CZ20031217A3

CZ20031217A3 - Method of making a radioactive member for use in brachytherapy

Info

Publication number: CZ20031217A3
Application number: CZ20031217A
Authority: CZ
Inventors: Michael A. Rapach; Kevin M. Helle; Charles E. Shanks; Jay C. Reed
Original assignee: Medi-Physics, Inc.
Priority date: 2000-11-01
Filing date: 2001-11-01
Publication date: 2004-04-14
Also published as: US20060058570A1; ES2253446T3; AU2009227914B2; WO2002036199A3; BR0115087A; MXPA03003852A; AU2007216652A1; CA2427837C; PL203978B1; EP1330292A2; US20040015037A1; AU2009227914A1; DE60113871T2; ATE305809T1; US20090253950A1; AU3122702A; BR0115087B1; US8033981B2; WO2002036199A2; CA2427837A1

Description

Oblast techniky

Předložený vynález se týká léčby ozařováním. Zejména se vztahuje k použití radioaktivních zdrojů při brachyterapii a způsobu přípravy takovýchto zdrojů.

Dosavadní stav techniky

Brachyterapie je obecný termín pokrývající léčbu, která zahrnuje umístění radioaktivních zdrojů do blízkosti nakažené tkáně a může zahrnovat dočasnou nebo permanentní implantaci nebo vložení radioaktivních zdrojů do pacientova těla. Radioaktivní zdroj je tímto umístěn v blízkosti oblasti, které má být léčena. Toto vykazuje značnou výhodu, a to tu, že mohou být vysoké dávky radiace dodávány k léčenému místu s relativně malým dávkováním radiace vůči obklopující nebo blízké zdravé tkáni.

Brachyterapie je zamýšlena pro použití při léčbě různých případů, včetně artritidy a rakoviny, například prsu, mozku, jater a nádoru vaječníků zejména rakoviny prostaty u mužů (viz: například J.C: Blasko a spol., The Urological Clinics of North America, 23, 633-650 (1996.) a

H. Ragde a spol., Cancer, 80, 442-453 (1997)). Rakovina prostaty je jeden z nej častějších zhoubných nádorů u mužů v USA, s více než 44 000 mrtvými za rok 1995. Léčba může • ·

vyžadovat dočasnou implantaci radioaktivního zdroje po předem určenou dobu, po které bude odstraněn. Alternativně může být radioaktivní zdroj permanentně implantován do těla pacienta a ponechán, po předem určený čas, až do rozpadu na inertní stav. Použití dočasné nebo trvalé implantace závisí na zvoleném izotopu a vyžadované intenzitě léčby.

Permanentní implantáty pro léčbu rakoviny prostaty obsahují radioizotopy s relativně krátkým poločasem rozpadu a nízkými energiemi vzhledem k dočasným zdrojům. Příklady zdrojů permanentních implantátů zahrnují jako radioizotop jód 125 nebo palladium 103. Radioizotop je obecně zapouzdřen v obalu jako je například titan a tvoří „krystal, který je poté implantován. Dočasné implantáty pro léčbu rakoviny prostaty zahrnují jako radioizotop iridium 192.

Běžné radioaktivní zdroje pro použití při brachyterapii zahrnují takzvané krystaly, což jsou utěsněné kontejnery, například z titanu, které obsahují uvnitř utěsněné komory radioizotop, ale permanentní radiace prochází skrze stěny kontějneru/komory (viz US 4 323 055 a US 3 351 049). Takovéto krystaly jsou vhodné pouze pro použití s radioizotopy které vykazují radiaci, která může projít skrze stěny kontejneru/komory. Takovéto krystaly jsou tudíž, spíše než s radioizotopy s β-zářením, obecně použitelné ve spojení s radioizotopy, které vykazují γ-radiaci nebo nízkoenergetické rentgenové záření.

Pro jednoduchou správu takovýchto zdrojů je navrženo mnoho systémů. Patentový dokument US 4 815 449 popisuje podstatně neohybný, lineární podlouhlý prvek pro vložení do nádorů, který je vyroben z biologicky absorbovatelného materiálu ve formě jehly nebo tenkého zašpičatělého válečku

	• · 4 4 4 Q «44 “ O — · 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4	4 4 4 4 4 4 « 4 4 4 4 4 4 « 4 « 4 4 4 4 4 4 4 4 4 ««444
4 4 4 « 4 4 4 4 4 4 4 4	4 4
s množstvím	radioaktivních	krystalů	umístěných	uvnitř
v předem určeném uspořádání.
Patentový	spis US 5 460	592 popisuje způsob a	zařízení
pro přepravu	radioaktivního	zařízení.	Zařízení	obsahuj e

flexibilní podlouhlý tkaný nebo lemovaný biologicky absorbovatelný materiál nosného prvku, který vykazuje uvnitř rozmístěné radioaktivní krystaly. Při ohřevu materiálu nosného prvku, který obsahuje krystaly, přechází do polotuhého stavu. Délka materiálu nosného prvku v polotuhém stavu s radioaktivními krystaly umístěnými uvnitř může být poté zavedena do konvenční kovové a duté dávkovači jehly nebo aplikační kazety, která je použita pro implantování radioaktivních krystalů do příslušného místa léčby, například k nádoru.

Komerčně dostupný výrobek se sestává z krystalů jódu 125 rozmístěných v rozestupech 0,6 až 1,2, mezi středy, v lemovaném polotuhém biologicky absorbovatelném švy spojeném materiálu, dodávaném na trh firmou Medi-Physics lne. pod obchodním označením 1-125 RAPID Strand™. Tento výrobek může být použit pro léčbu onemocnění jako jsou nádory na hlavě či šíji, včetně úst, rtů a jazyku, nádorů na mozku, nádorů na plicích, nádorů na pochvě, vaginální nádorů a rakoviny prostaty.

Výhodou tohoto typu polotuhého nosného prvku je to, že radioaktivní krystaly jsou implantovány nebo vloženy do pacienta v předem určeném a známém rozložení v závislosti na jejich separaci v materiálu nosného prvku. Biologicky absorbovatelný materiál je poté pomalu absorbován tělem pacienta tak, aby zanechal rozmístěné krystaly v jejich poloze. Toto předem určené rozmístění a polotuhá povaha • · • · 4 · 4 4 * • · nosného prvku napomáhá lékaři vypočíst jak celkovou dávku radiace tak i profil dávky, které bude prostřednictvím krystalů dodáván dovnitř pacientova těla a též napomáhá přesnému umístění krystalů. Dodatečně, najednou je implantován více jak jeden krystal, takže dochází ke zkracování času nutného pro implantaci, je potřeba kratší doba než kdyby byl implantován každý krystal individuálně. Je též zmenšeno riziko migrace krystalu mimo místo jeho implantace (viz: Tapen a spol., Int. J. Radiation Oncology Biol. Phys., vol. 42(5), strany 1063 až 1067, 1998).

