CZ20003360A3

CZ20003360A3 - Barevná, pastelového odstínu prostá, tepelně stabilní, za tepla zesíťovatelná elastomerní silikonová kompozice

Info

Publication number: CZ20003360A3
Application number: CZ20003360A
Authority: CZ
Inventors: Catherine George; Alain Pouchelon; Jacques Sac
Original assignee: Rhodia Chimie
Priority date: 1999-03-10
Filing date: 1999-03-10
Publication date: 2001-01-17

Abstract

Organopolysiloxanová kompozice vedoucí po zesítění k barevnému, pastelového odstímu prostému, tepelně stabilnímu elastomeru, ve které jsou dispergovány částice oxidu titaničitého mající velikost nejvýše rovnou 80 nm a takovou povrchovou úpravu, že tyto částice v podstatě netvoří žádné strukturní aglomeráty s velikostí vyšší než 80 nm, a která obsahuje alespoň jeden organický nebo minerální pigment.

Description

Barevná, pastelového odstínu prostá, tepelně stabilní, za tepla zesíťovatelná elastomerní silikonová kompozice

Oblast techniky

Vynález se týká zlepšení polyorganosiloxanových kompozic, zejména polyorganosiloxanových kompozic, které jsou za tepla vulkanizovatelné v přítomnosti peroxidu nebo polyadiční reakcí a které jsou určeny k výrobě barevného silikonového elastomeru s vysokou tepelnou stabilitou mechanismem zesítění.

Předmětem vynálezu je rovněž použití přísad umožňujících získání uvedených kompozic, jakož i způsob přípravy takových kompozic a díly získané z uvedených silikonových elastomerních kompozic.

Dosavadní stav techniky

Použití oxidu titaničitého pro stabilizaci silikonových elastomeru vystavených vysokému tepelnému namáhání je známé.

Takové oxidy titaničité mají však nevýhodu spočívající v tom, že v případě produktů barvených pigmentem vedou k elastomeru majícímu pastelový odstín.

Odborná literatura uvádí množství studií týkajících se přípravy tepelných stabilizátorů pro silikon a zpracování oxidů kovů, jakým je například oxid titaničitý.

V patentovém dokumentu EP-A-745,644 jsou popsány polyorganosiloxanové kompozice, které po zesítění poskytují transparentní elastomery, vykazující vysokou tepelnou stabilitu. Za tímto účelem jsou v polyorganosiloxanové kompozici dispergované organofilní částice z alespoň

jednoho oxidu kovu mající formu polykrystalických nanočástic, přičemž tyto částice jsou výhodně vytvořeny z krystalitů o velikosti 4 až 6 nm, mají velikost nejvýše 50 nm a specifický povrch 3ET alespoň rovný 250 m^z/g, výhodně v rozmezí od 250 do 300 nr/g, a podstoupily povrchové zpracování s cílem učiniz je organofilní, přičemž toto zpracování spočívá v naroubování organokřemiřitých skupin. V rámci uvedeného dokumentu není zmíněno žádné barvení uvažované polyorganosiloxanové kompozice.

Rovněž byly titaničitých určených pro elektronice nebo kosmetice.

studie různé týkající se oxidů naoříklad v aolikace,

V patentovém dokumentu EP-A-335,773 je popsán způsob přípravy oxidu titaničitého, který spočívá v hydrolýze sloučeniny titanu v přítomnosti kyseliny mající jak karboxylové, tak i hydroxylové nebo/a aminové skupiny. Tento způsob vede k tvorbě kryszalických částic TiCy. Cílem je poskytnout částice TiO_; prosté síry, které mohou býz snadno dispergovány ve vodných roztocích a takto použity pro aplikace v elektronice ve formě zitaničitanů kovů alkalických zemin.

V dokumentu WO-A-97(30130 jsou popsány částice oxidu titaničitého mající převážně anatasovou krystalickou strukturu, přičemž tyzo částice jsou potaženy povlakem oxidu, hydroxidu nebo oxyhydroxidu kovu. Tyto částice se používají pro jejich schopnost ochrany proti účinku ultrafialového záření v kosmetických formulacích, v nátěrových hmotách nebo v plastických hmotách.

Nicméně nikdy až dosud nebylo ani navrženo ani naznačeno, že by bylo možné sloučit tepelnou stabilitu poskytnutou oxidem titaničitým s barvící schopností vedoucí k získání výrazných jasných nebo temných barev, t.j. barev nemajících pastelový odstín.

V současné době stále trvá poptávka po polyorganosiloxanové kompozici, která by zesítěním mohla poskytnout elastomer, který je ednak tepelně stabilní v důsledku přidání plniva a který může být také vybarven za účelem dosažení požadované barvy, která však nemá pastelový odstín, který je až dosud získáván v rámci .dosavadního stavu techniky.

Přihlašovatel nyní zjistil, že intenzivního vybarvení elastomeru dosaženo tím, že se použije oxid specizické vlastnosti.

tepelné stability a může být současně titaničitý, který má

Pocstata vynalezu sametem vynálezu takto polyorganosilcxanová kompozice poskytující zesítěním .barevný, avšak pastelového odstínu prostý, tepelně stabilní elastomer, ve které jsou dispergovány částice oxidu titaničitého TiCy s velikostí nejvýše rovnou 80 nm, jejichž povrch je zpracován tak, že tyto částice mohou být dobře dispergovány v uvedené kompozici, takže tato kompozice v podstatě neobsahuje žádnou strukturu, například aglomeráty, velikostí větší ne z

0 - nm oos ar aiespon ječen organicky neoo anorganický pigment.

Vynález umožňuje získat intenzivní zbarvení a jsoucí jakékoliv poruchy způsobené vedoucí k pastelovému cdstílu zesítěné elastomery mající v podstatě nebo úplně prosté oxidem: titaničitým (bělení finální barvy). Uvedený výběr oxidu titaničitého takto umožňuje při zajištění prvořadé tepelné stability zachovat barvu a ton, které by bylo možné očekávat od nerušeného pigmentu. To zase zejména umožňuje vyrábět elastomery mající jasné, intenzivní nebo tmavé zbarvení.

·* ·· · · ·· · · • · · ·*·« «·· • ······ · ····« ·· • · ·· ···· ··· · ·· ·· ·· ··

Vynález může být zejména využit při výrobě tepelných těsnění, například pecních těsnění, která mají tmavou nebo dokonce černou barvu. Další možnou aplikaci představuje výroba barevných plášťů drátů a kabelů.

Skutečnost, že bylo dosaženo požadované barvy, může být snadno zjištěna již pouhými okem. Takto může být potvrzen vliv přísad. Uvedená skutečnost může být navíc potvrzena srovnáním, provedeným buď pouhým okem nebo měřením jasu a odstínu, s kontrolními vzorky, které byly vybarveny stejným pigmentem, avšak které neobsahují oxid titaničitý.

Pojem tepelně stabilní istomer ie třeba rámci vynálezu chápat tak, že se pod tímto pojmem rozumí zejména elastcmer, který si zachovává vlastnosti elastcmeru a nestává se ani tuhým ani křehkým po tom, co byl vystaven teplotě vyšší než 200 ³C, zejména teplotě mezi 250 a 300 'C, po dobu několika dnů, zejména po dobu více než tří dnů, výhodně po dobu delší než deset dnů.

Organické nebo anorganické pigmenty jsou známé odborníkům v daném oberu. Jakczro příklady takových elementů lze zmínit:

červený pigment na bázi sloučeniny sumárního vzorce C.-H^Cl.N.O, (CAS n³ 0 406 13-31-3);

žlutý pigment na bázi směsného oxidu vzorce (Ti,Ni,Sb)O₂ (CAS n³ 3007-13-3);

modrý pigment na bázi sloučeniny sumární vzorce Co(AlCr).O (CAS n³ 63187-11-1);

saze (CAS n³ 1333-36-4); a zelený pigment komerčně dosuupný pod označením Green 7 u společnosti Primasil Ltd., Wecbley, Herefordshire, Great Britain (CAS n³ 1328-53-6).

Tyto pigmenty jsou obsaženy v různých množstvích, přičemž množství pigmentu je závislé na požadovaném• · • · • · · · · · ♦ · · · · • * · · • · · ti finálním účinku. Pigmenty jsou obecně přítomné v malých množstvích, například v množstvích odpovídajících zlomkům procenta nebo několika málo procentům. Je samozřejmě možné použít směs několika pigmentů.

Uvedená kompozice může obsahován přibližně 0,1 až 5 %, řjména 0,2 až 3 )dle vynálezu.

vvhodně 0,3 oxidu titaničítého

Střední průměr částic podle vynálezu činí nejvýše 80 nm a výhodně nejvýše 60 nm; tento průměr zejména leží v rozmezí od 10 do 80 nm a výhodně v rozmezí od 10 do 60 nm. Terno průměr je měřen transmisní elektronovou mikroskopii (TEM - Transmission electron microscopy).

Čásnice oxidu titaničítého, jejichž velikost se pohybuje od 10 do 80 nm, výhodně od 10 do 60 nm, mohou být výhodně v polykrystalické formě, což znamená, že každá částice je tvořena krystality, přičemž každý krystalit má velikost rovnající se zejmena nexoii.na 4 až 6 nm.

nometrum, zejmena

Obzvláště vhodnými čásnicemi jsou částice na bázi oxidu titaničítého majícího převážně anatasovou nebo převážně rutiiovou polykrystalickou struknuru. Pojem převážně zde znamená, že obsah anatasu nebo obsah rutilu v částicích oxidu titaničítého je vyšší než 50 % hmotn. Výhodně činí obsah ananasu nebo runilu v částicích oxidu titaničítého více než 80 % hmotn.. Míra krystalizace a charakter krystalické fáze se zde měří rentgenoskopicky.

