CZ20012325A3 - Hybridní vysokonapě»ová rozvodna s přípojnicemi zapouzdřenými v kovovém pláąti a záloľní fází izolovanou vzduchem - Google Patents

Description

Oblast techniky

Vynález se týká hybridní vysokonapěťové rozvodny, která má přípoj nice a odpojovače, které jsou zapouzdřeny v kovovém plášti a izolovány plynem za použití technologie MCGI * I (Metal-Clad and Gas-insulated technology), a další vlastní vybavení, které je izolováno vzduchem za použití konvenční technologie AI nebo AIS (Air-insulated technology nebo Air-Insulated Systém). Vynález se zejména týká zlepšení rozvodny výše uvedeného typu, které spočívá v dodatečném přidání záložní fáze za použití konvenční technologie AI nebo AIS, které umožňuje snížení doby, během které rozvodna není použitelná kvůli tomu, že se provádějí práce na přípojnicich. Je nutné upozornit na to, že zkratka GIS (Gas-Insulated Systém) se obvykle používá k označeni technologie MCGI aplikované na rozvodnách typu MC (Metal-Clad), a že zkratka AIS (Air-insulated Systém) označuje technologii AI.

Pojem hybridní v souvislosti s rozvodnou je nutné vysvětlit, neboť se jedná o pojem relativně nový. Pokud jde o hybridní rozvodny, je hlavním cílem omezit zastavěnou plochu, kterou konvenční rozvodny s technologií AIS zabírají a zároveň zachovat výhody jak technologie AIS spočívající v laciné a jednoduché výměně komponent tak i výhody technologie GIS spočívající v kompaktnosti komponent a v jejich necitlivosti vůči znečištěnému prostředí.

Rovněž je nutné připomenout nevýhody technologie GIS ve srovnáni s technologií AIS, které spočívají ve vyšších nákladech na rozvodnu, složitější údržbě komponent rozvodny a • 4 φ·4« • · · 4* *4 · ·4 4 • 4 4 · · ·4 ·· 4 · · 4 · ·4

4 4 « 4 44 • 444 · ··· *·· ··44« složitějším rozšířením rozvodny, které vede k prodloužení doby, během které je rozvodna nepoužitelná, na několik dní. Výhodou technologie GIS oproti technologii AIS je zejména to, že poskytuje kompaktnější komponenty, zejména přípoj nice, které jsou necitlivé vůči znečištěnému prostředí. Kromě toho, při čištění izolátorů v rozvodnách s technologií GIS je nutné izolovat pouze jednotlivá oddělení jedno po druhém, zatímco při čistění izolátorů přípojnic v rozvodnách s technologií AIS je nutné izolovat všechny přípojnice.

Přeměna konvenční rozvodny na hybridní rozvodnu spočívá v postupném nahrazení komponent s technologií AIS za komponenty s technologií GIS a se stejnou funkcí, přičemž výměna komponent začíná v blízkosti venkovního napájecího vedení a pokračuje ve směru k přípojnicím. Optimální konfigurace, která splňuje výše uvedené cíle, se dosáhne jednak tím, že rozvodna je opatřena přípojnicemi a odpojovači s technologii GIS, a jednak tím, že se na zbytek komponent v rozvodně aplikuje technologie AIS.

Toto technické řešení nejvíce využívá výhod technologie AIS a technologie GIS a potlačuje nevýhody těchto technologií.

Podstata vynálezu

Za účelem optimalizace velikosti zastavěné plochy je v rámci vynálezu navržena konfigurace, která umožňuje uspořádání přípojnic pod centrálním portálem, který může sloužit jako koncový portál pro napáječe umístěné na stejné straně tohoto portálu. Výhoda této konfigurace oproti konvenční konfiguraci používající pouze technologii AIS je zřejmá z obr. 1 a spočívá v možnosti vyloučení konvenčního koncového portálu pro ukončení vedení, poněvadž není nutný v hybridním systému používající jak technologii GIS tak i technologii AIS. Předmětem vynálezu je rovněž konfigurace, která má vzájemně protilehlé napáječe a je zejména výhodná pokud jde o zastavěnou plochu. Tato konfigurace je zobrazena na obr. 4.

