CZ20023101A3 - Mikrokapsle obsahující funkcionalizované polyalkylkyanoakryláty - Google Patents

Mikrokapsle obsahující funkcionalizované polyalkylkyanoakryláty Download PDF

Info

Publication number
CZ20023101A3
CZ20023101A3 CZ20023101A CZ20023101A CZ20023101A3 CZ 20023101 A3 CZ20023101 A3 CZ 20023101A3 CZ 20023101 A CZ20023101 A CZ 20023101A CZ 20023101 A CZ20023101 A CZ 20023101A CZ 20023101 A3 CZ20023101 A3 CZ 20023101A3
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
gas
microcapsules
filled
oxyethylene
acid
Prior art date
Application number
CZ20023101A
Other languages
English (en)
Inventor
Georg Roessling
Andreas Briel
Nils Debus
Sabine Sydow
Birte Hofman
Peter Hauff
Michael Reinhardt
Original Assignee
Schering Aktiengesellschaft
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Schering Aktiengesellschaft filed Critical Schering Aktiengesellschaft
Publication of CZ20023101A3 publication Critical patent/CZ20023101A3/cs

Links

Classifications

    • AHUMAN NECESSITIES
    • A61MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61KPREPARATIONS FOR MEDICAL, DENTAL OR TOILETRY PURPOSES
    • A61K9/00Medicinal preparations characterised by special physical form
    • A61K9/48Preparations in capsules, e.g. of gelatin, of chocolate
    • A61K9/50Microcapsules having a gas, liquid or semi-solid filling; Solid microparticles or pellets surrounded by a distinct coating layer, e.g. coated microspheres, coated drug crystals
    • AHUMAN NECESSITIES
    • A61MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61KPREPARATIONS FOR MEDICAL, DENTAL OR TOILETRY PURPOSES
    • A61K49/00Preparations for testing in vivo
    • A61K49/22Echographic preparations; Ultrasound imaging preparations ; Optoacoustic imaging preparations
    • A61K49/222Echographic preparations; Ultrasound imaging preparations ; Optoacoustic imaging preparations characterised by a special physical form, e.g. emulsions, liposomes
    • A61K49/223Microbubbles, hollow microspheres, free gas bubbles, gas microspheres

Landscapes

  • Health & Medical Sciences (AREA)
  • Veterinary Medicine (AREA)
  • General Health & Medical Sciences (AREA)
  • Epidemiology (AREA)
  • Life Sciences & Earth Sciences (AREA)
  • Animal Behavior & Ethology (AREA)
  • Public Health (AREA)
  • Nuclear Medicine, Radiotherapy & Molecular Imaging (AREA)
  • Radiology & Medical Imaging (AREA)
  • Physics & Mathematics (AREA)
  • Acoustics & Sound (AREA)
  • Medicinal Chemistry (AREA)
  • Bioinformatics & Cheminformatics (AREA)
  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Pharmacology & Pharmacy (AREA)
  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Manufacturing Of Micro-Capsules (AREA)
  • Addition Polymer Or Copolymer, Post-Treatments, Or Chemical Modifications (AREA)
  • Polymerisation Methods In General (AREA)
  • Investigating Or Analyzing Materials By The Use Of Ultrasonic Waves (AREA)
  • Medicines Containing Antibodies Or Antigens For Use As Internal Diagnostic Agents (AREA)

