CZ20003196A3 - Způsob a zařízení pro přípravu minerálního vlákna tvořícího růstový prostředek, prostředek pro růst rostlin a jeho použití - Google Patents

Abstract

Řešení se týká způsobu přípravy růstového prostředku pro rostliny, který má hustotní gradient, obsahující kroky zajištění primárního tkaniva obsahujícího materiál minerálního vlákna a vulkanizované pojidlo, stlačování primárního tkaniva minimálně v jednom podélně se rozprostírajícím pásmu takovým způsobem, že aplikovaný tlak se v podstatě zvyšuje souvisle ve směru šířky pásma, tvoření sekundárního tkaniva přinucením primárního tkaniva k jeho přeložení, libovolné stlačování zmiňovaného sekundárního tkaniva a vulkanizace pojidla. Zařízení pro přípravu minerálního vlákna tvořícího prostředek pro růst rostlin a prostředek pro růst rostlin má průměrnou hustotu od 30 kg/m3 do 120 kg/m3.

Description

ZPŮSOB A ZAŘÍZENÍ PRO PŘÍPRAVU MINERÁLNÍHO VLÁKNA

TVOŘÍCÍHO RŮSTOVÝ PROSTŘEDEK, PROSTŘEDEK PRO RŮST

ROSTLIN A JEHO POUŽITÍ ·· ·«

13536 CPP

Oblast techniky

Předložený vynález se vztahuje ke způsobu přípravy minerálního vlákna tvořícího prostředek pro růst rostlin s hustotním gradientem.

Dosavadní stav techniky

Ze stavu techniky je známé používání výrobků složených z materiálu s obsahem minerálního vlákna jakožto prostředků pro růst rostlin. Tyto prostředky pro růst rostlin mají tu výhodu, že jsou velmi porézní, a tudíž umožňují kořenům rostlin získat jak požadovanou vodu a výživu, tak i vzduch. Typicky vlákna nasávají méně než 5 % objemových procent prostředku, který ideálně zanechá 95 % objemových procent pro kořeny, vzduch, vodu a/nebo výživu rostlin.

Minerální vlákno tvořící prostředek pro růst rostlin je obecně lehké, a tudíž snadno manipulovatelné a ekonomické pro přepravu a jako prostředek je ještě navíc jak dostatečně pevné, tak chemicky inertní, aby odolalo rozložení, když bylo používáno pro kořeny hostitelské rostliny během delší doby.

Vstřebávání a zadržování vody je jedním z primárních úkolů prostředku pro růst rostlin. Pokud má prostředek malou schopnost zadržovat vodu, voda při zalévání prostředkem proteče a rostlina uschne během doby mezi zaléváním nebo zaléváni bude muset být prováděno velmi často, což zapříčiní plýtváni vody. Na druhou stranu pokud prostředek pro růst rostliny má příliš účinnou schopnost zadržovat vodu, rostlina nebude schopná extrahovat vodu z prostředku a navíc by se kořeny rostlin mohly udusit kvůli nedostatku vzduchu v prostředku.

• ·

Z DK 170 034 B1 je známo, že existuje minerální vláknitý materiál tvořící prostředky pro růst rostlin, jejichž výhodou je schopnost zadržování vody. Tyto prostředky mají hustotní gradient nebo gradient drsnosti ve směru výšky produktu za podmínky, že mají vlákna o nejvyšší hustotě nebo nejmenší drsnosti nahoře a nejnižší hustotu nebo největší drsnost vespod. Tímto způsobem byla prokázána možnost snížit působení tíže pomoci kapilárního účinku. Zvýšením hustoty prostředku nebo snížením jeho drsnosti směrem do výšky se velikost póru celkově snižuje na velikost, která pak opět zvětšuje kapilární účinek, a tudíž vytahuje vodu nahrnu do prostředku.

Podle DK 170 034 B1 lze takto výhodný prostředek pro růst rostlin získat navršením a spojením množství jednotlivě vyrobených vrstev skleněných vláken, kde každé má zvětšenou povrchovou hmotnost nebo zmenšenou drsnost vláken úměrně k předchozí vrstvě.

To je však obtížný způsob výroby těchto prostředků pro růst rostlin. Mimoto, aby se získal takový produkt sležený z množství jednotlivě vyrobených vrstev, jež mají dostatečnou přilnavost mezi zmíněnými vrstvami, je nezbytné mezi vrstvami použít množství pojivá, a tudíž 2hmšit schopnosti difúze vody mezi zmíněnými vrstvami a zvýšit výrobní náklady.