Avšak hybridní systém trpí nevýhodami, kterými se vyznačujou systémy používající pouze technologii AIS. Je tomu tak zejmén při provádění údržby na dvojité sestavě přípojnic, zapouzdřených do kovového pláště, v průběhu které je často nutné dvě přípojnice, náležící stejné fázi, odpojit od napětí, čímž se rozvodna stane nepoužitelnou po dobu třech až čtyř dnů kvůli složitosti práce na komponentách s technologií GIS. Pro některé typy prací je žádoucí odpojit dvě přípojnice, které mají stejnou fázi od napětí, a to zejména v případě, že probíhá údržba na selektivním spínacím odpojovači náležícím uvedeným dvěma přípojnicím. V průběhu této práce je žádoucí odvést plyn, který izoluje oddělení odpojovače a průchodky. Pro ostatní druhy prací není zcela nutné současně odpojit dvě přípojnice stejné fáze od napětí. Mezi tyto ostatní práce, patří např.

ses uávy nebo přidání nového oddělení s kovovým pláštěm do série se stávajícími odděleními. Přípojnice, které máji být prodlouženy, mohou být izolovány (odpojena od napětí) jednotlivě selektivními spínacími odpojovači, což umožní ponechat rozvodnu v provozu, zatímco jsou prováděny dotyčné práce. Avšak v průběhu provádění těchto prací je obvykle výhodné izolování obou přípojnic oproti izolování pouze jediné přípojnice za účelem dosažení pokud možno co nejvyšší bezpečnosti.

Tudíž práce na přípojnicích zapouzdřených do kovových plášťů v hybridní rozvodně obvykle vyžadují izolování dvou • Φ ΦΙΦΦ • « · φ φ φ φ • Φ φ · φ · · φ · « · φ · · ♦ φ ·ΦΦ· φ ♦·· ··· φ* φφφ přípojnic stejné fáze, čímž činí celou rozvodnu nepoužitelnou.

Cílem vynálezu je tudíž poskytnout řešení, které výrazně omezuje dobu, po kterou není hybridní rozvodna použitelná v důsledku provádění prací na komponentách zapouzdřených do kovových plášťů.

Tento cíl je dosažen vynálezem, jehož předmětem je vysokonapěťová rozvodna, která zahrnuje první vybavení, realizované použitím technologie MCGI a tvořené alespoň jednou jedinou přípojnicovou sestavou nebo dvojitou připojnicovou sestavou, a druhé vybavení, realizované použitím konvenční technologie AI, k vytvoření napáječů uspořádaných v odděleních kolmých k uvedené přípojnicové sestavě, přičemž podstata této vysokonapěťové rozvodny spočívá v tom, že zahrnuje alespoň jedno vzduchem izolované záložní vedeni, které probíhá paralelně s připojnicovou sestavou a uskutečňuje funkci záložní fáze k umožněni provozu rozvodny ve zhoršeném režimu.

Ve výhodném provedení každé záložní vedení může nahradit libovolnou jednu fázi přípojnicové sestavy, zatímco je prováděna práce na komponentě rozvodny izolované kovovým pláštěm.

Ve výhodném provedení každé záložní vedení je odpojeno od napětí, zatímco žádná práce není prováděna na libovolné komponentě rozvodny izolované kovovým pláštěm.

Ve výhodném provedení každé záložní vedení je opatřeno připojovacími prvky, z nichž každý je přidělen k příslušné fázi napáječe, kterou překrývá, a je vhodný pro připojení k příslušné fázi skrze elektrický spojovací prvek.

Ve výhodném provedení jedno jediné zálohovací vedeni je φφ·· · • «4 · · * · ·· φ · Φ · · · · ΦΦΦΦ Φ

Φ Φ ΦΦφ

ΦΦΦ ΦΦΦ Φ· Φ·· uspořádáno na obou stranách přípojnicové sestavy. Poněvadž všechny činnosti, prováděné v části rozvodny s kovovými plášti, se vždy týkají pouze jednotlivých fází (každá ze tří fází probíhá v příslušném samostaném prostoru) záložní vedeni může být tvořeno pouze jednou jedinou fází, čímž se značně omezí náklady na rozvodnu a značně zvýší kompaktnost rozvodny.