Radioaktivní zdroje podle patentových dokumentů US 4 815 449 a US 5 460 592 využívají méně biologicky absorbovatelného materiálu, jak jen to je možné, aby došlo k ulehčení absorpce, nicméně užití tak tenkého nebo flexibilního materiálu má řadu nevýhod. Například pro zajištění, aby byl nosný prvek dostatečně tuhý a vydržel vložení do pacientovy tkáně, je materiál nosného prvku nesoucí radioaktivní krystaly při výrobním procesu vyztužen ohřevem. Nicméně nadměrný ohřev může poničit materiál nosného prvku a striktní řízení procesu ohřevu a chlazení má rozhodující vliv na změnu krystalické struktury materiálu nosného prvku, tedy je nutné dosáhnout vyztužení aniž by došlo k hoření. I když je vyztužení maximalizováno se všemi možnostmi pospanými v patentovém dokumentu US 5 460 592, materiál nosného prvku není dostatečně tuhý, aby plně zabránil zablokováni uvnitř dávkovači jehly nebo aplikátoru při jeho použití. Zablokování nosného prvku uvnitř jehly je obecně nenapravitelné, takže jehla musí být odstraněna, a musíme brát v úvahu fakt, že nyní je toto velmi „ožehavé, právě kvůli přítomnosti radioaktivních krystalů. Jakýkoliv náhodný vstup krve nebo jiných tělních tekutin do jehly může způsobit nabobtnání biologicky absorbovatelného materiálu a ·· · · · ·· · · · • · · · · · · · · · • ···· ·· · · ·· ····· • · · · · ··· »·· · ·· ··· ·» · rozepření, což též způsobí jeho zablokování v dávkovači jehle (viz: Butler a kol., Radiation Oncology Investigations 4:48-49, 1996). Musí být tedy nutné, aby měl lékař praxi s „ucpáním jehly, aby se předešlo vniknutí tělních tekutin do jehly během aplikace. Nicméně, jestliže jehly nejsou dobře ucpány, může nastat zablokování. Obráceně může být zablokování způsobeno přílišným natlačením materiálu nebo ucpáním velmi tuhého materiál, který není snadno odstranitelný z konce jehly.

Výrobní postup, který je pospaný v patentovém dokumentu US 5 4 60 592, je též velmi pracný a nevede k jednoduchému zautomatizování. Dodatečně, každý nosný prvek musí být po kroku vyztužení vizuálně prozkoumán, aby bylo zajištěno, že jsou krystaly pevně uchyceny v lemovaném biologicky absorbovatelném materiálu.

Jiný radioaktivní člen obsahuje dutou trubici materiálu nosného prvku (viz například patentový dokument US 4 815 449 nebo EP 0 466 681). V takovýchto radioaktivních členech může být poloha radioaktivních zdrojů uvnitř materiálu nosného prvku udržována pomocí kontaktu a/nebo elasticity materiálu nosného prvku nebo zavedení neradioaktivních výplní nebo oddělovačů do oblastí mezi radioaktivními zdroji. Nicméně výroba takovýchto radioaktivních členů není jednoduchá, vyžaduje tři oddělené materiály (materiál nosného prvku, radioaktivní zdroje a neradioaktivní oddělovače) a opatrné sestavení všech tří správným postupem.

Z výše uvedeného radioaktivního členu, z následujících výhod:

tedy vyvstává potřeba zlepšeného který vykazuje jednu nebo více poskytuje tužší kostru, je více odolnější vůči manipulaci, je snadněji použitelný a netrpí nevýhodami známými z dosavadního stavu techniky. Vhodně může být takovýto zlepšený radioaktivní člen vyráběn v automatizovaném výrobním procesu.

Podstata vynálezu

Podle prvního aspektu předloženého vynálezu se poskytuje radioaktivní člen pro použití při brachyterapii, zahrnující podlouhlý biologicky absorbovatelný nosný prvek s uvnitř něho ve vzdálenosti od sebe rozmístěnými radioaktivními zdroji, spočívající v tom, že tento radioaktivní člen je vytvořen lisováním.

Podle druhého aspektu předloženého vynálezu se poskytuje radioaktivní člen pro použití při brachyterapii, zahrnující biologicky absorbovatelný nosný prvek s uvnitř něho ve vzdálenosti od sebe rozmístěnými radioaktivními zdroji, vyznačující se tím, že uvedený podlouhlý biologicky absorbovatelný nosný prvek je v podstatně tuhé kompozice.

Podle třetího aspektu předloženého vynálezu se poskytuje způsob výroby radioaktivního členu podle prvního nebo druhého aspektu předloženého vynálezu. Uvedený způsob zahrnuje kroky:

a) opatření formy;

b) zavedení množství radioaktivních zdrojů do formy;

c) zavedení biologicky absorbovatelného materiálu nosného prvku do formy v kapalném stavu;

d) tuhnutí kapalného biologicky absorbovatelného materiálu nosného prvku; a

e) vyjmutí ztuhlého výrobku z formy.

• · ·

9 · · I

Podle jiného provedení může být polymer zaveden do formy první a radioaktivní zdroje jsou poté zaváděny do roztaveného polymeru. Forma může být poté otevřena a zatvrdlý materiál tvořící prvek odstraněn. V tomto provedení by byly kroky b) a c) způsobu podle třetího aspektu obráceny.

Vzhledem k uvedenému se tedy poskytuje způsob, který zahrnuje kroky:

a) opatření formy;

b) zavedení biologicky absorbovatelného materiálu nosného prvku do formy v kapalném stavu;

c) zavedení množství radioaktivních zdrojů do formy;

e) vyjmutí ztuhlého výrobku z formy.

Dále se předložený vynález tyká poskytnutí odvětrané formy, u které zachycený vzduch může být vytlačen z formy právě při zavádění materiálu nosného prvku.

Dále ještě se předložený vynález týká využití zpěňování a vyfukování při tvarování polymeru, kdy jsou bublinky plynu zavedeny do polymeru.

Přehled obrázků na výkresech

Předložený vynález bude blíže vysvětlen prostřednictvím podrobného popisu příkladů jeho konkrétních provedení ve spojení s připojenou výkresovou dokumentací, ve které • · • · « · · · · · • · 9 9 · 9 9 9 9

9999 999 9999 99 99

9 9 9 9 9 9

9 9 99 9 9 9 9 představuj e:

obr. 1 znázornění radioaktivního členu podle předloženého vynálezu;

obr. 2 zvětšený pohled na radioaktivní člen z obr. 1, oblast X;

obr. 3 znázornění formy pro výrobu radioaktivního členu podle předloženého vynálezu;

obr. 4 znázornění zadní formy podle předloženého vynálezu; a obr. 5 znázornění tříplátové formy podle předloženého vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Jak je patrné z obrázku 1, předložený vynález poskytuje radioaktivní člen 10 pro použití při brachyterapii. Radioaktivní člen 10 zahrnuje podlouhlý biologicky absorbovatelný nosný prvek 12 na němž jsou rozmístěny radioaktivní zdroje 14. Podle jednoho vhodného provedení předloženého vynálezu je radioaktivní člen 10 vytvořen lisováním. Předložený vynález dále také pojednává o faktu, že nosný prvek 12 je podstatně pevného složení.

Dodatečně k obrázku 2, nosný prvek 12 zahrnuje množství oblastí 18 pro přijímání krystalů a množství mezilehlých oblastí 20. Nosný prvek 12 může definovat jeden nebo více otvorů 22 vyplývajících z procesu lisování podle • · 9 ♦ · · • · · · · ·

předloženého vynálezu, v kterých jsou umístěny malé hroty na každém konci oblastí pro přijímání krystalů a to za účelem udržení polohy a zarovnání radioaktivních zdrojů 14 uvnitř nosného prvku 12.

Podle jednoho způsobu předloženého vynálezu je za účelem vytvoření radioaktivního členu 10 zkonstruovaná dvouplátová vertikální forma. Obrázek 3 zobrazuje formu 1^ pro vytvoření radioaktivního členu podle přeloženého vynálezu. Forma 1 zahrnuje první a druhý plát 30 a 32, kteréžto pláty do sebe zapadají. Každý plát 30 a 32 formy definuje podlouhlou dutinu formy 34 a 36 pro přijímání materiálu nosného prvku a množství radioaktivních zdrojů 14. Plát 32 formy zahrnuje množství polohovacích hrotů 38 pro krystaly, za účelem správného polohování a udržování radioaktivních zdrojů 14 během procesu utváření. Podlouhlé radioaktivní zdroje, nebo krystaly, 14 jsou umístěna v každé oblasti 18 pro přijímání těchto krystalů a drženy v místě hrotů 38 na konci každého krystalu. Polohy hrotů 38 jsou též vyznačeny zbývajícími otvory 22 definovanými ve vytvořeném nosném prvku 12 jak to je na obrázku 1 a 2 uzavřena a tekutý polymer vstřikovacím otvoru 24 definovaným v plátu formy 32 z vstřikovacích nádrží 26. Tekutý polymer je při otevřením formy zatuhlý a prvek (tj. podlouhlý biologicky absorbovatelný nosný prvek) je vyjmut.

