CZ2001855A3 - Způsob výroby tvarových těles a tvarové těleso - Google Patents

Description

‘ Vynález se týká způsobu tvarováni, tzn. že z ohebných textilních substrátů jsou povlékáním tkanin uložených ve formě vyrobena trojrozměrná tvarová tělesa s vyhovující « tuhostí.·

Dosavadní stav technikyj

Vyztužení ohebných textilních substrátů se provádí stříkáním drátu pomocí plamene a/nebo obloukovým stříkáním a/nebo vysokorychlostním stříkáním (HVOF) a/nebo plazmovým >

rozprašováním. Různou tloušťkou nebo různým množstvím nánosu ’ může být dosaženo vyhovující tuhosti vyráběného tvarového tělesa. Je podstatné, že vyráběné tvarové těleso může být ;

obvyklými spojovacími technikami,’ jako, například svařováním, sešroubováním atd. dále spojeno s'jinými tvarovými tělesy. ,

Předkládaný vynález se dále týká plošného vícevrstvého r materiálu, neobsahujícího azbe.st ani jiné anorganické _; vláknité látky s délkami vláken > 5 pm, průměrem < 3 pm a ( - I

i. · poměrem délka/průměr 3:1, tzn. týká se tvarového tělesa, :

' i které sestává z nejméně jedné vrstvy z textilní tkaniny, ₍ ι<β· textilní pleteniny nebo rouna z vláken aromatických polyamidů a/nebo skleněných vláken a/nebo .'skleněných vláken s obsahem ^{* 1} kysličníku křemičitého a/nebo uhlíkových vláken a nejméně = jedné na této první vrstvě nanesené druhé vrstvy z kovu a/nebo keramiky. Tvarové těleso se vyznačuje vyhovující i

	2	• « • · · • • · · * ·	·'.· ·· ·· • · · · · · ♦ « • '· · · · · • ·· ·· · — · · · * · · 1 i
tuhostí a používá se	převážně	jako	i kompenzátor měkkého ·
materiálu, jako kouřová - clona,	jako	žárová	rozprašovací
cihla, jako	tvarové	těleso	k tepelnému	odstínění v t
automobilovém	průmyslu,	jako	nárazník	nebo	jako nosný
stavební prvek	v lehkých	konstrukcích.		5

Azbest jakož i veškerá anorganická vlákna (umělá minerální vlákna), tzn. tedy také keramická vlákna uvnitř určitého vláknového rozptylného spektra s určitými délkami vláken (> 5 μιη délka, průměr <·3 pm , délka/průměr = 3:1) vykazují zdraví nebezpečné účinky. Zejména je již velmi dlouho znám škodlivý účinek azbestu. 0 keramických vláknech je známo, že tato se mohou dostat do plic a jsou proto podle nových zákonů EU zařazena mezi nebezpečné látky s karcinogenním potenciálem. Proto mají, být nové materiály, popřípadě z nich vyráběná vícevrstvá tvarová tělesa, poskytovány k dispozici co možná bez použití těchto vláken. Oblasti použití pro takovéto materiály (bez zdraví škodlivých vláken) jsou například výroba kompenzátorů kouřových plynů, protipožárních zábran, tvarových těles v automobilovém průmyslu. ' |

Jako možné materiály pro použití připadají v úvahu tkaniny ze skleněných vláken a/nebo materiály ze skleněného rouna. Takovéto nepovlečené tkaniny ze skleněných vláken nemají na základě otevřené pórovité struktury žádné 'I schopnosti k obrácení plamenů, nýbrž spíše schopnost plameny pohlcovat. Mimoto nejsou takovéto tkaniny tvarově stabilní, což vede k erozi a úbytku při vysokých rychlostech horkého vzduchu.

V topných kotlích jsou ještě někdy na protilehlé straně hořáku používány takzvané žárové rozprašovací cihly z jiných φ!· ·'· • -· · t

ΦΦΦΦ materiálů, které jsou zodpovědné tahu a tím i lepší za otočení plamene v příštím využití tepla použitého nosiče energie.

V klasických vyžadují produkty, 1 000 °C, ovšem absorbační účinek na případech se pro tento účel které vykazují vysokou tepelnou zároveň také mají vratný účinek otevřené plameny. Vzhledem značnou míru izolační schopnosti, ale použití odolnost a žádný k ' tomu potřebuji tyto produkty také tvarovou stálost.

vakuově vláken.

Typickým způsobem tvářených vícevrstvýchTakovéto produkty jsou nyní vyráběny s která se mohou dostat do plic a musí být vlákny, jako nebezpečné látky.

sestávají: tyto produkty materiálů z z například keramických keramickými proto vedeny

i.

i

Pro výrobu kompenzátorů kouřových plynů je zapotřebí produktů, které mohou vyrovnávat torzní a axiální posuvy potrubí ohebných textilních odpovídající úhlové, kouřových plynů.

Pro kompenzátory

DIN 18232 hořlavé, lépe nepropustnost také v případě tohoto druhu jsou podle platné normy jednak zapotřebí ale nehořlavé a kouřových plynů požáru.

produkty, které jsou těžce současně ale vykazují vysokou jak při pokojové teplotě, tak

Takovéto kompenzátory mohly být dosud realizovány pouze s pomocí nákladného vícevrstvého, uspořádání. Vysoká teplota (podle ETK dle DIN 4102) zde byla odbourána nebo izolována větším počtem vrstev izolačního materiálu, až příslušné plynotěsné, ale pouze nízkým teplotám odolné polymerové membrány, mohly obstarat nepatrné-prosakování.

i fs.

i

· Λ ·	·· ·	·.· e·
• · · ·	• · · ·	• 1.· · ·
• ·	• · ' ·	• · ·
« · · · · · ·	·· ···	—. ·· ····

Z DE 38 20 922 C2 je takovýto elastomerový kompenzátor znám. Tento kompenzátor obsahuje jako elastomerovou složku fluorkaučuk a jako zesílení textilní mřížkovanou tkaninu z aramidových vláken a/nebo skleněných vláken v kombinaci s fluorkaučukelastomerovými složkami.

Také v automobilovém průmyslu jsou pro určité účely použití vyhledávány nové odlehčené materiály namísto například tuhých plechových tvarových dílů. V této souvislosti je dáno, že trend směřuje k vysokovýkonným motorům, současně ale také ke kompaktnější konstrukci. Dále rovněž u automobilů skokem narůstá podíl elektronických stavebních skupin. Tento vývoj je zřejmý zejména v motorovém prostoru automobilů. Zde se teplotně nestabilní materiály jako pryžové nárazníky, pryžová ložiska a tlumiče kmitů přibližují stále více k bloku, motoru nebo do blízkosti zařízení k odvodu plynů. Zde panují teploty, které mohou v jednotlivých případech ležet nad 1 000 °C. Aby se zabránilo zestárnutí nebo zničení těchto tepelně citlivých produktů, musí být tyto produkty před teplem chráněny. To samé platí pro elektrické nebo elektronické složky, například kabely.