Stručný přehled obrázků na výkresech

Za účelem lepšího pochopení vynálezu je v následující části této přihlášky vynálezu uveden popis příkladů provedení vynálezu, ve kterém jsou činěny odkazy na výkresy, na kterých obr. 1 zobrazuje výhody konfigurace hybridní rozvodny s jak technologií AIS tak i technologií GIS podle vynálezu oproti rozvodně pouze s technologií GIS a rozvodně pouze s technologií AIS, obr. 2 a 3 zobrazuje účinky progresivního přechodu z úplné technologie GIS na úplnou technologii AIS z hlediska zastavené plochy resp. s hlediska počtu izolačních opatření provedených kvůli údržbě, obr. 4 zobrazuje perspektivní pohled na uspořádání hybridní rozvodny podle vynálezu zahrnující třífázovou dvojitou připojnicovou sestavu a protilehlé napáječe, obr. 5 zobrazuje boční pohled na jednu fázi třífázového napáječe pro hybridní rozvodnu podle vynálezu mající přípojnici poskytující funkci záložní fáze, obr. 6 zobrazuje perspektivní pohled na třífázový napáječ hybridní rozvodny mající záložní fázi zobrazenou na obr. 5, obr, 7 zobrazuje boční pohled na jednu fázi třífázového

*4 4444 4 4 · • 4	4 4 · 4	4 • 4 •	• 4	44
4 •	4 4
• 4	•	4	4	4
• 4 4 4 4	4*9	*··		44	4 4

napáječe podobného napáječi zobrazenému na obr. 5 s tím, rozdílem, že v nápáječi na obr. 7 záložní fáze je spojena s napáječem odpojovačem majícím otočně připevněné rameno, obr. 8 zobrazuje částečný perspektivní pohled na třífázový napáječ hybridní rozvodny podle vynálezu s tím, že dvojitá přípojnicová sestava je zobrazena ve zvětšeném měřítku, a obr. 9 zobrazuje částečný pohled na jednu fázi hybridní rozvodny zobrazené na obr. 8.

Příklady provedení vynálezu

Obr. 1 zobrazuje hybridní rozvodnu 30, která je opatřena třífázovou dvojitou přípojnicovou sestavou 32 a selektivními spínacími odpojovači 33 zapouzdřenými v kovových pláštích, přičemž tyto odpojovače nejsou na obrázku zobrazeny, poněvadž jsou umístěny mezi dvě přípojnicové sestavy. Každá sestava třech přípoj nic zapozdřených do kovového pláště je uspořádána v horizontálním směru pod koncovým portálem 31 ukončujícím vedení. Zbytek vybavení rozvodny tvoří napáječ 40 vytvořený použitím technologie AIS. Tento napáječ je tvořen množinu sériově zapojených komponent zahrnující přerušovač 36 obvodu, proudový transformátor 37, uzemňovací odpojovač 38 pro uzemnění vedení a napěťový transformátor 39. Rozvodna, vytvořená pouze technologií AIS, zahrnuje třífázovou dvojitou přípojnicovou sestavu 34, vytvořenou z dvojice sestav třech vzduchem-izolovaných přípojnic umístěných na obou stranách koncového portálu 41. Pro každou fázi napáječe 40 je použit jeden selektivní spínací odpojovač 35, přičemž napáječ 40 v tomto případě je umístěn pod konvenční koncový portál 42.

Je zřejmé, že u konvenčni konfigurace s technologií AIS ·· ···· ·· · ·· · ·· · · ♦ ·· · • · · · · ·· · « 9 · · · ·· • « · · ♦ ·· ···· · ··· φ«· »9··· plocha zastavěná třífázovou dvojitou přípojnicovou sestavou 34 je větší než plocha zastavěná napáječem 4Q.

