány v předloženém vynálezu. Cis a trans geometrické isomery sloučenin podle předloženého vynálezu jsou popsány a mohou být izolovány ve formě směsi isomerů nebo jako separované isomerické formy. Všechny chirální, diastereomerní, racemické formy a všechny geometrické isomerické formy struktur jsou také uvažovány, pokud není konkrétně uvedena specifická stereochemie nebo isomerní forma. Všechny způsoby použité pro přípravu sloučenin podle předloženého vynálezu a vytvořené meziprodukty jsou považovány.za část předloženého vynálezu.

Výraz substituovaný, jak je zde používán, znamená, že libovolný jeden nebo více atomů vodíku na uvažovaném atomu jsou nahrazeny substituentem ze souboru zvolených skupin, s tím, že není překročena normální valence atomu a že substituce vede na stabilní sloučeninu. Pokud substitent je keto (to jest =0), potom jsou na atomu nahrazeny 2 atomy vodíku. Keto substituenty nejsou přítomny na aromatických skupinách. Pokud je řečeno, že kruhový systém (například karbocyklický nebo heterocyklický) je substituován karbonylovou skupinou nebo dvojnou vazbou, znamená to, že karbonylová skupina nebo dvojná vazba jsou částí (to znamená uvnitř) kruhu.

Předložený vynález je zamýšen tak, že zahrnuje všechny isotopy atomů vyskytujících se v popsaných sloučeninách. Isotopy zahrnují ty atomy, které mají stejné atomové číslo, ale různá hmotová čísla. Jako obecný neomezující příklad

0

lze uvést, že isotopy atomu vodíku zahrnují tritium a deuterium. Isotopy atomu uhlíku zahrnují C-13 a C-14.

Pokud se libovolná proměnná (například R⁵) objevuje více než jednou v libovolné složce nebo obecném vzorci sloučeniny, její definice v každém výskytu je nezávislá na její definici v libovolném jiném výskytu. Tak například jestliže je řečeno, že skupina je substituována skupinou 02 R⁵, potom uvedená skupina může popřípadě být c c substituována souborem až dvou R skupin a R v každém výskytu je zvoleno nezávisle na sobě z definice R⁹. Také kombinace substituentů a/nebo proměnných jsou přípustné pouze pokud taková kombinace vede na stabilní sloučeniny.

Pokud vazba k substituentu je znázorněna tak, že kříží vazbu spojující dva atomy v kruhu, potom takový substituent může být vázán k libovolnému atomu kruhu. Pokud substituent je uveden bez indikace atomu, kterým je takový substituent vázán ke zbytku sloučeniny daného obecného vzorce, potom takový substituent může být vázán přes libovolný atom v takovém substituentu.

Kombinace substituentů a/nebo proměnných jsou pouze jestliže takové kombinace vedou na stabilní sloučeniny.

Jak je zde používán, výraz alkyl je chápán tak, že v sobě zahrnuje nasycené alifatické uhlovodíkové skupiny s rozvětveným i přímým řetězcem, které mají uvedený počet atomů uhlíku. Příklady alkylu zahrnují neomezujícím způsobem methyl, ethyl, n-propyl, i-propyl, n-butyl, sfc* • fc fc · fc · • · fcfcfcfc fc fcfc • fc • · * • fcfc «fcfc • · ·· fcfc fc · butyl, terč.-butyl, n-pentyl, a s-pentyl. Cykloalkyl je chápán tak, že v sobě zahrnuje nasycené kruhové skupiny jako je cyklopropyl, cyklobutyl, nebo cyklopentyl. Alkenyl je chápán tak, že v sobě zahrnuje uhlovodíkové řetězce v přímé nebo rozvětvené konfiguraci a jednu nebo více nenasycených vazeb atom uhlíku-atom uhlíku, které mohou nastat v libovolném stabilním místě řetězce, jako je ethenyl a propenyl.

Halogen nebo atom halogenu, jak je zde používán, znamená atom fluoru, chloru, bromu a iodu; a protiiont je použit pro pznačení malých záporně nabitých útvarů jako je chlorid, bromid, hydroxid, acetát a síran.

Jak je zde používán, karbocykl nebo karbocyklický zbytek je zamýšlen tak, že znamená stabilní 3- až 7-členný monocyklický nebo bicyklický nebo 7- až 13-členný bicyklický nebo tricyklický karbocyklický zbytek, který může být nasycený, částečně nenasycený nebo aromatický. Příklady takových karbocyklů zahrnují neomezujícím způsobem cyklopropyl, cyklobutyl, cyklopentyl, cyklohexyl, cykloheptyl, adamantyl, cyklooktyl, [3.3.0]bicyklooktan, [4.3.0]bicyklononan, [ 4.4.0]bicyklodekan, [2.2.2]bicyklooktan, fluorenyl, fenyl, naftyl, indanyl, adamantyl, a tetrahydronaftyl.

Jak je zde používán, výraz heterocykl nebo heterocyklický systém je zamýšlen tak, že znamená stabilní 5- až 7-členný monocyklický nebo bicyklický nebo

7- až 10-členný bicyklický heterocyklický kruh, který je ·

4 4

4 4 4 4 » 4 4 • 4 «

1

4 • 4 > 4 4 4 1 nasycený, částečně nenasycený nebo nenasycený (aromatický) a který sestává z atomů uhlíku a od 1 do 4 heteroatomů nezávisle na sobě zvolených ze souboru, zahrnujícího N, 0 a S a zahrnuje libovolnou bicyklickou skupinu, ve které libovolný z výše uvedených heterocyklických kruhů je kondenzovaný k benzenovému kruhu. Heteroatomy dusíku a síry mohou být popřípadě oxidovány. Heterocyklický kruh může být vázán k sousedící skupině přes libovolný heteroatom nebo atom uhlíku, které vedou na stabilní strukturu.

Heterocyklický kruh zde popsaný může být substituován na atomu uhlíku nebo na atomu dusíku, pokud výsledná sloučenina je stabilní. Atom dusíku v heterocyklu může být popřípadě kvaternizován. Je výhodné, když pokud celkový počet atomů S a 0 v heterocyklu překračuje 1, potom tyto heteroatomy nejsou ve vzájemném sousedství. Je výhodné aby celkový počet atomů S a 0 v heterocyklu nebyl více než 1. Jak je zde používán, výraz aromatický heterocyklický systém nebo heteroaryl je zamýšlen tak, že znamená stabilní 5- až 7-členný monocyklický nebo bicyklický nebo 7- až 10-členný bicyklický heterocyklický aromatický kruh, který sestává z atomů uhlíku a od 1 do 4 heteroatomů nezávisle na sobě zvolených ze souboru, zahrnujícího N, O a S. Je výhodné, aby celkový počet atomů S a 0 v aromatickém heterocyklu nebyl větší než 1.

Příklady heterocyklů zahrnují neomezujícím způsobem akridinyl, azocinyl, benzimidazolyl, benzofuranyl, benzothiofuranyl, benzthiazolyl, benzisoxazolyl, benzothiofenyl, benztriazolyl, benzisothiazolyl, benzoxazolyl, benztetrazolyl, benzimidazo!inyl, • 44 4 4

4

- 54 karbazolyl, 4aH-karbazolyl, karbolinyl, chromanyl, chromenyl, cinnolinyl, decahydrochinolinyl, 2H,6H-1,5,2dithiazinyl, dihydrofuro[2,3-b]tetrahydrofuran, furanyl, furazanyl, imidazolidinyl, imidazolinyl, imidazolyl, 1Hindazolyl, indolenyl, indolinyl, indolizinyl, indolyl, 3Hindolyl, isobenzofuranyl, isochromanyl, isoindazolyl, isoindolinyl, isoindolyl, isochinolinyl, isothiazolyl, isoxazolyl, methylendioxyfenyl, morfolinyl, naftyridinyl, oktahydroisochinolinyl, oxadiazolyl, 1,2,3-oxadiazolyl,