Forma je je napumpován v každém

Podle prvního aspektu předloženého vynálezu se tedy poskytuje radioaktivní člen použitelný pro brachyterapii, který obsahuje podlouhlý biologicky absorbovatelný nosný prvek s uvnitř něho ve vzdálenosti od sebe rozmístěnými radioaktivními zdroji, vyznačující se tím, že radioaktivní člen je vytvořen lisováním.

• · ·

Podle druhého aspektu předloženého vynálezu se poskytuje radioaktivní člen pro použití při brachyterapii, zahrnující podlouhlý biologicky absorbovatelný nosný prvek s uvnitř něho ve vzdálenosti od sebe rozmístěnými radioaktivními zdroji, vyznačující se tím, že biologicky absorbovatelný nosný prvek je v podstatě tuhé kompozice.

stejná entita Vhodněji budou

Termínem „v podstatě tuhý se míní, že biologicky absorbovatelný materiál je umístěn v zásadě kontinuálně skrze radioaktivní člen. Tudíž obě stěny radioaktivního členu, oblast obsahující krystaly a prostory mezi těmito krystaly jsou ze stejného kontinuálního materiálu, tj. trubice a oddělovače jsou v podstatě s minimálními mezerami nebo prostory, radioaktivní zdroje zapouzdřeny biologicky absorbovatelným materiálem nosného prvku. Tato tuhá podstata radioaktivního členu napomáhá zajistit, že rozmístění radioaktivních zdrojů bude drženo alespoň krátkou dobu po implantaci. Toto napomáhá zajistit vhodnou dozimetrii a minimalizuje pohyby zdrojů, setřásání nebo migraci po implantaci. Podstatně pevný nosný prvek bude vykazovat v porovnání s dutými nebo lemovanými trubicemi konvenčních nosných prvků zlepšenou tuhost.

Biologicky absorbovatelný materiál může být jakýkoliv netoxický biologicky slučitelný materiál, biologicky absorbovatelný materiál nebo směs takovýchto materiálů. Zde použitým termínem biologicky absorbovatelný materiál se míní jakýkoliv materiál, jehož značná část bude metabolizovatelná uvnitř pacientova těla a nakonec z něj eliminována. Biologicky absorbovatelný materiál by měl při implantování vhodně udržovat jeho integritu po dobu od 1 do 14 dnů.

• · 9

9 9 99 9 9 9 • 9 99 9 «999

9999 99 9 9 99 9 9999

9 9 9 9 9 9

99 999 99 9

Vhodněji by materiál nosného prvku měl být plně absorbovatelný živou tkání po dobu asi 70 až 120 dnů.

Lisování je způsob, u kterého se v podstatě tekutý materiál zavádí do formy. Když se materiál ustálí, přebere tvar zmíněné formy. Proces lisování má za výsledek tvarovaný materiál vykazující tuhost v příčném průřezu, tj . vykazuje materiál distribuovaný rovnoměrně po celém příčném řezu. Tudíž, zejména biologicky absorbovatelné materiály, které mohou být použitelné v radioaktivním členu podle předloženého vynálezu jsou ty, které mohou vykazovat podstatně tekutý stav, ale mohou být upraveny chlazením nebo jiným způsobem za účelem vytvoření podstatně pevného nosného prvku. Především podle vhodného provedení předloženého vynálezu, jakmile je biologicky absorbovatelný materiál nosného prvku upraven, bude podstatně nepoddajný a tuhý.

U vhodného provedení podle prvního nebo druhého aspektu je nosný prvek v podstatě rigidní. Termínem „v podstatě rigidní je míněno, že nosný materiál by měl vykazovat určitou strukturální integritu a měl by být dostatečně pružný pro účely jeho použití. Materiál nosného prvku by měl být značně neodchylující se nebo-li dostatečně neohebný aby udržel mezery mezi radioaktivními zdroji během implementace radioaktivního zdroje do pacienta. Lisovaný radioaktivní člen podle předloženého vynálezu může být tužší než ten, který je vytvořen z olemovaného materiálu, jaký je například popsán v patentovém spisu US 5 460 592. Takovýto olemovaný materiál nebyl shledán jako dostatečně tuhý aby zabránil zablokování ve smyslu lékařského použití. Uváznutí nebo-li zablokování může nastat pokud dutý materiál nosného prvku použitý u konvenčních nosných prvků se zbortí, což může nastat například kvůli dlouhým axiálním pramenům, které • · • · ···· · • · • · · • ·· · 4 neposkytují dostatečnou tuhost, nebo je to dáno celkovým nedostatkem materiálu. Mimoto, pokud jsou použity duté nosné prvky, vzduchové prostory mezi zdroji mohou též vézt ke zborcení z důvodu nedostatku mechanické pevnosti vzhledem k boční kompresi. Tvarovaný materiál nosného prvku podle předloženého vynálezu v těchto ohledech značně zlepšuje vlastnosti konečného výrobku.

Vhodně také díky protáhlému tvaru biologicky absorbovatelného materiálu nosného prvku může být snadněji krájen například skalpelem, nebo jiným. Alternativně nebo dodatečně, materiál nosného prvku může mít body pro krájení, které usnadňují lékaři krájení nebo oddělování radioaktivního členu.

Biologicky absorbovatelný materiál nosného prvku může také vhodně před použitím vykazovat ocenitelnou skladovatelnost, a to aniž by vyžadoval speciální sladovací nebo manipulační podmínky. Materiál nosného prvku může být též sterilizovatelný jakýmkoliv konvenčním způsobem, například použitím páry, tepelného sušení, ethylenoxidu (EtO plyn), elektronového paprsku nebo gama zářením. Vhodným způsobem sterilizace je úprava pomocí ethylenoxidu.

Vhodnými biologicky absorbovatelnými materiály nosného prvku, které je možné zpracovávat lisováním, jsou například póly(kyselina glykolová) (PGA), póly(kyselina L-mléčná) (PLLA), polyesterové amidy kyselin glykolových nebo kyselin mléčných, například polymery a kopolymery glykolátu nebo laktátu, polydioxan a podobně, nebo jakékoliv jejich vzájemné kombinace. Takové materiály jsou podrobně popsány v patentovém dokumentu US 5 460 592, který je se tímto začleňuje do odvolávek. Vhodné, komerčně dostupné polymery • 4 • 4

4··· ·

4 4

4444 zahrnují polyglykapron 25 (MONCRYL™), polyglaktin 910 (VICRYL™) a polydioanon (PDS II), kteréžto materiály dodává na trh firma Ethicon lne., New Persey, USA.

Ve výhodném provedení materiál nosného prvku zahrnuje kombinaci PLLA (póly(L-laktid) a PGA (póly(glykolid)). PLLA a PGA jsou s výhodou kombinovány v poměru 10/90 (tj. 10 dílů PLLA ku 90 dílům PGA) . V jiném provedení může být použit polymer ε-kaprolaktamu. Osobě obeznámené se stavem techniky budou zřejmé další možné kombinace.