Nyní jsou ke shora zmíněným účelům používány tuhé plechové tvarové díly, které jsou za izolačními účely podrobeny hlubokému tažení do podoby sendvičového plechu s izolační vložkou. Jako kabelová izolace je často používána polymerem potažená skelná tkanina nebo kašírovaná skelná tkanina.

odstínění díky příslušnému přetvářnému procesu nákladná na

Tuhé plechové tvarové díly’ skýtají tu výhodu, že na základě rozměrové přesnosti tuhých tvarových dílů, pohyblivých komponent nebo jiných stavebních skupin mohou být spolehlivě provedeny. Z druhé strany jsou ovšem takováto

• ♦ • · •	• • · •	• · • •	• •	• • · •	·· • •	•	• · • · •
•	•	•	©		•	•	•
< · · ·	• · ·	• ·		• · ·	____ · ·		·· · ·

zhotoveni a poměrně těžká. Dále přinášejí z důvodů chvění riziko dotyku sousedních komponent a tím problém vzniku hluku. V mnoha případech použití však ale nejsou, vzhledem k výhledu co se týče únavy, vibrace a zlomení plechových dílů, tuhé stavební díly vůbec vhodným materiálem. Dochází k tomu tehdy, když by bylo tuhým stavebním dílem omezeno nebo zabráněno pozdější revizi nebo montáži sousedních, stavebních dílů.

Ze stavu techniky je již dlouho známo opatřovat určité nosné materiály vrstvami z keramického materiálu (oxidické nebo neoxidické keramické vrstvy). Dále je známo opatřovat textilie přilnavými kovovými povlaky. Například je způsob pokovování textilií znám z DE-OS 26 59 625 a DE-PS 31 27 505. U DE-OS 26 59 625 se jedná o pokovování odděleného textilního kusu, které je provedeno elektrochemicky. Potom je pokovený textilní kus spolu s ostatními nepokovenými textilními kusy stejného střihu impregnován umělou pryskyřicí slisován do svazku, aby se zabránilo tomu, že by se silná kovová vrstva mohla při ohnutí zlomit nebo prasknout. To celé slouží především tištěným spojům. Dále je známo nanášet tepelným nástřikem ochranné vrstvy proti opotřebení z materiálů z umělých hmot zesílených skleněnými vlákny.

Textilní tkaniny s polymerovými vrstvami vykazují při použití v mnoha případech chybějící teplotní stálost a· problém hořlavosti nanesené vrstvy.

Ze stavu techniky jsou známy vrstvy, které jsou v podstatě provedeny s polymerovými vaznými nebo základními systémy. Pro určité oblasti použití však přinášejí řadu nevýhod. Organický doprovodný materiálový podíl vede při vstupu teploty ke ztrátě spálením a obtěžujícímu zápachu. Dále se při vstupu teploty projevuje chybějící permanence

• · • 9	9 ··	• ·	. 9' 9 9 · ·' ·· · ·
• ·	• 9	• · · ·
• · · ·	• · ·	9 9	• 99 99 9999

produktu. Tyto materiály tedy nemohou být podle DIN 4102 označeny jako nehořlavé.

Dále je také známo plazmové naprašování tkanin pro použití v elektrotechnice. Příslušné způsoby a použití popisují USA 4 357 387, USA 4 713 284 a DE U 90 12 342.

Mimoto je například z ochranný povlak tak, že rozprašování je na nosném keramického materiálu.

WO 96/03277 známo vytvořit prostřednictvím plazmového materiálu vytvořena vrstva

EP 0 331 270 A2 popisuje CVD - povlékací způsob pro kovy, přičemž jsou povlékána výhradně jednotlivá vlákna. Plošné kovové potažení textilu ve smyslu vytvoření filmu a tím vyztužení textilního materiálu není takto možné. Termický nástřik nebo plazmové rozprašování nejsou v EP 0 331 27 0 A2 zmíněny.

i

JP 0 534 74 93 A popisuje výrobu stínícího materiálu. Jedná se zde o vložení prášku, který je následně se substrátem za působení tepla slisován. Termický nástřik není v JP 0 534 74 93 zmíněn.

JP 073 00 768 uvádí povlékání textilního výrobku s polybenzazolovými vlákny. Polybenzazolová vlákna jsou organického původu a vykazují' podstatně nižší tepelnou stabilitu než skleněná vlákna. Proto jsou polybenzazolová vlákna sice hůře hořlavá, ale rovněž ne nehořlavá.

JP 0 804 902 6 popisuje těleso podobné mřížovině a. jeho povlékání prostřednictvím termického nástřiku. Význačné pro

JP 0 804 90 26 je použití tepelně nestabilních materiálů,

které jsou po skončeni povlékacího procesu vypáleny. Jako výsledek pak zůstane skelet vlastního povlaku.

JP 0 520 24 62 popisuje tapety z kokosových vláken, které jsou vhodné k dekoračním účelům, k EMV - odstínění a k akustickému odstínění. S takovýmito substráty nelze provést spolehlivě žádné tepelné odstínění ve smyslu vysokoteplotního odstínění a žádnou spolehlivou požární překážku vůči ii otevřenému plameni.

WO 97/34026 popisuje povlékání různých materiálů jako syntetických materiálů atd. nízkotavitelnými kovy pomocí obloukového stříkání. Důkladného spojení kovové nebo

keramické	složky,	nastříkávané v roztaveném	stavu, s
vláknitou	tkaninou,	není dosaženo, jak vyplývá	z obr. 2
WO 97/3402	6.
JP 6	020 84 67	popisuje povlékání vláknitých	materiálů

kovy, k výrobě ohebného materiálu s vynikající elektrickou vodivostí. Pracovní postup podle JP 6 020 86 47 je takový, že surová tkanina je předem pokryta organickými složkami a pak dochází k pokovení. Výrobky nejsou vhodné pro použití ve vysokoteplotních oblastech nebo v aplikacích s působením otevřeného plamene.

US 5 198 290 popisuje výrobu pokovených textilních výrobků, které mohou být použity například k odstínění elektromotorů. Podle US 5 198 290 dochází k získání tuhosti vyrobeného artiklu výhradně kombinací s jinými materiály nebo nalepením. V každém případě existující kombinace s organickými složkami činí použití jako vysokoteplotní odstínění a protipožární ochranu(nemožné.

