CZ20023564A3 - Obranné zařízení, zejména zařízení pro sebeobranu, a v něm použitelná zásobníková jednotka - Google Patents

Description

Vynález se týká obranného zařízení, zejména zařízení pro sebeobranu podle předvýznakové části patentového nároku 1, a zásobníkové jednotky podle předvýznakové části patentového nároku 6.

Dosavadní stav techniky

Zásobníková jednotka jako jednorázová injekční stříkačka, která není daného druhu, ze které se účinná látka pomocí hnací náplně vystříkne z prostoru zásobníku kanálkem pod lidskou kůži, je kupříkladu známa ze spisů US-A 4 124 024, US-A 4 089 334, US-A 3 802 430 a US-A 3 335 722.

Spis US-A 4 089 334 popisuje například jednorázovou injekční stříkačku, u které se vakcina odpálí skrz kůži bez jehly. Vakcina se nacházela ve válci, uzavřeném pístem. Strana válce, ležící proti pístu, měla alespoň jeden otvor, skrz který^ mohla vakcina po zapálení hnací náplně vystupovat. Zapálení se provádělo úderovou roznětkou.

Ze spisu US-A 4 124 024 je známa jednorázová injekční stříkačka bez injekční jehly, u které byla účinná látka vstříknutelná skrz kůži do lidské tkáně. Jednorázová injekční' stříkačka měla směrem ven kónicky se zužující výstupní kanálek, opatřený ochranným obalem. Výstupní kanálek byl na své základně uzavřen pojistnou membránou. Prostor zásobníku pro účinnou látku přecházel od v průřezu « fl • · kruhového dílu do kónicky se zužujícího, na jeho nejužším místě byla uspořádána pojistná membrána, účinná látka určená ke vstříknutí byla uzavřena mezi pístem a touto pojistnou membránou. Povrch pístu, přivrácený k účinné látce, měl provedení na způsob komolého kužele, přizpůsobené zúžení prostoru zásobníku, na jehož horní ploše komolého kužele byl uspořádán kuželovitý jehlan. Druhá plocha pístu byla vytvořena konkávně. Mezi konkávní plochou pístu a roznětnou složí úderové roznětky byl proti pístu k dispozici prostor pro snížení tlaku hnacích plynů po zapálení.

Po zapálení roznětné sloze byl píst tlačen proti výstupnímu kanálku, čímž pojistná membrána praskla, avšak na svých okrajích byla ještě držena na stěně kanálku. Účinná látka mohla nyní výstupním kanálkem vystupovat skrz kůží. Zvláštní pozornost byla u spisu US-A 4 124 024 zaměřena na to, aby v žádném případě nemohly explozní plyny proniknout až k výstupnímu kanálku. Pro tento účel bylo uspořádáno více <' těsnicích míst: těsnění pomocí konkávní plochy pístu, těsnění přibližně uprostřed boční stěny pístu, další těsnění v oblasti prasklé pojistné membrány, které bylo přitlačeno proti kuželovitému povrchu pístu.

Úkolem vynálezu je vytvoření jednoduchého obranného zařízení, zejména zařízení pro sebeobranu, které je bez problému obsluhovatelné i nevyškoleným uživatelem, a které není navíc potenciálním útočníkem rozpoznatelné jako ruční střeLná zbraň. Dalším úkolem vynálezu je vytvoření zásobníkové jednotky, která je výhodně použitelná v tomto obranném zařízení, popřípadě zařízení pro sebeobranu, a která zajišťuje bezpečné, jednoduché použití, protože její obsah (nálož) je bezpečně uzavřen, a obsah zásobníku se po ··*·· · · · · * ···# · · ···

99 ··· ···» ·· ···# odpálení rozdělí v předem dané konfigurací rozdělení ve volném prostoru, přičemž při odpálení může vystoupit jen obsah zásobníku, avšak žádné jiné části. Zásobníková jednotka je způsobem, který není nasnadě, integrovatelná do zařízení pro sebeobranu podle vynálezu.

Podstata vynálezu

Jednoduše obsluhovatelného, alespoň jednou zásobníkovou jednotkou opatřeného obranného zařízení, zejména zařízení pro sebeobranu, které je bez problému obsluhovatelné i (

nezaškoleným uživatelem, a které není navíc potenciálním útočníkem rozpoznatelné jako ruční střelná zbraň, se dosáhne tím, že je zařízení zkonstruováno symetricky. To znamená, že existuje rovina symetrie, vůči které leží symetricky po jedné zásobníkové jednotce každého páru. Dále je k dispozici jediné spouštěcí ústrojí, opatřené jediným ovládacím Šoupátkem, tak zvanou spouští, se kterou je s předem danou konfigurací rozdělení ve volném prostoru uvolnitelná nálož vždy jen jedné zásobníkové jednotky. Ovládací šoupátko leží uprostřed mezi zásobníkovými jednotkami páru, popřípadě párů, v ose symetrie, aby bylo zařízení pro sebeobranu obsluhovatelné jak leváky, tak i praváky.

• Každá zásobníková jednotka má pevnou (kupříkladu rozmělnitelnou), plynnou a/nebo kapalnou nálož, jakož i pyrotechnicky pracující hnací náplň, aby se nálož pomocí hnacího plynu, vznikajícího při zapálení hnací náplně, vypudila do volného prostoru a svým účinkem učinila útočníka neškodnýfn.

< I « ·*«

Výhodně se obranné zařízení, zejména zařízení pro sebeobranu, vytvoří tak velké jako dlaň, aby mohlo být dobře a přitom také ještě dobře drženo zasunutelně v ruce. Zařízení pro sebeobranu má u jednoho výhodného provedení uprostřed v přední, s jednotkou trysek sousedící oblasti, průchozí otvor, do kterého vyčnívá ovládací šoupátko, opatřené spouštěcí dráhou, zvětšující průřez průchozího otvoru. Průchozí otvor se vytvoří tak velký, že mezi volným okrajem ještě nestlačeného ovládacího šoupátka a okrajem průchozího otvoru je dána bezchybná obsluha.

Každá zásobníková jednotka obranného zařízení má výstup ze zásobníku, zejména jednotku trysek. Provedení obrysu pouzdra obranného zařízení se volí výhodně tak, že nenastane žádné podobnost s ruční střelnou zbraní. Proto se do obrysu pouzdra umísťuje integrovaný výstupní otvor, popřípadě otvory každé jednotky trysek, a výhodně se volí ploché, dobře do dlaně padnoucí provedení vnějšího obrysu pouzdra, / výhodně s projmutím ke zlepšení polohy v ruce. Vedle první, již výše zmíněné roviny symetrie, má u obzvláště výhodného tvaru provedení pouzdro další rovinu symetrie, která probíhá kolmo k první rovině symetrie a zejména tvoří rozdělení pouzdra na poloviny, přičemž drážka, probíhající podél tohoto rozdělení pouzdra, výhodně montážní drážka, probíhá zejména uprostřed k výstupu jednotky trysek, aby drážka mohla sloužit jako pomocný prostředek pro zaměření cíle.

•Spouštěcí ústrojí má přepínací jednotku, která po zapálení roznětné sloze a uvolnění ovládacího šoupátka toto přepne na spolupůsobení s ještě odpálitelnou zásobníkovou jednotkou, pokud je taková ještě k dispozici. Navíc může být

I uspořádána přídržná jednotka, se kterou je možné připevnění na oděvu nositele.

Bezpečného použití zásobníkové jednotky podle vynálezu se jednak dosahuje jí samotnou nebo vestavěnou do obranného zařízení, aby z uzavíracího prvku, uzavírajícího prostor zásobníku a rozlámujícího se po zapálení hnací náplně, nemohly do okolí proniknout žádné úlomky.

Jestliže se použije zásobníková jednotka kupříkladu v zařízení pro sebeobranu, tak má být po předem daný Časový úsek dáno co možná nejrovnoměrnější vypuzení účinné látky, aby se dosáhlo rovnoměrného tvaru paprsku vypuzovaného obsahu zásobníku (nálože), což zvyšuje přesnost zaměření cíle. na útočníka. Tohoto rovnoměrného vypuzování se dosáhne tím, že mezi uzavíracím prvkem a vstupy trysek je navíc uspořádán vstupní prostor trysek, který mezi jiným působí jako zklidňující prostor. Tento vstupní prostor trysek je navíc nutný pro dokonalé otevření uzavíracího prvku,

A popřípadě poskytuje jeho roztrženým částem potřebný prostor. Tím existence tohoto vstupního prostoru trysek zabraňuje ucpání, popřípadě zmenšení průřezů kanálků trysek vlivem natržených částí uzavíracího prvku. Po uvolnění nálože proudí tato skrz uzavírací prvek teprve do vstupního prostoru trysek, čímž se účinně odbourávají tlakové špičky vystřelující nálože a zvíření. Zklidněný obsah zásobníku teprve potom vstupuje do kanálků trysek a může tyto potom v požadované konfiguraci a s působením na cíl opustit.

Jestliže se zásobníková jednotka integruje do obranného zařízení, tak má mít i konfigurace vystupující nálože, hlavně paprsku, směrovaného na útočníka, co možná konstantní tlak. Aby se dále dosáhlo rovnoměrného vypuzování, je hnací « · ···· * · ·· · .

nálož předimenzována. Navíc je mezi plochou pístu, vypuzující nálož, a hnací náloží uspořádán expanzní prostor. Tím dochází k zachycování prvních tlakových špiček po zapálení, což napomáhá ve volném prostoru vypuzování s přibližně konstantní silou a tedy. s konfigurací nálože, konstantní po dobu vypuzování.

