CZ20002979A3 - Vodný roztok a způsob fosfátování kovových povrchů - Google Patents

Abstract

Vodný roztok obsahující fosforečnany pro vytváření fosfátových vrstev na kovových površích ze železa, oceli, zinku, zinkových slitin, hliníku nebo hliníkových slitin, obsahuje 0,3 až 5 g Zn2+/1, 0,1 až 2 g nitroguanidinu/1 a 0,05 až 0,5 hydroxylaminu/1, přičemž S-hodnota je 0,03 až 0,3 a hmotnostní poměr Zn2+ k P2O5 je 1:5 až 1:30. Při způsobu fosfátování kovových povrchů se kovové povrchy čistí, poté se zpracovávají tímto vodným roztokem obsahujícím fosforečnany po dobu 5 sekund až 10 minut při teplotě 15 až 70 °C a nakonec se oplachují vodou.

Description

Vodný roztok a způsob pro fosfátování kovových povrchů

Oblast techniky

Vynález se týká vodného roztoku obsahujícího fosforečnany pro vytváření fosfátových vrstev na kovových površích ze železa, oceli, zinku, zinkových slitin, hliníku nebo hliníkových slitin. Vynález se týká dále způsobu fosfátování kovových povrchů za použití vodného fosfátovacího roztoku.

Dosavadní stav techniky

Z GB-A 510684 je znám způsob zlepšení protikorozní odolnosti kovů, zejména železa a oceli, zpracováním v roztoku obsahujícím zinek, který vytváří fosfátové potahy, při kterém roztok obsahuje urychlovač, přičemž jako urychlovač se používá mezi jiným hydroxylamin, nitrometan, nitrobenzen, kyselina pikrová, nitroanilin, nitrofenol, kyselina nitrobenzoová, nitrorezorcinol, nitromočovina, nitrouretan nitroguanidin. Optimální koncentrace pro jednotlivé urychlovače je rozdílná, leží obecně mezi 0_r.01 a 0,4 % hmotn. Pro urychlovač nitroguanidin má být optimální koncentrace 0,2 % hmotn. a pro urychlovač hydroxylamin má být optimální koncentrace 0,3 % hmotn. GB-A 510684 neposkytuje žádné údaje týkající se obsahu zinku, S-hodnoty a poměru Zn- P₂O₅ fosfátovacího roztoku, ani nedoporučuje použití směsí sestávajících z více urychlovačů.

Z WO-A 95/07370 je znám způsob fosfátování kovových povrchů vodnými kyselými fosfátovacími roztoky, které obsahují ionty zinku, manganu a fosforečnanů, a jako urychlovač hydroxylamin nebo sloučeninu hydroxylaminu a/nebo

-2·· · ·· · · · · ·· • · · · · ·· · · · · · • · · ···· · · · · • * · · · ······ · · · ·· · · · · · · · · ·· ··· ·· ·· ·· ·· kyselinu m-nitrobenzensulfonovou nebo jejich ve vodě rozpustné soli, při kterém se kovové povrchy uvedou do styku s fosfátovacím roztokem, který neobsahuje nikl, kobalt, měď, dusitan a oxo-anionty halogenů, a obsahuje 0,3 až 2 g/1 Zn²⁺, 0,3 až 4 g/1 Mn²⁺, 5 až 40 g/1 fosforečnanových iontů, 0,1 až 5 g/1 hydroxylaminu ve volné nebo vázané formě a/nebo 0,2 až 2 g/1 m-nitrobenzensulfonátu a nejvýše 0,5 g/1 dusičnanových iontů, přičemž obsah Mn představuje alespoň 50 % obsahu Zn.

V německé patentové přihlášce 196 34 685.1 z 28.8.1996 byl popsán vodný roztok obsahující fosforečnany pro vyvtáření fosfátových vrstev na kovových površích ze železa, oceli, zinku, zinkových slitin, hliníku nebo hliníkových slitin, který obsahuje 0,3 až 5 g Zn²⁺/1 a 0,1 až 3 g nitroguanidinu/1, přičemž S-hodnota je 0,03 až 0,3 a hmotnostní poměr Zn²⁺ k P₂O₅ je 1:5 až 1:30, a který vytváří kristalické fosfátové vrstvy, v nichž mají krystality maximální délky hran < 15μσι. V této německé patentové přihlášce byl dále popsán způsob fosfátování, při kterém se kovové povrchy čistí, poté se zpracovávají uvedeným vodným roztokem obsahujícím fosforečnany po dobu 5 sekund až 10 minut při teplotě 15 až 70 °C a nakonec se oplachují vodou.

