CZ20021730A3

CZ20021730A3 - Pouľití solí alkoxylovaných oligoaminů s mastnými kyselinami jako prostředků zlepąujících mazavost pro ropné produkty

Info

Publication number: CZ20021730A3
Application number: CZ20021730A
Authority: CZ
Inventors: Knut Oppenländer; Marco Bergemann; Klaus Mundinger; Dietmar Posselt; Siegbert Brand; Ansgar Eisenbeis
Original assignee: Basf Aktiengesellschaft
Priority date: 1999-11-19
Filing date: 2000-11-10
Publication date: 2002-10-16
Also published as: BR0015682A; JP2003514979A; EP1230330B1; AU1520501A; DK1230330T3; EE200200256A; MXPA02003836A; DE50006014D1; NZ519236A; EP1230330A1; HUP0204038A2; AR028188A1; ZA200204851B; HRP20020530A2; DE19955651A1; IL149198A; PL357473A1; SK7002002A3; NO20022319L; ES2219415T3

Description

Použiti solí alkoxylovaných oligoaminů s mastnými kyselinami jako prostředků zlepšujících mazavost pro ropné produkty

Oblast techniky

Uvedený vynález se týká užití solí mastných kyselin s alkoxylovanými oligoaminy jako látek zlepšujících mazací vlastnosti produktů z ropy, zvláště benzínových paliv a středních destilátů, zvláště naft (dieselových paliv) a koncentrátů aditiv pro takové produkty z ropy a takových produktů z ropy, které tyto soli mastných kyselin s alkoxylovanými oligoaminy obsahují.

Dosavadní stav techniky

Karburátory a sací zařízení benzínových motorů, ale též vstřikovací zařízení pro měření paliva jsou ve zvýšené míře znečišťovány prachovými částicemi přítomnými ve vzduchu, nespálenými zbytky uhlovodíků ze spalovací komory a odplyny z klikové skříně vstupujícími do karburátoru.

Tyto zbytky posouvají poměr vzduchu a paliva při chodu naprázdno a v dolní části rozsahu zatížení takovým způsobem, že směs se stává nevyrovnanou, spalování je méně dokonalé a naopak se zvyšuje množství nespálených nebo nedokonale spálených uhlovodíků ve vystupujícím plynu a zvyšuje se spotřeba benzínu.

Je známo, že tyto nevýhody mohou se mohou odstranit použitím takových aditiv do paliva, které udržují ventily a karburátory nebo vstřikovací zařízení benzínových motorů čisté, např. Rossenbeck, Μ., .Katalysatoren, Tenside, Minera• · • · · · • · · • Μ· · • · • · · · · ·

- 2 ldladditive, Edit. Falbe, J., Hasserodt, U., str. 223, Thieme Verlag, Stuttgart (1978).

Takové přídavné látky (detergenty), které udržují čistotu a mohou být odvozeny z velké řady kategorií chemických látek, jako jsou polyalkenaminy, polyetheraminy, Mannichovy báze s polybuteny nebo polybutenylsukcinimidy, se všeobecně používají v kombinaci s nosným olejem a v některých případech s dalšími přídavnými složkami, jako jsou inhibitory koroze a protiemulgačními prostředky.

Benzínová paliva s i bez takovýchto přídavných látek •nicméně obecně vykazují nedostatečné vlastnosti pří potřebě zlepšení, vzhledem k jejich schopnosti mazání a protiotěrovým vlastnostem v benzínových motorech.

Též nyní stále více používaná dieselová paliva se sníženým obsahem síry jsou příčinou problémů s mazáním, které se projevují například větším opotřebením vstřikovacích čerpadel. Snížení obsahu síry se vyžaduje pro snížení či vyloučení emisí oxidu siřičitého a pevných částic. Pro dosažení nižšího obsahu síry se dieselová paliva musí hydrogenovat. Díky tomu se zničí látky, které jsou odpovědné za přirozený mazací efekt v dieselovém palivu, jako jsou polární a polykondenzované aromatické sloučeniny. Zde tedy, stejně jako v případě benzínových paliv, existuje potřeba přídavných prostředků, které dostatečně zvýší mazací schopnosti v palivu (též označovaných jako přídavné látky zlepšující mazací vlastnosti nebo jako modifikátory tření).

Jako přídavné látky zlepšující mazací vlastnosti pro benzínová paliva, které jsou dosud známy se používají např. mastné kyseliny, jak je popsáno např. ve WO 98/11175, alkenylsukcináty, bis(hydroxyalkyl)aminy- a bis(hydroxyalkyl) hydroxyacetamidy mastných kyselin. Pro dieselová paliva jde

44

4 4 4

- 3 zvláště o mastné kyseliny a deriváty mastných kyselin, například estery glycerolu s nenasycenými mastnými kyselinami nebo ricinovým olejem, jak je popsáno v Evropském patentu EPB 605 857.

Podstata vynálezu

Protože soubor vlastností dříve uvedených látek nevyhovuje, zvláště vzhledem k jejich mazacím vlastnostem a schopnosti snížit opotřebení, je předmětem uvedeného vynálezu poskytnout účinnější látky zlepšující mazání pro produkty z ropy, zvláště pro benzínová paliva a střední destiláty.

Zjistili jsme, že tohoto účelu se dosáhne použitím solí mastných kyselin s alkoxylovanými oligoaminy majících obecný vzorec I:

H-{OA)_X

H-(OA)_X

(ΑΟ)χ-Η [R-C00®3m+i (I) (AO)χ-H ve kterem

A je alkenová skupina obsahující 2 až 8 atomů uhlíku,

R je alkylová skupina, obsahující 7 až 23 atomů uhlíku nebo mono- nebo poly-nenasycená alkenylová skupina obsahující 7 až 23 atomů uhlíku, které mohou dále nést hydroxylové skupiny,

Z je alkenová skupina obsahující 1 až 8 atomů uhlíku, cykloalkenová skupina obsahující 3 až 8 atomů uhlíku nebo arylová skupina obsahující 6 až 12 atomů uhlíku nebo arylalkenová skupina, φφφφ • · 0 · · · · · * · · ΦΦΦΦΦΦ φ φ * «••••••«φφ·· • ' · · φ · φ φ φ

ΦΦΦΦΦΦ ·· φ «·.····

- 4 m je Ο, nebo celé číslo od 1.do 5 a součet všech proměnných x nabývá hodnoty od 50 do 300 % z hodnoty (m+3), jako látek zlepšujících mazací vlastnosti produktů z ropy.