Schéma zobrazené v horní části obr. 1 představuje symbolické ekvivalentní obvodové schéma zapojení celé rozvodny. Ve směru od levé strany ku pravé jsou zobrazeny symboly pro následující prvky: dvojitá sběrnicová sestava se selektivními spínačovými odpojovači, přerušovač obvodu, proudový transformátor, uzemňovací odpojovač a napěťový transformátor.

Obr. 2 zobrazuje graf změny zastavěné plochy S zabrané rozvodnou při přechodu z rozvodny pouze s technologií GIS na rozvodnu pouze s technologií AIS, provedeném postupným nahrazením následujících prvků, jejichž symboly jsou zobrazeny pod grafem: napěťový transformátor, dvojitý uzemňovací odpojovač, proudový transformátor, přerušovač obvodu, zemnící odpojovač a dvojitá přípojnicová sestava se selektivními spínačovými odpojovači. Tento graf potvrzuje skutečnost, která byla zřejmá z obr. 1, a to zejména skutečnost, že zastavěná plocha zabraná rozvodnou se silně zvětšuje, když selektivní spínačové odpojovače přecházejí na konvenční odpojovače s technologií AIS.

Obr. 3 zobrazuje změnu počtu Nc izolačních opatření, které je nutné učinit před čistění izolátorů rozvodny, při přechodu z rozvodny pouze s technologií GIS k rozvodně pouze s technologií AIS, stejnému jako přechod související s obr.

2. Počet Nc izolačních opatření představuje ztrátu kontinutity údržby přípojnicové sestavy nebo přípojnicových sestav v průběhu čištění izolátorů. Při čistění izolátorů venkovních průchodek 24, které jsou součástí vybavení rozvodny s technologií GIS, není nutné odpojit přípojnicovou sestavu od napájení na rozdíl od vybavení rozvodny s

·· • 4 •	444« •	4 • · •	4 4 4 4	♦ · 4 4 • 4	* • · •
•	•	4	•	4 4	4
····	4	• 4 4	«44	4 4	♦ 44

technologií AIS, kde je Žádoucí izolovat přípojnicovou sestavu 34 před čistěním izolátorů 25 (venkovní průchodky 24 a izolátory 25 jsou zobrazeny na obr. 1) . Ke silnému zvýšení počtu izolačních opatření tudíž nevyhnutelně dochází při přechodu přípojnicových sestav 32 a selektivních spínacích odpojovačů 33 na konvenční technologii AIS.

Uvedené grafy potvrzují oprávněnost přechodu na výhodnou konfiguraci hybridní rozvodny 30 zobrazené na obr. 1.

Obr. 4 zobrazuje napáječe, které jsou vzájemně protilehlé a jsou umístěny v odděleních 20 kolmých k přípojnicovým sestavám 2. Tato konfigurace protilehlých napáječů je výhodná zejména kvůli úspoře zastavěné plochy, která je způsobena tím, že pro dva napáječe muže být použit jeden společný koncový portál 10 působící jako koncový portál pro ukončení vedení. Délka rozvodny s touto výhodnou konfigurací může být snížena na polovinu oproti rozvodně s konveční technologií AIS, poněvadž napáječe mohou být uspořádány tak, že jsou vzájemně protilehlé. Je nutné upozornit na to, že tento typ rozvodny tvoři modulární rozvodnu, přičemž každý z elementárních modulů má dva protilehlé napáječe ve formě uvedeného příkladu. Avšak, je samozřejmé, že na základě tohoto modulárního principu mohou být provedeny rovněž i jiné konfigurace, jako např. konfigurace, ve které každý elementární modul má pouze jeden napáječ a všechny napáječe jsou na stejné straně přípojnicové sestavy.