Podstata vynálezu

Vynález je založen na úkolu vylepšit vodný roztok obsahující fosforečnany a způsob fosfátování navržený v německé patentové přihlášce 196 34 685.1 tak, aby maximální délka hran krystalitů přítomných ve vytvořených fosfátových vrstvách byla významně < 15μπι, aby vytvořené fosfátové vrstvy vykazovaly hmotnost vrstvy 2 až 4 g/1 a aby vytvořené fosfátové vrstvy, pokud jde o jejich hmotnost

vrstvy a délku hrany krystalitu, byly resp. zůstávaly i po dobu delšího provozu fosfátovací lázně rovnoměrné.

Tento úkol je řešen vytvořením vodného roztoku obsahujícího fosforečnany pro vytváření fosfátových vrstev na kovových površích ze železa, oceli, zinku, zinkových slitin, hliníku nebo hliníkových slitin, který obsahuje 0,3 až 5 g Zn²⁺/1, 0,1 až 2 g nitroguanidinu/1 a 0,05 až 0,5 hydroxylaminu/1, přičemž S-hodnota je 0,03 až 0,3 a hmotnostní poměr Zn²⁺ k P₂O₅ je 1:5 až 1:30. Podstata vynálezu tedy spočívá v tom, že roztok navržený v citované německé patentové přihlášce vedle urychlovače nitroguanidinu obsahuje jako urychlovač ještě také hydroxylamin v malé koncentraci, přičemž koncentrace nitroguanidinu v roztoku podle vynálezu může být proti koncentraci nitroguanidinu v roztoku navrženém podle německé patentové přihlášky významně snížena.

Podle vynálezu je zvláště výhodný roztok, který obsahuje 0,1 až 1,5 g nitroguanidinu/1 a 0,1 až 0,4 g hydroxylaminu /1. Při použití těchto výhodných znaků vynálezu se dosahuje optimálních výsledků fosfátování. komplexy koncentraci

Ačkoliv jednak ze spisu EP-B 0 315 059 je znám roztok pro fosfátování železných povrchů, který vykazuje koncentraci zinku 0,2 až 2 g/1 a jako urychlovač obsahuje hydroxylamin, soli hydroxylaminu nebo hydroxylaminu, které roztoku propůjčují hydroxylaminu 0,5 až 50 g/1, s výhodou 1 až 10 g/1, a ačkoliv dále ze spisu EP-B 0 633 950 je znám roztok pro vytváření fosfátových vrstev s obsahem mědi na kovových površích z oceli, pozinkované oceli, oceli povlečené slitinami zinku, hliníku nebo jeho slitin, který vykazuje ·

• · ·

-4• 4 4 · *4 ·

4 4 «

4 4 4 4

4 4 4 4 4

44 4 4 44 koncentraci zinku 0,2 až 2 g/1, koncentraci mědi 0,5 až 25 mg/1, koncentraci P₂O₅ 5 až 3 0 g/1, a jako urychlovač obsahuje hydroxylamin, soli hydroxylaminu a komplexy hydroxylaminu, které roztoku propůjčuji koncentraci hydroxylaminu 0,5 až 5 g/1, a navíc může jako oxidační prostředek obsahovat organickou nitrosloučeninu, bylo pro odborníka mimořádně překvapující, že již poměrně malé koncentrace nitroguanidinu a hydroxylaminu mohou vytvořit fosfátové vrstvy, které vykazují optimální hmotnost vrstvy 2 až 4 g/m², jejichž hmotnost vrstvy je i při dlouhodobém provozu velmi rovnoměrná a jejichž krystality v každém případě mají maximální délku hrany < 15μπι, přičemž délka hran je zpravidla významně < ΙΟμιη. Tyto překvapivě výhodné účinky roztoku podle vynálezu jsou spojeny s dalším výhodným účinkem, který spočívá v tom, že z roztoku podle vynálezu jsou vzhledem k poměrně malé koncentraci urychlovače zavlečena poměrně malá množství urychlovače z fosfátovací lázně do následujících stupňů zpracování a nakonec do odpadu. Prostřednictvím roztoku podle vynálezu je tedy zajištěno, že oba urychlovače se téměř kvantitativně přivádějí k fosfátování.