Description

Oblast techniky
Předmětný vynález se týká plynem naplněných mikrokapslí, které obsahují funkcionalizovaný polyalkylkyanoakrylát, jež se používají zejména při ultrazvukové diagnostice, a způsobů výroby těchto mikrokapslí.
Dosavadní stav techniky
V dále uvedeném textu jsou použity pojmy, jejichž význam je následující:
Mikročástice: jedná se o obecný výraz pro označení všech částic o velikosti mezi 500 nanometry a 500 mikrometry, a to bez ohledu na jejich strukturní uspořádání.
Mikrokapsle: výraz označující všechny částice o velikosti mezi 500 nanometry a 500 mikrometry, jejichž struktura je tvořena jádrem a slupkou.
Stěnový materiál = materiál slupky: materiál, který tvoří slupku mikrokapsle.
Nanočástice: obecný výraz označující všechny částice o velikosti menší než 500 nanometrů, a to bez ohledu na jejích strukturní uspořádání.
Částice: obecný výraz pro nanočástice a mikročástice.
I • ·
Plynem naplněné mikrokapsle: mikrokapsle, jejichž jádro je tvořeno plynem.
Homopolymery: polymery vyrobené z jednoho monomeru.
Kopolymer: polymer vyrobený z různých monomerů.
Alkylkyanoakrylát: alkylester kyseliny kyanoakrylové.
Polyalkylkyanoakrylát: polymer vyrobený z jednoho nebo více alkylkyanoakrylátů, který v podstatě neobsahuje volné karboxylové nebo alkoholové skupiny.
Funkční skupina: část sloučeniny, která obsahuje alespoň jednu polární, reaktivní kombinaci atomů X-H, kde X = atom kyslíku, atom síry a atom dusíku.
Latentní funkční skupina: funkční skupina chráněná chránící skupinou, přičemž tato chránící skupina může rovněž chránit několik funkčních skupin.
Funkční monomer: komonomer používaný spolu s alkylkyanoakryláty, který kromě polymerovatelných skupin obsahuje alespoň jednu volnou nebo latentní funkční skupinu, přičemž pomocí tohoto komonomeru je možné buď přímo nebo po odštěpení uvedené chránící skupiny vyrobit kopolymer obsahující volné funkční skupiny.
Funkcíonalizovaný polyalkylkyanoakrylát: polyalkylkyanoakrylát obsahující volné funkční skupiny, který je možné • · · · vyrobit kopolymerací alespoň jednoho alkylkyanoakrylátu a alespoň jednoho funkčního monomeru nebo parciální hydrolýzou esterifikovaných karboxylových skupin obsažených v postranním řetězci polyalkylkyanoakrylátů.
Funkcionalizace: výroba funkcionalizovaných polyalkylkyanoakrylátů kopolymerací alespoň jednoho alkylkyanoakrylátu a alespoň jednoho funkčního monomeru nebo parciální hydrolýzou esterifikovaných karboxylových skupin obsažených v postranním řetězci polyalkylkyanoakrylátů.
Nefunkcionalizovaný polyalkylkyanoakrylát .· polyalkylkyanoakrylát.
Podíl plynné fáze Φα: podíl objemu plynu k celkovému objemu reakční směsi = podíl objemu plynné fáze na celkovém objemu reakční směsi.
Míchání je míšení kapaliny s kapalnou, pevnou nebo plynnou látkou takovým způsobem, že podíl plynné fáze <řG < 1 %.
Dispergace (dispergační podmínky) je míšení kapaliny s kapalnou, pevnou nebo plynnou látkou takovým způsobem, že podíl plynné fáze Φο > 1 %.
Disperze je koloidně (velikost částic < 500 nanometrů) nebo hrubě (velikost částic > 500 nanometrů) dispergovaný více fázový systém.
• β
Primární disperze je koloidní disperze, která se skládá z polymerních částic vyrobených polymeraci jednoho nebo více monomerů.
Samovolné pohlcování plynu je vpravování plynu do kapaliny pohybem plynu nebo vytvořením průtokového podtlaku.
Flotace je pohyb plynem naplněných mikrokapslí směrem proti akcelerační síle (což je zrychlení dané rozdílem gravitačního zrychlení a radiálního zrychlení a), přičemž k tomuto pohybu dochází na základě rozdílu mezi hustotou mikrokapslí a dispergačních činidel.
Flotovaný materiál je napěněná vrstva plynem naplněných mikrokapslí po skončení flotace.
Dále je třeba v souvislosti s popisem tohoto vynálezu uvést, že výraz polymer zahrnuje jak homopolymery, tak kopolymery a v souladu s tím zahrnuje výraz polymerace homopolymeraci a kopolymeraci.
Alkylkyanoakryláty nebo polyalkylkyanoakryláty se v oblasti medicíny a farmacie využívají mnoha různými způsoby.
Například farmaceutické činidlo Histoakryl° se skládá z butylkyanoakrylátu a používá se v chirurgii jako tkáňové adhezivum nebo jako vaskulární adhezivum. Po aplikaci dochází k polymeraci tohoto monomeru, takže toto činidlo je schopno velmi rychle spojit tkáň nebo žíly.
• · · ·
·· ·· • * · • · * • « « • · · • « · · · · ί
Kromě toho bylo použití alkylkyanoakrylátů navrženo rovněž pro přípravu depotních farmaceutických prostředků obsahujících různé aktivní složky (viz. publikace Couvreur, P. a spolupracovníci, J. Pharm. Pharmacol., 1979, 31, 331). V tomto případě se jedna nebo více aktivních složek vpravuje (vpravují) do matrice složené z odpovídajícího polymeru. Výsledkem tohoto vpravení je, že je možné modifikovat a řídit rychlost a místo uvolňování aktivní složky.
V tomto případě jsou alkylkyanoakryláty nebo polyalkylkyanoakryláty vhodné jak pro výrobu implantátů obsahujících aktivní složku, které mohou měřit až několik centimetrů, tak pro výrobu mikročástic a nanočástic, jež měří několik mikrometrů nebo nanometrů.
Alkylkyanoakryláty nebo polyalkylkyanoakryláty našly speciální uplatněni při formulování ultrazvukových kontrastních médií.
Jako kontrastní média se obvykle v medicíně při ultrazvukové diagnostice používají látky, jež obsahují nebo uvolňují plyny, protože při použití těchto látek je možné docílit většího rozdílu hustot mezi plynem a krví a tím i většího rozdílu v impedanci, než je tomu při použití pevných nebo kapalných látek.
V různých dokumentech tvořících dosavadní stav techniky se výrazy „mikročástice a „mikrokapsle používají nejednotně. Proto se v následujících odstavcích popisujících dosavadní stav techniky používají tyto výrazy ve významech, které byly uvedeny výše, a to i když se terminologie použitá • ·' v jednotlivých citovaných dokumentech odklání od shora uvedených definic.
V evropských patentech číslo EP 0 398 935 a EP 0 458 745 jsou popsány plyn obsahující mikrokapsle, které se používají jakožto ultrazvuková kontrastní média, přičemž tyto mikrokapsle se skládají ze syntetických, biologicky odbouratelných polymerních materiálů. Stěnovým materiálem mohou v tomto případě být, mimo jiné, polyalkylkyanoakryláty a polylaktidy. Při optimalizaci, která je popsána v dalším evropském patentu číslo EP 0 644 777, je možné výrazně zlepšit ultrazvukovou aktivitu plynem naplněných mikrokapslí podle evropského patentu číslo EP 0 398 935. Zvýšení ultrazvukové aktivity bylo dosaženo tím, že při zachování konstantního průměru částic došlo ke zvětšení průměru jejich vzduchových jader. I přes menší tloušťku stěn, která je důsledkem shora popsaných úprav částic, tyto částice vydrží průchod kardiopulmonárním systémem. Slupka popsaných, plynem naplněných mikrokapslí je vytvořena z polyalkylkyanoakrylátů nebo polyesterů α-, β- nebo γ-hydroxykarboxylových kyselin.
Uvedený optimalizovaný způsob výroby plynem naplněných mikrokapslí, které se skládají z polyalkylkyanoakrylátů, je charakteristický tím, že daný monomer se disperguje a polymeruje v kyselém, plynem nasyceném, vodném roztoku, přičemž v tomto případě dochází k přímému vzniku mikročástic. Tímto způsobem je tedy možné vyrobit plynem naplněné mikrokapsle bez použití organických rozpouštědel.
• · • ·
Avšak plynem naplněné mikrokapsle podle dosavadního stavu techniky, jejichž stěnový materiál se skládá z polyalkylkyanoakrylátů, mají spoustu nevýhod:
1. Polymery alkylkyanoakrylátů neobsahují, až na koncovou alkoholovou skupinu, žádné funkční skupiny, které jsou nezbytné pro přímé kovalentní navázání specificky se vázajících sloučenin nebo látek, které ovlivňují kinetiku.
2. Díky této absenci funkčních skupin a v porovnání s funkcionalizovanými polymery, mají polymery alkylkyanoakrylátů podobnou molekulovou hmotnost a alkylkyanoakryláty jsou méně rozpustné ve vodě a mají menší botnavost. V případě intravenózního podání vyloučení mikrokapslí z krevního oběhu retikuloendoteliálním systémem jater velmi závisí na hydrofilicitě povrchu dané částice, přičemž hydrofobní povrchy zrychlují uvedené vyloučení částic z krevního oběhu. Výsledkem je, že dochází ke zúžení diagnostického časového okna.
3. K in vivo degradací dochází hydrolýzou postranního řetězce a depolymerací. Kromě pH daného média a molekulové hmotnosti polymeru je důležitým parametrem pro degradaci v krvi a v játrech přítomnost funkčních skupin, přičemž k uvedené degradaci a metabolizaci obvykle dochází rychleji při vyšším stupni funkcionalizace.
4. Plynem naplněné mikrokapsle, které se skládají z polyalkylkyanoakrylátů, mají omezenou stabilitu vůči
• · · 0 • · •
• 0 00 · zředění, takže dávka ultrazvukového kontrastního média musí být výrazně měněna, pokud dochází ke změně podávaného objemu, ale musí být měněna méně, pokud dochází ke změně koncentrace ultrazvukového kontrastního média. Zejména při změně prováděné během infúze vede zvolení postupu ředění kontrastního média ke snížení nákladů spojených s podáváním média.
Cílem tohoto vynálezu bylo popsat plynem naplněné mikrokapsle pro použití při ultrazvukové diagnostice, které by neměly shora popsané nevýhody mikrokapslí podle dosavadního stavu techniky. Funkcionalizace by měla otevřít možnosti pro vázaní specificky se vázajících sloučenin nebo látek, jež ovlivňují kinetiku, k polymeru. Kromě toho by mělo být dosaženo hydrofilizace, která by sloužila ke zpomalení vyloučení mikrokapslí z krevního oběhu prostřednictvím retikuloendoteliálního systému jater a tím ke zvětšení diagnostického časového okna. Dále je třeba zrychlit degradaci a metabolizaci plynem naplněných mikrokapslí v játrech. Kromě toho ultrazvuková kontrastní média podle předmětného vynálezu by měla vykazovat vyšší stabilitu vůči zředění, než jakou vykazují ultrazvuková kontrastní média podle dosavadního stavu techniky, takže je dosaženo dalších stupňů volnosti při změně dávky, kterou je třeba podat, a ve způsobu podávání média.
Podstata vynálezu
Cíle tohoto vynálezu je dosaženo plynem naplněnými mikrokapslemi pro použití při ultrazvukové diagnostice, které obsahují funkcionalizovaný polyalkylkyanoakrylát. Uvedený funkcionalizovaný polyalkylkyanoakrylát je možné vyrobit kopolymerací jednoho nebo více alkylkyanoakrylátů, výhodně butyl-, ethyl- a/nebo isopropylkyanoakrylátu, s funkčním monomerem, kterým je výhodně kyselina kyanoakrylová, a/nebo parciální hydrolýzou postranního řetězce polyalkylkyanoakrylátu, kterým je výhodně polybutyl-, polyethyl- a/nebo polyisopropylkyanoakrylát.
Výrobu plynem naplněných mikrokapslí, které obsahují funkcionalizovaný polyalkylkyanoakrylát, je možné provádět různými způsoby:
I. varianta:
První varianta způsobu výroby je charakteristická tím, že zahrnuje následující stupně:
(a) smíchání funkčního monomeru s jedním nebo více alkylkyanoakryláty, (b) in-situ kopolymerací a současné vytvoření mikrokapslí v kyselém vodném roztoku, a to za dispergačních podmínek
II. varianta:
Druhá varianta způsobu výroby je charakteristická tím, že zahrnuje následující stupně:
(a) smíchání funkčního monomeru s jedním nebo více alkylkyanoakryláty, • ft
(b) in-situ kopolymeraci v kyselém vodném roztoku, a to za neustálého míchání (c) vytvoření mikrokapslí za dispergačních podmínek, a to odděleně od uvedené kopolymerace.
III. varianta:
Třetí varianta způsobu výroby je charakteristická tím, že zahrnuje následující stupně:
(a) in-situ polymeraci jednoho nebo více alkylkyanoakrylátů a současné vytvoření mikrokapslí v kyselém vodném roztoku, a to za dispergačních podmínek, (b) provedení parciální hydrolýzy postranního řetězce přidáním louhu do reakční směsi, (c) zastavení uvedené reakce přidáním kyseliny.
IV. varianta:
Čtvrtá varianta způsobu výroby je charakteristická tím, že zahrnuje následující stupně:
(a) in-situ polymeraci jednoho nebo více alkylkyanoakrylátů v kyselém vodném roztoku, a to za neustálého míchání, (b) vytvoření mikrokapslí za dispergačních podmínek, a to odděleně od uvedené kopolymerace, • · • · · · · · (c) provedení parciální hydrolýzy postranního řetězce přidáním louhu do reakční směsi, (d) zastavení uvedené reakce přidáním kyseliny.
V. varianta:
Pátá varianta způsobu výroby je charakteristická tím, že zahrnuje následující stupně:
(a) in-situ polymeraci jednoho nebo více alkylkyanoakrylátů v kyselém vodném roztoku, a to za neustálého míchání, (b) provedení parciální hydrolýzy postranního řetězce přidáním louhu do reakční směsi, (c) zastavení uvedené reakce přidáním kyseliny, (d) vytvoření mikrokapslí za dispergačních podmínek, případně s dalším přidáním jednoho nebo více alkylkyanoakrylátů.
Bez ohledu na použitou variantu způsobu podle předmětného vynálezu je možné po vytvoření mikrokapslí případně provést flotaci s následným odebíráním flotovaného materiálu do fyziologicky slučitelného média.
Dále je možné, a to i v případě již provedené funkcionalizace kopolymerací s funkčním monomerem, případně provést další funkcionalizaci, přičemž tato další funkcionalizace se provádí parciální hydrolýzou postranního řetězce přidáním louhu a zastavením této reakce přidáním
• · * • 4 ·
4· · 44 · · kyseliny. Dále může kterákoli varianta způsobu podle tohoto vynálezu zahrnovat procesní stupně, jako je filtrace, ultrafiltrace a/nebo odstředění, které se provádějí za účelem přečištění vzniklého produktu.
V kterékoli variantě způsobu podle tohoto vynálezu se jako monomery výhodně používají alkylestery kyseliny kyanoakrylové. Zvlášť výhodně se podle předmětného vynálezu používá kyselina butyl-, ethyl- a isopropylkyanoakrylová.
Jako funkční monomery je podle tohoto vynálezu možné použít následující sloučeniny:
kyselinu kyanoakrylovou (H2C=C(CN)-CO-OH), kyselinu methakrylovou (H2C=C (CH3)-CO-OH) , kyselinu methylenmalonovou (H2C=C (CO-OH) 2) a kyselinu a-kyanosorbovou (H3C-CH=CH~CH=C(CN)-CO-OH) a jejich deriváty obecných vzorců: H2C=C(CN)-CO-X-Z (deriváty kyseliny kyanoakrylové),
H2C=C(CH3)-CO-X-Z (deriváty kyseliny methakrylové) ,
H2C=C(CO-X'-Z')2 (deriváty kyseliny methylenmalonové a H3C-CH=CH-CH=C(CN)-CO-X-Z (deriváty kyseliny α-kyanosorbové), ve kterých
X je skupina -0-, skupina -NH- nebo skupina -NR1- a
Z je atom vodíku (-H), skupina -R2-NH2, skupina -R2-NH-R1, skupina -R2-SH, skupina -R2-0H, skupina -R2-HC (NH2) -R1,
Λ A ,
-CIL-CH-CH,, -CHj-CH-CHR ,
O
-CRTL-CH-CH,/ -CR-H-CH-CRTí, kde R1 je lineární nebo rozvětvený alkylový zbytek a R2 je lineární nebo rozvětvený alkylenový zbytek obsahující od 1 do ··♦· • · · · · · ··
1» atomů uhlíku, přičemž skupiny X' a Z' mají nezávisle na sobě stejné významy jako skupiny X a Z.
substituované styreny (Y-C6H4-CH=CH2) nebo methyl styreny (Y-C6H4-C (CH3) =CH2) , ve kterých
Y je skupina -NH2, skupina -NI^H, skupina -OH, skupina -SH, skupina -R2-NH2, skupina -R2-NH-R1, skupina -R2-SH, skupina -R2-OH, skupina -R2-HC (NH2) -R1, kde skupina R1 představuje lineární nebo rozvětvený alkylový zbytek a skupina R2 představuje lineární nebo rozvětvený alkylenový zbytek obsahující od 1 do 20 atomů uhlíku.
polymerovatelná emulgační činidla (Surfmer), iniciační činidla obsahující funkční skupiny (Inisurf) a přenašeče řetězce obsahující funkční skupiny (Transsurf).
Výhodně se podle předmětného vynálezu používá kyselina kyanoakrylová (H2C=C(CN)-CO-OH) a glycidylmethakrylát (tj.
2,3-epoxypropylmethakrylát - IL,C=C (CHJ -CO-O-CHj-CH-C^ ) .
V tomto případě funkční monomer, kterým je kyselina kyanoakrylová, generuje volné karboxylové skupiny jakožto skupiny obsahující polární, reaktivní skupinu atomů 0-H.