1,2,4-oxadiazolyl, 1,2,5-oxadiazolyl, 1,3,4-oxadiazolyl, oxazolidinyl, oxazolyl, oxazolidinyl, pyrimidinyl, fenanthridinyl, fenanthrolinyl, fenazinyl, fenothiazinyl, fenoxathiinyl, fenoxazinyl, ftalazinyl, piperazinyl, piperidinyl, pteridinyl, purinyl, pyranyl, pyrazinyl, pyrazolidinyl, pyrazolinyl, pyrazolyl, pyridazinyl, pyridooxazol, pyridoimidazol, pyridothiazol, pyridinyl, pyridyl, pyrimidinyl, pyrrolidinyl, pyrrolinyl, 2Hpyrrolyl, pyrrolyl, chinazolinyl, chinoxalinyl, chinolínyl, 4Hchinuklidinyl, tetrahydroisoehinolinyl, 6H-1,2,5-thiadiazinyl, 1,2,31,2,5-thiadiazolyl, thiazolyl, thienyl, thienoimidazolyl, chinolízínyl, tetrahydrofuranyl, tetrahydrochinolinyl, thiadiazolyl, 1,2,4-thiadiazolyl,

1.3.4- thiadíazolyl, thianthrenyl, thienothiazolyl, thienooxazolyl, thiofenyl, triazinyl, 1,2,3-triazolyl, 1,2,4-triazolyl,

1.2.5- triazolyl, 1,3,4-triazolyl a xanthenyl. Výhodné heterocykly zahrnují neomezujícím způsobem pyridinyl, furanyl, thienyl, pyrrolyl, pyrazolyl, pyrrolidinyl, imidazolyl, indolyl, benzimidazolyl, lH-indazolyl, oxazolidinyl, benzotriazolyl, benzisoxazolyl, oxindolyl,

• · • 0

0 0 benzoxazolinyl a isatinoyl. Zahrnuty jsou také jsou kondenzované kruhy a spiro sloučeniny obsahující, například, výše uvedené heterocykly.

Výraz aminokyselina, jak je zde používán, znamená organickou sloučeninu obsahující jak bázickou aminovou skupinu, tak i kyselou karboxylovou skupinu. V tomto výrazu jsou zahrnuty přirozené aminokyseliny (například, L-. aminokyseliny), modifikované a neobvyklé aminokyseliny (například D-aminokyseliny), stejně tak jako aminokyseliny, o nichž je známo, že se vyskytují biologicky ve volné nebo kombinované formě, ale obvykle se nevyskytují v proteinech. Do tohoto výrazu spadají také modifikované a neobvyklé aminokyseliny, jako je aminokyseliny popsané například v článku Roberts a Vellaccio (1983) The Peptides, 5: 342-429, který je zde zahrnut jako reference. Přirozené v proteinech se vyskytující aminokyseliny zahrnují neomezujícím způsobem alanin, arginin, asparagin, kyselinu aspartovou, cystein, kyselinu glutamovou, glutamin, glycin, histidin, isoleucin, leucin, lysin, methionin, fenylalanin, serin, threonin, tyrosin, tyrosin, tryptofan, prolin a valin. Přirozené neproteinové aminokyseliny zahrnují neomezujícím způsobem kyselinu arginosukcinovou, citrulin, kyselinu cysteinsulfinovou, 3,4-dihydroxyfenylalanin, homocystein, homoserin, ornithin, 3-monojodtyrosin, 3,5-dijodtryosin, 3,5,5¹-trijodthyronin a 3,3',5,5'-tetrajodthyronin. Modifikované nebo neobvyklé aminokyseliny, která mohou být použity pro provádění předloženého vynálezu, zahrnují neomezujícím způsobem D-aminokyseliny, hydroxylysin, 4hydroxyprolin, N-Cbz-chráněné aminokyseliny, kyselinu 2,4• 4 4 4 4« 4 *44

44 4 4 444 · 44

4 44 4 4444

44*4 4444 4444 ·44 444 444

- 56 - ........ ··· ·· * diaminomáselnou, homoarginin, norleucin, kyselinu Nmethylaminomáselnou, naftylalanin, fenylglycin, Sfenylprolin, terč.-leucin, 4-aminocyklohexylalanin, Nmethyl-norleucin, 3,4-dehydroprolin, N,Ndimethylaminoglycín, N-methylaminoglycin, kyselinu 4aminopiperidin-4-karboxylovou, kyselinu 6-aminokaproovou, kyselinu trans-4-(aminomethyl)-cyklohexankarboxylovou, kyselinu 2-, 3-, a 4-(aminomethyl)benzoovou, kyselinu 1aminocyklopentankarboxylovou, kyselinu 1aminocyklopropankarboxylovou a kyselinu 2-benzyl-5aminopentanovou.

Výraz peptid, jak je zde používán, znamená lineární sloučeninu, která sestává ze dvou nebo více aminokyselin (jak zde byly definovány), které jsou spojeny peptidovou vazbou. Peptid, jak je používán v popisu předloženého vynálezu, je chápán tak, že se týká libovolné sloučeniny s molekulovou hmotností menší než 10,000 Daltonů, výhodně méně než 5,000 Daltonů a výhodněji méně než 2500 Daltonů. Výraz peptid také zahrnuje sloučeniny obsahující jak peptidové, tak i nepeptidové složky, jako je pseudopeptid nebo peptidomimetické zbytky nebo další neaminokyselinové složky. Takové sloučeniny obsahující jak peptidové, tak i nepeptidové složky, mohou také být označovány jako peptidový analog.

Pseudopeptid nebo peptidomimetikum je sloučenina, která napodobuje strukturu aminokyselinového zbytku nebo peptidu, například použitím vazebných skupin jiných než amidové vazby mezi peptidovým mimetikem a aminokyselinovým zbytkem

(pseudopeptidové vazby) a/nebo použitím neaminokyselinových substituentů a/nebo modifikovaných aminokyselinových zbytků. Pseudopeptidový zbytek znamená část pseudopeptidu nebo peptidomimetika, která je přítomna v peptidu.

Výraz peptidová vazba znamená kovalentní amidovou vazbu tvořenou ztrátou molekuly vody mezi karboxylovou skupinou jedné aminokyseliny a aminovou skupinou druhé aminokyseliny.

Výraz pseudopeptidové vazby zahrnuje isostery peptidové vazby, které mohou být použity namísto nebo jako náhrada normální amidové vazby. Tyto náhrady nebo amidově ekvivalentní vazby jsou tvořeny kombinacemi atomů, které se normálně nenacházejí v peptidech nebo proteinech, které napodobují prostorové požadavky amidové vazby a které by měly stabilizovat molekulu proti enzymatické degradaci.

Výraz nepeptid označuje sloučeninu, která obsahuje výhodně méně než tři amidové vazby v kostře sloučeniny nebo výhodně méně než tři aminokyseliny nebo aminokyselinová mimetika.

Výraz farmaceuticky přijatelný je zde používán pro označení takových sloučenin, materiálů, kompozic a/nebo dávkových forem, které jsou v rámci zdravého úsudku which jsou vhodné pro použití v kontaktu s tkáněmi člověka a zvířat bez nadměrné toxicity, podráždění, alergické odezvy nebo dalších problémů nebo komplikací ve srovnání s rozumným poměrem přínosu a rizika.

- 58 Jak je zde používán, výraz farmaceuticky přijatelné sole označuje deriváty popsaných sloučenin, kdy výchozí sloučenina je modifikována tvorbou její sole s kyselinou nebo bází. Příklady farmaceuticky přijatelných solí zahrnují neomezujícím způsobem sole anorganických nebo organických kyselin bazických zbytků jako jsou aminy; a alkalické nebo organickké sole kyselých zbytků jako jsou karboxylové kyseliny. Farmaceuticky přijatelné sole zahrnují obvyklé netoxické sole nebo kvaternární amoniové sole výchozí sloučeniny, vytvořené například z netoxických anorganických nebo organických kyselin. Například takové obvyklé netoxické sole zahrnují sole odvozené od anorganických kyselin jako je kyselina chlorovodíková, kyselina bromovodíková, kyselina sírová, kyselina sulfamová, kyselina fosforečná a kyselina dusičná; a sole připravené z organických kyselin jako je kyselina octová, kyselina propionová, kyselina jantarová, kyselina glykolová, kyselina stearová, kyselina mléčná, kyselina jablečná, kyselina vinná, kyselina citrónová, kyselina askorbová, kyselina, pamoová, kyselina maleinová, kyselina hydroxymaleinová, kyselina fenyloctová, kyselina glutamová, kyselina benzoová, kyselina salicylová, kyselina sulfanilová, kyselina 2-acetoxybenzoová, kyselina fumarová, kyselina toluensulfonová, kyselina methanesulfonová, kyselina ethandisulfonová, kyselina šťavelová a kyselina isethionová.

