CZ20022053A3

CZ20022053A3 - Podtlaková kanalizační soustava

Info

Publication number: CZ20022053A3
Application number: CZ20022053A
Authority: CZ
Inventors: Vesa Lappalainen
Original assignee: Evac International Oy
Priority date: 2001-06-14
Filing date: 2002-06-12
Publication date: 2003-01-15
Also published as: HU0201059D0; FI110444B; JP2003034964A; EP1267006A3; EP1267006A2; RU2002116030A; AU2756902A; PL353051A1; KR20020095427A; BR0201759A; US6648002B2; CN1392313A; HUP0201059A2; US20020189669A1; CA2381002A1; FI20011260A0

Description

Podtlaková kanalizační soustava

Oblast techniky

Vynález se týká podtlakové kanalizační soustavy se zdrojem splašků, s kanalizačním potrubím obsahujícím první kanalizační trubku a druhou kanalizační trubku, s prvním kanalizačním ventilem s výstupním otvorem, uspořádaným mezi zdrojem splašků a první kanalizační trubkou, s druhým kanalizačním ventilem, uspořádaným mezi první kanalizační trubkou a druhou kanalizační trubkou, a s prostředky pro vytváření podtlaku v kanalizačním potrubí.

Dosavadní stav techniky

Podtlakové kanalizační soustavy tohoto typu jsou známé. Jedním z hlavních problémů těchto podtlakových kanalizačních soustav je hluk vznikající z rozdílu tlaků při vypouštění nebo splachování splašků a z následného vyrovnání tlaků v podtlakové kanalizační soustavě. Byly již prováděny pokusy snížit tento hluk vznikající v důsledku uvedených dvou funkčních fází, které však zvyšovaly náklady a požadavky na potřebný prostor v důsledku velkého počtu a velikosti přídavných komponent.

Úkolem vynálezu proto je odstranit výše uvedené nedostatky a dosáhnout účinné vypouštěcí funkce se sníženou úrovní hluku pomocí jednoduchých prostředků.

Podstata vynálezu

Uvedený úkol splňuje podtlaková kanalizační soustava se zdrojem splašků, s kanalizačním potrubím obsahujícím první kanalizační trubku a druhou kanalizační trubku, s prvním kanalizačním ventilem s výstupním otvorem, uspořádaným mezi zdrojem splašků a první kanalizační trubkou, s druhým kanalizačním ventilem, uspořádaným mezi první kanalizační trubkou a druhou kanalizační trubkou, a s prostředky pro vytváření podtlaku v kanalizačním potrubí, podle vynálezu, jehož podstatou je, že první kanalizační trubka tvoří vloženou jímku pro jímání splašků.

Základní myšlenkou vynálezu je využití standardních komponent pro snížení požadavků na potřebný prostor a pro udržení dostatečné hospodárnosti. Toho je dosaženo použitím první kanalizační trubky, to znamená takzvané stoupačky neboli potrubní odbočky běžně připojené přímo k výstupnímu ventilu, to znamená k prvnímu kanalizačnímu ventilu, zdroje splašků jako jímky pro jímání splašků v průběhu první dopravní fáze splašků.

Požadovaný nebo dostatečný objem, který se týká takzvané podtlakové kapacity vložené jímky, to znamená první kanalizační trubky, může být vytvořen změnou délky první kanalizační trubky.

Pro zvýšení vypouštěcího nebo splachovacího účinku při druhé dopravní fázi splašků může být s výhodou na konci první kanalizační trubky, kde je uspořádán první kanalizační ventil, uspořádán třetí kanalizační ventil. Tento třetí kanalizační ventil může být uspořádán jako větrací ventil pro zajištění dopravy vzduchu pro druhou dopravní fázi.

Zvětšením průměru trubky přímo za výstupním otvorem prvního kanalizačního ventilu se sníží úroveň hluku při vypouštění nebo splachování. Tento zvětšený průměr může být s výhodou upraven na trubkové spojce uspořádané za výstupním otvorem prvního kanalizačního ventilu, s výhodou na první trubkové spojce uspořádané mezi výstupním otvorem prvního kanalizačního ventilu a první kanalizační trubkou. Třetí ventil, to znamená větrací ventil, může být s výhodou spojen s touto první trubkovou spojkou.