Další vhodné biologicky kompozity polymerů, které je s předloženým vynálezem, jsou patentových dokumentech, které odvolávek: kompozice vytvořená patentový obsahuj ící patentový zahrnuj ící z polymerů dokument absorbovatelné polymery a možné použít ve spojení popsány v dále uvedených se tímto začleňují do

US 4 052 988 popisuje a orientovaná vlákna

1,4-dioxepan-2-dionu;

popisuje kompozice dokument extrudovaná p-dioxanu US 3 839 297 póly[L(-)laktid-ko-glykolid], které jsou použitelné jako absorbovatelné spoje; patentový dokument US 3 297 033 popisuje použití kompozicí obsahujících jako absorbovatelné spoje homopolymery polyglykolidu; patentový dokument US 2 668 162 popisuje složení obsahující polymery glykolidu a laktidu s vysokou molekulovou hmotností;

US 2 703 316 popisuje laktidu a kopolymery dokument US 2 758 98 kompozice zahrnující jako základní materiál opticky aktivní homopolymery L(-)laktidu, například póly L-laktid; patentový dokument US 3 636 956 popisuje kompozice zahrnující kopolymery L(-)laktidu a glykolidu, které jsou využitelné jako absorbovatelné spoje; patentový dokument US 4 141 087 patentový zahrnuj ící glykolidu;

dokument polymery patentový kompozice laktidu a popisuj e • · · ·« · · · • · ·· · · · · · ······ · · · · · · · · · • « · · · · · • · · · · · · · · · popisuje syntetické absorbovatelné krystalické izomorfní polymery kopolyoxylátu, odvozené ze směsí cyklických a lineárních diolů; patentový dokument US 4 441 496 popisuje kopolymery p-dioxanonu a 2, 5-morfolidionu; patentový dokument US 4 452 973 popisuje ABA tříblokové kopolymery póly(kyseliny glykolové)/póly(oxyalkylenu); patentový dokument US 4 510 295 popisuje polyestery substituované kyseliny benzoové, dvojsytných alkoholů, a glykolidu a/nebo laktidu; patentový dokument US 4 612 923 popisuje chirurgická zařízení vytvořená ze syntetického absorbovatelného polymeru obsahujícího absorbovatelné skleněná plniva; patentový dokument US 4 646 741 popisuje chirurgickou upevňovací sponu obsahující směs kopolymerů laktidu, glykolidu a póly(p-dioxanonu); patentový dokument US 4 741 337 popisuje chirurgickou upevňovací sponu, která je vytvořená z glykolidem obohacené směsi polymerů; patentový dokument US 4 916 209 popisuje biologicky absorbovatelné polokrystalické polymery depsipeptidů; patentový dokument US 5 264 540 popisuje biologicky absorbovatelné polymery aromatického polyanhydridu; a patentový dokument US 4 689 424 popisuje působením radiace sterilizovatelné polymery dvojsytných alkoholů.

Biologicky absorbovatelné polymery a sloučeniny polymerů jsou zejména užitečné pokud obsahují biologicky absorbovatelné plniva, například plniva uvedená ve známost v patentovém dokumentu US 4 473 670 (který se tímto začleňuje do odvolávek), ve kterém je popsaná sloučenina biologicky absorbovatelného polymeru a plniva obsahujícího póly(sukcinimid); a v patentovém dokumentu US 5 521 280 (který se tímto začleňuje do odvolávek), ve kterém jsou popsané biologicky absorbovatelné polymery s plnivem tvořeným jemně rozptýleným chloridem sodným nebo chloridem • · · ···· · · • · · • · · · • · ·· 4 · • · · ·♦ · draselným. Takováto plniva mohou právě ve spojení s biologicky absorbovatelnými polymery a sloučeninami polymerů poskytovat zvýšenou mechanickou pevnost.

Radioaktivní člen může v příčném řezu vykazovat jakýkoliv vhodný tvar, například může být v podstatě kruhový, v podstatě kruhový s alespoň jedním zploštělým povrchem, nebo může vykazovat v podstatě polygonální tvar, například čtvercový nebo trojúhelníkový průřez.

Neboť biologicky absorbovatelný materiál nosného prvku použitý v radioaktivním členu podle předloženého vynálezu je značně tuhý, vykazuje menší povrchovou plochu než ekvivalent známý z dosavadního stavu techniky, vytvořený z tkaných nebo lemovaných materiálů. Vykazuje tudíž nižší tendenci na zduření a zablokování v dávkovači jehle.

Vhodně nosný prvek podle předloženého vynálezu bude mít hladký vnější povrch, čímž omezí tření uvnitř dávkovači jehly, také je tím bude zamezeno zablokování nosného prvku uvnitř jehly díky menšímu tření mezi povrchem nosného prvku a jehlou.

Redukovaného tření může být též dosaženo u jakéhokoliv příčného průřezu s alespoň jedním plochým povrchem, například značně kruhovitý příčný průřez zploštělý v oblasti obvodu za účelem poskytnutí plochého povrchu. Vhodné nosné prvky mohou být trojúhelníkového nebo značně polygonálního tvaru, například šestiúhelníkového nebo osmiúhelníkového tvaru, nebo mohou mít 12 až 16 stran.

Styčná plocha mezi vnitřním povrchem jehly nebo jiného prostředku pro zavedení a nosným prvkem jakéhokoliv tvaru • * φ φ φ φ φ φ φ φφφφ φ φ φ φ φ φ φ φφφ φ φ φ φφφφ v příčném řezu může být dále minimalizována opatřením vhodné povrchové struktury na povrchu nosného prvku, který přichází do kontaktu s povrchem prostředku pro zavedení. Například v případě zakřiveného povrchu nosného prvku, může být styčná plocha redukována zakomponováním výstupků, kolových ploch nebo jiných výčnělků v oblasti povrchu nosného prvku, která přichází do kontaktu s jehlou nebo jiným prostředkem pro zavedení. Vhodně tyto povrchové struktury zahrnují biologicky slučitelný nebo biologicky odbouratelný materiál.

Biologicky absorbovatelný materiál může být v příčném řezu rovnoměrně nebo nerovnoměrné rozprostřen okolo radioaktivních zdrojů. Například kde jsou zdroje podstatně válečkovité radioaktivní krystaly, tvar v příčném řezu vnitřního povrchu nosného prvku je s výhodou v podstatě kruhovitý. V alternativním provedení je povrch v podstatě čtvercový.

Podle jednoho provedení nosný prvek radioaktivního členu podle prvního nebo druhého aspektu vytváří oblasti obsahující radioaktivní zdroje a oblasti radioaktivní zdroje neobsahující. V obzvláště vhodném provedení oblasti nosného prvku neobsahující radioaktivní zdroje budou rozpoznatelné od těch oblastí, které radioaktivní zdroje obsahují, což umožní lékaři, že je schopen rozlišit mezi dvěmi oblastmi nosného prvku. Toto usnadňuje lékaři provedení řezu v podlouhlém biologicky absorbovatelném nosném prvku pouze v oblastech mezi radioaktivními zdroji. Je zejména vhodné, aby oblasti nosného prvku v kterých jsou umístěny radioaktivní zdroje byly širší než ty oblasti, kde nejsou radioaktivní zdroje.

	- 17 -	• 4 44 · ·· 4 · · ·· • · · · · · 4 4444 4 4 4 4 4 4 4 4 4 • 44 4 44 444	44 4 4 4 4 4 4 4 4 44 44444
4 4 44	4 «
V jiném	vhodném provedení	radioaktivní	člen	podle
předloženého	vynálezu v souladu	s jeho prvním	nebo	druhým
aspektem je	vytvořen pomocí vstřikování do formy.

Materiál nosného prvku bude s výhodou viditelný za použití ultrazvukových technik, například v odezvě na příslušný signál. Může například obsahovat částice odrážející zvuk nebo bublinky plynu, které slouží ke zlepšení viditelnosti za pomoci ultrazvuku. Vhodné plyny jsou vzduch, dusík a oxid uhličitý. Vhodně jsou bublinky v blízkosti povrchu nosného prvku.

Materiál nosného prvku může být pomocí ultrazvuku viditelný rovnoměrně nebo nerovnoměrně. Například, některé oblasti nosného prvku mohou být pomocí ultrazvuku viditelné více než jiné. To může být důsledkem přítomnosti oblastí, kde jsou shluky bublinek s plynem odrážejícím zvuk a nebo částic spočívajících v nosném prvku.