Funkční monomer, kterým je glycidylmethakrylát, generuje dvě volné, vicinální alkoholové skupiny (tj. diol) obsahující polární, reaktivní skupiny atomů 0-H. Uvedené alkoholové skupiny jsou chráněny v glycidylmethakrylátech ve formě • ·
epoxidové skupiny (tzn., že se jedná o latentní funkční skupiny) a k jejich uvolnění dochází hydrolýzou.
Při I. a II. variantě způsobu podle předmětného vynálezu je funkcionalizace dosaženo kopolymeraci alkylkyanoakrylátu s funkčním monomerem.
Při III. až V. variantě způsobu podle tohoto vynálezu je funkcionalizace dosaženo následnou reakcí polyalkylkyanoakrylátu, a to buď ve formě primární disperze nebo ve formě suspenze mikrokapslí, s louhy. V alkalickém médiu vede tato reakce k hydrolýze esterifikované karboxylové funkční skupiny obsažené v postranním řetězci. Podle požadovaného stupně funkcionalizace se uvedená reakce provádí při pH v rozmezí od 9 do 14 po dobu od přibližně 15 minut do 5 hodin při teplotě místnosti.
Uvedenou reakci je možné zastavit úpravou pH reakční směsi na hodnotu 7, k čemuž se může použít například kyselina chlorovodíková.
Změnami hodnoty pH a reakční doby hydrolýzy esteru je možné řídit stupeň funkcionalizace. Pokud se uvedená reakce provádí opatrně, dochází k čistě povrchové funkcionalizaci.
Stupeň, při kterém v I. a III. variantě způsobu podle předmětného vynálezu dochází v jednom stupni k polymeraci a vytvoření mikrokapslí, je v podstatě popsán v evropských patentech číslo EP 0 398 935 a EP 0 644 777. V tomto stupni se polymerace a vytvoření mikrokapslí provádějí za dispergačních podmínek. Jako dispergační nástroje se používají hlavně rotor• ·· · statorové mixéry, protože tyto mixéry mohou vytvořit výrazný smykový gradient a zajistit tak ve velké míře vpravování plynu do reakční směsi samovolným pohlcováním plynu.
Stupeň, při kterém se ve II., IV. a V. variantě způsobu podle tohoto vynálezu provádí polymerace a vytvoření mikrokapslí ve dvou stupních, je předmětem německé patentové přihlášky číslo DE 19925311.0.
Zde popsaný vynález se týká vícestupňového způsobu výroby plynem naplněných mikrokapslí, při kterém stupeň polymerace látky tvořící slupku a stupeň vytváření mikrokapslí probíhají odděleně. Mikrokapsle vyrobené způsobem podle předmětného vynálezu mají strukturu tvořenou jádrem a slupkou a jsou charakteristické definovanou distribucí velikostí.
Polymerace monomeru se v tomto případě provádí v kyselém vodném roztoku za neustálého míchání takovým způsobem, že hodnota podílu plynné fáze ΦΕ < 1 %. Jako meziprodukt se při těchto variantách provedení způsobu podle předmětného vynálezu získává primární disperze, která je složená z koloidních částic polymeru. Průměr částic polymerního latexu, které se vyrábějí pro enkapsulaci plynu, leží v rozmezí od 10 nanometrů do 500 nanometrů, výhodně v rozmezí od 30 nanometrů do 150 nanometrů, zvlášť výhodně v rozmezí od 60 nanometrů do 120 nanometrů.
Velikost částic uvedených koloidních částic polymeru (které je možné charakterizovat například středním průměrem a polydisperzitou) a molekulová hmotnost uvedeného polymeru (kterou je možné charakterizovat například maximální hodnotou distribuce molekulových hmotností a distribucí molekulových hmotností) je možné ovlivnit například hodnotou pH míchacího média, koncentrací povrchově aktivní látky a typem použité povrchově aktivní látky. Zvlášť důležitým parametrem je roztokový poměr v lázni (což je poměr hmotnosti povrchově aktivní látky a hmotnosti monomeru), přičemž prostřednictvím tohoto parametru je možné regulovat vlastnosti koloidní částice polymeru. Molekulová hmotnost polymeru v tomto případě ovlivňuje teplotu skelného přechodu polymeru a tím elasticitu, což je důležitější parametr pro akustické vlastnosti plynem naplněných mikrokapslí, které se vyrábějí z koloidních částic polymeru.
Co se týče míchacích prvků, přichází při polymeraci podle tohoto vynálezu v úvahu použití v podstatě všech běžně používaných míchadel, zejména pak míchadel, která se používají pro důkladné promíchání nízkoviskozitních, vodu připomínajících médií (jejichž viskozita je menší než 10 mPa.s). Skupina těchto míchadel zahrnuje například lopatková míchadla, křídlová míchadla, nožová míchadla se šikmými noži, MIG® míchadla a disková míchadla atd.
V souvislosti s polymeraci podle předmětného vynálezu je možné odstranit podíl velkých částic, které mohou případně vzniknout během polymerace, (např. filtrací), takže tyto velké částice nemají dále negativní účinek na proces vytváření mikrokapslí.
Vytváření plynem naplněných mikrokapslí se provádí v dalším stupni, který zahrnuje agregaci uvedených koloidních částic polymeru, přičemž tato agregace částic je spojena s • 4 • * · • · · • · · » · · ·· «·· · vytvářením struktury mikrokapslí. Vytváření mikrokapslí z primární disperze polymeru se provádí za dispergačních podmínek, takže hodnota podílu plynné fáze Φα > 1 %, výhodně větší než 10 procent. Vytváření trombů je vidět zcela jasně.
Za tímto účelem se uvedená primární disperze musí míchat dispergačním nástrojem tak, aby hodnota podílu plynné fáze <řG v reakční směsi byla výrazně vyšší než 1 procento a obvykle tato hodnota je vyšší než 10 procent.
Jako uvedený dispergační nástroj při výrobě plynem naplněných mikrokapslí několikastupňovým procesem se rovněž vhodně používají rotor-statorové mixéry, které jsou schopné vytvořit vysoký smykový gradient. Kromě toho mohou tyto mixéry zajistit vpravení velkého množství plynu do míchané směsi.
Rozměry a pracovní velikosti jednoho nebo více dispergačních nástrojů v podstatě určují distribuce velikostí částic mikrokapslí, přičemž velikost těchto mikrokapslí rovněž závisí na velikosti a chladicí kapacitě uvedené jednotky.
Jedna z konkrétních variant způsobu podle předmětného vynálezu zahrnuje výrobu primární disperze v kontinuálním reaktoru, přičemž za tímto účelem se vhodněji používají trubkové reaktory, u kterých je přesně definovaná doba zdržení, než míchané reaktory.
Vhodným výběrem parametrů polymerace, geometrického uspořádání reaktoru a střední doby zdržení je možné v trubkovém reaktoru snadno zajistit, aby na jeho konci byla polymerace zcela dokončena.
Na konci uvedeného trubkového reaktoru je možné pro vytvoření mikrokapslí použít několikastupňový rotor-statorový systém, takže celý proces probíhá v jediném zařízení, nicméně uvedené dva stupně, tj. výroba polymerní disperze a vytvoření mikrokapslí, jsou od sebe vzájemně oddělené.
Při další variantě provedení způsobu podle předmětného vynálezu se využívá smyčkový reaktor, který se skládá z kontinuální míchací nádoby nebo případně ze vsázkové míchací nádoby s vnější smyčkou, která obsahuje jedno- nebo několikastupňovou řadovou („inline) dispergační jednotku nebo jedno- nebo vícestupňový rotor-statorový systém, který může dále tvořit výstup z uvedené vnější smyčky.
V tomto případě probíhá výroba primární disperze buď v uvedené míchací nádobě za mírného míchání a v uzavřené smyčce nebo, pokud je uvedená smyčka otevřená, v celém smyčkovém reaktoru, a to konkrétně za cirkulačních podmínek, které prostřednictvím příslušně nastavených rozsahů rychlostí neumožňují samovolné pohlcování plynu. Po skončení uvedené reakce se smyčka otevře, čímž je umožněna reakce, při které se pomocí rotor-statorové jednotky, jež je integrovaná v uvedené smyčce, vytvářejí mikrokapsle. Pokud je uvedená smyčka otevřena od počátku celého procesu, je odpovídajícím způsobem zvýšen i rozsah rychlostí rotor-statorové jednotky.
V níže popsaných příkladech 1 a 2 je popsán vícestupňový způsob vytváření mikrokapslí podle již citované německé patentové přihlášky.
β« 9 • 9 ♦·
1» · « *
Bez ohledu na použitou variantu způsobu podle tohoto vynálezu může míchací nebo dispergační médium obsahovat jednu nebo více povrchově aktivních látek vybraných ze skupiny zahrnující alkalické soli alkylarylpoly(oxyethylen)-sulfátu, dextrany, póly(oxyethyleny), póly(oxypropylen)-póly(oxyethylen) ové blokové polymery, ethoxylované mastné alkoholy (cetomakrogoly), ethoxylované mastné kyseliny, alkylfenolpoly(oxyethyleny), kopolymery alkylfenolpoly(oxyethylenu)(ů) a aldehydů, parciální estery sorbitanu a mastných kyselin, parciální estery póly(oxyethylen)sorbitanu a mastných kyselin, estery mastných kyselin a póly(oxyethylenu), ethery mastných alkoholů a póly(oxyethylenu), estery mastných kyselin a sacharosy nebo makrogolglycerolesteru, polyvinylalkoholy, estery póly(oxyethylen)hydroxymastných kyselin, makrogoly vícesytných alkoholů, parciální estery mastných kyselin.
Výhodně se podle tohoto vynálezu používá jedna nebo více povrchově aktivních látek vybraných ze skupiny zahrnující ethoxylované nonylfenoly, ethoxylované oktylfenoly, kopolymery aldehydů a oktylfenolpoly(oxyethylenu) , parciální estery mastných kyselin a ethoxylováného glycerolu, ethoxylovaný hydrogenovaný ricinový olej, póly(oxyethylen)hydroxystearát, póly(oxypropylen)-póly(oxyethylen)ové blokové polymery o molární hmotnosti menší než 20 000.
Skupina zvlášť výhodných povrchově aktivních látek zahrnuje p-oktylfenol-poly(oxyethylen) obsahující v průměru 9 až 10 ethoxyskupin (= oktoxynol 9,10), p-nonylfenolpoly(oxyethylen) obsahující v průměru 30/40 ethoxyskupin (= např. Emulan® 30, Emulan® 40), sodnou sůl p-nonylfenolpoly (oxyethylen) - sulfátu obsahující v průměru 28 ethoxyskupin • · ·♦ ·· • · » • · * ♦ φ
(= např. Disponil AES), póly(oxyethylen)glycerolmonostearát (např. Tagat® S) , polyvinylalkohol o stupni polymerace 600 až 700 a stupni hydrolýzy 85 až 90 procent (= např. Mowiol0 4-88), ester póly(oxyethylenu) a kyseliny 660-hydroxystearové (= např. Solutol° HS 15), kopolymer formaldehydu a p-oktylfenolpoly(oxyethylenu) (= např. Triton° WR 1339), polyoxypropylen-polyoxyethylenové blokové polymery o molární hmotnosti přibližně 12 000, ve kterých podíl polyoxyethylenu činí přibližně 70 procent (= např. Lutol° F127), ethoxylovaný cetylstearylalkohol (= např. Cremophor° A25), ethoxylovaný ricinový olej (= např. Cremophor® EL) .
Nastavení reakční rychlosti polymerace a z toho pramenící střední velikost částic se provádí, kromě změny teploty, mj . úpravou hodnoty pH, která může být nastavena jako funkce koncentrace kyseliny na hodnotu v rozmezí od 1,0 do 4,5, a to například pomocí kyselin, jako je kyselina chlorovodíková, kyselina fosforečná a/nebo kyselina sírová.
Dalšími parametry, které mají vliv na reakční rychlost, je druh a koncentrace povrchově aktivní látky a druh a koncentrace použitých aditiv.
Daný monomer se do kyselého vodného roztoku přidává v koncentraci od 0,1 procenta do 60 procent, výhodně v koncentraci od 0,1 procenta do 10 procent.
Polymerace a vytváření mikrokapslí podle předmětného vynálezu se provádějí při teplotě v rozmezí od -10 °C do 60 °C, výhodně v rozmezí od 0 °C do 50 °C a zvlášť výhodně v rozmezí od 5 °C do 35 °C. Doba polymerace a vytváření mikrokapslí podle tohoto vynálezu leží v rozmezí od 2 minut do 2 hodin.
Pokud se uvedená reakce provádí správně, je pomocí shora popsaného způsobu možné do uvedených mikrokapslí vpravit v principu všechny plyny. Jako příklad takovéhoto plynu je možné uvést vzduch, dusík, kyslík, oxid uhličitý, inertní plyny, oxidy dusíku, alkany, alkeny, alkiny, oxid dusný a perfluorované uhlovodíky.
Získanou reakční směs je možné dále zpracovávat.
Vhodně se provádí oddělení získaných plynem naplněných mikrokapslí od reakčního média.
Toto oddělení plynem naplněných mikrokapslí od reakčního média je možné jednoduše provést pomocí flotace, při které se využívá rozdílů mezi hustotami. Plynem naplněné mikrokapsle následně vytvoří flotovaný materiál, který je možné od reakčního média snadno oddělit.
Získaný flotovaný materiál je možné následně rozmíchat ve fyziologicky slučitelném vehikulu, kterým je v nejjednodušším případě voda nebo fyziologicky běžný solný roztok.
Takto získanou suspenzi je možné podávat přímo. Uvedenou suspenzi je vhodné případně zředit.
Uvedený separační proces je možné rovněž jednou nebo víckrát zopakovat. Specifickým nastavením flotačních podmínek je možné získat frakce flotovaného materiálu s přesně definovanými vlastnostmi.
Velikost a distribuce velikostí mikrokapslí podle předmětného vynálezu se určují pomocí různých procesních parametrů, a to například nastavením hodnoty smykového gradientu nebo nastavením doby míchání. Průměr plynem naplněných mikrokapslí podle tohoto vynálezu je v rozmezí od 0,2 mikrometru do 50 mikrometrů a v případě parenterálně podávaných činidel je tento průměr výhodně v rozmezí od 0,5 mikrometru do 10 mikrometrů, zvlášť výhodně v rozmezí od 0,5 mikrometru do 5 mikrometrů.
Uvedené suspenze jsou dlouhodobě stabilní a nedochází k agregaci mikrokapslí.
Nicméně uvedenou trvanlivost je možné zlepšit následnou lyofilizací, která se provádí po případném předchozím přidání polyvinylpyrrolidonu, polyvinylalkoholu, želatiny, lidského sérového albuminu nebo jiného kryoprotekčního činidla, jež je odborníkovi v dané oblasti techniky známé.
Plynem naplněné mikrokapsle podle předmětného vynálezu je možné používat přímo nebo případně po jejich aktivaci za účelem adice specificky se vázajících sloučenin nebo látek, jež ovlivňují kinetiku.
Aktivace funkcionalizovaného polyalkylkyanoakrylátů může případně usnadnit uvedenou adici specificky se vázajících sloučenin a/nebo látek, které ovlivňují kinetiku.
Tak je například možné provádět aktivaci pomocí EDC (což je zkratka pro hydrochlorid 1-ethyl-3 -(3-dimethylaminopropyl)karbodiimidu), přičemž touto aktivací dochází k zavedení O-acylové skupiny jakožto skupiny, na které může docházet k adici do struktury polymeru.
V tomto případě dochází k vázání požadované sloučeniny výhodně prostřednictvím aminoskupin. Za tímto účelem je možné sloučeninu, jež má být vázána, případně aminovat (jako příklad takovéto sloučeniny je pak možné uvést polyethylenglykol s koncovou aminoskupinou).
Jako specificky se vázající sloučeniny je možné použít protilátky, výhodně anti-EDB-FN-protilátky, antiendostatinové protilátky, anti-CollXVIII protilátky, anti-CM201 protilátky, anti-L-selektin-ligandové protilátky, jako jsou anti-PNAd protilátky (MECA79 protilátky), anti-CD105 protilátky, antiICAM1 protilátky nebo endogenní ligandy, výhodně L-selektin a ještě výhodněji chimérní L-selektin.
Jako látky ovlivňující kinetiku je možné použít syntetické polymery, výhodně polyethylenglykol (PEG), proteiny, výhodně lidský sérový albumin a/nebo sacharidy, výhodně pak dextran.
Uvedené specificky se vázající sloučeniny nebo látky, jež ovlivňují kinetiku, je možné buď adovat přímo na funkční skupiny daného funkcionalizovaného polyalkylkyanoakrylátu přes vhodnou spojovací skupinu, jako je například protein G, nebo biotinylovat pomocí streptavidin-biotinové vazby na plynem naplněné mikrokapsle podle předmětného vynálezu.
Funkční skupiny funkcionalizovaných polyalkylkyanoakrylátů podle tohoto vynálezu je případně možné před adiční reakcí aktivovat.
Pokud se neprovádí přímá adice, váže se uvedená spojovací skupina nebo streptavidin přes funkční skupiny funkcionalizovaného polyalkylkyanoakrylátů na plynem naplněné mikrokapsle v prvním stupni způsobu podle tohoto vynálezu. Uvedené specificky se vázající sloučeniny nebo látky, které ovlivňují kínetíku, se následně adují ke spojovací skupině ve druhém stupni způsobu podle tohoto vynálezu nebo se vážou k streptavidinu v biotinylované formě. I v tomto případě je případně možné funkční skupiny funkcionalizovaného polyalkylkyanoakrylátů před vlastní adiční reakcí aktivovat.
Příklady provedení vynálezu