Farmaceuticky přijatelné sole podle předloženého vynálezu mohou být syntetizovány z výchozí sloučeniny, která

9 9 9 9 9 9 9 9 9 • · 9 · 9 · 9 9 · 9 9

9 9 9 · 9 9 9 9 9 • 9 9 9 9 9 9 9 9 · 99 9 9

999 99 9 9 9 9

9999 99 999 99 9 obsahuje bázickou nebo kyselou část, obvyklými chemickými způsoby. Obecně mohou být takové sole připraveny reakcí těchto sloučenin ve formě volné kyseliny nebo báze se stechiometrickým množstvím vhodné báze nebo kyseliny ve vodě nebo v organickém rozpouštědle nebo ve směsi obou; obecně jsou výhodná bezvodá média jako je ether, ethylacetát, ethanol, isopropanol nebo acetonitril. Seznamy vhodných solí se nacházejí v publikaci Remington's Pharmaceutical Sciences, 17. vydání, Mack Publishing Company, Easton, PA, 1985, str. 1418, která je zde uvedena jako reference.

Stabilní sloučenina a stabilní struktura znamenají sloučeninu, která je dostatečně robustní, aby přestála izolaci do rozumného stupně čistoty z reakční směsi a její úpravu do účinného terapeutického činidla.

Lyofilizační přípravky použitelné pro přípravu diagnostických souprav pro přípravu radiofarmaceutik zahrnují neomezujícím způsobem mannitol, laktózu, sorbitol, dextran, Ficoll a polyvinylpyrrolidin (PVP).

Solubilizační pomůcky použitelné při přípravě radiofarmaceutik a v diagnostických soupravách, použitelné pro přípravu uvedených radiofarmaceutik, zahrnují neomezujícím způsobem ethanol, glycerin, polyethylenglykol, propylenglykol, polyoxyethylen sorbitan monooleát, sorbítan monoloeát, polysorbáty, blokové kopolymery póly(oxyethylen)póly(oxypropylen)póly(oxyethylen) • · • 9 99 9 999

99 9 9 999 9 99

9 99 9 9999

9999 9999 999· £t\ 999 999 999 ~ OU *“ 99 9999 99 999 99 9 (Pluronics) a lecitin. Výhodné solubilizační pomůcky jsou polyethylenglykol a Pluronics.

Bakteriostatika použitelná při přípravě radiofarmaceutik a v diagnostických soupravách, použitelná pro přípravu uvedených radiofarmaceutik, zahrnují neomezujícím způsobem benzylalkohol, benzalkohium chlorid, chlorbutanol a methyl, propyl nebo butylparaben.

Příklady provedení vynálezu

Integrita radiofarmaceutické látky se měří radiochemickou čistotou (RCP) radioaktivně označené sloučeniny použitím ITLC nebo výhodněji HPLC. Výhodou použití HPLC je, že radioaktivní nečistoty způsobené radiolytickou degradaci mohou být separovány z radiofarmaceutické látky za optimalizovaných chromatografických podmínek. Zlepšená stabilita v průběhu času u radiofarmaceutických kompozic podle předloženého vynálezu může být prokázána určením změny RCP radioaktivně označené sloučeniny u vzorků odebraných v representativních časových bodech. Radiofarmaceutické kompozic podle předloženého vynálezu jsou účinné pro udržování dlouhodobé stability vzorků, které byly zmrazený, rozmraženy a znovu testovány až do 5 dnů po označení.

Výchozí RCP radiofarmaceutické látky je silně závislá na podmínkách radioaktivního označování jako je pH, teplota a čas. Jakmile se radiofarmaceutické látka připraví s vysokým • 0

0 výtěžkem, stabilita radiofarmaceutické kompozice se měří změnou RCP v průběhu jisté doby.

Materiály.

Kyselina octová (ultračistá), hydroxid amonný (ultračistý), kyselina askorbová (sodná sůl) a gentisát sodný byly zakoupeny od společností Aldrich nebo Sigma Chemical Co. a byly používány tak, jak byly dodány. ^9OYC13 a ^1:L1InCl3 (v 0,05 N HCI) byly zakoupeny od NEN®, N. Billerica, MA. ¹⁷⁷LuCl₃ s vysokou specifickou aktivitou byl získán z University of Missouri Research Reactor, Columbia, MO, USA.

Analytické metody.

HPLC způsob 1 používala systém HP-1100 HPLC s detektorem UV/viditelné záření (λ, = 220 nm) , IN-US radiodetektor a kolonu Zorbax Cis (4,6 mm x 250 mm, velikost pórů 80 Á) . Průtok byl 1 ml/minutu s mobilní fází začínající od 92% rozpouštědla A (pufr 0,025 M octan amonný, pH 6,8) a 8% rozpouštědla B (acetonitril) do 90% rozpouštědla A a 8% rozpouštědla B po 18 minut, následovaný isokratickým promýváním použitím 40% rozpouštědla A a 60% rozpouštědla B od 19 do 25 minut.

HPLC způsob 2 používala systém HP-1100 HPLC s detektorem UV/viditelné záření (λ = 220 nm), IN-US radiodetektor a kolonu Zorbax Cis (4,6 mm x 250 mm, velikost pórů 80 Á) . Průtok byl 1 ml/minutu s mobilní fází začínající od 92% • · • · · · • · · · · · · · · · · ·· · · · · · · · · • · ···· ···· ···· _r o ··· · ·· · · · — — ·· ···· ·· ··· »· · rozpouštědla A (pufr 0,025 M octan amonný, pH 6,8) a 8% rozpouštědla B (acetonitril) do 80% rozpouštědla A a 20% rozpouštědla B po 18 minut, následovaný isokratickým promýváním použitím 40% rozpouštědla A a 60% rozpouštědla B od 19 do 25 minut.

HPLC způsob 3 používala systém HP-1100 HPLC s detektorem UV/viditelné záření (λ = 220 nm), IN-US radiodetektor a kolonu Zorbax C₁₈ (4,6 mm x 250 mm, velikost pórů 80 Á) .

Průtok byl 1 ml/minutu s isokratickou mobilní fází začínající od 92% rozpouštědla A (pufr 0,025 M octan amonný, pH 6,8) a 8% rozpouštědla B (acetonitril) během 25 minut, následovaný isokratickým promýváním použitím 40% rozpouštědla A a 60% rozpouštědla B od 26 do 30 minut.

Způsob ITLC používal C₁₈ TLC s obrácenými fázemi s destičkami a směsí methanolu, acetonu a solného roztoku (2:1:1 objemově) jako vymývacího rozpouštědla. Při tomto způsobu radioaktivně označené sloučeniny migrují do rozpouštědla, zatímco koloid [⁹⁰Y]/¹⁷⁷Lu] a [⁹⁰Y] /¹⁷⁷Lu] acetát zůstávají na začátku.

Příklad 1

Příprava kyseliny ⁹⁰Y- (2S)-2-[({2,6-dimethyl-4-[3-(N-(2-[3sulfo-2-(3-sulfo-2-{2-[1,4,7,10-tetraaza-4,7,10tris(karboxymethyl)cyklododecyl]acetylamino)propyl)propyl]ethyl)karbamoyl)propoxy)fenyl)sulfonyl)amino]-3-({7[(imidazol-2-ylamino)methyl]-l-methyl-4-oxo(3hydrochinolyl))karbonylamino)propanové, trifluoracetátová

• · · · sůl, (20 mCi) s použitím kyseliny askorbové (AA, 0,1 M nebo 20 mg/ml, pH = 7,35) jako pufrovacího činidla, přenosového ligandu a radiolytického stabilizátoru.

