CZ20031749A3 - Médium pro záznam dat, zařízení pro záznam dat a způsob záznamu dat - Google Patents

Description

Oblast techniky

Vynález se týká obecně záznamového média pro čtení a zápis dat a týká se zejména média pro záznam dat vhodného pro záznam multimediálních dat, obsahujícího data v různých formátech, včetně video dat, nepohyblivých obrazových dat a audio dat. Vynález se také týká zařízení a způsobu pro záznam informací na toto médium pro záznam dat nebo na reprodukování zaznamenaných informací.

Dosavadní stav techniky

Navíc k zaznamenávání a ukládání počítačových dat se dnes jako záznamové médium pro filmy a jiné video informace, fotografie a jiné klidové obrazy a audio data (uváděná zde jako multimediální nebo AV data) používají také optická disková média « určená jen ke čtení dat, jako jsou DVD-ROM (Digital Versatile

Disc-ROM). Také jsou k dostání DVD-RAM disky, což je pomocí * změny fáze náhodně zapisovatelné optické diskové médium, s kapacitou několika gigabajtů.

j Široké používání norem MPEG, zejména MPEG-2, tj. skupiny ,1%, mezinárodních kódovacích norem pro digitální AV data, způsobilo, že se DVD-RAM média dobře hodí jako záznamové a přehrávací médium pro použití v AV oblasti., jakož i pro ukládání počítačových dat. Konkrétněji řečeno se předpokládá, že DVD-RAM disky nahradí běžnou magnetickou pásku jako médium používané pro záznam a přehrávání AV dat.

0 0 0 0 0	• · β	0 0 0 0 0 0
0	•	0 0 0	0 0 0
• ·	•	0 0 0	0 0 0 0
• ·	• · 0	• 0 0 0 0	0 0 0 0

(Předmětem zvláštního AV data zaznamenávána chování, které značně zařízení používajícího média.

zájmu do budoucna je i to, jak mohou být tak, aby zabezpečovala nové funkce a překonávají chování konvenčního AV nová vysokokapacitní optická disková

Největší výhoda používání diskového média je podstatné zlepšení chování co do náhodného přístupu k datům ve srovnání s magnetickou páskou. Je sice možné náhodně přistupovat k

V magnetické pásce, ale trvá to řádově několik minut než se páska 7 » převine. Trvá to o několik řádů déle než je vyhledávací čas (několik ms) u optických diskových médií. Pro většinu praktických účelů proto páska není vhodná jako záznamové médium s náhodným přístupem. Další výhodou chování z hlediska náhodného přístupu u optických diskových médií je, že je u optických disků možný distribuovaný záznam AV dat, který není možný u konvenční pásky.

Obr. 1 je blokové schéma DVD rekordéru (DVD mechaniky) . Jak je to patrné z obr. 1, tato DVD mechanika má optický snímač 11 pro čtení dat z DVD-RAM disku £0, ECC (error correcting code, t j. kód pro korekci chyb) procesor 12 a jednu stopovou vyrovnávací paměť 13, spínač 14 k směrování vstupu a výstupu ze stopové vyrovnávací paměti £3, kodér 15 a dekodér 16.

Jak je to znázorněno na obr. 1, data se zaznamenávají na DVDRAM disk 10 v sektorových jednotkách (1 sektor = 2 KB) . Navíc tvoří 16 sektorů jeden ECC blok pro zpracování korekce chyb ECC procesorem 12.

Stopová vyrovnávací paměť 13 se používá pro záznam AV dat měnitelnou bitovou rychlostí tak, aby se AV data zaznamenávala účinněji na DVD-RAM disk 10. Konkrétněji řečeno, zatímco je rychlost čtení (Va) z DVD-RAM disku 10 pevná bitová rychlost, AV data mají variabilní bitovou rychlost (Vb) určovanou primárně složitostí datového obsahu (obrazy v případě videa). Stopová vyrovnávací paměť 13 se používá k absorbování rozdílu mezi Va a Vb. Stopová vyrovnávací paměť 13 se také používá účinněji ke kontinuální dodávce AV dat do dekodéru 16 když jsou AV data umístěna nesouvisle na DVD-RAM disku 10. Stopová vyrovnávací paměť 13 se také používá k záznamu AV dat posílaných z kodéru 15 do DVD-RAM disku 10.

Systém UDF (Universal Disc Formát, tj. uneversální diskový formát) souborů se používá u DVD-RAM disků, aby se dala účinněji využívat vysokokapacitní záznamová média typu DVD-RAM a umožnil se přístup k obsahu disku v osobním počítači. Systém UDF souborů je popsán podrobně v normě pro univerzální diskový formát.

Dále se popisuje běžný AV systém. Obr. 2 znázorňuje typické konvenční AV zařízení, typy médií a datové formáty. Například, aby bylo možno zobrazit obsah videopásky, vloží normálně uživatel videokazetu do videorekordéru (VCR) a sleduje ji na televizním přijímači. K poslechu hudby může uživatel vložit CD do CD přehrávače nebo kombinovaného CD přehrávače s radiovým přijímačem a přehrávačem kazet a k poslechu používat reproduktory nebo sluchátka. Jinými slovy konvenční AV zařízení používá různá média pro různé obsahové formáty (video a audio). Znamená to, že uživatel musí stále měnit média nebo AV zařízení podle požadovaného typu nebo obsahu a to je nepohodlné.

Pokrok v digitálních technologiích také vedl k rychlému přijetí DVD videodisků k distribuci sbaleného softwaru a digitálně vysílajících satelitů k vysílání programů. Obojí bylo

	• · · β 9 9 9 9 9 9 9 9 9 99 999 999	9 9 9 9 9999 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9
- 4 -
umožněno díky revoluci v digitální přijetím MPEG normy.	technologii a	zejména
Obr. 3 znázorňuje datový tok typu videodisky a digitální vysílání.	MPEG používaný	pro DVD
Jak je to znázorněno na obr. 3,	norma MPEG	definuje

hierarchickou strukturu. Čeho je zde nutno si povšimnout je to, že datový tok vrstvy systému MPEG, který se nakonec používá aplikací je odlišný pro paketová média, jako jsou DVD videodisky a pro komunikační média, jako je digitální vysílání.

První se nazývá programový datový tok (tj . Program Stream) MPEG a přenáší data v paketových jednotkách vytvořených podle sektorové záznamové jednotky používané u DVD videodisků (2048 bajtů). Druhý se nazývá transportní datový (tj. Transport Stream, dále. zkráceně TS) tok MPEG a přenáší data v paketových jednotkách transportního datového toku po 188 bytech pro ATM přenos.

Očekávalo se, že by kombinace digitální technologie a kódovacích technologií MPEG pro audio a video umožnila volnou manipulaci s AV daty nezávisle na konkrétním přenosovém médiu, ale malé rozdíly, které jsou popsány výše, v kombinaci zabraňují dosud vznik AV zařízení a médií kompatibilních jak s paketovými médii, tak s komunikačními médii. Od zavedení vysokokapacitních optických diskových médií, jako jsou DVD-RAM, se očekává, že vyloučí nevýhodu konvenčního AV zařízení tak, jak to bylo popsáno výše.

Zejména se očekává, že se zahájením digitálního satelitního vysílání se objeví optické disky schopné zaznamenávat transportní datový tok MPEG stejným způsobem, jako programový datový tok MPEG.

Ideální DVD rekordér by měl být schopen volně reprodukovat a presentovat řadu obsahových formátů z jednoho média používajícího jediné AV zařízení tak, jak je to znázorněno na obr. 4, aniž by si byl uživatel vědom toho o který formát se jedná. Konkrétněji obr. 5 znázorňuje příklad menu zobrazovaného u tohoto ideálního DVD rekordéru. Toto menu je předkládáno uživateli na televizní obrazovce a umožňuje mu volit 1)· kino z digitálního satelitního vysílání, 2) televizní seriál nebo 3) fotbal z běžného pozemního vysílání nebo 4) Beethovena z CD, aniž by si byl uživatel vědom záznamového formátu nebo média ze kterého je obsah dostupný nebo na němž je zaznamenaný.

Největší problém jak dosáhnout tohoto ideálního DVD rekordéru s použitím určitého typu optického disku, u kterého se očekává, že bude používán jako další generace AV záznamového média, je to jak jednotně zpracovávat AV data a AV datové toky v různých formátech. K zpracovávání jen formátů, které se již používají, není potřeba žádná speciální řídící technika, ale jestliže se má realizovat ideální DVD rekordér popsaný výše, je zásadní používat způsob, který je kompatibilní nejen s různými formáty, které se již používají, ale může také adaptivně zvládnout různé nové formáty, které se jistě objeví v budoucích letech.

Nepříjemnost způsobovaná u známého stavu techniky popsaného výše, tj . nutnost, aby uživatel provozoval AV systém tak, že si je vědom obsahu a formátu, se může objevit jako výsledek rozdílů v uživatelském rozhraní, vyplývající z toho, zdali se mohou jednotně zpracovávat různé AV toky. Problém zpracování různých AV toků je tedy v tom, jak se s daty digitalizovanými na přenosové straně (jako například pro digitální vysílání) manipuluje na přijímací straně, zejména aby se použily funkce v nových programech digitálního satelitního vysílání po záznamu obsahu programu na místní médium, tj . aby se umožnil záznam s časovým posuvem, musí být obsahový datový tok zaznamenán ve stejném stavu, v němž byl přenášen. Transportní datový tok MPEG například umožňuje více video datovým tokům, aby byly zobrazeny současně (s použitím tzv. multizobrazovací funkce).

Navíc schopnost záznamu programů s časovým posuvem z nových digitálních vysílacích služeb, které podle očekávání zahájí provoz v budoucnu, je také žádoucí i když část obsahu služby je dosud neznámá.

Vstupní bod je jedním příkladem využití náhodné přístupnosti, která je největším znakem diskového média s digitálně zaznamenanými AV daty. Potřeba uživatele, aby byl schopen nastavit si vstupní bod v dané poloze tak, že tento uživatelem definovaný vstupní bod tvoří začátek přehrávání od tohoto vstupní bodu, je stále větší. Záznamové zařízení ale také automaticky nastavuje jiné vstupní body. Z míchání těchto různých vstupních bodů vyplývá zmatek a proto je potřeba taková struktura dat, která umožňuje identifikovat uživatelem definované vstupní body ze vstupních bodů nastavených rekordérem.

Podstata vynálezu

Úkolem předmětného vynálezu je proto řídit vstupní body způsobem, který uživatel snadno pochopí.

Dalším úkolem je umožnit, aby byl datový tok používaný pro digitální vysílání, například transportní datový tok MPEG, zaznamenáván spolu s různými AV toky a aby se umožnilo reprodukování zaznamenaných dat.

K dosažení těchto cílů má aparát na záznam dat podle předmětného vynálezu:

přijímací jednotku pro příjem datového toku, včetně zakódovaných digitálních dat, analyzační jednotku pro detekování změny v atributech datového toku přijímaného přijímací jednotkou a výstup detekovaných informací, řídící jednotku k získávání výstupu detekovaných informací analyzační jednotkou a časové informace pro čas ve kterém byla detekována změna atributu jako první vstupní bod a generování řídících informací registrujících první vstupní body a diskovou mechaniku pro záznam řídících informací generovaných řídící jednotkou a datového toku přijímaného přijímací jednotkou do média pro záznam dat.

Toto zařízení na záznam dat dále zahrnuje vstupní j^edrTotkáT pro nastavení alespoň jednoho druhého vstupního bodu v přehrávací stopě datového toku k umožnění přístupu a reprodukování datového toku od požadovaného bodu. Řídící jednotka vytváří řídící informace tak, že první vstupní body a druhé vstupní body mohou být navzájem rozlišeny.

Způsob záznamu dat podle předmětného vynálezu zahrnuje kroky k provádění operací dělaných zařízením na záznam dat podle předmětného vynálezu.

• · · · · · · • ·· ······ • · ··· ··· ·· ··· ··· ·· ·· ·

Vynález může být také realizován jako program pro záznam dat prováděný počítačem k provádění stejných operací.

Tento program na záznam dat může být také zaznamenán na médium pro záznam dat.

Řídící jednotka může vytvářet ovládací informace obsahující první tabulku registrující první vstupní body a druhou tabulku registrující druhé vstupní body.

Řídící jednotka by mohla alternativně vytvářet ovládací informace mající první identifikační indikátor přidaný k prvním vstupním bodům a odlišný identifikační indikátor přidaný k druhým vstupním bodům.