Vynález bude dále blíže popsán pomocí níže uvedených příkladů, které slouží jen pro ilustraci a nijak neomezují jeho rozsah.
Příklad 1
Vícestupňový způsob výroby nefunkcionalizovaných, plynem naplněných mikrokapslí podle německé patentové přihlášky číslo DE 19925311.0 (a) Výroba primární disperze
Za účelem výroby mikrokapslí pro injekční podávání bylo
500 mililitrů vody naplněno do llitrového skleněného reaktoru s hodnotou poměru průměru ku výšce 0,5. Přidáním lmolární • ·· · • · ·· • · · kyseliny chlorovodíkové byla hodnota pH vody upravena na 1,5 a teplota reaktoru byla nastavena na 290,5 K. Za neustálého míchání lopatkovým míchadlem bylo k roztoku přidáno 5,0 gramů oktoxynolu a vzniklá směs byla míchána až do jeho úplného rozpuštění. Poté bylo k roztoku během 15 minut přikapáno 7,0 gramů butylesteru kyseliny kyanoakrylové a výsledná směs byla míchána další 2 hodiny.
(b) Výroba suspenze mikrokapslí
Uvedená primární disperze byla 2 hodiny dispergována pomocí zařízení Ultraturrax (např. IKA, typ T25) při vysokých smykových gradientech (rychlost zařízení Ultraturrax při běhu naprázdno byla přibližně 20 500 otáček za minutu). Během této dispergace docházelo k samovolnému pohlcování plynu, které vedlo ke vzniku velkého množství pěny. Po skončení této reakce byla vytvořena krémovitá vrstva z plynem naplněných mikrokapslí. Pro získání mikrokapslí pro injekční podávání byl uvedený flotovaný materiál oddělen od reakčního média a rozmíchán v 375 mililitrech vody. Takto získaná suspenze obsahovala mikrokapsle o velikosti v rozmezí od 0,5 mikrometru do 10 mikrometrů (velikost mikrokapslí byla stanovena laserovým difraktometrem od společnosti Malvern Instruments Company, typ MastersizerS).
(c) Lyofilizace
Následně bylo ve výše popsané suspenzi rozpuštěno 40 gramů polyvinylpyrrolidonu, suspenze byla formulována na podíly o hmotnosti 5 gramů a lyofilizována.
• · · • · ···· (d) Velikost nanočástic obsažených v primární disperzi
Primární disperze, která byla získána ve stupni (a), byla podrobena měření dynamického rozptylu světla (pomocí zařízení Nicomp Submicron Particle Sizer). Na přiloženém obrázku 1 je znázorněna naměřená distribuce velikostí nanočástic. Střední průměr z uvedené distribuce velikostí částic činí 83 nanometrů a jedná se o intenzitně váženou hodnotu s indexem polydisperzity přibližně 25 procent.
Příklad 2
Vícestupňový způsob výroby nefunkcionalízovaných, plynem naplněných mikrokapslí podle německé patentové přihlášky číslo DE 19925311.0 (a) Výroba primární disperze litr lprocentního roztoku oktoxynolu o pH 2,5 byl přiveden do 21itrového skleněného reaktoru s hodnotou poměru průměru ku výšce 0,5, který byl opatřen vnější smyčkou s jednostupňovou rotor-statorovou jednotkou. K roztoku bylo během 5 minut přikapáno 14 gramů butylesteru kyseliny kyanoakrylové a reakční směs byla 30 minut míchána za účelem vpravení vzduchu.
(b) Výroba suspenze mikrokapslí
Za účelem výroby suspenze mikrokapslí byla uvedená vnější smyčka po dobu 60 minut připojena k okruhu a získaná primární disperze byla dispergována. Míchadlo ve skleněném reaktoru bylo nastaveno takovým způsobem, aby docházelo k samovolnému pohlcování plynu v reakční směsi. Po skončení tohoto testu vznikla krémovitá vrstva. Pro získání mikrokapslí pro injekční podávání byl flotovaný materiál oddělen od reakčního média a rozmíchán v 1,5 litru vody.
Příklad 3
Vliv koncentrace povrchově aktivní látky na vlastnosti částic (a) Výroba primární disperze
Primární disperze byly vyrobeny analogicky k postupu popsanému v příkladu l(a) s tím, že koncentrace tritonu v jednotlivých případech činila 0,1 procenta (0,5 gramu),
0,5 procenta (2,5 gramu), 1 procento (5 gramů), 2 procenta (10 gramů) a 10 procent (50 gramů).
(b) Výroba suspenze mikrokapslí
Ze získaných primárních disperzí byly vytvořeny plynem naplněné mikrokapsle. Byly použity primární disperze s různými distribucemi velikostí částic, ve kterých byl střední průměr částic (stanovený pomocí měření dynamického rozptylu světla) nanometrů, 100 nanometrů a 250 nanometrů. Celý proces probíhal postupem popsaným v příkladu 1(b).
(c) Velikost nanočástic obsažených v primární disperzi
Jednotlivé primární disperze byly z hlediska velikosti částic charakterizovány pomocí měření dynamického rozptylu světla. Na přiloženém obrázku 2 jsou znázorněny jednotlivé hodnoty středního průměru částic (jedná se o intenzitně vážené hodnoty). Velikost polymerovaných nanočástic systematicky klesala s rostoucí koncentrací povrchově aktivní látky.
·· 44 r » · • · * · · • · 4 ·· ···· (d) Velikost plynem naplněných mikrokapslí
Na přiloženém obrázku 3 je znázorněna objemově vážená distribuce velikostí plynem naplněných mikrokapslí v rozsahu měření od 0,8 mikrometru do 10 mikrometrů, přičemž tyto mikročástice byly vyrobeny postupem podle příkladu 3(b) a měření bylo provedeno na čítači částic AccuSizer770 od společnosti Particle Sizing Systems Company. Bylo zjištěno, že distribuce velikostí částic v dané primární disperzi neměla významný vliv na distribuci velikostí plynem naplněných mikrokapslí.
(e) Absorpce ultrazvuku plynem naplněnými mikrokapslemi
Za účelem charakterizace vlastností v oblasti ultrazvuku byla stanovena závislost absorpce ultrazvuku mikrokapslemi vyrobenými podle příkladu 3 na frekvenci.
Na přiloženém obrázku 4 je znázorněno absorpční spektrum uvedených plynem naplněných mikrokapslí při ultrazvukové frekvenci v rozmezí od 1 megahertze do 25 megahertzů. Toto spektrum bylo standardizováno k absorpčnímu maximu. Rozsah maximálních absorpcí se posouval k vyšším ultrazvukovým frekvencím se zvětšující se velikostí primárních částic, které byly použity pro výrobu mikrokapslí.
(f) Tloušťka stěn mikrokapslí
Za stejných dispergačních podmínek byly získány mikrokapsle o stejné velikosti částic jako v příkladu 3(d), avšak s velmi různými vlastnostmi v oblasti ultrazvuku (viz. příklad 3(e)). Pokud ultrazvuková frekvence maximální absorpce (viz. příklad 3(e)) je považována za rezonanční frekvenci celé populace mikrokapslí, je možné tento proces popsat běžnými ···· • to
• to ·· • · · • · · • · · • •to • to ···· teoriemi týkajícími se interakcí ultrazvuku s plynovými bublinami (viz. publikace N. de Jong, Acoustic Properties of Ultrasound Contrast Agents, Rotterdam, Diss. 1993) a různé hodnoty těchto rezonančních frekvencí je možné připsat různým tloušťkám stěn mikrokapslí.
Rezonanční frekvence plynových bublin (tj. bez slupky) v kapalině je nepřímo úměrná jejich průměru.
,· Blase _ 1 Jo ~2π kde f0 je rezonanční frekvence [sekunda'1] ;
r je poloměr bublinky [metr];
γ adiabatický exponent plynu (Cp/Cv; zde 1,4);
P převažující tlak (zde 1.105 N/m2);
p hustota kapaliny (zde 1.103 kilogramu/m3) .
Podle shora uvedené teorie musí v případě mikrokapslí tato závislost rozšířena dalším výrazem, který zahrnuje i slupkový parametr:
fa mikrokapsle
2xr
Ι3χ
P+V
(2) „slupkový parametr =S -fr — r.} (3) e (l-y)v kde
E je modul pružnosti [N/m2] slupkového materiálu (tj . daného polymeru);
»44 4 ·
·· 44
4 4
4 · • 4 · 4
4 4
4444 v je Poissonův poměr (nabývá hodnot od 0 do 0,5), který popisuje poměr změny objemu prvku k expanzi;
(r-ri) je rozdíl mezi vnějším a vnitřním poloměrem mikrokapslí (tj. tloušťka stěny)[metr].
Z přiloženého obrázku 3 je patrné, že distribuce velikostí mikrokapslí se při použití primárních disperzí z různými distribucemi velikostí částic neliší. Z obrázku 4 (viz. příklad 3(e)) vyplývá, že rezonanční frekvence mikrokapslí se s rostoucí velikostí primárních částic, které se používají pro vytvoření mikrokapslí podle tohoto vynálezu, posouvá k vyšším ultrazvukovým frekvencím. Při střední velikosti mikrokapslí, jež je známá z obrázku 3 (tj. průměr částic přibližně
2,5 mikrometru) a z naměřené rezonanční frekvence zjištěné z obrázku 4 je možné z rovnice (2) vypočítat slupkový parametr.
Srovnání naměřených proměnných pro výpočet slupkových parametrů podle rovnice (2)
Průměr primárních částic d [nanometr] Velikost mikročás tice r [mikrometr] Rezonanční frekvence f0 [megahertz] Slupkový parametr Se [N/m2]
54 (±13) 1,25 (± 0,75) 4,5 (±1) 0,3 (±0,1)
102 (±26) 1,25 (± 0,75) 11 (±1) 2,8 (±0,7)
255 (±38) 1,25 (± 0,75) 20 (±2) 9,7 (±2,4)
Pří vynesení hodnot slupkového parametru Se proti střednímu průměru nanočástic v primární disperzi byla získána lineární závislost (viz. přiložený obrázek 5). Je zřejmé, že ··«·
• * • · • · · ·« ·» • · • « * • · · 44 4444 velikost primárních částic přímo určuje tloušťku stěny z nich vytvořených mikrokapslí.
Ve směrnici získané přímky je zahrnut jak modul pružnosti E, tak Poissonův poměr v (viz. shora uvedená rovnice (3) definující slupkový parametr). Protože poměr v může nabývat jen hodnot od 0 do 0,5, je z hodnoty směrnice (5.107 N/m2) snadné stanovit hodnotu modulu pružnosti (která v tomto případě může tedy být 1-2.10s N/m2), přičemž tato hodnota modulu pružnosti leží mezí hodnotami modulu pružnosti esterů kyseliny polyakrylové o vysoké molekulové hmotnosti (3.109 N/m2) a modulu pružnosti vulkanizovaného kaučuku (38.105 N/m2) .
Příklad 4
IV. varianta způsobu výroby funkcionalizovaných, plynem naplněných mikrokapslí (a) Výroba primární disperze
Za účelem výroby mikrokapslí pro injekční podávání bylo 500 mililitrů vody naplněno do llitrového skleněného reaktoru s hodnotou poměru průměru ku výšce 0,5. Přidáním lmolární kyseliny chlorovodíkové byla hodnota pH vody upravena na 2,5 a teplota reaktoru byla nastavena na 290,5 K. Za neustálého míchání lopatkovým míchadlem bylo k roztoku přidáno 5,0 gramů oktoxynolu a vzniklá směs byla míchána až do jeho úplného rozpuštění. Poté bylo k roztoku během 15 minut přikapáno 7,0 gramů butylesteru kyseliny kyanoakrylové a výsledná směs byla míchána další 2 hodiny.
·«*· w » «4 9* 99
99 9 9 «4« • 4 · * · · * Λ * • ·« 9 9 9 9 9 9 9
9 9 9 9 9 9 9 9
999 999 «· ** <t·· (b) Výroba suspenze mikrokapslí
Uvedená primární disperze byla 2 hodiny dispergována pomocí zařízení Ultraturrax (např. IKA, typ T25) při vysokých smykových gradientech (rychlost zařízení Ultraturrax při běhu naprázdno byla přibližně 20 500 otáček za minutu). Během této dispergace docházelo k samovolnému pohlcování plynu, které vedlo ke vzniku velkého množství pěny. Po skončení této reakce byla vytvořena krémovitá vrstva z plynem naplněných mikrokapslí. Pro získání mikrokapslí pro injekční podávání byl uvedený flotovaný materiál oddělen od reakčního média a rozmíchán v 375 mililitrech vody. Takto získaná suspenze mikrokapslí obsahovala 8,45 miligramu polymeru/mililitr a její pH při teplotě 24,1 °C bylo 3,8.
(c) Funkcionalizace plynem naplněných mikročástic parciální hydrolýzou postranního řetězce
Za neustálého míchání bylo 50 mililitrů suspenze mikrokapslí podle příkladu 4(b) smícháno se 100 mililitry roztoku hydroxidu sodného o koncentraci 6,0.10-5 molu/litr (cl), 6,6.10-4 molu/litr (c2) a 7,2.10-3 molu/litr (c3). Díky přidání uvedených roztoků se pH reakční směsi změnilo na 7,7 (cl), 10,6 (c2) a 11,7 (c3). Po uplynutí přibližně 2 hodin bylo pH reakční směsi upraveno přídavkem kyseliny chlorovodíkové na hodnotu 3.
(d) Velikost plynem naplněných mikročástic
Na přiloženém obrázku 6 je znázorněna objemově vážená distribuce velikostí plynem naplněných mikrokapslí v rozsahu měření od 0,8 mikrometru do 10 mikrometrů, přičemž toto měření bylo provedeno na čítači částic AccuSizer770 od společnosti Particle Sizing Systems Company. Bylo zjištěno, že pouze v ··· ··· · · · ·· ··· ··· ·· ·· ···· případě maximální koncentrace roztoku hydroxidu sodného (c3) bylo možné pozorovat mírnou změnu v distribuci velikostí mikrokapslí. Tuto změnu je možné přičíst zmenšení tloušťky stěny mikrokapslí. Za zde popsaných podmínek nebyla pozorována agregace částic ani změna jejich koncentrace.
(e) In vitro ultrazvuková účinnost mikrokapslí podle příkladu 4
Za účelem charakterizace vlastností mikrokapslí v oblasti ultrazvuku byla stanovena závislost absorpce ultrazvuku uvedenými mikrokapslemi na frekvenci. Na přiloženém obrázku 7 je znázorněno absorpční spektrum uvedených plynem naplněných mikrokapslí při ultrazvukové frekvenci v rozmezí od 1 megahertze do 20 megahertzů. Toto spektrum bylo standardizováno k absorpčnímu maximu. Absorpční spektra pro mikrokapsle podle příkladu 4 (cl) a příkladu 4(c2) se v porovnání s neupravenými mikrokapslemi podle příkladu 4(b) posunula směrem k nižším ultrazvukovým frekvencím. V případě mikrokapslí podle příkladu 4 (c3) (s nejintenzivnější úpravou povrchu roztokem hydroxidu sodného) došlo ke zřetelnému posunu maximální absorpce směrem k nižším ultrazvukovým frekvencím. Tento posun je možné přisoudit zmenšení tloušťky stěn mikrokapslí a odpovídá výsledkům měření distribuce velikostí částic.
Kromě relativních absorpčních spekter, která jsou zobrazena na přiloženém obrázku 7, jsou absolutní hodnoty absorpce ultrazvuku pro diagnosticky relevantní frekvenci 5 megahertzů znázorněny rovněž na přiloženém obrázku 8. Z tohoto srovnání je patrné, že parametr ultrazvukové účinnosti
výrazně vzrůstá se vzrůstajícím stupněm funkcionalizace (tj. s koncentrací roztoku hydroxidu sodného).
Všechny experimenty byly provedeny při konstantní koncentraci mikrokapslí 2,5.10s částic/mililitr v médiu obsahujícím 0,0lprocentní TritonXlOO.
Příklad 6
III. varianta způsobu výroby funkcionalizovaných, plynem naplněných mikrokapslí (a) Výroba suspenze mikrokapslí litrů lprocentního vodného roztoku oktoxynolu o pH 2,5 bylo přivedeno do 201itrového reaktoru a mícháno rotorstatorovým mixérem při takovém smykovém gradientu, že docházelo k samovolnému pohlcování plynu za výrazné tvorby pěny. K reakční směsi bylo rychle (během méně než 1 minuty) přidáno a následně dispergováno 100 gramů butylesteru kyseliny kyanoakrylové. Reakční směs byla 60 minut pomocí samovolného pohlcování plynu polymerována, přičemž docházelo k vytváření polymeru ve formě plynem naplněných mikrokapslí. Flotovaný materiál byl oddělen v dělicí nálevce, kapalina pod flotovaným materiálem byla vylita a uvedený flotovaný materiál byl resuspendován ve 3 litrech 0,02procentního vodného roztoku oktoxynolu. Suspenze mikrokapslí, která byla takto získána, obsahovala 9,46 miligramu polymeru/mililitr, měla hustotu 0,943 gramu/mililitr a její pH bylo 3,5.
• 0 · · (b) Funkcionalizace plynem naplněných mikročástic parciální hydrolýzou postranního řetězce
2418 gramů (bl) nebo 2500 gramů (b2) suspenze mikrokapslí připravené ve stupni (a) bylo za neustálého míchání smícháno s 239 gramy (bl) nebo 501 gramem (b2) roztoku hydroxidu sodného o koncentraci 8.1Ό'2 molu/litr. Tímto postupem bylo pH reakční směsi změněno na hodnotu 11,8 (bl), respektive 12,1 (b2). Výsledná směs byla 20 minut míchána při teplotě místnosti a následně bylo její pH upraveno přidáním lmolární kyseliny chlorovodíkové na hodnotu 3,5.
(c) Velikost plynem naplněných mikročástic
Na přiloženém obrázku 9 je znázorněna objemově vážená distribuce velikostí plynem naplněných mikrokapslí v rozsahu měření od 0,8 mikrometru do 10 mikrometrů, přičemž toto měření bylo provedeno na čítači částic AccuSizer770 od společnosti Particle Sizing Systems Company.
(d) Lyofilizace a stanovení obsahu butanolu
Důkaz funkcionalizace
Za účelem získání mikrokapslí pro injekční podávání byly suspenze podle příkladů 6(a) a (b) zředěny vodou tak, aby obsah polymeru činil 4 miligramy/mililitr. Poté byl do každé reakční směsi přidán polyvinylpyrrolidon v takovém množství, aby jeho koncentrace činila 10 procent, suspenze byla formulována na podíly o hmotnosti 10 gramů a lyofilizována.