Jednak je navíc uspořádán prostředek ke snížení tlaku, který na rozdíl od zásobníkové jednotky, popsané ve spisu US-A 4 124 024, která není daného druhu, nezajišťuje úplné uniknutí hnacího plynu. Při uzavření nálože, uložené v zásobilikové jednotoe, se nedostanou do okolí žádné pevné části. Také uzavřená zásobníková jednotka nemá žádný vnitřní prostor, ovladatelný tlakovým plynem; neskrývá v sobě tedy žádné nebezpečí.

Aby se dosáhlo předem daného rozdělení nálože ve volném prostoru, musí být hnací nálož předimenzována. To znamená, že hnací nálož nemůže být zvolena tak, aby postačila pouze pro posunutí pístu dopředu. Musí být tedy i v koncové poloze pístu k dispozici jistý zbytkový tlak. Tento zbytkový tlak se potom může snížit pomocí zvláštního, dále popsaného provedení pístu, vypuzujícího nálož, a stěny zásobníku tím, že se tento může vybít skrz kanálky trysek.

Aby se ve volném prostoru dosáhlo předem daného rozdělení nálože (rozdělení účinné látky), tak se navíc .používá více kanálků trysek: alespoň jeden kanálek trysek pro dálkový účinek (koncentrovaný paprsek) a alespoň jeden, výhodně více kolem něho uspořádaných vedlejších kanálků pro působení zblízka (paprsek s velkým úhlem otevření). Již výše zmíněný uzavírací prvek uzavírá přes vstupní prostor trysek veškeré kanálky trysek. Při zapálení hnací náplně se potom • fc uzavírací prvek, výhodně vytvořený jako pojistná membrána, natrhne takovým způsobem, že úlomky nazabraňují proudění nálože k tryskám. Pojistná membrána může mít také předem rýhovaná místa, popřípadě místa se zeslabením materiálu pro předem stanovené natržení.

Při použití zásobníkové jednotky v obranném zařízení se jednotka trysek vytvoří s alespoň jedním hlavním kanálkem trysek a alespoň jedním, zpravidla však s více kolem něho uspořádanými vedlejšími kanálky trysek. Hlavní kanálek trysek má u kapaliny jako nálože vytvářet přímý paprsek až do vzdálenosti čtyř metrů a vedlejší kanálky trysek velký mrak nálože až do dvou metrů.

Aby se dalo se zásobníkovou jednotkou bezpečně zacházet, je třeba dbát na to, aby u naddimenzované hnací nálože nezůstal po odpálení žádný přetlak. Tohoto přetlaku se, jak se dále popisuje, dosáhne zvláštním provedením pístu, vypuzujícího nálož, a/nebo koncové oblasti zásobníkového prostoru. Jestliže píst dosáhne této koncové oblasti, tak může být přetlak snížen kolem boční stěny pístu skrz trysky.

Úplné snížení zbytkových plynů jednotkou trysek má ještě další výhodu: jestliže totiž píst dosáhl v zásobníkovém prostoru své koncové polohy, tak se zde veškerá, ještě se v zásobníkovém prostoru, v jednotce trysek .a ve vstupním prostoru trysek nacházející nálož, vyfoukne. Množství nálože může být proto předem optimálně stanoveno. Z použitého, popřípadě likvidovatelného odpáleného obranného zařízení, již tedy nemůže uniknout žádná nálož; dodatečné poškození nezúčastněných je vyloučeno.

• · • fcfc • fcfc * • · ·· • · * *

Jestliže se zásobníková jednotka použije v zařízení pro sebeobranu, tak se jako nálož (účinná látka) použije dráždivá kapalina nebo dráždivý plyn; mohou se však také použít práškovité látky.

Jako kapalné účinné látky se mohou použít kupříkladu dále uvedené látky:

Roztok capsaicinu se již nyní používá ve známém pepřovém spreji. Capsaicin je extrátem z rostliny chilipepř, který je většinou zředěn v alkoholu s koncentrací mezi 1 % a 4 %. Capsaicin vede k nárazovému, dočasnému zanícení všech sliznic, sé kterými přijde do styku (například oči, dýchací cesty). Capsaicin působí jak u lidí, tak u zvířat. Na rozdíl k dále uvedenému lacrimoniomu vede k bezděčnému uzavření očí.

Jako další kapalná nálož (účinná látka) se může použít roztok CS. CS je lacrimoniem, vyvolávajícím slzy. Jako doplňkový účinek vzniká na kůži svědívý pocit. CS působí jen u lidí.

Mohou se také použít roztoky CN. CN vedou k nevolnosti. Působí však pomaleji než roztok CS nebo capsaicinu.

Jako kapalné nálože se mohou dále použít pachové sekrety. Většina pachových sekretů vede kromě toho k nevolnosti.

CS a CN se také mohou použít místo v kapalných náložích v plynné formě.

..Jako pevná nálož (účinná látka) pro sebeobranu se může kupříkladu také použít capsaicin, který je při pokojové teplotě ve své čisté formě krystalický. Roztoky však působí rychleji než rozmetané pevné, potom práškovité nálože.

• φ

Práškovité nálože však mají tu přednost, že po jistý Čas zůstávají jako mraky stát v prostoru.

Jako nálože se mohou také použít směsi kapalných a plynných látek. Jedná se zde přitom často o pěny, které ulpí na útočníkovi, proti kterému se bráníme. Také zde se může použít capsaicin.

Směsi z pevných a kapalných látek obsahují často rovněž capsaicin. Jedná se zde kupříkladu o gely. Pro pozdější identifikaci, popřípadě označení pachatele, se mohou použít i barviva.

Další výhody vynálezu, jakož i varianty jeho provedení, vyplývají z následujících provedení.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je dále blíže popsán a objasněn na příkladech provedení zásobníkové jednotky, jakož i její výhodné integrace v obranném zařízení podle vynálezu, se zřetelem na připojené výkresy, které znázorňují na obr. 1 průřez zásobníkovou jednotkou podle vynálezu, jejíž hnací náplň není ještě zapálena, na obr. 2 průřez zásobníkovou jednotkou, znázorněnou na obr. 1, krátce po zapálení hnací náplně, na obr. 3 průřez zásobníkovou jednotkou, znázorněnou na obr. 1, po zapálení hnací náplně a úplně vypuzené náloži .•{účinné látce), na obr. 4 pohled na zadní stranu obranného zařízení podle vynálezu, na obr. 5 boční pohled na obranné zařízení, znázorněné na obr. 4, ve směru IV pohledu na obr. 4, na obr. 6 půdorysný pohled na čelní stranu, obrátitelnou k potenciálnímu útočníkovi, obranného zařízení, znázorněného na obr. 4, ve směru V pohledu na obr. 4, na obr. 7 půdorysný * · pohled na vnitřek obranného zařízení, znázorněného na obr. 4, s odejmutou polovinou krytu, na obr. 8 zvětšené vyobrazení pouze horního symetrického dílu vnitřku”, znázorněného na obr. 7, na obr. 9 schematický půdorysný pohled na průběh pohybu při spouštění ovládacího šoupátka spouštěcího ústrojí ve směru šipky, znázorněné na obr. 4, přičemž tento obrázek ukazuje ještě klidovou polohu; levá polovina obrázku znázorňuje rotor a prodlužovací čep v zalomeném znázornění a pravá polovina obrázku půdorysný pohled na prodlužovací čep s na něm ležícím rotorem (znázorněno vyplněné body); čárkovaně znázorněné čáry ukazují vodicí křivky 60a, znázorněné na obr. 8 rovněž čárkovaně; aby se mohly detaily dobře svými vztahovými značkami odlišit, je znázornění na tomto obrázku oproti znázornění na následujících obr. 10 až obr. 14 zvoleno větší, na obr. 10 znázornění analogické se znázorněním na obr. 9, přičemž bylo ovládací šoupátko stlačeno o dráhu a, znázorněnou na obr. 9, na obr. 11 znázornění analogické se znázorněním na obr. 9, přičemž bylo ovládací šoupátko plně stlačeno a právě proběhlo zapálení roznětné nálože, na obr. 12 znázornění, analogické se znázorněním na obr. 9, přičemž se ovládací šoupátko právě uvolňuje a dochází k rotaci rotoru ve směru otáčení, na obr. 13 znázornění, analogické se znázorněním na obr. 12, s rotorem krátce po dosažení jeho .koncové polohy, na obr. 14 znázornění, analogické se znázorněním na obr. 9, přičemž rotor a prodlužovací čep se nacházejí ve své nové klidové poloze, ve které je rotor připraven k novému stlačení pro záběr na druhé zásobníkové jednotce, na obr. 15 jednu variantu pro vytvoření koncové oblasti zásobníkového prostoru zásobníkové jednotky,

9« · 9 · · ♦ • 9 9 ·

9 9·· ·

9 9 9 · ·9· *999 ·· 99·· • · · • * ··♦ • · · • · · znázorněné na obr. 1 a obr. 3, na obr. 16 jednu variantu obranného zařízení s piezoelektrickým zapalováním, na obr. 17 rozložené znázornění obranného zařízení, znázorněného na obr. 16, jako jedné varianty, na obr. 18 průřez jednou variantou obranného zařízení, znázorněného na obr. 4 až obr. 8, jakož i obr. 16 až obr. 17, na obr. 19 rozložené znázornění obranného zařízení, znázorněného na obr. 18, na obr. 20 průřez přední částí zásobníkové jednotky, znázorněné analogicky se zásobníkovou jednotkou na obr. 1 a obr. 3, přičemž je však uzavírací prvek vytvořen jako pohyblivý těsnicí kroužek, na obr. 21 průřez, analogický s průřezem na obr. 20, přičemž však zde uzavírací prvek uvolňuje nálož k vypuzení, na obr. 22 řez XXII-XXII z obr. 20, na obr. 23 podélný řez jednou variantou k zásobníkovým jednotkám, znázorněným na obr. 1 až obr. 3, v ještě nezapáleném stavu, na obr. 24 podélný řez zásobníkovou jednotkou, znázorněnou

na obr.	23,	po vypuzení nálože, na	obr.	25	podélný	řez
zásobníkovou	jednotkou, znázorněnou na	obr.	23	a obr. 24	z s
vyjmutou	nádržkou s náloží, a na	obr.	26	podélný	řez

nádržkou s náloží, vyjmutou na obr. 25, která je uspořádána jako náhradní prvek.