Podstata vynálezu

I • ♦

Předkládaný vynález si klade za cil navrhnout nosný způsob výroby tvarových těles s vyhovující tuhostí z ohebných textilních substrátů. Ohebné textilní substráty by měly být zhotoveny ze zdravotně nezávadných vláken. Tato nová tvarová tělesa by pak měla být používána v různých oblastech, jako v automobilovém průmyslu, tzn. ve výrobě automobilů, nebo, v robotizační technice, a nahradit tam tvarová tělesa dosud používaná.

Tato úloha je vyřešena způsobem výroby tvarových těles s vyhovující tuhostí z ohebných textilních substrátů, přičemž tvarová tělesa jsou silově, materiálově a tvarově spojitelná s jinými tvarovými tělesy, jehož podstata spočívá v tom, že prostřednictvím stříkání drátovou pistolí a/nebo obloukovým stříkáním a/nebo vysokorychlostním stříkáním (HVOF) a/nebo plazmovým rozprašováním jsou roztavené kovové nebo keramické částice naimpregnovány na nejméně jeden mřížovaný pás tkaniny, pleteniny nebo rouna z aramidových vláken a/nebo Eskelných vláken a/nebo skelných vláken s obsahem oxidu křemičitého a/nebo uhlíkových vláken, takže je vytvořeno dokonalé spojení kovových nebo keramických částic stříkaných v roztaveném stavu částečně s vlákny tkaniny a částečně mezi sebou a spojením vláken je dosaženo tvarové tuhosti, přičemž ohebné textilní substráty sestávají z vláknitých materiálů nebo vláken, které neobsahují azbest nebo anorganické vláknité materiály s délkami vláken s délkou > 5 pm, průměrem < 3 pm a poměrem délka ku průměru 3:1, a přičemž tvarová tělesa jsou kompenzátory měkkých látek, odrazová žáruvzdorná tvarová tělesa, tvarové prvky k tepelnému odstínění v automobilovém průmyslu, kouřové nebo požární clony, filtrační vložky nebo nárazníky.

j

• · ·	• · ·	·♦ .	9 9
• ·	·· ·	•	•	• 9	•	•	9 ·
•	•	•	•	9	•	•	•
·'♦							•
•		•	•	•	•	9	•
• · · ·	* · ·	• ·		• · ·	• ·		·· · ·

Dále je tato úloha vyřešena způsobem výroby tvarových těles s vyhovující tuhostí z ohebných textilních substrátů, jehož podstata spočívá v tom, že tvarová tělesa jsou silově, materiálově a tvarově spojitelná s jinými tvarovými tělesy, přičemž textilním substrátem je textilní mřížovaný pás tkaniny, pleteniny nebo rouna z aramidových vláken a/nebo Eskelných vláken a/nebo skelných vláken obsahujících oxid křemičitý a/nebo uhlíkových vláken, přičemž textilní substrát neobsahuje azbest nebo anorganické vláknité látky nebo vlákna s délkou > 5 μιη, průměrem < 3 μιη a poměrem délka ku průměru 3:1, z pásu se odstřihne nebo vylisuje plochý nástřih a tento nástřih nebo výlisek je prostřednictvím stříkání z drátové pistole a/nebo obloukového stříkání a/nebo vysokorychlostního stříkání (HVOF) a/nebo plazmového rozprašování nejméně na povrchu nastříkán roztavenými kovovými nebo částicemi, takže kovové nebo keramické částice keramickými nastříkané v roztaveném stavu vytvoří dokonalé spojení částečně s tkaninovými vlákny a částečně mezi sebou a je dosaženo tvarové tuhosti.

Dále je tato úloha vyřešena tvarovým tělesem vyhovuj ící tuhostí sestávající z nejméně první vrstvy textilní mřížované tkaniny, pleteniny nebo rouna aramidových vláken a/nebo Έ-skelných vláken a/nebo skelných vláken s obsahem oxidu křemičitého a/nebo uhlíkových vláken a nejméně jedné na této první vrstvě prostřednictvím plazmového rozprašování, žárového rozprašování a/nebo plazmového povlékání nanesené druhé vrstvě ’z kovu a/nebo keramiky.

Tvarová tělesa jsou kompenzátory měkkých materiálů, odrazová žáruvzdorná tvarová tělesa, tvarové prvky k tepelnému odstínění v automobilovému průmyslu, kouřové nebo požární clony, filtrové vložky nebo nárazníky.

• ·· ·

Výhodná provedeni vynálezu jsou uvedena v závislých nárocích.

Vynálezci s překvapením zjistili, že ohebné textilní substráty lze prostřednictvím povlékání přetransformovat na tvarová tělesa s vyhovující tuhostí. Lze to vyvodit z toho, že kovové nebo keramické částice nastříkané v roztaveném stavu vytvoří jednak s tkaninovými vlákny a jednak mezi sebou dokonalé spojení. Takto vznikne vrstva nebo tvarové těleso, které je poměrně ohebné a lze ho tvarovat bez nebezpečí vytvoření trhlinek v širokém rozmezí. Vytvořené tvarové těleso podle vynálezu může být silově, materiálově nebo tvarově spojeno s jinými tvarovými tělesy obvyklými spojovacími technikami, jako svařováním, sešroubováním atd. Za tím účelem je také kolem; spojovacích míst zvětšena tloušťka nanesené vrstvy a jsou vytvořena určitá vyvýšení.

Tento vrstvený materiál nebo tvarové těleso podle vynálezu sestává z nejméně jedné vrstvy z textilní mřížované tkaniny, pleteniny nebo rouna z'aramidových vláken a/nebo Eskelných vláken a/nebo skelných vláken s obsahem oxidu křemičitého a/nebo uhlíkových vláken a nejméně jedné na této ii první vrstvě prostřednictvím plazmového rozprašování, žárového rozprašování a/nebo plazmového nanášení nanesené druhé vrstvě z kovu a/nebo keramiky.

Plochý vrstvený materiál nebo tvarové těleso podle vynálezu může být buď kompenzátor měkkého materiálu, odrazové žáruvzdorné tvarové těleso, tvarové těleso pro automobilový průmysl nebo nosný stavební díl v lehké konstrukci. Příklady pro tvarové těleso v automobilovém průmyslu jsou například tepelné stínicí prvky v oblasti bloku motoru motorového vozidla nebo nárazníky. Další oblasti použití, které

♦ · 9	9	99	9 9
•		• ·	9 9	.9 9	9 '	9	9	9
	•	•	• ·	9	9	•		9
•
•			9 9		9	9	9
• · 9	•	• ··	9 9	···	99		99 9	9

přicházejí v úvahu, jsou kabelové izolace a páková ramena v robotizační technice.