Uvedené částice oxidu titaničítého mají povrchovou úpravu, která má zajistit, že jsou dispergovány v poiyorganosiloxanové kompozici, což znamená, že jsou v podstatě v izoiolovaném stavu a že v podstatě netvoří žádné aglomeráty. Obecně uvedená povrchová úprava částic oxidu titaničítého zabraňuje při dispergování oxidu titaničítého v kompozici tvorbě struktur nebo aglomerátů majících velikost větší než 80 nm a výhodně větší než 60 nm. V rámci• · • ···· · · · ··· · · · · · * · ·· ····· ··· · ·· ·· ·· ·· dosavadního stavu techniky jsou známé různé vhodné povrchové úpravy částic.

V rámci těchto úprav zde může býu učiněna zmínka uýkající se povlaků tvořených oxidem, hydroxidem nebo oxchydroxidem a popsaných například v patentové přihlášce WO-A-97/30130, na kterou se odborník v daném oboru může obrátit s cílem získat další potřebné detaily uvedené povrchové úpravy. uvedené oxidy, hydroxidy nebo oxyhydroxidy mohou být zejména zvoleny z množiny zahrnující oxid křemičitý, oxid zirkoničitý, jakož i oxidy, hydroxidy a oxyhydroxidy hliníku, železa, zinku, titanu a cínu, a to v individuální nebo smíšené formě. Výraz směsná sloučenina je třeba chápat tak, že znamená sloučeninu kovu na bázi alespoň dvou výše uvedených prvků '(hlinitokřemičitan, a podobně) .

Obecně činí hmotnostní poměr oxidu, hydroxidu nebo cxchydrcxidu k oxidu titaničitému nejvýše 60 % hmotn..

Výhodně jsou částice alespoň částečně pokryty povlakem oxidu křemičitého nebo/a oxidu, hydroxidu nebo oxyhydroxidu hlinitého v individuální nebo smíšené formě.

V rámci výhodné varianty jsou částice pokryty povlakem oxidu křemičitého a oxidu, hydroxidu nebo oxohydroxidu hlinitého, přičemž obsah oxidu křemičitého činí 10 až 40 % hmotn. a obsah oxidu hlinitého činí 1 až 20 % hmotn., vztaženo na hmotnost oxidu titaničitého. Obzvláště vhodné hmotnostní poměry obsahů SiO./ALCo vztažené na hmotnost oxidu titaničitého jsou poměry 30 %,^/15 .% nebo 15 %/5 %.

Uvedené částice mohou být rovněž povlečeny crganokřemičitým. povlakem, získaným zejména reakcí s alkoxysilanem, například povrchovou úpravou navrženou v patentovém dokumentu ΞΡ-Α-745,644, na který se odborník v daném oboru může obrátit za účelem získání dalších detailů týkajících se navržené povrchové úpravy. Tento dokument popisuje, jak získat organokřemičitý povlak na oxidu• · · · • · · · • · · · • · · · • · * · · • · · • · · · • · titaničitém majícím struktura podle vynálezu. Tento povlak je povlakem získaným reakcí vodně/alkoholické suspenze oxidu titaničitého podle vynálezu s bezvodým alkoholickým roztokem obsahujícím alespoň jeden alkoxysilan obecného vzorce 1

Si (CR) ,.R' ..

ve kterém R znamená alkylovou skupinu obsahující 1 až 6 unnkovycn 2 v o i - n c u atomu, R množiny cykloalkylovou skupinu, skupinu, arylalkylovou znamená uhlovodíkovou skupinu, zahrnující alkylovou skupinu, arylcvou skupinu, alkylarylovou skupinu, alkenylovou skupinu a alkinylovou skupinu a obsahující alespoň jeden atom uhlíku, a x znamená celé čísle cd 1 do 3, přičemž uvedené alkoholy, které jsou stejné nebo odlišné, obsahují 1 až 5 uhlíkových

Výhodně se částice oxidu titaničitého krystalickou strukturou před jejich zpracováním alkoxysilanem podrobí ídběšnému zpracování, ktere mociva v tom, ze se voane alkoholická suspenze (alkohol zde výhodně obsahuje 1 až 5 uhlíkových atomů) uvedených částic uvede v reakci s alespoň jedním tetraalkoxysilanem obecného vzorce 2

Si (OR ) ve kterém R znamená alkylovou skupinu obsahující 1 až 5 uhlíkových atomů.

Výhodně R znamená methylovou skupinu nebo ethylovou skupinu. Rovněž výhodně R'znamená oktylovou skupinu, dodecylovou skupinu nebo oktadecylovou skupinu. Rovněž • · · · · • · · · · · ······ · ·«« • · · · í výhodně se hmotnostní poměr a obecného vzorce 2 pohybuje vyr.cor.e e rovno 3. Re sloučenin obecného vzorce mezi 5 a 40%.

Kompozice podle vynálezu obsahují kromě povrchově a organického .ckého pigmentu nebo pigmentů polydiorganosiloxanovou gumu, vyztužovací plnivo, křemičité plnivo, a zesíťovací soustavu, která v případě peroxidem zesíťovatelné kompozice obsahuje alespoň jeden oroanickv peroxid a která v případě kompozice zesíťovatelné uoraveného oxidu titaničitého nebo/a ještě adicí obsahuje alespoň obsahující, vztaženo na alespoň tři katalyzátor, (pclyadice) uen polyorganchydrogenosiloxan jeden řetězec, alespoň dva nebo torny vodíku připojené ke křemíku, a platinový přičemž v tomto posledně uvedeném případě polydiorganosilcxanová guma dále nezbytně obsahuje, vztaženo na jeden řetězec, alespoň tři (jestliže pclycrganohydrogenosilcxan obsahuje alespoň dva vodíkové (jestliže tři atomy anomy) nebo alespoň pclyorganohydrogenosiloxan obsahuj e vodíku) alkenylové respektive vinylové skupiny, přičemž tyno skupiny jsou připojeny ke křemíku.

Uvedené kompozice rovněž výhodně obsahují alespoň jedno antistrukturní činidlo, zejména polyorganosiloxanový olej obsahující hydroxylovou nebo alkoxylovou skupinu na koncích řetězce.

avs alespoň

Tyco kompozice mohou rovněž zahrnovat v případě peroxidem zesí ťovatelných kompozic další tepelný stabilizátor a v případě kompozic zesíťovatelných polyadicí inhibitor zesítění.

Předmětem vynálezu je rovněž použití kombinace částic oxidu titaničitého, jakými jsou částice, které byly právě popsané, a organických nebo anorganických pigmentů pro výrobu takových polyorgancsiloxanových elastomerních •kompozic, které zesítěním poskytují barevný tepelně • · · · · · · · · · * ··· ···· · · · * • ······ · ····· ·· · • · ·· · ···· •·· · ·· · · ·· ·· stabilní elastcmer mající barvu, která je očekávatelná od organického nebo neorganického pigmentu a která nemá pastelový odstín. Takové použití může mít různé charakteristiky, které již byly uvedeny v souvislosti s uvedenou kompozicí.

Vynález se rovněž cýká způsobu výroby dílů z barevného necelně stabilního silikonového elastomeru podle vynálezu, spočívajícího v tom, že se formuje zde popsaná kompozice a že se takto zpracovaná kompozice zesíťuje.

Předmětem vynálezu je rovněž takto vyrobený díl, zejména tepelně stabilní díl mající jasnou, intenzivní nebo sytou barvu.

V následující čásni popisu bude vynález blíže objasněn pomocí příkladů jeho konkrétního provedení, přičemž tyto příklady mají pouze ilustrační charakter a nikterak neomezují vlastní rozsah vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Výhodné metody a kompozice

1) Způsob přípravy čáscic oxidu titaničicého

Částice oxidu titaničitého mohou být před tím, než jsou povrchově upraveny, výhodně získány způsobem přípravy oxidu titaničitého popsaném v patentovém dokumentu EP-A-335773 a také doplňkově v patentovém dokumentu WO-A-97 30130, na které lze odborníka odkázat za účelem získání více detailů hýkajících se uvedeného způsobu přípravy. Tyto částice oxidu titaničitého mohou být získány hydrolýzou sloučeniny titanu T v přítomnosti alespoň jedné sloučeniny U, zvolené z množiny zahrnující:

i) kyseliny, které mají buď karboxylovou skupinu a alespoň dvě hydroxylové nebo/a aminové skupiny;

nebo .alespoň dvě karboxylové skupiny a alespoň jednu hydroxylovou nebo/a aminovou skupinu;

ii) organické fosforečné kyseliny následujících vzorců:

HO 0	R2	0 OH
\ II	1	IIΛ
P—	(C)_n	—P
/	\|	\
HO	R1	OH
HO 0	OH	0 OH
\ II		II /

HO R3 OH

OH

HO O \ll

P /

HO

ΟΗ,-ΙΝ-ίΟΗ^-Ν

CH,

0= p—OH

11/

CH,—P —OH

CH,_ p — OH

II \ o OH

OH ve kterých n a m znamenají celé číslo od 1 do 6, p znamená celé číslo od O do 5 a Rl, R2 a R3, které jsou stejné nebo odlišné, znamenají hydroxylovou skupinu, amino-skupinu, aralkylovou skupinu, arylovou skupinu, alkylovou skupinu nebo atom vodíku;

• * 4 4 4 4 • * * 4 4 44 4 *4 4 » 4» 4

4 44444 ·4 4 ·· · 4 4 4 4 ·· · · 44 44 iii) sloučeniny schopné uvolnit sulfátové ionty v kyselém prostředí a iv) soli výše uvedených kyselin, a případně v přítomnosti zárodečných krystalů oxidu titaničitého, zejména zárodečných. krystalů majících velikost menší než 8 nm a zejména ve hmotnostním poměru, vyjádřeném jako TiO₂ přítomný v zárodečných krystalech k titanu, vyjádřeném jako TiO_;, přítomném před zavedením zárodečných krystalu do nydrolyzního prostředí, a rovném

0,01 až 3 %.