Nosný prvek může dodatečně nebo alternativně obsahovat částice které slouží ke zvýšení jeho viditelnosti pomocí ultrazvuku. Vhodné částice jsou částice kovu (například titan nebo hliník), skla, křemíku, oxidu železitého, písku, jílu, plastické hmoty jako je například TEFLON™, porézní neshromážděné částice jednotné velikosti, které jsou popsány v patentových dokumentech US 5 741 522 a US 5 776 496, a které se tímto začleňují do odvolávek, duté mikrokapsle nebo mikrokuličky, které jsou popsány v patentovém dokumentu US 5 648 095, a který se tímto začleňuje do odvolávek, a mikrokuličky roztaveného glycidu, roztavené aminokyseliny nebo PEG (polyethylenglykol).

·· ·

- 18 • · · * 4 4 4

4 4 4 4 4 4

4 4 44 4444

4 4 · · ·

4 44 ·4 4

V alternativním provedení mohou být samotné radioaktivní zdroje viditelné na ultrazvuku a to vhodnou úpravou kontejneru pro zavedení drážek nebo jiných zdrsnění vnějšího povrch utěsněného radioaktivního zdroje, například krystalu, viz například skutečnosti uváděné v patentových dokumentech WO 00/28554 a WO 00/51136.

Jedna výhoda použití obrazové viditelnosti, například pomocí ultrazvuku, radioaktivního členu podle předloženého vynálezu při brachyterapii je ta, že signál a obraz mohou být rychle přečteny, změřeny a analyzovány vhodným počítačovým softwarem, což lékaři umožňuje plánovat dozimetrii v reálném čase. Toto je z lékařského hlediska výhoda jak pro pacienta, tak pro lékaře. Nicméně prvky podle předloženého vynálezu mohou být použity v procesu umožňující jakýkoliv typ mapování dozimetrie, která využívá informace získané díky obrazové viditelnosti zdrojů.

Dodatečně, lékař může použít stejnou zobrazovací technologii, například ultrazvuk, již na místě během operačního zákroku, aby schválil polohu a velikost orgánu a umístění zdroje. Toto umožňuje lékaři zvážit zda je nutné vložit nějaké další zdroje, například v situaci, kdy musí být vzorec pro dávku přepočítán na základě „reálné polohy zdrojů.

Celkové rozměry nosného prvku by měly být takové, aby pasoval dovnitř dávkovači jehly, nebo aplikační kazety. Například pokud je vnitřní průměr tenkostěnné 18 jehly 0,102 cm (0,040 palce), poté je účinný maximální průměr nosného prvku vhodněji menší než 0,102 cm (0,040 palce), aby mohl být z takovéto jehly aplikován.

• · · · · například spisech

S výhodou může být jako radioaktivní zdroj použit jakýkoliv běžný radioaktivní krystal. Tyto zahrnují radioaktivní krystaly popsané v patentových

US 5 404 309, US 4 784 116, US 4 702 228,

US 4 323 055 a US 3 351 049, kteréžto spisy se tímto do předloženého vynálezu začleňují jako odvolávky. Termínem „krystal je míněn utěsněný kontejner, například kovový kontejner, který obsahuje nebo opouzdřuje radioizotop. Vhodné biologicky kompatibilní materiály pro kontejner jsou kovy nebo slitiny kovů, jako například titan, zlato, platina a nerezová ocel; plastické hmoty jako například polyestery a vinylpolymery a polymery polyuretanu, polyethylen a polyvinylacetát; kompozity jako jsou kompozity grafitu; sklo jako matrice obsahující oxid křemíku a jakýkoliv jiný biologicky kompatibilní materiál. Titan a nerezová ocel se považují za preferované materiály pro tyto kontejnery.

Radioaktivní zdroje mohou také obsahovat vhodné radioizotopy zapouzdřené uvnitř polymerové nebo keramické matrice. Typické zdroje jsou podstatně válcovitého tvaru a jsou přibližně 4,5 mm dlouhé s průměrem přibližně 0,8 mm.

Tedy, u vhodného provedení podle prvního nebo druhého aspektu předloženého vynálezu jsou radioaktivní zdroje umístěné v radioaktivním členu použitelné pro brachyterapii. S výhodou jsou radioaktivními zdroji také radioaktivní krystaly, například krystaly 6711, dodávané na trh firmou Medi-Physics, lne., Arlington Heights, IL, USA.

Stejně tak může být na místo zdroje použit jakýkoliv vhodný, pro brachiterapii použitelný radioizotop. Aniž by byl následující výčet jakkoli omezující, je pro uvedený účel možné použít radioizotopy jako palladium 103, jód 125, • 9

9 »999 t

stroncium 89, síra 35, cesium 131, zlato 198, thulium 170, chrom 56, arzén 73, yttrium 90, fosfor 32 a jejich směsi. Obzvláště preferovány jsou palladium 103 a jód 125. Podle předloženého vynálezu může být v jednom zdroji i více než jeden radioizotop.

Zdroje jsou vhodně umístěny lineárně podél nejdelší osy podlouhlého materiálu nosného prvku. Relativní orientace zdrojů vůči nosnému prvku bude záviset na celkové velikosti a tvaru nosného prvku a zdrojů. Jestliže jsou zdroje podstatně válcovitého tvaru, například jestliže jsou to běžné krystaly, jsou vhodněji orientovány jejich podélnou osou paralelně s podélnou osou samotného nosného prvku. Vhodněji jsou zdroje pravidelně rozloženy, například v intervalu mezi 0,6 a 1,2 cm, vhodněji okolo 1 cm. Známá rozteč přibližně 1 cm je vhodná jestliže jsou zdroje implantovány pro léčbu rakoviny prostaty. Počet zdrojů použitých pro jakoukoliv aplikaci bude záviset na délce materiálu nosného prvku. S výhodou je radioaktivní člen zajištěný jako dlouhý pás, který může být lékařským personálem ukrojen nebo oddělen pro konkrétní aplikaci.

S výhodou budou všechny zdroje v jednom nosném prvku budou obsahovat stejný radioizotop a budou vykazovat stejnou radioaktivní intenzitu. Pokud je na nosný prvek začleněno více než jeden typ intenzity zdroje, poté by měly být zdroje s odlišnou intenzitou rozmístěny v přesném systému tak, aby bylo umožněno předikovat dávkování.

Podle třetího aspektu předloženého vynálezu se poskytuje způsob vytvoření radioaktivní členu podle prvního a druhého aspektu tohoto vynálezu. Uvedený způsob zahrnuje kroky:

• ·

f) opatření formy;

g) zavedení množství radioaktivních zdrojů do formy;

h) zavedení biologicky absorbovatelného materiálu nosného prvku do formy v tekutém stavu;

i) tuhnutí tekutého biologicky absorbovatelného materiálu nosného prvku; a

j) vyjmutí ztuhlého výrobku z formy.

Vhodně je forma podlouhlá, tj . vykazuje délku podstatně delší než šířku.

U vhodného provedení způsob podle třetího aspektu zahrnuje vstřikování hmot do forem. Vstřikování je společná technika používaná pro vytváření všech druhů plastických částí. Sestává se z vytvoření kovové formy, ve které je tvar konečného produktu společně s jeho požadovanými charakteristikami vyřezanými do kovové formy.

části jsou vyřezány

Pro jeden způsob výroby předloženého vynálezu se forma sestává z dvou polovin, z poloviny tvořící dno, ve které jsou vyřezány požadované charakteristiky spodní výrobku a z vrchní poloviny, ve které charakteristiky vršku výrobku. Forma též vykazuje otvory pro tekutou „plastickou hmotu pro její zavedení do formy. Části formy se sestaví tak, že spodní a vrchní polovina jsou příslušně zarovnány a to ještě před tím, než je vstříknuta plastická hmota. Plastické hmotě je poté umožněno tuhnout (například ochlazováním), poté jsou části formy odděleny a zatvrdlá plastická část je z formy odstraněna.

Konstrukční provedení formy pro provádění způsobu výroby nosného prvku radioaktivního členu podle třetího

4 4

4 4 4« aspektu předloženého vynálezu s výhodou sestává ze tří vertikálních plátů, přičemž se tekutý materiál nosného prvku do formy zavádí pomocí množství vstřikovacích portů. Vhodná tři pláty zahrnující forma dále obsahuje vertikální lis. Osobě obeznámené se stavem techniky bude jistě zřejmá i alternativní konstrukce formy, pomocí které by bylo dosaženo požadovaného výsledku.