US 5 009 030 objevuje podobný bezpůdní růstový substrát pro rostliny prokazující regulovaný gradient vody na tloušťku prostředku. Gradient zadržitelnosti vody se získá pomoci hustotního gradientu nebo gradientu jemnosti v prostředku. Různá hustota nebo jemnost se získá podle dokumentu navrstvením na sebe množství vrstev vláken skleněné vaty, které mají každá různou hustotu nebo jemnost když přijatelný gradient zadržitelnosti vody lze získat podle US 5 009 030, způsob jeho výroby je spíše obtížný, protože několik vrstev tkaniva minerálního vlákna musí být spojeno do jedné. Tyto vrstvy budou navíc ještě muset přilnout jedna ke druhé» aby se zajistila dostatečná pevnost proti rozštípnutí na vrstvy a takové umístni pojivá mezi různými vrstvami by mohlo narušit pohyb vody a

• ·	··	• · ·	• ·	··
•	•	•	• · ·	•	• ·	• *
•	•	• · ·	• ·	·'	• ·	e t
•
•	•	• ·	• ·	•	• ·	• ·
··		• ·	• · · · ·		• ·	• ·

dalších látek přes hranice vrstvy. Navíc dále samotný prostředek zajišťuje pouze postupný gradient zadižitelnosti vody, a ne souvislý gradient

Ve shodě s tím je žádoucí získat vylepšený způsob přípravy zdokonaleného minerálního vlákna tvořícího prostředek pro růst rostlin.

Podstata vynálezu

Tohoto cíle je dosaženo pomoci způsobu podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že se připraví primární vlákno, které obsahuje minerální vlákn a pojidlo, jež stlačuje primární vlákno alespoň v podélně sahajícím pásmu takovým způsobem, že aplikovaný tlak se zvyšuje v podstatě nepřetržitě v příčném směru pásma tak, že způsobuje tlakový gradient ve zmíněném směru, dále se vytváří sekundární vlákno tím, že přinutí primární vlákno k překládáni sebe samého jeho pokládáním do množství vrstev v příčném směru sekundárního vlákna a oddělí sekundární vlákno, aby utvořil se prostředek pro růst roštím

Vynález je založen na poznáni toho, že pomocí působení tlaku na primární tkanivo je možné v podstatě udržet stlačování, dokud se pojivo v prostředku nevulkanizuje nebo neztvrdne. Je tedy možné stlačovat některé části primárního tkaniva vlče než jiné části a získat tak prostředky, jež mají různou hustotu. Mimoto se znalosti toho, kam směřuji které části primárního tkaniva, když se primární tkanivo vytváří a překládá se samo přes sebe, je možné předpovědět, kde skončí hustší části v konečném prostředku.

Typickým a upřednostňovaným způsobem, jak přimět primární tkanivo k přeloženi sebe samého, je pomocí kyvadlového rozdělovatele, jak je známo ze stavu techniky. Tímto způsobem je vytvořeno sekundární tkanivo pomoci množství vzájemně nepatrně posunutých vrstev primárního tkaniva, jež bylo položeno v příčném směru k podélnému směru zmíněného sekundárního tkaniva. Sekundární tkanivo je libovolně stlačováno a pojidlo v prostředku se vulkanizuje nebo ztvrdne. Takto zvulkanizované sekundární tkanivo může být nařezáno do množství prostředků, jež mají takticky jakýkoliv požadovaný tvar.

··	··-	• · ·	··	• ·
•	•	'·	ee ·	•	ě ·	ě	4
•	•	• ··	• á	•	• ·	•	•
•							•
•	•	• ·	• ·	•	• ·	•	•
• ·		• ·.	• · · · ·		• ě	• ·

Vhodný způsob pokládáni tkaniva minerálních vláken pomoci kyvadlového rozdělovatele je mj.popsán v WO 88/03509 nebo WO 97/03509.

Pomocí tohoto způsobu bude jeden boční okraj primárního tkaniva eventuelně tvořit vrchní vrstvu konečného prstředku a protilehlý boční okraj vytvoří spodní vrstvu prostředku. Proto souvislým stlačováním primárního tkaniva nepřetržitě se zvyšující silou ve směru od jednoho okraje k protilehlému lze získat hustotní gradient směrem do výšky (od spodu k vrcholu) konečného prostředku.