Obr. 5 zobrazuje záložní vedení 1_, vytvořené z přípojnic nebo kabelů použitím konvenční technologie AIS a umístěné v rozvodně. V zobrazeném provedení je ke každému napáječi přiřazeno jedno jedené záložní vedení 1^. Toto vedení probíhá v podstatě paralelně s přípojnicovou sestavou 2 s technologií GIS. Ačkoliv obr. 5 zobrazuje pouze jeden jediný napáječ, je ·· ···· ♦ · ·» φ • Φ ·· · · φφ • · ΦΦΦ φ φ « · · φ φ φ φφφ φφφ φφφ ·* φφφ samozřejmé, že hybridní rozvodna může mít protilehlé napáječe, jakými jsou např. napáječe zobrazené na obr. 4. Rozvodna má jedno jediné záložní vedení £ na jeden napáječ, které může sloužit jako záložní fáze, když jedna z fází přípojnicové sestavy £ byla izolována za účelem poskytnutí provozu rozvodny ve zhoršeném režimu. Tento provoz rozvodny ve zhoršeném režimu umožňuje opravení přípojnicové sestavy nebo jedné z venkovních průchodek £ přípojnicové sestavy, nebo rozšíření přípojnicové sestavy. Použití záložní fáze značně snižuje dobu, během které je přípojnicová sestava při opravě nebo rozšiřování nepoužitelná, ve srovnání s hybridní rozvodnou, která nemá záložní fázi. Koncový portál 10 umožňuje připevnění napájecích kabelů 11 a je výhodně použit pro nesení třífázové dvojité sběrnicové sestavy 2. Oddělení dvou přípojnic náležící stejné fázi jsou spojena dohronady konvenčně selektivními spínacími odpojovači £, z nichž každý odpojuje přípojnice od venkovních průchodek £. Obr. 8 zobrazuje perspektivní pohled na elektrické zapojení dvojité přípojnicové sestavy 2. Každá venkovní průchodka £ odpovídá dané fázi a je připojena k prvkům s technologií AIS stejné fáze skrze elektrický spojovací prvek £, který může tvořen pouhým kabelem. V zobrazeném příkladě elektrický spojovací prvek 5 je permanentě připevněn k přerušovači 6 obvodu, který je zapojen do série společně s proudovým transformátorem 7 a uzemňovacím odpojovačem £. K napájecímu kabelu 11 napájenému napáječem rovněž může být připojen napěťový transformátor 9. Předpokládá se, že v tomto provedení záložní vedení £ je neseno izolačním sloupem 12 a je umístěno v dostatečné izolační vzdálenosti od napájecího kabelu 11 a koncového portálu 10. Když se rozvodna nachází v normálním provozním stavu, venkovní průchodka 4 je spojena s přerušovačem £ skrze elektrický spojovací prvek 5 a záložní vedení 1 je výhodně odpojeno od napájení. V případě, že je žádoucí provést

Φ· • · ♦ • ·

« •v ··♦· • · * • · Η· Φ

nějakou práci v jednom oddělení, jakým je např. sekce uvnitř přípojnicové sestavy, nebo ve dvou odděleních stejné fáze, elektrický spojovací prvek 5 je odpojen od venkovní průchodky 4, načež je připojen k záložnímu vedení 1_ připojovacími prvky 13 zobrazenými na obr. 6 s tím, že tato operace je provedena pro stejnou fázi ve všech napáječích rozvodny. Uvedená oddělení jsou výhodně izolována před samotným odpojením z bezpečnostních důvodu, avšak odpojení pod napětím je rovněž možné. Záložní vedení 1_ je potom uvedeno pod napětí z jiné rozvodny skrze fázi stejnou, jako je fáze izolovaná ve vadné rozvodně, což umožňuje provozovat tuto rozvodnu ve zhoršeném režimu potom, co tato rozvodna nebyla použitelná po dobu typicky asi jedné hodiny. Tento provoz rozvodny ve zhoršeném režimu musí být poskytnut po celou dobu, během které se vykonává práce na části rozvodny, která je zapouzdřena v kovovém plášti, typicky po dobu asi třech až čtyř dní. Když fáze izolovaná od přípojnicové sestavy je opětovně uvedena pod napětí po dokončení uvedené práce, rozvodna se může vrátit do normálního provozního režimu opětovným připojením elektrického spojovacího prvku 5 k venkovní průchodce 4. Uvedený provoz rozvodny je nazýván provozem ve zhoršeném režimu kvůli tomu, že tento provoz neposkytuje stejnou spolehlivost v kontinutitě dodávky elektrické energie jako provoz v normálním režimu. Zejména, když jedno jediné záložní vedení 1_ je poskytnuto pro jeden napáječ, libovolná závada v izolaci, ke které dojde na záložním vedení 1_, se projeví ve všech napáječích, které jsou izolovány, bez ohledu na to, zda rozvodna má jednu jedinou přípojnicovou sestavu nebo dvojitou přípojnicovou sestavu. Avšak vynález není omezen pouze na jednu jedinou záložní fází. Pro jeden napáječ může být poskytnuta množina záložních vedení (přípojnic nebo kabelů), která umožňuje jednak uskutečnit provoz rozvodny ve zhoršeném režimu při současném provádění práce na množině fází φφ φφφφ • Φ · · · φφ «φφφ φ « «φφφφ φ φ φ φ φφφφφ