S výhodou se bude materiál nosného prvku zavádět v tekutém stavu. Toho bývá typicky dosaženo ohřátím materiálu nosného prvku až do jeho roztavení ještě před jeho vpravením do formy. Například póly(kyselina glykolová) vykazuje bod tání 223°C nebo 233°C (viz: Polymer Handbook, J. Brandrup a E.H. Immergut, 3.vydání, strana VI/61).

Aby byl vytvořen radioaktivní člen podle předloženého vynálezu, forma musí umožňovat umístění radioaktivních zdrojů uvnitř finálního výrobku a to vše musí předem stanovitelné a řiditelné. Tedy, u jednoho provedení podle třetího aspektu forma vykazuje množství malých hrotů vystupujících dovnitř směrem k jejímu středu a to za účelem udržení radioaktivních zdrojů v předem určené poloze v formě, ještě před zavedením materiálu nosného prvku. Vhodně jsou malé hroty umístěny v intervalech, které odpovídají koncům každého radioaktivního zdroje. Forma by byla zavřena s radioaktivními zdroji drženými na místě a materiál nosného prvku napumpován nebo vstříknut v každém vstřikovacím portu. Vhodně jsou vstřikovací porty umístěny mezi každým radioaktivním zdrojem nebo mezi každým jiným radioaktivním zdrojem, aby bylo zajištěno, že polymer obklopí krystaly.

«* * * · ·» · * · · 9 9 9 9

999999 9 9 99 • * 9 · · 9

99 9 9 9 999

V jiném provedení podle třetího aspektu může být použita forma bez hrotů. Radioaktivní zdroje by mohly být umístěny do formy v definovaných intervalech ještě před vstříknutím tekutého materiálu nosného prvku, tekutý materiál nosného prvku je zaveden do formy takovým způsobem, že se radioaktivní zdroje (krystaly) převalují, radioaktivní zdroje se plně zapustí do materiálu nosného prvku.

V ještě jiném provedení může být do formy jako první zaveden polymer a radioaktivní zdroje mohou být poté usazovány do roztaveného polymeru postupně. Forma může být poté otevřena a zatuhlý materiál nosného prvku tvořící výrobek odstraněn. V tomto provedení mohou být kroky b) a c) podle způsobu třetího aspektu obráceny.

Podle uvedených skutečností se tedy poskytuje způsob, který obsahuje kroky:

f) opatření formy;

g) zavedení biologicky absorbovatelného materiálu nosného prvku do formy v tekutém stavu;

h) zavedení množství radioaktivních zdrojů do formy;

i) tuhnutí tekutého biologicky absorbovatelného materiálu nosného prvku; a

j) vyjmutí ztuhlého výrobku z formy.

Pro účely teoretického potvrzení plnění a vytvoření vykazujícího vydutou vnější oblast pro přijímání krystalů a vytvarování pro celkové zapouzdření krystalu v nosném prvku byl vyroben testovací nástroj a 1 krystalem. Mediem pro materiál nosného prvku byl kopolymer laktid/glykolid (polyglactin 910).

· ·· · «· » <«*> Φ · · Φ · · · • · · ·· φ · · · · • ······ φ · φ · φφφφφ :Φ Φ · · · φ « « * ** Φ

Druhá a větší část umístěná uvnitř formy 40 přizpůsobující 10 krystaly vykazuje vstřikovací body pro polymer kolem každého krystalu. Vzhledem k obrázku 4 a 5, forma je tříplátová forma vykazující podlouhlou základní nebo zadní formu 42, forma 44 dutiny pro krystaly a zapouzdřující formu 46. Zadní forma 42 definuje protáhlou dutinu 48 pro přijímání materiálu nosného prvku a vytváří nižší polovinu podlouhlého nosného prvku radioaktivního členu. Dutina 48 je definována tak, aby byly v členu 10 vytvořeny oblasti 18 pro přijímání krystalů a mezilehlé oblasti 20. Forma 44 dutiny pro krystaly a zapouzdřovací forma 46 jsou alternativně zapojeny tak, aby došlo k plnému vytvoření radioaktivního členu podle předloženého vynálezu.

Forma 44 dutiny pro krystaly je nejprve umístěna přes zadní formu 42 aby plně uzavřela dutinu 48 pro vytvoření spodní poloviny konečného pásu. Forma 44 dutiny pro krystaly zahrnuje množství vystupujících výčnělků 50 jeden pro každý krystal 14 aby bylo zapouzdřeno, aby dosahovala do dutiny 48 za účelem vytvoření množství dutin 52 pro krystaly, nejsou znázorněny, ve spodní části podlouhlého nosného prvku radioaktivního členu. Jakmile je vytvořena spodní polovina materiálu nosného prvku, forma 44 dutiny pro krystaly je odstraněna a radioaktivní zdroje 14 jsou umístěny do dutin 52 pro krystaly ve spodní části. Zapouzdřovací forma 46 je poté umístěna přes spodní polovinu materiálu nosného prvku v základní formě 42. Zapouzdřovací forma definuje dutinu 54 v podstatě zrcadlící dutinu 48 pro přijímání materiálu nosiče a tím plně zapouzdřuje radioaktivní zdroje.

Pláty formy požadovaně definují množství vstřikovacích portů 58 znázorněných na obrázku 5 průhledovou čarou, pro materiál krystalů okolo mezilehlých regionů 20 ukončeného

	• • ·	• · · • · ·	• 9 9	9 9 9 ·	9 9
- 25 -	•	• · · * • · 99 ♦ 9 9	9 9	9 9 « « 9	9 9
	• • w ·	* · * * 9»	9 «99	• 9 9 9

radioaktivního členu 10. Pláty formy také požadovaně poskytují průduchy 60 formy okolo oblastí 18 pro přijímání krystalů a mezilehlých oblastí 20 konečného radioaktivního členu 10. Odvzdušňování formy je technika, která je již známá z dosavadního stavu techniky, umožňuje zachycenému vzduchu uniknout z dutiny a tím umožnit materiálu nosného prvku proudit skrze dutinu formy.

Předložený vynález dále pojednává o použití pěnící nebo vyfukující metody v lisování polymeru. Vyfukování je prováděno zaváděním plynových bublinek do polymeru. K dosažení uvedeného jsou zapojeny tři způsoby, první je mechanické „šlehání horkého polymeru, druhý je „vpravení bublinek do polymeru se stlačeným vzduchem a třetí je zapojení „nadouvadla. Nadouvadlo je chemické činidlo začleněné do polymeru za účelem vytváření plynových bublinek pro vytvoření pěnové struktury, neboť se materiál nosného prvku ochlazuje, a při ohřátí způsobil v polymeru bublinky. Například kyselý uhličitan sodný při aplikaci tepla na formu uvolňuje CO₂ plynové bublinky. Porézní struktura materiálu nosného prvku může být řízena množstvím přidávaného bikarbonátu nebo velkostí a strukturou krystalů bikarbonátu.

Nadouvadlo vytvoří porézní strukturu, hodně podobnou struktuře polystyrénu, a tím napomáhá zajistit lepší plnění formy neboť je zvětšena viskozita. pro vytvoření lisovaného radioaktivního členu 10 podle předloženého vynálezu byl jako nadouvadlo pro polymer polyglaktinu 910 použit uhličitan sodný. Bylo shledáno, že uhličitan sodný nebo běžný vypálený uhličitan sodný nezanechávají v polymeru kromě CO₂, což je neškodná organická substance, žádná rezidua.