Způsob podle vynálezu je jednodušší vzhledem k předchozímu stavu techniky, pokud jde o počet kroků pracovního postupu. Proto je nyní možné provádět způsob jako plynulý a není nutné žádné vrstvení a/nebo spojování. Mimoto výhodou způsobu podle vynálezu je, že absolutní hustota a diagram hustotního gradientu můžou být jednotlivě ovládány pouhou kontrolou aplikovaného tlaku.

Stlačování může být prováděno jakýmkoliv prostředkem schopným způsobit v podstatě souvislý gradient tlaku. Tlak může být způsoben např. pomocí pásových dopravníků, jednoho nebo více cylindrických mlýnů, které mají více méně úhlové osové zavěšeni vzhledem k povrchu primárního tkaniva a/nebo pomocí válců, jež mají kónický tvar.

Přednost se dává stlačování tkaniva pomocí množství válců. Výhodně se používají válce, jež mají každý oddělené zavěšení. Použitím množství jednotlivě zavěšených válců je možné ovládat tlakovou silu aplikovanou pomoci každého prostředku oddělěně, a tudíž je také možné okamžitě přecházet mezi diagramy tlaku a/nebo sestavami stlačovaných pásem.

Obzvláště je vhodné použít válce, které mají průměr od 5 cm do 70 cm, ještě lépe od 15 cm do 50 cm a nejlépe od 20 cm do 40 cm. Pokud jsou válce příliš malé, primární taknivo se vytvoří v čele válců a postup se bučte muset případně zastavit kvůli očištění. S příliš velkými válci se celkově obtížněji manipuluje.

• ·	00<	0 0 0	00	00
•	•	0	00 0 0	0 0	• Ť
0	0	000	0 · 0	0 0	0 i
0
•	0	0 0	0 0 0	0 0	0 0
00		0 ·	000 00	00	00

Pro stlačování primárního takniva lze použít jakýkoliv počet válců, avšak bylo prokázáno, že je obzvláště výhodné použít válce, jež mají šířku od 30 mm do 600 mm, lépe od 50 mm do 300 mm a nejlépe od 80 mm do 150 mm.

Válce můžou být uspořádány těsně u sebe nebo podélně posunuté od sebe jak v podélném tak příčném směru tkaniva. Bylo prokázáno, že je zvláště účelné umístit válce do dvou řad uspořádaných jednu po druhé v podélném směru primárního tkaniva, v kterýchžto řadách jsou válce umístěny těsně u sebe v příčném směru tkaniva s mezerou mezi válci a to takovým způsobem, že mezery mezi válci první řady jsou překryty válci z druhé řady.

Ve shodě s upřednostňovaným způsobem podle vynálezu bylo prokázáno jako vhodné použití válců nebo kotoučů, jež jsou poněkud pružné. Vhodné válce obsahují pružné zavěšení a/nebo pružný povlak, např. podibně jako pneumatiky. Takto jsou válce schopny vyrovnávat nerovnoměrnost primárního tkaniva. Dále ještě užitím válců, jež mají takto pružný povrch nebo zavěšení, je možné snížit poškození způsobované na primárním tkanivu stlačováním, pokud jde o menší poškození nebo rozmačkaná vlákna.

Jako obzvláště vhodné se však ukázalo použití válců provádějících tlak, jež mají hladký nepřilnavý povrch, např. z kovu nebo polytetrafluorethylenu.

Tímto způsobem lze dosáhnout toho, že primární tkanivo nepřilne na válce, což by jinak mohlo způsobit vážný problém při kroku předběžného stlačováni.

Stlačováni může být provedeno během jednoho nebo více úkonů za použití množství stlačovacích prostředků. Diagram hustotního gradientu může být lineární nebo nelineární v závislosti na tvaru nebo úkonu stlačovacích prostředků. Povrch stlačovacích prostředků může být hladký nebo může mít vzorek.

Přirozeně je možné stlačovat pouze část nebo několik částí primárního tkaniva např. s tím výsledkem, že v prostředcích je větší hustotní gradient směrem do

00 0 00 ·· »· • · · e e · · 000 0

0 000 0 0 0 0 0 0 9

00 00 00 000 00 0 000 0 000 0000 00 00 000 90 00 00 výšky. Mimoto sekundární tkanivo může být rozštípnuto do více prostředků, jež mají jeden nebo více hustotních gradientů. Vhodnější je však způsobit hustotní gradient po celé Šířce primárního tkaniva, t|'. stlačováním celého tkaniva, tudíž vytvořit hustotní gradient po celé výšce sekundárního tkaniva.