Vrstvené struktury podle vynálezu mohou být rovněž použity jako stabilizační prvky ve výrobě automobilů. Místním zesílením tloušťky mohou být na určitých místech provedeny svarové spoje nebo jiné druhy spojení jako šroubové spoje. Dále může být částečným zvýšením tloušťky vrstvy povlaku tělesa ovlivněna tuhost. Plynulým přechodem od kovu k textilu je podle vynálezu získán gradientový materiál s příslušně rozdílnými vlastnostmi od měkkosti, ohebnosti až po tuhost. Povlékáním tkanin je mimo jiné zabráněno třepení a posuvnosti vláken skelné tkaniny.

První vrstva z textilního ( substrátu může být tvořena jednou nebo více vrstvami. Jako materiál připadají zde v úvahu aramidová vlákna a/nébo E-skelná vlákna a/nebo skelná vlákna s obsahem oxidu křemičitého a/nebo uhlíková vlákna. Skelná vlákna obsahující oxid křemičitý mají obsah SÍO2 nad 95 %. Proto jsou textilie ze skelných vláken obsahujících oxid křemičitý velmi tepelně stabilní, tzn. až 1 100 °C.

Rouna, tzn. tak	zvané	jehlové matrace,	mohou být v
současnosti vyráběny	až do	tloušťek 75 mm	při hustotě
< 200 kg/cm3.
Textilní plošné	útvary	používané podle	vynálezu jako

„substrát nemají z důvodu otevřené pórovité struktury žádné schopnosti odvrácení plamenů, naopak částečně plameny absorbují. Proto je podle vynálezu nanesen povlak z kovu a/nebo keramiky prostřednictvím stříkání z drátové pistole, obloukovým stříkáním nebo plazmovým naprašováním. Kovové nebo keramické částice sestávají zejména z Al, Al slitin, Cu slitin, Cr-Ni slitin, titanu, oceli V4-A, AI2O3, Cr2O₃, TiO₂,

TBC-ZrO₂, ZrO₂ - CaO, nebo smíšených oxidů uvedených nekovů. Povlaky, zejména z hliníku nebo zušlechtěných ocelí, např. ocel V4-A, nebo z chrom-nikl-slitin, působí přitom současně stabilizačně na konečnou formu. Závisí to na tloušťce kovového povlaku. Tato může ležet v rozmezí 0,1 až 5 mm, zejména 0,1 až 1,4 mm.

Pomocí povlaku je také zabráněno erozi vláken a jejich úbytku při vyskytujících se vysokých rychlostech horkého vzduchu. Dále je pomocí povlaku dosaženo otočení plamene, jakož i tvarové stability.

Podle jednoho výhodného provedení způsobu podle vynálezu se vychází z textilního pásu jakožto substrátu. Tento pás je prostřednictvím termického nástřiku, tzn. zejména stříkáním drátovou pistolí a/nebo obloukovým stříkáním a/nebo plazmovým stříkáním opatřen vrstvou kovu, například hliníku. Z tohoto pokoveného pásu se pak vytvoří plošný nástřih. Tento plošný nástřih může být na zadní straně opět opatřen vrstvou kovu. Je výhodné, když jsou povlečeny kovem také střižné okraje. Podle vynálezu je rovněž možné povlékat textilní pás tkaniny kontinuálně nebo přerušovaně nebo jako nástřih nebo jako výlisek.

Podle vynálezu lze takto vyrobit tvarové těleso jako například kompenzátor měkkého materiálu, odrazové žáruvzdorné tvarové těleso nebo tvarový prvek pro automobilový průmysl.

Podle vynálezu se rovněž poprvé podařilo dospět ke spojení vysoceteplotně odolných skelných tkanin a speciálních skelných tkanin nebo roun, tzn. textilních plošných produktů s anorganickým povlakem tvořícím film tak, že z toho mohl být vytvořen praktický produkt, například vysokoteplotní

toto 9 • · · ·	.. ·♦ '· '·	to • ·	·· _ • <·	·· • .·
• ·	• ·		• ·	•
···· ·♦·	··	• · ·	·>	·· · ·

kompenzátor, a/nebo že povlečením bylo přímo vytvořeno tvarové těleso.

Plošná vrstvená látka nebo tvarové těleso podle vynálezu může být, jak již bylo shora řečeno, kompenzátor měkkého materiálu, odrazové žáruvzdorné tvarově těleso nebo tvarový prvek k tepelnému odstínění v automobilovém průmyslu.

Tvarové prvky k tepelnému odstínění

Hlubokým tažením ve vakuu byla vytažena vhodná drapovatelná tkanina do trojrozměrné struktury a fixována.

i)

Prostřednictvím způsobu termického nástřiku například hliníku bylo nejprve rovnoměrným nanesením tenké vrstvy ca 75 g/m³ hliníku dosaženo fixace tkaninové struktury. Způsobem povlékání bylo současně umožněno, že mohlo být místně dosaženo zvýšení uloženého množství. Průběh způsobu umožňuje principielně toto zvýšení tloušťky až na hodnotu několika centimetrů. Je toho využito k tomu, že na staticky důležitých místech u tvarových těles může být tuhost zvýšena až na absolutní tvarovou stabilitu a tvrdost. Toto platí také pro místa na tvarových tělesech, po nichž musí být spolehlivě a funkčně správně vedeny pohyblivé komponenty.

Současně mohou být na jiných místech tvarového tělesa i!

zvoleny takové tloušťky vrstvy, které splní požadavky absolutního propojení vláken, termického odstínění a nepropustnosti, ovšem zároveň dovolí zachování textilního a ohebného charakteru tohoto úseku. Přechodové zóny mezi měkkými, textilními, ohebnými zónami a tvarově stálými stabilizovanými tvrdými zónami tvarového tělesa odpovídají přitom kontinuálnímu materiálovému přechodu ve smyslu gradientového materiálu.

• · • · •	'· · Φ	9 9 '· 9 9 .9	·♦ 4
9 9	9 9 <9 • ·
• 9999		‘9 ·		'9	• · ~ ·· 9999

Důležitou výhodou způsobu je to, že místním zesílením lze použít klasické upevňovací techniky, jako šroubové spoje, přičemž lze spolehlivé šroubové spojení realizovat bez pomocných prostředků. Také k tomuto dochází díky stupňovitému nanášení povlékané vrstvy. V extrémním případě může být docíleno postačujícně vysokým množstvím naneseného kovu na textilním nosiči upevnění textilního gradientového materiálu i prostřednictvím svarových švů nebo bodového svařování.

Gradientově materiály mohou být přitom vyráběny nejen tvarově, nýbrž mohou být realizovány při použití vrstvených materiálů. V konkrétním případě (může být předběžnou vrstvou jiného, duktilního materiálu, například zinku, jednak ovlivněna přilnavost vrstvy na textilním nosiči., jednak i křehkost vrstvy, aby mohly být vytvořeny například úzké oblouky uvnitř tvarového tělesa.