β 9 * 9 • 9 9 9 · 9999 • · 4 • » 9

Přidání nadouvadla do polymeru podle předloženého vynálezu je žádoucí hned z několika důvodů. Nadouvadlo snižuje jak bod tání polymeru tak i viskozitu polymeru. Nadouvadlo činní polymer mnohem více rigidní a to má za následek, že polymer vykazuje styčnou plochu s formou, čímž poskytuje lepší uvolnění formy. Výsledkem je více porézní struktura, lepší produkce, pro kterou je požadováno méně polymeru k zapouzdření radioaktivních zdrojů. Porézní struktura nosného prvku také poskytuje kratší čas chlazení po vstříknutí, což zkracuje čas výrobního cyklu a umožňuje větší produkci za daný čas. Mimoto méně polymeru v materiálu nosného prvku poskytuje kratší čas vstřebání materiálu nosného prvku do těla.

Osobě obeznámené se stavem techniky budou zřejmé další charakteristické znaky konstrukce formy a procesu vstřikování. Například je řízena rychlost vstřikování, aby bylo dosaženo vyváženého toku, což umožňuje, aby byly všechny dutiny ve formě naplněny přibližně ve stejnou chvíli. Poloha vstřikovacích portů a poměr vstřikování může být stejně tak přizpůsoben za účelem dosažení jednotnosti, vyváženosti toku a že sváry, t j . oblasti, kde se setkávají sousední roztavené frontální části a „linie stavení (kde jsou dvě fronty paralelně jedna k druhé a vytváří svár mezi nimi), jsou minimalizovány čímž by se vyhnulo slabým oblastem.

Tlak vstřikování bude řízen tak, aby bylo zajištěno plnění s podstatně jednotným tlakovým gradientem. Nej častěji procesy vstřikování do formy pracují při tlaku vstřikování 100 až 150 MPa nebo menším.

• # « »

9

0 90

9 9 9

9 90 0 • » ·

9 *

Další znaky týkající se navrhování procesu tvarování zahrnují distribuce teploty, namáhání střihem, lom při zmrznutí, profil rychlosti pěchování atd. dále je žádoucí minimalizování vzduchového zachycování, odchylky v objemovém sesychání a index borcení.

Pokud se použije ohřátý tekutý biologicky absorbovatelný materiál nosného prvku, tvrdnutí materiálu nosného prvku může být dosaženo pouze jeho ochlazením. Alternativně, tvrdnutí může být urychleno použitím chladícího média, které proudí okolo formy nebo skrze formu v malých potrubích. Je žádoucí, aby chlazení bylo vyvážené, čímž bude zajištěno, že bude minimalizováno sesýchání a deformace.

Radioaktivní zdroje manuálně nebo mohou být automatizovaného procesu.

mohou být umístěny do formy na jejich místo uloženy pomocí

Podle vhodného provedení, jakmile je vytvořen podlouhlý biologicky absorbovatelný nosný prvek (nebo „pás), mohl by projít skrze ohřátou velikostní šablonu, aby byl odstraněny „otisky formy a byla stvrzena velikost finálního průměru. „Otisky formy neboli přetoky jsou malé korunky „plastu materiálu nosiče, které jsou vytvořeny na rozhraních mezi kovovými pláty forem a vyčnívají ven. Také zde někdy bývá zbytek po otvorech kudy byl aplikován materiál.

Podle jiného provedení je prováděn druhý ohřev při teplotě přeměny skla a to za účelem zvýšení pevnosti pásu. Teplota přeměny skla je obecně mnohem nižší než bod tání materiálu nosného prvku.

• ·

Vhodně může být na povrchu radioaktivního členu podle třetího aspektu předloženého vynálezu vytvořena povrchová struktura. Ohřátá forma nebo plát lisu, povrch, který je nastaven jako negativ struktury může být aplikován na nosný prvek. To způsobí, že povrch nosného prvku bude vykazovat skutečný vzor, který bude inverzní tomu na formě. Kuličky nebo hřebeny vytvořené na povrchu nosného prvku mohou redukovat styčnou plochu a tření mezi nosným prvkem a jehlou použitou jako dávkovači zařízení.

Vhodně způsob zahrnuje interpretování materiálu nosného prvku tak, aby byl viditelný za pomocí ultrazvukových zobrazovacích technik. Jestliže je materiál nosného prvku polymer, mohou být do polymeru zapuštěny bublinky plynu, za pomocí například nadouvání polymeru před vstřikováním. Alternativně může být polymer promíchán (například ultrazvukovými vibracemi) před vstřikováním při vhodném plynovém prostředí, takže jsou bublinky zakomponovány dovnitř. Vhodnými plyny jsou vzduch, dusík, oxid uhličitý.

Alternativně může být materiál nosného prvku vystaven působení tlaku plynu, například většímu než je atmosférický tlak, přímo před vstřikováním, takže se plyn prolíná s materiálem. Při vstřikování kombinovaném s redukcí v tlaku vzduchu kvůli ohřívání (jako například při vstřikování do prostředí s tlakem a teplotou okolí) plyn bude expandovat a bude vytvářet v materiálu nosiče bublinky.

Na konci výrobního procesu může být radioaktivní člen krájen na vhodné délky, každá délka může být samostatně zavedena do šablony, tak jak je šablona popsána v patentovém

4

44

4 « 4

444 4 • 4 444 <44 *·< * <♦ <44 *» · dokumentu US 5 460 592. Alternativně může být prvek navinut na vhodné kolo. Šablona nebo kolo mohou být poté opatřeny ochranou, zabaleny a připraveny pro přepravu.

Volitelně bude radioaktivní člen opatřen ochranou pro přepravu z místa výroby na místo jeho použití. Vhodněji bude produkt po zabalení sterilizován, například konvenční sterilizační procedurou, jako je například gama záření nebo sterilizace za pomocí ethylenoxidu. Výrobek může být poté přepraven z místa jeho výroby na místo použití jako sterilní jednotka, která, jakmile je odstraněn obal a ochrana, připravena pro použití.

Radioaktivní člen může být zabalen jakýmkoliv vhodným obalem pro přepravu. Vhodným obalem je prodyšná plastická membrána, jako je například dvousložkový prodyšný a neprodyšný plastický vak, který se roztrhává. Vhodným obalem je Tyvek™ (DuPont) . Takovýto prodyšný obal umožňuje sterilizaci radioaktivního členu uvnitř obalu buď ethylenoxidem (EtO) nebo ve sterilizačním autoklávu. Radioaktivní člen podle předloženého vynálezu dodaný ve sterilním stavu ve. sterilním a neporušeném balení je vhodným provedením předloženého vynálezu.

Radioaktivní členy podle předloženého vynálezu mohou být použity k léčbě různých onemocnění, včetně nádorů na hlavě a krku (zahrnující ústa, rty, jazyk) nádorů na mozku, nádorů na plicích, vaginálních nádorů a rakoviny prostaty. Mohou být použity jako primární léčba (například při léčbě rakoviny prostaty nebo u nádorů znemožňující resekci) nebo pro léčení residuálních onemocnění po resekci primárního nádoru. Mohou být též použity souběžně s, nebo při ♦ 4 • · · • 4 4 4 · • « dokončení, jiným způsobem léčby, například léčbou ozařováním, nebo chemoterapií nebo hormonální terapií.

Radioaktivní členy podle předloženého vynálezu mohou být použity samostatně nebo v kombinaci se samostatnými radioaktivními zdroji, například krystaly.

V souladu s dalším aspektem předloženého vynálezu se tudíž poskytuje způsob léčby stavu, který je citlivý na léčbu ozařováním, například rakovina nebo artritida, zejména rakovina prostaty, což vyžaduje umístění radioaktivního členu podle prvního nebo druhého aspektu předloženého vynálezu v přilehnutí k oblasti uvnitř těla pacienta, která má být léčena, po dostatečně dlouhou dobu a dodávat léčebně efektivní dávku.

Izotop ytrium 90 může být použit pro léčbu bolesti, neboť ničí nervové zakončení. Tedy, kde radioaktivní zdroj obsahuje ytrium 90, je zde poskytnut způsob léčby bolesti.