Výhodně je výchozí roztok určený pro hydrolýzu zcela vodným roztokem; případně může být přidáno i jiné rozpouštědlo, jakým je například alkohol, a to za předpokladu, že použitá sloučenina titanu T a použitá sloučenina U jsou potom v podstatě rozpustné v takové rozoouštědlové směsi.

Pokud jde o sloučeninu titanu T, obecně se použije sloučenina titanu zvolená z množiny zahrnující halogenidy, oxyhalogenidy, alkoxidy, dusičnany a sírany titanu, zejména syntetické sírany.

Výraz syntetické sírany je třeba chápat znamená roztoky titanylsíranů připravené iontovou za použití velmi čistých roztoků chloridu titaničit reakcí kyseliny sírové s alkoxidem titaničitým.

tak, že výměnou ého nebo

Výhodně se pracuje se sloučeninami titanu typu halogenidu nebo oxyhaiogenidu titaničitého. V rámci vynálezu častěji používanými halogenidy a oxyhalogenidy titanu jsou fluoridy, chloridy, bromidy a jodidy titaničité (nebo alternativně oxyfluoridy, oxychloridy, oxybromidy a oxyjoaidy titaničité).

Podle obzvláště výhodné formy provedení vynálezu je sloučeninou titanu oxyhalogenid, a ještě výhodněji oxychlorid titaničitý TiOCl..

• · r« »· ·β • · » · · · · ««· »·· · · · · Β«· • ···· · · · ··· 9 4 * · • · 9 4 ··«· ··· · ·» ·« ·· nozstvi sloučeniny titanu mitomne v roztoxu urcenem k hydrolýze není kritické.

Uvedený výchozí roztok dále obsahuje alespoň jednu výše rámci sloučeninu U, která byla definována neomezujícího příkladného výčtu sloučenin U spadajících do rozsahu vynálezu lze zejména zmínit:

hydroxypolykarboxvlcvé kyseliny, a zejména hydroxydikarboxylové kyseliny nebo hydroxytrikarboxylové kyseliny, jakými jsou kyselina citrónová, kyselina maleinová a kyselina tartronová;

(polyhydroxy)mcnokarboxylové kyseliny, jako například kyselina glukcheptonová a kyselina glukonová;

póly(hydroxykarboxylové) kyseliny, jako například kyselina vinná;

aminodikarboxylcvé kyseliny a jejich odpovídající amidy, jako například kyselina asparagová, asparagin a kyselina giutamova;

hydroxylované nebo nehydrcxylované aminomonokarboxylové kyseliny, jako například lysin, serin a threonin;

methylenaminotrifosfonát, methylenethylendiaminotetrafosfonát, methylentriethylentetraaminohexafosfonát, methylentetraethylenpentaaminoheptafosfonát a methylenpentaethylenhexaaminooktafosfonát ; methylendifosfonát,

1,1'-ethylendifosfonát,

1.2- ethylendifosfonát,

1,1'-propylendifosfonát,

1.3- propylendifosfonát,

1,6-hexamethylendifosfonát,

2.4- óihydroxypentamethylen-2,4-difosfonát, • · · · · · • · · · « 9 · • 9

9999 9 9 9 999 • ·9 9

9 9 · 9

2,5-dihydroxyhexamethylen-2,5-difosfonát,

2,3-dihydroxybutylen-2,3-difosfonát,

1, hydroxybenzyl-1,1'-difcsíonát,

1-aminoethylen-l,1'difosfonát, hydroxymethylendifosfcnát,

1-hydroxyethylen-l,l'-difosfonát, 1-hydroxypropylen-l,1'-difosfonát, 1-hydroxybutylen-l,1'-difosfonát a i-hydroxyhexamethylen-1,1'difosfonát.

Jak již bylo uvedeno, je rovněž možné použit jako sloučeninu U libovolnou sůl výše uvedených kyselin. Těmito solemi jsou zejména buď soli alkalických kovů, zejména sodné soli, nebo amonné soli.

Uvedené sloučeniny mohou být rovněž zvoleny z množiny zahrnující kyselinu sírovou, síran amonný, síran draselný a podobně.

s íoucenmami

Výhodně jsou výše definovanými uhlovodíkové sloučeniny alifatického typu. v tomto případe délka hlavního uhlovodíkového řetězce výhodně nepřesahuje 15 uhlíkových atomů a zejména nepřesahuje 10 uhlíkových atomů. Výhodnou sloučeninou B je kyselina citrónová.

Množství sloučeniny U není kritické. Obecně se molární koncentrace sloučeniny U, vztaženo na molární koncentraci sloučeniny titanu T, pohybuje mezi 0,2 a 10 %, výhodně mezi

Ί Z O, x cx O “o .

Zárodečné krystaly oxidu titaničitého v případě, že jsou použity a v případě, že je použita výhodná metoda použití, musí mít především velikost menší než 8 nm, měřeno rentgenovou spektroskopií. Výhodně mají zárodečné krystaly oxidu titaničitého velikost mezi 3 a 5 nm.

Při tomto výhodném případu použití zárodečných krystalů se hmotnostní poměr oxidu titaničitého přítomného v zárodečných krystalech k titanu, vyjádřenému jako TiO₂, • · přítomnem v hydrolyzním prostředí před tím, než byly do tohoto prostředí zavedeny uvedené zárodečné krystaly, t.j. titan poskytnutý sloučeninou T, pohybuje mezi 0,01 a 3 %. Tento poměr se může výhodně pohybovat mezi 0,05 a 1,5 %. Kombinace těchto dvou podmínek kladených na zárodečné krystaly (velikost a hmotnostní poměr) společně s výše popsaným způsobem umožňuje přesnou kontrolu finální velikosti částic oxidu titaničitého přiřazením k obsahu zárodečných krystalů určité velikost částic.

Další stupeň spočívá v hydrolýze uvedeného výchozího rozteku provedené o sebě známými způsoby a obecně zahřátím. V posledně uvedeném případě může být hydrolýza výhodně provedena při teplotě vyšší nebo rovné 70 ~C. Je rovněž možné nejdříve pracovat oři teplotě nižší než je teplota varu hydrolyzního prostředí a teprve potom udržovat teplotu hydrolyzního prostředí stále na jeho teplotě varu.

Jakmile byla hydrolýza provedena, jsou získané částice oxidu titaničitého izolovány oddělením vysráženého pevného podílu od matečného iouhu a to před tím, než jsou tyto částice redispergovány v kapalném . prosoředí za účelem získání disperze oxidu titaničitého. Toto kapalné prostředí může být kyselým nebo bázickým kapalnými prostředím. Výhodně je tímto kapalným prostředím bázický roztok, například vodný roztok hydroxidu sodného. Právě z této disperze bude provedeno kovu.

vysrážení oxidů, hydroxidů nebo oxyhydroxiaů

Podle jedné specifické varianty se uvedené částice potom, co byly získané částice odděleny od hydrolyzního prostředí a před tím, než se opětovně dispergují uvedeným způsobem, neutralizují a podrobí alespoň jedné promývací operaci. Částice mohou být izolovány například odstředěním roztoku přicházejícího ze stupně hydrolýzy; potom se neutralizují bází, například vodnými roztokem amoniaku nebo hydroxidu sodného, načež se promyjí, opětovně dispergují ve vodném roztoku a nakonec se částice oddělí od vodné

4 4 4 ·· · 4 ·· ··· 4444 ··»· • 44 4 44 4 · ·· · • 4444·· · ····· ·« « • · ·4 ····· ··· · 44 4 4 ·· «· prcmývací fáze. Po případné jedné nebo několika promývacích operací stejného typu se částice redispergují v kyselém nebo bazickém roztoku.

2) Způsob povrchové úpravy

Povrchová úprava těchto částic poiykrystalického oxidu titaničitého se výhodně provádí;

zavedením do disperze částic oxidu titaničitého majících výše uvedené charakteristiky prekurzorů oxidů,, hydroxidů nebo oxyhydroxidů kovu, obecně ve formě vodných roztoků soli, a potom modifikováním hodnoty pK za účelem vysrážení uvedených oxidů, hydroxidů nebo oxyhydroxidů na částicích oxidu titaničitého.

Obecně se toto vysrážení provádí při teplotě alespoň 50

V případě srážení oxidu křemičitého a hydroxidu nebo oxyhydroxidu hlinitého může být toto srážení provedeno při kyselé nebo bazické hodnotě pH. Hodnota pH se reguluje přidáním kyseliny, jakou je kyselina sírová nebo současným nebo/a alternativním zaváděním alkalické křemíkové sloučeniny a kyselé hlinité sloučeniny. V tomto případě se hodnota pH výhodně pohybuje mezi 8 a 10.

Rovně;

je možné vysrážet oxid řmicitv soli křemíku, jakou je křemičitan alkalického kovu

Hydroxid hlinitý nebo oxyhydroxid hlinitý může být vysrážen ze soli hliníku, jakou je síran hlinitý, hlinitan sodný, oxidchlorid hlinitý nebo diacetáthydroxid hlinitý.