Souhrnně řečeno se dají pomocí předmětného vynálezu získat ovládací informace, kde vstupní body nastavené na základě atributů datového toku a vstupní body nastavené uživatelem mohou být detekovány odděleně. Dále selektivním zobrazením vstupních bodů na základě ovládacích informací může uživatel snadno nalézt požadovanou scénu ze zobrazených informací.

Další úkoly a výhody vynálezu, jakož i jeho lepší pochopení, budou zřejmé a oceněny s odkazem na následující popis a nároky ve spojitosti s -přiloženými výkresy.

Přehled obrázků na výkrese

Obr. 1 je blokové schéma diskové mechaniky v DVD rekordéru.

Obr. 2 znázorňuje vztah mezi konvenčním AV zařízením a médii.

Obr. 3 znázorňuje programový datový tok MPEG a transportní datový tok MPEG.

Obr. 4 znázorňuje vztah mezi AV zařízením a médii, který je potenciálně možný s DVD rekordérem.

Obr. 5 znázorňuje příklad menu předkládaného DVD rekordérem.

Obr. 6a znázorňuje vztah mezi AV souborem a adresářem.

Obr. 6B je schematicky znázorněné schéma adresovacího prostoru disku.

Obr. 7 popisuje vztah mezi objekty, objektovými informacemi a PGC informacemi.

Obr. 8 znázorňuje informace pro ovládání datového toku odvozené z objektových informací.

Obr. 9 znázorňuje vztah mezi objektem digitálního vysílání (D_VOB), objektovými informacemi (D_VOBI) o digitálním vysílání a PGC informacemi.

Obr. 10A až obr. 10F popisují mapu časování podle předmětného vynálezu.

Obr. 11A a obr. 11B znázorňují vztah mezi TS pakety a hlavičkovými informacemi v objektu datového toku (SOB).

Obr. 12 popisuje ovládací informace na DVD-RAM disku.

Obr. 13 popisuje realizaci vicepohledové funkce.

Obr. 14 popisuje vstupní body podle předmětného vynálezu.

Obr. 15 popisuje tabulku automaticky nastavených vstupních bodů a tabulku uživatelem definovaných vstupních bodů.

Obr. 16 znázorňuje tabulky vstupních bodů, které jsou k dispozici pro každý z více pohledů.

Obr. 17 je blokové schéma typu přehrávače podle předmětného vynálezu.

Obr. 18 je blokové schéma DVD rekordéru.

Obr. 19 je vývojový diagram znázorňující záznamovou operaci na rekordéru.

Obr. 20 popisuje EIT pro detekci PG_Change.

Obr

Obr

Obr

Obr

Obr popisuje PSI/SI informace pro PSI/SI detekci.

popisuje datový tok MPEG-2 pro detekci SQH_Change.

popisuje DII pro detekci Data_Top.

popisuje DII pro detekci Data_Change.

popisuje PMT pro detekci PMT_Change.

Obr popisuje DII pro detekci DE_Change.

• · · · ·· ··

	Obr.	27	popisuje	DII	pro	detekci	Module Change.
	Obr.	28	popisuje	EIT	pro	detekci	Aud Change.
r	Obr.	29	popisuje	EIT	pro	detekci	Multi View.

Obr. 30 popisuje ΡΜΤ, ΕΙΤ pro detekci informace rodičovské kontroly.

Obr. 31 je vývojový diagram znázorňující přehrávací operaci rekordéru.

Obr. 32 je vývojový diagram znázorňující proces nastavování uživatelsky definovaných vstupních bodů a obr. 33 je vývojový diagram znázorňující reprodukční proces pro uživatelsky definované vstupní body.

Příklady provedení vynálezu

Níže jsou podrobně popsány médium pro záznam dat, záznamové > zařízení a přehrávací zařízení podle předmětného vynálezu, přičemž se jako příklad používá DVD-RAM disk, DVD rekordér a DVD přehrávač.

*

DVD-RAM disk podle předmětného vynálezu může zaznamenávat AV data v různých formátech na jediný disk a může jednotně ovládat zaznamenaná data. Proto je možné zaznamenávat na jediný disk jak video data, zaznamenaná zakódováním konvenčního analogového vysílání do transportního datového toku MPEG, tak transportní datový tok MPEG přenášený jako digitální vysílání. Tato data • ·· ·· ···· • · · · · · fcfcfc fcfcfc • fcfcfc • · • fc • fcfc fcfcfc· • fcfc fcfc fcfc fcfc

- 12 zaznamenaná na DVD-RAM disk mohou být také reprodukována podle specifikovaného postupu. DVD-RAM disk podle předmětného vynálezu tudíž obsahuje řídící informace pro řízení AV toku nezávisle na formátu AV dat.

Datová struktura dat zaznamenaných na DVD-RAM disk podle předmětného vynálezu je popsána dále s odkazem na obr. 6A a obr. 6B. Datová struktura DVD-RAM disku 100, rozpoznatelná přes souborový systém DVD-RAM disku 100, je znázorněna na obr. 6A. Struktura fyzických sektorů na disku 100 je znázorněna na obr. 6B.

Jak je to patrné z tohoto obr., fyzické sektory začínají zaváděcí oblastí 31. Referenční signál pro stabilizování servo a identifikačních signálů pro identifikování specifického typu média jsou zaznamenány v zaváděcí oblasti 31.

Datová oblast 33 následuje za zaváděcí oblastí 31 a používá se pro ukládání logicky platných dat. Ovládací informace pro použití systému souborů jsou zaznamenány na začátku datové oblasti 3_3. Tyto ovládací informace jsou známy jako informace o nosiči dat. Souborový systém je zpravidla zapsán v UDF formátu, který je znám z literatury. Jeho další popis je proto vynechán. Struktura fyzického disku potom končí vyváděcí oblastí 35. Stejný referenční signál a jiné informace zaznamenané do zaváděcí oblasti 31 jsou zaznamenány do vyváděcí oblasti 35.

Souborový systém umožňuje, aby se s daty na disku 100 manipulovalo jako s adresářem a soubory tak, jak je to znázorněno na obr. 6A. Jak je to znázorněno na obr. 6A, se všemi daty, s nimiž manipuluje DVD rekordér, se pracuje v adresáři DVD_RTAV přímo pod kořenovým adresářem.

* · ť?

fr

¢.

- 13 DVD rekordér podle tohoto provedení vynálezu může manipulovat se dvěma typy souborů: AV soubory obsahujícími audio/video data (AV data) a se soubory ovládacích informací, které obsahují informace pro ovládání AV souborů. V příkladu znázorněném na obr. 6A je souborem ovládacích informací soubor VIDEO_RT.IFO a AV soubory jsou soubor M_VOB.VOB, obsahující filmová (video) data a soubor D_VOB.VOB obsahující videodata pro digitální vysílání.

Tyto soubory jsou popsány podrobně níže. Jednotlivé AV toky jsou u předmětného vynálezu definovány jako objekty. Znamená to, že objekt obsahuje určitý počet AV toků, jako programový datový tok MPEG. Tím, že se takto zachází s AV toky jako s abstrahovanými objekty, mohou být ovládací informace AV toku definovány s použitím jednotného objektového informačního typu (Objectl).

Ovládací informace jsou popsány nejprve níže s odkazem na obr. 7. Ovládací informace AV souboru VIDEO_RT.IFO se používají například jako ovládací informace. Obr. 7 znázorňuje vztah mezi objektem AV souboru, objektovými informacemi a informacemi o programovém řetězci (PGC). Ovládací informace VIDEO_RT.IFO obsahují objektové informace Objectl 80 pro ovládání objektových záznamových míst, PGC informací 50 a 70, definujících přehrávací sekvenci a přehrávací dobu dat, která budou reprodukována z dat zaznamenaných na DVD-RAM disk a obecné informace video manažéru (Video Manager General Information, zkráceně VMGI) 90. AV tok má prvky (jako jsou časové atributy), které mohou být. sdíleny, zatímco mají individuální rozdíly podle formátu. To umožňuje abstrakci tak, jak je to uvedeno výše. Navíc AV toky stejného formátu jsou uloženy v zaznamenané sekvenci ve stejném AV souboru.

Objektové informace Objectl 80 zahrnují obecné informace Object GI 80a týkající se objektu, informace o atributech objektu Attributel 80b, přístupovou mapu 80c pro konvertování objektové presentační doby na hodnotu diskové adresy a tabulku 80d vstupních bodů, týkající se PGC informací 50 a definující přístupové body k žádoucím umístěním v objektu (tyto přístupové body jsou uvedeny níže jako vstupní body).

Přístupová mapa 80c se používá pro převod mezi časovou osou a datovou osou (toku bitů). Přístupová mapa 80c obsahuje data pro každou objektovou jednotku korelující časovou doménu a adresovou doménu. Je tomu tak protože se každý objekt skládá z více objektových jednotek (VOBU) tak, jak je to popsáno dále níže. Přístupová mapa 80c je potřeba, protože AV tok obecně má dvě referenční osy, dočasnou osu a datovou osu (toku bitů) a dokonalá korelace mezi těmito dvěma referencemi neexistuje. Například kódování proměnlivou rychlostí bitů, přičemž se rychlost bitů mění podle složitosti video obsahu, je stále běžnější u MPEG-2 videa, což je mezinárodní norma kódování datového toku videa. Znamená to, že neexistuje proporcionální tiž tah mezi dobou presentace a množstvrňT dat od ‘záčatkůT obsahového datového toku a k datovému toku se tedy nedá přistoupit náhodně s odkazem na časovou základnu. K definování korelace mezi dobou a daty je tedy potřeba přístupová mapa 80c.

PGC informace 50, 7 0 se používají k řízení reprodukování videodat a audiodat, tj. objektů zaznamenaných na DVD-RAM disku 100. PGC informace 50, 70 definují jednotlivé jednotky dat pro kontinuální přehrávání pomocí DVD přehrávače. Konkrétněji řečeno, PGC informace 50, 70 označují buňkové informace 60, 61, 62, 63, které označují objekt, který má být reprodukován a jaká část objektu má být presentována (doba přehrávání). Tyto buňkové informace jsou dále popsány níže.

I

• · 0 · 0 • 0 0 • 0	e ββ ·· · · • ♦ *	• · • · 0 0	0 0 0 0 0 0
• · ·	• · ·	0 0	0 0 0
• · · · ·	• · · · ·	0 0	« 0

informace 50 a Originální PGC

PGC informace zahrnují originální PGC uživatelem definované PGC informace 70. informace 50 jsou automaticky vytvářeny DVD rekordérem během záznamu objektu tak, aby zahrnovaly všechny zaznamenané objekty. Uživatelem definované PGC informace 70 umožňují uživateli, aby definoval požadovanou přehrávanou sekvenci.

Tabulka 80d vstupních bodů objektových informací Objectl 80, popsaná výše, definuje vstupní body týkající se jenom původních PGC informací 50 (proto se také níže uvádějí jako původní vstupní body). Vstupní body týkající se uživatelem definovaných PGC informací 7 0 (také níže nazývané uživatelem definované vstupní body) jsou definovány například v tabulce 72 vstupních bodů zahrnuté v buňkových informacích 71. Původní vstupní body jsou nastaveny automaticky DVD rekordérem v objektech definovaných v objektových informacích Objectl 80. Uživatelské vstupní body jsou nastaveny uživatelem v požadovaných bodech v cestě přehrávání objektu.

Je nutno poznamenat, že tabulka 80d vstupních bodů by mohla

1být zapsána do původních PGC informací 50. Když je umístěna do původních PGC informací 50, mohla by být tabulka 80d vstupních bodů poskytnuta pro každý buňkový informační vstup nebo by mohla být poskytnuta jedna tabulka 80d vstupních bodů v původních PGC informacích 50 jako informace nezahrnutá v každém buňkovém informačním vstupu.

Tabulka uživatelských vstupních bodů zahrnutá v uživatelsky definovaných PGC informacích 70 by podobně mohla být zapsána jako jediná tabulka v uživatelsky definovaných PGC informacích 7 0 jako informace neobsazená v každém buňkovém informačním

99

9999

- 16 vstupu namísto toho, aby se tabulka uživatelských vstupních bodů zapsala do každé buňky.

Struktury a funkce původních PGC informací 50 a uživatelsky definovaných PGC informací 70 jsou stejné s výjimkou toho, že jsou uživatelsky definované PGC informace 70 definovány uživatelem a obsahují alespoň jednu tabulku 72 uživatelských vstupních bodů. Původní PGC informace 50 jsou proto podrobně popsány dále. Tabulky 72 a 80d vstupních bodů jsou popsány dále níže.