·>

Trifluoracetátová sůl kyseliny (2S)-2-[({2,6-Dimethyl-4-[3(N-{2-[3-sulf0-2-(3-sulf0-2-{2-[1,4,7,10-tetraaza-4,7,10tris(karboxymethyl) cyklododecyl]acetylamino}propyl)propyl]ethyl}karbamoyl)propoxy]fenyl}sulfonyl)amino]-3-({7-[(imidazol-2ylamino)methyl]-l-methyl-4-oxo(3-hydrochinolyl)}karbonylamino)propanové byla připravena způsobem, který je popsán v US patentové přihlášce č. 09/456,300 a byla následně rozpuštěna v pufru 0,1 M kyseliny askorbové (pH 7,35) pro získání koncentrace 100 pg/ml. Výsledný roztok byl okamžitě zbaven plynu ve vakuu po dobu dalších 1-2 minut. Do čisté uzavřené 5 ml nádobky byl přidán 1,0 ml 0,1 M kyseliny askorbové (sodná sůl) jako pufru (pH 7,35) obsahující 100 μς trifluoracetátu kyseliny (2S)-2-[({2,6Dimethyl-4-[3-(N-{2-[3-sulfo-2-(3-sulfo-2-{2-[1,4,7,10tetraaza-4,7,10-tris(karboxymethyl) cyklododecyl]acetylamino}propyl)propyl]ethyl}karbamoyl)propoxy]fenyl}sulfonyl)amino]-3-({7-[(imidazol-2ylamino)methyl]-l-methyl-4-oxo(3-hydrochinolyl)}karbonylamino)propanové. Roztok byl znovu zbaven plynu ve vakuu. Po přidání ~ 10 μΐ roztoku ^9OYC1₃ (20,5 mCi) v 0,05 N HCI byla reakční směs zahřívána za teploty 95 °C po dobu 5 minut. Po ochlazení na teplotu okolí byl vzorek výsledného roztoku zředěn padesátkrát solným roztokem obsahujícím gentisát sodný (10 mg/ml) a byl potom analyzován pomocí • ·

9 · • · · · · • · ···

HPLC (způsob 1, injektovaný objem = 5 μΐ) . RCP byla 99,3%.

Retenční doba byla 14,7 minut. TLC (Cis TLC s obrácenými fázemi) ukázala minimální (0,38%) množství nečistot představovaných koloidem [⁹⁰Y] a [⁹⁰Y] acetátem.

«· ·· ·· • · · ♦ · · • · · · ·

9 9 9 9 9

9 9 9 9 — ·· ·*«· ··

Výše uvedené jasně ukazuje, že trifluoracetát kyseliny ⁹⁰Y(2S)-2-[({2,6-Dimethyl-4-[3-(N-{2-[3-sulfo-2-(3-sulfo-2-{2[1,4,7,10-tetraaza-4,7,10tris(karboxymethyl)cyklododecyl]acetylamino}propyl)propyl]ethyl}karbamoyl)propoxy]fenyl}sulfonyl)amino]— 3—({7 — [(imidazol-2-ylamino)methyl]=l-methyl-4-oxo(3hydrochinolyl)}karbonylamino)propanové může být připraven s vysokým výtěžkem a radiochemickou čistotou použitím kyseliny askorbové jako pufrovacího činidla pro úpravu pH a jako slabého přenosového ligandu pro zabránění vytváření koloidu [⁹⁰Y] . Na základě těchto výsledků byl navržen experiment radioaktivního označování pro nalezení optimálních podmínek radioaktivního označování s použitím kyseliny askorbové jako pufřačního činidla pro úpravu pH, přenosového ligandu pro zabránění tvorby koloidu [⁹⁰Y] a jako stabilizátoru pro roztokovou stabilitu trifluoracetátu kyseliny . ⁹⁰Y-(2S)-2-[({2,6-Dimethyl-4-[3-(N-{2-[3-sulfo-2(3-sulfo-2-{2-[1,4,7,10-tetraaza-4,7,10-tris(karboxymethyl) cyklododecyl]acetylaminoJpropyl)propyl]ethyl}karbamoyl)propoxy]fenyl}sulfonyl)amino]—3—({7—[(imidazol-2ylamino)methyl]-l-methyl-4-oxo(3-hydrochinolyl) }karbonylamino)propanové. V návrhu experimentu byly uvažovány čtyři faktory, které zahrnovaly hodnotu pH (5, 6 a 7), dobu zahřívání (5 minut a 35 minut), úroveň kyseliny askorbové (20 mg a 100 mg) a teplotu (50 °C a 95 °C). Každá · 4 · 4 4

4 4 4 4 • 4 4 4 4 4 podmínka byla použita ve dvou nádobkách. Úroveň aktivity v každé nádobce byla ~ 10 mCi. Reakční směs z každé nádobce byla charakterizována pomocí HPLC a Cis TLC s obrácenými fázemi.

Na základě výsledků radioaktivní označování je zřejmé, že (1) množství kyseliny askorbové nemá významný účinek na RCP, pokud teplota zahřívání je 95 °C; (2) pH má malý účinek na RCP při pH - 5 - 7; (3) delší doba zahřívání dává mírně lepší RCP za teploty 95 °C; a (4) teplota zahřívání je nejvýznamnéjší faktor pro RCP.

Příklad 2

Příprava a roztoková stabilita trifluoracetátu kyseliny ⁹⁰Y-(2S)-2-[({2,6-dimethyl-4-[3-(N-{2-[3-sulfo-2-(3-sulfo2-{2-[l,4,7,10-tetraaza-4,7,10tris(karboxymethyl)cyklododecyl]acetylaminolpropyl)propyl]ethyl)karbamoyl)propoxy]fenyl}sulfonyl)amino]-3-({7-[(imidazol-2ylamino)methyl]-l-methyl-4-oxo(3-hydrochinolyl))karbonylamino)propanové (úroveň 100 mCi) použitím kyseliny askorbové (AA, 20 mg/ml nebo 0,1 M, pH = 5,0) jako pufračního činidla, přenosového ligandů a radiolytického stabilizátoru.

Trifluoracetát kyseliny (2S)-2-[({2,6-Dimethyl-4-[3-(N-(2[3-sulfo-2-(3-sulfo-2-{2-[1,4,7,10-tetraaza-4,7,10tris(karboxymethyl)cyklododecyl]acetylaminolpropyl)propyl]ethyllkarbamoyl)-propoxy]fenyl}sulfonyl)amino]-3• 0 • *'

0

0 0· ®9 0000 0· ({ 7 — [(imidazol-2-ylamino)methyl]-1-methyl-4-oxo(3hydrochinolyl))-karbonylamino)propanové byl připraven způsobem, který je popsán v US patentové přihlášce č. 09/456,300 a byl následně rozpuštěn v 0,1 M pufru tvořeného kyselinou askorbovou (pH 5,0) pro získání koncentrace 100 μ9/πι1. Výsledný roztok byl okamžitě zbaven plynu ve vakuu po dobu dalších 1-2 minut. Do čisté uzavřené 5 mí nádobky bylo přidáno 5,0 ml 0,1 M kyseliny askorbové jako pufru (pH 5,0) obsahujícího 500 μς trifluoracetátu kyseliny (2S)—2— [({2,6-dimethyl-4-[3—(N—{2—[3-sulfo-2-(3-sulfo-2-{2[1,4,7,10-tetraaza-4,7,10tris(karboxymethyl)cyklododecyl]acetylaminojpropyl) propyl]ethyl}karbamoyl)propoxy]fenyl}sulfonyl)amino]-3- ({7[(imidazol-2-ylamino)methyl]-l-methyl-4-oxo(3hydrochinolyl)}karbonylamino)propanové. Roztok byl znovu zbaven plynu ve vakuu. Po přidání ~ 75 μΐ ^9OYC1₃ roztoku (101,5 mCi) v 0,05 N HCl byla reakční směs zahřívána na teplotu 95 °C po dobu 30 minut. Po ochlazení na teplotu okolí byl vzorek výsledného roztoku zředěn 50-krát solným roztokem obsahující gentisát sodný (10 mg/ml) a byl potom analyzován pomocí HPLC (Způsob 1, injektovaný objem = 5 μΐ) . Výsledná směs byla potom uchovávána v boxu se suchým ledem (-78 °C) po dobu 5 dní. Vzorky byly analyzovány za t = 0 (RCP = 98,5%), 24 hodin (RCP = 98,4%), 68 hodin (RCP = 98,0%) a 120 hodin (RCP = 98,8%). Retenční doba byla 14,8 minut.