Pomocí plynové chromatografie (metoda hlava-mezera; nosný plyn: helium; stacionární fáze: DB624; zařízení: Perkin-Elmer HS40) byl stanoven obsah 1-butanolu. Ve srovnání s nefunkcionalizovanými mikrokapslemi podle příkladu 6(a) byla v případě funkcionalizovaných mikrokapslí podle příkladu 6(bl) zjištěna pětkrát vyšší hodnota obsahu 1-butanolu a v případě funkcionalizovaných mikrokapslí podle příkladu 6(b2) byla tato hodnota dvacetkrát vyšší.
Tabulka 2 Výsledky stanovení obsahu butanolu
Poměr obsahu butanolu ku obsahu PBCA
Příklad 6(a) 0,32 mikrogramů/miligram
Příklad 6(bl) 1,70 mikrogramů/miligram
Příklad 6(b2) 6,72 mikrogramů/miligram
(e) Antagonistická titrace pro stanoveni povrchového náboje
Důkaz funkcionalizace
Stanoveni náboje bylo provedeno pomocí titrátoru Mutek PCD 02. Jednotlivé vzorky byly titrovány ve čtyřech ředěních (0,3 % < obsah polymeru < 1,2 %) roztokem P-DADMAC o koncentraci 0,1 molu, a to až do dosažení neutrálního náboje. Nábojová hustota byla vypočtena z vyrovnávacích křivek pro jednotlivá měření (spotřeba roztoku P-DADMAC při daném obsahu polymeru) a střední hodnoty poloměru mikrokapslí. Na přiloženém obrázku 10 jsou graficky znázorněny zjištěné výsledky. Touto metodou nebylo pro suspenze nefunkcionalizovaných mikrokapslí podle příkladu 6(a) možné stanovit výraznou nábojovou hustotu. Pro funkcionalizované mikrokapsle podle příkladu β(b) byla na základě směrnic vyrovnávacích křivek stanovena nábojová hustota na povrchu mikrokapslí ve výši 4,2 pC/cm2 (bl), respektive 5,1 pC/cm2 (b2) . Nábojová hustota vzrůstá s rostoucí koncentrací roztoku hydroxidu sodného, který se používá při funkcionalizační reakci. Pro
nefunkcionalizované mikrokapsle podle příkladu 6(a) byla získána vyrovnávací křivka bez výrazného sklonu, tj. s téměř nulovou hodnotou směrnice.
(f) Ředicí stabilita
Pro injekční účely byly koncentrace suspenzí mikrokapslí podle příkladů 6(a) a (b) upraveny pomocí vody na 5.109 částic (o velikosti k i mikrometr) na mililitr (koncentrace byla stanovena čítačem částic AccuSizer 770 od společnosti Particle Sizing Systems Company). Za účelem studování ředicí stability byl v každém případě 1 mililitr suspenze ředěn běžným izotonickým solným roztokem za účelem zvětšení objemu vzorku a výsledný roztok byl po uplynutí jeho životnosti, která činila 30 minut (přičemž během této doby byl roztok mírně míchán), vizuálně zkoumán s cílem zjistit, zda docházelo k tvorbě agregátů mikročástic.
Zatímco v případě nefunkcionalizovaných mikrokapslí je viditelný sklon k agregaci již po zvýšení objemu o 500 procent (1 mililitr suspenze mikrokapslí + 5 mililitrů běžného izotonického solného roztoku), v případě funkcionalizovaných mikrokapslí nedocházelo ke vzniku agregátů ještě ani po zvýšení objemu o 2000 procent (1 mililitr suspenze mikrokapslí + 20 mililitrů běžného izotonického solného roztoku).
(g) In vitro degradace
Pro injekční účely byly koncentrace suspenzí mikrokapslí podle příkladů 6(a) a (b) upraveny pomocí vody na 5.109 částic (o velikosti k i mikrometr) na mililitr (koncentrace byla stanovena čítačem částic AccuSizer 770 od společnosti Particle Sizing Systems Company). Za účelem studování kinetiky
degradace byla provedena měření zákalu jednotlivých směsí na čase, přičemž tato měření probíhala při vlnové délce 790 nanometrů (pomocí spektrometru UV-2401PC od společnosti Shimadzu Company) a při teplotě 25 °C. Pro tyto účely bylo 0,5 mililitru dané směsi zředěno přímo v měřicí cele 2,0 mililitry roztoku hydroxidu sodného (o koncentraci 1,25.10 3 molu/litr), takže pH směsi bylo upraveno na hodnotu 11. Po uplynutí 60 sekund bylo zahájeno shora uvedené měření. Jako příklad jsou na přiloženém obrázku 11 znázorněny výsledky pro plynem naplněné mikrokapsle, které byly vyrobeny podle příkladu 6(a) (tj. nefunkcionalizované mikrokapsle) a podle příkladu 6(b2) (tj. funkcionalizované mikrokapsle).
V porovnání s neošetřeným vzorkem byla doba zakalení vzorku funkcionalizovaných mikrokapslí snížena o přibližně procent a maximální rozpouštěcí rychlost (růst v inflexním bodu) byla zvýšena o 0,37 procent trans./s (v případě nefunkcionalizovaných mikrokapslí) na 0,86 % trans./s (v případě funcionalizovaných mikrokapslí) .
(h) Ultrazvuková účinnost in vivo
Bígl (o tělesné hmotnosti přibližně 12 kilogramů) byl uspán (inhalační anestézií vzduchem obsahujícím 2-3 procenta enfluranu; spontánní respirace) a připraven na sonografickou studii srdce. Uvedená studie byla provedena s použitím ultrazvukového zařízení od společnosti ATL Company (typ UM9, převodník L10/5) ve spektrálním Dopplerově módu pro vysílání vlnění o nízké, střední a vysoké amplitudě.
V každém případě byla testovanému zvířeti intravenózně podána testovaná látka, jež byla vyrobena podle příkladu 6(a) • · (tj. nefunkcionalizované mikrokapsle) a podle příkladu 6(b2) (tj. funkcionalizované mikrokapsle).
Jako srovnávací látka bylo použito kontrastní médium, jež bylo vyrobeno analogicky k postupu popsanému v příkladu 23 zveřejněné mezinárodní přihlášky číslo WO 93/25242, které obsahovalo polyvinylpyrrolidon jakožto kryoprotekční činidlo.
Všechny testované látky byly použity v dávce 3.107 částic na kilogram tělesné hmotnosti zvířete.
Na přiloženém obrázku 12 jsou znázorněny hodnoty integrálů Dopplerovy intenzity (tj. velikost plochy pod křivkou závislosti intenzity na čase) pro jednotlivé amplitudy a na přiloženém obrázku 13 jsou znázorněny doby působení srovnávací látky a testovaných látek jakožto ultrazvukových kontrastních médií pro jednotlivé amplitudy.
Je patrné, že funkcionalizované, plynem naplněné mikrokapsle podle příkladu 6(b2) mají zřetelně lepší kontrastní vlastnosti, než nefunkcionalizované, plynem naplněné mikrokapsle podle dosavadního stavu techniky. Tyto vlastnosti se projevují vyššími hodnotami uvedených integrálů intenzity a zvětšením diagnostického časového okna.
Hodnoty účinnosti funkcionalizovaných, plynem naplněných mikrokapslí podle příkladu 6(b2) byly zvýšeny o 50 procent a doba kontrastního působení těchto mikročástic byla prodloužena přibližně dvakrát.
• ·· ·· ·· • · « · · ♦ · • · · · · · ···«·· · • · · · · · ··· ♦· ·· ····
Příklad 7
I. varianta způsobu výroby funkcionalizovaných, plynem naplněných mikrokapslí litrů lprocentního vodného roztoku oktoxynolu o pH 2,5 bylo přivedeno do 201itrového reaktoru a mícháno rotorstatorovým mixérem při takovém smykovém gradientu, že docházelo k samovolnému pohlcování plynu za výrazné tvorby pěny. K reakční směsi byla rychle (během méně než 1 minuty) přidána a následně dispergována směs 75 gramů butylesteru kyseliny kyanoakrylové a 15 gramů kyseliny kyanoakrylové. Reakční směs byla 60 minut pomocí samovolného pohlcování plynu polymerována, přičemž docházelo k vytváření polymeru ve formě plynem naplněných mikrokapslí. Flotovaný materiál byl oddělen v dělicí nálevce, kapalina pod flotovaným materiálem byla vylita a uvedený flotovaný materiál byl resuspendován ve 3 litrech 0,02procentního vodného roztoku oktoxynolu.
Suspenze, která byla takto získána, obsahovala mikrokapsle o velikosti od 0,5 mikrometru do 10 mikrometrů (tato velikost byla stanovena laserovým difraktometrem MastersizerS od společnosti Malvern Instruments Company).
Příklad 8
II. varianta způsobu výroby funkcionalizovaných, plynem naplněných mikrokapslí (a) Výroba primární disperze
Za účelem výroby mikrokapslí pro injekční podávání bylo 500 mililitrů vody naplněno do llitrového skleněného reaktoru s hodnotou poměru průměru ku výšce 0,5. Přidáním lmolární kyseliny chlorovodíkové byla hodnota pH vody upravena na 1,5 a teplota reaktoru byla nastavena na 290,5 K. Za neustálého míchání lopatkovým míchadlem bylo k roztoku přidáno 5,0 gramů oktoxynolu a vzniklá směs byla míchána až do jeho úplného rozpuštění. Poté bylo k roztoku během 15 minut přikapáno 6,0 gramů butylesteru kyseliny kyanoakrylové spolu s
1,0 gramem kyseliny kyanoakrylové a výsledná směs byla míchána další 2 hodiny. Takto získaná primární disperze byla podrobena měření dynamického rozptylu světla (pomocí zařízení Nicomp Submicron Particle Sizer) a bylo zjištěno, že obsahovala nanočástice o velikosti v rozmezí od 50 nanometrů do
120 nanometrů.
(b) Výroba suspenze mikrokapslí
Uvedená primární disperze byla 2 hodiny dispergována pomocí zařízení Ultraturrax (např. IKA, typ T25) při vysokých smykových gradientech (rychlost zařízení Ultraturrax při běhu naprázdno byla přibližně 20 500 otáček za minutu). Během této dispergace docházelo k samovolnému pohlcování plynu, které vedlo ke vzniku velkého množství pěny. Po skončení této reakce byla vytvořena krémovitá vrstva z plynem naplněných mikrokapslí. Pro získání mikrokapslí pro injekční podávání byl uvedený flotovaný materiál oddělen od reakčního média a rozmíchán v 375 mililitrech vody. Takto získaná suspenze obsahovala mikrokapsle o velikosti v rozmezí od 0,5 mikrometru do 10 mikrometrů (velikost mikrokapslí byla stanovena laserovým difraktometrem od společnosti Malvern Instruments Company, typ Mastersizer S).
(c) Lyofilizace
Následně bylo ve výše popsané suspenzi rozpuštěno 40 gramů polyvinylpyrrolidonu, suspenze byla formulována na podíly o hmotnosti 5 gramů a lyofilizována.
Příklad 9
V. varianta způsobu výroby funkcionalizovaných, plynem naplněných mikrokapslí (a) Výroba primární disperze
Za účelem výroby mikrokapslí pro injekční podávání bylo 500 mililitrů vody naplněno do llitrového skleněného reaktoru s hodnotou poměru průměru ku výšce 0,5. Přidáním lmolární kyseliny chlorovodíkové byla hodnota pH vody upravena na 1,5 a teplota reaktoru byla nastavena na 290,5 K. Za neustálého míchání lopatkovým míchadlem bylo k roztoku přidáno 5,0 gramů oktoxynolu a vzniklá směs byla míchána až do jeho úplného rozpuštění. Poté bylo k roztoku během 15 minut přikapáno 7,0 gramů butylesteru kyseliny kyanoakrylové a výsledná směs byla míchána další 2 hodiny.
(b) Funkcionalizace primární disperze
Hodnota pH primární disperze byla přidáním 165 mililitrů 0,lmolárního roztoku hydroxidu sodného upravena na 11 a výsledná směs byla 20 minut míchána při teplotě místnosti.
Poté bylo pH směsi přidáním 13 mililitrů 0,lmolární kyseliny chlorovodíkové upraveno na hodnotu 3.
··· ··· ··· ·· ·»· «»· ·· ·♦ ···» (c) Výroba suspenze mikrokapslí
Uvedená primární disperze byla 2 hodiny dispergována pomocí zařízení Ultraturrax (např. IKA, typ T25) při vysokých smykových gradientech (rychlost zařízení Ultraturrax při běhu naprázdno byla přibližně 20 500 otáček za minutu). Během této dispergace docházelo k samovolnému pohlcování plynu, které vedlo ke vzniku velkého množství pěny. Po skončení této reakce byla vytvořena krémovitá vrstva z plynem naplněných mikrokapslí.
Pro získání mikrokapslí pro injekční podávání byl uvedený flotovaný materiál oddělen od reakčního média a rozmíchán v 375 mililitrech vody. Takto získaná suspenze obsahovala mikrokapsle o velikosti v rozmezí od 0,5 mikrometru do 10 mikrometrů (velikost mikrokapslí byla stanovena laserovým difraktometrem od společnosti Malvern Instruments Company, typ MastersizerS).
Příklad 10
Vázání HSA k funkcionalizovaným, plynem naplněným mikrokapslím
Suspenze mikrokapslí podle příkladu 6(b2) byla alespoň pětkrát přečištěna flotací z 0,02procentního roztoku Triton-X100. 1 mililitr přečištěné suspenze mikrokapslí o koncentraci 5.109 částic na mililitr byl smíchán s 10 mikrolitry lOprocentního roztoku HSA a tato směs byla 60 minut míchána při teplotě 4 °C. Poté bylo do směsi přidáno 10 miligramů hydrochloridu l-ethyl-3-(3-dimethylaminopropyl)karbodiimidu (EDC) a pH směsi bylo pomocí 0,lmolární kyseliny ·«·· · * • ·· ·· · · • 9 9 9 9
9 9 9 9 9
9 9 9 9 9
999 99 9 9 9
99
9 9
9 9 chlorovodíkové upraveno na hodnotu 6,5. Inkubace probíhala za neustálého míchání po dobu 16 hodin při teplotě 4 °C.
Plynem naplněné mikrokapsle, na které se navázal HSA, byly odděleny opakovanou flotací od nevázaného HSA a vzniklých vedlejších produktů. Pomocí UV spektroskopie bylo zjištěno, že na mikrokapsle se navázalo 57 procent z použitého množství proteinu.
Příklad 11
Vázání polyethylengíykolu k funkcionalizovaným, plynem naplněným míkrokapslim
Suspenze mikrokapslí podle příkladu 6(b2) byla alespoň pětkrát přečištěna flotací z 0,02procentního roztoku Triton-X100. 1 mililitr přečištěné suspenze mikrokapslí o koncentraci 5.109 částic na mililitr byl smíchán s 10 mikrolitry lOprocentního roztoku polyethylengíykolu s koncovou aminoskupinou (HO-POE-NH2/molekulová hmotnost 3 000) a tato směs byla 60 minut míchána při teplotě 4 °C. Poté bylo do směsi přidáno 10 miligramů hydrochloridu l-ethyl-3-(3dimethylaminopropyl)-karbodiimidu (EDC) a pH směsi bylo pomocí 0,lmolárn£ kyseliny chlorovodíkové upraveno na hodnotu 6,5. Inkubace probíhala za neustálého míchání po dobu 16 hodin při teplotě 4 °C. Plynem naplněné mikrokapsle, na které se navázal HO-POE-NH2, byly odděleny opakovanou flotací od nevázaného HO-POE-NH2 a vzniklých vedlejších produktů. Kolorimetrickou metodou s využitím jod-PEG komplexu (viz. publikace G. E. C. Sims, T. J. A. Snope, Ann. Biochem., 1980, 107, 60) bylo •4 4444 zjištěno, že na mikrokapsle se navázalo 70 procent z použitého množství HO-POE-NH2.
Příklad 12
Vázání L-selektinu k funkcionalizovaným, plynem naplněným mikrokapslím
Suspenze mikrokapslí podle příkladu 6(b2) byla alespoň pětkrát přečištěna flotací z 0,02procentního roztoku Triton-X100. 1 mililitr přečištěné suspenze mikrokapslí o. koncentraci 5.109 částic na mililitr byl repufrován v 10 milimolech acetátu na pH 4,0 a aktivován 0,1M EDC/NHS. Poté byla směs inkubována po dobu 1 hodiny při teplotě místnosti s 0,25 miligramu proteinu G (pětinásobný přebytek). Reakce byla ukončena 15minutovou inkubací reakční směsi s lmolárním ethanolaminem.
Plynem naplněné mikrokapsle, na které se navázal protein G, byly přečištěny opakovaným promytím, které bylo provedeno prostřednictvím odstřeďování při maximálně 500 g. Takto přečištěné, plynem naplněné mikrokapsle s navázaným proteinem G byly přes noc inkubovány se 100 mikrogramy L-selektin-lg-chiméry.
Pomocí FACS měření (saturační řada obsahující antiselektinové protilátky) bylo zjištěno, že došlo k navázání 50 procent z použitého množství L-selektinu.
4« 4 4 • 4 « 4 4 4* * • 4 «4 • 4 44 • 4 4 < 4
W J> 4 4
4 4 4 4 * 4 4 4 4
444 1·· 44 ·* • 444
Příklad 13
Vázání streptavidínu k funkcionalizovaným, plynem naplněným mikrokapslím s následnou adici k částicím biotin-zlato
Suspenze mikrokapslí podle příkladu 6(b2) byla alespoň pětkrát přečištěna flotací z 0,02procentního roztoku Triton-X100. 1 mililitr přečištěné suspenze mikrokapslí o koncentraci 5.109 částic na mililitr byl smíchán s 1 mililitrem 2procentního roztoku streptavidínu a vzniklá směs byla míchána 60 minut při teplotě 4 °C. Poté bylo do směsi přidáno 10 miligramů EDC a její pH bylo 0,lmolární kyselinou chlorovodíkovou upraveno na hodnotu 6,5. Směs byla přibližně hodin inkubována za neustálého míchání při teplotě 4 °C. Plynem naplněné mikrokapsle, na které se navázal streptavidin, byly flotací odděleny od nenavázaného proteinu a vzniklých vedlejších produktů.
500 mikrolitrů takto přečištěných konstruktů mikrokapslestreptavidin bylo při teplotě místnosti smícháno s 500 mikrolitry disperze částic bíotin-albumin-zlata (Sigma Biochemicals), jejichž střední průměr byl v rozmezí od milimetrů do 23 milimetrů. Úspěšnost adice byla zkoumána (transmisní) elektronovou mikroskopií (viz. přiložený obrázek 14).
Příklad 14
Dusíkem naplněné mikrokapsle (a) Výroba primární disperze