Mělo by být poznamenáno, že přínosy předloženého vynálezu lze získat jakýmkoliv způsobem výše zmíněného druhu, kde alespoň část primárního tkaniva je stlačena předtím, než je primární tkanivo, např. buď kyvadlovým rozdělovačem nebo předchozím odříznutím na části jak je popsáno v EP 0 297

111 Bl, přinuceno se překládat za vytváření sekundárního tkaniva, které je libovolně stlačováno a vulkanizováno, a kde je možné získat v podstatě souvislý hustotní gradient Směrem do výšky konečného prostředku.

Když se tkanivo stlačuje za použiti válců, je vhodné stlačovat primární tkanivo v rozsahu od 0 kg/m do 400 kg/m (šířka válce), vhodněji od 0 kg/m do 250 kg/m a ještě vhodněji od 0 kg/m do 100 kg Zm na jednom okraji pásma a v rozsahu od

500 kg/m do 3000 kg/m, vhodněji od 750 kg/m do 2500 kg/m a ještě vhodněji od 1000 kg/m do 2000 kg/m na protilehlm okraji. Stlačováním primárního tkaniva za použití souvislého tlakového gradientu se získá produkt nejen o požadované hustotě. Aplikaci tlaku ve výše uvedených rozmezích lze dosáhnout toho, že se množství vláken rozloží nebo rozmačká, použije-li se nejvyššího tlaku, a v podstatě žádná vlákna se nerozloží nebo nerozmačkají, použije-li se nejmenšího tlaku. Tímto je také zajištěn souvislý gradient drsnosti vlákna, což dokonce zvyšuje schopnost produktu zadržovat vodu, pokud jde o řízený kapilární efekt

Vhodně je výsledná hustota prostředku 40 kg/m³ až 180 kg/m³, výhodněji 50 kg/m³ až 120 kg/m³ na vrchním povrchu a 10 kg/m³ až 120 kg/m³, vhodněji 30 kg/m³ až 120 kg/m³ na spodním povidlu, a průměrná hustota prostředku je 30 kg/m³ až 180 kg/m³, vhodněji 30 kg/m³ až 120 kg/m³ a ještě vhodněji 40 kg/m³ až 80 kg/m³.

• fr	frfr	fr	• fr		• fr		··
fr ·	•	• e ·	•	•		fr	fr fr
• fr	• frfr	• ·	•	•		•	• fr
• fr	• ·	• ·	•	•		•	• ·
frfr	frfr	• · ·	··		• fr		··

Ve shodě s upřednostňovaným způsobem podle vynálezu se do primárního tkaniva přidá 0,5 % až 10 % hmotnostních procent, vhodněji 0,5 % až 5 % hmotn. procent a ještě vhodněji 1 % až 3 % hmotn.procenta pojidla. Všechna hmotnostní procenta pojidla se vztahují ke konečnému prostředku.

Mimoto je vhodným způsobem podle vynálezu stlačování sekundárního tkaniva v podélném směru, tj. jak je popsáno např. v US 4 632 685, CH 620 861 nebo US 2 500 690.

I když je prostředek získaný pomocí způsobu podle vynálezu zvláště vhodný pro použiti jako prostředek pro růst rostlin, lze ho také využit jako tepelnou nebo zvukovou izolaci.

Vynález se také lýká minerálního vlákna tvořícího prostředek pro růst rostlin, který lze získat způsobem podle vynálezu.

Prostředek, který lze získat pomoci způsobu podle vynálezu, je lepší než prostředky z dosavadního stavu techniky v tom, že nezahrnuje žádné podstatné shromažďováni plodí a že hustotní gradient je v podstatě souvislý spíše než postupný.

Prostředky podle vynálezu můžou být upraveny tak, aby vyhovovaly téměř všem požadavkům, pokud jde o zadržování vody, pronikání vzduchu a pevnost

Prostředky ve shodě s vynálezem můžou být proto vyráběny tak, aby se přizpůsobovaly potřebám rozsáhlé rozmanitosti rostlin včetně rajčat, okurek, růží a kalanchoe.