Po vysrážení se částice po provedení povrchové úpravy izolují a promyjí před jejich opětovným dispergováním. Tento stupeň může být proveden odstředěním a promytím nebo výhodně promytím ultrafilcrací. Hodnota při promývací vody je výhodně rovna asi 5,5. Čásoice se pooom redispergují v jiném kapalném prostředí za účelem získáni disperze částic oxidu titaničitého. Toto kapalné prostředí může být kyselé nebo bazické; výhodně je tímto kapalným prostředím bazický rozook mající hodnotu pH rovnou asi 8 až 9.

Za účelem získání prásku částic podle vynálezu se disperze získaná na výstupu z procesu vysuší, obecně při teoloně nižší než 110 ^;:C.

Způsoby, které byly právě popsány, jsou obzvláště použitelné pro získání částic oxidu titaničitého převážně v ananasové formě, které mají požadovanou povrchovou úpravu.

Pokud jde o- částice oxidu titaničitého převážně v runilové formě mající požadovanou povrchovou úpravu, mohou byn výhodně použioy produkty, které jsou' komerčně dostupné u firmy Sacntleben Chemie pod obchodním názvem Hombitech Rbl.

3) Silikonové kompozice

Vyovrditelné polyorganosiloxanové kompozice spadající do rozsahu vynálezu, které jsou . dodávány buď v jednosložkovém nebo vícesložkovém balení, obsahují hlavní složku tvořenou jednou nebo více polyorganosiloxanovými složkami, vhodný katalyzátor a případně jednu nebo několik sloučenin zvolených z množiny zahrnující zejména vyztužovací plniva, zesíťovací činidla, antistrukturní činidla, promotory adheze a inhibitory katalyzátoru.

Polyorganosiloxany, které tvoří hlavní složky kompozic spadajících do rozsahu vynálezu, mohou být lineární, rozvětvené nebo zesíťované a mohou obsahovat uhlovodíkové radikály nebo/a reaktivní skupiny tvořené alkenylovými skupinami a atomy vodíku. Je třeba uvést, že polyorganosiloxanové kompozice jsou v rozsáhlé míře popsány ·· ·· ·· ·· ·· • · · ···· ···· • ······ · ····· ·· · • · · · · ···· _ ···· ···· ····

I j v literatuře a zejména v práci Waltera Nolla: Chemistry and Technology oř Silicones , Academie Press, 1968,

2.vyd.,str.368 až 409.

Detailněji specifikováno, jsou polyorganosiloxany, které představují hlavní složky kompozic spadajících do rozsahu vynálezu, tvořeny siloxylovými jednotkami obecného vzorce:

R„SiO .. I nebc/a siloxylovými jednotkami obecného vzorce:

Z_yR_vSiO,.^_{v ;} II přičemž v uvedených obecných vzorcích symboly R, které jsou stejné nebo odlišné, jednotlivě znamenají skupinu nehyarolyzovatelného uhlovodíkového typu, přičemž touto skupinou může být alkylová nebo halogenalkylová skupina obsahující 1 až 5 uhlíkových atomů a 1 až 6 atomů chloru nebo/a fluoru, cykloalkylová a halogencykloalkylcvá skupina obsahující 3 až 8 uhlíkových atomů a 1 až 4 atomů chloru nebo/a fluoru, arylová skupina, alkylarylová a halogenarylová skupina obsahující 6 až 8 uhlíkových atomů a 1 až 4 atomy chloru nebo/a fluoru, • · • · kyanoalkylová skupina obsahující 3 až 4 uhlíkové atomy;

symboly Z jednotlivě znamenají atom vodíku nebo alkenylcvcu skupinu obsahující 2 až 6 uhlíkových atomů;

n znamená celé číslo rovná x znamená celé číslo

0, 1, 2 nebo 3;

ΓΟ^τ· y znamená celé číslo rovné 0, 1 nebo 2; přičemž součet x + y leží v rozmezí od 1 do 3.

Pro ilustraci zde lze ui přímo připojené k atomům st jakožto organické křemíku následující skupiny R skupiny:

methylová skupina, ethylová skupina, propylová skupina, iscprcpylová skupina, butylová skupina, n-pentylová skupina, chlormethylová skupina, dichlormethylová skupina,

S KUp 2_ Ω3. [ skupina, terč.butylová isobutylová skupina, skupina, skupina, skupina, α-chlorethylová fluormethylová a,β-dichlorethylová d i z 1u o rme thy 1 o v á a, β-difluorethylová skupina, 3,3,3-trifluorpropylová skupina, triřluorcyklcpropylová skupina, , 4,4-trifluorbutylová skupina,

3,3,4,5,5-hexafluorpentylová skupina, β-kyanoethylová skupina, fenylovcá skupina, m-chlorfenvlová skupina, , trichlorfenylová skupina, skupina, γ-kyanopropylová p-chlorfenylová skupina,

3,5-dichlorfenylová skupina tetrachlorfenylová skupina, o-, p- nebo m-tolylová skupina a cc, cc, cc-trif luortolylová skupina, jakož i xylylové skupiny, jakými jsou 2,3-dimethylfenylová skupina a

3,4-dimethylfenylová skupina.

Výhodně jsou organické skupiny R připojené k atomům křemíku tvořeny methylovou skupinou nebo fenylovcu skupinou, přičemž tyto skupiny mohou být halogenované nebo mohou být tvořeny také kyanoalkylovými skupinami.

• ······ · ····· · · • · · · ····

...........

Symboly Z jsou tvořeny atomy vodíku nebo alkenylovými skupinami, výhodně vinylovými skupinami.

Charakter polyorganosiloxanu a tudíž poměry siloxylových jednotek obecného vzorce I k siloxylovým jednotkám obecného vzorce II, jakož i distribuce těchto jednotek se zvolí, jak je ostatně známo, v závislosti na zesíťovacím zpracování, kterému bude uvedená kompozice podrobena za účelem jejího převedení do stavu elastomeru.

Dvousložkové nebo jednosložkové polyorgancsiloxanové kompozice, které zesíťují při teplotě místnosti nebo působením tepla polyadičními reakcemi, v podstatě reakcí hydrogensilyl-obsahujících skupin s alkenylsilyl-obsahujícími skupinami v přítomnosti kovového katalyzátoru, kterými je obecně katalyzátor na bázi platiny, jsou popsané v patentech US-A-3,220,972, 3,284,406,

3,436,336, 3,697,473 a 4,340,709. Polyorganosiloxany použité v těchto kompozicích jsou obecně tvořené páry jednak na bázi lineárního, rozvětveného nebo zesilovaného polysiloxanu sestávajícího z jednotek obecného vzorce II, ve kterém zbytek Z znamená alkenylovou skupinu obsahující 2 až 6 uhlíkových atomů a kde x znamená číslo alespoň rovné 1, přičemž tyto jednotky mohou být kombinovány s jednotkami obecného vzorce I, a jednak na bázi lineárního, rozvětveného nebo zesilovaného polynydrogensiloxanu sestávajícího z' jednotek obecného vzorce II, ve kterém zbytek Z potom znamená atom vodíku a kde x je rovno alespoň i, přičemž tyto jednotky mohou být kombinovány s jednotkami obecného vzorce I.

V případě kompozic zesítůjících polyadičními reakcemi, které jsou nazývány polyadičními EVC-kcmpozicemi (za tepla vulkanizovatelný elastomer), mají polyorganosilcxanová složka nebo polyorgancsiloxanové složky nesoucí alkenylsilyl-obsahující skupiny viskozitu při 25 ^cC vyšší než 500 000 mPa.a, výhodně mezi 1 000 000 a 30 000 000 mPa.s a dokonce i vyšší. Polyorganosiloxanová složka nebo • · · · · · · • · · · · ···· ···· · · · ··· · · · · · • ·· · ···· • * · · · · ·· ·· ζθ poiyorganosiloxanové složky nesoucí hydrogensilyl-obsahujicí skupiny mají viskozitu při 25 ~C nejvýše rovnou 10 000 mPa.s a výhodně se pohybující mezi 5 a 1 000 m?a.s.

Uvedené kompozice mohou být rovněž vytvrditelné při vysoké teplotě v důsledku působení organických peroxidů. Polycrganosiloxan nebo guma použitá v těchto kompozicích, nazvaných peroxidovými EVC-kompozicemi, je potom v podstatě tvořen siloxylovými jednotkami obecného vzorce I, které mohou být kombinovány s jednotkami obecného vzorce II, ve kterém zbytek Z znamená alkenylovou skupinu obsahující 2 až 6 uhlíkových atomů a kde x je rovno 1. Takové EVC-kompozice jsou například popsané v patentí 3,321,140, 3,836,489 a 3,839,266.

;n

US-A-3,142,655,

Výhodné ^oxidových má polyorganosiloxanová EVC-kompozic viskozouu při rovnou 1 000 000 mPa.s a výhodněji se 000 a 20 000 000 mPa.s, přičemž nauč vyšší.

složka těchto 25 'C alespoň pohybující mezi 2 000 viskozita může být i

Uvedené vytvrditelné kompozice spadající do rozsahu vynálezu mohou dále vedle poiyorganosiloxanové složky nebo polyorganosiloxanových složek, katalyzátoru a případně zesilovacího činidla nebo/a promotoru adheze nebo/a antistrukturního činidla obsahován také vyztužovací plniva, knerá jsou výhodně zvolena z množiny zahrnující křemičitá Dlniva.

Vyztužovací plniva se zvolí z množiny zahrnující pyrogenní siliky nebo srážené siliky. Tato vyztužovací plniva mají specifický povrch, měřený za použití metod 3ET, alespoň rovný 50 ib/g, výhodně větší než 100 mó/g, a střední velikost částic alespoň menší než 0,1 mikrometru.