Podle dalšího výhodného provedení pro zajištění požadovaného nebo dostatečného objemu vložené jímky je podtlaková kanalizační soustava opatřena třetí kanalizační trubkou na konci první kanalizační trubky, opatřeném prvním kanalizačním ventilem. Toto uspořádání skýtá další možnost pro změnu objemu vložené jímky, to znamená její podtlakové kapacity.

Třetí ventil, neboli větrací ventil, může být s výhodou uspořádán na konci třetí kanalizační trubky protilehlém ke konci třetí kanalizační trubky, opatřenému prvním kanalizačním ventilem.

Protože první dopravní fáze a následná druhá dopravní fáze splašků vyžadují, aby druhý kanalizační ventil byl uspořádán mezi první kanalizační trubkou a druhou kanalizační trubkou, může být požadovaného podtlaku s výhodou dosaženo v celém podtlakovém potrubí prostřednictvím prostředků pro vyrovnávání tlaků, s výhodou prostřednictvím spojovací trubky spojující uvedené kanalizační trubky s druhým kanalizačním ventilem.

Podtlaková kanalizační soustava je s výhodou opatřena řídicím centrem pro monitorování funkce ventilů. Jeden nebo více ventilů může být ovládáno mechanicky nebo elektricky nebo s výhodou pneumaticky.

U pneumatického ovládání ventilů mohou být ventil nebo ventily s výhodou provedeny jako ventily aktivované podtlakem,

přičemž pro ovládání těchto ventilů se využije podtlaku panujícího v podtlakovém potrubí a vytvářeného prostředky na vytváření podtlaku.

Spojení mezi panujícím podtlakem a ventily prostřednictvím řídicího centra je s výhodou zajištěno potrubím se vzájemně propojenými solenoidovými ventily pro otevírání a zavírání podtlakových spojení.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude dále blíže objasněn na příkladných provedeních podle přiložených výkresů, na nichž obr. 1 znázorňuje první provedení vynálezu a obr. 2 druhé provedení vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je znázorněna část podtlakové kanalizační soustavy 1_ podle vynálezu. Podtlaková kanalizační soustava 1_ obsahuje zdroj 2 splašků, který je u tohoto provedení představován toaletní mísou znázorněnou čárkovaně. Zdrojem 2_ splašků může být dále například mušle, vana, sprchový kout, jímka kondenzátu nebo podobně. Podtlaková kanalizační soustava J_ dále obsahuje kanalizační potrubí 3_, které je tvořeno první kanalizační trubkou 31, neboli takzvanou stoupačkou nebo odbočkou, a druhou kanalizační trubkou 32, neboli takzvaným hlavním vedením, a třetí kanalizační trubkou 3 3. První kanalizační trubka 3 1 je připojena k třetí kanalizační trubce 33 první potrubní spojkou 34 a k druhé kanalizační trubce 32 druhou potrubní spojkou 35.

Zdroj 2_ splašků je opatřen prvním kanalizačním ventilem 21, jehož výstupní otvor 22 je připojen k první potrubní spojce 34. Alternativně může být výstupní otvor 22 připojen přímo k první kanalizační trubce 31 nebo třetí kanalizační trubce 33, a to přímo nebo prostřednictvím trubkové spojky. První kanalizační trubka 31 je spojena s druhou kanalizační trubkou 32 prostřednictvím druhého kanalizačního ventilu 23. Třetí kanalizační trubka 33 je na svém konci protilehlém ke konci třetí kanalizační trubky 33 spojenému s první potrubní spojkou 34 (to znamená na konci protilehlém ke konci s prvním kanalizačním ventilem 21) opatřena třetím ventilem 24, zejména ve formě větracího ventilu.

Podtlaková kanalizační soustava X je opatřena prostředky 36 na vytváření podtlaku, na obrázku naznačenými pouze šipkou, které jsou spojeny s druhou kanalizační trubkou 32. Mezi druhou kanalizační trubkou 32 a první kanalizační trubkou 31 je provedeno přes druhý kanalizační ventil 23 stálé podtlakové spojení prostřednictvím prostředků 37 na vyrovnávání tlaku, které jsou u tohoto provedení tvořeny spojovací trubkou připojenou k druhé kanalizační trubce 32 a k první kanalizační trubce 31 na protilehlých stranách druhého kanalizačního ventilu 23. Toto uspořádání rovněž snižuje úroveň hluku ve fázi vyrovnávání tlaků, to znamená, když se úroveň podtlaku v podtlakové kanalizační soustavě X po vypuštění nebo spláchnutí vrací do původního stavu.