Vynález se kromě toho týká použiti prostředku, který lze získat pomoci způsobu podle vynálezu, pro pěstováni rostlin, a to zvláště pro výše zmíněné rostliny, právě tak jako zařízeni pro provádění způsobu podle vynálezu.

♦Λ

·»	··	• . ··	·· ,	··
• ·	*	·· · ·	e ·	•
• ·	···	té·	• ·	•	*
					•
• ·	• ·	• · ·	• ·	•	•
*·	• ·	··· ··	··	9 4

Proto se zařízeni podle vynálezu vyznačuje tím, že obsahuje prostředky pro zajištění primárního tkaniva s obsahem minerálního vlákna a pojidla, prostředky pro stlačováni primárního tkaniva v alespoň jednom podélně se rozprostírajícím pásmu zmíněných prostředků, jež jsou schopné stlačení primárního tkaniva takovým způsobem, že aplikovaný tlak se zvyšuje v podstatě souvisle v příčném směru pásma tak, aby způsobil gradient stlačení ve zmíněném směru, prostředky pro vytvoření sekundárního tkaniva zmíněných prostředků, které jsou schopné přimět primární tkanivo k přeložení sebe samého poskládáním se do množství vrstev v příčném směru sekundárního tkaniva a prostředky pro rozdělení sekundárního tkaniva k vytvoření prostředku pro růst rostlin.

Vynález bude dále vysvětlen pomoci obrázků.

Obrázek 1 ukazuje, jak se hustota mění ve směru šířky primárního tkaniva po stlačováni za použití množství válců stlačujících v ose zatížení od 0 kg/m až do 1000 kgZm na každý válec a kde každý válec má šířku 100 mm.

Po vytvořeni sekundárního tkaniva pomoci kyvadlového rozdělovače se v podstatě souvislý hmotnostní gradient zvětšuje směrem do výšky sekundárního tkaniva. Proto prostředky, které mají tento v podstatě souvislý hustotní gradient, můžou být odřezávány ze sekundárního tkaniva.

Obrázek 2 ukazuje prostředek podle vynálezu, který má poměrně nízkou hustotu vespod^ poměrně vysokou hustotu na vrchu a v podstatě souvislý hustotní gradient od spodu k vrchu.

Na obrázku 3 jsou zobrazeny kroky výroby sekundárního tkaniva, z něhož jsou nakonec nařezány prostředky. První krok zahrnuje vytvoření minerálních vláken z taveniny minerálního vlákna, která je produkována v peci 1 a jež je přiváděna z trysky 2 pece J do všech čtyř rychle rotujících kolovratů 3, do nichž je minerální vlákno tvořící taveninu přiváděno jako proud taveniny tvořené minerálním vláknem. Protože proud minerálního vlákna ve formě taveniny 4 je přiváděn do kolovratů 3 paprsčitým směrem, současně je úměrně k tomu fc· _L ·· fc fcfc fcfc ·· fc fc · fcfc · · fcfcfcfc fcfc··· fcfc· fc ·' fc fc • fcfc ·· fcfc fcfcfc fcfc fc • fcfc· fcfcfc · · fc fc fcfc fcfc · · · fcfc fcfc fc· přiváděn proud plynu do rychlé rotujících kolovratů 3 ve směru jejich osy, což způsobuje vytváření jednotlivých minerálních vláken nebo svazků nebo chomáčů minerálních vláken 5, jež jsou vyháněny nebo rozprašovánrry z rychle rotujících kolovratů 3. Proud plynu může vytvářet takzvanou tepelnou úpravu proudem plynu, normálně chlazeni proudem plynu. Tříšť minerálního vlákna 5 se hromadí na nepřetržitě fungujícím prvním pásovém dopravníku 6 a vytváří primární tkanivo s obsahem minerálního vlákna 7. Tepelně vulkanizovatelné pojidlo se libovolně přidá také do primárního tkaniva s obsahem minerálního vlákna 7 buď přímo do primárního tkaniva s obsahem minerálního vlákna 7 nebo ve fázi vyhánění minerálních vláken z kolovratů 3, tj. ve fázi tvoření jednotlivých minerálních vláken. Pojidlem může být samozřejmě jakékoliv známé pojidlo pro použiti v kombinaci s minerálními vlákny, tj. také termoplastické pojidlo. První pásový dopravník 6, jak je patrné z oblázku 3, se skládá ze dvou částí. První část pásového dopravníku je nakloněná vzhledem k vodorovnému směru a vzhledem ke druhé, v podstatě vodorovné části pásového dopravníku. První část tvoří sběrnou část, zatímco druhá část tvoří přepravní část Toto lze samozřejmě sestavit jiným způsobem známým ze stavu techniky.