Příklady provedení vynálezu

Zásobníková jednotka 1, znázorněná v průřezu na obr. 1 až obr. 3, je vytvořena jako tak zvaná nábojnice, a výhodně se používá v obranném zařízení, zejména v zařízení pro sebeobranu. Nábojnice 1 má jednotku 3 trysek, znázorněnou na obr. 1 až obr. 3 vlevo. Dále má nábojnice 1^ zásobníkový prostor 5, pyrotechnickou hnací náplň 7 a pyrotechnickou • · * · » roznětnou slož 9 pro zapálení hnací náplně ]_. Obr. 1 až obr. 3 znázorňují dále mechanickou úderovou zápalnou jednotku 10, která je však částí níže popisovaného zařízení 11 pro sebeobranu. Nárazová jednotka 13 úderové zápalné jednotky 10 je ve svém klidovém stavu, znázorněném na obr. 1, uchycena v záchytné západce 14. Nárazová jednotka 13 je se svým níže popisovaným mechanismem ze záchytné západky 14 natočitelná pro uvolnění do volné dráhy úderu.

V zásobníkovém prostoru mohou být podle účelu použití uloženy pevné (i na prášek rozmělnitelné), plynné a/nebo kapalné nálože (účinné látky) 15. Také mohou být mezi práškovitými, plynnými a/nebo kapalnými různými složkami účinných látek vloženy směsi. U zde znázorněného příkladu použití je vložena kapalná nálož 15. Protože zásobníková jednotka 1 má být podle níže uvedeného popisu do zařízení 11 pro sebeobranu integrována, má nálož 15 dosáhnout okamžitého účinku na sliznice (oči, dýchací cesty) potenciálního / útočníka. Zásobníkový prostor 5, naplněný náloží 15, je k jednotce 3 trysek uzavřen uzavíracím prvkem 19, opatřeným hvězdicovitě uspořádanými liniemi 17 zeslabení materiálu. Uzavírací prvek 19 zabraňuje v nezapáleném stavu uniknutí nálože 15 ze zásobníkového prostoru 5^ skrz jednotku 2 trysek.

Zásobníkový prostor 5 je vůči hnací náplni 7 těsně •uzavřen pístem 21, fixovaným ve svěracím sedle ve válcovité stěně 20 zásobníkového prostoru 5. Píst 21 je vytvořen kalíškovitě se dnem 22 kalíšku a pláštěm 23 kalíšku. Píst 21 se také označuje jako hnací čelo. Vnitřní prostor 24 kalíšku jako volný prostor mezi hnací náplní 7 a dnem 22 kalíšku, které je ve spojení s náloží 15, slouží jako expanzní • 4 4 • 4 4 4· • ·4 · • 4 4 4 • · · • ···· • · » • 4 · ··· · • · ·

4· «444 prostor 2£, aby se po vývinu hnacích plynu ze zapálené hnací náplně 1_ získal co možná rovnoměrný dopředný pohyb pístu 21 při eliminaci tlakových špiček. Expanzní prostor 24 má objem, který je roven přibližně osmině objemu kapaliny nálože 15. Utěsnění se také může provést doplňkovým těsnicím prvkem (O-kroužek, těsnění s chlopní nebo obdobné těsnění).

V oblasti 25 zásobníkového prostoru, sousedící s jednotkou 3 trysek, jsou uspořádány prostředky 27 ke snížení tlaku. Prostředky 27 ke snížení tlaku jsou zde vytvořeny kupříkladu jako žebra/ vyčnívající do oblasti 25 zásobníkového prostoru. Prostředky 27 ke snížení tlaku slouží k tomu, jak již říká samotný název, aby se přivodilo snížení tlaku hnacího plynu v zásobníkovém prostoru .5 po úplném vypuzení nálože. Příslušný účinek je vysvětlen níže. S úplným odstraněním zbytkových plynů se také ze zásobníkového prostoru 5, jednotky 3 trysek a vstupního prostoru 29 trysek vyfouknou i poslední zbytky nálože. Množství nálože může být tedy optimálně stanoveno předem.

Mezi uzavíracím prvkem 19 a začátkem kanálků jednotky 3 trysek je uspořádán vstupní prostor 29 trysek, který může mezi jiným působit jako zklidňovací prostor. Vstupní prostor 29 trysek je zde vytvořen s kruhovým průměrem; jiné průřezy jsou samozřejmě možné. Vstupní prostor 29 trysek slouží k tomu, jak je zejména vidět na obr. 2, poskytnout místo částem 19a pojistné membrány 19, natrženým nárůstem tlaku při zapálení/ aniž by se hlavní a vedlejší kanálky 31 a 32 trysek ucpaly, a jednak dosáhnout zklidnění zrychlené nálože 15 a minimalizace zvíření kapaliny v kanálkách trysek. Hloubka h prostoru 29 trysek je výhodně větší než jeho vnitřní poloměr q/2. Pojistná membrána 19 je tedy před fc fc • fc·· • · • ·« fcfc fc * • · fc · • fcfc fcfc fcfcfcfc vstupním prostorem 29 trysek volně upnutá, její okraje jsou naproti tomu pevně sevřeny. Tím se pojistná membrána 19 po dosažení předem daného tlaku plynu vlivem spalující se hnací náplně hvězdicovitě trhá, to znamená vycházeje pěkně ze středu. Vlivem tohoto radiálně segmentovitého natržení je zajištěno, že se z jednotky trysek nevystřelí jako pevná tělíska žádné úlomky pojistné membrány 19, protože okraje pojistné membrány 19 jsou stále ještě pevně uchyceny. Natržené segmenty pojistné membrány potom bez ucpání kanálků trysek přilehnou bočně na stěnu vstupního prostoru trysek, protože je tento hlubší než je délka natržených segmentů pojistné membrány 19. Vstupní prostor 29 trysek plní tedy dvě funkce: umožňuje otevření uzavíracího prvku, aniž by se části z něho odtrhly nebo se ucpaly kanálky trysek, nebo aniž by se jejich působením bránilo nastávajícímu průtoku, a způsobuje snižování tlakových špiček a snížení zvíření odpalující se nálože. Napomáhá tedy rozmetání nálože skrz kanálky trysek v předem dané konfiguraci, aniž by došlo ke zvíření. Pro splnění této funkce se vstupní prostor trysek a uzavírací prvek {otevřený stav) vůči sobě vzájemně přizpůsobí.

Jednotka 3 trysek má centrované uspořádný hlavní kanálek 31 trysek a více, zde čtyři, koaxiálně uspořádných vedlejších kanálků 32 trysek. Může být samozřejmě uspořádáno i více hlavních kanálků trysek a jen jeden vedlejší kanálek tryse-k, nebo více hlavních kanálků a více vedlejších kanálků. Počet a uspořádání kanálků trysek se řídí účelem použití a požadovaným prostorovým rozdělením nálože. Čtyři vedlejší kanálky 32 trysek ústí kupříkladu do prstencovitého prostoru 28, uspořádaného kolem hlavního kanálku 31 trysek, ϊ ϊ ’ ♦ ♦ φ · φ · · φ* ··♦· • ··· φ · * • · · ·· který má pro rozprášení kapaliny, vystupující z vedlejších kanálků 32 trysek, po obvodu uspořádané zešikmení 30, na kterém se vedlejší paprsky lámou a rozprašují. Hlavní kanálek 31 trysek je vytvořen takovým způsobem, že od nálože 15, vytlačované hnacím plynem, vystupuje přibližně přímý paprsek kapaliny až do vzdálenosti čtyř metrů, který má po napěnění velké kapky. Vedlejší kanálky 32 trysek mají vytvářet velký okruh rozptylu s jemně rozdělenými malými kapkami nálože jako mračno účinné látky.

Pro vypuzení nálože 15 se u zásobníkové jednotky 1, integrované do zařízení pro sebeobranu, odblokuje v prvním kroku nárazová jednotka 13. Odblokování se provádí vytočením záchytné západky 14 z její přídržné polohy. Potom se nárazová jednotka, na obr. 1 vpravo, za napětí pružiny 33 posune a následně uvolní. Vlivem síly napnuté pružiny 33 se úderový čep 34 nárazové jednotky 13 prudce posune proti roznětné složi 9, která se zapálí a zapůsobí na hnací náplň ' 2 jako iniciační zapalovač. Hnací náplň 2 začíná hořet, přičemž vznikající hnací plyny pronikají do expanzního prostoru 24 a po krátkém okamžiku překročí expanzní síla hnacího plynu svěrací sílu pístu 21 se stěnou 20 zásobníkového prostoru, čímž se píst 21 uvede do pohybu ve směru k jednotce 3 trysek. V náloži 15 prudce stoupne tlak. Tento nárůst tlaku působí na pojistnou membránu 1^9, která se •podél svých hvězdicovitě uspořádaných linií 17 zeslabení materiálu natrhává. Pojistná membrána 19 je na svých vnějších okrajích dobře uchycena před vstupním prostorem 29 trysek. Sice se natrhne, ale směrem ven se pohybující úlomky nevzniknou, protože je okraj pojistné membrány i po natržení pevně uchycen. Segmenty pojistné membrány, jak je znázorněno β 4

4 4

4· 4444 * « · β · » ··

Φ · * · » • · 4 4

44

4444 na obr. 2, přilehnou na stěnu vstupního prostoru 29 trysek. Nebrání kapalině, vystupující z jednotky 3 trysek, protože hloubka h vstupního prostoru 29 trysek je hlubší než je délka natržených segmentů 19a pojistné membrány. Vstupní prostor 29 trysek tedy umožňuje požadované hvězdicovitě segmentovité natržení pojistné membrány 19, jednak také slouží k tomu, aby samotný bránil zviřování účinné kapaliny (vypuzované nálože) v kanálkách trysek. Tato zvíření vlivem částečně zakrytých a ucpaných vstupů kanálků trysek by zejména negativně Ovlivňovala dosah paprsků kapaliny, vystupujících hlavním kanálkem 31 trysek.