Podtlaková kanalizační soustava X je rovněž opatřena řídicím centrem 4, které je v průtokovém spojení s podtlakem vytvářeným prostředky 36 na vytváření podtlaku prostřednictvím potrubí, zejména prostřednictvím první trubky 41 připojené ke spojovací trubce tvořící prostředky 3 7 na vyrovnávání tlaku. Toto spojení však může být stejně dobře provedené i v jiném místě podtlakové kanalizační ·

··· ·· ·· ···· soustavy 1_ v případě, že se zajistí vytváření podtlaku odpovídajícím způsobem.

Řídicí centrum 4 je v průtokovém spojení s prvním kanalizačním ventilem 21, s druhým kanalizačním ventilem 23 a s třetím ventilem 24, které jsou u tohoto provedení provedeny jako ventily aktivované podtlakem, pro ovládání otevírání a zavírání těchto ventilů 21, 23, 24. Průtokové spojení je vytvořeno i dalším potrubím, zejména druhou trubkou 42, třetí trubkou 43 a čtvrtou trubkou 44 (přes třetí trubku 43j.

Nyní bude popsána činnost podtlakové kanalizační soustavy 1_ ve vztahu k výše uvedeným komponentám.

V kanalizačním potrubí 3_ se vytvoří podtlak prostřednictvím prostředků 36 na vytváření podtlaku, přičemž podtlak je udržován v druhé kanalizační trubce 32 a v první kanalizační trubce 31 a třetí kanalizační trubce 33 prostřednictvím prostředků 37 na vyrovnávání tlaku, které tvoří stálé průtokové spojení mezi druhou kanalizační trubkou 32 a první kanalizační trubkou 31 bez ohledu na stav nebo polohu druhého kanalizačního ventilu 23.

V počáteční fázi jsou první kanalizační ventil 21 a druhý kanalizační ventil 23, stejně jako třetí ventil 24, vytvořený jako větrací ventil, zavřeny. Když mají být splašky nacházející se v toaletní míse jako zdroji 2_ splašků vypuštěny, aktivuje se známým způsobem řídicím centrem 4 splachování. Řídicí centrum 4_ aktivuje podtlakové spojení prostřednictvím první trubky 4 1 a prostřednictvím druhé trubky 42 působí podtlakem na první kanalizační ventil 2 1, aby se tento první kanalizační ventil 21 otevřel. Vzhledem k tomu, že v toaletní míse jako zdroji 2_ splašků panuje v podstatě normální atmosférický tlak, se splašky vypustí nebo spláchnou skrz první ei - ion kanalizační ventil 21 ve formě jednotlivých kousků do první kanalizační trubky 31 a druhé kanalizační trubky 33., v nichž panuje podtlak. Poté, co splašky a splachovací voda byly vypuštěny do těchto kanalizačních trubek 31 a 33, má tlakový rozdíl na prvním kanalizačním ventilu 21 hodnotu 0 kPa a první kanalizační ventil 2 1 se zavře. V této první dopravní fázi fungují první kanalizační trubka 31 a třetí kanalizační trubka 33 jako vložená jímka pro jímání splašků.

Potom, po předem stanovené době, například po 1 až 2 sekundách, řídicí centrum 4 aktivuje podtlakové spojení tvořené první trubkou 41 a prostřednictvím třetí trubky 43 a čtvrté trubky 44 působí podtlakem na druhý kanalizační ventil 23 a na třetí ventil 24 provedený jako větrací ventil, čímž se tyto oba ventily 23 a 24 otevřou. Výsledkem toho je, že nastane druhá dopravní fáze splašků, během níž se splašky dopravují z první kanalizační trubky 3 1 a třetí kanalizační trubky 33 do druhé kanalizační trubky 32 skrz druhý kanalizační ventil 23 v důsledku sacího účinku podtlaku panujícího v druhé kanalizační trubce 3 2. Funkcí třetího ventilu 24, provedeného jako větrací ventil, na distálním konci třetí kanalizační trubky 33 ie zajistit dopravu přídavného atmosférického vzduchu do třetí kanalizační trubky 33 a do první kanalizační trubky 31, aby účinek druhé dopravní fáze splašků byl větší.

Po druhé dopravní fázi splašků se druhý kanalizační ventil 23 a třetí ventil 24 zavřou a v kanalizačním potrubí 3. se prostřednictvím prostředků 36 na vytváření podtlaku opět vytvoří původní úroveň podtlaku, takže podtlaková kanalizační soustava l_je připravena pro další vypouštění nebo splachování.