Zmíněné sloučeniny obecného vzorce I jako takové jsou již známy. US patent č. 4 131 583 popisuje soli zvláště nenasycených karboxylových kyselin obsahujících 11 až 20 atomů uhlíku s N,N,Ν',-tetrahydroxyethyl-C2-C₄-alkendiaminy, které jsou doporučeny výhradně jako inhibitory koroze v krycích materiálech ve vodném prostředí pro kovové povrchy.

JP-A 11/050076 popisuje použití N,N,N',N'-tetrakis(2-hydroxypropyl)ethylendiaminu v přítomnosti mastných kyselin, jako je kyselina stearová nebo kyselina olejová v kompozicích mazacích olejů pro vodné prostředí, jako jsou řezné oleje nebo frézovací oleje, kdy zabraňuje tvorbě rzi a napadení houbami a stabilizuje kompozici. Vliv na zlepšení mazání zde není zmíněn.

JP-A 11/209773 zmiňuje mazací látky pro vodné prostředí pro dopravníkové pásy pří plnění nápojů do nádob, kdy tyto mazací prostředky obsahují soli alkanolaminů s mastnými kyselinami, jako je N,N,Ν',N'-tetrakis(2-hydroxypropyl)ethylendiamin. Jako mastné kyseliny jsou zmíněny například kyselina palmitová, kyselina tetradekanová, kyselina olejová a kyselina laurová.

Produkty z ropy jsou zde míněny ve smyslu motorových paliv, provozních prostředků, paliva pro spalování a mazacích olejů, které nicméně nejsou založeny jen na ropě, ale mohou to být též částečně nebo úplně syntetické a/nebo přirozeně se vyskytující surové materiály. Příklady takových surových ·· · ·

- 5 materiálů jsou zemní plyn, methanol, ethanol, produkty zkapalňování uhlí nebo řepkový olej, které se zpracovávají za vzniku paliv nebo se zapracovávají do paliv založených na ropě. Vyhražené ropné produkty jsou zpravidla prakticky bezvodé nebo obsahují vodu pouze v malých množstvích. Příklady ropných produktů obsahujících vodu jsou emulze paliva, jako jsou emulze dieselového paliva a vody, které mohou běžně obsahovat do zhruba 35 % hmotn. vody. Výhodnými ropnými produkty podle tohoto vynálezu jsou na jedné straně benzínová paliva a na druhé straně střední destiláty, zvláště paliva dieselová.

Alkenová skupina A se s výhodou odvodí od odpovídajících alkenových oxidů, jako jsou ethylenoxid, 1,2-propylenoxid,

1.2- butylenoxid, a cis- nebo trans-2,3-butylenoxid. Popřípadě to může být 1,3-propylen, 1,4-butylen, 1,6-hexylen nebo 1,8-oktylen. Volitelně to může být směs různých skupin zvolených mezi zmíněnými skupinami. Zvláště výhodná je ethylenová,

1.2- propylenová nebo 1,2-butylenová skupina.

Radikálem R s relativně dlouhým řetězcem, který se vyskytuje v karboxylátovém anionu, je např. alkylová skupina s rozvětveným nebo s výhodou lineárním řetězcem, obsahující 7 až 23 atomů uhlíku, s výhodou alkylová skupina obsahující v řetězci 11 až 21 atomů uhlíku, zvláště alkylová skupina obsahující 15 až 19 atomů uhlíku v řetězci, která může dále nést hydroxylové skupiny. Příklady výchozích karboxylových kyselin jsou kyselina oktanová, kyselina 2-ethylhexanová, kyselina nonanová, kyselina dekanová, kyselina undekanová, kyselina dodekanová (kyselina laurová), kyselina tridekanová, kyselina isotridekanová, kyselina tetradekanová (kyselina myristová), kyselina hexadekanová (kyselina palmitová), kyselina oktadekanová (kyselina stearová) a kyselina eikosanová. Tyto kyseliny mohou být syntetické nebo přírodního původu.

·« ·· ·· 44·4 ·· ·· * · · 4 4 * 4 4 4 4

4 4 4 4 · · · * • 444 4 4 4 4 4 4 · . · φ · 4 4 4 4 .4 4

4444 44 44 4 4» 4444

- β Karboxylátové aniony mohu být též odvozeny od směsí řečených kyselin.

Radikálem R s relativně dlouhým řetězcem, který se vyskytuje v karboxylátovém anionu je nicméně s výhodou mononebo polynenasycený radikál, obsahující 7 až 23 atomů uhlíku, zvláště mono- či polynenasycená alkenylová skupina, obsahující 11 až 21 atomů uhlíku, zvlášť výhodně je to alkenylová skupina obsahující 15 až 19 atomů uhlíku, která může popřípadě nést hydroxylové skupiny. Tyto nenasycené radikály mají s výhodou lineární řetězec. Pokud se jedná o polynenasycené alkenylové skupiny, obsahují tyto s výhodou dvě nebo tři dvojné vazby.

Příklady výchozích karboxylových kyselin jsou kyselina elaidová, kyselina ricinoleinová, kyselina linolová a kyselina linolenová. Zvláště dobrých výsledků se dosáhne s použitím kyseliny olejové. Karboxylátové aniony mohou být též odvozeny ze směsi takových nenasycených karboxylových kyselin s nějakou jinou a též s výše uvedenými nasycenými karboxylovými kyselinami. Takovými směsmi jsou například tálový olej, mastné kyseliny z tálového oleje a mastné kyseliny z řepkového oleje. Zmíněné nenasycené karboxylové kyseliny a zmíněné směsi jsou zpravidla přírodního původu.

Z je s výhodou alkenová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, jako je methylen, 1,2-propylen, 1,2-butylen·, 1,3-butylen nebo 2,3-butylen, cykloalkenová skupina obsahující 5 až 6 atomů uhlíku, jako je 1,3-cyklopentyliden nebo 1,3- nebo 1,4-cyklohexyliden nebo arénová nebo arenalkenová skupina obsahující 6 až 8 atomů uhlíku, jako je 1,3- nebo 1,4- fenylen, 2-methyl-l,4-fenylen nebo 1,3- nebo 1,4-bismethylfenylen.

• ♦ · ·

- 7 Z je s nicméně s výhodou polymethylenová skupina mající vzorec -(0¾) _n-v kde n nabývá hodnot od 2 do 8, zvláště hodnot od 2 do 6, to je s výhodou 1,2-ethylen, 1,3-propylen, 1,4•butylen, 1,5-pentylen a 1,6-hexylen, ale také 1,7-heptylen a 1,8-oktylen.

m má hodnotu 0. Soli mastných kyselin podle tohoto vynálezu jsou, zpravidla v závislosti na sumě (Σ) všech proměnných x, odvozeny ze směsí mono-, di- a/nebo trialkanolaminů anebo Čistých trialkanolaminů jako kationických složek. Příklady takových alkanolaminů jsou monoethanolamin, diethanolamin, triethanolamin, monoisopropanolamin, diisopropanolamin, triisopropanolamin a související směsi. V této skupině je zvláště výhodná sůl kyseliny olejové s triethanolaminem (Σχ=3).