•Jak je to popsáno na obr. 7, původní PGC informace 50 obsahují alespoň jeden buňkový informační blok 60, 61, 62 nebo

63. Buňková informace 60 specifikuje objekt, který má být presentován a periodu přehrávání v tomto objektu. PGC informace 50 normálně zaznamenávají více buněk v konkrétním pořadí. Pořadí buňkových informací v PGC informacích 50 označuje přehrávací sekvenci když jsou reprodukovány objekty specifikované každou buňkou.

Každý buňkový informační vstup, jako je buňková informace 60 obsahuje typovou informaci (Type) 60a, označující typ objektu specifikovaného buňkovou informací 60, objektovou vícepohledovou informaci (View_Type) 60b jak to bylo dále popsáno níže, objektový identifikátor (Object ID) 60c unikátně identifikující objekt, výchozí polohu (Start) 6Od v objektu na časové základně a koncovou polohu (End) 60e v objektu na časové bázi. Během přehrávání dat je buňková informace 60 čtena sekvenčně z PGC informací 50 a objekty specifikované každou buňkou jsou reprodukovány pro periodu přehrávání specifikovanou buňkou.

Ί o

P # »7 O *) i I) O «) ) ll) i

>

t ~i ) i OP

·) ·> ι 7 7 -j

7 > » ) 7 □ 1 ) T ) 1 Ó

-> ·) M 7 0 7 0 ·>o

- 17 Abstrahovaná objektová informace 'musí být definována konkrétněji, aby se použila na aktuální AV datový, tok. Lze to snadněji pochopit s odkazem na · dědění třídy- .v' objektově orientovaném 'programovacím modelu, kde je objektová' informace nadřazená třída 'a struktury zabudované' specificky pro každý AV tok jsou podtřídy. Obr. 8 znázorňuje informace pro řízení datového toku odvozené · z · objektových_c, ,informací. Jalq je to znázorněno na obr. 8, ,toto_w provedený ./vynalezu definuje následující podtřídy objektových -_;inf ormacř:,-· · ~video· podtřídu, podtřídu digitálního video vysílání a_;podtřídu.úatového^tpku,

Podtřída video je video objektová informace M_VOBI (Movie Video Object Information) 82 představuj ící i ₍videp , objektové informace (transportní datový tok tj. MPEG Transport Stream).

ob -' Podtřída digifálního Information) digitálního digitálního video vysílání je objektová informace video vysílání. D_VOBI (Digital Video Object 86 představující objektovou informaci pro data vysílání (MPEG Transport ₍ Stream),.

t ‘ Ι.Γ ni. f· ; ,Γ. itt· 'Podtřída datového tokuíje 'objektová -informace ^r 8_9 o > datovém toku SOBI (Stream Object6 , Information)’ '/která 'představuje objektovou informaci pro toky s neznámým účelem.

' i i r i ) ?> ,«* i í ,' . · 7. >

Tyto objektové informace jsou dále popsány nížé.i-L.

/ < -- 7 i .'? '.J ^T * ¹

Filmové objektově “'informace M_VOBI 82 obsahujř'¹ obecné informace M_VOB_GI 82a o transportním dátovém toku MPEG, ‘video objektové tokové informace M_VOB_STI 82b, časovou mapu 82c a tabulku vstupních bodů 82d.

• · · ·

- 18 Obecné informace M_VOB_GI 82a filmových objektových informací M_VOBI 82 obsahují video objektové identifikační informace M_VOB_ID, video objektový záznamový čas M_VOB_REC_(TM), video ~ób je ktove ΐ rif drmá če' ó době ža ča ťku' MjVOBýVjjS __PTM á ' video objektové informace o době konce M_VOB_V_E_PTM.

Video objektová informace o datovém toku M_VOB_ST 82b obsahuje informaci o datovém toku video dat V_ATR, jako je režim kódování datového toku video dat, počet datových toků audio dat AST_Ns a informace o datovém toku audio dat A_ATR jako je kódovací režim toku audio dat.

Časová mapa 82c obsahuje první adresu video objektů v AV souboru, dobu přehrávání VOBU_PB_(TM) každé jednotky video objektu VOBU a velikost jednotky video objektu VOBU_SZ. Jednotka video objektu VOBU je nejmenší přístupová jednotka ve video objektu (M_VOB) a je popsána podrobněji níže.

Objektová informace digitálního video vysílání D_VOBI 86 obsahuje obecnou informaci D_VOB_GI 8 6a o transportním datovém toku MPEG objektu digitálního vysílání, informace o datovém toku D_VOB_STI 86b, časovou mapu 86c a tabulku vstupních bodů 86d.

Objektové obecné informace o digitálním vysílání D_VOB_GI 86a obsahují objektové identifikační informace o digitálním vysílání D_VOB_ID, objektový záznamový čas digitálního vysílání D_VOB_REC_(TM), startovní presentační dobu objektu digitálního vysílání D_VOB_V_S_PTM a koncovou presentační dobu objektu digitálního vysílání D_VOB_V_E_PTM.

• - 19 Informace o datovém toku objektu digitálního vysílání

D_VOB_STI zahrnují informace (PROVIDER_INF) pro ukládání dalších informací zahrnutých v digitálním vysílání.

Časová mapa 86c zahrnuje první adresu objektu digitálního vysílání D_VOB v ÁV souboru, dobu přehrávání VOBU_PB_(TM) každé objektové jednotky a objektovou velikost VOBU_SZ.

Informace 8 9 o tokovém objektu SOBI má obecné informace SOB_GI 89a pro digitální datový tok, informace o datovém toku SOB_STI 89b pro digitální tok, časovou mapu 8 9c a tabulku vstupních bodů 89d.

Obecné informace SOB_GI 89a zahrnují identifikační informace o datovém toku objektu SOB_ID, dobu záznamu datového toku objektu SOB_REC_TM, informaci o počátečním času datového toku objektu SOB_S_TM a informaci o koncovém času datového toku objektu SOB_F_TM.

Informace o SOB datovém toku SOB_STI 89b zahrnuje informaci PROVIDER_INF pro ukládání přídavných informací distribuovaných jako datový tok. Časová mapa 89c zahrnuje adresu prvního objektového datového toku SOB v AV souboru a informaci o času přehrávání SOBU_PB_TM pro každou jednotku objektového datového toku SOBU. Velikost každé jednotky objektového datového toku SOBU je stejná velikost jako ECC bloku a je pevná. Jednotka objektového datového toku SOBU je nejmenší přístupová jednotka v objektovém datovém toku SOB a je níže popsána podrobněji.

Tím, že se takto konkrétně definuje abstraktní objektová informace, je odpovídající informační tabulka o datovém toku β · · ·

- 20 definována pro každý AV datový tok tak, jak je to znázorněno na obr. 8.

S odkazem na obr. 9 je korelace mezi objektovou informací digitálního video vysílání D_VOBI 86 a informací o buňce 60 popsána jako specifický příklad objektové informace Objectl.

Informace o typu (hodnota Type) z D_VOB v buňkové informaci 60 znamená, že buňka odpovídá objektu pro digitální vysílání. Informace o typu (hodnota Type) z M_VOB znamená, že buňka odpovídá video objektu a hodnota SOB znamená, že buňka odpovídá objektovému datovému toku.

Když je informace o typu Type specifikovaná v informaci 60 o buňce D_VOB, potom je parametr typu pohledu View_Type také stanoven v informaci o buňce. Tento parametr View_Type deklaruje zdali existuje vícero pohledů (je to popsáno dále níže) v buňce, a když jsou, kolik pohledů je přítomno. Tento parametr View_Type je nastaven na maximální počet pohledů když existuje více pohledů a je nastaven na 0 když vícero pohledů není přítomno.

Objektové ID (Object ID) se dá použít k hledání odpovídající objektové informace (VOBI). To je možné s použitím korelace 1:1 mezi objektovým ID, specifikujícím digitálně vysílaný objekt a identifikační informací digitálně vysílaného objektu D_VOB_ID obsaženou v obecné informaci D_VOB_GI 86a objektové informace digitálního video vysílání D_VOBI 8 6. Je tak možné vyhledat objektovou informaci pro informaci o buňce 60 použitím typových informací Type a Object ID.

Informace o startovní adrese Start v informaci o buňce 60 odpovídá startovní presentační době D_VOB_V_S_PTM. Když je i

hodnota parametru Start stejná (čas), buňka indikuje přehrávání od začátku objektu digitálního vysílání. Když je hodnota startovní adresy Start větší než startovní presentační doba D_VOB_V_S_PTM, je buňka reprodukována od nějakého bodu mezi začátkem a koncem objektu digitálního vysílání. V tomto případě přehrávání buňky začne zpožděně oproti začátku objektu digitálního vysílání o hodnotu rovnou rozdílu mezi hodnotou startovní presentační doby D_VOB_V_S_PTM a startovní adresy Start. Stejný vztah existuje mezi adresovou informací o konci buňky End a koncem presentační doby D_VOB_V_E_PTM objektu digitálního vysílání.

Polohy startu přehrávání a konce přehrávání buňky tak mohou být odvozeny jako relativní doby ve video objektu na základě informace o adrese startu Start a informaci o adrese konce End v buňkové informaci 60, a startu presentační doby D_VOB_V_S_PTM a konci presentační doby D_VOB_V_E_PTM v objektové obecné informaci digitálního vysílání D_VOB_GI 86a objektové informaci digitálního video vysílání D_VOBI 86.

Časová mapa 86c v objektové informaci digitálního video vysílání D_VOBI 86 je tabulka kompilující velikost dat a dobu přehrávání každé objektové jednotky video VOBU. Startovní a koncové časy přehrávání buňky relativně vůči video objektu mohou být konvertovány na adresová data odkázáním na tuto časovou mapu 8 6c.

Je třeba poznamenat, že objektová jednotka video VOBU je skupina více balíčků video objektu VOB, představující A V soubor tak, jak je vyznačen tlustými čarami na obr. 9. Každý balíček má stejnou velikost jako sektor a obrazová data jsou uložena s použitím jednoho nebo více balíčků.

• 9

9

- 22 Dále je popsán specifický příklad konverze adresy s použitím časové mapy s odkazem na obr. 10A až obr. 10F.

Obr. 10A znázorňuje objekt D_VOB digitálního vysílání, představující video presentaci na časové bázi. Obr. 10B znázorňuje časovou mapu informace o velikosti a době přehrávání pro každou jednotku VOBU video objektu. Obr. 10D znázorňuje zvětšenou sekvenci balíčků pro část objektu D_VOB digitálního vysílání. Obr. 10E znázorňuje video tok a obr. 10F znázorňuje audio tok.

Objekt D_VOB digitálního vysílání je transportní datový tok MPEG. Transportní datový tok MPEG je sekvence balíčků obsahující více PES paketů získaných sekvenčním paketizováním toku video dat a toku audio dat do PES paketů.

Transportní paket (TS packet) má pevnou velikost 188 bajtů. Protože jeden sektor na DVD-RAM disku zachycuje 2048 bajtů, zaznamená se na jeden sektor spolu s hlavičkovou informací více transportních paketů (2048 bajtů/188 bajtů = 10 TS paketů.

Transportní datový tok je jediný datový tok, ve kterém jsou video pakety V_PKT a audio pakety A_PKT konvertované na TS pakety multiplexovány na jediný datový tok tak, jak je to znázorněno na obr. 10C až obr. 10F.

Datový tok systému MPEG, který se týká kombinovaně transportního datového toku MPEG a programového datového toku má časové razítko v datovém toku, které umožňuje synchronizovat přehrávání multiplexovaných video a audio datových toků.

Časová razítka transportního datového toku zahrnují razítko doby prezentace (Presentation Time Stamp, dále zkráceně PTS) , které označuje dobu přehrávání rámečku. Startovní presentační doba D_VOB_V_S_PTM a koncová presentační doba D_VOB_V_E PTM objektu digitálního vysílání jsou získány s odkazem na toto PTS.

Dále je popsána jednotka video objektu VOBU. Jednotka video objektu VOBU je nejmenší přístupová jednotka v objektu digitálního vysílání D_VOB. Video tok MPEG dosahuje nejúčinnější komprese obrazu použitím jak komprese obrazu s použitím parametru prostorové frekvence uvnitř video rámečku, tak komprese obrazu s použitím pohybového parametru mezi video obrázky, tj . na časovém základě. To znamená, že informace na časovém základě, konkrétně informace o video rámečcích 'chronologicky před nebo po současném video rámecku) je potřeba, aby se dekomprimovaly některé video rámečky a některé video rámečky se nemohou dekomprimovat bez odkazu na tyto časově předcházející a následující rámečky. K vyřešení tohoto problému vkládá běžný MPEG video tok video rámeček, který je zakódován bez odkazu na pohybový parametr na časové bázi (tyto rámečky jsou známy j a'Ko I - obrazTčy) při řýchTosbl jeden“zá 075 ~šekundy7 aby se zlepšila náhodná přístupnost.