Jestliže píst 21 vstupuje do oblasti 25 zásobníkového prostoru, klouže přes prostředky 27 ke snížení tlaku, vytvořené jako žebra. Vlivem tohoto klouzání jednak dochází k deformaci pístu 21 a jednak k zabrzdění, čímž se zabraňuje úderu na jednotku 3 trysek. Tím se zabraňuje tomu, aby se části jednotky 3 trysek nebo zásobníkové jednotky la, popřípadě lb, při nárazu pístu (hnacího čela) 21 v oblasti zásobníkové jednotky odtrhly a s velkou silou odletěly pryč. Přechod mezi jednotkou 3 trysek a stěnou 20 musí být v důsledku toho vytvořen méně stabilní, což je příčinou jednodušší konstrukce. Deformací pístu 21 vznikají mezi stěnou 20 a pláštěm 23 kalíšku boční kanálky 35. Těmito kanálky 35 může potom unikat zbytkový hnací plyn, tak jak je na obr. 3 znázorněno šipkou 37. Zbytkové plyny se zde vyfukují jednotkou 3 trysek. Tím se kompletně profouknou i kanálky trysek takovým způsobem, že se žádné zbytkové množství nálože neopozdí. Zařízení pro sebeobranu může být po odpálení odloženo na libovolném místě, aniž by zbytky nálože mohly vyvolat jakýkoliv účinek. Po odpálení je zbylá • * • »· ·· » · · • · · *· « v v

9 * · · • » 9

9999

9

9999 zásobníková jednotka bez tlaku a tedy bez problému s její manipulací a skladováním.

Výše popsaným provedením uzavíracího prvku, zde pojistné membrány 19, k ní přizpůsobeného vstupního prostoru 29 trysek, jakož i prostředků 27 ke snížení tlaku je zajištěno, že se po výstřelu nemohou vymrštit žádné pevné části, jako jsou části jednotky .3 trysek, pístu 21, jakož i uzavíracího prvku (pojistné membrány) 19. Zařízeni 11 pro sebeobranu, osazené zásobníkovou jednotkou .1, může být tedy volně prodejné ve většině zemí, protože je nebezpečí poranění zaměřeného útočníka různými částicemi (úlomky, částmi pojistné membrány) vyloučeno.

Tato zásobníková jednotka může být ale také nemusí integrována do dále popisovaného zařízení pro sebeobranu podle vynálezu. Dále popisované zařízení pro sebeobranu může být samozřejmě osazeno i jinými zásobníkovými jednotkami, naplněnými náloží pro obranu před útočníkem. Takovouto integrací se řeší úkol vytvoření zařízení pro sebeobranu, které je jednak bez problému obsluhovatelné nezaškolenou osobou, a které po odpálení neznamená v žádném případě zbytkové riziko. Také může být zařízení pro sebeobranu vytvořeno takovým způsobem, že nebude mít žádnou podobnost s ruční střelnou zbraní a přesto umožní dobré zaměření.

Zařízení pro sebeobranu, rozpoznatelná jako ruční •střelné zbraně, jsou známa. Ve spisu WO 98/38468 je kupříkladu popsáno zařízení pro sebeobranu, nerozpoznatelné jako pistole. Přístroj je pociťován ve své podobě jako přívěsek na klíče. Má dvě hlavně, jejichž nálože jsou pro každou hlaveň uvolnitelně pomocí spouštěcího tlačítka. Pro • · · • · · • ♦ · ·· ··*· • · « · * • · ··· tt»* zapálení vystřelovací nálože je k dispozici předepnutelný úderový čep. Jako projektil se vystřeluje pevné těleso.

Obdobně analogicky vytvořené přístroje pro sebeobranu « · *** » · * ' • · · ‘ »·

jsou známy ze	spisů	US-A	1 741 902, DE 3 310 155 a	FR 776
954. Spis FR	776	954	umožňuje použití většího	počtu
nábojnic; mezi	j iným	také	nábojnic se slzným plynem.
Ve spisu	DE-A	196	24 582 je popsána zásobníková

jednotka, použitelná jako zařízení pro sebeobranu, pro kapalné nálože, které při použití zplyňují. Bezprostředně před vstupy trysek, které uzavírá, byla uspořádána uzavírací fólie. Uzavírací fólie slouží k tomu, aby zabraňovala nechtěnému vystoupení nálože skrz kanálky trysek. Pro vypuzení nálože se zapálila roznětná slož, jejíž hnací plyny působily na píst, který zase v náloži způsobil tlak, až tento roztrhl uzavírací fólii před vstupy trysek. Při roztržení uzavírací fólie byly její úlomky zahnány do kanálků trysek, následované náloží, a buď jako části vystoupily skrz kanálky trysek směrem ven, nebo v nich zůstaly viset, Čímž se zabránilo vypuzení nálože.

Místo uzavírací fólie použil spis US-A 2 432 791 před vstupem trysek voskovou kapku. Také tato vosková kapka zapůsobí, jestliže se vymrští, jako náboj, a může vyvolat poranění, a jestliže se ven nevymrští, může také vést k ucpání kanálku trysek nebo k narušení toku nálože v kanálku • trysek.

. 'Všem těmto přístrojům však chybí bezpečnost při používání a/nebo koncovém uskladnění.

Úkol vytvoření zařízení pro sebeobranu, které se dá bez problémů použít, se řeší tím, že toto má dvě, vůči rovině symetrie symetricky uspořádané zásobníkové jednotky, jakož i • ·

« · «♦ • · · · · • * tt · · · «

pouze jednu jedinou spoušť pro po sobě odpálitelné” zásobníkové jednotky s automatickým přepínáním na potom ještě odpalovanou zásobníkovou jednotku. Zařízení pro sebeobranu je vytvořeno takovým způsobem, že je obsluhovatelné jak praváky, tak i leváky. Další výhody zařízení pro sebeobranu vyplývají z následujícího textu.

Zařízení 11 pro sebeobranu, znázorněné na obr. 4, má první rovinu 41 symetrie k symetricky vždy nikoliv samozřejmě rozpoznatelným zásobníkovým jednotkám la popřípadě lb, které jsou integrovány jako pár. Z obou zásobníkových jednotek la a lb jsou v čelním pohledu, viz. obr. 6, při podrobném nahlédnutí patrné pouze výstupy trysek příslušné jednotky 3 trysek hlavního kanálku 31 trysek a vedlejších kanálků 32 trysek. Jediné ovládací šoupátko 43 pro uvolnění vždy jedné zásobníkové jednotky la, popř. lb, a pro manipulaci s přepínacím ústrojím 97, je uspořádáno v rovině 41 symetrie. Při nezachování spony (přídržné jednotky) 45 pro upevnění zařízení 11 pro sebeobranu na oděvu obsluhovatele, je toto zařízení 11 pro sebeobranu vytvořeno také ještě symetricky k další, na obr. 5 znázorněné rovině 46 symetrie, která probíhá kolmo k první rovině 41 symetrie skrz osu obou zásobníkových jednotek la a lb, jakož i ovládacího šoupátka (spouště) £3. Obě osy 41 a 46 symetrie platí hlavně pro pouzdro a uspořádání •zásobníkové jednotky s ovládacím šoupátkem 43. Funkční prvky ke spouštěcímu ústrojí 59 a přepínacímu ústrojí 97 nejsou k těmto rovinám 41 a 46 symetrie spolu symetrické.

Zařízení 11 pro sebeobranu je vytvořeno tak velké jako dlaň. Má uprostřed v přední oblasti průchozí otvor 42, skrz který může být prostrčen prst spouště. Do tohoto průchozího

V· *9

I · · » · · ·· • · • · ·· · ·

otvoru 47 vyčnívá ovládací šoupátko 43. Při ovládání ovládacího šoupátka 43 ve směru šipky 49 se v důsledku spouštěcí dráhy zvětší volný průřez průchozího otvoru 47. Mezi volným okrajem 44 ovládacího šoupátka 43 a okrajem 50 průchozího otvoru je průřez průchozího otvoru 47 tak velký, že je k dispozici prostor pro prostrčení prstu. Výstupní otvory každé jednotky 3 trysek jsou integrovány do obrysu pouzdra (mohou však i přes ně přečnívat). Pouzdro zařízení 11 pro sebeobranu je vytvořeno ploché, aby dobře leželo v dlani a tím mohlo být skrytě neseno. Dále je na obou stranách uspořádán dovnitř směrovaný prohýb 51a a 51b ve tvaru projmutí pouzdra za účelem lepší manipulace s ním. Zřejmě by totiž vystačil jeden prohýb, protože však má být zařízení 11 pro sebeobranu obsluhovatelné jak leváky, tak i praváky, tak jsou potřeba prohyby 51a a 51b po obou stranách. Pouzdro je vytvořeno dvoudílně. Oba díly 53a a 53b pouzdra jsou zde spolu kupříkladu pevně, nikoliv rozebíratelně, v protikladu k níže vysvětlovanému rozebíratelnému pouzdru, spojeny. Spojovacím místem mezi oběma díly 53a a 53b je obvodová drážka 55, která leží v rovině 46 symetrie. Tato drážka 55 probíhá v rovině 46 symetrie. Tato drážka 55 může být tedy použita nejen jako

Λ viditelný, nýbrž i jako pocítitelný pomocný prostředek na zaměření cíle na potenciálního útočníka.