Nicméně s výhodou má m hodnotu 1 nebo 2. Pro m=l tvoří' bázi kompletně a/nebo částečně alkoxylované alkylendiaminy, jako je 1,2-ethylendiamin, 1,3-propylendiamin nebo 1,4-butylendiamin. Pro m=2 tvoří bázi kompletně a/nebo částečně alkoxylované dialkylentriaminy, jako jsou di(1,2-ethylen) triamin, di(1,3-propylen)triamin nebo di(1,4-butylen)triamin. V této skupině jsou výhodné soli kyseliny bisolejové a Ν,Ν,Ν',N'-tetrakis(2'-hydroxyethyl)-1,2-ethylendiamin (Σχ = 4) a Ν,Ν,Ν',- N'-tetrakis(2'-hydroxypropyl)-1,2-ethylendiamin (Σχ = 4) a soli trisolejové kyseliny s di(1,2-ethylen)triamin reagované s 4 až 5 moly ethylenoxidu nebo 1,2-propylenoxidu.

Jako výchozí aminové složky pro soli nasycených kyselin použitých podle tohoto vynálezu se mohou též použít vyšší homology řečených alkylendiaminů a dialkylentriaminů, například tetraethylentetramin (m = 3), tetraethylenpentamin (m = 4) nebo pentaethylentetramin (m = 5).

44

4 4 4

4 4

4444 • ·

44·4 • · • « · ·. 4 «

4 4 4 4 4 4 4 • -4 4 4 4

4444 ©4 44 ·

- 8 Počet jednotek alkylenoxidu (OA) zavedených na aminovou molekulu může odpovídat počtu vazeb N-H ve výchozím aminu (Σχ = m+3). Je též možné včlenit více nebo méně jednotek alkylenoxidu (OA). V případě nadstechiometrického poměru, je odpovídající limit průměrně 50% alkoxylace [50% z (m+3)]. Jsou zde tedy přítomny směsi složek s rozdílným stupněm alkoxylace.

Ve výhodném ztělesnění tohoto vynálezu nabývá součet (Σ) všech proměnných x hodnotu od 75 do 125 % z hodnoty (m+3).

Soli použitých mastných kyselin podle tohoto vynálezu a mající obecný vzorec I se mohou snadno připravit alkoxylací výchozích aminů běžnými způsoby a následnou neutralizací pomocí mastných kyselin obecného vzorce R-COOH.

V případě, že se použijí alkenoxidy obsahující 2 až 4 atomy uhlíku, alkoxylace se pro zavádění první alkenoxidové jednotky do N-H vazby výhodně provádí v přítomnosti malých množství vody (nanejvýš od 0,5 do 5 % hmotnostních, v závislosti na množství použitého aminu)., bez katalyzátoru při teplotách od 80 do 140 °C a zavádění dalších alkenoxidových jednotek se provádí v nepřítomnosti vody, za přítomnosti bazických katalyzátorů, jako jsou hydroxidy alkalických kovů, např. hydroxid sodný nebo hydroxid draselný a při teplotách od 100 do 150 °C.

Neutralizace se provádí zpravidla zahříváním alkoxylovaných aminů získaných z odpovídajících stechíometrických nebo lehce podstechiometrických množství (tedy od 90 do 100 %, zvláště výhodně od 95 do 100 % teoretické spotřeby) mastné kyseliny na teploty od 30 do 100 °C, zvláště výhodně na teploty od 40 do 80 °C, po dobu od 15 minut do 10 hodin, zvláště výhodně po dobu od 30 minut do 5 hodin. Neutralizační reakce se má provádět takovým způsobem, že v produktu nevznikají

000 « 0 ««0 0 ·

0000 00

00 0·

0 0 0 0 · · - e

0 0 0 0 0 0 0 0 • 0 0 0 0 0 0

- 9 žádné podíly karboxylových esterů. V mnoha případech se mohou použít jak alkoxylované aminy, tak mastné kyseliny v kapalné podobě, která činí reakci na odpovídající sůl mastné kyseliny obzvláště jednoduchou. Pořadí, v jakém se smísí alkoxylovaný amin a mastná kyselina není rozhodující, buď se jako první vezme alkoxylovaný amin a přidá se mastná kyselina, nebo se první vezme mastná kyselina a přidá se alkoxylovaný amin.

V principu se též může přidat alkoxylovaný amin a mastná kyselina jako jednotlivé složky do přídavných koncentrátů nebo ropných produktů a poté umožnit tvorbu soli.

Příprava solí použitých mastných kyselin podle tohoto vynálezu a majících obecný vzorec I vyžaduje obecné podstatně nižší námahu a energii nežli v.případě konvenčních mazivostních prostředků, které jsou známy v dosavadním stavu techniky, zvláště těch, které jsou založeny na amidech nebo esterech, při jejichž přípravě jsou zpravidla vyžadovány vyšší teploty, delší reakční časy a dražší procesní zpracování vysrážením nežádoucích vedlejších reakčních produktů, které je nutné zvláště v případě kondenzačních reakcí.

Popsané soli mastných kyselin mající obecný vzorec I jsou velmi vhodné jako látky zlepšující mazavost (mazivostní přísady, modifikátory mazavosti) v produktech z ropy, zvláště v benzínových palivech a středních destilátech, zvláště dieselových palivech. Soli mastné kyseliny mající obecný vzorec I jsou obecně vzato vysoce účinné a tedy široce použitelné. Sklon k opotřebení, které vykazují části strojů a jednotek provozovaných s ropnými produkty se podstatně sníží, když se použijí soli mastné kyseliny mající obecný vzorec I.

Soli mastné kyseliny použité podle tohoto vynálezu v benzínových palivech a mající obecný vzorec I, se mohou

-10výhodně použít v podstatě v kombinaci se všemi běžnými přísadami do benzínových paliv.