Roztok podle vynálezu není odborníkovi zřejmý ani nasnadě jsoucí z výše citovaného stavu techniky, neboť, oproti roztoku navrženému v německé patentové přihlášce 196 34 685.1 používá roztok podle vynálezu nižší koncentrace nitroguanidinu a navíc hydroxylamin, a oproti roztokům, které jsou známy z obou citovaných evropských patentových spisů, používá roztok podle vynálezu koncentrace hydroxylaminu, které jsou menší než koncentrace hydroxylaminu podle citovaného stavu techniky, přičemž v žádné z obou citovaných evropských patentových spisů není uveřejněno použití nitroguanidinu jako urychlovače, a « * * « • · patentové spisy navádějí koncentrací hvdroxvlaminu.

-5 přičemž oba citované evropské odborníka k použití vysokých neboť, podle spisu EP-B 0 315 059 je jako výhodná nárokována koncentrace hydroxylaminu 1 až 10 g/1 a podle příkladu 1 ve spise EP-B O 633 950 se pracuje s koncentrací hydroxylaminsulfátu 1,7 g/1, což odpovídá koncentraci hydroxylaminu 0,68 g/1. Přínosem předloženého vynálezu tedy je poznatek, že na různých kovových površích se mohou vylučovat kvalitativně vysoce hodnotné fosfátové vrstvy z roztoků, které vykazují velmi nízký obsah hydroxylaminu a poměrně malý obsah nitroguanidinu, přičemž vynález nesleduje, pokud jde o obsah hydroxylaminu, cestu naznačenou stavem techniky, totiž použití dost vysokých koncentrací hydroxylaminu.

Podle dalšího vytvoření vynálezu obsahuje roztok 0,3 až 3 g Zn²⁺/1. Roztok je tedy vhodný s výhodou pro použití v rámci nízkozinkové technologie. Podle dalšího vytvoření vynálezu roztok obsahuje dále 0,5 až 20 g/NO3'/l, a dále může obsahovat 0,01 až 3 g Mn²⁺/1 a/nebo 0,01 až 3 g Ni²⁺/1 a/nebo 1 až 100 mg Cu²⁺/1 a/nebo 0,01 až 3 g Co²⁺/1. Zejména obsah mědi 1 až 100 mg Cu²⁺/1 je zodpovědný za toA. že v nepřítomnosti niklu se vyrobí kvalitativně hodnotné fosfátové vrstvy. Při fosfátování povrchů obsahujících hliník se podle vynálezu zvláště osvědčilo, když roztok obsahuje 0,01 až 3 g F’/l a/nebo 0,05 až 3,5 g/1 alespoň jednoho komplexního fluoridu. Podle vynálezu obsahuje roztok jako komplexní fluorid (SiF₆)²’ nebo (BF₄).

Obsah dusičnanů podle vynálezu výhodným způsobem přispívá k zachování konstantní hmotnosti vrstvy. Dusičnan se přidává k fosfátovacímu roztoku ve formě dusičnanů alkalických kovů a/nebo prostřednictvím kationtů přítomných

v systému, např. jako dusičnan zinečnatý a/nebo jako HNO₃. Protože také vodný roztok prostý dusičnanů poskytuje dobré výsledky při fosfátování, má o sobě známý urychlovací účinek dusičnanů v daném případě s velkou pravděpodobnosti jen

Ni²⁺, Cu a Co podřízený význam. Kovové ionty Mn²/ přidávané do fosfátovacího roztoku, se zabudovávají do fosfátové vrstvy a zlepšují ulpění laku a protikorozní ochranu. Volný fluorid se přidává do fosfátovacího roztoku tehdy, když se fosfátuji kovové povrchy sestávající z hliníku nebo hliníkových slitin. Komplexní fluoridy se k fosfátovacimu roztoku přidávají zejména pro zlepšení výsledků fosfátování pozinkovaných povrchů.

Úkol vynálezu je dále řešen vytvořením způsobu fosfátování kovových povrchů, při kterém se kovové povrchy čistí, poté se zpracovávají vodným roztokem obsahujícím fosforečnany po dobu 5 sekund až 10 minut při teplotě 15 až 70 °C a nakonec se oplachuji vodou. Tento způsob se může provádět jednoduchými prostředky a pracuje mimořádně provozně spolehlivě. Tímto způsobem vytvořené fosfátové vrstvy mají stálou dobrou kvalitu, která se nezhoršuje ani při delší době provozu fosfátovací lázně. Minimální - doba fosfátování je při způsobu podle vynálezu menší než u známých nízkozinkových procesů, které pracují s obvyklými urychlovači. Minimální doba fosfátování je doba, za kterou se povrch fosfátuje za vytvoření uzavřené vrstvy. Překvapivě bylo zjištěno, že provozní parametry, které se ukázaly jako výhodné u způsobu navrženého v německé patentové přihlášce 196 34 685.1, je obecně možno použít i při způsobu podle vynálezu.