Řídicí centrum 4 je s výhodou opatřeno například solenoidovými ventily pro monitorování spojení a dopravování t · podtlaku prostřednictvím příslušných trubek, jak bylo popsáno výše. Tyto solenoidové ventily jsou s výhodou provedeny jako trojcestné ventily, přičemž pro otevření prvního kanalizačního ventilu 21 a druhého kanalizačního ventilu 23 a větracího ventilu, to znamená třetího ventilu 24, je podtlaku dosaženo prostřednictvím prvního a druhého otvoru odpovídajícího solenoidového ventilu řídicího centra 4, přičemž potom se, pro zavření těchto ventilů 21, 23, 24, nejprve podtlakové spojení uzavře, načež se otevře třetí otvor odpovídajícího solenoidového ventilu řídicího centra 4_ pro umožnění vniknutí okolního atmosférického vzduchu odpovídajícími trubkami 42, 43 a 44 pro uzavření těchto ventilů 21, 23 a 24. Odpovídajícího uspořádání může být dosaženo rovněž pomocí ventilů ovládaných pneumaticky.

Pro snížení úrovně hluku při vypouštění nebo splachování a při následném vyrovnání tlaků se ukázalo jako výhodným provést trubkovou spojku s větším průměrem více nebo méně přímo za výstupním otvorem 22 prvního kanalizačního ventilu 2 1. Toho může být dosaženo tím, že první trubková spojka 34 bude mít větší průměr než první kanalizační trubka 3 1 a třetí kanalizační trubka 3 3. Průměr třetí kanalizační trubky 33 může být v případě potřeby rovněž větší než průměr první kanalizační trubky 3 1 pro vytvoření většího objemu vložené jímky.

Požadovaný objem vložené jímky pro jímání splašků, která je tvořena první kanalizační trubkou 31 a třetí kanalizační trubkou 3 3, může být snadno zajištěn změnou délky, a samozřejmě i průměru, těchto kanalizačních trubek 3 1, 33, jak již bylo uvedeno výše. V závislosti na tom, ve kterém spojení je podtlaková kanalizační soustava J_ použita, je možno provést různé velikosti tohoto objemu. Obvyklým průměrem používaným v podtlakových kanalizačních soustavách 1 je například 50 mm pro odbočku neboli první kanalizační trubku 31, přičemž zvětšený průměr, jak bylo uvedeno výše, může mít hodnotu asi 63 mm.

Použití větracího ventilu a třetí kanalizační trubky 33 může být rovněž závislé na typu splašků. Jestliže je zdrojem 2 splašků například mušle nebo vana, jsou splašky „lehčí“, takže přídavný dopravní vzduch a přídavný objem vložené jímky nemusí být nutně zapotřebí. Jestliže je zdrojem 2_ splašků například toaletní mísa, mohou být splašky „těžší“, takže použití zvláštního dopravního vzduchu a vytvoření přídavného objemu mohou být výhodou.

Druhé uspořádání podtlakové kanalizační soustavy 1_ znázorněné na obr. 2 v podstatě odpovídá provedení podle obr. 1, takže pro označení stejných komponent byly použity stejné vztahové značky.

Základním rozdílem však je to, že zdrojem 2 splašků je u tohoto provedení mušle, což znamená, že splašky mají „lehčí“ formu. Výstupní otvor 22 prvního kanalizačního ventilu 21 je spojen s první trubkovou spojkou 34, která má větší průměr než tento výstupní otvor 22, a první kanalizační trubka 31 je spojena s prvním koncem první trubkové spojky 34 a třetí ventil 24, to znamená větrací ventil, je přímo připojen k druhému konci první trubkové spojky 3 4.

Činnost tohoto provedení odpovídá činnosti prvního provedení s výjimkou uspořádání týkajícího se třetí kanalizační trubky 3 3.

První kanalizační ventil 2 1, druhý kanalizační ventil 23 a třetí ventil 24, provedený jako větrací ventil, byly výše popsány jako ventily ovládané podtlakem nebo pneumaticky. Jeden nebo i více z těchto ventilů 21, 23, 24 však může být proveden jako ventil ovládaný mechanicky nebo elektricky, jestliže by to bylo výhodné. V důsledku toho se potom přizpůsobí i provedení řídicího centra 4.