Pásové dopravníky (pásový dopravník) použité pro shoímažďovánl vláken jsou vhodně perforované a opatřené prostředky (nejsou ukázány), jež nasávají vzduch skrz pásy pro usnadnění vrstveni vláken. To zvyšuje stejnorodost primárního tkaniva 7, kromě toho zajištění lepšího rozdělování vláken, tj. pokud jde o místa s nízkou hustotou vlákna, která mají největší průchod vzduchu skrz pás, vede potom k vrstvení více vláken na tomto místě, atd.

Stlačování primárního tkaniva 7 se provádí válcem 8, který má sklon od jedné strany tkaniva ke druhé straně, a tudíž způsobuje souvislý gradient stlačováni po celém směru šířky primárního tkaniva, a to takovým způsobem, že primární tkanivo 9 po podélném stlačováni si udrží podstatné množství způsobeného stlačení, tj. více stlačení na jedné než na druhé straně. Sklon válce může být samozřejmě přizpůsoben tomu, aby se zajisti jakýkoliv diagram stlačováni. Podobný účinek lze získat za použiti množství válců nebo pásů a/nebo kónicky tvarovaných válců. Ve většině případů se dává přednost stlačování primárního tkaniva v pásmu podél jedné strany, jak jen je to možné, zatímco na druhé

	H		•	·»	• ·
	•	•	• •9 ·	• ·	• ·
•	·>	···
•
•	•	• ·	• · ·	• ·	• ·
	»·	• ·.	··· ··	• ·	··

straně neprobíhá stlačování vůbec. Lze použít různé známé prostředky, např. pokud jde o pomůcky pro stlačováni nebo podobné, aby se zajistil správný hustotní gradient udržovaný/ziskaný u konečného prostfedku.

První část prvního pásového dopravníku 6 se skládá, jak již bylo uvedeno výše, ze sběrné části, zatímco druhá část pásového dopravníku 6 je tvořena z části přepravní, jejíž pomocí primární tkanivo s obsahem minerálního vlákna, které má souvislý gradient stlačeni ve směru šířky, je přesunováno na druhý a třetí nepřetržitě pracující pásový dopravník 10, respektive 11, jež pracuji synchronizované s prvním pásovým dopravníkem 6, který vkládá stlačené tkanivo minerálního vlákna 9 mezi dva přilehlé povrchy druhého a třetího pásového dopravníku 10 respektive 11.

Druhý a třetí pásový dopravník 10, respektive Γ1 jsou spojeny se čtvrtým pásovým dopravníkem 12, který tvoří sběrací pásový dopravník, na němž se shromažďuje sekundární tkanivo minerálního vlákna 13, protože druhý, respektive třetí pásový dopravník, se kýve nad vrchním povrchem čtvrtého pásového dopravníku 12 v příčném směru vzhledem ke čtvrtému pásovému dopravníku 12. Sekundární tkanivo minerálního vlákna 13 je tedý vyrobeno urovnáním primárního tkaniva minerálního vlákna 9 při překládání obecně v příčném směru čtvrtého pásového dopravníku 12.

Pomoci výroby sekundárního tkaniva minerálního vlákna 13 ze stlačeného primárního tkaniva s obsahem minerálního materiálu 9, jak je ukázáno na obrázku 3, se vyrábí sekundární tkanivo, v němž se hustota mění v podstatě souvisle směrem do výšky (tloušťky), potom nejnižší hustota je vespodu a nejvyšší hustota je navrchu. Kostky odříznuté z vhodně vulkanizovaného/ zpevněného sekundárního tkaniva jsou výjimečné pro použití jako prostředek pro růst rostlin, díky ovladatelnému gradientu zachžitelnosti vody, tj. zlepšené schopnosti zadržovat vodu.

Zde používaný termín primární tkanivo minerálního vlákna označuje nově vytvořené tkanivo minerálního vlákna o typické výšce (tloušťce) od 3 cm do 7 cm, která je udržována, aby mohla být prokládána množstvím odpovídajících primárních vrstev tkaniva, přednostně vytvořených stejným primárním tkanivem tak, aby se získalo sekundární tkanivo. Zvláště vhodný způsob pro získáni těchto primárních a sekundárních tkaniv minerálních vláken je popsán ve WO

97/01006.