Výhodně mohou být tyto siliky zapracovány do kompozice jako takové nebo až po tom, co byly podrobeny zpracování crganokřemičitými sloučeninami, které se normálně používají• · • · pro uenuo účel. Z těch” methylopolysiloxany, jako r cktamethylcyklotetrasiloxan, například hexamethyldisilaz;

tnlorsilany c r ime thy1chlor s i1an, dime thy1vinylehlorsílán, dimethyldimethoxysilan, trimeuhylmethcxysilan. V hmotnost silik vzrůst oproti 20 %, výhodně o asi 10 %.

Tam, kde je to zapotřebí 120 % hmotn., výhodně 1 až 2 na hmotnost polyorga polyorganosiloxanových slože o sloučenin je mozne uvést apříklad hexamethyldisiloxan a methylpolysilazany, jako

i.n a hexamethylcyklotrisilazan, jako například aimethyldichlorsilan, methylvinylaichlorsilan a alkoxysilany, jako například dimethylvinylethoxysilan a růběhu tohoto zpracování může jejich původní hmotnosti o asi , je rovněž možné použít 0,5 až 00 % hmornosti, plniv, vztaženo zosiloxanové složky nebo k kompozice.

Výhodnými j e dn c s1o ž kov ými něco dvou slož kovými polyorganosiloxanovými kompozicemi zesírújí za tepla polyadičními označeny jako polyadiční EVC-kempoz jsou Kompozice, otěr;

.ce a Kte:

oosanuj η sou a') 100 hmotnostních dílů polyorganosiloxanové gumy, která je lineárním homopolymerem nebo kopolymerem obsahujícím průměrně alespoň dvě vinylové skupiny v molekule, které jsou připojeny k různým atomům křemíku a nachází se v řetězci nebo/a na koncích řetězce, jejichž další organické skupiny připojené k atomům křemíku jscu zvoleny z množiny zahrnující methylovou skupinu, ethylovou skupinu a fenylovou skupinu, přičemž alespoň 60 mol.% z těchto dalších skupin (a výhodně všechny z rěchto dalších skupin) jsou tvořeny methylovými·skupinami, přičemž uvedená ná guma má viskozitu při 25 ^?C vyšší než 500 000 mPa.s a výhodně alespoň rovnou 1 000 000 mPa.s;

b') alespoň množiny jeden polyorganohydrogenosiloxan zvolený z zahrnující lineární, cyklické nebo zesítěné • 9 homopolymery a kopolymery obsahující průměrně alespoň dvě, výhodně alespoň tři, atomy vodíku v molekule, které jsou připojeny k různým atomům křemíku, a jejichž organické skupiny připojené k atomům křemíku jsou zvoleny z množiny zahrnující methylovou skupinu, ethylovou skupinu a fenylovou skupinu, přičemž alespoň 50 mol.% z těchto skupin (a výhodně všechny z těchto skupin) jsou tvořeny methylovými skupinami, a mající viskozitu při 25 °C od 5 do 1 000 mPa.s, přičemž reakční složka b) je použita v takovém množství, že molární poměr hydriaových funkčních skupin v b') k vinylovým skupinám v a') leží mezi 0,4 a 10 a výhodně mezi 1,1 a 5;

katalyticky účinné množství platinového katalyzátoru ; a d') 0,5 až 150 hmotnostních dílů, výhodně 1 až 100 hmotnostních dílů, křemičitého plniva nebo křemičitých plniv na 100 hmotnostních dílů kombinace polyorganosiloxanů a) a b').

Guma a') sestává podél svého řetězce z jednotek obecného vzorce I, ve kterém n = 2, případně kombinovaných s jednotkami obecného vzorce II, ve kterém Z znamená vinylovou skupinu a kde x = y = 1, a je ukončena na každém konci j‘ejího řetězce jednotkou obecného vzorce II, ve kterém Z znamená vinylovou skupinu a kde x = 1 a y = 2, nebo jednotkou obecného vzorce I, ve kterém n = 3; nicméně není vyloučena v této směsi jednotek podle vynálezu přítomnost jednotek majících odlišnou strukturu, například jednotek obecného vzorce I, ve kterém n = 1 nebo/a SiCh.₂ nebo/a obecného vzorce II, ve kterém Z znamená vinylovou skupinu a kde x = 1 a y = 0, v případě, že jsou takové jednotky obsaženy v množství nejvýše 2 %, vztaženo na celkový počet uvedených jednotek podle vynálezu.

» · · 1 r · · <

» · · ► · · 4 • « · · alesooň eaen

-7-Q γ

Jako složku b') je výhodné použit lineární polyorganohydrogenosiloxan, jehož podstatě sestává z jednotek obecného vzorce II, ve kterém Z znamená atom vodíku a kde x = y = 1, kceréžto jednotky jsou případně kombinovány s jednotkami obecného vzorce I, ve kuerém n = 2, přičemž tenco řetězec je ukončen na každém konci jednotkou obecného vzorce II, ve kterém Z znamená atom vodíku a kde x = 1, nebo jednotkou obecného vzorce I,

Hmotnostní obsah katalyzátoru c' ) , vyjádřený jako hmcunosu kovové platiny, vzcažený na hmctnosc gumy a') a hydrogensilyl-obsahující sloučeniny b' ) , se pohybuje mezi 0,001 a 1 % a výhodně mezi 0,01 a 0,5 %.

Uvedené silikonové kompozice mohou dále obsahovat vedle složek a'), b'), c') ad') také 0,1 až 10 hmotnostních dílů nyoroxy-uxonceneno neoo pclydimethylsiloxanového oleje alkoxy-ukončeného neoo olejů riskozicu při 25 C pohybující se mezi 10 e ) majicicn 5 000 mPa.s, výhodně mezi 30 a 1 000 mPa.s, v; ' ) nno na 100 hmotnostních je, kt si<

:zi akc irní činidlo, jsou vycvořeny připojením k řetězci jednotek obecného vzorce R₂SiO, které jsou ukončeny na každém konci jejich řetězce'skupinou obecného vzorce OR'; v uvedených vzorcích symboly R , které jsou stejné nebo odlišné, znamenají meuhylovou skupinu, fenylovou skupinu nebo vinylovou skupinu.

Významy R a R' byly vysvětleny výše.

Jakožto specifické příklady jednotek obecného vzorce R₂SiO a skupin obecného vzorce OR' mohou být zmíněny jednotky následujících vzorců:

(CHJ^SiO,

CH_; (CH.=CH) SiO

CH,(C,HJSiO, (v -) b-6 ,

C,H₌ (CHL-CH) SiO,

-OH, —O¹ Cri -,

-CC F, d

— Ό — 11 — . Π- d

-OCH.CH..OCH-. .

i i.

Výhodně se použijí:

polydimetnylsiloxanové oleje ukončené na každém konci jejich řetězce hydroxy-skupinou, methoxy-skupinou nebo β-methoxy-skupinou a mající při teplotě 25 ^cC viskozitu 10 až 200 mPa.s; a polymethylfenylsiloxanové oleje sestávající z jednotek CHC (C,H₌)SiO, ukončené na každém konci jejich řetězce hydroxy- nebo/a methoxy-skupinou a mající při teplotě 25 C viskozitu 40 až 2 000 .mPa.s.

o i. e j e jinými e') mohou být zcela nebo částečně antistrukturními' činidly, nahrazeny například difenylsilandiolem a silany obecných vzorců:

(ch;₂ c _o

I (Ch;₂—c -o

Si(CH^₂ ch;₂— c

CH^.-C srcích;

.0 • · · · · • « ι· *

V případě, že je zapotřebí zbrzdit zesíťcvací proces, potom může být k polyorganosiloxanové kompozici zesíťující polyadičr.ími reakcemi přidán inhibitor platinového katalyzátoru f') . Takové inhibitory jsou o sobě známé. V iomto ohledu je zejména možné použít organické miny, organrcxe oximy, acetylenické ketony alkoholy, které jsou výhodnými inhibitory (viz například FR-A-1,528,464, 2,372,874 a 2,704,553), jakož i cyklické polycrganosiloxany v podstatě tvořené jednotkami obecného vzorce Iř, ve kterém Z znamená vinylovou skupinu a kde x = v = 1, ořÍOadně kombinovanými s jednotkami obecného vzorce snazany, kyselin, arestery dikarboxylových především acetylenické :rém n = 2. Uvedený inhibitor případe použit, se zapracuje do kompozice v množství 0,005 až 5 hmotnostních dílů, výhodně v množství 0,01 až 3 hmotnostních dílů, vztaženo na 100 hmotnostních dílů gumy a' ) .

Dalšími výhodnými polyorganosiloxancvými kompozicemi jsou rovněž jednosložkové kompozice, nazývané peroxidovými EVC-kcmpozicemi, které obsahují:

a ) 100 hmotnostních dílů polydiorganosiloxanové gumy, která je lineárním homopolymerem nebo kopolymerem obsahujícím průměrně alespoň dvě vinylové skupiny v molekule, které jsou připojeny k různými atomům křemíku a jsou umístěny v řetězci nebo/a na koncích řetězce, jejichž organické skupiny připojené k atomům křemíku jsou zvoleny z množiny zahrnující methylovou skupinu, ethylovou skupinu a fenylovou skupinu, přičemž alespoň 60 mol.% těchto jiných skupin (a výhodně všechny z těchto jiných skupin) jsou tvořeny methylovými skupinami, a uvedená guma má viskozitu při 25 C rovnou alespoň 1 000 000 mPa.s a výhodně rovnou alespofí 2 000 000 mPa.s;

b) 0,1 až 7 hmotnostních dílů organického peroxidu; a • · ·· ·· ·· ·· ··· · · · · a « · » • ······ · ····· ·· · • · · · · · · · · ··· · ·· ·· ·· · ·

c) 0,5 až 150 hmotnostních dílů, výhodně 1· až 100 hmotnostních dílů, křemičitého plniva nebo křemičitých plniv na 100 hmotnostních dílů gumy a ) .