Φ Φ Φ 4 « « Φ

ΦΦΦΦ · «ΦΦ ΦΦΦ ·« ΦΦΦ přípojnicové sestavy a jednak dosáhnout maximální spolehlivosti v kontinuitě dodávky elektrické energie v případě, že dojde k poruše na jednom ze záložních vedení. Avšak použití jednoho jediného záložního vedení je považováno za výhodné ve většině případů kvůli vyšší kompaktnosti a nižší ceně rozvodny a vzhledem ke skutečnosti, že podle statistických údajů provoz ve zhoršeném režimu je žádoucí ve výjimečných případech, a to přibližně jednou za rok u jedné rozvodny.

Středová fáze zobrazená na obr. 6 je identická s fází na obr. 5. Průměr záložního vedeni 1^ je zobrazen větší než, je průměr, který by odpovídal danému měřítku. Je tomu tak kvůli tomu, aby by z obrázku byly zřejmé výše uvedené připojovací prvky 13 napáječe, které jsou připevněny k záložnímu vedení

1. Když elektrický spojovací prvek _5, jakým je např. elektrický spojovací prvek zobrazený přerušovanou linií pro střední fázi, je připojen pro každý napáječ rozvodny k záložnímu vedeni rozvodna může být provozována ve zhoršeném režimu.

Na obr. 7 elektrický spojovací prvek 5 je proveden ve formě otočně připevněného ramene odpojovače ovládaného jednopólovým způsobem, a to buď elektricky nebo manuálně. Toto provedení spojovacího prvku zkracuje dobu, během které není rozvodna použitelná a která předchází okamžiku uvedení rozvodny do zhoršeného provozního režimu.

Na obr. 8 je zobrazena dvojitá přípojnicové sestava 2 s tím, že vzdálenost mezi jednotlivými přípojnicemi je zobrazena ve větším měřítku, než je měřítko zobrazení koncového portálu 10 a přerušovače 6 obvodu. To umožňuje pochopit typickou konfiguraci selektivních spínacích odpojovačů 3 sdružených s příslušnými třemi fázemi (p_lř φ₂, φ₃, které jsou na tomto obrázku zobrazeny pro napáječe na stejné straně přípojnicové sestavy. Elektrické obvodové zapojení vnitřních vodičů přípojnic, selektivního spínacího odpojovače, zobrazeného v dvojitě otevřené poloze, a venkovní průchodky £ je zobrazeno pro fázi

Ve výhodném provedení selektivní spínací odpojovače jsou konvenčním způsobem zdvojeny, takže napájí protilehlé napáječe, a záložní vedení 1_ je provedeno ve formě kabelu zavěšeného na konzole 14, uspořádané na každém koncovém portálu 10, skrze izolátor 15. Tato konfigurace umožňuje snížit náklady a zmenšit zastavěnou plochu ve srovnání s ekvivalentním provedením zobrazeným na obr. 5, poněvadž není nutné instalovat nosný systém s rámem uspořádaným na zemi. Jak je to zřejmé z obr. 6, každý připojovací prvek 13 připevněný k záložnímu vedení 1 je výhodně uspořádán ve vertikální rovině stejně jako elektrický spojovací prvek 5, které přísluší tomuto připojovacímu prvku.