Podle vynálezu se zpracování povrchů fosfátovacím roztokem provádí stříkáním, máčením, stříkacím máčením nebo

4 4 4 4

-Ίválečkováním. Tyto pracovní techniky otevírají způsobu podle vynálezu široké a rozmanité spektrum použití. Podle vynálezu se ukázalo jako zvláště výhodné, když fosfátovací roztok má hmotnostní poměr Zn²⁺ k P2O5 1:5 až 1:30, přičemž doba potřebná k stříkání je 5 až 300 sekund, a když fosfátovací roztok použitý k máčení má hmotnostní poměr Zn²⁺ k P2O₅ 1:5 až 1:18, přičemž doba potřebná k máčení je 5 sekund až 10 minut.

Podle vynálezu je v mnoha případech výhodné, když se kovové povrchy po čištění zpracovávají aktivačním roztokem, který obsahuje fosforečnan s obsahem titanu. Tím se podporuje vytváření uzavřených krystalických fosfátových vrstev. Kromě mohou být kovové povrchy po opláchnutí, následujícím po fosfátování, dále zpracovány pasivačním prostředkem. Použité pasivační prostředky mohou být jak prostředky s obsahem Cr, tak prostředky prosté Cr.

Při čištění kovových povrchů prováděném při způsobu podle vynálezu se z povrchů určených k fosfátování odstraňují jak mechanické nečistoty, tak také ulpělé tuky. Čištění kovových povrchů patří ke známému stavu techniky a může se s výhodou provádět vodným alkalickým čističem. Je účelné opláchnout kovové povrchy po čistění vodou. Oplachování vyčištěných popř. fosfátovaných kovových povrchů se provádí bud' vodovodní vodou nebo odsolenou vodou.

Podle vynálezu je zvláště výhodné, když se nitroguanidin přidává do vodného roztoku ve formě stabilní vodné suspenze. To se může provádět buď tak, že stabilní vodná suspenze obsahuje jako stabilizátor vrstvový silikát, přičemž se používají (Mg_s (SÍ7,4AI0,6) O20 (OH) 4) Na₀,6 · xH₂0 vrstvové silikáty nebo • · · · • ·

♦ * ·· • ♦ · · * « · · • · · · • · ·' 9 (Mg₅,₄Lio,₆) Si₈O₂₀ (OH, F) ₄) Na₀,₆ · xH₂O v množství 10 až 30 g/1 suspenze nitroguanidinu, nebo tak, že stabilní vodná suspenze obsahuje stabilizátor sestávající z polymerního cukru a polyetylenglykolu, přičemž hmotnostní poměr polymerního cukru k polyetylenglykolu je 1:1 až 1:3 a přičemž stabilizátor se používá v množství 5 až 20 g/1 suspenze nitroguanidinu. Prostřednictvím obou stabilizátorů suspenze nitroguanidinu je výhodným způsobem dosaženo toho, že suspenze zůstává po několik měsíců nezměněna a je příznivě ovlivněno usazování kalu ve fosfátovací lázni. Přidávání nitroguanidinu do fosfátovacího roztoku ve formě stabilizované suspenze odstraňuje nevýhody vyplývající z toho, že nitrouguanidin ve formě prášku se jen obtížně rozděluje ve fosfátovacím roztoku. Suspenze připravené podle vynálezu se dobře dopravují pomocí čerpadel a jsou stabilní déle než 12 měsíců, to znamená že se nitroguanidin ani po delší době neusazuje. Suspenze se připravují tak, že ve zcela odsolené vodě se suspenduje vrstvový silikát popř. organický stabilizátor a poté se vmíchá nitroguanidin.

Při pH fosfátovacího roztoku 2 až 4 se suspenze rozdruží a nitroguanidin se uvolňuje v jemnější forjmě a rozpouští se.

Podle vynálezu je vynalezený roztok a vynalezený způsob určen pro zpracování součástí před lakováním, zejména před lakováním elektromáčením.

Příklady provedení vynálezu

Předmět vynálezu bude v následujícím blíže objasněn za pomoci příkladů provedení.