Za účelem výroby mikrokapslí pro injekční podávání bylo v proudu dusíku 500 mililitrů vody naplněno do llitrového, dusíkem propláchnutého skleněného reaktoru s hodnotou poměru průměru ku výšce 0,5. Přidáním Imolární kyseliny chlorovodíkové byla hodnota pH vody upravena na 1,5 a teplota reaktoru byla nastavena na 290,5 K. Za neustálého míchání lopatkovým míchadlem bylo k roztoku přidáno 5,0 gramů oktoxynolu a vzniklá směs byla míchána až do jeho úplného rozpuštění. Do vzniklého roztoku byl skleněnou trubičkou přiváděn po dobu 24 hodin dusík. Poté bylo k roztoku během 15 minut přikapáno v proudu dusíku 7,0 gramů butylesteru kyseliny kyanoakrylové a výsledná směs byla míchána další 2 hodiny.
(b) Výroba suspenze mikrokapslí
Uvedená primární disperze byla v proudu dusíku 2 hodiny dispergována pomocí zařízení Ultraturrax (např. IKA, typ T25) při vysokých smykových gradientech (rychlost zařízení Ultraturrax při běhu naprázdno byla přibližně 20 500 otáček za minutu). Během této dispergace docházelo k samovolnému pohlcování plynu, které vedlo ke vzniku velkého množství pěny. Po skončení této reakce byla vytvořena krémovitá vrstva z plynem naplněných mikrokapslí.
Flotovaný materiál byl oddělen od reakčního média a rozmíchán v 375 mililitrech vody, která byla předem nasycena argonem. Poté byly ze směsi v proudu argonu odebírány dekantací podíly o velikosti až 10 gramů, které byly uzavřeny v plynotěsných nádobách. Takto získaná suspenze obsahovala mikrokapsle o velikosti v rozmezí od 0,5 mikrometru do 10 mikrometrů (velikost mikrokapslí byla stanovena laserovým difraktometrem od společnosti Malvern Instruments Company, typ Mastersízer S).
(c) Detekce naplnění dusíkem
Detekce dusíku byla provedena pomocí Ramanovy spektroskopie (na zařízení Dilor Labram) v plynové komoře, přičemž měření suspenze shora popsaných mikrokapslí probíhalo přímo ve skleněné nádobě, do které byla tato suspenze uzavřena v předcházejícím stupni. Nejprve bylo provedeno měření v rozsahu vlnočtu od 2200 cm'1 do 2400 cm’1 a od 50 cm'1 do 150 cm'1 (čímž byla získána nulová hodnota). Poté byly mikrokapsle destruovány pomocí ultrazvuku (umístěním skleněných nádob na 30 minut do ultrazvukové lázně přístroje Bandelix Sonorex) a následně byla zopakována shora popsaná měření. Po destrukci mikrokapslí bylo možné v naměřených spektrech zcela jasně rozlišit vibrační pás N2 při vlnočtu 2300 cm'1 a specifické rotační pásy N2 při vlnočtech 50 cm'1 a 150 cm'1.
Příklad 15
Funkcionalizováné, plynem naplněné mikrokapsle
Funkční monomer: glycidylmethakrylát (a) Výroba primární disperze
Za účelem výroby mikrokapslí pro injekční podávání bylo
500 mililitrů vody naplněno do llitrového skleněného reaktoru • · ·»
s hodnotou poměru průměru ku výšce 0,5. Přidáním lmolární kyseliny chlorovodíkové byla hodnota pH vody upravena na 1,5 a teplota reaktoru byla nastavena na 290 K. Za neustálého míchání lopatkovým míchadlem bylo k roztoku přidáno 5,0 gramů oktoxynolu a vzniklá směs byla míchána až do jeho úplného rozpuštění. V oddělené nádobě bylo smícháno 6,0 gramů butylesteru kyseliny kyanoakrylové s 1,0 gramem glycidylmethakrylátu (2,3-epoxypropylmethakrylátu) a v této směsi bylo v atmosféře suchého dusíku rozpuštěno 100 miligramů AIBN (azobisisobutyronítrilu).
Tato směs byla během 15 minut přikapána k uvedenému kyselému roztoku oktoxynolu, přičemž reakční směs byla během přikapávání míchána lopatkovým míchadlem tak, aby nedocházelo k samovolnému pohlcování plynu a po přikapání veškeré směsi byl roztok míchán dalších 24 hodin při teplotě 318 K. Takto získaná primární disperze byla podrobena měření dynamického rozptylu světla (pomocí zařízení Nícomp Submicron Particle Sizer) a bylo zjištěno, že obsahovala nanočástice o velikosti v rozmezí od 30 nanometrů do 200 nanometrů.
(b) Výroba suspenze mikrokapslí
Uvedená primární disperze byla 2 hodiny dispergována pomocí zařízení Ultraturrax (např. IKA, typ T25) při vysokých smykových gradientech (rychlost zařízení Ultraturrax při běhu naprázdno byla přibližně 20 500 otáček za minutu). Během této dispergace docházelo k samovolnému pohlcování plynu, které vedlo ke vzniku velkého množství pěny. Po skončení této reakce byla vytvořena krémovitá vrstva z plynem naplněných mikrokapslí. Pro získání mikrokapslí pro injekční podávání byl uvedený flotovaný materiál oddělen od reakčního média a • · · rozmíchán v 375 mililitrech vody. Takto získaná suspenze obsahovala mikrokapsle o velikosti v rozmezí od 0,5 mikrometru do 10 mikrometrů (velikost mikrokapslí byla stanovena laserovým difraktometrem od společnosti Malvern Instruments Company, typ MastersizerS).
Příklad 16
Funkcionalizované, plynem naplněné mikrokapsle
Funkční monomer: 4-aminostyren (a) Výroba primární disperze
Za účelem výroby mikrokapslí pro injekční podávání bylo
500 mililitrů vody naplněno do llitrového skleněného reaktoru s hodnotou poměru průměru ku výšce 0,5. Přidáním Imolární kyseliny chlorovodíkové byla hodnota pH vody upravena na 1,5 a teplota reaktoru byla nastavena na 283 K. Za neustálého míchání lopatkovým míchadlem bylo k roztoku přidáno 5,0 gramů oktoxynolu a vzniklá směs byla míchána až do jeho úplného rozpuštění. V oddělené nádobě bylo smícháno 6,0 gramů butylesteru kyseliny kyanoakrylové s 1,0 gramem 4-aminostyrenu a tato směs byla během 15 minut přikapána k uvedenému kyselému roztoku oktoxynolu, přičemž reakční směs byla během přikapávání míchána lopatkovým míchadlem tak, aby nedocházelo k samovolnému pohlcování plynu. Reakční směs byla Ozařována UV lampou a míchána 24 hodin při teplotě 283 K. Takto získaná primární disperze byla podrobena měření dynamického rozptylu světla (pomocí zařízení Nicomp Submicron Particle Sizer) a bylo zjištěno, že obsahovala nanočástice o velikosti v rozmezí od 50 nanometrů do 200 nanometrů.
• · * ·
·· ·· • ♦ · • · » • · · • · · • « » · · · (b) Výroba suspenze mikrokapslí
Uvedená primární disperze byla 2 hodiny dispergována pomocí zařízení Ultraturrax (např. IKA, typ T25) při vysokých smykových gradientech (rychlost zařízení Ultraturrax při běhu naprázdno byla přibližně 20 500 otáček za minutu). Během této dispergace docházelo k samovolnému pohlcování plynu, které vedlo ke vzniku velkého množství pěny. Po skončení této reakce byla vytvořena krémovitá vrstva z plynem naplněných mikrokapslí. Pro získání mikrokapslí pro injekční podávání byl uvedený flotovaný materiál oddělen od reakčního média a rozmíchán v 375 mililitrech vody. Takto získaná suspenze obsahovala mikrokapsle o velikosti v rozmezí od 0,5 mikrometru do 10 mikrometrů (velikost mikrokapslí byla stanovena laserovým difraktometrem od společnosti Malvern Instruments Company, typ MastersizerS).
Příklad 17
Funkcionalizované, plynem naplněné mikrokapsle
Funkční monomer: polyethylenglykolazoiniciátor (PEGA200) lni surf (a) Výroba primární disperze
Za účelem výroby mikrokapslí pro injekční podávání bylo
500 mililitrů vody naplněno do llitrového skleněného reaktoru s hodnotou poměru průměru ku výšce 0,5. Přidáním lmolární kyseliny chlorovodíkové byla hodnota pH vody upravena na 1,5 a teplota reaktoru byla nastavena na 290 K. Za neustálého míchání lopatkovým míchadlem bylo k roztoku přidáno 5,0 gramů oktoxynolu a vzniklá směs byla míchána až do jeho úplného rozpuštění. V oddělené nádobě byl 1 gram polyethylenglykolazo52 • · · iniciátoru ( [NC (CH3) 2C00 (CH2CH2O) SH] 2) (Tauer, K. ; Polym. Adv. Techn., 1995, 6, 435)) rozpuštěn při teplotě místnosti v 6,0 gramech butylesteru kyseliny kyanoakrylové.
Tato směs byla během 15 minut přikapána k uvedenému kyselému roztoku oktoxynolu, přičemž reakční směs byla během přikapávání míchána lopatkovým míchadlem tak, aby nedocházelo k samovolnému pohlcování plynu. Po skončení přikapávání byla reakční směs míchána dalších 24 hodin při teplotě 318 K. Takto získaná primární disperze byla podrobena měření dynamického rozptylu světla (pomocí zařízení Nicomp Submicron Particle Sizer) a bylo zjištěno, že obsahovala nanočástice o velikosti v rozmezí od 30 nanometrů do 200 nanometrů.
(b) Výroba suspenze mikrokapslí
Uvedená primární disperze byla 2 hodiny dispergována pomocí zařízení Ultraturrax (např. IKA, typ T25) při vysokých smykových gradientech (rychlost zařízení Ultraturrax při běhu naprázdno byla přibližně 20 500 otáček za minutu). Během této dispergace docházelo k samovolnému pohlcování plynu, které vedlo ke vzniku velkého množství pěny. Po skončení této reakce byla vytvořena krémovitá vrstva z plynem naplněných mikrokapslí. Pro získání mikrokapslí pro injekční podávání byl uvedený flotovaný materiál oddělen od reakčního média a rozmíchán v 375 mililitrech vody. Takto získaná suspenze obsahovala mikrokapsle o velikosti v rozmezí od 0,5 mikrometru do 10 mikrometrů (velikost mikrokapslí byla stanovena laserovým difraktometrem od společnosti Malvern Instruments Company, typ MastersizerS).
Příklad 18
Vázání MECA79-protilátky k funkcionalizovaným, plynem naplněným mikrokapslím
Suspenze mikrokapslí podle příkladu 6(b2) byla alespoň pětkrát přečištěna flotací z 0,02procentního roztoku Triton-X100. 1 mililitr přečištěné suspenze mikrokapslí o koncentraci 5.109 částic na mililitr byl repufrován v 10 milimolech acetátu na pH 4,5 a aktivován O,1M EDC/NHS. Poté byla směs inkubována po dobu 1 hodiny při teplotě místnosti s 0,25 miligramu streptavidinu (pětinásobný přebytek). Reakce byla ukončena 15minutovou inkubací reakční směsi s lmolárním ethanolaminem.
Plynem naplněné mikrokapsle, na které se navázal streptavidin, byly přečištěny opakovaným promytím, které bylo provedeno prostřednictvím odstřeďování při maximálně 500 g. Takto přečištěné, plynem naplněné mikrokapsle s navázaným streptavidinem byly 1 hodinu inkubovány s 1 miligramem biotinylovaných MECA79 protilátek a následně promyty. Srovnávací vzorek mikrokapslí byl vyroben analogickým postupem s použitím biotinylovaných isotyp-IgM protilátek (Klon R4-22). Pomocí FACS měření (saturační řada obsahující anti-IgM-FITC protilátky) bylo zjištěno, že došlo k navázání 50 procent z použitého množství protilátek.
Protilátka MECA79 detekuje „adressinovou periferní uzlinu, což je ligandová skupina, která je v podstatě přítomná pouze na vysoce endoteliálních žilkách periferních a mezenterálních lymfatických uzlin.
··· ··· · · · ·» ««· ··· ♦» »· ····
Příklad 19
In vivo detekce a sonografická detekce specifické koncentrace polymerních mikrokapslí s navázanou MECA79-protilátkou v periferních a mezenterálních lymfatických uzlinách
Myším NMRI byla intravenózně injikována izotonická vodná disperze obsahující 100 mikrolitrů suspenze polymerních mikrokapslí s navázanou MECA79-protilátkou, jež byla připravena v příkladu 18 (byla použita dávka 107 částic na kilogram tělesné hmotnosti myši). Kontrolní skupině myších jedinců byla podána srovnatelná množství suspenze polymerních mikrokapslí s navázanou isotyp-IgM-protilátkou. Po 30 minutách byla zvířata usmrcena. Ze zvířat byly vyjmuty periferní a mezenterální lymfatické uzliny, slezina a ledviny a tyto byly umístěny do gelového lože, jež sloužilo jako zobrazovací fantom. Detekce mikrokapslí probíhala skenováním uvedeného fantomu v lineárním barevném Dopplerově režimu. Ve slezinách obou skupin zvířat (MECA79 a kontrolní isotyp) byly zjištěny kvantitativně srovnatelné signály mikrokapslí, což bylo známkou toho, že slezinné makrofágy absorbovaly uvedená kontrastní média nespecificky. V ledvinách nebyly naměřeny žádné signály mikrokapslí. Avšak v periferních a mezenterálních lymfatických uzlinách byly zjištěny signály pouze u skupiny zvířat, kterým byly podány mikrokapsle s navázanou MECA79-protílátkou (viz. přiložený obrázek 15A) , ale ne u skupiny zvířat, kterým byly podány mikrokapsle s navázanou isotyp-IgM-protilátkou (tj. u kontrolní skupiny zvířat) (viz. přiložený obrázek 15B), což je důkazem, specifické koncentrace ♦ · ·· ·« . « • * konstruktů tvořených mikrokapslemi s navázanou MECA79-protilátkou v periferních a mezenterálních lymfatických uzlinách.
Příklad 20
Vázání myších anti-CDlO5-protilátek k funkcionalizovaným, plynem naplněným mikrokapslím
Myší anti-CD105-protilátky byly na funkcionalizované, plynem naplněné mikrokapsle navázány postupem analogickým k postupu podle příkladu 18.
Příklad 21
In vivo detekce a sonografická detekce specifické koncentrace polymerních mikrokapslí s navázanou myší anti-CD105protilátkou v nádorech
Suspenze polymerních mikrokapslí s navázanou myší antiCD105-protilátkou podle příkladu 20 byla studována na F9-nádorovém modelu u holých myší. Testovaná látka byla při plném vědomí intravenózně podána dvěma holým myším, které byly postiženy nádorem, přičemž velikost dávky byla 2,1 x 107 částic na kilogram tělesné hmotnosti každé myši. Dvěma kontrolním myším byla podána stejná dávka konstruktu tvořeného mikrokapslí s navázaným streptavidinem podle příkladu 13. Po 30 minutách byla zvířata usmrcena. Ze zvířat byly vyjmuty nádory, jež byly následně sonograficky studovány ex vivo ve vodní lázni s použitím ultrazvukového zařízení od společnosti ATL Company (typ UM9, převodník L10-5) v lineárním barevném Dopplerově režimu s použitím vysoké zvukové amplitudy.
9 99
Na přiloženém obrázku 16B je zobrazeno barevné kódování nádoru myši, které je výsledkem ozáření plynem naplněných mikrokapslí podle příkladu 20. Oproti tomu přiložený obrázek 16A neobsahuje žádné barevné signály, které by byly vyvolány mikročásticemi, přičemž se jedná o obraz získaný pro kontrolní látku. Tyto výsledky tedy prokázaly specifickou koncentraci konstruktů tvořených polymerními mikrokapslemi s navázanou myší anti-CD105-protilátkou v nádoru.
Příklad 22
Vázání myších anti-ICAM1-protilátek k funkcionalizovaným, plynem naplněným mikrokapslím
Myší anti-ICAM1-protilátky byly na funkcionalizované, plynem naplněné mikrokapsle navázány postupem analogickým k postupu podle příkladu 18. Analogicky byly s využitím biotinylované isotyp-IgG-protilátky připraveny i kontrolní mikrokapsle.
Příklad 23
In vivo detekce a sonografická detekce specifické koncentrace polymerních mikrokapslí s navázanou anti-myš ICAM1 -protilátkou v mozku a míše
Suspenze polymerních mikrokapslí s navázanou myší antíICAM1-protilátkou podle příkladu 22 byla studována na experimentálně autoimunním encefalomyelitickém (EAE) myším modelu. Testovaná látka byla při plném vědomí intravenózně
4
9« 4444 podána dvěma myším, přičemž velikost dávky byla 1 x 109 částic na kilogram tělesné hmotnosti každé myši. Dvěma kontrolním myším byla podána srovnatelná dávka suspenze polymerních mikrokapslí s navázanou isotyp-IgG-protilátkou.
Po 4 hodinách byla zvířata usmrcena. Ze zvířat byly vyjmuty mozky a míchy, jež byly následně sonograficky studovány ex vivo ve vodní lázni s použitím ultrazvukového zařízení od společnosti ATL Company (typ UM9, převodník L10-5) v lineárním barevném Dopplerově režimu s použitím vysoké zvukové amplitudy. Na přiložených obrázcích 17B a 18, 2B je zobrazeno barevné kódování mozku a míchy/malého mozku EAE myši, které je výsledkem ozáření plynem naplněných mikrokapslí podle příkladu 22. Oproti tomu přiložené obrázky 17A a 18, 2A neobsahují žádné barevné signály, které by byly vyvolány mikročásticemi, přičemž se jedná o obraz získaný pro kontrolní látku.
(Na přiloženém obrázku 18, 2 je obraz získaný poskládáním jednotlivých obrazů skenovaných průřezů míchy/malého mozku; na přiloženém obrázku 18, 1 je makroskopicky anatomický obraz míchy/malého mozku).
Tyto výsledky tedy prokázaly specifickou koncentraci konstruktů tvořených polymerními mikrokapslemi s navázanou myší anti-ICAMl-protilátkou v mozku a míše.