Příklady běžných přísad do benzínových paliv, které mají detergentní vliv jsou:

(a) polyisobutenaminy, které se dají získat podle EPA 244 616 pomocí hydroformylace vysoce reaktivního polyisobutenu, který má průměrnou molekulovou hmotnost od 300 do 5000 a následnou reduktivní aminací amoniakem, monoaminy nebo polyaminy, jako je dimethylenaminopropylamin, ethylendiamin, diethylentriamin, triethylentetramin nebo tetraethylenpentamin;

(b) póly(iso)butenaminy, které se dají získat chlorací polybutenů nebo polyisobutenů majících dvojnou vazbu přednostně v β- a γ- polohách a následnou aminací amoniakem, monoaminy nebo polyaminy zmíněnými výše pod bodem (a) ;

(c) póly(iso)butenaminy, které se dají získat oxidací dvojných vazeb v póly(iso)butenech vzduchem nebo ozonem za vzniku karbonylových nebo karboxylových sloučenin a následnou aminací za redukčních ((hydrogenujících) podmínek;

(d) polyisobutenaminy, které se dají získat podle patentu DE-A 196 20 262 z epoxidů polyisobutenu reakcí s aminy a následnou dehydratací a redukcí amínoalkoholů;

(e) polyisobutenaminy, které mohou obsahovat hydroxylovou skupinu a které se dají získat podle WO-A 97/03946 reakcí polyisobutenů majících průměrný stupeň polymerace P s hodnotou od 5 do 100 a oxidů dusíku nebo směsmi oxi• · « · • · » ·

9 9 • ··· • 9

99· 9 9

9 « 9 9 9 9

9 -9 9 9 9 • 9 9 9 9 9 9 • 9 9 -9 9 9 · ······

-lidů dusíku a kyslíku a následnou hydrogenací reakčních produktů;

(f) polyisobutenaminy obsahující hydroxyl, které se dají získat ve shodě s EP-A 476 485 reakcí epoxidů polyisobutenu s amoniakem, monoaminy či výše uvedenými polyaminy;

(g) polyetheraminy, které se dají získat reakcí alkanolů obsahujících 2 až 30 atomů uhlíku, alkandiolů obsahujících 6 až 30 atomů uhlíku, mono-, di- nebo trialkylaminů obsahujících 2 až 30 atomů uhlíku, alkylcyklohexanolů obsahujících 1 až 30 atomů uhlíku v alkylové části nebo alkylfenolů obsahujících 1 až 30 atomů uhlíku v alkylové části, s 1 až 30 moly ethylenoxidu a/nebo propylenoxidu a/nebo butylenoxidu na hydroxyl nebo aminoskupinu a následnou reduktivní aminací amoniakem, monoaminy neb výše uvedenými polyaminy, tyto produkty též mají vlastnosti olejových podpůrných látek;

(h) polyisobutenové Mannichovy báze, které se dají získat zvláště ve shodě s patentem EP-A 831 141 nebo podle německých patentů 199 48 111.3 a 199 48 114.8 reakcí polyisobuteny substituovaných fenolů s aldehydy a monoaminy výše uvedených polyaminů;

(i) polypropylenaminy podle WO 94/24231, které se dají získat oligomerizací propenu katalyzovanou metalloceny a následnou hydroformylací a reduktivní aminací kroky uvedenými výše pod (a) ;

(j) jako příklady je možno zmínit přídavné látky obsahující skupiny karboxylových esterů, s výhodou založených na esterech mono-, di- nebo trikarboxylových kyselin s alkoholy nebo polyoly s dlouhým řetězcem, zvláště těch, které mají minimální viskozitu 2 mm²/s při 100 °C, ·· ·· ·* φφφφ ·· φφ • · φ φ φ φ · . φ φ φ φ φφφ φφφφφφ • φ φ φ φ φ · φ φ φ ·· φ • « φ φφ φφφ φφφφ φφ φφφ φφ φφφφ

-12jak je popsáno DE-A 38 38 918, na adipátech, ftalátech, isoftalátech, tereftalátech a trimellitatech isooktanolu., isononanolu, isodekanolu a isotridekanolu. Tyto produkty mají též vlastnosti olejových podpůrných látek.

(k) imidy, amidy, estery a soli polyisobutenylsukcinátanhydridů a amoniaku a alkalických kovů, které se získají z běžného nebo vysoce reaktivního polyisobutenu a maleinanhydridu pomocí termických metod nebo přes chlorovaný polyisobuten a mohou se použít zvláště v podobě derivátů s alifatickými polyaminy. Taková přídavné látky do benzínového paliva jsou popsány zvláště v patentu US patentu č. US-A 4 849 572.

Příklady běžných přídavných látek do benzínových paliv, které inhibují opotřebení sedel ventilů jsou:

(l) přídavné látky obsahující karboxylové skupiny nebo jejich soli s alkalickými kovy neb s kovy alkalických zemin, zvláště kopolymery olefinů obsahujících 2 až 40 atomů uhlíku s maleinanhydridem, které jsou popsány v EP-A 307 815 a mají celkovou atomovou hmotnost v rozsahu od 50 do 20 000 a jejichž některé či všechny karboxylové skupiny jsou reagovány za vzniku soli alkalických kovů či kovů alkalických zemin a zbytek karboxylových skupin se nechá reagovat s alkoholy nebo aminy;

(m) přídavné látky obsahující sulfoskupiny nebo jejich soli s alkalickými kovy nebo kovy alkalických zemin, zvláště soli alkalických kovů nebo kovů alkalických zemin s sulfosukcinátů, které jsou popsány v EP-A 639 632.

Se solemi mastných kyselin obecného vzorce I se pro použití v benzínových palivech mohou s přídavnými látkami do

9 ·*»9

9

999 · 9 99 99 9 9

9 9 9 9 999

9999 99 99 9 99 9999

-13paliv uvedenými pod (a) až (m) navíc kombinovat další běžné podpůrné olejové látky, přídavné látky a pomocné látky.

Příklady běžných olejových podpůrných látek pro přídavně látky do benzínového paliva jsou minerální nosné oleje (základní oleje), zvláště ty, které patří do viskozitní třídy „Solvent Neutrál (SN) 500 až 2000, syntetické nosné oleje, založené na olefinových polymerech, které mají M_n = od 400 až do 1800, zvláště založené na polybutenu nebo polyisobutenu (hydrogenovaných nebo nehydrogenovaných) a na poly-alfaolefinech nebo vnitřních polyolefinech a syntetické nosné oleje,.založené na alkoxylovaných alkoholech či fenolech s dlouhým řetězcem. Samozřejmě se mohou použít směsi zmíněných nosných olejů.

Podíly získané při zpracování ropy, jako je lehký petrolej, těžký benzín nebo rafinovaný zbytek z destilace ropy jsou též vhodné jako minerální nosné oleje a/nebo ředidla či rozpouštědla pro přídavné látky do benzinových paliv. Pro tento účel jsou mimo to vhodné ještě aromatické uhlovodíky, parafinické (alifatické) uhlovodíky a alkoxyalkanoly.