Guma a ) sestává podél svého řetězce z jednotek obecného vzorce' I, ve kterém n = 2, případně kombinovaných s jednotkami obecného vzorce II, ve kterém Z znamená vinylovou skupinu a kde x = y = i, a je ukončena na každém konci jejího řetězce jednotkou obecného vzorce II, ve kterém Z znamená vinylovou skupinu a kde x = 1 a y = 2, nebo jednotkou obecného vzorce I, ve kterém n = 3; nicméně ve směsi těchto jednotek podle vynálezu není vyloučena přítomnost jednotek majících odlišnou strukturu, například jednotek obecného vzorce I, ve kterém η = 1 nebo/a SiCc,₂nebo/a obecného vzorce II, ve kterém Z znamená vinylovou skupinu a kde x = 1 a y = 0, v případě, že uvedené jednotky jsou přítomné v množscví nejvýše rovném 2 %, vztaženo na celkový počet jednotek podle vynálezu.

Organické peroxidy b) jsou použity v množství 0,1 až 7 hmotnostních dílů, výhodně v množství 0,2 až 5 hmotnostních dílů, vztaženo na 100 hmotnostních dílů gumy a ) . Tyto peroxidy jsou velmi dobře známé odborníkům v daném oboru a zahrnují zejména benzoylperoxid, 2,4-dichlorbenzoylperoxid, dikumylperoxid,

2,5-bis(terč.butylperoxid)-2,5-dimethylhexan, terč.butylperbenzoát, terč.butylperoxyisopropylkarbonát, di-terc.butylperoxid a

1,1-bis(terč.butylperoxy)-3,3,5-trimethylcyklohexan.

Kompozice EVC-typu mohou dále obsahovat 0,1 až 10 hmotnostních dílů hydroxy- nebo alkoxy-ukončené polydimethylsiloxanového oleje nebo olejů d ) , které byly popsané výše, a to ve funkci sloučeniny e') sloužící jako ancistrukturní činidlo.

Uvedená kompozice může kromě oxidu titaničitého rovněž obsahovat dodatkový tepelný stabilizátor e, který se • · · · · · • · · zejména zvolí z množiny ahrnující kovy, například železo nebo cer, a soli organických kyselin, například oktoát železa nebo oktoát ceru, a je zejména obsažen v množství 0 až 300 ppm želaza, vztaženo na hmotnost gumy a ) .

Aniž by se vybočilo z rozsahu vynálezu, může být železo poskytnuto ve formě kombinace s oxidem titaničitým.

Polyorganosiloxanové kompozice polyadičního EVC-typu nebe peroxidového EVC-typu mohou dále obsahovat na 100 nebo a) 0,01 až 4 hmotnostní hmotnostních dílů gumy a' díly, výhodně 0,02 až 2 methakryloxytrialkoxysilanu akryloxyalkyltrialkoxysilanu [ přísada EVC-kompczice nebo přísada f') EVC-kompozice] .

hmotnostní díly nebo g') pro polyadiční pro ceroxidové iko specifické příklady uvedených silanů g') ) lze uves'

ch₂ = C(CH₃) -	COO -	(CH₂)₃ - SÍ(OCH₃)₃
ch₂ = C(CH₃) -	COO -	(CH₂)₃ - Si(OCH₂H₅)₃
ch₂ = CH - COO	(CH₂)₃	- Si(OCH₃)₃.

Příprava polyorganosiloxanových kompozic, označovaných jakc polyadiční EVC- a peroxidové EVC-kompozice a obsahujících vedle oxidu titaničitého také pigment, se provádí za použití známých mechanických prostředků, jakými jsou například zařízení vybavená turbomixéry, hnětači, • · ·· ·· · · · · · · ···· · · · · ··· · ·· · · ·· * • ·····* · ····· ·· · • · · · · » · · · • · · · ·· · · ·· ·· šnekovými mixéry a válcovým.! mlýny. Do těchto zařízení jsou zaváděny jednotlivé složky a to buď v libovolném pořadí nebo v pořadí, které bere v úvahu požadovanou jednosložkovou nebo dvousložkovou formu uvedených kompozic.

V případě peroxidem zesíťovatelných kompozic se doporučuje zavést nejdříve gumu a ) a potom po řadě přísadu d a křemičitá plnivo c ) , přičemž takto získaná směs tvoří základní směs; k této směsi se potom přidá oxid titaničitý a pigment s peroxidem b ) nebo před peroxidem b ) . Posledně uvedené tři složky jsou výhodně přidány k základní směsi ve válcovém mlýnu. Avšak oxid titaničitý a pigment mohou být nezávisle přítomné v uvedené základní směsi. Přísada e ) může být zapracována buď do základní směsi nebo přidána až do válcového mlýnu.

V případě polyadičních kompozic se doporučuje zavést gumu a') a potom po řadě křemičitá plniva d') a přísadu f'), přičemž takto získaná směs tvoří základní směs, načež se přidá oxid titaničitý, pigment a sloučeniny b'), c') a

Polyorganosiloxanové kompozice, které rovněž obsahují přísadu na bázi oxidu titaničitého a pigmentu nebo pigmentů, mohou být rovněž jednosložkovými kompozicemi, t.j. kompozicemi dodávanými v jediném obalu; jestliže má být kompozice před jejím použitím skladována, může být žádoucí v případě polyadičních EVC-kompozic přidat účinné množství inhibitoru (zmíněného výše) katalytického účinku platiny, který se eliminuje zahřátím v průběhu zesítění kompozice. Tyto kompozice, které rovněž obsahují uvedenou přísadu, mohou být rovněž dvousložkovými kompozicemi, t.j. kompozicemi dodávanými! ve dvou separátních baleních, přičemž jedno z těchto balení obsahuje zesíťovací katalyzátor; za účelem získání elastomeru se potom obsahy obou balení smísí dohromady, načež dojde k zesítění v důsledku účinku uvedeného katalyzátoru. Podobné jednosložkové a dvousložkové kompozice jsou velmi dobře• · • · • · · · · • · · · · ·· · · · · · · • · · · • · · · « známé odborníkům v daném oboru. Výhodnou jednosložková kompozice.

kompozicí je komoozice

Získané kompozice jsou při skladování stálé. Tyto jsou snadno konvertovatelné, což umožňuje přioravit velmi různorodé formy kompozic. Tyto kompozice se zesítdjí zahřáním. Doba zahřívání se přirozeně mění v závislosti na teplotě, tlaku a povaze zesilovacího činidla. Obecně nato doba zahřívání činí přibližně několik minut při teplotě asi 100 až 200 Ό a několik sekund při teplotě okolo 250 až 350 ^cC.

Příklad 1

Příprava disperze částic podle vynálezu a úprava na bázi siliky a hydroxidu hlinitého

Příprava výchozích částic
Ke	1300 g roztoku oxychloridu	titaničitého	(1,73
mo1!kg)	se postupně přidá:
121	g 36% kyseliny chlorovodíkové,

15,14 g kyseliny citrónové,

1562 g přečištěné vody a

10,30 g (3,6%/TiO₂) anatasových zárodečných krystalů majících velikost mezi 5 a 6 nm.

Tato směs se zahřeje na teplotu varu, načež se směs udržuje při této teplouš po dobu 3 hodin. Získaný roztok se pooom. zfiltruje a získané částice se promyjí vodou až do okamžiku, kdy se dosáhne úplného odstranění chloridů.

Získané částice se potom opětovně dispergují při hodnotě pH rovné 9 (hodnota pH se reguluje přídavkem • · ·· ·· · · ·· * · · · · · · · · · · ·«· ···· · · · · • ······ · ·· · · · · · · • · ·· · · · · · « · · * ·· · · ·· ·· hydroxidu sodného) k dosažení obs«hu pevného podílu v disperzi 20 % hmotn..

Velikost získaných částic, měřená metodou TEM, činí 60 nm. .Analýza provedená rentgenoskopicky ukazuje, že částice jsou v podstatě tvořeny pouze oxidem titaničitým v ananasové formě.

Jejich relativní hustota je rovna 2,52 (Vi = 0,14 cm7g) .

Specifický povrch získaných částic, měřený metodou BET za použití částic izolovaných z dispeze, vysušených a odplyněných při teplotě 150 ³C je roven 300 m^z/g.

V tomto přikladu se použije kyselina citrónová v přítomnosti kyseliny chlorovodíkové. Rovněž je možné použít pouze kyselinu citrónovou. Rovněž je třeba uvést., že namísto kyseliny citrónové je možné použít například kyselinu vinnou, kyselinu asparagcvou nebo glukoheptonát sodný, jak je to popsáno například v patentovém dokumentu EP-A-335,773. Stejně tak lze. uvést, že přítomnost ananasových zárodečných krystalů není absolutně nutná.

Uvedená metoda umožňuje získat dvě třídy oxidu titaničitého v anatascvé formě:, třídu mající velikost částic 60 nm a třídu mající velikost částic 45 nm; všechny tyto částice jsou tvořeny krystality o velikosti 4 až 6 mm.

Úprava částic silikou a oxidem, hydroxidem nebo oxyhydroxidem hlinitým

750 g výchozí disperze se zavede do reaktoru opatřeného míchadlem. Do reaktoru se potom přidá 750 g přečištěné vody a teplota obsahu reaktoru se zvýší na 90 C. pH disperze se nastaví na hodnotu 9 přidáním hydroxidu sodného.