Tento experiment jasně dokazuje, že trifluoracetát kyseliny ⁹⁰ Y-(2S)-2-[({2,6-Dimethyl-4-[3-(N-{2-[3-sulfo-2-(3-sulfo* ·

Φ Φ Φ φ φ φ · φ φ φφφφ φφφ φ * φ

2-{2-[1,4,7,10-tetraaza-4,7,10tris(karboxymethyl)cyklododecyl]acetylamino}— propyl)propyl]ethyl}karbamoyl)propoxy]fenyl}sulfonyl)amino]-3-({7-[(imidazol-2ylamino)methyl]-1-methyl-4-oxo(3-hydrochinolyl)}karbonylamino)propanové může být snadno připraven s vysokou RCP (>98%) za následujících podmínek: 500 μρ trifluoracetátu kyseliny (2S)-2-[({2,6-DÍmethyl-4-[3-(N-{2[3-sulfo-2-(3-sulfo-2-{2-[1,4,7,10-tetraaza-4,7,10tris(karboxymethyl)cyklododecyl]acetylaminojpropyl)propyl]e thyl}karbamoyl)-propoxy]fenyl}sulfonyl)amino]-3-({7[(imidazol-2-ylamino)methyl]-l-methyl-4-oxo(3hydrochinolyl)}-karbonylamino)propanové s 100 mCi ⁹⁰Y v 5 ml roztoku obsahujícího 100 mg kyseliny askorbové, pH=5,0, zahřívání za teploty 95 °C po dobu 30 minut a tato sloučenina zůstává stabilní po alespoň 5 dní (RCP > 96%) . Kyselina askorbová může být použita jako pufračni činidlo, přenosový ligand a radiolytický stabilizátor pro rutinní přípravu a stabilizaci biomolekul označených ⁹⁰Y.

Příklad 3

Příprava a roztoková stabilita trifluoracetátu kyseliny ⁱⁿIn- (2S) -2 - [({2,6-dimethyl-4-[3-(N—{2—[3-sulfo-2-(3-sulfo2-{2-[l,4,7,10-tetraaza-4,7,10tris(karboxymethyl)cyklododecyl]acetylamino}propyl)propyl]ethyl}karbamoyl)propoxy]fenyl}sulfonyl)amino]-3-({7—[(imidazol-2ylamino)methyl]-l-methyl-4-oxo(3-hydrochinolyl) }karbonylamino)propanové (2,8 mCi) použitím kyseliny • ·

4» fcfc fc « » · · fc fcfc • 9 9 9 • · fcfcfcfc • fcfc fc* · askorbové (AA, 20 mg/ml nebo 0,1 M) jako pufračního činidla, přenosového ligandu a radiolytického stabilizátoru.

Trifluoracetát kyseliny (2S)-2-[({2,6-dimethyl-4-[3-(N-{2[3-sulf0-2-(3-sulfo-2-{2-[1,4,7,10-tetraaza-4,7,10tris(karboxymethyl)cyklododecyl]acetylamino}propyl)propyl]ethyl}karbamoyl)-propoxy]fenyl}sulfonyl)amino]-3-({7 — [(imidazol-2-ylamino)methyl]-l-methyl-4-oxo(3hydrochínolyl)}-karbonylamino)propanové. byl připraven způsobem, který je popsán v US patentové přihlášce č. 09/456,300 a byl následně rozpuštěn v 0,1 M kyseliny askorbové jako pufru (pH 6,0) pro získání koncentrace 100 pg/ml. Výsledný roztok byl okamžitě zbavován plynu ve vakuu po dobu dalších 1-2 minut. Do čisté uzavřené 5 ml nádobky bylo přidáno 2,0 ml 0,1 M kyseliny askorbové jako pufru (pH 6,0) obsahujícího 150 pg trifluoracetát kyseliny (2S)-2[({2,6-Dimethyl-4-[3-(N-{2-[3-sulfo-2-(3-sulfo-2-{2[1,4,7,10-tetraaza-4,7,10-tris(karboxymethyl) cyklododecyl]acetylamino)propyl)propyl]ethyl}karbamoyl)propoxy]fenyl}sulfonyl)amino]-3-({7-[(imidazol-2ylamno)methyl]-l-methyl-4-oxo(3-hydrochinolyl)}karbonylamino)propanové. Roztok byl znovu zbaven plynu ve vakuu. Po přidání ~ 7 μΐ roztoku ^ulInCl3 (2,8 mCi) v 0,05 N HCI byla reakční směs zahřívána na teplotu 100 °C po dobu 5 minut. Po ochlazení na teplotu okolí byl vzorek výslednOho roztoku potom analyzován pomocí HPLC (Způsob 3, injektovaný objem = 10 μΐ) . Výsledná směs byla potom uchovávána za teploty okolí po dobu 24 hodin. Vzorky byly analyzovány v • 4 • · 4 4 4

4 4 4 4 4 — - 4 4 4 4 4

Ό -> «4 4444 4« čase t = O (RCP = 98,2%) a 24 hodin (RCP = 97,6%). Retenční doba byla 11,7 minut.

To jasně dokazuje, že trifluoracetát kyseliny ^11:LIn-(2S)-2[({2,6-Dimethyl-4-[3-(N-{2-[3-sulfo-2-(3-sulfo-2-{2[1,4,7,10-tetraaza-4,7,10-tris(karboxymethyl) cyklododecyl]acetylaminoJpropyl)propyl]ethyl}karbamoyl)propoxy]fenyl}sulfonyl)amino]-3-({7-[(imidazol-2ylamino)methyl]-l-methyl-4-oxo(3-hydrochinolyl)}karbonylamino)propanové může být připraven s vysokým výtěžkem použitím kyseliny askorbové jako pufračního činidla, přenosového ligandu a radiolytického stabilizátoru. Trifluoracetát kyseliny ⁿⁱIn-(2S)-2-[({2,6Dimethyl-4-[3-(N-{2-[3-sulfo-2-(3-sulfo-2-{2-[1,4,7,10tetraaza-4,7,10-tris(karboxymethyl) cyklododecyl]acetylamino[propyl)propyl]ethyl}karbamoyl) propoxy]fenyl}sulfonyl)amino]-3-({7-[(imidazol-2ylamino)methyl]-l-methyl-4-oxo(3-hydrochinolyl)}karbonylamino)propanové zůstává stabilní v roztoku po dobu alespoň 24 hodin. Kyselina askorbová může být použita jako pufrační činidlo, přenosový ligand a radiolytický stabilizátor pro rutinní přípravu a stabilizaci biomolekul označených ¹¹¹In.

Příklad 4

Příprava a roztoková stabilita konjugátu ¹⁷⁷Lu-DOTA/

Bis(trifluoracetát) kyseliny (2S)—2—{[{4 — {3—[N—(2—{2—[(4S) —

4-(N-(1-[N-(2-{4-[4-({ [(1S)-l-Karboxy-2-({7 —[(imidazo1-2ylamino)methyl]-l-methyl-4-oxo(3-hydrochinolyl)}ΊΟ

t 9 Φ ··· ΦΦΦΦ »· Φ Φ Φ Φ Φ ΦΦ ΦΦΦΦΦ

ΦΦ ΦΦΦΦ * Φ ΦΦΦ ♦ · karbonylamino)ethyl]amino}sulfonyl)-3,5dimethylfenoxy]butanoylamino}ethyl)karbamoyl]-2sulfoethyl)karbamoyl)-4-aminobutanoylamino]-3sulfopropyl]ethyl)karbamoyl]propoxy]-2, 6dimethylfenyl)sulfonyl]amino}-3-({7— [(imidazol-2ylamino)methyl]-l-methyl-4-oxo(3-hydrochinolyl)}karbonylamino)propanové použitím kyseliny askorbové (AA, 20 mg/ml nebo 0,1 M) jako pufračního činidla, přenosového ligandu a radiolytického stabilizátoru.