Obvykle se používají předběžné vrstvy v množství 50 g/m². Přirozeně mohou být tyto předběžné vrstvy naneseny také v místním omezení, aby byly následně podle potřeby uzavřeny příslušnou vrchní vrstvou, například hliníkem. Takže pojem gradientový materiál se ' nevztahuje pouze na různá množství vrstev, nýbrž také na_: rozdílné materiály vrstev, které by mohly být funkčně kontinuálně přechodově nanášeny.

Výhody takovéhoto tvarového^ tělesa v konkrétním použití jako stínící prvek spočívají; v podstatně příznivějším zvukovém nebo akustickém chování při stejných tepelně stínících vlastnostech. Tak již například nemusejí být dodržovány jinak obvyklé velké vzdálenosti sendvičových plechů od dílů karoserie. Vede to k flexibilitě při dimenzování příslušných stínících prvků, zejména u většího prostorového množství. Redukce hmotnosti ve srovnání s

·· · • -9 · ·	’· · ~ • ' ·	• ·	9 9 9· • · · ·
• ·	• *		i · ·
	9 ·	¥♦ ·	·♦ · · « ·

dosavadními materiály je rovněž podstatná a může jako v konkrétním případě představovat 50 %. Další výhoda tvarového tělesa podle vynálezu spočívá v jeho vodonepropustnosti.

Ne v každém případě musí mít tepelná odstínění charakter tvarovaného stavebního prvku. Často je tvarování realizováno volbou upevňovacího bodu. Takováto řešení jsou klasicky realizována již shora popsanými textiliemi s polymerovými vrstvami. Tyto produkty vykazuji vedle uváděných nevýhod chybějící tepelné stálosti vrstvy a hořlavosti také nevýhody v upevňovací technice a tepelném vyzařování (koeficient emise). V konkrétním případě -musí být šroubová spojení pojištěna prostřednictvím ok, neboť při tepelném zatížení může dojít k úplné ztrátě pevnosti proti vytržení získané,' povlečením, a to zničením povlaků v místech spojení.

Tvarované předměty podle vynálezu vykazují tepelně stálé vrstvy a mohou být v místech spojení přídavně zesíleny (gradientově vrstva). Skýtají tedy absolutní spolehlivost proti vytržení. Ve srovnání S polymerovými vrstvovými systémy zhruba poloviční koeficient emise vede tudíž k rovněž poloviční energetické nabídce prostřednictvím podílu tepelného zářeni do chráněného agregátu. U relativně jednoduchých geometrických tvarů popsaných v souvislosti s vynálezem může být tvarové těleso podle vynálezu nánosem vrstvy ca 300 g/m² vytvořeno jako za studená tvárný materiál, který díky předtvarování nabízí ulehčenou montáž a stabilitu.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je dále blíže popsán s pomocí příkladů provedení, aniž by byl jimi jakkoliv omezen, a s přihlédnutím k výkresům, na nichž značí:

		9 9 .		• ·	♦ <·
• ·'	<99	9	•		•	•		•
•	9	9	•	«	• ·		•
·.·		9 9				•
99 99	9-99	'9 9	99 9		·· ·	•

obr. la schematické znázorněni tvarového tělesa podle vynálezu, a sice kouřové clony;

obr. lb průřez kouřovou clonou podle vynálezu;

obr. lc podélný řez kouřovou clonou podle vynálezu;

obr. 2a schematické znázornění filtrové vložky podle vynálezu;

obr. 2b průřez filtrovou vložkou podle vynálezu;

obr. 3 schematické znázornění tepelně stínícího prvku podle vynálezu;

obr.	obr. 3;	4a	řez	tepelně	stínícím	prvkem	podle	čáry	A-A	z
obr.	obr. 3;	4b	řez	tepelně	stínícím	prvkem	podle	čáry	B-B	z
obr.	obr. 3;	4c	řez	tepelně	stínícím	prvkem	podle	čáry	C-C	z
obr.	obr. 3;	4d	řez	tepelně	stínícím	prvkem	podle	čáry	D-D	z

obr. 5 kompenzátor kouřových plynů podle vynálezu; a obr. 6 nosný stavební prvek v lehké konstrukci (rameno páky v robotizační technice).

Výroba kompenzátoru kouřových plynů podle vynálezu

Skelná tkanina „iso GLAS-Gewebe Typ 1115 s plátnovou vazbou byla kontinuálně v šíři 33 cm na obou stranách pokryta elementárním hliníkem a to metodou stříkání z drátové pistole.

1» · ·	·» 9	♦e	#·
v ·	• a	• ·	•·	•	• · <
•	•	* »	*	•	t ·
4
O	•	• ·	9		• ·
	···	··	99 9	• ·	·* ··

Příklad 1

Na ovladatelné přesuvné zařízení byla za tím účelem namontována stříkací pistole. Současně byla tkanina posunována v podélném směru.

Vzdálenost stříkací hlavy od tkaniny je 200 mm. Udržovaný průměr stříkacího kužele je 20 mm s velmi nepatrným rozstřikem.

Ve zde uvedené konfiguraci se dosahuje rychlost i

I · povlékání ca 30-40 m²/h na jednu stranu.

Zvolené povlékací množství je zde 150 g/m² na jednu;

stranu. Dohromady u hotového výrobku . tedy ca 300 g/m² s celkovou hmotností hotového výrobku ca 1 400 g/m². Zásadně;

lze větším počtem nanášecích postupů nanést libovolně vysoké\ množství hliníku. Konkrétní zkoušky na různých tkaninách ai f rounech přinesly povlečené vrstvy jednostranně od 500 g/m až ,

i. . íj .4 i do 1 000 g/m², což odpovídá tloušťce vrstvy ca 1,4 mm. U i-- i výrobků tohoto druhu klesá ohebnost; zde je všakcílem ! ¹ dosažení patřičné tvarové stability.

: U.zde použitého nanášeného množství 150 g/m² je jednak

I-, dosaženo nepatrné propustnosti nezávislé ne teplote í (srovnatelné s konstantní nepropustností nad teplotním .

rozsahem použití) . Zároveň pak je získána navzdory povlečení požadovaná ohebnost a pohyblivost výrobku.

4 · 4* • · ·· ·· · • 4 · · ® * · 5» · • <» · · 4·· ·♦ ♦·· • 44* • · · · ' • 4· • 4· • ·· ·· ·»··

Dále se pak diky povlaku zvyšuje tvarová stálost tkaniny; tím je pak také dosaženo podstatně lepší konfekcionovatelnosti. To znamená zejména lepší možnost stříhání bez třepení osnovních nebo útkových vláken; současně je možno docílit nanesením hliníkové vrstvy i zpevnění okrajů.

Jako spojovací techniky přicházejí přitom v úvahu plastické textilní techniky, jako šití. V zásadě lze použít i svarový spoj. Tato poslední možnost je dosažitelná cíleným nanesením většího množství hliníku na překrývající se místa nebo na spojovaná místa, takže je potom možné provést svaření kovových vrstev obvyklými způsoby svařování hliníku.