			99	9 99		99 99
*		9	9	99 9	9	9- 9 9 9
9		9·	999	9 9	9-	9 9 9 9
9
9		9	9 9	9 «	9-	9 9 9 9
	99		99	• 9 9 9 9		99 99

Termín schopnost zadržovat vodu, jak je zde použit, definuje schopnost prostředků zadržovat vodu, jak byla změřena v objemových procentech.

Termín minerální vlákno tvořící prostředek pro růst rostlin, jak je zde použit, zahrnuje jakýkoliv prostředek vhodný jakožto hostitel pro kořeny rostlin, a jehož prostředky zahrnuji významné množství minerálních vláken, vhodně v množství od 1 % do 10 % obj., vhodněji od 5 % do 5 % obj.

Prostředek pro růst rostlin podle vynálezu může obsahovat množství složek kromě minerálních vláken, např.lignit, jíl a organické sloučeniny jako kokosovou rašelinu.

Termín minerální vlákno, jak je zde použit, zahrnuje všechny typy vyráběných minerálních vláken, jako jsou kamenná, skleněná nebo struskovitá vlákna, zvláště vlákna používaná v materiálech pro účely tepelné nebo zvukové izolace a jako plnivo v cementu, plastických nebo jiných hmotách^ nebo ta vlákna, jež jsou používána jako prostředek pro pěstování rostlin.

Termín pojidlo, jak je zde použitý, zahrnuje jakýkoliv materiál, který je vhodný jako pojidlo u materiálů minerálních vláken pro výše zmíněné prostředky, např. moěovino-fbímaldehydový fenol, akrylový kopolymer, resorcín, furan nebo melaminová pryskyřice. Tato pojidla se přidávají do materiálu minerálního vlákna vhodně ve formě vodních suspenzí.

Vynález bude dále podrobněji popsán pomocí příkladu.

94 9' 49

9 · 99 9 9 • ·! 4 9 9 9 4

9 · 99 99 9

9 9 9i 9 9 9

9 ··: 494 99

44·.

v · ·

4 » 4

9 4.

Přehled obrázků na výkresech

Obr. 1 ukazuje hustotní gradient ve směru šířky primárního tkaniva.

Obr.2 ukazuje prostředek podle vynálezu.

Obr.3 zobrazuje vhodný způsob výroby prostředku pro růst rostlin podle vynálezu.

	··	a	91			··
β		»9 ·		•	«		9 - 9
a	·>·	• ·		•	•		·<·
•	• ·	• ·		•	•		• ·
	• ·'	·>·				11

Přiklad provedeni vynálezu

Přikladl

Minerální vlákna jsou získána spřádáním ve spřádací komoře a jsou vyráběna tak, aby se vložila na pásový dopravník během vytváření primárního tkaniva, jež má šířku 1,8 m a hmotnost povrchu 500 g/m². Pojidlo obsahující močovinoformaldehydový fenol ve vodní suspenzi je souvisle nanášeno na vlákna ve vzduchu ve spřádací komoře předtím, než jsou vlákna položena na pásový dopravník, pojidlo je přidáváno v množství odpovídajícím konečné koncentraci močovino-formaldehydového fenolu 3 % hmotnostních procent konečného prostředku. Primární tkanivo je stlačováno po celé šířce prostřednictvím cylindrického válce zavěšeného takovým způsobem, že tlačí proti tkanivu na jednom okraji primárního tkaniva tlakem 0 kg/m a tlakem 1000 kg/m na protilehlém okaji primárního tkaniva a tlak je v podstalě lineárním interpolovauým tlakovým poměrem mezi těmito dvěma hodnotami mezi okraji primárního tkaniva.

Primámí tkanivo je pokládáno pomoci kyvadlového rozdělování za vytvářeni sekundárního tkaniva, jež má šířku 2 m, sekundární tkanivo jak je vidět v příčném řezu obsahuje přibližně 12 vrstev primárního tkaniva. Získané sekundární tkanivo je stlačováno na výšku 100 mm a vulkanizováno ve vulkanizačni peci. Nakonec se z tohoto vulkanizovaného sekundárního tkaniva odříznutím získá prostředek pro růst rostlin v požadované velikosti.