• ·

• · · · • · · • · ·

Výkresy a popis týkající se výše uvedených provedení jsou určeny pouze pro objasnění myšlenky vynálezu. Vynález se může lišit v dalších detailech, týkajících se například zvětšeného výstupu zdroje splašků, objemu vložené jímky, opatření pro dodávání přídavného dopravního vzduchu atd., aniž by došlo k vybočení z rozsahu daného patentovými nároky.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Podtlaková kanalizační soustava se zdrojem (2) splašků, s kanalizačním potrubím (3) obsahujícím první kanalizační trubku (31) a druhou kanalizační trubku (32), s prvním kanalizačním ventilem (21) s výstupním otvorem (22), uspořádaným mezi zdrojem (2) splašků a první kanalizační trubkou (31), s druhým kanalizačním ventilem (23), uspořádaným mezi první kanalizační trubkou (31) a druhou kanalizační trubkou (32), a s prostředky (36) pro vytváření podtlaku v kanalizačním potrubí (3), vyznačující se tím, že první kanalizační trubka (31) tvoří vloženou jímku pro jímání splašků.
2. Podtlaková kanalizační soustava podle nároku 1, vyznačující se tím, že první kanalizační trubka (31) je na konci první kanalizační trubky (31), k němuž je připojen první kanalizační ventil (21), opatřena třetím ventilem (24).
3. Podtlaková kanalizační soustava podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že za prvním kanalizačním ventilem (21) je uspořádána trubková část (34) s větším průměrem než má výstupní otvor (22) prvního kanalizačního ventilu (21).
4. Podtlaková kanalizační soustava podle nároku 3, vyznačující se tím, že trubková část s větším průměrem je tvořena první trubkovou spojkou (34), která je uspořádána mezi výstupním otvorem (22) prvního kanalizačního ventilu (21) a první kanalizační trubkou (31)·
5. Podtlaková kanalizační soustava podle nároku 4, vyznačující se tím, že první trubková spojka (34) je opatřena třetím ventilem (24).

··

I « • · • ·· ·· ·· ♦ · · · · · · • · · · · · • · · · · · · • · · · · · ··· ·· ·· ····
6. Podtlaková kanalizační soustava podle nároku 1, vyznačující se tím, že soustava obsahuje třetí kanalizační trubku (33) v průtokovém spojení s první kanalizační trubkou (31) na konci první kanalizační trubky (31) spojeném s prvním kanalizačním ventilem (21).
7. Podtlaková kanalizační soustava podle nároku 6, vyznačující se tím, že třetí kanalizační trubka (33) je připojena k první trubkové spojce (34).
8. Podtlaková kanalizační soustava podle nároku 6, vyznačující se tím, že třetí kanalizační trubka (33) je opatřena třetím ventilem (24) na konci protilehlém ke konci třetí kanalizační trubky spojeném s prvním kanalizačním ventilem (21).
9. Podtlaková kanalizační soustava podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že soustava je opatřena prostředky (37) na vyrovnávání tlaku připojenými k první kanalizační trubce (31) a k druhé kanalizační trubce (32) na opačných stranách druhého kanalizačního ventilu (23).
10. Podtlaková kanalizační soustava podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že soustava je opatřena řídicím centrem (4) obsahujícím ovládání prvního kanalizačního ventilu (21), druhého kanalizačního ventilu (23) a třetího ventilu (24).
11. Podtlaková kanalizační soustava podle nároku 10, vyznačující se tím, že první kanalizační ventil (21), druhý kanalizační ventil (23) a/nebo třetí ventil (24) jsou vytvořeny jako ventily ovládané podtlakem, přičemž řídicí centrum (4) je v průtokovém spojení s podtlakem vytvářeným prostředky (36) na • · • · ♦ · il : :

• · · · · vytváření podtlaku a s prvním kanalizačním ventilem (21), s druhým kanalizačním ventilem (23) a/nebo s třetím ventilem (24).
12. Podtlaková kanalizační soustava podle nároku 11, vyznačující se tím, že řídicí centrum (4) je v průtokovém spojení s prostředky (36) na vytváření podtlaku prostřednictvím prostředků (37) na vyrovnávání tlaku.
13. Podtlaková kanalizační soustava podle nároku 11 nebo 12, vyznačující se tím, že průtokové spojení mezi řídicím centrem (4) a podtlakem vytvářeným prostředky (36) na vytváření podtlaku a prvním kanalizačním ventilem (21), druhým kanalizačním ventilem (23) a/nebo třetím ventilem (24) je tvořeno trubkami (41, 42, 43, 44).