Claims (4)

  1. PATENTOVÉ NÁROKY
    1. Plynem naplněné mikrokapsle, vyznačující se tím, že obsahují funkcionalizovaný polyalkylkyanoakrylát.
  2. 2. Plynem naplněné mikrokapsle podle nároku 1, vyznačující se tím, že uvedený funkcionalizovaný polyalkylkyanoakrylát je vyrobený kopolymerací jednoho nebo více alkylkyanoakrylátů s funkčním monomerem.
  3. 3. Plynem naplněné mikrokapsle podle nároku 2, vyznačující se tím, že uvedený funkční monomer.je vybraný ze skupiny zahrnující:
    kyselinu kyanoakrylovou (H2C=C(CN)-CO-OH), kyselinu methakrylovou (H2C=C (CH3)-CO-OH), kyselinu methylenmalonovou (H2C=C(CO-OH)2) a/nebo kyselinu α-kyanosorbovou (H3C-CH=CH-CH=C(CN)-CO-OH) a/nebo jejich deriváty obecných vzorců: H2C=C(CN)-CO-X-Z (deriváty kyseliny kyanoakrylová), H2C=C (CH3)-CO-X-Z (deriváty kyseliny methakrylové), H2C=C(CO-X'-Z')2 (deriváty kyseliny methylenmalonové a H3C-CH=CH-CH=C(CN)-CO-X-Z (deriváty kyseliny α-kyanosorbové), ve kterých X je skupina -0-, skupina -NH- nebo skupina -NR1- a
    Z je atom vodíku (-H) , skupina -R2-NH2, skupina
    -R2-NH-R1, skupina -R2-SH, skupina -R2-0H, skupina -R2-HC (NH2) -R1,
    A A ,
    -CI^-CH-CH,, -CHj-CH-CHR , /Οχ =- Ζ°Α
    -CR.X-CH-CH,, -CRH-CH-CITH, kde • · · 4
    R1 je lineární nebo rozvětvený alkylový zbytek
    R2 je lineární nebo rozvětvený alkylenový zbytek obsahující od 1 do 20 atomů uhlíku, přičemž skupiny X' a Z' mají nezávisle na sobě stejné významy jako skupiny X a Z, substituované styreny (Y-C6H4-CH=CH2) nebo methylstyreny (Y-C6H4-C (CH3) =CH2) , ve kterých
    Y je skupina -NH2, skupina -NR1!!, skupina -OH, skupina -SH, skupina -R2-NH2, skupina -R2-NH-R1, skupina -R2-SH, skupina -R2-OH, skupina -R2-HC (NH2) -R1, kde skupina R1 představuje lineární nebo rozvětvený alkylový zbytek a skupina R2 představuje lineární nebo rozvětvený alkylenový zbytek obsahující od 1 do 20 atomů uhlíku, a polymerovatelná emulgační činidla (Surfmer), iniciační činidla obsahující funkční skupiny (Inisurf) a přenašeče řetězce obsahující funkční skupiny (Transsurf).
    Plynem naplněné mikrokapsle podle nároku 3, vyznačující se tím, že jako uvedený funkční monomer se používá kyselina kyanoakrylová (H2C=C(CN)-CO-OH) a glycidylmethakrylát (tj . (HýZ=C (0¾) -CO-O-CHj-CH-CH,
    - 2,3-epoxypropylmethakrylát) .
    Plynem naplněné mikrokapsle podle nároku 2, vyznačující se tím, že jako uvedený alkylkyanoakrylát se • «toto to * ·· ·· t ·· ·· · · ♦ » « • · ♦» · · to • toto ······ ··· · · · · · ·· ··· to·· ·· ·· « používá butylkyanoakrylát, ethylkyanoakrylát a/nebo isopropylkyanoakrylát.
    6. Plynem naplněné mikrokapsle podle nároku 1, vyznačující se tím, že uvedený funkcíonalizovaný polyalkylkyanoakrylát se vyrábí parciální hydrolýzou postranního řetězce polyalkylkyanoalkylátu.
    7. Plynem naplněné mikrokapsle podle nároku 6, vyznačující se tím, že pro výrobu polyalkylkyanoakrylátu se používá butylkyanoakrylát, ethylkyanoakrylát a/nebo isopropylkyanoakrylát.
    8. Způsob výroby plynem naplněných mikrokapslí podle nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že zahrnuje:
    (a) smíchání funkčního monomeru s jedním nebo více alkylkyanoakryláty, (b) in-situ kopolymeraci a současné vytvoření mikrokapslí v kyselém vodném roztoku, a to za dispergačních podmínek.
    9. Způsob výroby plynem naplněných mikrokapslí podle nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že zahrnuje:
    (a) smíchání funkčního monomeru s jedním nebo více alkylkyanoakry1á ty, (b) in-situ kopolymeraci v kyselém, vodném roztoku, a to za neustálého míchání • * · ·
    10 .
    11.
    ·· ** „ - - _ _ . « · · · • · · · · · * * « · · ·#···· · ··· · · · · · · ·· ··· ··« ·· ··> ·*·· (c) vytvoření mikrokapslí za dispergačních podmínek odděleně, a to od uvedené kopolymerace.
    Způsob výroby plynem naplněných mikrokapslí podle nároků 1, 6 nebo 7, vyznačující se tím, že zahrnuje:
    (a) in-situ polymeraci jednoho nebo více alkylkyanoakrylátů a současné vytvoření mikrokapslí v kyselém, vodném roztoku, a to za dispergačních podmínek, (b) provedení parciální hydrolýzy postranního řetězce přidáním louhu do reakční směsi, (c) zastavení uvedené reakce přidáním kyseliny.
    Způsob výroby plynem naplněných mikrokapslí podle nároků 1, 6 nebo 7, vyznačující se tím, že zahrnuje:
    (a) in-situ polymeraci jednoho nebo více alkylkyanoakrylátů v kyselém, vodném roztoku, a to za neustálého míchání, (b) vytvoření mikrokapslí za dispergačních podmínek, a to odděleně od uvedené kopolymerace, (c) provedení parciální hydrolýzy postranního řetězce přidáním louhu do reakční směsi, (d) zastavení uvedené reakce přidáním kyseliny.
    • 4 ♦ · · • 99 • · • » · • 4 99 • · » · · · 9f 99 99 ···*
    12.
    13 .
    Způsob výroby plynem naplněných mikrokapslí podle nároků 1, 6 nebo 7, vyznačující se tím, že zahrnuje:
    (a) in-situ polymeraci jednoho nebo více alkylkyanoakrylátů v kyselém, vodném roztoku, a to za neustálého míchání, (b) provedení parciální hydrolýzy postranního řetězce přidáním louhu do reakční směsi, (c) zastavení uvedené reakce přidáním kyseliny, (d) vytvoření mikrokapslí za dispergačních podmínek, případně s dalším přidáním jednoho nebo více alkykyanoakrylátů.
    Způsob výroby plynem naplněných mikrokapslí podle kteréhokoli z nároků 8 až 12, vyznačující se tím, že případně dále zahrnuje následující stupně:
    (a) jednu nebo více flotací po vytvoření mikrokapslí s následným odebíráním flotovaného materiálu do fyziologicky slučitelného média, (b) další funkcionalizaci, a to i v případě již provedené funkcionalizace kopolymerací s funkčním monomerem, přičemž tato další funkcionalizace se provádí parciální hydrolýzou postranního řetězce přidáním louhu, a zastavení této reakce přidáním kyseliny, ·«·· • · (c) filtraci, ultrafiltraci a/nebo odstředění, které se provádějí za účelem přečištění vzniklého produktu.
    14. Způsob výroby podle kteréhokoli z nároků 10 až 13, vyznačující se tím, že uvedená parciální hydrolýza postranního řetězce se provádí při pH v rozmezí od 9 do 14 a reakční doba činí od 5 minut do 5 hodin.
    15. Způsob výroby podle kteréhokoli z nároků 10 až 14, vyznačující se tím, že uvedená parciální hydrolýza je zastavena tak, že pH reakční směsi je přidáním kyseliny upraveno na hodnotu menší než 7.
    16. Způsob výroby podle kteréhokoli z nároků 1 až 15, vyznačující se tím, že uvedený monomer nebo uvedené monomery se přidávají do kyselého vodného roztoku v koncentraci od 0,1 procenta do 60 procent, výhodně od 0,1 procenta do 10 procent.
    17. Způsob výroby podle kteréhokoli z nároků 1 až 16, vyznačující se tím, že se při něm používá jedna nebo více povrchově aktivních látek vybraných ze skupiny zahrnující alkalické soli alkylarylpoly(oxyethylen)sulfátu, dextrany, póly(oxyethyleny), póly(oxypropylen)poly(oxyethylen)ové blokové polymery, ethoxylované mastné alkoholy (cetomakrogoly), ethoxylované mastné kyseliny, alkylfenolpoly(oxyethyleny), kopolymery alkylfenolpoly(oxyethylenu)(ů) a aldehydů, parciální estery sorbitanu a mastných kyselin, parciální estery póly(oxyethylen)sorbitanu a mastných kyselin, estery mastných kyselin a póly(oxyethylenu), ethery mastných alkoholů a póly64
    18.
    19.
    *Λ·· · * €· ·♦ ·· ♦ · 4 · 1 · · · *· « f · t · · · · • 9 9 ·»···· · ··· · < · * » ·
    W ··· tot Λ9 · » ···· (oxyethylenu), estery mastných kyselin a sacharosy nebo makrogolglycerolesteru, polyvinylalkoholy, estery póly(oxyethylen)hydroxymastných kyselin, makrogoly vícesytných alkoholů, parciální estery mastných kyselin.
    Způsob výroby podle kteréhokoli z nároků 1 až 17, vyznačující se tím, že se při něm používá jedna nebo více povrchově aktivních látek vybraných ze skupiny zahrnující ethoxylované nonylfenoly, ethoxylované oktylfenoly, kopolymery aldehydů a oktylfenolpoly(oxyethylenu), parciální estery mastných kyselin a ethoxylovaného glycerolu, ethoxylovaný hydrogenovaný ricinový olej, póly(oxyethylen)hydroxystearát, póly(oxypropylen)póly(oxyethylen)ové blokové polymery o molární hmotnosti menší než 20 000.
    Způsob výroby podle kteréhokoli z nároků 1 až 18, vyznačující se tím, že se při něm používá jedna nebo více povrchově aktivních látek vybraných ze skupiny zahrnující p-oktylfenol-poly(oxyethylen) obsahující v průměru 9 až 10 ethoxyskupin (= oktoxynol 9,10), p-nonylfenolpoly(oxyethylen) obsahující v průměru 30/40 ethoxyskupin (= např. Emulan” 30, Emulan” 40), sodná sůl p-nonylfenolpoly(oxyethylen)-sulfátu obsahující v průměru 28 ethoxyskupin (= např. Disponil® AES), póly(oxyethylen)glycerolmonostearát (např. Tagat® S) , polyvinylalkohol o stupni polymerace 600 až 700 a stupni hydrolýzy 85 až 90 procent (= např. Mowiol” 4-88), ester póly(oxyethylenu) a kyseliny 660-hydroxystearové (= např. Solutol° HS 15), kopolymer formaldehydu a p-oktylfenolpoly(oxyethylenu) (= např. Triton” WR 1339), polyoxypropylenpolyoxyethylen65 «· · · I 0 00 00 « 0 i #0 0 0 · * ·
    0 0 0 # 0 · 0 »
    0 »0 0 Μ 0 0 0 · 0 <00 000 000
    00 000 000 00 0* 0*00 ové blokové polymery o molární hmotnosti přibližně
    12 000, ve kterých podíl polyoxyethylenu činí přibližně
    70 procent (= např. Lutol® F127), ethoxylovaný cetylstearylalkohol (= např. Cremophor® A25) , * ® ethoxylovaný ricinový olej (= napr. Cremophor EL).
    20. Způsob výroby podle kteréhokoli z nároků 1 až 19, vyznačující se tím, že uvedené povrchově aktivní činidlo nebo povrchově aktivní činidla se používají v koncentraci od 0,1 procenta do 10 procent.
    21. Způsob výroby podle kteréhokoli z nároků 1 až 20, vyznačující se tím, že se při něm používají kyseliny vybrané ze skupiny zahrnující kyselinu chlorovodíkovou, kyselinu fosforečnou a/nebo kyselinu sírovou.
    22. Způsob výroby podle kteréhokoli z nároků 1 až 21, vyznačující se tím, že uvedená polymerace a vytváření mikrokapslí se provádí při teplotě od -10 °C do 60 °C, výhodně při teplotě od 0 °C do 50 °C, zvlášť výhodně při teplotě od 5 °C do 35 °C.
    23. Způsob výroby podle kteréhokoli z nároků 1 až 22, vyznačující se tím, že doba polymerace a vytváření mikrokapslí činí od 2 minut do 2 hodin.
    24. Způsob výroby podle kteréhokoli z nároků 1 až 23, vyznačující se tím, že plynem naplněné mikrokapsle se oddělují od reakčního média flotací, rozmíchávají se ve fyziologicky slučitelném médiu a případně se po předchozím přidání kryoprotekčního činidla lyofilizují.
    .1 •
    • 9 9
    Í* · * * • · 4 · ·
    9 · I · · »· 9 · 9 ·
    25. Způsob výroby podle nároku 24, vyznačující se tím, že uvedený flotovaný materiál se rozmíchává ve vodě nebo běžném fyziologickém solném roztoku.
    26. Způsob výroby podle nároku 24, vyznačující se tím, že jako uvedené kryoprotekční činidlo se používá polyvinylpyrrolidon, polyvinylalkohol, želatina a/nebo lidský sérový albumin.
    27. Plynem naplněné mikrokapsle vyznačující se tím, že se vyrábějí způsobem podle kteréhokoli z nároků 8 až 26.
    28. Plynem naplněné mikrokapsle podle kteréhokoli z nároků 1 až 7 nebo podle nároku 27, vyznačující se tím, že obsahují specificky se vázající sloučeniny nebo látky, jež ovlivňují kinetiku.
    29. Plynem naplněné mikrokapsle podle kteréhokoli z nároků 1 až 7 nebo podle nároku 27, vyznačující se tím, že jsou adovány ke specificky se vázajícím sloučeninám nebo látkám, jež ovlivňují kinetiku.
    30. Plynem naplněné mikrokapsle podle nároků 28 nebo 29, vyznačující se tím, že jako specificky se vázající sloučeniny je možné použít protilátky, výhodně anti-EDB-FN-protilátky, antiendostatinové protilátky, anti-CollXVIII protilátky, anti-CM201 protilátky, anti-L-selektin-ligandové protilátky, jako jsou anti-PNAd protilátky (MECA79 protilátky), anti-CD105 protilátky,
    I
    6Ί «·»· · • 4 W 4 • · ···« « ·
  4. 4 4 4 4 · 4 · ♦ · • 4 4·· 44» ·· «4 4··· anti-ICAMl protilátky nebo endogenní ligandy, výhodně L-selektin a ještě výhodněji chimérní L-selektin.
    31. Plynem naplněné mikrokapsle podle nároků 28 nebo 29, vyznačující se tím, že jako látky ovlivňující kinetiku se používají syntetické polymery, výhodně polyethylenglykol (PEG), bílkoviny, výhodně lidský sérový albumin a/nebo sacharidy, výhodně pak dextran.
    32. Plynem naplněné mikrokapsle podle nároků 29 až 31, vyznačující se tím, že uvedené specificky se vázající sloučeniny nebo látky, jež ovlivňují kinetiku, jsou adovány přímo na funkční skupiny uvedeného funkcionalizovaného polyalkylkyanoakrylátu.
    33. Plynem naplněné mikrokapsle podle nároků 29 až 31, vyznačující se tím, že uvedené specificky se vázající sloučeniny nebo látky, jež ovlivňují kinetiku, jsou adovány na funkční skupiny uvedeného funkcionalizovaného polyalkylkyanoakrylátu přes vhodnou spojovací skupinu, jako je například protein G.
    34. Plynem naplněné mikrokapsle podle nároků 29 až 31, vyznačující se tím, že uvedené specificky se vázající sloučeniny nebo látky, jež ovlivňují kinetiku, jsou na funkční skupiny uvedeného funkcionalizovaného polyalkylkyanoakrylátu biotinylovány přes streptavidinbiotinové vazby.
    35. Plynem naplněné mikrokapsle podle nároků 28 až 34, vyznačující se tím, že funkční skupiny uvedeného
    4 · » · funkcionalizovaného polyalkylkyanoakrylátu jsou aktivovány.
    36. Plynem naplněné mikrokapsle podle nároků 28 až 35, vyznačující se tím, že funkční skupiny uvedeného funkcionalizovaného polyalkylkyanoakrylátu jsou aktivovány pomocí EDC (hydrochloridu l-ethyl-3-(3dimethylaminopropyl)karbodiimidu) .
    37. Použití plynem naplněných kapslí podle nároků 1 až 7 a 27 až 36 pro ultrazvukovou diagnostiku.
CZ20023101A 2000-03-15 2001-03-13 Mikrokapsle obsahující funkcionalizované polyalkylkyanoakryláty CZ20023101A3 (cs)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
DE10013850A DE10013850A1 (de) 2000-03-15 2000-03-15 Gasgefüllte Mikrokapseln enthaltend funktionalisiertes Polyalkylcyanacrylat, sowie Verfahren zu deren Herstellung