Podle jiného provedení se poskytuje radioaktivní člen v souladu s prvním nebo druhým aspektem předloženého vynálezu pro použití v léčbě rakoviny nebo artritida.

Podle výhodného provedení může být radioaktivní člen viditelný za použití vhodné zobrazovací techniky, vhodně při použití ultrazvuku ve spojení s dozimetrií v reálném čase.

Radioaktivní člen podle předloženého vynálezu může být poskytován pacientovi umístěním vhodné délky nosného prvku do konce duté jehly a poté umístění pátrací jehly do jehly. Jehla může být vložena do pacienta a poté vytažena přes pátrací jehlu zanechávající nosný prvek na místě. Co se týče ·· ···· * 4 • 4

-· 4

4 4 4 4

444 způsoby zavádění, viz například publikace A.van't Riet a kol., Int.. J. Radiation Oncology Biol. Phys., vol. 24, strany 555 až 558, 1992, která se tímto začleňuje do odvolávek.

Přestože bylo shora popsáno a objasněno upřednostňované provedení předloženého vynálezu, musí být zřejmé, že je možné, aniž by došlo k odchýlení se od nárokované podstaty předloženého vynálezu, provést jeho další obměny a modifikace. Předcházející popis a připojená výkresová dokumentace jsou míněny jako ilustrující, nikoliv však jakkoli omezující nárokovaný předmět. Skutečný nárokovaný rozsah je, společně se správným náhledem s ohledem na dosavadní stav techniky, definovaný v dále připojených patentových nárocích.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Radioaktivní člen pro použití při brachyterapii, zahrnující podlouhlý biologicky absorbovatelný nosný prvek vytvořený kolem uvnitř něho ve vzdálenosti od sebe umístěných radioaktivních zdrojů.
2. Radioaktivní člen podle nároku 1, vyznačující se tím, že uvedený podlouhlý biologicky absorbovatelný nosný prvek je podstatně nepoddajný.
3. Radioaktivní člen podle nároku 2, vyznačující se tím, že uvedený podlouhlý biologicky absorbovatelný nosný prvek je vytvořený z materiálu vybraného ze skupiny, která sestává z póly(kyseliny L-mléčné), póly(kyseliny glykolové), polyesterových amidů kyselin glykolových, polyesterových amidů kyselin mléčných a jejich vzájemných kombinací.
4. Radioaktivní člen podle nároku 3, vyznačující se tím, že uvedený podlouhlý biologicky absorbovatelný nosný prvek obsahuje kombinaci PLLA (póly(L-laktid)) a PGA (póly (glykolid) ) v poměru 10 dílů PLLA ku 90 dílům PGA.
5. Radioaktivní člen podle nároku 4, vyznačující se tím, že uvedený podlouhlý biologicky absorbovatelný nosný prvek vytváří oblasti obsahující radioaktivní zdroje a oblasti radioaktivní zdroje neobsahující.

• 4

4 4

4 4 44 < 4 4

4 4 4 4

4 4 444 « 4 4

4 0 *
6. Radioaktivní člen podle nároku 5, vyznačující se tím, že uvedené oblasti podlouhlého biologicky absorbovatelného nosného prvku obsahující radioaktivní zdroje jsou širší než uvedené oblasti radioaktivní zdroje neobsahující.
7. Radioaktivní člen podle nároku 1, vyznačující se tím, že uvedený podlouhlý biologicky absorbovatelný nosný prvek je v odezvě rozpoznatelný ultrazvukovými diagnostickými přístroji.

8. Radioaktivní člen podle nároku 1, vyznačujíc í s e tím, že uvedenými radioaktivními zdroji j sou radioaktivní krystaly. 9. Radioaktivní člen podle nároku 1, vyznačující s e

tím, že uvedený podlouhlý biologicky absorbovatelný nosný prvek obsahuje porézní strukturu.

10. Radioaktivní člen pro použití při brachyterapii, zahrnující podlouhlý biologicky absorbovatelný nosný prvek s uvnitř něho ve vzdálenosti od sebe rozmístěnými radioaktivními zdroji, vyznačující se tím, že uvedený podlouhlý biologicky absorbovatelný nosný prvek je podstatně nepoddajný.

11. Radioaktivní člen podle nároku 10, vyznačující se tím, že uvedený podlouhlý biologicky absorbovatelný nosný prvek je v podstatě tuhé kompozice.

12. Radioaktivní člen podle nároku 11, vyznačující se tím, že uvedený podlouhlý biologicky absorbovatelný nosný prvek je vytvořený z materiálu vybraného ze

99 9 9 9 99 9 9 9 • 9 9 99 9 <999 • 99999* 9 9 99 99999
9 · 9 9 9 ·99 • · · 9 99 «9* 9 9 · skupiny, která sestává z póly(kyseliny L-mléčné), póly(kyseliny glykolové), polyesterových amidů kyselin glykolových, polyesterových amidů kyselin mléčných a jejich vzájemných kombinací.
13. Radioaktivní člen podle nároku 12, vyznačující se tím, že uvedený podlouhlý biologicky absorbovatelný nosný prvek obsahuje kombinaci PLLA (póly(L-laktid)) a PGA (póly (glykolid) ) v poměru 10 dílů PLLA ku 90 dílům PGA.
14. Radioaktivní člen podle nároku 13, vyznačující se tím, že uvedený podlouhlý biologicky absorbovatelný nosný prvek vytváří oblasti obsahující radioaktivní zdroje a oblasti radioaktivní zdroje neobsahující.
15. Radioaktivní člen podle nároku 14, vyznačující se tím, že uvedené oblasti podlouhlého biologicky absorbovatelného nosného prvku obsahující radioaktivní zdroje jsou širší než uvedené oblasti radioaktivní zdroje neobsahující.
16. Radioaktivní člen podle nároku 10, vyznačující se tím, že uvedený podlouhlý biologicky absorbovatelný nosný prvek je v odezvě rozpoznatelný ultrazvukovými diagnostickými přístroji.
17. Způsob výroby radioaktivního členu, zahrnující kroky:

a) opatření formy;

b) zavedení množství radioaktivních krystalů do formy;

c) zavedení biologicky absorbovatelného materiálu nosného prvku do formy v tekutém stavu;

• · 4 ·

4444 4 4 4 • · · « 4 4 4 • ♦ 4 444 4 • 44 • 4 4

d) tuhnutí tekutého biologicky absorbovatelného materiálu nosného prvku; a

e) vyjmutí ztuhlého výrobku z formy.
18. Způsob podle nároku 17, vyznačující se tím., že uvedený krok zavedení dále zahrnuje vstřikování příslušného materiálu do formy.
19. Způsob podle nároku 18, vyznačující se tím, že uvedená forma vykazuje množství malých hrotů vystupující do středu formy, jejichž účelem je uchycení radioaktivních krystalů v předem určené poloze ještě před tím, než se do formy zavede materiál biologicky absorbovatelného nosného prvku.

Způsob podle nároku 17, vy z n a č u j í c í se dále zahrnuje krok zavedení nadouvadla do nosného prvku.

tím, že materiálu
21. Způsob podle nároku 17, vyznačující se tím, že dále zahrnuje krok odvětrání ve formě se nacházejícího vzduchu z formy zavedením kapalného biologicky absorbovatelného materiálu nosného prvku do formy.
22. Způsob podle nároku 17, vyznačující se tím, že uvedený krok tuhnutí dále zahrnuje tvoření bublinek v uvedeném materiálu nosného prvku tak, aby ve ztuhlém materiálu nosného prvku došlo k vytvoření porézní struktury.

·· · • · ···· • · • · · • ·· · · • ·
23. Způsob léčení stavu, který je citlivý na léčení zářením, zahrnující krok umístění radioaktivního členu podle nároku 1 v přilehnutí k oblasti uvnitř těla pacienta, která má být léčena, po dostatečnou dobu za účelem dodání léčebně efektivní dávky.
24. Způsob podle nároku 23, •vyznačující se tím, že uvedeným stavem je rakovina.