Do čisté uzavřené 5 ml nádobky bylo přidáno 2,0 ml 0,1 M kyseliny askorbové jako pufru (pH 6,0) obsahujícího 137 μρ konjugátu DOTA/ (2S)-2-{[(4-{3-[N-(2-{2-[(4S)-4-(N-{1-[N-(2{4—[4—({[(IS)-l-Karboxy-2-({7-[(imidazol-2-ylamino)methyl]l-methyl-4-oxo(3-hydrochinolyl)}karbonylamino)ethyl]amino]sulfonyl)-3,5dimethylfenoxy]butanoylamino}ethyl)karbamoyl]-2sulfoethyl}karbamoyl)-4-aminobutanoylamino]-3sulfopropyl)ethyl)karbamoyl]propoxy]-2,6dimethylfenyl)sulfonyl]amino}-3-({7-[(imidazol-2ylamino)methyl]-l-methyl-4-oxo(3-hydrochinolyl)}karbonylamino)propanové, bis (trifluoracetát) , který byl připraven způsobem, který je popsán v US patentové přihlášce č. 09/456,300. Roztok byl znovu zbaven plynu ve vakuu. Po přidání ~ 6 μΐ roztoku ¹⁷⁷LuCl3 (~ 7 mCi) v 0,05 N HCl byla reakční směs zahřívána na teplotu 95 °C po dobu 45 minut. Po ochlazení na teplotu okolí byl vzorek výsledného roztoku analyzován pomocí HPLC (Způsob 2, injektovaný objem = 2 μΐ) a Cis TLC s obrácenými fázemi. Radiochemická čistota byla 94,9% v 0 hodin a 95% za 24 hodin po označení. TLC ukázalo minimální množství nečistot představovaných koloidem [¹⁷⁷Lu] a [¹⁷⁷Lu] acetátem na počátku (-1,2% pomocí TLC) .

Je zřejmé, že konjugát ¹⁷⁷Lu-DOTA/(2S)-2-{[(4-{3-[N-(2-{2[ (4S)-4-(N-{l-[N-(2-{4-[4-({[(1S)-l-karboxy-2-({7[(imidazol-2-ylamino)methyl]-1-methyl-4-oxo(3hydrochinolyl)}karbonylamino)ethyl]amino}sulfonyl)-3,5dimethylfenoxy]butanoylamino}ethyl)karbamoyl]-2sulfoethyl}karbamoyl)-4-aminobutanoylamino]-3sulfopropyl}ethyl)karbamoyl]propoxy}-2,6dimethylfenyl)sulfonyl]amino}—3— ({7—[(imidazol-2ylamíno)methyl]-l-methyl-4-oxo(3-hydrochinolyl)}karbonylamino)propanová kyselina, Bis(trífluoracetát), může být připraven s vysokým výtěžkem použitím kyseliny askorbové jako pufračního činidla, přenosového ligandu a radiolytického stabilizátoru. Konjugát ¹⁷⁷Lu-DOTA/(2S)-2{[(4-{3-[N-(2-{2-[(4S)-4-(N-{1-[N-(2-{4-[4-({[(1S)-1Karboxy-2-({7-[(imidazol-2-ylamino)methyl]-l-methyl-4oxo(3-hydrochinolyl)}karbonylamino)ethyl]amino}sulfonyl)3,5-dimethylfenoxy]butanoylamino}ethyl)karbamoyl]-2sulfoethyl}karbamoyl)-4-aminobutanoylamino] -3sulfopropyljethyl)karbamoyl]propoxy]-2,6dimethylfenyl)sulfonyl]amino}-3-({7-[(imidazol-2ylamino)methyl]-l-methyl-4-oxo(3-hydrochinolyl)}karbonylamino)propanová kyselina, bis(trífluoracetát), zůstává stabilní v roztoku po dobu alespoň 24 hodin.

Kyselina askorbové může být použita jako pufrační činidlo, ·· ·»·· přenosový ligand a radiolytický stabilizátor pro rutinní přípravu a stabilizaci biomolekul označených pomocí ¹⁷⁷Lu.

Claims

1. Radiofarmaceutická kompozice, vyznačující se tím, že obsahuje konjugát radioaktivně označeného chelátoru a biomolekuly obecného vzorce M-Ch-Ln-(BM)_m; a dané množství sloučeniny obecného vzorce (I):

(I) nebo její farmaceuticky přijatelné soli, kde

X je 0, NR¹, nebo CHR¹;

Y je 0 nebo S;

Z je hydroxyl nebo atom halogenu;

R¹ je zvolen substituovaný substituovaný substituovaný skupinami R²; a ze souboru, zahrnujícího: (C3.-C10) alkyl

0-5 skupinami R², (C3-C10) cykloalkyl

0-5 skupinami R², (C₂-Ci₀) alkenyl

0-5 skupinami R² a aryl substituovaný 0-5 • · • ·

R² je v každém svém výskytu zvolen nezávisle ze souboru zahrnujícího: NH₂, OH, CO₃H, C(=O)NH₂, NHC(=NH)NH₂, PO₃H₂ a

SO₃H;

kde zvolené množství sloučeniny obecného vzorce (I) je účinné pro: (1) stabilizaci konjugátu radioaktivně označeného chelátoru a biomolekuly obecného vzorce M-Ch-Ln(BM)_m proti degradaci indukované radiací a pro alespoň jeden z následujících dvou účinků (2) úpravu pH radiofarmaceutické kompozice a (3) zabránění vytváření koloidu radioaktivního kovu.

2. Radiofarmaceutické kompozice podle nároku 1, vyznačující se tím, že množství je účinné pro: (1) stabilizaci radiofarmaceutické látky proti degradaci indukované radiací a (2) úpravu pH radiofarmaceutické látky.

3. Radiofarmaceutické kompozice podle nároku 1, vyznačující se tím, že množství je účinné pro: (1) stabilizaci radiofarmaceutické látky proti degradaci indukované radiací a (2) zabránění vytváření koloidu radioaktivního kovu.

4. Radiofarmaceutické kompozice podle nároku 1, vyznačující se tím, že množství je účinné pro: (1) stabilizaci radiofarmaceutické látky proti degradaci indukované radiací, (2) úpravu pH radiofarmaceutické látky a (3) zabránění vytváření koloidu radioaktivního kovu.

• ·

5. Radiofarmaceutická kompozice podle nároku 1, vyzná čuj í cí se tím, že X je 0. 6. Radiofarmaceutická kompozice podle nároku 1, vyznáčující se tím, že Y je 0. 7. Radiofarmaceutická kompozice podle nároku 1, vyznáčující se tím, že Z je hydroxyl. 8. Radiofarmaceutická kompozice podle nároku 1, vyznačující se tím, že m je od 1 do přibližně 5. 9. Radiofarmaceutická kompozice podle nároku i, vyznačující se tím, že m je 1 nebo 2. 10. Radiofarmaceutická kompozice podle nároku . 1, vyznačující se tím, že m j e 1. 11. Radiofarmaceutická kompozice podle nároku 1,

vyznačující se tím, že m je od 1 do přibližně 5; X je 0; a Y je 0.

12. Radiofarmaceutická kompozice podle nároku 1, vyznačující se tím, že m je 1 nebo 2; X je 0; Y je O; a Z je hydroxyl.

13. Radiofarmaceutická kompozice podle nároku 1, vyznačující se tím, že m je 1; X je 0; Y je 0; a Z je hydroxyl.

14. Radiofarmaceutická kompozice podle nároku 1, vyznačující se tím, že koncentrace sloučeniny obecného vzorce (I) je od přibližně 2 mg/ml do přibližně 200 mg/ml.

15. Radiofarmaceutická kompozice podle nároku 1, vyznačující se tím, že radioisotop kovu je přítomen v množství od přibližně 10 mCi do přibližně 2000 mCi.

16. Radiofarmaceutická kompozice podle nároku 1, vyznačující se tím, že radioisotop kovu je přítomen v koncentraci větší než přibližné 5 mCi/ml.

17. Radiofarmaceutická kompozice podle nároku 1, vyznačující se tím, že konjugát radioaktivně označeného chelátoru a biomolekuly obecného vzorce M-Ch-Ln-(BM)_m je diagnostická radiofarmaceutická látka.

18. Radiofarmaceutická kompozice podle nároku 1, vyznačující se tím, že the konjugát radioaktivně.označeného chelátoru a biomolekuly obecného vzorce M-Ch-Ln-(BM)_m je terapeutická radiofarmaceutická látka.