Zvláštní pozornost jako na nosné oleje pro přídavné látky do benzínového paliva je zde kladena na polyetheroly, které se dají získat reakcí alkanolů obsahujících 2 až 30 atomů uhlíku, alkandiolů obsahujících 6 až 30 atomů uhlíku, mono-, di- nebo trialkylaminů obsahujících 2 až 30 atomů uhlíku, alkylcyklohexanolů obsahujících 1, až 30 atomů uhlíku v alkylové části nebo alkylfenolů obsahujících 1 až 30 atomů uhlíku v alkylové části s 1 až 30 moly ethylenoxidu a/nebo propylenoxidu a/nebo butylenoxidu na hydroxylovou skupinu nebo aminoskupinu. Konkrétními příklady jsou zde alkoholem iniciované polyetheroly, mající 10 až 35, zvláště od 15 do 30 propylenoxidových a/nebo butylenoxidových jednotek, zvláště výhodnými iniciátorovými alkoholy jsou alkanoly s přímým nebo *♦ «Φ ·€ ···· ·· ·· ···· · · · «»·« ··· ··· ·· · • ···· · ·· · « « « • · » ·· · ·· ····. ♦· ·· ♦ ·· ····

-14rozvětveným řetězcem obsahující 6 až 15 atomů uhlíku v řetězci.

Dalšími běžnými složkami přídavných látek a pomocných látek pro benzínová paliva jsou inhibitory koroze, například založené na amonných solích organických karboxylových kyselin, jejichž soli mají.sklon tvořit filmy, nebo heterocyklické aromáty v případě ochrany neželezných kovů před korozí, antioxidanty nebo stabilizátory, například založené na aminech jako je p-fenylendiamin, dicyklohexylamin nebo jeho derivátech nebo.na fenolech, jako je kyselina 2,4-di-terc-butylfenol nebo 3,5-di-terc-butyl-4-hydroxyfenylpropionová, protiemulgační prostředky, antistatická činidla, metalloceny jako je ferrocen nebo methylcyklopentadienyltriakarbonyl manganu a indikátory. Alkanoly se středně dlouhým přímým neb rozvětveným řetězcem (mající například 6 až 12 atomů uhlíku), například 2-ethylhexanol, se často používají jako prostředky zvyšující rozpustnost. Někdy se též přidávají aminy pro snížení hodnoty pH paliva.

Mastné kyseliny použité ve shodě s tímto vynálezem benzínových palivech a mající obecný vzorec I se mohou též využít dohromady s ostatními látkami zlepšujícími mazavost obvyklými pro tento účel, jako jsou určité mastné kyseliny, alkenylsukcináty, aminy bis(hydroxyalkyl)mastných kyselin nebo hydroxyacetamidy.

Karboxylové kyseliny nebo mastné kyseliny, použité jako inhibitory koroze nebo látky zlepšující mazavost mohou být přítomny v monomerní nebo oligomerní formě nebo s výhodou jako dimerní. Mohou též být přítomny směsi monomerních a dimerních a, pokud je vyžadováno, vyšších oligomerních látek.

Výhodné jsou směsi solí mastných kyselin použitých ve shodě s tímto vynálezem v benzínových palivech a majících

9 • 9 9 99 9

·* 99

9 * « «

9 9 9

9 9 9 9

9 9 9

99 9999

-15obecný vzorec I a detergentů uvedených výše ve skupinách (a), (d) a (g), zvláště výhodné jsou polyisobutenaminy ze skupiny (a). Zvláště vhodné polyisobutenaminy (a) jsou ty, které se připraví hydroformylací vysoce reaktivních polyisobutenů s průměrnou molekulovou hmotností od zhruba 500 do asi 2300, zvláště od 900 do 1200 a následnou reduktivní aminací pomocí amoniaku.

Polyisobutenaminy (a) se s výhodou použijí s nosnými oleji, například polyetheroly nebo alifatickými nebo aromatickými uhlovodíky a pokud se požaduje výše uvedenými inhibitory koroze, antioxidanty nebo stabilizátory, deemulgačními prostředky, antistatickými prostředky, metalloceny a/nebo indikátory. Typickým příkladem takového polyisobutenaminu (a) je produkt prodávaný pod obchodní značkou Kerocom® PIBA firmou BASF Aktiengesellschaft.

Vhodnými benzínovými palivy jsou všechny komerčně dostupné benzínové směsi. Typickým příkladem je komerční základní Eurosuper palivo, podle normy EN 228. Směsné benzínové palivo, popsané v německé patentové přihlášce 199 05 211.5 je též vhodné pro tento účel.

Mastné kyseliny použité ve shodě s tímto vynálezem ve středních destilátech a mající obecný vzorec I se mohou výhodně použít ve všech běžných středních destilátech.

Tyto střední destiláty, ze kterých dieselová paliva tvoří nejdůležitější skupinu, zahrnují rafinované produkty z ropy, které běžně mají teplotu varu v rozsahu od 100 až 400 °C. Jsou to destiláty, které obecně mají z 95 % nebo více teplotu varu do 360 °C. Nicméně to mohou být dieselová paliva s ultra nízkým obsahem síry nebo citydiesel, která jsou typické tím, že 95 % nebo více má teplotu varu nanejvýš 345 °C a obsah síry nemají vyšší nežli 0,001 % hmotnostních. Navíc • 4 4« • 4 '4 · · « • · 4 4 4 4 • 444 44 4 · • 4 4 4 4

4444 4« ·4 4

4*

4444

4· 44 • 4 4 4

4 4

44*4

-16těmiťo středními destiláty mohou být topné oleje, které mají obsah síry nižší než 0,20, zvláště 0,10 % hmotnostních a letecká paliva.

Zmíněné destiláty se běžně skládají ze složek, které se získají z ropy atmosférickou nebo vakuovou destilací neb se získají z konverzních procesů, například krakování, koksování nebo snižování viskozity mírným tepelným krakováním plynového oleje.

Zmíněné střední destiláty, zvláště dieselová paliva jsou typická nízkým.obsahem síry, zpravidla ne vyšším než 0,05, s výhodou ne vyšším než 0,02, zvláště ne vyšším než 0,005 a s nejvyšší výhodou ne vyšším než 0,001 % hmotnostních.

Soli mastných kyselin použité ve shodě s tímto vynálezem ve středních destilátech, zvláště dieselových palivech a mající obecný vzorec I, se mohou vpravit jako látky čistě kapalné nebo jako kapalné koncentráty v rozpouštědle či ředidle. Všechny výše uvedené látky se v podstatě jako složky pro přídavné látky pro benzínová paliva mohou použít jako rozpouštědla nebo ředidla. Zvláště vhodné jsou ropné frakce jako je těžký benzín, lehký petrolej, dieselové palivo a aromatické uhlovodíky, jako jsou těžká solventnafta, Solvesso® nebo Shellsol®. Tyto koncentráty mohou být jako roztoky nebo disperze, výhodné jsou čiré roztoky. Mohou se použít též směsi řečených rozpouštědel nebo ředidel.