Příklad 2

Výroba kompenzátoru kouřových plynů podle vynálezu

V tomto případě je na rotující kovový hřídel natažena a na něm upevněna hadice ze skelných vláken s obsahem oxidu křemičitého. Metodou termického nástřiku byla nejprve na tuto hadici nanesena rovnoměrná tenká vrstva (ca 75 g/m²) hliníku za účelem stabilizace hadice. Následně byla v koncových oblastech nanesena podstatně silnější vrstva. V konkrétním případě obnášela ca 1,5 cm tloušťky stěny. Přechod od tenkovrstvého povrchu ke koncovým oblastem byl proveden kontinuální.

Tímto způsobem vznikl kovový vrstvený materiál v podobě trubky, ve vnitřní části měkký a ohebný, který se může podrobovat axiálním i radiálním posuvům. Povlak ve vnitřní části je zvolen tak, aby i ve vnitřní části bylo dosaženo vyhovující nepropustnosti kouřových plynů. Textilní nosná

0«	•	··		•	•fr	··
0 ·	·· ·	•	•	··		•	• ·
• Λ	•	•	•	•	• ·	•
o	•	•	•	•	•	•	•
00··	···	·«		···		····

hadice slouží přitom k izolaci teplot přenášených horkými kouřovými plyny a ve spojení s povlakem k utěsnění oproti kouřovým plynům. Vzhledem k tomu působí textilní hadice v dokonalém materiálovém spojení kovu a textilu tuhost a stálost celkového výrobku.

V okrajových oblastech kompenzátoru je v dalším pracovním kroku nanesený materiál třískově opracován, takže vznikne spojovací příruba nebo spojovací hrdlo.

S pomocí takovéhoto plynulého přechodu od ohebných, pohyblivých stavebních skupin k tuhým a stabilním oblastem může být problém napojení takovýchto vláknitých vrstvených ii nebo gradientních materiálů elegantně vyřešen.

Jako spojovací techniky připadají v úvahu šroubové, přírubové nebo svarové spoje.

Příklad 3

Výroba nosného stavebního prvku ’ podle vynálezu (lehká konstrukce)

V tomto případě je na rotující hřídel navlečena hadice z aramidových vláken a je povlečena stejným způsobem jako bylo popsáno v příkladu 2. V tomto případě je počáteční síla vrstvy, rovnoměrně nanesená přes celou šířku hadice, více než 400 g/m². Na závěr jsou koncové oblasti místně masivně zesíleny, takže také zde může být v dalším pracovním kroku provedeno třískové opracování.

Konečný produkt musí být také zde z důvodu kontinuálního přechodu ze střední části trubky ke koncové oblasti charakterizován jako gradientový materiál. Díky vláknovému vrstvenému složeni z kovu a aramidových vláken je zde vytvořen stabilní nosný lehký stavební prvek, jehož spojení s ostatními stavebními prvky může být opět optimálně řešeno svařováním, pomocí příruby nebo sešroubováním. Použití může být uplatněno například jako pákové rameno v robotizační technice, nebo jako stabilizační prvek ve výrobě vozidel.

Příklad 4

Výroba odrazového žáruvzdorného tvarového tělesa podle vynálezu (odrazové žáruvzdorné cihly)

Jako textilní plošný útvar byl použit tzv. „iso THERMSMaterial, který je tepelně stabilní až do 1 100 °C. Jedná se přitom o skleněná vlákna s oxidem křemičitým s obsahem oxidu křemičitého přes 95 %. Rouna z iso THERMS, tzv. jehlové matrace, mohou být vyráběna až do tloušťky 75 mm jako velmi kompaktní deskové zboží.

Jelikož rouna tohoto druhu na základě otevřené pórovité i

struktury nemají vlastnosti potřebné k odvrácení plamene, nýbrž naopak vykazují částečně pro plameny absorbční schopnost, může zde znamenat řešení pouze použití vhodné, uzavřené, tepelně stabilní vrstvy.

Vrstva musí přitom současně stabilizačně působit na konečnou formu; rovněž musí vrstva zabraňovat erozi vláken a jejich úbytku při zde se vyskytujících vysokých rychlostech horkého vzduchu.

Shora popsané standardní rouno o tloušťce 45 mm a hustotě 200 kg/m³ je mechanicky¹· vylisováno nebo vyraženo do konečného tvaru.

Takto získaný tvarový prvek je nyní ve svislé poloze upnut.

Jako nosná vrstva je nejprve nanesena stříkáním drátovou pistolí tenká vrstva hliníku, ca 70 g/m². Na takto připravený povrch je potom drátovou pistolí nastříkán AI2O3. Nanášené množství leží v oblasti ca 300-500 g/m². Vzdálenost stříkací trysky od rouna je 110 mm. Povlékání je zde rovněž prováděno traverzačním pohybem stříkací pistole a současně horizontálním posuvem stříkací pistole, a to velmi rovnoměrně.

Z toho vyplývá možnost stabilizace tvarového dílu poměrně zlomově stabilní, uzavřenou keramickou vrstvou AI2O3. Uzavřením povrchu je dosaženo velmi dobré schopnosti odvrátit plameny. Abraze nebo eroze vláken může být rovněž pomocí uzavřené, teplotně stabilní vrstvy vyloučena.

Izolační schopnost produktu je rovněž zaručena známými tepelnětechnickými vlastnostmi rouna.

Příklad 5

Výroba kouřové clony podle vynálezu

Ze skelné tkaniny V4-A zesílené drátem byly z Mtex (označení zboží fy Frenzelit, Německo pro technické textilie povlečené kovy) vyrobeny kouřové clony.

Za tím účelem byla nejprve tkanina plošně rovnoměrně oboustranně pokryta vrstvou ca 150-200g/cm² hliníku. Přes šířku tkaniny 1 m byl na závěr vytvořen povlak v podobě ca 20 mm širokého pruhu o konečné tloušťce 2 mm. Nezávisle na požadované délce závěsu, například 2 m, se vytvoření tohoto

0 · ·· · ·♦ ·· • · · · · · 0 0 · · · ·· 0 0 · 00 *

0 · 0 0 0000 0 • 0 000 0 0 0 ····_··· — ··_··· .. · 0 99 9 9 prvku kontinuálním způsobem stále opakovalo. Rovněž byly zesíleny okraje tkaniny v ca 20 mm šířky na množství povlaku ca 400 g/m².· !

Výsledkem jsou tedy nekonečné pásy, které všechny po 2 běžných metrech vykazují 20 mm široký a 2 mm silný pás, před .

j nímž mohou být odstříhávány, přídavně obsahují tyto pásyí okrajové zesílení.