19. Radiofarmaceutická kompozice podle nároku 1, vyznačující se tím, že biomolekula je protilátka.

20. Radiofarmaceutická kompozice podle nároku 1, vyznačující se tím, že the biomolekula je fragment protilátky.

21. Radiofarmaceutická kompozice podle nároku 1, vyznačující se tím, že biomolekula je peptid.

22. Radiofarmaceutická kompozice podle nároku 1, vyznačující se tím, že biomolekula je peptidomimetikum.

23. Radiofarmaceutická kompozice podle nároku 1, vyznačující se tím, že biomolekula je nepeptidová.

24. Radiofarmaceutická kompozice podle nároku 1, vyznačující se tím, že biomolekula je antagonista cyklického Ilb/IIIa receptoru; RGD obsahující peptid; antagonista receptoru fibrinogenu; ligand Ilb/IIIa receptoru; ligand polymeračního místa fibrinu; lamininový derivát; ligand fibrinogenu; trombinový ligand; oligopeptid odpovídající lila proteinu; peptid na bázi hirudinu; ligand Ilb/IIIa receptoru; trombický, krevní destičky vázající nebo aterosklerotický plak vázající peptid; peptid vázající fibrin; peptid na bázi hirudinu; protein vázající fibrin; aguaninový derivát, který se váže k Ilb/IIIa receptoru; tyrosinový derivát; peptid vázající leukocyty; chemotaktický peptid; leukostímulační činidlo; antagonista LTB4; analog somatostatinu; peptid vázající selektin; biologicky funkční oblast; destičkový faktor 4 nebo růstový faktor; sloučenina, která se váže k receptoru, který je exprimován nebo se nadměrně vyskytuje v angiogenní nádorové vaskulatuře; peptid, polypeptid nebo peptidomimetikum, které se váže s vysokou afinitou k receptorům VEGF, receptorům Flk-1/KDR, Flt-1 nebo neuropilinu-1; peptid, polypeptid nebo peptidomimetikum, které se váže k α_νβ₃, • · · • · · · • · ·· ·ί • · · ·· · (Χνβδζ α,₅βι, <χ₄βΐΓ αιβι nebo α₂β2/ sloučenina, která interaguje s receptorovými tyrosin kinázami; protein, protilátka, fragment protilátky, peptid, polypeptid nebo peptidomimetikum, které se váže k receptorům nebo vazebným místům v tkání, orgánu, enzymu nebo tekutině; β-amyloidový protein, o kterém bylo dokázáno, že se akumuluje u pacientů s Alzheimerovou nemocí; peptid odvozený od atrialálního naturetického faktoru, který se váže k receptorům myokardu nebo ledvin; antimyosinová protilátka, která se váže k oblastem tkáně postižené infarktem; nebo nitroimidazolový derivát, který se lokalizuje v hypoxických oblastech in v i v o.

25. Radiofarmaceutické kompozice podle nároku 1, vyznačující se tím, že chelátor je cyklický nebo acyklický polyaminokarboxylát, diamindithiol, triamidmonothiol, monoaminmonoamiddithiol, monoamindiamidmonothiol, diamindioxim nebo hydrazin.

26. Radiofarmaceutické kompozice podle nároku 1, vyznačující se tím, že chelátor je tetradentát s donorovými atoms zvolenými ze souboru, zahrnujícího atomy dusíku, kyslíku a síry.

27. Radiofarmaceutické kompozice podle nároku 1, vyznačující se tím, že chelátor je kyselina diethylentriaminpentaoctová (DTPA); kyselina 1,4,7,10tetraazacyklododekan-1,4,7,10-tetraoctová (DOTA); kyselina

1,4,8,11-tetraazacyklotetradekan-l,4,8,11-tetraoctová • » · 4 • · 4

Ι··· ·· (TETA); kyselina 1,4,7,10-tetraazacyklododekan-l,4,7trioctová (D03A); kyselina 2-benzyl-l,4, 7,10tetraazacyklododekan-l ,4,7,10-tetraoctová (2-Bz-DOTA); kyselina alfa-(2-fenethyl)-1,4,7,10-tetraazacyklododekan-lacet-4,7,10-tris(methyloctová) ; kyselina 2-benzylcyklohexyldiethylentriaminpentaoctová; kyselina 2-benzyl-6methyl-diethylentriaminpentaoctová; nebo 6,6bis(Ν,Ν,N,N-tetra(karboxymethyl)aminomethyl)-4' -(3-amino4-methoxyfenyl)-2,2':6',2-terpyridin.

28. Radiofarmaceutická kompozice podle nároku 1, vyznačující se tím, že radioisotop kovu je ¹⁷⁷Lu, ¹⁴⁹Pm, ¹⁵³Sm, ¹⁶⁶Ho, ⁹⁰Y, ⁱⁿIn, ⁶⁷Ga, ^S8Ga, ⁸⁹Zr,' ^99mTc, ^117mSn, ²⁰³Pb, ¹⁷⁷Lu, ⁴⁷Sc, ¹⁰⁹Pd, ¹⁰⁵Rh, ¹⁸⁶Re, ¹⁸⁸Re, ⁶⁰Cu, ⁶²Cu, ⁶⁴Cu, ⁶⁷Cu, ⁹⁷Ru nebo ²¹²Bi.

29. Radiofarmaceutická kompozice podle nároku 1, vyznačující se tím, že radioisotop kovu je ^99mTc, ^117mSn, ^nlln, ²⁰³Pb, ⁶⁷Ga, ⁶⁸Ga, ⁸⁹Zr, ⁹⁰Y, ¹⁷⁷Lu, ¹⁴⁹Pm, ¹⁵³Sm, ¹⁶⁶Ho, ⁴⁷Sc, ¹⁰⁹Pd, ¹⁰⁵Rh, ¹⁸⁶Re, ¹⁸⁸Re, ⁶⁰Cu, ⁶²Cu, ⁶⁴Cu nebo ⁶⁷Cu.

30. Radiofarmaceutická kompozice podle nároku 1, vyznačující se tím, že radioisotop kovu je ^11:LIn, ⁹⁰Y nebo ¹⁷⁷Lu.

31. Radiofarmaceutická kompozice, vyznačující se tím, že obsahuje konjugát radioaktivně označeného chelátoru a biomolekuly obecného vzorce M-Ch-Ln-(BM)_m; a sloučeninu obecného vzorce (I):

• · • · ·· ·· • · 9 • 9 ·« ·· • · · • · · · · • · · · · · • · · · · ·· ···· ·· (I) nebo její farmaceuticky přijatelnou sůl;

kde

M je radioisotop kovu;

Ch je chelátor kovu;

Ln je případná vazebná skupina;

BM je biomolekula;

m je od 1 do přibližně 10;

X je O, NR¹, nebo CHR¹;

Y je O nebo S;

Z je hydroxyl nebo atom halogenu;

4 4 · 4 4 · * • ·· 4 4 444

4·< 44 4

4 4 4 4 4 4 4

4 4 4 4 4 4

44 4444 4 · 444 ze souboru, zahrnujícího: (Ci-Cio) alkyl

0-5 skupinami R², (C3-C10) cykloalkyl

0-5 skupinami R², (C₂-Ci₀) alkenyl

0-5 skupinami R² a aryl substituovaný 0-5

4 4 4444

4 4 4

44 ·

R¹ je zvolen substituovaný substituovaný substituovaný skupinami R²;

s podmínkou, že radiofarmaceutická kompozice neobsahuje dodatečné pufrační činidlo nebo dodatečné chelační činidlo.

32. Způsob pufrování radiofarmaceutické látky, vyznačující se tím, že se radiofarmaceutická látka uvede do kontaktu s množstvím sloučeniny obecného vzorce (I) :

(I) nebo její farmaceuticky přijatelné soli, kde

X je O, NR¹, nebo CHR¹;

·» ·· · · · · · · • ·· ·

Y je O nebo S;

Z je hydroxyl nebo atom halogenu;

R¹ je zvolen substituovaný substituovaný substituovaný skupinami R²;

ze souboru, zahrnujícího: (C1-C10) alkyl

0-5 skupinami R², (C3-C10) cykloalkyl

0-5 skupinami R², (C₂-Ci₀) alkenyl

0-5 skupinami R² a aryl substituovaný 0-5

kde množství je účinné pro úpravu pH radiofarmaceutické látky.

33. Způsob podle radiofarmaceutické označeného chelátoru (BM)_m; kde nároku 32, vyznačující se tíxa, že látka je konjugát radioaktivně a biomolekuly obecného vzorce M-Ch-LnM je radioisotop kovu;

Ch je chelátor kovu;

Ln je případná vazebná skupina;

BM je biomolekula; a

O · • · · ra je od 1 do přibližně 10.