Obr. 9 zobrazuje pohled na část sekce fáze φ₂ napáječe zobrazeného na obr. 8. Napáječ umístěný na levé straně přípojnicové sestavy neni zobrazen, poněvadž je v podstatě symetrický podle koncového portálu 10 se zobrazeným pravým napáječem.

Claims (10)

1. Vysokonapěťová rozvodna, zahrnující první vybavení, provedené použitím technologie MCGI a tvořené alespoň jednou jedinou přípojnicovou sestavou (2) nebo dvojitou přípojnicovou sestavou ¢2), a druhé vybavení, provedené použitím konvenční technologie AI, k vytvoření napáječů uspořádaných v odděleních (20) přibližně kolmo k přípojnicové sestavě (2), v y z n a č e n á t i m, že zahrnuje alespoň jedno vzduchem-izolované záložní vedení (1), přibližně paralelní k přípojnicové sestavě (2) a působící jako záložní fáze k umožnění provozování rozvodny ve zhoršeném režimu.

2. Rozvodna podle nároku 1, vyznačená tím, že každé záložní vedení (1) může nahradit libovolnou jednu fázi přípojnicové sestavy (2), zatímco rozvodna je provozována ve zhoršeném režimu.

3. Rozvodna podle nároku 2, vyznačená tím, že každé záložní vedení je odpojeno od napětí, zatímco rozvodna je provozována v normálním režimu.

4. Rozvodna podle nároku 3, vyznačená tím, že káždé záložní vedení je opatřeno připojovacími prvky (13), z nichž každý je přidělen k příslušné fázi napáječe, kterou připojovací prvek (13) překrývá, a je vhodný pro připojení k příslušné fázi skrze elektrický spojovací prvek (5).

♦ 4 4* · • 4 • 4 44 4 4 · 4 * 4 4 4 • 4 4 · ·*· 4 4 « A

5. Rozvodna podle nároku 4, vyznačená tím, že při normálním provozu rozvodny elektrický spojovací prvek (5) libovolné dané fáze je spojen s venkovní průchodkou (4), elektricky připojenou ke stejné fázi přípojnicové sestavy (2), a při provozu rozvodny ve zhoršeném režimu elektrický spojovací prvek (5) může být odpojen od venkovní průchodky (4) pro připojeni elektrického spojovacího prvku (5) k připojovacímu prvku (13), přidělenému k uvedené fázi.

6. Rozvodna podle nároku 4 nebo 5, vyznačená tím, že spojeni fáze oddělení k připojovacímu prvku (13), který je přidělen k této fázi, je provedeno selektivním spínacím odpojovačem, řízeným v jednopólovém režimu, a nesením záložního vedení (1), ke kterému je připojovací prvek (13) připevněn.

7. Rozvodna podle některého z nároků 1 a 6, vyznačená t i m, že jediné záložní vedení (1) je uspořádáno na obou stranách přípojnicové sestavy (2).

8. Rozvodna podle některého z nároků 1 až 7, vyznačená t i m, že alespoň jedno záložní vedení (1) je zhotoveno ze segmentů, z nichž každý zahrnuje přípojnici nesenou alespoň jedním izolačním sloupem (12).

9. Rozvodna podle některého z nároků 1 až 7, vyznačen á t í m, že alespoň jedno záložní vedení (1) je zhotoveno ze segmentů, z nichž každý zahrnuje kabel, nesený alespoň jednou konzolou (14), připevněnou ke koncovému

í»99 • t 9* • * 9 9· 9* • • • 9 • • 9 9 9 4 • 9 · 9 9 4 4 9 • • • 9 • 4 ···« • ··· 994 9« 9«

portálu (10), který pokrývá přípojnicovou sestavu (2).

10. Rozvodna podle některého z nároku 1 až 9, vyznačená t i m, že koncový portál (10) přijímá přípojnicovou sestavu (2) a slouží jako ukončení vedeni pro napáječe uspořádané protilehle jeden k druhému na obou stranách koncového portálu (10).