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CZ20023101A3 true CZ20023101A3 (cs) 2003-01-15

Family

ID=7635680

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ20023101A CZ20023101A3 (cs) 2000-03-15 2001-03-13 Mikrokapsle obsahující funkcionalizované polyalkylkyanoakryláty

Country Status (22)

Country Link
US (1) US20030157023A1 (cs)
EP (1) EP1267947A1 (cs)
JP (1) JP2004500397A (cs)
KR (1) KR20030041859A (cs)
CN (1) CN1424919A (cs)
AU (1) AU5218901A (cs)
BG (1) BG107085A (cs)
BR (1) BR0109169A (cs)
CA (1) CA2400906A1 (cs)
CZ (1) CZ20023101A3 (cs)
DE (1) DE10013850A1 (cs)
EA (1) EA200200881A1 (cs)
EE (1) EE200200524A (cs)
HU (1) HUP0300355A2 (cs)
IL (1) IL151472A0 (cs)
MX (1) MXPA02008874A (cs)
NO (1) NO20024382L (cs)
PL (1) PL364159A1 (cs)
SK (1) SK13202002A3 (cs)
WO (1) WO2001068150A1 (cs)
YU (1) YU68902A (cs)
ZA (1) ZA200208277B (cs)

Families Citing this family (20)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
KR101076053B1 (ko) 2003-02-04 2011-10-21 브라코 인터내셔날 비.브이. 초음파 조영제 및 그것의 제조방법
AU2004308756B2 (en) 2003-12-22 2010-06-24 Bracco Suisse S.A. Gas-filled microvesicle assembly for contrast imaging
EP1715897B2 (en) 2004-01-20 2013-10-30 Sunnybrook and Women's College Health Sciences Centre High frequency ultrasound imaging using contrast agents
JP4837663B2 (ja) 2004-08-18 2011-12-14 ブラッコ・シュイス・ソシエテ・アノニム 造影画像化のためのガス充填微小胞組成物
WO2007058895A2 (en) 2005-11-11 2007-05-24 Visualsonics Inc. Overlay image contrast enhancement
EP2474327A1 (en) 2011-01-07 2012-07-11 RWTH Aachen Microdosing of ultrasound contrast agents
EP2545908A1 (en) 2011-07-11 2013-01-16 RWTH Aachen Medium for microbubbles or microparticles and preparation thereof
UA115789C2 (uk) * 2012-09-05 2017-12-26 Трейкон Фармасутікалз, Інк. Композиція антитіла до cd105 та її застосування
US20160030603A1 (en) 2013-03-15 2016-02-04 Westfaelische Wilhelms-Universitaet Muenster Detection of acute renal allograft rejection
CN104107440A (zh) * 2013-04-17 2014-10-22 刘哲 一种新型粒径可控的聚酯硬壳微泡体系的制备工艺
WO2015108783A1 (en) * 2014-01-16 2015-07-23 The Brigham And Women's Hospital, Inc. Targeted delivery of immunoregulatory drugs
EP3928759A1 (en) * 2014-09-25 2021-12-29 Premier Dental Products Company Bondable microcapsules and surface functionalized fillers
CN109196000B (zh) 2016-06-02 2021-04-30 赢创运营有限公司 用于生产电极材料的方法
EP3758668B1 (en) * 2018-07-25 2022-02-23 Firmenich SA Process for preparing microcapsules
CN110498877B (zh) * 2019-09-05 2022-11-08 大连合元医疗器械有限公司 聚(2-羧基丙烯酸)及其制备方法和应用
CN115093497A (zh) * 2019-09-05 2022-09-23 大连合元医疗器械有限公司 聚(2-氰基丙烯酸)及其在栓塞微球的应用
US20220332862A1 (en) * 2019-09-05 2022-10-20 Dalian Heyuan Medical Equipments Co., Ltd. Poly[alpha-cyanoacrylate] hydrolyzate and preparation method and application thereof
DE102021105820A1 (de) 2021-03-10 2022-09-15 Rheinisch-Westfälische Technische Hochschule (Rwth) Aachen Theranostische polymere Mikropartikel für die Behandlung von vaskulären Erkrankungen durch ultraschallvermittelte Wirkstoffabgabe
WO2023156806A1 (en) * 2022-02-21 2023-08-24 INSERM (Institut National de la Santé et de la Recherche Médicale) Method for manufacturing bubbles having a polymeric shell using sound waves for generating the bubbles
CN116731301B (zh) * 2023-06-30 2024-03-19 珠海市凯拓塑料制品有限公司 一种生物基防刮花吸塑托盘及其制备方法

Family Cites Families (7)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US5425366A (en) * 1988-02-05 1995-06-20 Schering Aktiengesellschaft Ultrasonic contrast agents for color Doppler imaging
DE4219724A1 (de) * 1992-06-13 1993-12-16 Schering Ag Verwendung von Mikrokapseln als Kontrastmittel für die Farbdoppler-Sonographie
AU636481B2 (en) * 1990-05-18 1993-04-29 Bracco International B.V. Polymeric gas or air filled microballoons usable as suspensions in liquid carriers for ultrasonic echography
GB9106673D0 (en) * 1991-03-28 1991-05-15 Hafslund Nycomed As Improvements in or relating to contrast agents
DE4219723A1 (de) * 1992-06-13 1993-12-16 Schering Ag Mikropartikel, Verfahren zu deren Herstellung, sowie die Verwendung dieser in der Diagnostik
US6383470B1 (en) * 1992-09-26 2002-05-07 Thomas Fritzsch Microparticle preparations made of biodegradable copolymers
DE4232755A1 (de) * 1992-09-26 1994-03-31 Schering Ag Mikropartikelpräparationen aus biologisch abbaubaren Mischpolymeren

Also Published As

Publication number Publication date
IL151472A0 (en) 2003-04-10
AU5218901A (en) 2001-09-24
MXPA02008874A (es) 2003-02-10
CA2400906A1 (en) 2001-09-20
EA200200881A1 (ru) 2003-06-26
NO20024382D0 (no) 2002-09-13
US20030157023A1 (en) 2003-08-21
DE10013850A1 (de) 2001-09-20
PL364159A1 (en) 2004-12-13
JP2004500397A (ja) 2004-01-08
ZA200208277B (en) 2004-01-30
EP1267947A1 (en) 2003-01-02
EE200200524A (et) 2004-04-15
CN1424919A (zh) 2003-06-18
BR0109169A (pt) 2002-12-10
KR20030041859A (ko) 2003-05-27
NO20024382L (no) 2002-09-13
WO2001068150A1 (en) 2001-09-20
HUP0300355A2 (hu) 2003-06-28
BG107085A (bg) 2004-04-30
SK13202002A3 (sk) 2003-02-04
YU68902A (sh) 2004-12-31

Similar Documents

Publication Publication Date Title
CZ20023101A3 (cs) Mikrokapsle obsahující funkcionalizované polyalkylkyanoakryláty
US10076580B2 (en) Gas-filled microvesicles composition for contrast imaging
Kang et al. Nanobubbles from gas-generating polymeric nanoparticles: ultrasound imaging of living subjects
AU2013323203B2 (en) Degradable silica nanoshells for ultrasonic imaging/therapy
US6270748B1 (en) Contrast enhancing agent having a polymeric core and polymeric shell
Kim et al. Nanosized ultrasound enhanced-contrast agent for in vivo tumor imaging via intravenous injection
TWI476005B (zh) 具有超音波觸發釋藥功能以及造影功能的奈米級與微米級氣泡
US20070237821A1 (en) Nanogel-based contrast agents for optical molecular imaging
CN111632154A (zh) 一种相转变纳米泡、其制备方法及用途
EP0831929A2 (en) Gas-filled amino acid block co-polymer microspheres
Wang et al. Hybrid dextran-gadolinium Nano-suitcases as high-relaxivity MRI contrast agents
CN110354282A (zh) 一种负载二氧化锰和阿霉素的纳米水凝胶及其制备和应用
Dong et al. Gadolinium-containing polymer microspheres: a dual-functional theranostic agent for magnetic resonance imaging and cancer therapy
CA2441609C (en) Echogenic polymer microcapsules and nanocapsules and methods for production and use thereof
Li et al. Perfluorooctyl bromide traces self-assembled with polymeric nanovesicles for blood pool ultrasound imaging
US6652782B1 (en) Multi-stage method for producing gas-filled microcapsules
Hu et al. Preparation of pH-responsive hollow poly (MAA-co-EGDMA) nanocapsules for drug delivery and ultrasound imaging
US11286352B2 (en) Process for preparation of beads for imaging
Ding et al. Lactoferrin-Conjugated Polylactic Acid Nanobubbles Encapsulated Perfluoropentane as a Contrast Agent for Ultrasound/Magnetic Resonance Dual-Modality Imaging
CN104258428B (zh) 一种靶向性纳米级脂质体超声造影剂及其制备方法
JP7125725B2 (ja) ポリ3,4-ジヒドロキシ-l-フェニルアラニンキレート第二鉄イオンを含有する両親媒性ポリマーナノミセル及びその使用
CN116370492A (zh) 一种多功能诊疗一体化核壳树状分子纳米平台及其制备方法
Kwon Development of nano-sized polymeric ultrasound contrast agents for cancer diagnosis and therapy
WO2000072757A1 (en) Surface stabilized microbubbles for use in ultrasound contrast and drug delivery agents