Jednotka video objektu VOBU je definována jako skupina balíčků začínající od balíčku obsahujícího první data v I obrázku a končící balíčkem bezprostředně před balíčkem obsahujícím první data v dalším I-obrázku. Časová mapa obsahuje velikost každé jednotky video objektu VOBU (tj. počet TS paketů) a dobu přehrávání (počet polí) video rámečku v jednotce objektu (VOBU).

Je třeba poznamenat, že první data v I-obrázku nejsou nutně začátkem TS paketu. To znamená, že poslední data v jedné jednotce video objektu VOBU by mohla být ve stejném TS paketu, jako TS paket obsahující první data v další jednotce video objektu VOBU. Velikost jednotky video objektu VOBU je proto počet TS paketů bezprostředně před další jednotkou video objektu VOBU, tj. TS paket obsahující první data v dalším I-obrázku.

Předpokládejme například, že rozdíl mezi hodnotou indikovanou parametrem Start buňky a hodnotou indikovanou presentační dobou startu objektu digitálního vysílání D_VOB_V_S_PMT je 1 sekunda (60 polí) . To umožňuje, aby byla vypočtena doba startu přehrávání každé objektové jednotky ze začátku objektu digitálního vysílání D_VOB prostým akumulováním doby přehrávání každé jednotky video objektu VOBU v časové mapě 86c ze začátku přehrávací sekvence. Také je podobně možné akumulováním datové velikosti (počtu TS paketů) v každé objektové jednotce získat adresu každé objektové jednotky od začátku objektu digitálního vysílání D_VOB.

Protože u tohoto provedení vynálezu jsou jednotky video objektu VOBU, skládající se z 24, 30 a 24 polí, za sebou od začátku objektu digitálního vysílání D_VOB, jednovteřinový video rámeček (60 polí) od začátku objektu D_VOB digitálního vysílání musí být obsažen v třetí objektové jednotce (VOBU#3) od začátku. Navíc protože velikosti video objektových jednotek VOBU jsou tak, jak jdou za sebou, 1250, 908 a 1150 TS paketů od začátku objektu digitálního vysílání, počáteční adresa třetí objektové jednotky (VOBU#3) musí být 2158. TS paket od začátku objektu, tj . 8. TS paket v sektoru 215. Výsledkem je, že startovní adresa dat, kde má začít přehrávání, může být získána přidáním sektoru 5010, což je startovní adresa (ADR_OFF) objektu digitálního vysílání D_VOB v AV souboru.

- 25 Předchozí popis předpokládal, že přehrávání začne na 60. video rámečku od začátku. Jak je to popsáno výše, dekódování a přehrávání z kteréhokoliv požadovaného video rámečku není možné kvůli parametrům zakódování MPEG videa a přehrávání proto začíná od začátku sousední obrazové objektové jednotky VOBU posunuté o šest polí tak, že přehrávání začne od začátku I-obrázku. Provozováním dekodéru tak, že dekóduje jenom těchto šest polí a nepresentuje je, je ale možné zahájit přehrávání od video pole specifikovaného buňkou. Čas konce přehrávání objektu digitálního vysílání odpovídající koncové poloze buňky a adrese v A V souboru může být získán tak, jak je to popsáno výše.

ID identifikující vysílací společnost a informace specifické pro každého vysílajícího jsou obsaženy v poli PROVIDER_INF informace D_VOB_STI datového toku o objektu digitálního vysílání.

Dále je popsána informace M_VOBI o video objektu. Informace M_VOBI o video objektu je také podtřída odvozená od objektové informace a je tudíž v zásadě stejná jako informace o objektu digitálního vysílání. Velký rozdíl je, že je video objekt M_V0B reprodukován zaznamenáním pozemně vysílaného signálu. Znamená to, že zatímco je objekt digitálního vysílání D_VOB přímo zaznamenán a reprodukován s použitím dat přenášených ze satelitního digitálního vysílání, video objekt se liší v tom, že to je AV tok získaný rekordérem kódujícím obsah. Konverze adresy odkazující se na časovou mapu je stejná jako pro objekt D_V0B digitálního vysílání.

Předpokládejme například, že jeden sektor disku DVD-RAM je 2048 bajtů a paket video objektu M_VOB je pevné velikosti 2048 bajtů. Znamená to, že u video objektu M_VOB platí 1 balíček = • ·

- 26 1 sektor. Protože jednotkou čtení/zápisu dat u DVD-RAM disku je sektor, jednotky video objektu mohou být definovány od sektoru k sektoru. Konverze adresy odkazující na T mapu je v zásadě stejná, jako u objektu digitálního vysílání D_VOB. Časová mapa použitá pro konverzi adresy video objektu M_VOB může být definována s použitím počítání balíčku namísto počítání paketu použitého v objektu D_VOB digitálního vysílání pro velikost VOBU.

Dále je popsána informace SOBI o tokovém objektu. Protože informace SOBI o tokovém objektu je také podtřída odvozená z objektové informace, je také v zásadě stejná jako informace o objektu digitálního vysílání. Velký rozdíl je, že zatímco tokový obsah u objektu digitálního vysílání D_VOB může být analyzován rekordérem, obsah tojového objektu SOB nemůže být rekordérem analyzován. Objekty D_VOB digitálního vysílání jsou zakódované rekordérem jako jsou zakódovány video objekty M_VOB. Struktura tokových dat je proto známa a může být analyzována rekordérem, ale protože tokové objekty SOB jsou zaznamenávány bez toho, aby rekordér analyzoval data, rekordér nezná vnitřní tokovou stru ktíír ů kdý^ž napřl klad jsou data zak ód ována pro o c hranu autorských práv nebo rekordér nemá dekodér kompatibilní s novou službou.

Výše zmíněná časová mapa proto nemůže být generována když se pracuje s tokovými objekty SOB a tudíž toto provedení předmětného vynálezu vytváří časovou mapu používající razítko doby příchodu (Arrival Time Stamp, zkráceně ATS), které uvádí dobu příchodu každého TS paketu do transportního datového toku MPEG.

Obr. 11A a obr. 11B znázorňují vztah mezi TS paketem a hlavičkovou informací u tokového objektu SOB. Vícehlavičkové informační bloky obsahující ATS a TS pakety jsou umístěny v tokovém objektu SOB. Deset párů hlavičkových informací a TS *· paketů je umístěno v jednom sektoru, protože u tohoto provedení vynálezu je hlavičková informace 4 bajtová a každý TS paket má ť»

188 bajtu. Doba v tokovém objektu SOB je identifikována s použitím ATS.

Objekty v časové mapě 89c (obr. 8) tokového objektu SOB jsou t definovány s použitím skupiny tokových objektů nazývaných toková objektová jednotka SOBU. Protože obsah tokového objektu SOB nemůže být analyzován, velikost tokové objektové jednotky SOBU je pevná. Velikost jedné SOBU je proto u předmětného provedení definována jako velikost jednoho ECC bloku. Protože velikost jedné tokové objektové jednotky SOBU je takto pevná, není nutné specifikovat velikost SOBU v časové mapě 8 9c tokového objektu SOB. Časová mapa je proto tabulka informací o době příchodu (ATS) pro první TS paket v každé tokové objektové jednotce SOBU. V případě tokového objektu SOB tudíž doba startu presentace ob je k ťu. SOB_V_S_PTM a doba konce presentace “objektu SfJB^VjJE^PMT tokového objektu SOB jsou razítko doby příchodu ATS prvního nebo posledního TS paketu, respektive objektu.

Konverze., adresy odkazující se na časovou mapu je v zásadě stejná jako u objektu digitálního vysílání D_VOB. V časové mapě použité pro konverzi adresy tokového objektu SOB ale je velikost ·, každé jednotky video objektu VOBU pevná, jako u objektu D_VOB digitálního vysílání, a není tudíž vyjádřena jako paketový počet.

Mělo by se poznamenat, že namísto přidávání razítka doby příchodu ATS by mohla být časová mapa generována s použitím odkazu programových hodin PCR v TS paketech transportního datového toku MPEG. Odkaz programových hodin PCR indikuje vstupní dobu každého TS paketu do dekodéru. V tomto případě není odkaz programových hodin PCR zapsán do všech transportních paketů a některé hodnoty musí proto být interpolovány rekordérem.

Jako v objektu digitálního vysílání, je ID, identifikující vysílajícího a informace specifické pro vysílajícího, také vložena do pole PROVIDER_INF u tokové informace S_VOB_STI tokového objektu.

Obr. 12 znázorňuje konfiguraci ovládacích informací v optickém disku podle tohoto provedení vynálezu. Datová struktura popsaná výše je znázorněna na obr. 12 a ovládací informace jsou popsány níže. Optický disk podle tohoto provedení vynálezu obsahuje navíc k informacím PGC 50, 70 obecné informace video manažeru VMGI' 90 a různé souborové ovládací tabulky 92, 94, 96, používané pro řízení souborů.

Obecné informace video manažéru VMGI 90 jsou ovládací informace týkající se celého disku a zahrnují například originální PGC informace .50, uživatelem definované PGC informace 70 a počáteční adresu souborových ovládacích tabulek 92, 94, 96, tj. ukazatelové informace. PGC informace 50, 70 a souborové ovládací tabulky 92, 94, 96 například mohou být zpřístupněny odkazem na tyto ukazatelové informace.

Souborové ovládací tabulky znázorněné na obr. 12 jsou popsány níže.

Souborové ovládací tabulky 92, 94, 96 se používají k řízení datových souborů složených z objektů a pro každý objektový typ se vytvoří odlišná tabulka informací o polích. U tohoto provedení vynálezu proto tyto tabulky zahrnují souborovou ovládací tabulku 92 pro ovládání video souboru, pro ovládání souborů zaznamenávajících objekty digitálního vysílání, souborovou ovládací tabulku 94 pro digitální vysílání, pro ovládání video souborů zaznamenávajících video objekty a souborovou ovládací tabulku 96 pro datový tok pro ovládání tokových souborů zaznamenávajících tokové objekty.

Jak to bylo popsáno výše, objektová informace je definována na základě objektových ID v buňkových informacích v PGC informacích, ale v tomto případě je adresa objektových informací určována prostřednictvím souborových ovládacích tabulek 92, 94, 96. Souborové ovládací tabulky 92, 94, 96 proto zaznamenávají počet ovládaných objektů (objektové informační vstupy), objektová ID a velikost každého objektového informačního vstupu.

Jestliže objektový ID uvádí sekvenční číslo objektové informace například v souborové ovládací tabulce, je možné znát počet objektových informačních vstupů v souborové ovládací tabulce na základě objektového ID specifikovaného buňkovou informací, tj. zdali je objektová informace první nebo n-tý vstup...,. Adresa konkrétní objektové informace-- může potom- · být získána vypočítáním odchylky od sekvenčního čísla objektové informace a velikosti souboru spojeného odkazem se zahajovací adresou souborové ovládací tabulky.

Jak je to znázorněno na obr. 12, souborová ovládací tabulka digitálního vysílání řídí soubory digitálního vysílání zaznamenávající objekty digitálního vysílání. Souborová

9«ee

- 30 ovládací tabulka 94 digitálního vysílání obsahuje objektové informace D_VOBI 94a, 94b digitálního vysílání atd. a tabulkové řídící informace D_AVFITI 94h zahrnující počet vstupů objektových informací D_VOBI digitálního vysílání ovládaných tabulkou 94 a informace o velikosti objektů digitálního vysílání. Informace o digitálním vysílání jsou zaznamenány kontinuálně na disk pro počet objektových informací digitálního vysílání zaznamenaný v tabulkových řídících informacích D_AVFITI 94h.

Jak to bylo popsáno výše, objektové informace 94a, 94b digitálního vysílání zahrnují obecné informace D_VOB_GI, objektové tokové informace D_VOB_STI digitálního vysílání, časovou mapu a tabulku vstupních bodů. Časová mapa zahrnuje presentační dobu a velikost (VOBU_ENT) každé objektové jednotky digitálního vysílání. Mělo by se poznamenat, že ovládací tabulka 92 video souboru (M_AVFIT) zaznamenávající video objekty a ovládací tabulka 96 tokového souboru (S_AVFIT) zaznamenávající tokové objekty mají stejnou datovou strukturu jako souborová ovládací tabulka 94 (D_AVFIT) digitálního vysílání.