Podoba zařízení pro sebeobranu se podle obr. 4 až obr, blíží navinovacímu vodítku pro psy, peněžence, kreditnímu pouzdru nebo jiným předmětům, avšak nikoliv ruční střelné zbrani. Protože zařízení 11 pro sebeobranu není pro potenciálního útočníka rozpoznatelné jako zbraň, tak se jeho agresivita nestupňuje. Naopak, útočník pociťuje bezpečnost a a·· ·»·* · · · ····· · · * · · · *..**>·* ... .... .. ···· příležitost. Uvolněním nálože (účinné látky), uložené v zásobníkové jednotce la, popřípadě lb, je tedy zcela překvapen, čímž se usnadní, popřípadě usnadňuje útěk, popřípadě protiopatření.

Následně se popisuje průběh při odpálení první a dále druhé zásobníkové jednotky la a lb. Místo jen obou zásobníkových jednotek la a lb mohou být samozřejmě u jedné varianty zařízení pro sebeobranu integrovány ještě dodatečné jednotky. Obě zásobníkové jednotky la a lb se v dále popisované variantě provedení iniciují mechanickým úderovým zapalovačem. Místo mechanického úderového zapalovače se také může použít elektrický / mechanický zapalovač, jaký je kupříkladu popsán ve spisu WO 00/06965.

Obr. 7 znázorňuje zařízení 11 pro sebeobranu, znázorněné na obr. 4 až obr. 6, v poloze, znázorněné na obr.

4, avšak s vyjmutým dílem 53b pouzdra. Obr. 8 znázorňuje totéž, avšak jen horní polovinu obr. 7 ve zvětšeném znázornění. Čárkovaně jsou znázorněny vodicí křivky 60a a 60b ve vyjmuté polovině 53a pouzdra. Spouštěcí ústrojí 59 sestává tedy z již výše zmíněného ovládacího šoupátka (spouště 43 s prodlužovacím čepem 61, rotorem 63, vratnou dutou pružinou 65 a oběma již výše zmíněnými nárazovými jednotkami 13 vždy s jednou pružinou 33.

Prodlužovací čep 61 je vytvořen válcovitě s šesti .koaxiálně probíhajícími, úhlově od sebe stejně vzdálenými žebry ' 67a až 67f, které jsou od sebe odděleny drážkami 69a až 69f. Prodlužovací čep 61 má osu 70. Osa 7Q prodlužovacího čepu 61 lícuje s osou rotoru 63. Žebra 67a až 67f a drážky 69a až 69£ jsou k vidění v pravé polovině obr. 9 až obr. 14 v půdorysném pohledu. Na obr. 9 až obr. 14 se znázorňuje

Β 4 • · ·Μ « · * ·

4 4 4

4« 44

4 4 4 · • » 4 4 4 4

4 4 4 4 • 44···· ♦’ 4*44 relativní průběh pohybu rotoru 63 vůči prodlužovacímu čepu 61, jakož i pohyb nárazové jednotky 13b, viz. obr. 8. Žebra 67a až 67f mají na svých volných koncích dvě symetricky vůči sobě vytvořená střechovitá zešikmení 71a a 71b. Zešikmení 71a a 71b pokračují vždy až k symetrickému zářezu 72 tvaru písmene V do drážek 69a až 69f.

Rotor 63 má tři koaxiálně probíhající, úhlově od sebe stejně vzdálená žebra 75a až 7_5c, jakož i tři středově vůči žebrům 75a až 75c uspořádaná zkrácená žebra 76a až 76c. Žebra 75a až 75c a zkrácená žebra 76a až 76c mají po jednom jednostranném střechovitém zešikmení 77. Zešikmení 77 rotoru 63 a zešikmení 71a a 71b prodlužovacího čepu 61 zabírají ve spolupráci s vodícími křivkami 60a analogicky s tlakovým mechanismem kuličkového pera s vysunutelným a opět zasunutelným vzhledem do sebe. Již výše zmíněná záchytná západka 14b, která patří k zásobníkové jednotce lb, se vede ve vodicí křivce 60b, Vodicí křivka 60b není na obr. 9 až obr. 14 vyznačena.

Jestliže se ovládací šoupátko 43 zatlačí ve směru šipky 49, tak dojde k průběhu pohybu, znázorněnému na obr. 9 až obr. 14. Rotor 63 se rovněž posune do tohoto směru a přitom se pootočí. Až do téměř úplného zatlačení ovládacího šoupátka 43, viz. obr. 10, nedojde k žádnému natočení rotoru 63. Při zatláčení se jak vratná dutá pružina 65, tak i pružina 33b, působící na nárazovou jednotku 13b, napnou, Teprvé následně se na tuto polohu natočí rotor 63 ve směru 82 tím, že jednostranné střechovitá plochy 77 sklouznou na střechovitých zešikmeních 71b do zářezů 72. Vlivem tohoto natočení 82 a natočení nárazové jednotky ve vodicí křivce 60b klouže výstupek 81b na nárazové jednotce 13b do drážky • « * » «·· • · · ·

mezi žebry 75a a 75 c. Nárazová jednotka 13b se nyní silou pružiny 33b prudce posune proti roznětné složí 9b, viz obr. 11, čímž se tato pomocí úderového čepu 34 zapálí. Zapálená roznětná slož 9b potom přivede hnací náplň 7 k hoření.

Hnací plyny hořící hnací náplně 7 proudí potom do kalíškovitého vnitřního prostoru 24, sloužícího jako expanzní prostor. Jestliže je vytvořen postačující tlak hnacího plynu, tak se píst 21, působící jako hnací čelo, pohybuje směrem dopředu. Píst 21 tlačí na nálož 15, která ze své strany působí na uzavírací prvek 19, působící jako pojistná membrána. Uzavírací prvek 19 se natrhne podél hvězdicovitě vytvořených linií 17 zeslabení materiálu, zůstává však na svých okrajích, jak znázorňuje obr. 2, uchycen. Píst 21 se pohybuje hnacími plyny za vypuzování nálože 15 skrz hlavní kanálek 31 trysek a vedlejší kanálky 32 trysek proti oblasti 25 zásobníkového prostoru. Při dosažení oblasti 25 zásobníkového prostoru se celý píst 21 deformuje na žebrech, nacházejících se na stěně zásobníku, jako prostředky 27 ke snížení tlaku plynu nebo jen jeho těsnicí prvky. Deformací se při deformaci povrchu 22 pístu částečně stlačí i jeho boční stěny 23, čímž vzniknou mezi oblastmi bočních stěn pístu a stěnou zásobníku v oblasti 25 zásobníkového prostoru kanálky 35. Skrz tyto kanálky 35 může hnací plyn až k úplnému snížení tlaku unikat. Jako varianta .provedení může být ale deformován také jen těsnicí prvek, například chlopeň, umístěný na pístu 21.

Jestliže se spustí ovládací šoupátko 43, tak se pomocí vratné duté pružiny 35 zase přivede do své přední polohy. V prvním kroku, znázorněném na obr. 12, kloužou žebra 75a až

75c a zkrácená žebra 76a až 76c podél zešikmení 83 vodicích • fc fc fc « · fcfcfcfc • ♦ ·· fcfc • fcfc • fcfc fcfc » · · fcfc « • * fcfc

křivek 60a, což způsobí malé další pootočení ve směru 82. Potom klouže rotor 63 až k dalšímu zešikmení 84 vodicích křivek 60b axiálně zpět, viz · obr. 13. Následně kloužou jednostranná střechovitá zešikmení 77 žeber 75a až 75c a zkrácených žeber 76a až 76c na zešikmeních 71a žeber 69a až 69f prodlužovacího čepu 61 do nové klidové polohy, viz obr. 14. V nové klidové poloze se nyní nachází výstupek 81a, patřící k nárazové jednotce 13a, připravený k novému záběru s rotorem 63, aby mohla být při nastávajícím stlačení ovládacího šoupátka 43 odpálena další zásobníková jednotka lb.

V protikladu k výše učiněným vývodům může být u uzavíracího prvku 19 upuštěno od linií 17 zeslabení materiálu; Tento prvek 19 se potom může kupříkladu vytvořit jako tenká hliníková membrána.

Místo toho, aby se, jak výše popsáno, dosáhlo žebry 27, vyčnívajícími do oblasti 25 zásobníkového prostoru, snížení tlaku hnacího plynu deformací pistu 21, mohou být také, jak znázorňuje obr. 15, vytvořeny ve stěně zásobníku v tam se nacházející oblasti 86 zásobníkového prostoru drážky 85: Drážky 85 musejí potom být o povolenou odchylku delší než je výška d pístu 87, vytvořeného podobně jako píst 21. Po vypuzení nálože narazí u této varianty provedení píst 87 na výstupku na konci zásobníkového prostoru; To znamená, že po ‘odpálení dojde k tvrdému úderu, zatímco u výše popsané varianty provedení s prostředky 27 ke snížení tlaku dojde pouze k tlumenému úderu:

Zařízení 90 pro sebeobranu, které má místo mechanického úderového zapalovače piezoelektrické zapalování, je v podélném řezu znázorněno na obr_; 16; Vnější obrys tohoto φ · φ · φ · φ * φφφφ • * • φ φ» φ

• φ« φ φφ zařízení 90 pro sebeobranu je identický s výše popsaným; Také jsou jeho dvě zásobníkové jednotky 91a a 91b až na roznětnou slož a hnací náplň 93a a 93b zkonstruovány identicky; Také zde má expanzní prostor 24 pro hnací plyny ve vnitřním prostoru kalíškovitě vytvořeného pístu 21.