Také zde je vytvořeno tvarové těleso s vyhovující( tuhostí. Přitom slouží 2 mm silné zesílení přes šířku tkaniny>

k bezpečnému upevnění závěsu na horním hřídeli; okrajovér zesílení umožňuje kombinaci a připojení dalších stejných,i zkrácených pásů. Co se týče připojovacích technik, spadají do <i kategorie silové, tvarové a mateřiálové.:

Podobně jako u dříve popsaných produktů platí i zde pojem gradientového materiálu pro plynulý přechod k okrajovým a příčným vyztužením a zásadní zachování válcovitosti textilní dráhy s tou výhodou, že mohou být ponechána známá válečková zařízení. '

Takovéto kouřové clony slouží v průmyslových zařízeních a velkých halách k oddělení velkých prostor k lepšímu odvodu kouře a dýmu, vznikajících v případě požáru. >

Dnešní obvyklá takováto : protipožární zařízení se -i představují buď ve formě stabilních plechových kanálů nebo fungují jako rolety, které se· iniciují teprve v případě požáru a spouštějí se směrem dolů. Takováto roletová řešení sestávají dnes ze skelných tkanin, které jsou z důvodů ruční obsluhy a konfekcionalizace přídavně opatřeny polymerovou vrstvou. S tím ovšem přicházejí známé problémy, jako je malá nehořlavost či úplná hořlavost, vznik dýmu z vrstvy v případě požáru, a problémy u upevňovací techniky a stabilita upevnění v podmínkách požáru.

Tyto problémy jsou u zde popsaného způsobu odstraněny. Druhy upevnění mohou být provedeny teplotně stabilní a nehořlavé; produkt může být z důvodu veškerého anorganického vytvoření označen jako Al, jako nehořlavý.

Příklad 6

Výroba filtrové vložky podle vynálezu

V předkládaném případě byla vyrobena filtrační vložka pro oblast vysokoteplotní filtrace nebo filtraci horkých plynů.

ti

Jako nosná tkanina byla v předkládaném případě použita drátem zesílená skelná tkanina V4-A.

Tato byla v závislosti od požadované porezity nejprve rovnoměrně pokryta přes Celou filtrační plochu hliníku.. Jako typické nanášené množství v oblasti filtrační plochy u zde použitých nosných tkanin lze spatřovat 200 g/m² hliníku.

Porezita nebo objem pórů a rozdělení velikosti pórů mohou být u tohoto způsobu obměňovány pomocí parametrů termického nástřiku, jako je odstup nástřiku a nanášené množství. Dále mohou být tyto 'parametry ovlivňovány druhem spojení, hustotou tkaniny a materiálem vláken.

V konkrétním případě může být přímo v návaznosti na rovnoměrný homogenní povlak filtrační plochy naneseno v okrajové oblasti podstatně větší množství vrstvy. Tloušťka vrstvy představuje v této oblasti ca 1,5 mm.

Tyto oblasti fixují podobně jako v rámu, pomocí šroubů, nýtů, svarů dále manipulaci s filtrem, pouzdra. Hotový produkt má požadované tuhosti, množstvím vrstvy.

oblastmi rozdílným jednak volné filtrační plochy jednak umožňuje tento rám upevnění a pájení. Vyztužený rám umožňuje například nasunutí do příslušného tedy charakter tvarového tělesa s Je toho dosaženo místním toto tvarové těleso může být gradientní materiál. Gradienty zde mohou být již bylo předesláno v předchozích příkladech, kovy, pevných struktur, oblastem.

Také

I

I· označeno jako j ak rozdílnými od tuhých, propustným z hlediska vytvořeny, buď jakož také pomocí kontinuálního přechodu k měkkým, v

Tak vznikají gradientní rozdílné porezity mezi plochu.

graduelně filtrační tomto případě materiály také tuhými koncovými okraji a

i.

systému pro shora uvedené korozní odolnosti

Výhody takovéhoto filtračního oblasti použití spočívají v tepelné a potřebných spojovacích a přípojných prvků, v jednoduchosti montáže a jednosložkovém charakteru celého systému.

Příklad 7

Výroba tvarového tělesa podle vynálezu k tepelnému odstínění (žárový stínící prvek) tkanina vytažena do trojrozměrné

Hlubokým tažením ve vakuu byla vhodná drapování-schopná struktury a fixována.

Prostřednictvím termického pistolí) hliníku bylo nejprve vrstvy o množství ca 75 nástřiku (nástřik drátovou rovnoměrným nanesením tenké g/m² hliníku dosaženo fixace

9 9 tkaninové struktury. Prostřednictvím povlékacího postupu bylo současně umožněno, že bylo možno realizovat místní zvýšení naneseného množství. Provádění způsobu umožňuje principielně zvyšovat tloušťku vrstvy až na několik centimetrů. Je toho využíváno k dosažení vyztužení na staticky důležitých místech u tvarových těles až k absolutní tvarové stabilitě a tvrdosti. Toto platí také na ta místa na tvarových tělesech, na nichž musí být bezpečně a funkčně spolehlivě vedeny pohyblivé prvky.

Současně může být na jiných místech tvarového tělesa zvoleno množství vrstvy, které také vyhovuje požadavkům absolutní vláknové vazby ' a tepelnému odstínění nepropustnosti, přičemž je ale zachován textilní a ohebný charakter tohoto úseku. Přechodové zóny mezi měkkými, textilními, ohebnými zónami a tvarovými stabilizovanými tvrdými zónami tvarového tělesa odpovídají přitom kontinuálnímu látkovému přechodu ve smyslu gradientového materiálu. Obr. 3 a obr. 4 znázorňují vyrobený žárový stínící prvek podle vynálezu. ·

Claims (19)

1. Způsob výroby tvarových substrátů, a tvarově těles s tuhosti z ohebných textilních silově, materiálově tělesy, vyznačuj íci drátovou pistolí vysokorychlostním rozprašováním jsou naimpregnovány na pleteniny nebo rouna vláken a/nebo skelných vláken š a/nebo uhlíkových vláken, kovových nebo stavu částečně vyhovuj ící tvarová tělesa jsou spojitelné s jinými tvarovými že prostřednictvím stříkání a/nebo obloukovým stříkáním (HVOF) roztavené kovové nebo se tím, přičemž stříkáním a/nebo a/nebo plazmovým keramické částice

i.

nejméně jeden mřížovaný pás tkaniny, z aramidových vláken a/nebo E-skelných obsahem oxidu křemičitého vytvořeno dokonalé spojení stříkaných v roztaveném a částečně mezi sebou a spoj enim textilní vláken vláken, takže je keramických částic s vlákny tkaniny je dosaženo tvarové tuhosti, přičemž ohebné substráty sestávají z vláknitých materiálů _; nebo které neobsahují azbest nebo anorganické vláknité materiály s délkami vláken s délkou > 5 pm, průměrem < 3 pm a poměrem délka ku průměru 3:1, a přičemž tvarová tělesa jsou kompenzátory měkkých látek, odrazová žáruvzdorná tvarová tělesa, tvarové prvky k tepelnému odstínění v automobilovém průmyslu, kouřové nebo požární clony, filtrační vložky: nebo nárazníky.