Buňkové informace jsou zaznamenány v přehrávacím pořadí k původním PGG informacím 50. Buňkové informace zahrnují informace definující korelaci k objektovým informacím (typové a objektové ID) a přehrávací periodu v objektu (výchozí a koncové body). Informace o periodě přehrávání obsažená v buňce se může převést na adresu aktuálního objektu s použitím přístupové mapy v objektové informaci.

Jak to bylo poznamenáno výše, ať je tabulka vstupních bodů zahrnuta nebo nikoli, datová struktura uživatelem definované PGC • ··

- 31 informace 70 je stejná jako datová struktura původní PGC informace 50.

Tím, že se takto nejprve abstrahuje řídící informace pro AV toky, přehrávací řídící informace, t j . PGC informace, může být definována bez závislosti na informaci specifické pro formát AV toku a AV toky tudíž mohou být řízeny jednotně.

Dá se tak dosáhnout prostředí, ve kterém uživatel může přehrávat AV data volně bez toho, aby si byl vědom AV formátu obsahu.

Dále mohou být nové AV formáty, používající výše uvedenou datovou strukturu, zabudovány pouhým definováním řídících informací odvozených od objektových informací stejným způsobem, jak je to popsáno výše pro existující AV formáty. To znamená, že do této datové struktury mohou být snadno zabudovány nové formáty.

Dále jsou podrobně popsány tabulky vstupních bodů.____________

Jak to bylo popsáno výše, vstupní bod je přístupový bod umožňující uživateli zahájit přehrávání od žádaného bodu ve vysílaném programu zaznamenaném na disk. Jak je to znázorněno na obr. 7, jsou vstupní, body týkající se originálních PGC informací 50 například zaznamenány v tabulce vstupních bodů 80d v objektových informacích Objectl 80, zatímco vstupní body týkající se uživatelem definovaných PGC informací 70 jsou zaznamenány v buňkových informacích uživatelem definovaných PGC informací 70 tak, jako v tabulce 72 vstupních bodů v buňkových informací 71.

···· fc • fcfc • ·	β ββ	·· • •	• •	• fcfc » • fc
• · · • ·	• •
* · ·	• ·	•	•	•	fc ·
• fc ···	···	• ·	• ·		• ·

Stejně jako buňkové výchozí a koncové polohy, jsou vstupní body specifikované s použitím PTS v případě objektů D_VOB digitálního vysílání a video objektů M_VOB a s použitím ATS v případě tokových objektů SOB.

Dále je popsáno nastavení vstupního bodu.

Za prvé digitální satelitní vysílání obsahují mnoho dalších informací, jiných než AV toky. AV tok pro jeden specifický program je identifikován v digitálních satelitních vysíláních z informací uložených ve speciální tabulce nazývané programově specifické informace (Program Specific Information, zkráceně PSI). Tyto programově specifické informace (PSI) a servisní informace (SI) řídí přehrávání transportního toku. Konkrétněji AV tok pro požadovaný program je získán extrahováním TS paketových toků vytvářejících požadovaný program z TS paketů videa a audia pro programy obsažené v transportním toku (Transport Stream, zkráceně TS). TS paketové sekvence vytvářející program jsou identifikovány s použitím paketových ID PID přidělených každému paketu. Paketové ID PID jsou zaznamenány do tabulky programové mapy (Program map Table, zkráceně PMT) v programově specifických informacích (Program Specific Information, zkráceně PSI) pro program. Digitální satelitní vysílání obsahují přenosy dat a interaktivní data umožňující služby, které nejsou možné s konvenčními analogovými vysíláními.

Jedna taková služba dostupná s digitálními vysíláními se nazývá vícepohledová (multiview) a umožňuje, aby bylo více dočasně paralelních (tj . koincidujících) video toků zahrnuto do jediného programu.

···· β β φ» ·· ···· • ·· ······ · • · ······ • · · «····· _β • · · ··· ···· ·· ··· »e« φφ φφ ··

- 33 Tento vícepohledový (multiview) prvek je popsán podrobně v ARIB TR-B15 (Provozní směrnice pro služby digitálního satelitního vysílání používající vysílací satelity), což je technická zpráva vydaná sdružením radiových odvětví a podniků. Datová struktura k dosažení tohoto více pohledového (multiview) znaku je proto níže popsána jenom stručně s odkazem na obr. 13. Obr. 13 znázorňuje strukturu dat tabulky informací o událostech (Event Information Table, zkráceně EIT) používanou k popisu tohoto vícepohledového (multiview) znaku.

Na tabulku (1) component_group_id = 0x0 se odkazuje jako na hrající hlavní pohled. Z tabulky component_group_id = 0x0 je známo, že component_tag odpovídajícího video toku je V0. Potom je odkazováno na tabulku uživatelem definovaných jednotek a protože Video_PID u component_tag V0 je 0x01, je známo, že video tok hlavního pohledu je TS paketová sekvence s paketovým ID PID 0x01. Podobně je známo, že audio tok hlavního pohledu je TS paketový tok s PID = 0x02.

Digitální televize může potom dekódovat tyto toky tak, aby se uživateli presentoval hlavní pohled více pohledového programu.

AV tok digitálního vysílání také zahrnuje mnoho přídavných informací jiných než je audio a video obsah. K těmto informacím patří například informace týkající se datových vysílání umožňujících interaktivní manipulaci přenášeného obsahu uživatelem a informace rodičovské kontroly pro blokování přístupu dětí k obsahu jen pro dospělé. Informace týkající se datových vysílání se přenášejí karuselovým způsobem. To znamená, že data stejného obsahu akumulovaná na určitou dobu jsou opakovaně přenášena v souborové velikostí nebo v menších jednotkách. S použitím tohoto karuselového způsobu přenosu se

mohou získat požadované informace když jsou potřebné i s vysílacími médii, tj. jednocestnými komunikacemi, protože stejná data jsou přenášena opakovaně.

Je-li sledováno datové vysílání od začátku karuselu, mohou být potřebná data účinně získávána za krátkou dobu. Skutečný časový posuv sledování je také možný, jestliže může být blokovaný obsah (jako je obsah blokovaný dětem prvkem rodičovské kontroly) během přehrávání přeskočen.

Uživatel často přistupuje k programovému obsahu v těchto přechodových bodech. Proto nastavením těchto přechodových bodů jako vstupních bodů může uživatel účinně přistupovat k programům, které jsou zaznamenány na optickém disku. Tyto vstupní body mohou být detekovány automaticky a mohou být nastaveny automaticky rekordérem.

Uživatel může také například nastavit uživatelem definované vstupní body v místech oblíbených scén. Vstupní body nastavené podle přání uživatele se liší od vstupních bodů nastavených automaticky rekordérem. Zobrazení těchto různých vstupních bodů současně pro výběr uživatelem může tudíž vést k zmatení a je potřeba datová struktura umožňující odlišení uživatelem definovaných vstupních bodů od automaticky nastavených vstupních bodů.

Toto provedení vynálezu odlišuje automaticky nastavené vstupní body a uživatelem definované vstupní body nastavením specifického atributu v každém vstupním bodu.

Obr. 14 znázorňuje tabulku vstupních bodů umožňující nastavení tohoto atributu pro každý vstupní bod. Tabulka • o

- 35 vstupních bodů má pro každý vstupní bod indikátor USER_EP, který indikuje, zdali uživatel úmyslně nastavil konkrétní vstupní bod. Tento indikátor USER_EP je nastaven například na 1 pro uživatelem definované vstupní body a je nastaven na 0 pro původní vstupní body (tj . vstupní body nastavené automaticky rekordérem). Rekordér nebo přehrávač může tudíž odkázat na tento indikátor k určení a jasnému zobrazení uživateli, zdali konkrétní vstupní bod byl nastaven uživatelem.

Jiné indikátory a pole definovaná v tabulce vstupních bodů pro každý vstupní bod zahrnují PG_Change, označující změnu programu, PSI_SI označující změnu informace PSI/SI v transportním toku, SQH_Change označující změnu v atributu MPEG toku v transportním toku, Data_Top, označující výchozí bod datového karuselu, Data_Change označující bod kde se obsah mění v datovém karuselu, PMT_Change označující změnu v tabulce mapy programu (Program Map Table, zkráceně PMT), DE_Change označující bod kde je datová událost aktualizována, Module_Change označující bod, kde byl modul aktualizován, Aud_Change označující změnu v audio atributu, pole Multi_View deklarující počet programových pohledů ve více pohledovém programu a pole rodičovské kontroly například pro blokování přístupu k určitému obsahu pro nezletilé.

Tabulka vstupních bodů také obsahuje pro každý vstupní bod spojovací informaci obsahující spojení na soubory jiné než jsou AV toky á tato řídící informace na optickém disku. Tato spojující informace je ATS pro tokové objekty. Pro objekty digitálního vysílání D_VOB a video objekty M_VOB je tato spojovací informace PTS pro jednotlivé vstupní body.

< ·

- 36 Když uživatel nastaví vstupní bod, může rekordér zobrazit všechny vstupní body a jejich atributy (PG_Change, PSI_SI, SQH_Change, Data_Top, Data_Change, PMT_Change, DE_Change, Module_Change, Aud_Change, Multi_View pole a informaci pro rodičovskou kontrolu) způsobem, který si může uživatel přečíst bez ohledu na to, zdali je nastaven indikátor USER_EP. Uživatel potom označí vstupní body potřebné pro uživatelovo editování ze seznamu všech zobrazených vstupních bodů a atributů. Když je vstupní bod označený uživatelem původní vstupní bod nastavený rekordérem, rekordér nastaví indikátor USER_EP pro označený vstupní bod na 1. Když uživatel označí vstupní bod, který byl předtím označen (nastaven) uživatelem, zůstane indikátor USER_EP nastaven na 1.

Uživatel může také chtít nastavit vstupní bod na bod, který nebyl automaticky detekován rekordérem. V tomto případě uživatel provozuje rekordér tak, aby vybral požadovanou scénu a potom nastaví vstupní bod. Když je tento vstupní bod zaznamenán rekordérem v tabulce vstupních bodů, nastaví se indikátor USER_EP automaticky na 1.

Když se edituje programový řetězec PGC, rekordér zobrazí pro uživatele jenom ty vstupní body, pro které jě nastaven indikátor USER_EP. To umožňuje uživateli vybrat jenom potřebné vstupní body pro editování programového řetězce PGC, aniž by byl maten vstupními body nalezenými rekordérem, které byly automaticky nastaveny rekordérem a nejsou důležité pro uživatele.

Poskytnutí tabulky vstupních bodů 80d objektových informací Objectl 80 je postačující, jestliže je tabulka vstupních bodů strukturována tak, jak je to znázorněno na obr. 14. Ale jak to bylo popsáno výše, tabulka vstupních bodů by mohla být • · · · · ·

- 37 poskytnuta odděleně v uživatelem definovaných PGC informacích 70 (viz obr. 7), v kterémžto případě by mohla být zapsána nebo nemusela být zapsána do buňkových informací.

Automaticky nastavené vstupní body a uživatelem definované vstupní body mohou tak být odděleně identifikovány tím, že jsou ovládány s použitím oddělených tabulek tak, jak je to znázorněno na obr. 15. Obr. 15 znázorňuje tabulku automaticky nastavených vstupních bodů a tabulku uživatelem definovaných vstupních bodů. Protože jsou vstupní body nastaveny automaticky jenom během záznamu rekordérem, tabulka automaticky nastavených vstupních bodů je zapsána jenom do originálních PGC informací. V této tabulce jsou zaznamenány atributy vstupního bodu popsané výše. Uživatelem definovaná tabulka vstupních bodů je ale zapsána do buňkových informací uživatelem definovaných PGC informací 70 (viz obr. 7). Mělo by se poznamenat, že tabulka automaticky nastavených vstupních bodů by mohla být zapsána do originálních PGC informací 50 (obr. 7) namísto do objektových informací Objectl 80 (obr. 7).

Zvláštní tabulka vstupních bodů by také mohla být poskytnuta pro každý pohled ve více pohledovém aktivovaném programu. Obr. 16 znázorňuje tabulky vstupních bodů poskytnuté pro jednotlivé pohledy. To usnadňuje ovládání vstupních bodů pro každý..-.pohled. Také bude zřejmé, že -pole pro záznam konkrétních atributů by mohla být také poskytnuta v těchto tabulkách vstupních bodů pro každý pohled.