• · ·· ·· ·· ··· ···· ···· • ······ · ····· ·· · • · · · · ···· ··· · ·· ·· · · ··

Nejdříve se potom do reaktoru kontinuálně a současně zavede roztok křemičitanu sodného (roztok obsahující 335 g/1 SiO.) obsahující ekvivalent 22,5 g SiO₂ a roztok kyseliny sírové (80 g/1) v takovém množství, že hodnota pH se udržuje na 9. Rychlost přídavku roztoku křemičitanu sodného se nastaví na hodnotu 2 ml/min. Potom se směs ponechá zrát po dobu jedné hodiny při teplotě 90 °C.

Dále se kontinuálně zavede při hodnotě pH 9 a při teplotě 90 ⁼C vodný roztok hlinitanu sodného (240 g/1 A1.0.) obsahující ekvivalent 7,5 g A1₂O,. Rychlost přídavku roztoku hlinitanu se nastaví na 2 ml/min a hodnota pH směsi se udržuje na 9 zaváděním 6N vodného roztoku kyseliny sírové.

Když byly uvedené reakční složky zavedeny do reaktoru, získaná disperze se ponechá zrát při teplotě 90 °C po dobu 2 hodin,, načež se ochladí.

Získaná disperze se potom odstředí. Získaný koláč se třikrát promyje vodou a opětovně disperguje.

pH disperze se potom nastaví na hodnotu 7,5 přidáním kyseliny sírové; disperze má obsah pevného podílu rovný 30 % hmotn..

Vlastnosti získaných částic

Velikosti částic, měřené metodou TEM, činí 60 nm a 45 nm.

Jejich relativní hustota je rovna 2,15.

Další detaily metody a ilustrativní příklady částic oxidu titaničitého jsou popsané v patentových dokumentech WO-A-97/30130 a EP-A-335,773 a mohou být aplikovány v rámci vynálezu.

• · ·· ·· ·· ·· ··· · · « · · · · · ··· · ·· · · ·· · • ······ · ····· ·· · • · ·« · · · · · ··· · · · · · · · ··

Příklad 2

Příprava disperze částic podle vynálezu a organokřemičitá povrchová úprava

V tomto příkladu jsou částice, které mají být zpracovány,částicemi oxidu titaničitého v čočkovité anatasové formě, které se získají z oxychloridu titaničitého v přítomnosti kyseliny citrónové. Tyto polykrystalinitové částice (velikost krystalinitů činí přibližně 6 nm) mají průměr 40 nm a specifický povrch 3ΞΤ 290 b/g a jednotlivé částice jsou vzájemně velmi dobře odděleny.

V reaktoru míchaném míchadlem otáčejícím se rychlostí 500 otáček za minutu se připraví násada smíšením, při teplotě 25 C 240 ml deionizované vody, 500 ml čistého ethanolu, 260 ml vodného roztoku amoniaku obsahujícího 25 % NH. a 10 g oxidu titaničitého.

Povrchová úprava se provádí přidáním roztoku obsahujícího 12 g cetraethylortokřemičitanu v 50 ml ethanolu rychlostí 15 ml/h. Po ukončení přídavku se získá stabilní suspenze.

Potom se přidá roztok obsahující 5 g oktyltrimethoxysilanu v 10 ml ethanolu rychlostí 15 ml/h. Po ukončení reakce se získá vločkovitá suspenze, která v reaktoru sedimentuje. Získaný pevný podíl se promyje, oddělí odstředěním, vysuší při nízké teplotě a rozemele.

Další detaily metody a ilustrativní příklady částic oxidu titaničitého jsou popsané v patentovém dokumentu EP-A-745 644 a mohou být aplikovány v rámci vynálezu.

• ·· · · ·· · · • ···· ···· ······ ······ · · · • · · · · · · · • · · · ·· ·· · ·

Příklad 3

Poiyorgancsiloxanová kompozice vulkanizovatelná za tepla v přítomnosti peroxidu

1) Kompozice

V mixéru se důkladně smísí:

100 dílů gumy a), kterou je póly(dimethyl)(methylvinyl)siloxan ukončený na každém z jeho dvou konců trimethylsiloxy-jednotkou, obsahující 0,0027 vinylových funkčních skupin na 100 g gumy a mající viskozitu 10 000 000 mPa.s při teplotě 25 ^!'C;

dílů plniva c), kterým je upravená pyrogenní silika D4 (oktamethylcyklotetrasiloxan) mající specifický povrch 3ET rovný 300 m^z/g;

díly lineárního polydimeohylsiloxanu d ) ukončeného na obou jeho koncích dimethylhydroxysiloxyskupinami a mající viskoziuu 50 mPa.s.

Takto získaná základní směs se převede do válcového mlýnu za účelem zapracování do této základní směsi (vztaženo na 100 dílů gumy):

0,6 dílu 2,5-dimethyl-2,5-bis(terč.butylperoxy) hexanu b);

0,05 dílu zeleného pigmentu Green 7 (komerčně dostupný u· společnosti Primasyl Ltd.); a v případě:

I: 0,75 dílu oxidu titaničitého (60 nm) podle příkladu 1 a 0,27 dílu oktoátu železnatého, což je ekvivalentní 105 ppm železa, ·· ·· ·· ·· ·· «·· · · · · · · · · • «····· · ····· ·· · • · ·· · ···· ··· » · · 9 9 9 9 9 9

II: 0,75 dílu oxidu titaničitého (45 nm) podle příkladu 1 a 0,27 dílu oktoátu zeleznatého, což je ekvivalentní 105 ppm železa,

111:0,75 dílu komerčně dostupného neupraveného oxidu titaničitého (Degussa P25).

Uvedené kompozice se potom formují a zesítújí přiblžně po dobu 10 minut při teplotě 170 C.

2) Výsledky

III

Výchozí vlastnosti po vytvrzení

SAK	59	58	59
Pevnost v tahu (MPa)	9	9, 6	9,6
Poměrné prodloužení (%)	34 0	375	385

den při 300 ^cC

SAK	64	61	62
Pevnost v tahu (MPa)	5,9	7	6
Poměrné prodloužení (%)	200	255	225

······ · ····· ·· · • ·· · ···· ··· · ·· «· ·· ··

3 dny při 300 ~C
SAH	73	71	70
Pevnost v tahu (MPa)	5,2	5,7	4,8
Poměrné prodloužení (%)	145	170	140

dny při 275 ^cC

SAH		6 6	65	62
Pevnost	v tahu (MPa)	5,9	6,3	ζ
Poměrné	prodloužení (%)	ISO	210	200
7 dnů p	ři 275 °C
SAH		71	72	70
Pevnost	v tahu (MPa)	5,5	5,3	5,4
Poměrné	prodloužení (%)	150	150	155

Jas L ^x	c; £ j 0	52	74
Odstín*	4	3,5	10

Jas a odstín jsou měřeny za použití chromametru CR 200. Za účelem srovnání dvou barev se měří světlost (L = jas) a odstínový rozdíl (ΔΕ = odstín). Barva je definována třemi paramenry: odstínem, sytostí a světlostí. Cnromatičnost zahrnuje odstín a sytost; je definována dvěma chromatickými souřadnicemi (a*, b* ). Poněvadž tyto dvě souřadnice nemohou zcela definovat barvu, musí být za účelem specifické identifikace použit ještě faktor světlosti. Barevný systém je takto systémem CIE (L*, a*, b* ) . Odstínový rozdíl je vyjádřen následujícím způsobem:

ΔΕ (AL*^z + Aa*‘

Dvě barvy jsou stejné v případě, že ΔΞ je menší než 2.

SAH: tvrdost podle Shora definovaná normou DIN 53 505.

Pevnost v tahu a poměrné prodloužení byly měřeny za použití testovací soustavy AFNOR 46 002.

Příklad 4

Polyorganosiloxanové kompozice vuikanizovatelná za tepla polyadicí

1) Kompozice

Smísí se:

100 dílů gumy a'), kterou je póly(dimethyl)(methylvinyl)siloxan ukončený na každém z jeho konců trimethylsiloxy-jednotkou, obsahující 0,0027 vinylové funkční skupiny na 100 gumy a mající viskozitu 10 000 000 mPa.s při 25 Ό;

dílů plniva d'), kterým je upravená pyrogenní silika D4 (oktamethylcyklotetrasiloxan) mající specifický povrch BET rovný 300 rrů/g;

0,8 dílu póly(methylhydrogeno)siloxanového oleje b') ukončeného na každém z jeho obou konců trimethylsiloxy-jednotkou, obsahujícího 1,6 funkční skupiny SiH na 100 g oleje a majícího viskozitu při 2 5 °C rovnou 2 5 ^cC;

• · · · ·· · · ··· · · · · ···· • ······ · ····· ·· · • · ·· · ···· ··· · ·· ·· ·· ··

J /

2,5 dílu lineárního polydimethylsiloxanu e') ukončeného na obou jeho koncích dimethylhydroxysiloxanovou jednotkou a majícího viskozitu rovnou 50 m?a. s;

0,6 dílu kopulačního činidla g'), kterým je γ-methakryloxypropyltrimethoxysilan;

0,05 dílu pigmentu, kterým je zelený pigment Green 7 (komerčně dostupný u společnosti Primasyl Ltd.);a v případě:

IV: žádný oxid titaničitý,

V: 0,75 dílu komerčně dostupného neupraveného oxidu titaničitého Degussa P25 a

VI: 0,75 dílu oxidu titaničiuého (60 nm) podle příkladu 1.

Ke kompozici se potom přidá planinový katalyzátor c') ve formě Karstedtova katalyzátoru obsahujícího 0,05 % hmotn. kovové platiny, vztaženo na hmotnost kombinace guma a')/olej SiH, a kompozice se potom formuje a zesíťuje přibližně po dobu 10 mint při teplotě asi 140 ^:JC.