Použitím zmíněných rozpouštědel nebo ředidel, zvláště výhodně v hmotnostním poměru k solím mastné kyseliny I v rozsahu od 1:10 až do 10:1, s výhodou, od 1:4 do 4:1, zvláště od 1:2 do 2:1, se může zlepšit rozpustnost solí mastných kyselin podle tohoto vynálezu a majících obecný vzorec I. Takové rozpouštění nebo ředění jsou výhodné v případě, kdy střední destilát obsahuje další přídavné látky, pokud teploty ·· • ·· • · #· ϊ

·· »·>

• · · «9 • ··· · « · • · · · ···· ·· ·· • · ·

1· ····

-17- .

za kterých probíhá směšování jsou nízké, pokud měřící způsoby nejsou vhodné pro nízké dávky nebo pokud se mají připravit směsi s jinými středními destiláty.

Soli mastné kyseliny použité ve shodě s tímto vynálezem ve středních destilátech a mající obecný vzorec I se mohou s výhodou upotřebit ve směsi v zásadě se všemi běžnými středními destiláty a přídavnými látkami do dieselových paliv.

V tomto smyslu jsou běžnými středními destiláty nebo přídavnými látkami do dieselových paliv zvláště detergenty, inhibitory koroze, odplyňovací činidla, deemulgační činidla, odpěňovací prostředky, antioxidanty, deaktivátory kovů, multifunkční stabilizátory, látky zvyšující cetanové číslo, látky zlepšující spalování, barviva, indikátory, prostředky zvyšuj.ící rozpustnost, antistatické prostředky, ostatní běžné prostředky zvyšující mazavost a přídavné látky.zlepšující vlastnosti za nízké teploty, jako jsou látky zlepšující průtok (MDFI), dispergační látky parafinů (WASA). a jejich kombinace (WAFI) .

Uvedený vynález se též týká způsobu zlepšování mazavosti ropných produktů, zvláště benzínových paliv a středních destilátů, do kterých se přidá účinné množství solí mastných kyselin a alkoxylovaných oligoaminů obecného vzorce I 1 až 6 (přesná citace).

Tento vynález se dále týká koncentrátů přídavných látek pro ropné produkty, zvláště pro benzínová paliva a střední destiláty, které obsahují solí mastných kyselin a alkoxylovaných oligoaminů obecného vzorce I, v množstvích od 0,05 do 50, zvláště od 0,1 do 30 % hmotnostních, vztaženo k celkovému množství koncentrátů. Tyto koncentráty běžně obsahují výše zmíněné další přídavné látky, nosné oleje, rozpouštědla nebo ředidla a/nebo pomocné látky. V případě, že se jedná o kon00

0 ♦

0

0 « 0 00« r

Ο » φ « * »0»0 •

00 <

Μ · * 6 0 0 0« 0 0 ·

0 0 •00 ’ · 0 # 0

-18centráty přídavných látek pro benzínová paliva, jsou těmito zvláště detergenty a/nebo prostředky inhibující opotřebení ventilových sedel, zvláště výše uvedené přídavné látky od (a) po (m) a další složky a pomocné látky vhodné pro tento účel, zvláště nosné oleje, inhibitory koroze, antioxidanty nebo stabilizátory, deemulgační látky, antistatické prostředky, metalloceny a indikátory.

Tento vynález se dále týká ropných produktů, zvláště benzínových paliv a kompozic středních destilátů, které v účinných množstvích obsahují soli' mastné kyseliny a alkoxylovaných oligoaminů obecného vzorce I. Účinnými množstvími se zpravidla míní jak v případě benzínových kompozic tak v případě kompozic dieselových paliv množství od 1 do 1000, s výhodou od 5 do 500, zvláště od 10 do 250, s obzvláštní výhodou od 20 do 100 ppm hmotnostních, ve všech případech vztaženo na celkové množství kompozice. Tyto ropné produkty, zvláště.benzínové palivo a kompozice středních destilátů navíc k solím mastné kyseliny obecného vzorce I podle tohoto vynálezu běžně obsahují výše uvedené přídavné prostředky, složky přídavných prostředků a pomocné látky.

Soli mastných kyselin a alkoxylovaných oligoaminů obecného vzorce I jsou velmi účinné jako látky zlepšující mazavost v ropných produktech dokonce i v nízkých koncentracích a účinně brání opotřebení těch částí strojů a sestav provozovaných s ropnými produkty, například v sacích zařízeních paliva nebo vstřikovacích čerpadlech.

Soli mastných kyselin a alkoxylovaných oligoaminů obecného vzorce I mají navíc velmi dobrou kompatibilitu s mazacími oleji, což je důležité zvláště u dieselových paliv. Výsledkem interakce mezi doposud používanými kyselými látkami zlepšujícími mazavost (jako jsou dimerní mastné kyseliny) se zásaditými složkami mazacích olejů, které se dostá« ·

-19vají do kontaktu s palivem v benzínových a dieselových motorech, kdy se mohou v palivu a nežádoucích oblastech motoru nebo vstřikovacího systému ukládat odpovídající soli a způsobovat poruchy. Tato nevýhoda je vyloučena novým použitím solí mastné kyseliny a alkoxylovaných oligoaminů obecného vzorce I.

Soli mastné kyseliny a alkoxylovaných oligoaminů obecného vzorce I, které jsou použity ve shodě s tímto vynálezem, navíc nemají prakticky tendenci k nežádoucí tvorbě emulze v ropných produktech a jsou dostatečně odolné proti hydrolýze.

Uvedený vynález je dále popsán pomocí následujících ilustrativních příkladů, které jej nemají jakkoliv omezit.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

Příprava soli kyseliny bisolejové a Ν,Ν,Ν',N'-tetrakis(2'-hydroxypropyl)-1,2-ethylendiaminu

58,4 g (0,2 mol) Ν,Ν,Ν',N'-tetrakis(2'-hydroxypropyl)-1,2-ethylendiaminu (připraveného běžnými reakcemi 1,2-ethylendiaminu a 4 molů propylénoxidu v přítomnosti asi 3 % hmotnostních vody, vzhledem k množství použitého aminu, při teplotě 100 až 110 °C) bylo během dvou hodin smícháno se 110,4 g (0,4 mol) kyseliny olejové za stálého míchání a zahřívání na teplotu 60 až 80 °C.' Během tohoto postupu hodnota pH neklesla pod 7. Míchání poté dále pokračovalo po dobu dalších dvou hodin v zadaném teplotním rozmezí. Získaný produkt měl hodnotu N titru 2,39 mmol/g (vypočítaná hodnota 2,37 mmol/g).