Dále je popsán s odkazem na obr. 17 typový přehrávač pro reprodukování z optického disku popsaného výše. Jak je to znázorněno na obr. 17, tento typový přehrávač 1700 má optický snímač 1701 pro čtení dat z optického disku 100, ECC ee

• · · · ·· ·· 44

- 38 procesorovou jednotku 1702 pro korekci chyb v načtených datech, vyrovnávací paměť 1703 stopy pro dočasné uložení načtených dat po korekci chyb TS dekodér 1706 pro reprodukování transportních toků (Transport Streams, zkráceně TS), včetně video objektů M_VOB a objektů D_VOB digitálního vysílání, a řídící jednotku 1711 pro řízení různých částí přehrávače 1700.

Přehrávač 1700 má také digitální rozhraní 1704 pro dodávání AV toku do externího kanálu. To umožňuje dodávat AV toky do externích zařízení přes komunikační protokol jako je IEEE 1394 nebo IEC 958. Když se zavedou nové AV formáty, digitální rozhraní 1704 umožňuje výstup na externí AV zařízení přes digitální rozhraní 1704 bez průchodu skrz vnitřní dekodér přehrávače 1700 pro přehrávání tímto externím AV zařízením. Aby se umožnilo přehrávači 1700 podporovat nový AV formát, může být dekodér 1709 kompatibilní s novým AV formátem připojen k vyrovnávací paměti 1703 stopy stejným způsobem, jako jiné dekodéry.

Dále je popsána operace přehrávání přehrávačem 1700.

Přehrávač 1700 používá optický snímač 1701 k čtení dat zaznamenaných na optický disk 100. ECC procesorová jednotka 1702 používá korekci chyb na čtení dat k získání transportního toku (transport Stream, zkráceně TS). Na chyby zkorigovaný transportní datový tok se potom ukládá do vyrovnávací paměti 1703 stopy. Jestliže může být transportní tok TS dekódován, řídící jednotka 1711 řídí selekční jednotku 1710 tak, aby spojovala vyrovnávací paměť 1703 stopy a TS dekodér 1706. TS dekodér 1706 rozděluje transportní tok TS na zakódovaná video data a audio data a dekóduje video a audio data. Dekódovaná video data a audio data potom tvoří výstup. Jestliže řídící

- 39 jednotka 1711 určuje, že transportní tok TS nemůže být dekódován, dekodér 1709 kompatibilní s novým AV formátem může být opatřen pro dekódování.

Níže je popsána konfigurace a činnost DVD rekordéru pro záznam dat na výše uvedený optický disk s odkazem na obr. 18. Mělo by se poznamenat, že tento DVD rekordér může také přehrávat data zaznamenaná na optický disk. Níže je také popsána operace přehrávání. * ··

Jak je to znázorněno na obr. 18, tento DVD rekordér 1900 má jednotku -1901 uživatelského rozhraní jako vstupní a výstupní zařízení pro zobrazování informací pro uživatele a příjem uživatelského vstupu, systémový ovladač 1902 poskytující celkové ovládání a řízení DVD rekordéru 1900, analogový tuner 1903 pro příjem VHF a UHF vysílání, kodér 1904 pro převod analogových signálů na digitální signály a potom zakódování digitálních signálů do transportního toku MPEG, digitální tuner 1905 pro příjem datového toku z digitálního satelitního vysílání, analyzující jednotku 1906 pro analyzování toku (transportního toku MPEG), včetně zakódování digitálních dat, zobrazovací jednotku 1907 jako je televize a reproduktory a dekodér 1908 pro dekódování AV toků. ... --Dekodér 1908 má další dekodér 1709 - jakož i TS dekodér 1706 znázorněný na obr. 17.

DVD dekodér 1900 má také jednotku 1909 digitálního rozhraní, vyrovnávací paměť 1910 stopy pro dočasné uložení dat, které budou zapsány na DVD RAM a mechaniku 1911 . mající motor pro otáčení DVD-RAM diskem 100, laserovou jednotku pro zápis dat na

DVD-RAM disk 100 a optický snímač.

·'· výstup dat do je IEEE 1394.

- 40 Jednotka 1909 digitálního rozhraní je pro externího zařízení přes komunikační protokol jako

Jednotka 1901 uživatelského rozhraní tohoto DVD rekordéru 1900 nejprve obdrží žádosti od uživatele. Jednotka 1901 uživatelského rozhraní potom předá žádost do systémového ovladače 1902, který interpretuje uživatelovu žádost a posílá zpracovatelské žádosti jiným modulům.

Činnost když je uživatelovým požadavkem zaznamenat digitální vysílání je popsána dále s odkazem na obr. 19.

Obr. 19 je vývojový diagram znázorňující proces záznamu na DVD rekordéru 1900 znázorněném na obr. 18.

Požadavky na záznam digitálního vysílání od uživatele jsou předávány z jednotky 1901 uživatelského rozhraní do systémového ovladače 1902. Systémový ovladač 1902 potom ovládá digitální tuner 1905 tak, aby přijímal požadované digitální vysílání a instruuje analyzující jednotku 1906, aby analyzovala přijímaný transportní tok MPEG. Analyzující jednotka 1906 vybírá a odesílá dobu začátku presentace D_VOB__V_S_PTM do systémového ovladače 1902 jako informaci požadovanou k reprodukování objektové informace digitálního vysílání D_VOBI z transportního toku MPEG (krok S191).

Analyzující jednotka 1906 dále určuje a odděluje video objektové jednotky VOBU v transportním toku MPEG a odesílá časovou délku a velikost objektových jednotek, které jsou požadované pro vytvoření časové mapy do systémového ovladače 1902 (krok S192). Videoobjektové jednotky VOBU jsou určovány detekováním I-obrázků v transportním toku TS.

- 41 Transportní tok MPEG odesílaný z digitálního tuneru 1905 se přesouvá skrz analyzující jednotku 1906 do vyrovnávcí paměti 1910 stopy. Systémový ovladač 1902 zasílá požadavek na záznam do mechaíírký^ ~ 19 ΓΡ a~* 'me cha ní ka *! 91’ 1 ~č tě* a“ zá^háméháva^^dáťá“™?' vyrovnávací paměti 1910 stopy do DVD-RAM disku 100 (krok S193). Systémový ovladač 1902 také sděluje mechanice 1911 kam se mají zaznamenat data na disku na základě dat o přidělení v systému souborů.

Analyzující jednotka 1906.sleduje transportní tok MPEG, který je přijímán a detekuje časovou informaci objektových jednotek, aby se detekovaly změny atributů (krok S194). Specifický způsob detekování změn atributů v digitálních satelitních vysíláních je popsán níže. Aby se to provedlo, rekordér detekuje změnu v

-parametrech—-označených (aj až (~kj-—nrže—a—tudíž—má—paměť^- dostatečnou na uložení specifického množství před tím obdržených dat.

Mělo by se poznamenat, že tato detekční metoda je jenom jedním příkladem a že sice existují případy, ve kterých datová struktura zčásti neodpovídá datové struktuře podle normy ARIB, ale detekce s použitím datové struktury odpovídající normě ARIB je také možná.

(a)	PG Change: Přidá se, když se	detekuje	změna	v parametru
event id	u Event Information Table	(EIT) v	toku	digitálního
vysílání	(viz obr. 20).
(b)	PSI/SI: Přidá se, když se	detekuje	změna	v parametru

version_number v PAT (Program_Association_Table), CAT (Conditional_Access_Table), NIT (network_Information_Table) , BIT

- 42 (Broadcaster_Information_Table), SDT (Service_Description_Table) nebo EIT (Event Information Table) (viz obr. 21).

(c) ŠQH_Čhange: Přidá se, když se detekuje změna v sekvenční hlavičce v toku MPEG-2 toku digitálního vysílání (viz obr. 22).

(d) Data_Top: Přidá se když se zjistí změna v parametru dsmccMessageHeader() u DII(Downloadlnfolndication) v toku digitálního vysílání (viz obr. 23).

(e) Data_Change: Přidá se když se zjistí změna v transaction_id v parametru dsmccMessageHeader() u DII v toku digitálního vysílání (viz obr. 24).

(f) PMT__Change: Přidá se když se zjistí změna v parametru version_number v PMT (Program_Map_Table) v tok digitálního vysílání (viz obr. 25).

(g) DE_Change: přidá se když se zjistí změna v parametru data_event_id v downloadlD u zprávy DII v toku digitálního vysílání (viz obr. 26).

(h) Module_Change: Přidá se když se zjistí změna v parametru module_version u zprávy DII v toku digitálního vysílání (viz obr. 27) .

(i) Aud_Change: Přidá se když se zjistí změna v component_type u prametru sampling_rate v deskriptoru audio složky u EIT v toku digitálního vysílání (viz obr. 28).

• · · ·

- 43 (j) Multi_View: Přidá se když se zjistí změna v parametru num_of_group v deskriptoru skupiny komponent v EIT u toku digitálního vysílání (viz obr. 29).

(k) Rodičovské řízení: Přidá se odkazem na parametr private_data_byte v deskriptoru omezeného příjmu u PMT v toku digitálního vysílání nebo v informaci o rodičovském hodnocení pole hodnocení v deskriptoru rodičovského hodnocení u EIT (viz obr. 30).

S odkazem opět na obr. 19, když analyzující jednotka 1906 zjistí změnu v obsahu transportního toku MPEG, odesílá zjištěnou informaci a dobu kdy byla změna detekována jako data vstupního bodu do systémového ovladače 1902 (krok S195). Systémový ovladač 'Γ9Ό2 vytváří tabuTku vstupních 5bd’ů“tTm) že šbiřa tyto údaje d~ vstupních bodech.

Zdali má záznam skončit nebo nikoli je řízeno podle uživatelova požadavku na zastavení záznamu (krok S196). Uživatelovy požadavky na zastavení záznamu procházejí skrz jednotku 1901 uživatelova rozhraní do systémového ovladače 1902 a systémový ovladač 1902 potom odesílá instrukci k zastavení záznamu do digitálního tuneru 1905 a analyzující jednotky 1906. Zpracování se opakuje a zaznamenávání pokračuje od kroku S192 pokud nedojde od uživatele požadavek na zastavení záznamu.

Když analyzující jednotka 1906 obdrží požadavek na zastavení analyzování od analyzování dat systémového a odešle ovladače 1902, zastaví proces poslední čas konce presentace

D_VOB_V_E_PTM do poslední analyzované jednotky video objektu VOBU transportního toku MPEG do systémového ovladače 1902.

···· ·· ·»··

- 44 Po ukončení přijímacího procesu digitálního vysílání systémový ovladač 1902 vytvoří objektovou informaci D_VOBI digitálního vysílání založenou na informaci obdrženou od analyzující jednotky 1906 a potom vytvoří buňkovou informaci odpovídající této objektové informaci D_VOBI digitálního vysílání. Typová informace Type buněčné informace se v této době nastaví na D_VOB. Systémový ovladač 1902 také vytváří tabulku vstupních bodů z dat vstupních bodů obdržených od analyzující jednotky 1906 (krok S197). Systémový ovladač 1902 také nastavuje parametr typu pohledu View_type zaznamenané buňky, založený na datech o vstupním bodu.

Nakonec systémový ovladač 1902 instruuje mechaniku 1911, aby ukončila záznam dat akumulovaných ve vyrovnávací paměti 1910 stopy a zaznamenala informaci o objektu digitálního vysílání a informaci o buňce. Mechanika 1911 potom zaznamená zbývající data ve vyrovnávací paměti 1910 stopy, informaci D_VOBI o objektu digitálního vysílání a informaci o buňce na DVD-RAM disk 100 a ukončí proces záznamu (krok S198).

Stejný základní proces se provádí když je požadavkem uživatele zaznamenat analogové vysílání. Operace se liší v tom, že jednotky video objektu VOBU jsou vytvořeny rekordérem, protože transportní tok (Transport Stream, zkráceně TS) je zakódován kodérem 1904.

Stejný základní proces se také provádí když je uživatelovým požadavkem záznam datového toku. Operace se ale liší v tom, že se časová informace nastaví na základě ATS, protože se neanalyzují tokové objekty SOB.

·· · ·

- 45 Operace byla popsána výše na základě požadavků na zahájení zaznamenávání a zastavení zaznamenávání od uživatele. Mělo by se poznamenat, že tento DVD rekordér 1900 se také může použít pro časový posuv nebo naprogramované zaznamenávání podobně jako u zaznamenávání programů pomocí časoměrného zařízení, jako se to provádí u konvenčních VCR přístrojů. V tomto případě se provoz DVD rekordéru 1900 liší od provozu popsaného výše jenom v tom, že požadavky na zahájení a zastavení jsou uplatněny automaticky systémovým ovladačem 1902 namísto uživatelem.