2) Výsledky
	IV	V	VI
Výchozí vlastnosti po	vytvrzení
SAH	57	53	53
Pevnost v tahu (MPa)	8,1	7,1	7,8
Poměrné prodloužení (	%) 365	365	390

9 9 9 9 9 99 99

999 9999 9999

999999 9 99999 9 · 9 · 99 9 9 ' 9 9 9

999 9 99 99 99 99 dnů při 200 ^cC

SAH			61 ( + 8)	61 ( + 8)
Pevnost	v tahu (MPa)	6,1 (-25%)	6,1(-14%)	6,7(-14%)
Poměrné	prodloužení (%)	180 (-50%)	240 (-34%)	270(-31%)
i dní p-	ři 22 5 ^;;C
c Ά LJ			61 ( + 8)	59( + 6)
Pevnost	v tahu (MPa)	zlom	5,4(-24)	5,8 (-26%)
Poměrné	prodloužení (%)		200 (-45%)	230 (-41%)

dr.y při 250 ^:C

SAH	60(+7)	56(+3)
Pevnost	v tahu (MPa)	zlom	4,2(-41%)	4,4(-43%)
Poměrné	prodloužení (%)		150(-58%)	190 (-50%)

/ dni pn

250

C

SAH			67(+24)	62 ( + 9)
Pevnost	v tahu (MPa)	zlom	4,7(-34%)	4,2 (-46%)
Poměrné	prodloužení (%)		110(-70%)	140 (-64%)

Jas l měřený v chro-

m^metru CR 200	33	88	76

Odstín		16	7

• · · · • · · ·

Příklad 5

Polyorganosiloxanová kompozice vulkanizovatelná za tepla polyadicí

1) Kompozice

Smísí se:

100 dílů gumy a'), kterou je póly(dimethyl)(methylvinyl)siloxan, ukončený na každém z jeho dvou konců trimethylsiloxy-jednotkou, obsahující 0,0027 vinylové funkční skupiny na 100 g gumy a mající viskozitu při 25 ²C 10 000 000;

dílů plniva d'), kterým je neupravená pyrogenní silika D4 (oktamethylcyklotetrasiloxan) mající specifický povrch 3E? 300 b/g;

0,8 dílu póly(methylhydrogeno)siloxanového oleje b'), ukončeného na každém z jeho dvou konců trimethylsiloxy- j ednotkou, obsahujícího 1,6 funkční skupiny SiH na 100 g oleje a majícího viskozitu při 25 °C 25 mPa.s;

2,5 dílu lineárního polydimethylsiloxanu e'), ukončeného na obou jeho koncích dimethylhydroxysiioxanovými skupinami a majícího viskozitu 50 mPa.s;

0,6 dílu kopulačního činidla g^z), kterým je γ-methakryloxypropyltrimethoxysilan;

0,05 dílu zeleného pigmentu Green 7 (komerčně dostupného u společnosti Primasyl Ltd.); a v případě:

VII: žádný oxid titaničitý a

• · · · ·

VIII: 0,75 dílu oxidu nitaničitéhc majícího převážně rutilovou krystalickou strukturu a pokrytého povlakem z oxidu, hydroxidu nebo oxyhydroxidu kovu (kovem je hliník a železo) ; tento oxid je produktem komerčně dodostupným u společnosti Sachtleben Chemie pod označením Hcmbitec RM 400; bylo zjištěno, že střední průměr částic oxidu titaničitého je roven 10 nm.

Ke kompozici se potom přidá platinový katalyzátor c') ve formě Karstedtcva katalyzátoru obsahujícího 0,05 % hmotn. kovové platiny, vztaženo na hmotnost kombinace guma a')/olej SiH, a kompozice se potom formuje a zesíťuje přibližně po dobu 10 mint při teplotě asi 140 ^:'C.

2) Výsl	eďky
	VII	Vlil
Výchozí	vlastnosti po vytvrzení
2 Λ p	58	58
V S V Γι O S u	v tahu (MPa) 7,5	7,4
L· CíuS 2ΓΓϊβ	prodloužení (%) 330	325

• · · ·

3 dny při 2 50 ^?C		4 i	• ······ · ····· ·· • · ·· ···· • · · · ·· · · · · ·
SAH			62(+4)
Pevnost v tahu (MPa)		zlem	4,4(-40%)
Poměrné prodloužení	(%)		180(-45%)
7 dní při 2 50 ^::C
SAH			64(+6)
Pevnost v tahu (MPa)		zlom	4,6(-38%)
Poměrné prodloužení	(%)		165(-49%)
1 den při 275 °C
SA.H			60(+2)
Pevnost v tahu (MPa)		zlom	4,5(-39%)
Poměrné prodloužení	(%)		175(-46%)
3 dny při 27 5
S.-H			65 ( + 7)
Pevnost v tahu (MPa)		zlom	4(-46%)
Poměrné prodloužení	(%)		130(-60%)
10 dnů při 275 °C
SAH			72 ( + 14)
Pevnost v tahu (MPa)		zlom	42 (-43%)
Poměrné prodloužení	(%)		100 (-70%)


jas L měřený chromametru CR	za použití 200	33	66

Odstín

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1 až 4, vyznačená tím, že povrchová úprava je tvořena organokřemičitým povlakem.

1 až 4,vyznačená tím, že povrchová úprava je tvořena povlakem oxidu, hydroxidu nebo oxyhydroxidu kovu.

Μ 9 · 99 99 • · · · · · · ř ····· ·« · • · 9 9 9 9

1 až 3, v y z n a č e n á ť i m, že obsahuje 0,1 až 5 %, výhodně 0,2 až 3 %, oxidu titaničitého.

1.Polyorganosiloxanová kompozice poskytující zesítěním barevný, pastelového odstínu prostý, tepelně stabilní elastomer, vyznačená tí.m, že jsou v ní dispergovány částice oxidu titaničitého mající velikost nejvýše 80 nm a takovou povrchovou úpravu, že uvedené částice v podstatě netvoří žádný strukturní aglomerát mající větší velikost než 80 nm, a že obsahuje alespoň jeden organický nebo anorganický pigment.

2.Polyorganosiloxanová kompozice podle nároku i, vyznačená t i m, že částice oxidu titaničitého mají polykrystalickou strukturu, která je tvořena krystality s velikostí několika nanometrů.

3.Polyorganosiloxanová kompozice podle některého z nároků i až 8, v y z n . a č e n á tím, že obsahuje polydiorganosiloxanovou gumu, křemičité vyztužovací plnivo a zesíťující soustavu, která zesíťovatelné kompozice obsahuje peroxid, a která v případě poíyaoici v případě peroxidem alespoň jeden organický kompozice zesíťovatelné alespoň jeden obsahuj e polyorganohydrogenosiloxan, obsahující v molekule alespoň dva nebo alespoň tři atomy vodíku připojené ke křemíku, a v tomto nezbytně v případě molekule platinový katalyzátor, přičem polydiorganosiloxanová guma dále obsahuje alespoň tří resp. alespoň dvě alkenylové skupiny, přičemž tyto skupiny jsou připojeny ke křemíku.

3. Polyorganosiloxanová kompozice podle nároku 2, vyznačená t í m, že krystality tvoří polykrystalické částice mající velikost od 4 do 6 nm.

4. Polyorganosiloxanová kompozice podle některého z nároků

5. Polyorganosiloxanová kompozice podle některého z nároků

6 . Polyorganosiloxanová kompozice podle nároku 5, v y z n ač e n á t i m, že oxid, hydroxid nebo oxyhydroxid kovu je zvolen z množiny, zahrnující SiO₂, ZrO₂ a oxidy, hydroxidy a oxyhydroxidy hliníku, železa, zinku, titanu a cínu, v individuální nebo směsné formě.

7. Polyorganosiloxanová kompozice podle některého z nároků

8. Polyorganosiloxanová kompozice podle nároku 7, vyznáč e n á t i m, že organokřemičitý povlak je získán reakcí oxidu titaničitého s alkoxysilanem.

9 9 9 9 9 9 9 9

10.Polyorganosiloxanová kompozice podle nároku 9, v y značená tím, že dále obsahuje antistrukturní činidlo, výhodně polydimethylsiloxanový olej se silanolovými konci řetězce.

11.Polyorganosiloxanové kompozice podle nároku 9 nebo 10, vyznačená tím, že v případě peroxidem zesítbvatelné kompozice tato kompozice obsahuje ještě další tecelný stabilizátor a že v případě kompozice zesíťovatelné cclyadicí tako kompozice obsahuje ještě inhibitor zesítění.

12. Použití kombinace částic oxidu titaničitého, majících velikost nejvýše 80 nm a takovou povrchovou úpravu, že tyto částice oxidu titaničitého jsou dispergovatelné v silikonového kompozici v podstatě bez vzniku strukturních aglomerátú s velikostí větší než 80 nm, a organických nebo anorganických pigmentů pro výrobu polyorganosiloxanových elastomerních kompozic, které zesíťením poskytují barevný, pastelového odstínu prostý, tepelně stabilní elastomer.

13. Použití podle nároku 12, v y z n a č e n é t í m, že se vztahuje na výrobu polyorganosiloxanové kompozice podle některého z nároků 1 až 11.

14 . Způsob výroby dílů zhotovených z barevného, tepelně stabilního silikonového elastomeru, vyznačený t í m, že se formuje polyorganosiloxanové kompozice podle některého z nároků 1 až 11, načež se takto formovaná kompozice zesítůje.

15. Díl zhotovený z silikonového elastomeru 14 .

barevného, připravítelný tepelně stabilního způsobem podle nároku