2. Způsob podle nároku · 1, prostřednictvím termického nástřiku rovnoměrné vrstvy o tloušťce 0., 1 vyznačující se tím, že jsou kontinuálně nanášeny až 10 mm zejména 0.1 až

5 mm.

3. Způsob podle nároku, vyznačující se tím, že jsou vytvářeny místně odlišné tloušťky vrstev ke zpevnění tvarových prvků.

4. Způsob výroby tvarových těles s vyhovující tuhostí z ohebných textilních substrátů, přičemž tvarová tělesa jsou silově, materiálově a tvarově spojitelná s jinými tvarovými tělesy, vyznačující se tím, že textilním substrátem je textilní mřížovaný pás tkaniny, pleteniny nebo rouna z aramidových vláken a/nebo E-skelných vláken a/nebo skelných vláken obsahujících oxid křemičitý a/nebo uhlíkových vláken, přičemž textilní substrát neobsahuje azbest nebo anorganické vláknité látky nebo vlákna s délkou > 5 pm, průměrem < 3 pm a poměrem délka ku průměru 3:1, z pásu se odstřihne 'nebo vylije plochá nástřik a tento nástřik nebo výlisek je prostřednictvím stříkání z drátové pistole a/nebo obloukového stříkání a/nebo vysokorychlostního stříkání (HVOF) a/nebo plazmového rozprašování nejméně na povrchu nastříkán roztavenými kovovými nebo keramickými částicemi, takže kóvové nebo keramické částice nastříkané v roztaveném stavu vytvoří dokonalé spojení částečně s tkaninovými vlákny a částečně mezi sebou a je dosaženo tvarové tuhosti.

5. Způsob podle jednoho z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že vybraný textilní substrát je nejprve potažen rovnoměrným nástřikem 50 až 100 g/m², zejména 75 g/m², takto je zformován a případně opatřen konečným povlakem.

6. Způsob podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že k umožnění provádění spojovacích technik je provedeno místní zesílení povlaku.

7. Způsob podle jednoho z předcházejících nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že, k první vrstvě je uspořádána další sousední vrstva z mřížované tkaniny, pleteniny nebo rouna z přírodních a/nebo syntetických vláken, přičemž se tato vrstva pevně spojí s první vrstvou a vykazuje nepatrnou teplotní stabilitu nebo má zvukově izolační vlastnosti.

ϋ· · ·♦ · ·· ··'♦ • ý Φ · · · - '· · · <· · ·

Φ ···« · · · * ·” • · ·· · · · · ·· ·· · · · · · , Φ · · · · · · · ·

8. Způsob podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že na zadní straně nejméně první vrstvy je prostřednictvím termického nástřiku nanesena další.vrstva z kovu nebo keramiky, takže první vrstva funguje jako mezivrstva.

9. Způsob podle jednoho nebo více z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že na nejméně jeden ohebný textilní substrát se nanáší množství 100 až 500 g/m².

10. Tvarové těleso s vyhovující tuhostí, sestávající z nejméně první vrstvy z textilní mřížované tkaniny, pleteniny nebo rouna z aramidových vláken a/nebo E-skelných vláken a/nebo skelných vláken s obsahem oxidu křemičitého a/nebo uhlíkových vláken a nejméně jedné na této první vrstvě prostřednictvím plazmového rozprašování, žárového rozprašování a/nebo plazmového povlékání nanesené druhé vrstvě z kovu a/nebo keramiky, vyznačující se tím, že je zhotovitelné způsobem podle jednoho z předcházejících nároků 1 až 9, přičemž tvarová tělesa jsou kompenzátory měkkých materiálů, odrazová žáruvzdorná tvarová tělesa, tvarové prvky k tepelnému odstínění v automobilovému průmyslu, kouřové nebo požární clony, filtrové vložky nebo nárazníky.

11. Tvarové těleso podle nároku 10, vyznačující se, tím, že obsahuje další, k první vrstvě sousední, vrstvu z textilní mřížované tkaniny, pleteniny nebo rouna z přírodních a/nebo syntetických vláken, přičemž tato vrstva je pevně spojena s první vrstvou a vykazuje menší tepelnou stabilitu nebo má zvukově izolační schopnosti.

12. Tvarové těleso podle jednoho z nároků 10 nebo 11, vyznačující se tím, že na zadní straně nejméně první vrstvy je nanesena další vrstva z kovu nebo keramiky, takže první vrstva funguje jako mezivrstva.

13. Tvarové těleso podle jednoho nebo více z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že nejméně metalizovaná vrstva a keramická vrstva vykazuje rozdílné materiály a má rozdílnou porezitu.

14. Tvarové těleso podle jednoho z nároků 10 až 13, vyznačující se tím, že sestávají z Al, Al-slitin, kovové nebo

Cu-slitin, keramické

Cr-Ni-slitin, částice titanu, oceli V4-A, AI2O3, Cr₂O₃, TiO₂, TBC-ZrO₂, ZrO₂-CaO, nebo smíšených oxidů uvedených nekovů.

15. Tvarové těleso podle některého z nároků 10 až 14, vyznačující se tím, že nejméně jedna, kovová a/nebo keramická vrstva vykazuje v podstatě rovnoměrnou tloušťkou 0,1 až 5 mm, zejména 0,1 až 1,4 mm.

16. Tvarové těleso podle některého z předcházejících nároků 10 až 15, vyznačující sej tím, že nejméně jedna kovová a/nebo keramická vrstva vykazuje místně rozdílnou tloušťku.

17. Tvarové těleso podle jednoho z nároků 10 až 16, vyznačující se tím, že tloušťka vrstvy nejméně jedné vrstvy z textilní mřížované tkaniny, pleteniny nebo rouna vykazuje 0,1 mm až 80 mm.

18. Tvarové těleso podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že tkanina se skelnými vlákny obsahující E-skelná vlákna nebo oxid křemičitý sestává z tvarovaných nebo netvarovaných skelných filamentů nebo skelných střižních vláknitých přízí a může být zesílena ocelovým drátem V4-A.

• a a' • a a a ·' · • • a'· • ·♦ · 4 * • • • • • • 4 a • • • • a • · l ··· ♦ • · · á· • · · • · a a · a

19. Tvarové těleso podle nároku 18, vyznačující se tím, že na střižných okrajích obsahuje vrstvu z kovu a/nebo keramiky, zejména z hliníku.