Provoz DVD rekordéru 1900, když je požadavkem uživatele zahrát data zaznamenaná na tento DVD-RAM disk 100, je popsán dále s odkazem na obr. 31. Obr. 31 je vývojový diagram přehrávacího procesu prováděného DVD rekordérem 1900, znázorněným na obr. 18. Níže je popsáno hraní originálního programového řetězce PGC skládajícího se z objektu D_VOB digitálního vysílání a jednoho bloku informací o buňce. Mělo by se poznamenat, že DVD přehrávač 1700 znázorněný na obr. 17 a popsaný výše může také provádět přehrávací operaci popsanou níže.

Nejprve obdrží jednotka 1901 uživatelského rozhraní od uživatele požadavek na přehrání řetězce originálního programu PGC. Jednotka 1901 uživatelského rozhraní předá požadavek uživatele do systémového ovladače 1902, který určí, že žádost uživatele je požadavek na přehrání originálního PGC a odešle odpovídající požadavky na zpracování jiným modulům.

Systémový ovladač 1902 analyzuje PGC informaci 50 a buňkovou informaci 60 (obr. 7), aby se identifikoval objekt, který bude reprodukován (krok S311). Konkrétněji řečeno, systémový ovladač 1902 nejprve interpretuje typovou informaci Type buňkové ···

- 46 informace v PGC informaci. Když je Type D_VOB, systémový ovladač 1902 ví, že AV tok, který bude reprodukován, je AV tok zaznamenaný jako transportní tok MPEG.

Systémový ovladač 1902 dále hledá tabulku řízení souborů D_AVFIT 94 k vyhledání odpovídající objektové informace D VOBI digitálního vysílání, založené na ID v buňkové informaci (krok S312) . Potom na základě doby začátku presentace D_VOB_V S PTM a doby konce presentace D_VOB_V_E_PMT informace o video objektu a časové mapy systémový ovladač 1902 určí polohu objektu na DVDRAM disku 100 (krok S313) . Jakmile je poloha objektu identifikována, systémový ovladač 1902 způsobí, že se startovní a koncová adresa na DVD-RAM disku 100 AV dat reprodukuje na základě časové mapy a informace o adrese začátku a konce v buňkové informaci (krok S314).

Když se získá adresa, ke které se má přistoupit, systémový ovladač 1902 odešle žádost číst z DVD-RAM disku 100 spolu s čtecí adresou mechanice 1911. Mechanika 1911 potom čte AV data z adresy specifikované systémovým ovladačem 1902 a ukládá načtená data do vyrovnávací paměti 1910 stopy (krok S315).

Systémový ovladač 1902 potom odešle dekódovací požadavek do dekodéru 1908. Dekodér 1908 takto čte a dekóduje AV data uložená ve vyrovnávací paměti 1910 stopy. Dekódovaná data se potom vedou do výstupu přes zobrazovací jednotku 1907 (krok S316) .

Mechanika 1911 potom určuje, zdali je ukončeno čtení všech dat specifikovaných systémovým ovladačem 1902 (krok S317) . Neníli tomu tak, proces se opakuje od kroku S315 a pokračuje čtení

AV dat. Jestliže skončilo, mechanika 1911 sdělí systémovému ovladači 1902, že je čtení skončeno a systémový ovladač 1902 potom odešle požadavek na dokončení přehrávání do dekodéru 1908.

·· • · · • · · · • · ·

Dekodér 1908 pokračuje v přehrávání dokud není vyrovnávací paměť 1910 stopy prázdná. Když je vyrovnávací paměť 1910 stopy prázdná a když je dekódování a přehrávání všech dat ukončeno, dekodér 1908 sdělí systémovému ovladači 1902, že je přehrávání ukončeno a proces přehrávání skončí.

Výše je popsáno přehrávání originálního PGC složeného ž jednoho objektu D_VOB digitálního vysílání a jednoho informačního bloku o buňce. Bude ale zřejmé, že AV tok může být přehráván prováděním stejného procesu když původní programový řetězec PGC obsahuje jeden video objekt M_VOB, jako když obsahuje více video objektů M_VOB nebo když obsahuje více objektů digitálního vysílání nebo když obsahuje kombinaci video objektů a objektů digitálního vysílání. AV tok může být také reprodukován když originální programový řetězec PGC obsahuje více buněk. Tento přehrávací proces se také použije na uživatelem definované programové řetězce PGC.

Dále je popsáno přehrávání tokových objektů SOB když dekodér 1908 nemá přehrávací funkci pro všechny AV toky. S odkazem na obr. 18, jestliže dekodér 1908 například nemá přehrávací funkci pro reprodukování transportního toku MPEG, tok nemůže být reprodukován dekodérem 1908 tak, jak je to popsáno výše. V tomto případě data procházejí do externího zařízení skrz jednotku digitálního rozhraní 1909 a data jsou dekódována a reprodukována externím zařízením.

Jestliže systémový ovladač 1902 zjistí, že buňková informace v PGC informaci zvolené uživatelem pro přehrávání je tokový ···· • · ·· ····

- 48 objekt SOB nepodporovaný systémem, instruuje jednotku 1909 digitálního rozhraní, aby byla data přivedena na výstup externě namísto toho, aby se poslal požadavek na přehrávání do dekodéru 1908. Jednotka 19 0 9 d i qi t á 3 η ího ró zhraní tak přenáší AV data uložená ve vyrovnávací paměti 1910 stopy podle komunikačního protokolu připojeného digitálního rozhraní. S výjimkou těchto kroků je proces přehrávání stejný, jako proces přehrávání použitý pro objekty D_VOB digitálního vysílání.

Zdali je dekodér 1908 kompatibilní s AV tokem zvoleným pro přehrávání může být určeno systémovým ovladačem 1902 nebo tím, že se systémový ovladač 1902 dotáže dekodéru 1908. Dekodér 1908 v tomto případě zkontroluje programově specifické informace Program Specific Information, zkráceně PSI) nebo servisní informace (Service Information, zkráceně SI) v transportním toku MPEG k určení, zdali to je kompatibilní s tokem.

Je důležité poznamenat, že existují doby, kdy tokový obsah nemůže být interpretován na tokový objekt SOB a schopnosti přehrávání jsou proto částečně omezeny. Tak zvané speciální přehrávací režimy, jako je pomalé přehrávání, například vyžadují opakovaný přenos datových toků, které nemohou být reprodukovány nezávisle, tj. bez odkazu na předchozí a následující obrazová data. Takové režimy přehrávání se proto dají obtížně dosáhnout tokovým objektem SOB, jestliže nemůže být analyzován obsah datových toků.

K vyřešení tohoto problému DVD rekordér 1900 podle tohoto provedení vynálezu uvádí typovou informaci Type buňky když se například od uživatele obdrží požadavek na speciální přehrávací režim, a když je detekován SOB, odesílá jednotce 1901 ····

- 49 uživatelského rozhraní zprávu uvádějící, že zvolený speciální přehrávací režim se nedá použít.

·· ····

Dále protože přehrávání tokového objektu SOB může být omezeno jak je to popsáno výše, je také možné zakázat míšení tokových objektů SOB a jiných objektů, jako jsou objekty D_VOB digitálního vysílání a video objekty M_VOB v jednom programovém řetězci PGC, když se vytvoří programový řetězec PGC definující přehrávací sekvenci kontinuálního AV toku.

Dále je popsán proces prováděný když existuje žádost nastavit uživatelem definovaný vstupní bod v optickém disku zaznamenávajícím AV data.

Obr. 32 je tokové schéma procesu pro nastavení uživatelem definovaných vstupních bodů.

Nastaví-li se žádost, uživatelsky definovaný vstupní bod se obdrží skrz jednotku 1901 uživatelského rozhraní (obr. 18) (krok S321), systémový ovladač 1902 (obr. 18) přečte tabulku vstupních bodů z disku a předloží všechny vstupní body v tabulce vstupních bodů pro buňku a definované atributy vstupních bodů na jednotce 190 uživatelského rozhraní (krok S322) . Zde uvedené tabulky vstupních bodů jsou automaticky nastavená tabulka vstupních bodů a tabulka uživatelem nastavených vstupních bodů znázorněné na obr. 15. Konkrétněji tyto tabulky vstupních bodů jsou tabulka 72 vstupních bodů buňkové informace 71 pro uživatelem definované PGC informace 7 0 (obr. 7) a tabulka vstupních bodů 8 Od objektových informací Objectl 80 (obr. 7). Také je možné odkazovat jenom na tabulku uživatelem definovaných vstupních bodů. Také je možné nepředkládat atributové informace, jestliže to není konkrétně potřeba.

ββ »#«

Tyto atributové informace zahrnují následující indikátory a pole u předmětného provedení: PG_Change, označující programovou změnu, PSI_SI označující změnu v PSI/SI informaci v transportním toku,'.....SQH_ Change označující změnu v atributu MPEG toku v transportním toku, Data_Top označující počáteční bod datového karuselu, Data_Change označující bod,kde se obsah mění na datový karusel, PMT_Change, označující změnu v tabulce programové mapy PMT, DE_Change označující bod, kde je datová událost aktualizována, Module_Change označující bod, kde byl aktualizován modul, Aud_Change označující změnu v audio atributu, Multi_View pole deklarující počet programových pohledů v multipohledovém aktivovaném programu a rodičovské kontrolní pole.

Na základě všech zobrazených vstupních bodů a atributových informací může uživatel snadno nalézt podle potřeby konkrétní bod pro zahájení přehrávání, požadovanou scénu v konkrétním progamu, požadovaný program digitálního vysílání nebo požadovanou scénu v programu s vícenásobými pohledy.

Uživatel potom instruuje DVD rekordér 1900, aby nastavil značku označující zvolený vstupní bod (krok S323). Když systémový ovladač 1902 DVD rekordéru 1900 obdrží nastavený značku tvořící příkaz pro konkrétní vstupní bod od uživatele, přidává to vstup v tabulce uživatelem definovaných vstupních bodů (krok S324) .

K nastavení vstupního bodu na jiný bod, než je poloha původního vstupního bodu, uživatel specifikuje počáteční bod a koncový bod bokového segmentu, kde se má nastavit vstupní bod. Na základě obdržené informace o vstupním bodu systémový ovladač 1902 DVD rekordéru 1900 dostane časovou informaci PTS

- 51 odpovídající tomuto počátečnímu bodu. Systémový ovladač 1902 potom přidá vstup do tabulky uživatelem definovaných vstupních bodů a zapíše razítko požadované presentační doby (Presentation

Time Stamp, “ zkráceně PTS) “do pole ~ cáslí vstupního bodu EP PTM.

Jestliže se namísto poskytnutí dvou různých tabulek vstupních bodů tak, jak je to znázorněno na obr. 15 použije jediná tabulka k řízení jak automaticky nastavených vstupních bodů, tak i uživatelem definovaných vstupních bodů, tj. používá se tabulka vstupních bodů tak, jak je znázorněna na obr. 14, nastaví se indikátor USER_EP tabulky vstupních bodů.

Proces skončí když byly nastaveny všechny vstupní body (krok S324). Když není dokončeno nastavení vstupních bodů, postup se opakuje od kroku S322 a jsou zobrazeny všechny vstupní body nastavené na tento bod a odpovídající atributy.

Dále je popsán přehrávací proces, začínající od uživatelem definovaného vstupního bodu, s odkazem na obr. 33. Obr. 33 je vývojový diagram ukazující proces přehrávání od vstupního bodu.

Když systémový ovladač 1902 obdrží požadavek na přehrávání od uživatelem definovaného vstupního bodu (step S331), určuje to, zdali se nalezne tabulka uživatelem stanovených vstupních bodů (tj. tabulka 72 vstupních bodů nebo níže uvedená tabulka znázorněná na obr. 15) na optickém disku (krok S332) . Když je přítomna uživatelem definovaná tabulka vstupních bodů, systémový ovladač 1902 přečte a uloží tabulku k zobrazení paměti a zobrazí tabulku (krok S334). To umožňuje uživateli zvolit bod zahájení přehrávání z bodů jen mezi požadovanými uživatelem definovanými vstupními body bez toho, aby byl uživatel maten zobrazením četných vstupních bodů o nichž uživatel nic neví.