Spouštěcí ústrojí 94 zařízení 90 pro sebeobranu má analogicky se zařízením 11 pro sebeobranu jako spoušť ovládací šoupátko 95; Ovládací šoupátko 95 je ve své klidové poloze drženo tlačnou pružinou 96< Teprve po překonání dráhy stlačení dojde k působení na ústrojí 97 s piezoelektrickým vysokonapěťovým pulsním generátorem a integrovaným elektrickým přepínacím ústrojím. Ústrojí 97 je vsazeno do desky 99 tištěného spoje se zde neznázorněnými elektrickými spoji k roznětným složím a hnacím náplním 93a a 93b;

Protože elektrické komponenty (vysokonapěťový pulsní generátor, elektrický přepínač, různé kontaktování, vodiče k roznětné složi a hnací náplni) této varianty provedení jsou citlivé na vlhkost; je zde kladen důraz na utěsnění proti vodě.

Elektromechanická konstrukce tohoto zařízení 90 pro sebeobranu jě schematicky znázorněna na obr. 17 v rozloženém znázornění; .Nahoře a dole jsou oba díly 53a a 53b pouzdra; Spona 45 se upevní v dílu 53b pouzdra; mohla by být s ním ale také slepena nebo svařena* Centrální stříkaný odlitek 100 má zadní víko, které se po realizované montáži vnitřku při 'utěsnění proti kapalině přivaří na základnu 100 (stříkaný odlitek); Díky rovněž vodotěsným těsnicím kroužkům 110 (kluzné těsnění) a 105 je základna 100 kapalinotěsně uzavřena, což je nutné z důvodů v ní umístěné elektromechniky. Díly 53a a 53b pouzdra poskytují tedy u *· » • · * • · ··♦ • · · • · · * · « · • · « · • ·· · této varianty provedení jen ještě funkci karosérie, protože základna 100 obsahuje již všechny technické funkční díly a je utěsněna proti kapalině* Díly 53a a 53b pouzdra zde musejí být tedy spolu jen secvaknuty;

Dále jsou uspořádány oba zásobníkové prostory 101a a 101b zásobníkových jednotek 91a a 91b, jakož i uchycovací objímka 103 pro piezoelektrický vysokonapěťový generátor 104. Na každou pojistnou membránu 19 je položen těsnicí kroužek 105* Jednotky 3 trysek leží ve vybráních 109, popřípadě 107 dílů 53a; popřípadě 53b pouzdra; a při utěsnění tlačí vždy na jeden z těsnicích kroužků 105 * Ovládací šoupátko 95 je rovněž utěsněno vůči vnitřku zařízení 90 pro sebeobranu tšsniGím kroužkem 110. Ovládací šoupátko 95 je vedeno ve schránkovitém obalu, přičemž je u znázornění na obr. 17 vidět jen poloschránka 111, vytvořená v dílu 53a pouzdra. Proti vypadnutí ve směru průchozího otvoru 47 je ovládací šoupátko 95 zajištěno vždy bočním vyvýšeníh 113,- které je vytvořeno do odpovídající drážky,tvořené v sestaveném stavu poloschránkami a vloženým střikovým odlitkem 1Q0* Oba písty 21 jsou rovněž utěsněny těsnicím kroužkem 115.

Zásobníkové jednotky la, lb, 91a a 91b jsou ve výše uvedených příkladech provedení použity integrovány v zařízení pro sebeobranu. Tyto zásobníkové jednotky la, lb, •91a a 91b však mohou být také použity stacionárně v bezprostředním okolí ohrožených objektů. Takovými objekty mohou být kupříkladu vitríny, výlohy nebo vstupní dveře v obchodech s klenoty, privátní vily a obdobná zařízení* Roznětná slož zásobníkových jednotek může být například spojena se senzorem na rozbití skla. Jakmile zloděj poškodí v* ·♦ » © · » · ··© » · ♦ « v · · «· «· ♦ · ©·· · takto zajištěné okno, tak se stacionárně instalovaná zásobníková jednotka zapálí. Účinná látka (náplň), vystupující potom ze zásobníkové jednotky, zamlží oblast prostoru, ve kterém se v daném okamžiku zloděj nachází. Pachatel se tím od svého záměru odradí a podle použité účinné látky označí nebo pro předem daný časový úsek učiní pohybově neschopným. Při inicializaci senzoru na rozbití skla dojde současně výhodně ke spuštění alarmu a/nebo ke zalarmování policie.

Další variantu zařízení 120 pro sebeobranu, znázorněnou na obr. 4 až obr. 8, jakož i obr. 16 a obr. 17, ukazuje v průřezu obr. 18. Obrys pouzdra odpovídá obrysu znázorněnému na obr. 4 až obr. 6. Také zde jsou k dispozici dvě zásobníkové jednotky 121a a 121b pro účinnou látku. Zařízení 120 pro sebeobranu nemá oproti zařízení znázorněnému na obr. 7, obr. 8, obr. 16 a obr. 17 žádný rotující přepínací mechanismus pro zapálení hnací náplně, nýbrž řadicí kulisu 123. Zatímco rotující přepínání probíhá třírozměrně, funguje řadicí kulisa dvourozměrně. Ovládací šoupátko (spoušť) 124, zhotovené z umělé hmoty, má dvě pružná ramena 125a a 125b a je ve své klidové poloze drženo tlačnou pružinou 127. Řadicí kulisa 123 a boční stěny 129a a 129b pro zásobníkové prostory 139a a 139b tvoří jediný stříkaný odlitek 130. Úderové kolíky 133a a 1,3,3b, které slouží k zapálení zápalné •jednotky 134a a 134b, jsou stále pod tlakem pružiny 135a, popřípadě 135b. Úderové kolíky 133a a 133b jsou tedy v klidovém stavu již předepnuty. Oba úderové kolíky 133a a 133b jsou aretačním šoupátkem 140a, popřípadě 140b, opatřeným průchozím otvorem 137a, popřípadě 137b, posunutelným kolmo k ose 139a, popřípadě 139b každého ·· » · · • » ··♦ * · · · · • · · · ·· ·· * • « • · ·· ···· úderového kolíku 133a, popřípadě 133b, drženy v napnuté poloze ve vždy jednom prohloubení 141a, popřípadě 141b. Bezpečné zablokování je dáno tlakem pružiny 135a, popřípadě 135b. Zařízení 120 pro sebeobranu je také zajištěno proti pádu. Malá hmotnost každého aretačního šoupátka 140a, popřípadě 140b, nestačí k tomu, aby se při tvrdém dopadu zařízení 120 na zem vyvolalo posunutí.

Jestliže se nyní ovládací šoupátko 124 zatlačí ve Směru šipky 143, tak se konec pružného ramena 125a pohybuje ve vodicí drážce 144a řadicí kulisy 123 až k místu 145a,- a pružných ramen 125b ve vodicí drážce 144b až k místu 145b. Konec pružného ramena 125 přitom nemíjí průchod 146. Při tomto zatlačovacím pohybu se otírá pružné rameno 125a o výstupek 148a aretačního šoupátka 140a a tlačí tím aretační šoupátko 140a ve směru šipky 147, čímž napnutý úderový kolík 133a narazí skrz průchozí otvor 1.37a proti roznětné složí 134a a tuto zapálí. Nyní se vypuzuje účinná látka zásobníkové jednotky 121a.

Jestliže se nyní ovládací šoupátko 124 uvolní, tak se konec pružného ramena 125b pohybuje skrz průchod 146 a zůstane potom na místě 149. Ovládací šoupátko 124 již tedy neklouže ve zde znázorněném případě zcela zpět do své výchozí polohy. Toto již nikoliv úplné navrácení indikuje, že zásobníková jednotka již byla odpálena. Jestliže se nyní ovládací šoupátko 124 stlačí dvakrát, tak konec pružného ramena 125b klouže podél drážky 150, čímž se zatlačí výstupek 148b aretačního Šoupátka 140b a tím se uvolní úderový kolík 133b pro zapálení zápalné jednotky 134b.

Hrnkovité pouzdro 152a a 152b na konci každé zásobníkové jednotky 121a a 121b uchycuje vždy jednu z • · · • · ♦ • » · • · · ·· ···· • ·

úderových pružin 135a, popřípadě 135b, vždy jedno aretační Šoupátko 140a, popřípadě 140b, jakož i vždy jednu roznětnou slož 134a, popřípadě 134b, a k ní příslušící hnací náplň 151a, popřípadě 151b* Tato pouzdra 151a a 152b slouží v zadní oblasti zásobníkových jednotek 121a a 121b jako zesílení stěn, kde při odpálení vzniknou největší tlakové špičky. Stěny pouzdra 152a a 152b jsou pevně spojeny s konci zásobníkových jednotek 121a a 121b pomocí vibračního svaření.

Zde znázorněný spouštěcí mechanismus je oproti předcházejícímu, rotačně pracujícímu spouštěcímu mechanismu, vytvořen jednodušeji a tím je levněji vyrobitelný.