··· · • · · ·· ··<

-20Příklad 2

Příprava soli kyseliny bisolejové a Ν,Ν,Ν',N'-tetrakis(2'-hydroxyethyl)-1,2-ethylendiaminu

Sloučenina uvedená v nadpisu byla připravena odpovídajícím způsobem k příkladu 1 za použití analogických množství N,N,Ν', N'-tetrakis(2'-hydroxyethyl)-1,2-ethylendiaminu

Příklad 3

Určení hodnot otěru v benzínovém palivu

Pro zkoušku mazavosti nebo opotřebení v benzínovém palivu bylo použito zařízení s vratným roztíracím kruhem s vysokou frekvencí (HFRR) od PCS Instruments, Londýn. Podmínky měření byly adaptovány na použití benzínových paliv. Použitelnost této testovací metody pro benzínová paliva je prokázána v publikacích Margoni, D., Industrial Lubrication and Tribology, sv. 50, č.3, str. 108-118, (květen/červen 1998) a Ping, W.D., Korcek, S., Spikes, H., SAE Techn. Paper 962010, str.51-59, (1996).

Za účelem měření byla zde použitá benzínová paliva (GF) (běžně benzínové palivo podle EN 228) za mírných podmínek oddestilována na 50 % objemu. Tento 50% zbytek byl použit v testu v zařízení pro měření otěru pro určení hodnoty slepého pokusu. Do tohoto zbytku byly přidány další přídavné, látky ve shodě s příklady uvedenými níže a hodnoty mazavosti (přesná citace) byly určeny ve shodě s výše zmíněnou metodou. Výsledné hodnoty tření (F) jsou uvedeny v mikrometrech (pm) , čím nižší je tato hodnota, tím nižší je výsledné opotřebení.

Destilační zbytek reprezentující 50 % obj. benzínového paliva Eurosuper GF1 poskytl v HFRR testu hodnotu slepého ··· · ·· ·· * · ♦ 1 • · · « o · ·

-21- . , pokusu F = 873 pm, zatímco destilační zbytek reprezentující 50 % obj. benzínového paliva Eurosuper GF2 poskytl v HFRR testu hodnotu slepého pokusu F = 754 pm.

Přídavek 500 mg/kg komplexu komerčních přídavných látek Pl do benzínového paliva (založených na polyisobutenaminovém detergenťu, syntetickém nosném oleji a konvenčním inhibitoru koroze) nebo komplexu komerčních přídavných látek P2 do benzínového paliva (analogických Pl, ale s jiným nosným olejem) k řečenému destilačnímu zbytku, vedl v obou případech k hodnotám opotřebení v tom samém řádu. Protože přídavek 50 mg/kg nových látek zlepšujících mazavost z příkladů 1 a 2 nebo doposud známých látek zlepšujících mazavost vedl k nízkým hodnotám na zhruba stejné úrovni, nové produkty jsou ve srovnání s produkty doposud známými všeobecně podstatně dokonalejší. Získané hodnoty jsou ukázány níže v tabulce 1.

Tabulka 1

Hodnoty opotřebení v benzínovém palivu

Přidané přídavné látky	GF	R [am
Žádné	GF1	873
500 mg/kg komplexu Pl	GF1	853
500 mg/kg komplexu Pl + 50 mg/kg produktu	GF1	68 6

z příkladu 2

GF2 . 754

Žádné

-22Tabulka 1

Hodnoty opotřebení v benzínovém palivu-pokračování

Přidané přídavné látky GF R[am]

500 mg/kg	komplexu	PÍ	+	50	mg/kg	produktu	GF2	593
z příkladu	1
500 mg/kg	komplexu	PÍ	+	50	mg/kg	produktu	GF2	634
z příkladu	2
500 mg/kg	komplexu	PÍ	+	50	mg/kg	srovnávacího	GF2	659
produktu
500 mg/kg	komplexu	P2					GF2	775
500 mg/kg	komplexu	P2	+	50	mg/kg	produktu	GF2	680
z příkladu	1
500 mg/kg	komplexu	P2	+	50	mg/kg	produktu	GF2	633
z příkladu	2
500 mg/kg	komplexu	P2	+	50	mg/kg	srovnávacího	GF2	684

produktu

Jako srovnávací produkt byl ve všech případech použita komerční látka zlepšující mazavost, podle WO 98/11175 založená na mastných kyselinách taliového oleje.

Příklad 4 • ·· ·

-23Určení hodnot otěru v dieselovém palivu

Byly provedeny standardní zkoušky se zařízením (HFRR) od PCS Instruments, Londýn, ve kterém se ocelová koule tře o ocelovou destičku v testovaném palivu. Tuto metodu popisuje ISO 12156-1 a byla zahrnuta do normy pro dieselová paliva EN 590-199. Zde určený limit určuje, že otěr ocelové koule nesmí být větší nežli 460 pm. Dieselová paliva bez přídavných látek mohou'dosahovat hodnot otěru F běžně od 400 až do 700 pm.

Testovaná dieselová paliva (DF1 až DF4) vyjmenovaná dále v tabulce 2 měla uvedené parametry.

Tabulka 2

Parametry zkoumaných dieselových paliv

	DF1	DF2	DF3	DF4
Kvalita	[mg/kg]	EN 590	EN 590	EN 590	C-DK MK 1
Obsah síry	[kg/m^J]	180	700	430	6
Hustota	[°C]	841,3	835, 6	830, 6	810, 6
CP	[°C]	-6	-6	-7	-31
CFPP	[°C]	-9	-10	-10	-32
počáteční teplota varu	[°C]	170	176	175	184
20 % obj.	[°C]	235	214	218	219
95 % obj .	[°C]	363	352	343	280
Konec destilace	[°C]	371	370	356	289

Obsah síry byl stanoven podle normy EN ISO 14 596.

Byly použity následující přídavné látky:

• · · • ··: ···· ··

-24Přídavná látka A:

Produkt z příkladu 2, použit ve shodě s vynálezem (neředěný)

Přídavná látka B:

Produkt z příkladu 1, použit ve shodě s vynálezem (neředěný)

Přídavná látka C:

Kontrolní, komerční látka zlepšující mazavost založená na směsi se stéricky bráněným alkylfenolem a karboxylovou kyselinou s dlouhým řetězcem

Přídavná látka D:

Kontrolní, komerční látka zlepšující mazavost založená na směsi karboximidu a přirozeném esteru mastné kyseliny

Přídavná látka E:

Kontrolní, komerční látka zlepšující mazavost založená na směsi glycerylmonooleatu a glycerylmonolinolatu

Přídavná látka F:

Kontrolní, komerční látka zlepšující mazavost založená na směsi karboxylových kyselin s dlouhým řetězcem

Tabulka 3 níže ukazuje výsledky stanovení hodnot otěru F při zkoušce dieselových paliv. Je zřejmé, že vliv produktů A a B použitých ve shodě s tímto vynálezem je lepší nežli komerčních produktů C až F.