34. Způsob podle nároku 32, vyznačující se tím, že pufrační činidlo upravuje pH radiofarmaceutické látky během alespoň jedné z následujících operací: příprava, distribuce, skladování a doprava radiofarmaceutické látky.

35. Způsob chelace radiofarmaceutické látky, vyznačující se tím, že se radiofarmaceutické látka uvede do kontaktu s množstvím sloučeniny obecného vzorce (I) :

(I) nebo její farmaceuticky přijatelné soli, kde

X je 0, NR¹, nebo CHR¹;

Y je 0 nebo S;

Z je hydroxyl nebo atom halogenu;

ze souboru, zahrnujícího: (C1-C10) alkyl

0-5 skupinami R², (C3-C10) cykloalkyl

0-5 skupinami R², (C2-C10) alkenyl

0-5 skupinami R² a aryl substituovaný 0-5

R¹ je zvolen substituovaný substituovaný substituovaný skupinami R²;

kde množství je účinné pro zabránění vytváření koloidu radioaktivního kovu.

36. Způsob podle nároku 35, vyznačující se tím, že radiofarmaceutická látka je konjugát radioaktivně označeného chelátoru a biomolekuly obecného vzorce M-Ch-Ln(BM)_m; kde

M je radioisotop kovu; ^Λ

Ch je chelátor kovu;

Ln je případná vazebná skupina;

BM je biomolekula; a m je od 1 do přibližně 10.

37. Způsob podle nároku 35, vyznačující se tím, že chelační činidlo zabraňuje vytváření koloidu radioaktivního kovu

0 0

0 0 0

0 00 0 fl • · během alespoň jedné z následujících operací: příprava, distribuce, skladování a doprava radiofarmaceutické látky.

38. Způsob stabilizace radiofarmaceutické látky proti degradaci indukované radiací a alespoň jednoho z následujícího (1) úprava pH radiofarmaceutické látky a (2) zabránění vytváření koloidu . radioaktivního kovu; vyznačující se tím, že se radiofarmaceutická látka uvede do kontaktu s množstvím sloučeniny obecného vzorce (I):

(I) nebo její farmaceuticky přijatelné soli, kde

X je 0, NR¹, nebo CHR¹;

Y je 0 nebo S;

Z je hydroxyl nebo atom halogenu;

R¹ je zvolen ze souboru, zahrnujícího: (Ci-Cio) alkyl substituovaný 0-5 skupinami R², (C₃-C₁₀) cykloalkyl substituovaný 0-5 skupinami R², (C₂-Ci₀) alkenyl • 9 • · · • ···· • 9 substituovaný 0-5 skupinami R² a aryl substituovaný 0-5 skupinami R²;

kde množství je účinné pro: (1) stabilizaci radiofarmaceutické látky proti degradaci indukované radiací a pro alespoň jedno z následujícího (2) úprava pH radiofarmaceutické látky a (3) zabránění vytváření koloidu radioaktivního kovu.

39. Způsob podle nároku 38, vyznačující se tím, že množství je účinné pro: (1) stabilizaci radiofarmaceutické látky proti degradaci indukované radiací a (2) úpravu pH radiofarmaceutické látky.

40. Způsob podle nároku 38, vyznačující se tím, že množství je účinné pro: (1) stabilizaci radiofarmaceutické látky proti degradaci indukované radiací a (2) zabránění vytváření koloidu radioaktivního kovu.

41. Způsob podle nároku 38, vyznačující se tím, že množství je účinné pro: (1) stabilizaci radiofarmaceutické látky proti degradaci indukované radiací, (2) úpravu pH radiofarmaceutické látky a (3) zabránění vytváření koloidu radioaktivního kovu.

42. Způsob podle nároku 38, vyznačující se tím, že radiofarmaceutická látka je konjugát radioaktivně označeného chelátoru a biomolekuly obecného vzorce M-Ch-Ln(BM)_m, kde

M je radioisotop kovu;

Ch je chelátor kovu;

Ln je případná vazebná skupina;

BM je biomolekula; a m je od 1 do přibližně 10.

43. Způsob podle nároku 38, vyznačující se tím, že množství je účinné pro: stabilizaci radiofarmaceutické látky proti degradaci indukované radiací a pro alespoň jedno z následujícího (2) úprava pH radiofarmaceutické látky a (3) zabránění vytváření koloidu radioaktivního kovu; během alespoň jedné z následujících operací: příprava, distribuce, skladování a doprava radiofarmaceutické látky.

44. Způsob přípravy stabilní radiofarmaceutické kompozice, vyznačující se tím, že se uvede do kontaktu konjugát radioaktivně označeného chelátoru a biomolekuly obecného vzorce M-Ch-Ln-(BM)_m; a množství sloučeniny obecného vzorce (I) :

nebo její farmaceuticky přijatelné soli, kde

X je O, NR¹, nebo CHR¹;

Y je O nebo S;

Z je hydroxyl nebo atom halogenu;

0-5 skupinami R², (C₃-Ci₀) cykloalkyl

0-5 skupinami R², (C₂-Ci₀) alkenyl

0-5 skupinami R² a aryl substituovaný 0-5

• 4

4 4 4

- 89 - ‘ί · kde množství sloučeniny obecného vzorce (I) je účinné pro: (1) stabilizaci konjugátu radioaktivně označeného chelátoru a biomolekuly obecného vzorce M-Ch-Ln-(BM)_m proti degradaci indukované radiací a pro alespoň jedno z následujícího (2) úprava pH radiofarmaceutické kompozice a (3) zabránění vytváření koloidu radioaktivního kovu.

45. Souprava, vyznačující se tím, že obsahuje uzavřenou nádobku obsahující obsahující předem určené množstí konjugátu radioaktivně označeného chelátoru a biomolekuly obecného vzorce M-Ch-Ln-(BM)_m a množství sloučeniny obecného vzorce (I):

(I) nebo její farmaceuticky přijatelné soli, kde

M je radioisotop kovu;

Ch je chelátor kovu;

• ·

Ln je případná vazebná skupina;

BM je biomolekula;

m je od 1 do přibližně 10;

X je zvolen ze souboru, zahrnujícího O, NR¹ a CHR¹;

Y je O nebo S;

Z je hydroxyl nebo atom halogenu;

R¹ je zvolen substituovaný substituovaný substituovaný skupinami R²; a ze souboru, zahrnujícího: (Ci-Cio) alkyl

0-5 skupinami R², (C3-C10) cykloalkyl

0-5 skupinami R², (C₂-Cio) alkenyl

0-5 skupinami R a aryl substituovaný 0-5

kde množství je účinné pro: (1) stabilizaci konjugátu radioaktivně označeného chelátoru a biomolekuly obecného vzorce M-Ch-Ln-(BM)_m proti degradaci indukované radiací a pro alespoň jedno z následujícího (2) úprava pH radiofarmaceutické látky a (3) zabránění vytváření koloidu radioaktivního kovu.

• 0

0 0 • · • 00 • ·· ·

0 · 0 0 0·

46. Souprava vyznačující se tím, že obsahuje (a) první nádobku obsahující předem určené množství konjugátu radioaktivně označeného chelátoru a biomolekuly obecného vzorce M-Ch-Ln-(BM)_m; a množství sloučeniny obecného vzorce (I) :

•0 ···· (I) nebo její farmaceuticky přijatelné soli, kde

M je radioisotop kovu;

Ch je chelátor kovu;

Ln je případná vazebná skupina;

BM je biomolekula;

m je od 1 do přibližně 10;

X je zvolen ze souboru, zahrnujícího O, NR¹ a CHR¹;

• · ·· ·· ·· • · · · · • · · · · • · · · · · • · · · · ·· · · · · · ·

Y je O nebo S;

Z je hydroxyl nebo atom halogenu;

0-5 skupinami R², (C3-C10) cykloalkyl

0-5 skupinami R², (C₂-C₁₀) alkenyl

0-5 skupinami R² a aryl substituovaný 0-5

kde množství je účinné pro: (1) stabilizaci radiofarmaceutické látky proti degradaci indukované radiací a pro alespoň jedno z následujícího (2) úprava pH radiofarmaceutická látky a (3) zabránění vytváření koloidu radioaktivního kovu; a (b) druhou nádobku obsahující farmaceuticky přijatelný nosič nebo ředidlo.