Zařízení 120 pro sebeobranu je téměř celé zhotoveno z umělé hmoty. Pouze pyrotechnické prvky, které uchycují roznětnou slož a hnací náplň 134a/151a, popřípadě 134b/151b, sestávají z mosazných konstrukčních dílů. Při sestavování zařízení 120 pro sebeobranu nesmějí být roznětná slož a hnací náplň 134a/151a, popřípadě 134b/151b ohřátý přes 100 °C. Zalití do umělé hmoty není tedy možné, protože se tato vstřikuje při vyšší teplotě. Roznětná slož a hnací náplň 134a/151a, popřípadě 134b/151b, jakož i aretační šoupátka 140a a 140b,se společně s pouzdry 152a a 152b, uchycujíčími předepnutý úderový kolík 133a, popřípadě 133b, vsazují tedy teprve později. Díly z umělé hmoty se potom pomocí Vibračního svařování spolu spojí studeným způsobem.

'Dosud se popisovala zařízení pro sebeobranu, u kterých naráží za účelem zapálení hnací náplně pohyblivý úderový kolík na roznětnou slož. Může se ale také pohyblivá zásobníková jednotka s hnací náloží a roznětnou složí pomocí • * ·

• · • · · ♦· ··»· *· ·· • » · • 4 ··♦ · · • · * · *· ·· • *·» pružné síly prudce posunout na pevně uchycený roznětný kolík.

Zásobníkové jednotky la, lb, 91a a 91b mohou být ve svých mechanických rozměrech vytvořeny také značně větší; Jestliže se potom jako účinná látka použije voda nebo jiný prostředek pro zabránění požáru, tak jsou takovéto zásobníkové jednotky spolu s kouřem nebo hlásiči tepla použitelné k automatickému zdolání požáru. Také by mohly být vyráběny přenosné přístroje na zdolávání požáru s více takovýmito zásobníkovými jednotkami.

Místo pojistné membrány 19, znázorněné na obr. 1, obr. 2, obr. 3, obr. 15, obr. 16, obr. 17 a obr. 18, se také může jako uzavírací prvek použít posuvný těsnicí kroužek 155, jak je znázorněno na obr. 20 až obr. 22, V protikladu pojistné membráně 19 se zde uzavírací prvek za účelem uvolnění nálože (účinné látky) 15 již nezničí (neroztrhne), nýbrž se přemístí do jiné polohy.

Na obr. 20 je znázorněna pouze svou přední částí, obklopující oblast 159 trysek, zásobníková jednotka 157, analogická se zásobníkovou jednotkou ý. Předřazené směrem dovnitř k jednotce 2 trysek má zásobníková jednotka 157 hřibovitou přepážku 160 s válcovitou hlavou 161. Na ploše ze strany hlavy je uspořádána obvodová přídržná drážka 163, ve které je s utěsněním vůči stěně 164 válce zásobníkové jednotky 157 uspořádán těsnicí kroužek 155. Stopka 165 přepá'žky 160 má vnitřní prostor 167, otevřený proti jednotce 3 trysek. Stěna stopky má čtyři podélně probíhající průchozí otvory 169 k vnitřnímu prostoru 167, Délka stopky činí přibližně tři průměry těsnicího kroužku 155.

*» ·· • · · • · *«« ♦ · « • ♦ · · • · 99 9 ·

« ·

9 9

9999 • ·*··

Jestliže dojde k zapálení za účelem vypuzení nálože {účinné látky) 15, jak již bylo popsáno výše, tak se pístem 21 zvýší v účinné látce 15 tlak. Tento tlak vypudí těsnicí kroužek 155 ze své přídržné drážky 163 do polohy, znázorněné na obr. 21. Účinná látka nyní může, tak jak je to naznačeno šipkami 170, proudit skrz volný prostor 171 vedle stopky 165, průchozí otvory 169 a vnitřní prostor 167 do jednotky 3 trysek. Volný prostor 171, průchozí otvory 169 a vnitřní prostor 167 tvoří nyní spolu vstupní prostor trysek, potřebný k odbourání tlakových špiček účinné látky.

Prostředky pro deformaci pístu 21 k úplnému snížení tlaku hnacího prostředku, jako jsou kupříkladu žebra 27 ke snížení tlaku, zde nejsou explicitně znázorněny, ale samozřejmě jsou také k dispozici.

Hnací náplň se výhodně, jak popsáno výše, vytváří pyrotechnická, mohou se však ale také podle oblasti použití použít i jinak působící hnací náplně. Tak se může například použít pouze předepnutá pružina nebo předepnutý objem plynu.

Ve výše uvedeném popisu tvoří zásobníkové jednotky jednu jednotku. Mohou se však použít, tak jak je znázorněno na obr. 23 až obr. 26, i doplnitelné zásobníkové jednotky 173. Zásobníková jednotka 173 je nyní zkonstruována třídílně. Má základní jednotku 175 s již výše popsanou jednotkou 176 trysek, opatřenou vstupním prostorem trysek, 'Jednotka 176 trysek je kupříkladu vytvořena analogicky s jednotkou 3 trysek. Dále má zásobníková jednotka 173 zápalnou jednotku, vytvořenou výhodně jako úderová zápalná jednotka 177, a nádržku 179 s náloží pro účinnou látku, která zde také může být pevná, kapalná nebo plynná. Úderová zápalná jednotka 177 je se základní jednotkou 175 φ ··· • · « · • * · • · • · · ·· ··· • ··· uvolnitelně, avšak stabilně spojitelná. Spojením může být sešroubování, bajonetový uzávěr, zásuvné spojení, nebo jiný způsob spojení, výhodným způsobem se však základní jednotka 175 a úderová zápalná jednotka 177 pevně integrují do obranného zařízení, popřípadě do zařízení pro sebeobranu. Nádržka 179 s náloží má vedle pevné, kapalné nebo plynné nálože 180 natrhnutelný uzavírací prvek 181, hnací náplň 183 a píst 184, pohánitelný proti uzavíracímu prvku 181 hnacím plynem zapálené hnací náplně 183. Uzavírací prvek 181 je částí níže zmíněné objímky 189 a je vytvořen analogicky s pojistnou membránou 19. V oblasti zásobníkového prostoru, sousedící s uzavíracím prvkem 181, jsou vytvořeny žebra 185 ke snížení tlaku, analogicky s žebry 27 ke snížení tlaku. Píst 184 těsní nádržku 179 s náloží pomocí těsnicího kroužku 187 proti hnací náplni 183.

Hnací náplň 183 je jako pyrotechnická hnací nábojnice vytvořena ve své geometrii takovým způsobem, že objímka, naplněná zde kapalnou náloží a uzavřená pístem 184, výhodně kovová objímka 189 nádržky 179 s náloží, může být poté posunuta a následně silově pomocí svinutí, zahnutí nebo obdobným způsobem tvářena. Po tomto spojovacím procesu je nádržka 17$ s náloží jednotkou připravenou k použití, těsnou, uzavřenou do sebe, která může být bez problému po delší čas uložena nebo udržována.

‘ Kovová objímka 189 nádržky 179 s náloží má výhodně tenkou tloušťku stěny. Může být zhotovena hlubokým tažením nebo lisováním protlačováním. Tloušťka stěny je z úsporných a hmotnostních důvodů zvolena výhodně tak tenká, že by nemohla sama odolávat vznikajícím tlakům při vypuzování nálože. Jen s podporou stability stěny 190 základní jednotky

175 je dána postačující stabilita. Vnější průměr nádržky 179 s náloží je nyní zvolen takový, že je zajištěno zasunutí do zásobníku 191 nábojů základní jednotky 175 právě s úzkou tolerancí vůle. Nádržka 179 s náloží je držena v zásobníku 191 nábojů vzadu za použití spojky; samozřejmě by mohlo být provedeno uchycení také vpředu (bočně na okraji objímky sousedícího s uzavíracím prvkem 181). Spojka pro uchycení má jako první díl spojky stupínek 193, uspořádaný na konci základního dílu 175, který spolu s úderovou zápalnou jednotkou 177 tvoří drážku, ve které jako druhý díl spojky leží nástavec 192 nádržky 179 s náloží.

Základní jednotka 175 a zpravidla také úderová zápalná jednotka 177 se integrují do zařízení pro sebeobranu. Pro vložení nádržky s náloží, popřípadě nádržky s náloží, se potom může pouzdro otevřít. Protože pouzdro zařízení je vytvořeno symetricky dvoudílné, může být otevření provedeno kupříkladu na drážce 55.

Claims (12)

1. Obranné zařízení, zejména zařízení (11; 90; 120) pro sebeobranu, s alespoň jedním párem zásobníkových jednotek (la, lb; 91a, 91b; 121a, 121b; 173), přičemž každá zásobníková jednotka (la, lb; 91a, 91b; 121a, 121b; 173) páru zásobníkových jednotek má v zásobníkovém prostoru (5; 101a, 101b; 130a, 130b) uloženou pevnou, plynnou a/nebo kapalnou nálož (15; 180), hnací náplň (7; 151a, 151b; 183), aby se nálož (15; 180) pomocí uvolněné hnací náplně (7;

151a, 151b; 183) ze zásobníkového prostoru (5; 101a, 101b; 130a, 130b) přes výstup (3; 181/176) zásobníku vypudila do volného prostoru a svým působením podráždila, popřípadě učinila neškodným útočníka, vyznačující se rovinou (41) symetrie, vůči které leží symetricky po jedné zásobníkové jednotce (la, lb; 91a, 91b; 121a, 121b) každého páru, spouštěcím ústrojím (59; 94), opatřeným jediným ovládacím šoupátkem (43; 95; 124), tak zvanou spouští, kterou je nálož (15; 180) vždy jen jedné zásobníkové jednotky (la, lb; 91a, 91b; 121a, 121b; 173) s předem danou konfigurací rozdělení uvolnitelné ve volném prostoru, přičemž ovládací Šoupátko (43; 95; 12,4) leží uprostřed mezi zásobníkovými jednotkami (la, lb; 91a, 91b; 121a, 121b; 173) páru, popřípadě párů, v rovině (41, 46; 70) symetrie, aby bylo zařízení (11; 90;

*120) obsluhovatelné jak leváky, tak i praváky.