• 9' • ·· · ··· • 9

-25Tabulka 3

Hodnoty otěru F (pm) v dieselovém palivu (hodnoty WS 1,4 podle HFRR ve shodě s ISO 12 156-1 při 60 °C)

Zavedená přídavná látka	DF1	DF2	DF3	DF4
Žádná	532 (0)	624 (0)	615 (0)	564 ('
Přídavná látka A	389 (50)	375 (50)	399 (75)	358 (:
		363 (100)
Přídavná látka B	355(50)	471 (50)	401 (75)	388 (:
		330 (100)
Přídavná látka C	436 (50)	455 (50)	-	435 (:
		330 (100)		453 (:
Přídavná látka D	517(50)	474 (150)	-	518 (
		252 (200)		387 (:
Přídavná látka E	471(50)	473 (100)		578 (.
		282 (50)		350 (
Přídavná látka F	-	-	421 (75)	-

Hodnoty uvedené v závorkách ukazují příslušnou dávku v ppm obj.

Příklad 5

Snášenlivost s mazacím olejem

Tendence přídavné látky tvořit s mazacím olejem nerozpustné sraženiny se může ověřit rozličnými standardizovanými laboratorními zkouškami. Zde byl použit test předepisovaný DGMK (Deutsche Wissenschaftliche Gesellschaft fůr Erdol, • 4 ♦ 4 •444

-2 6Erdgas und Kohle e.V., Výzkumná skupina 531 „Aufstellung eines Kriterienkataloges zur Testung von Lubricity Additiven in Dieselkraftstoffen fur den Raffinerieeinsatz, Hamburg (1999). V 500ml baňce bylo homogenizováno 10 ml motorového oleje (CEC RL 189, SAE 15W40) a 10 ml přídavné látky. Po 72 hodinách při teplotě 90 °C se směs ochladí a vizuálně zhodnotí. Tato směs se dieselovým palivem doplní do 500 ml a přefiltruje přes filtr 0,8 pm (parametry SEDAB). Výskyt gelu nebo sedimentu a překročení času filtrace 300 sec má za následek „neschválen. „Schválen na druhou stranu značí, že požadavky testu byly splněny.

Tabulka 4 níže obsahuje výsledky této zkoušky a ilustruje fakt, že látky zlepšující mazivost A a B, použité ve shodě s tímto vynálezem by neměly mít nepříznivé interakce s mazacím olejem.

Tabulka 4

Zkoušky snášenlivosti s mazacím olejem podle DGMK FB 531

Přídavná látka	Po 72 hodinách při 90 °C	Doba filtrace [s]	Posouzení
Žádná	-	112	-
Přídavná látka A	Čirý	86	Schválen
Přídavná látka B	Čirý	89	Schválen
Přídavná látka D (pro srovnání)	Kalný	>300	Neschválen
Přídavná látka G (pro srovnání)	Kalný, nehomogenní, gelovité částice	>1800	Neschválen

-27Jako další srovnávací látka G byla použita komerční dimerní mastná kyselina.

·»· · · . ·· ·· • · · (náhradní strana)

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Použití solí mastných kyselin s alkoxylovanými oligoaminy majících obecný vzorec I:

H-(OA)_X

H-(OA)_X (AO)_x-H [R-COO®]_{n+1 (I)} (AO)_x-H ve kterém

A je alkylenová skupina obsahující 2 až 8 atomů uhlíku,

R je alkylová skupina, obsahující 7 až 23 atomů uhlíku nebo mono- nebo polynenasycená alkenylová skupina obsahující 7 až 23 atomů uhlíku, které mohou dále nést hydroxylové skupiny,

Z je alkylenová skupina obsahující 1 až 8 atomů uhlíku, cykloalkylenová skupina obsahující 3 až 8 atomů uhlíku nebo arylová nebo arylalkylenová skupina obsahující vždy 6 až 12 atomů uhlíku, m je celé číslo od 1 do 5 a součet všech proměnných x nabývá hodnoty od 50 do 300 % z hodnoty (m+3), jako látek zlepšujících mazací vlastnosti produktů z ropy.

»« · •· ·»«,· ··. ·« • · · « • · · • ··: >··· ,.

(náhradní strana)
2. Použití solí mastných kyselin s alkoxylovanými oligoaminy majících obecný vzorec I podle nároku 1, ve kterém A je 1,2-ethylenová, 1,2-propylenová nebo 1,2-butylenová skupina.
3. Použití solí mastných kyselin s alkoxylovanými oligoaminy majících obecný vzorec I podle nároku 1 nebo 2, ve kterém R je mono- nebo polynenasycená alkylenová skupina obsahující 15 až.19 atomů uhlíku, která může navíc nést hydroxylové skupiny.
4. Použití solí mastných kyselin s alkoxylovanými oligoaminy majících obecný vzorec I podle nároků 1 až 3, ve kterém Z je polymethylenová skupina obecného vzorce -(CH₂) _n ^-, kde n má hodnotu od 2 do 6.
5. Použití solí mastných kyselin s alkoxylovanými oligoaminy majících obecný vzorec I podle nároků 1 až 4, ve kterém m má hodnotu 1 nebo 2.
6. Použití solí mastných kyselin s alkoxylovanými oligoaminy majících obecný vzorec I podle nároků 1 až 5, ve kterém součet proměnných x má hodnotu v rozmezí od 75 % do 125 % z (m+3).
7. Použití solí mastných kyselin s alkoxylovanými oligoaminy majících obecný vzorec I podle nároků 1 až 6, jako látek zlepšujících mazavost v benzínových palivech a středních destilátech.

’· · 9 (náhradní strana)
8. Způsob pro zlepšování mazavosti ropných produktů, zvláště benzínových paliv a středních destilátů, v y z n a č u j i c i se t i m, že se do ropných produktů přidá účinné množství solí mastných kyselin s alkoxylovanými oligoaminy majících obecný vzorec I podle nároků 1 až 6.
9. Koncentrát přídavné látky pro ropné produkty, zvláště benzínové palivo a střední destilát, vyznačuj i cí se t i m, že obsahuje soli mastných kyselin s alkoxylovanými oligoaminy mající obecný vzorec I podle nároků 1 až 6 v množstvích od 0,05 do 50 % hmotnostních.
10. Produkty z ropy, zvláště benzínové palivo nebo kompozice středních destilátů, vyznačující se tím, že obsahují soli mastných kyselin s alkoxylovanými oligoaminy mající obecný vzorec I podle nároků 1 až 6 v účinných množstvích .