Prostředek pro růst rostlin připravený způsobem ve shodě s vynálezem má souvislý gradient hustoty v rozmezí od 35 kg/m³ vespod až do 130 kg/m³ navrchu. Prostředek pro růst rostlin podle vynálezu neprokazuje žádné znaky štěpeni na vrstvy a má vynikající schopnost zadržování/difuze vody.

Claims (13)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Způsob pro přípravu minerálního vlákna tvořícího prostředek pro růst rostlin mající hustotní gradient, vyznačující se tím, že zajišťuje primární tkanivo obsahující materiál minerálního vlákna a pojidlo, stlačováni primárního tkaniva minimálně po jednom podélně se rozprostírajícím pásmu takovým způsobem, že se aplikovaný tlak zvyšuje v podstatě nepřetržitě v příčném směru pásma tak, aby způsobil gradient tlaku ve zmíněném směru, vytvoření sekundárního tkaniva přinucením primárního tkaniva k překládání sebe šatného pokládáním se do množství vrstev v příčném směru sekundárního tkaniva a rozděleni sekundárního tkaniva k vytvoření prostředku pro růst rostlin.
2. 2. Způsob podle nároku 1 vyznačující se tím, že stlačování je prováděno za použití jednoho nebo více v podstatě cylindrických válců.
3. 3. Způsob podle nároku 1 vyznačující se tím, že stlačování je prováděno za použití jednoho nebo více v podstatě kónicky tvarovaných válců.
4. 4. Způsob podle jakéhokoliv z předchozích nároků vyznačující se tím, že stlačováni je provedeno pod tlakem od 0 kg/m do 400 kg/m na jednom okraji stlačovaného pásma a pod tlakem od 100 kg/m do 2000 kg/m na protilehlém okraji stlačovaného pásma.
5. 5. Způsob podle jakéhokoliv z předchozích nároků vyznačující se tím, že gradient stlačováni způsobeného ve stlačovaném pásmu má lineární diagram.
6. 6. Způsob podle jakéhokoliv z nároků 1 až 4 vyznačující se tím, že gradient stlačováni způsobeného ve stlačovaném pásánu má nelineární diagram
7. 7. Způsob podle jakéhokoliv z předchozích nároků vyznačující se tím, že stlačované pásmo se rozprostírá pouze na jedné části příčného směru primárního tkaniva.

   • fc :

   »

   ·» 9 · • • · fc • · • fc • • • • • fc • • fc • ·· • • • • ·· fc • fc · fc · • • • • « fcfc • fc· • fc • fc *·
8. 8. Způsob podle jakéhokoliv z nároků 2 až 6 vyniačujfcí se tím, že dvě nebo více jednotlivých pásem primárního tkaniva jsou stlačována a že sekundární tkanivo je rozděleno do vrstev v rovinách paralelních k hlavnímu povrchu roviny ve tkanivu.
9. 9. Způsob podle jakéhokoliv z nároků 1 až 4 vyznačující se tím, Sa celé primární tkanivo je stlačováno za použití jednoho válce nebo souboru válců.
10. 10. Prostředek pro růst rostlin vyznačující se tím, že jej lze získat pomocí způsobu podle jakéhokoliv z předchozích nároků.
11. 11. Prostředek pro růst rostlin podle nároku 10 vyznačující se tím, že má průměrnou hustotu od 30 kg/m³ až 120 kg/m³.
12. 12. Použití prostředku pro růst rostlin podle nároku 10 nebo 11 pro pěstování rostlin.
13. 13. Zařízeni pro přípravu minerálního vlákna tvořícího prostředek pro růst rostlin, jenž má hustotní gradient, vyznačující se tím, že obsahuje prostředky pro zajištění primárního tkaniva, které obsahuje materiál minerálního vlákna a pojidlo, prostředky pro stlačování primárního tkaniva alespoň v jednom podélně se rozprostírajícím pásmu zmíněných prostředků, jež jsou schopné stlačováni primárního tkaniva takovým způsobem, že aplikovaný tlak se zvyšuje v podstatě nepřetržitě v příčném směru pásma, aby způsobil gradient stlačeni ve zmíněném směru, prostředky pro vytvoření sekundárního tkaniva zmíněných prostředků, které je schopné přimět primární tkanivo k překládáni sebe samého pokládáním se na množství vrstev v příčném směru sekundárního tkaniva a prostředky pro rozděleni sekundárního tkaniva k vytvořeni prostředku pro růst rostlin.