2. Obranné zařízení (11; 90; 120) podle nároku 1, vyznačující se tím, že je vytvořeno tak velké jako dlaň, a uprostřed v přední oblasti má průchozí otvor (47), do kterého vyčnívá ovládací šoupátko (43; 95; 124), mající ·”* • · · ·· t · · · • · · * • to to· ·· · · « to • < to · toto· toto·· • ·« • to · • to · • toto •to «to·· spouštěcí dráhu, zvětšující průřez průchozí otvoru, přičemž je průchozí otvor (47) vytvořen tak velký, že je mezi volným okrajem (44) ještě nestlačeného ovládacího šoupátka (43; 95; 124) a okrajem (50, průchozího otvoru k dispozici volný prostor pro prst.

3. Obranné zařízení (11; 90; 120) podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se výstupem (3; 181/176) zásobníku na každou zásobníkovou jednotku (la, lb; 91a, 91b; 121a, 121b; 173); výhodně provedením obrysu pouzdra, které nemá žádnou podobnost s ruční střelnou zbraní, zejména výstupem (3; 181/176) zásobníku, integrovaným do obrysu pouzdra, popřípadě více výstupy zásobníku na zásobníkovou jednotku (la, lb; 91a, 91b; 121a, 121b; 173), a výhodně plochým, dobře do dlaně padnoucím provedením vnějšího obrysu pouzdra s výhodně projmutým prohybem (51a, 51b, za účelem dobré manipulace, přičemž u jednoho zvláštního tvaru provedení má pouzdro další rovinu (46) symetrie, která probíhá kolmo k první rovině (41) symetrie a zejména vytváří rozdělení pouzdra na poloviny, přičemž drážka (55), probíhající podél tohoto rozdělení pouzdra, výhodně montážní drážka, vybíhá zejména středem na výstupu (3) každé zásobníkové jednotky (la, lb; 91a, 91b; 121a, 121b; 181/176), aby mohla drážka (55) sloužit jako pomocný prostředek pro cíl.

4, Obranné zařízení (11; 90; 124) podle některého z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že spouštěcí ústrojí (59; 94) má přepínací jednotku (61, 63; 81a, 81b; 123, 125a, 125b), která po zapálení první roznětné slože (9) a uvolnění ovládacího šoupátka (43; 95; 124) toto přepne na • · · fc · · • · · • · · fc* ··*· fc·· ··** zásobníkovou • « • ··· • Λ • Λ • · fcfc spolupůsobení s ještě odpálitelnou pokud je tato ještě k dispozici.

jednotkou,

5. Obranné zařízení (11; 90) podle některého z nároků 1 až

4, vyznačující se tím, že je vytvořeno otevíratelné, a každá zásobníková jednotka (173) trojdílně, sestávající z nádržky (179) s náloží a ji obklopující základní jednotky (175), jakož i zápalné jednotky (177), přičemž je nádržka (179) s náloží při otevřeném zařízení (11; 90) vytvořena v základní jednotce (175) vyměnitelně, a výhodně je k dispozici přídržná jednotka (45), se kterou je možné připevnění na oděvu nositele.

6. Zásobníková jednotka (1, la, lb; 91a, 91b; 121a, 121b;

173), zejména pro obranné zařízení, výhodně pro zařízení (11; 90; 120) pro sebeobranu, podle některého z nároků 1 až

5, s jednotkou {3; 176) trysek, pevnou, plynnou a/nebo kapalnou účinnou látkou (15; 180), uloženou v zásobníkovém prostoru (5; 101a, 101b; 130a, 130b), hnací náplní (7; 151a, 151b; 183), aby se účinná látka (15; 180) vypudila ze zásobníkového prostoru (5; 101a, 101b; 130a, 130b) skrz výstup (3/. 181/176) zásobníku do volného prostoru, vyznačující se výstupem zásobníku, vytvořeným jako jednotka (3; 176) trysek, vstupním prostorem (29) trysek, uspořádaným 'před vstupem trysek, a uzavíracím prvkem (19; 181), které jsou ' vůči sobě sladěny a vytvořeny takovým způsobem, že uzavírací prvek (19; 181) v nezapáleném stavu udržuje nálož (15; 180) dále od vstupního prostoru (29) trysek a tím dlouhodobě zabraňuje vystoupení ze zásobníkové jednotky (1, la, lb; 91a, 91b; 121a, 121b; 173), jakož i po zapálení * · «

fl · ··« • · fl • · fl «· ·· fl fl uvolní nálož (15; 180), aniž by části (19a) uzavíracího prvku (19; 181) vnikly nebo pronikly do jednotky (3; 176) trysek nebo se roztrhly, a vstupní prostor (29) trysek zajišťuje otevření uzavíracího prvku (19; 181) takovým způsobem, že žádné části (19a) uzavíracího prvku (19; 181) částečně nebo zcela neuzavřou kanálky trysek.

7. Zásobníková jednotka (1, la, lb; 91a, 91b; 121a, 121b;

173) podle nároku 6, vyznačující se tí», že je vstupní prostor (29) trysek vytvořen takovým způsobem, že provádí redukci tlakových špiček vypuzované nálože (15) za účelem vytváření dokonalé formace paprsků pro volný prostor.

8. Zásobníková jednotka (1, la, lb; 91a, 91b; 121a, 121b;

173) podle nároku 6 nebo 7, vyznačující se pístem (21; 87;

184) pro vypuzení účinné látky (15; 180), posuvným v zásobníkovém prostoru (5; 101a, 101b; 130a, 130b) vznikajícím hnacím plynem z klidové polohy do koncové polohy pístu, a prostředkem (27; 85; 185) ke snížení tlaku, spolupůsobícím s tímto pístem (21; 87; 184), který po v podstatě úplném vypuzení účinné látky (15; 180) do volného prostoru skrz jednotku (3; 176) trysek způsobí navíc úplné snížení tlaku hnacího plynu, přičemž je prostředek (27; 85;

185) ke snížení tlaku vytvořen jako bypass v oblasti (25; •86) zásobníkového prostoru, sousedícího s jednotkou (3; 176) trysek, takovým způsobem, že v koncové poloze pístu (21; 87; 184) vystupuje hnací plyn až k úplnému snížení tlaku hnacího plynu, výhodně se může kolem stěny (23) pístu dostat k jednotce (3; 176) trysek, a výhodně má jednotka (3; 176) trysek alespoň jeden, zejména středový hlavní kanálek (31) • β • A A · • * · A A AA A A A A trysek pro oblast dálkového působení a alespoň jeden, bočně k hlavnímu kanálku (31) trysek uspořádaný vedlejší kanálek (32) trysek pro oblast blízkého působení účinného prostředku (15; 180).

9. Zásobníková jednotka podle nároku 8, vyznačující se tím, že prostředek (27; 185) ke snížení tlaku je na stěně zásobníku v oblasti (25) zásobníkového prostoru vytvořen jako alespoň jedno vyčnívající žebro (27), které si vynucuje deformaci boční stěny (23) pístu tak, aby mohl u pístu, přicházejícího do koncové oblasti zásobníkového prostoru, téci hnací plyn mezi stěnou (23) pístu a stěnou zásobníku za účelem snížení tlaku k jednotce (3) trysek.

10. Zásobníková jednotka (1, la, lb; 91a, 91b; 121a, 121b) podle některého z nároků 6 až 9, vyznačující se volným prostorem (24) mezi hnací náplní (7) a plochou (22) silového působení hnacího plynu na píšt (21; 184), aby se dosáhlo co možná rovnoměrného zrychlení pístu, a výhodně dalším volným prostorem (29) jako vstupním prostorem trysek mezi uzavíracím prvkem (19; 181) a každým vstupem trysek, aby bylo vyloučeno uzavření každého kanálku (31, 32) trysek zejména částmi nalomeného uzavíracího prvku (19; 181).

11. Zásobníková jednotka (1, la, lb; 91a, 91b; 121a, 121b;

Ί73) podle některého z nároků 6 až 10, výhodně podle nároku 3, vyznačující se tím, že je uzavírací prvek (19; 181) vytvořen takovým způsobem a zejména je před vstupním prostorem (29) trysek uchycen takovým způsobem, že natržení, vzdálené od okraje uzavíracího prvku (19; 181), je výhodně zajištěno v důsledku jmenovitých míst (17) lomu v uzavíracím • · • 9 9 · · *

99 99 999 9999 prvku (19; 181), a okraj zůstává uchycen, a výhodně se natržené části uzavíracího prvku vlivem vedlejších proudů účinné látky ke každému vedlejšímu kanálku (32) trysek udržují dále od hlavního proudu účinné látky k hlavnímu kanálku (31) trysek, aby se nebránilo jeho výstupu.

12. Zásobníková jednotka (173) podle některého z nároků 6 až 12, vyznačující se trojdílným provedením, sestávajícím z nádržky (179) s náloží a ji uzavírající základní jednotky (175), jakož i zápalné jednotky (177), přičemž je nádržka (179) s náloží vytvořena vyměnitelná ze základní jednotky