- 52 Když není tabulka uživatelem definovaných vstupních bodů na disku, systémový ovladač 1902 čte a ukládá tabulku automaticky nastavených vstupních bodů k zobrazení paměti a zobrazuje automaticky nastavené vstupní body{krok S334). Když se používá tabulka vstupních bodů z obr. 14, může se zkontrolovat indikátor USER_EP na každý vstupní bod k určení, zdali je indikátor nastaven a čtou se jenom vstupní body pro které je nastaven indikátor USER_EP.

Když uživatel potom zvolí vstupní bod, obdrží systémový ovladač 1902 informaci identifikující zvolený vstupní bod z jednotky 1901 uživatelského rozhraní (krok S335). Systémový ovladač 1902 potom zjistí dobu vstupního bodu EP_PMT pro zvolený vstupní bod z tabulky vstupních bodů (krok S336). Přesnost této časové informace pro každý vstupní bod v tabulce vstupních bodů je normálně přesnost definovaná v normě MPEG, tj. 27 MHz. Mohl by to také být počet video rámečků nebo hodnota získaná poklesem několika nejnižších bitů z bitové rychlosti 90 kHz nebo 27 MHz.

Systémový ovladač 1902 potom konvertuje tuto časovou informaci na adresu diskového sektoru s použitím časové mapy objektové informace pro objekt (D_VOB) (krok S337). Systémový ovladač 1902 potom najede přehrávání transportního toku MPEG od této sektorové adresy (krok S338).

Video a audio tak může být přehráváno od konkrétní scény, tj. vstupního bodu, vybraného uživatelem. Systémový ovladač 1902 odkazuje na parametr typu pohledu View_type buňkové informace. Když je View_type jakákoliv jiná hodnota než 0, tj. když indikuje více pohledový tok, typ pohledu View_type buňkové informace se nahlásí do jednotky uživatelského rozhraní 1901. Na základě tohoto View_type DVD rekordér 1900 zobrazí počet pohledů ····

- 53 dostupných na obrazovce jednotky 1901 uživatelského rozhraní, jako například v zobrazení na obrazovce (on-screen display, zkráceně OSD).

Všechny vstupní body jsou zobrazeny pomocí procesů znázorněných na obr. 32 a obr. 33 tak, jak je to popsáno výše, ale není nutné vždy zobrazovat všechny vstupní body. Například by mohly být zobrazeny jenom vstupní body pro které je zjištěna změna v konkrétním atributu nebo by mohly být zobrazeny jenom vstupní body nalezené ,v určitém časovém období. Tento výběr se může provést na základě atributů obsažených v tabulkách vstupních bodů nebo v době hodnoty vstupního bodu EP_PTM.

Dále když DVD rekordér reprodukuje AV tok, který není podporován dekodérem, tok se reprodukuje prostřednictvím digitálního rozhraní ve výše uvedených provedeních, ale i AV toky podporované dekodérem by mohly projít digitálním rozhraním a vystoupit do nastavovací skříňky nebo jiného externího zařízení podle instrukcí uživatele.

Předmětný vynález byl dále popsán jako optický disk, rekordér s optickým diskem a přehrávač s optickým diskem, ale stejného účinku se dá dosáhnout pomocí stejných komponent a stejných procesů, jaké jsou popsány výše i když je transportní tok MPEG zaznamenán na pevný disk nebo jiné ukládací médium. Vynález není proto omezen na fyzická média. V tomto případě lze zrealizovat stejné součásti například pomocí ústřední procesorové jednotky (Central Processing Unit, zkráceně CPU) osobního počítače a čipu na zpracování obrazu. CPU a jiné součásti v tomto případě pracují podle záznamového programu proveditelného počítačem podle procesů tak, jak je to znázorněno ve vývojových diagramech na obr. 19 a obr. 31 až obr. 33.

- 54 Tento na počítači proveditelný program by mohl být uložen na disketu, optický disk, polovodičovou paměť nebo jiné záznamové médium. Také by mohl být poslán Internetem nebo jiným komuni kačnim médiem a instalován na osobní poči tač. ⁷

Toto upřednostňované provedení vynálezu bylo popsáno s tím, že se jako příklad použil transportní tok MPEG jako samozakódovaný tok. Mohl by být ale použit alternativně i programový tok MPEG nebo tok v jiném formátu.

• · · ···· ·· · 9 9 · · · · 9 · • '* · ·«···· » sec e c s β β c c ·· ··· ··· ·· «· ··

Průmyslová využitelnost

Transportní tok obdržený přes digitální vysílání může být zaznamenáván spolu s jinými AV toky a vstupní body definované uživatelem v zaznamenaném objektu digitálního vysílání mohou být odlišeny od vstupních bodů nastavených systémem médiem pro záznam dat podle předmětného vynálezu.

Dále definováním dat vstupních bodů zapsaných do tabulky vstupních bodů může být také zobrazen pro uživatele indikátor označující programovou změnu, indikátor označující změnu v informaci PSI/SI, indikátor označující změnu v atributu toku MPEG, indikátor označující výchozí bod karuselu dat, indikátor označující bod kde se mění obsah v karuselu dat, indikátor označující změnu v obsahu tabulky programové mapy PMT, indikátor zobrazující bod, kde byl aktualizován modul, indikátor označující bod, kde se změnila datová událost, indikátor označující změnu v audio atributu, indikátor deklarující počet programových pohledů ve vícepohledovém programu a pole rodičovské kontroly, aby se uživateli usnadnilo nalezení požadované scény. Když buňka obsahuje více pohledů lze tuto skutečnost a počet pohledů také zobrazit pro uživatele.

• φ · · · ····· • · · ··· · · ·

I ,· · · » e · • · · · e · · • · ··· ··· ··· ··· ·9 ·· ··

- 55 I když byl předmětný vynález popsán ve spojitosti s jeho výhodnými provedeními s odkazem na přiložené výkresy, je nutno poznamenat, že různé změny a modifikace budou odborníkům v oboru zřejméTakové změnya modifikace je nutno chápat jako zahrnuté do rozsahu předmětného vynálezu tak, jak je to definováno připojenými nároky, pokud se od nich neodchylují.

Claims (15)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Zařízení na záznam dat sestávající z přijímací jednotky pro příjem toku, včetně zakódovaných digitálních dat, analyzující jednotky pro detekování změny v atributech toku přijímaného přijímací jednotkou a výstup detekovaných informací, řídící jednotky pro příjem výstupu detekovaných informací analyzující jednotkou a časových informací pro čas ve kterém byla zjištěna změna atributu jako první vstupní bod a vytváření ovládacích informací registrujících první vstupní body a mechaniky pro zaznamenávání ovládacích informací vytvářených řídící jednotkou a toku přijímaného přijímací jednotkou na médium pro záznam dat, vyznačující se tím, že aparát pro záznam dat dále sestává ze vstupní jednotky pro nastavení druhého vstupního bodu v přehrávací stopě toku k umožnění přístupu a reprodukování toku od požadovaného bodu, přičemž řídící jednotka je schopná vytvářet ovládací informace tak, že první vstupní body a druhé vstupní body mohou být rozlišeny od sebe.
2. 2. Zařízení na záznam dat podle nároku 1 vyznačující se tím, že řídící jednotka je schopna vytvářet ovládací informace obsahující první tabulku registrující první vstupní body a druhou tabulku registrující druhé vstupní body.

   • · · · *1 · · · ····· ·· ··· · · · • · · · · · · • · · · · · · ··· ·<· ·« β·

   - 57
3. 3. Zařízení na záznam dat podle nároku 1 vyznačující se tím, že řídící jednotka je schopna vytvářet ovládací informace mající odlišné identifikační indikátory odděleně přidané k prvním vstupním bodům a druhým vstupním bodům.
4. 4. Zařízení na záznam dat podle nároku 2 vyznačující se tím, že analyzující jednotka je schopna detekovat jako změnu v atributu toku alespoň jednu z následujících změn:

   změnu mezi vysílacími programy, změnu v toku programově specifických informací digitálního vysílání nebo servisních informací řídících přehrávání toku, změnu ve vícepohledových informacích, změnu u počátečního bodu datového karuselu, změnu v obsahu datového karuselu, změnu v tabulce programové mapy změnu v modulu změnu v datové události, změnu v informaci rodičovské kontroly nebo změnu v atributu audio toku když je tokem digitální vysílání a změnu v informaci sekvenční hlavičky když je tokem video tok MPEG digitálního vysílání.
5. 5. Zařízení na záznam dat podle nároku 4 vyznačující se tím, že první vstupní body a druhé vstupní body ovládacích informací jsou schopny připojit informace k AV datům zaznamenaným na médium pro záznam dat.
6. 6. Zařízení na záznam dat podle nároku 2 vyznačující se tím, že dále zahrnuje čtecí jednotku pro čtení ovládacích informací a proudů zaznamenaných na médiu pro záznam dat, dekodér pro dekódování toku přečteného čtecí jednotkou a výstupní jednotku pro výstup ovládacích informací přečtených čtecí jednotkou a toku dekódovaného dekodérem, přičemž když se vloží druhý vstupní bod ze vstupní jednotky, čtecí jednotka je schopna číst ovládací informace a výstupní jednotka je schopná presentovat první vstupní body registrované v první tabulce ovládacích informací a předtím vložené druhé vstupní body registrované v druhé tabulce.
7. 7. Zařízení na záznam dat podle nároku 2 vyznačující se tím, že dále zahrnuje čtecí jednotku pro čtení ovládacích informací a proudů zaznamenaných na médiu pro záznam dat, dekodér pro dekódování toku přečteného čtecí jednotkou a výstupní jednotku pro výstup ovládacích informací přečtených čtecí jednotkou a toku dekódovaného dekodérem, přičemž čtecí jednotka je schopná číst ovládací informace a výstupní jednotka je schopná presentovat druhé vstupní body registrované v druhé tabulce řídících informací.
8. 8. Zařízení na záznam dat podle nároku 3 vyznačující se tím, že médium pro záznam dat je optický disk.
9. 9. Způsob záznamu dat obsahující krok příjmu toku, včetně zakódovaných digitálních dat, krok detekování změny v atributech přijímaného proudu a výstupu detekovaných informací, krok generování ovládacích informací registrující jako první vstupní body výstupních detekovaných informací a • · · ·

   - 59 časové informace pro dobu při které byla detekována změna atributu a krok záznamu řídících informací a toku obdrženého přijímací jednotkou do média pro záznam dat, vyznačující se tím, že obsahuje krok vkládání druhého vstupního bodu v přehrávací stopě toku k umožnění přístupu a reprodukci toku od požadovaného bodu, krok vytváření ovládacích informací vytvářející ovládací informace tak, že první vstupní body a druhé vstupní body jsou od sebe rozlišitelné.
10. 10. Způsob záznamu dat podle nároku 9 vyznačující se tím, že krok vytváření ovládacích informací vytváří ovládací informace obsahující první tabulku registrující první vstupní body a druhou tabulku registrující druhé vstupní body.
11. 11. Způsob záznamu dat podle nároku 9 vyznačující se tím, že krok vytváření ovládacích informací vytváří ovládací informace mající rozdílné označující identifikátory odděleně přidané k prvním vstupním bodům a druhým vstupním bodům.
12. 12. Počítačem proveditelný program zaznamenávání dat zahrnující krok příjmu toku zahrnujícího zakódovaná digitální data, krok detekování změny v atributech přijatého toku a výstup detekované informace, krok vytváření ovládací informace registrující jako první vstupní body výstupní detekované informace a časové informace pro dobu při které byla detekována změna atributu e β β e e β e · • ee ·»· ·· ·· ·♦

    - 60 krok zaznamenávání ovládacích informací a proudu obdrženého přijímací jednotkou na médium pro záznam dat, vyznačující se tím, že obsahuje ~ ^⁼⁼krbk⁼“^rirkÚAdánur⁼ďrdhě^íhb^vsťupnffi toku k umožnění přístupu a reprodukování toku od požadovaného bodu, krok vytváření ovládacích informací vytvářející ovládací informace tak, že první vstupní body a druhé vstupní body jsou odlišitelné od sebe.
13. 13. Počítačem proveditelný program zaznamenávání dat podle nároku 12, vyznačující se tím, že krok generování ovládacích informací vytváří ovládací informace obsahující první tabulku registrující první vstupní body a druhou tabulku registrující druhé vstupní body.
14. 14. Počítačem proveditelný program zaznamenávání dat podle nároku 12, vyznačující se tím, že krok generování ovládacích informací vytváří ovládací informace mající odlišné označující identifikátory odděleně přidávané k prvním vstupním bodům a druhým vstupním bodům.
15. 15. Záznamové médium pro záznam programu zaznamenávajícího data podle nároku 13.