-9Β· · ·· ♦· ·· ·· • Β Β · · « Β » · ♦ ♦ · • Β Β Β Β Β » · Β * ·

Β · · · * ·····» · « · • · Β Β · · Β · · · ·· ΒΒΒ ΒΒ ♦· ·· ΒΒ

A) Definice:

Poměr Ζη²⁺ : Ρ₂Ο₅ se vztahuje k celkovému P₂O₅. Stanovení celkového P₂O₅ je založen -na titraci kyseliny fosforečné a/nebo primárních fosforečnanů od bodu ekvivalence primárního fosforečnanu až do bodu ekvivalence sekundárního fosforečnanu. S-hodnota udává poměr volné kyseliny, přepočtené na volný P₂O₅, k celkovému P₂O₅. Definice a metody stanovení celkového P₂O₅ a volného P₂O₅ jsou podrobně popsány v publikaci W. Rausch: „Die Phosphatierung von Metallen, 1988, str. 289 až 304.

B) Parametry způsobu:

Následující srovnávací příklady a příklady provedení byly provedeny za použití následujících kroků způsobu:

a) Povrchy kovových předmětů sestávajících z ocelového plechu byly vyčištěny a zejména odmaštěny slabě alkalickým čističem (2% vodný roztok) po dobu 6 minut při 60 °C.

b) Následovalo opláchnutí vodovodní vodou po dobu 0,5 minuty při pokojové teplotě.

c) Následně byla provedena aktivace kapalným aktivačním prostředkem, který obsahoval fosforečnan titanu, po dobu 0,5 minuty při 5 0 °C.

d) Poté byly fosfátovány máčením při asi 55 °C po dobu 3 minut.

e) Nakonec byly opláchnuty vodovodní vodou vodou po dobu 0,5 minuty při pokojové teplotě.

f) Fosfátované povrchy byly osušeny v peci při 80 °C po dobu 10 minut.

• * · « · • · · · · • · · · · * · • · · · · · ·

-10C)

Koncentráty pro přípravu fosfátovacích roztoků:

Koncentrát I obsahuje, s výjimkou hydroxylaminu a Cu²⁺, všechny anorganické složky fosfátovacího roztoku. Koncentrát II sestává ze stabilizované suspenze nitroguanidinu. Koncentrát III sestává z vodného roztoku solí hydroxylaminu, komplexů hydroxylaminu nebo hydroxylaminu. Je-li požadován fosfátovací roztok obsahující Cu²⁺, používá se jako koncentrát IV koncentrovaný roztok Cu²⁺. Mají-li být fosfátovány kovové povrchy z hliníku nebo hliníkových slitin, používá se jako koncentrát V roztok, který obsahuje sloučeniny vytvářející volný fluorid. Fosfátovací roztok podle vynálezu se připravuje smícháním příslušných koncentrátů I až V za současného přidání vody. Při delším setrvání fosfátovací lázně v klidu často dochází k částečnému rozkladu hydroxylaminu. Tím způsobené ztráty hydroxylaminu se vyrovnávají přídavkem koncentrátu III k fosfátovací lázni. Jako zdroj hydroxylaminu se používají známým způsobem vodné roztoky solí hydroxylaminu, komplexů hydroxylaminu nebo hydroxylaminu.

D) Příklady provedení a srovnávací příklady:

V souladu s parametry způsobu uvedenými v odstavci B) byly fosfátovány dva jednostranně pozinkované ocelové plechy rozdílné kvality (Z1 a Z2) . Fosfátovací lázeň měla vždy složení uvedené v tabulce, přičemž obsah celkového P₂O₅ byl ve všech příkladech 12 g P₂O₅/1, a přičemž symboly použité v tabulce mají následující význam:

FS volná kyselina

GS celková kyselina

Zn Zn²⁺, g/1

-11 9 · 9 ·* Μ »99· »9999

9 9 9 · 9 9 9

9 999 999999

9 9 9 9 ·9

999 ·· 99

NG nitroguanidin, g/1 HA hydroxylamin, g/1

Cu Cu²⁺, g/1

Mn Mn²⁺, g/1

Fosfátování podle srovnávacího příkladu 1 bylo provedeno za vyloučení urychlovačů. Při srovnávacím příkladu 2 byl jako urychlovač přítomen pouze hydroxylamin, zatímco při srovnávacím příklad 3 bylo pracováno pouze s nitroguanidinem jako urychlovačem. Příklady provedení 4 až 9 byly prováděny v přítomnosti obou urychlovačů, přičemž koncentrace obou urychlovačů ležela v oblasti odpovídající výhodné koncentraci podle vynálezu.

V tabulce jsou uvedeny jak hmotnosti vrstvy, tak také délky hran krystalitů, které byly dosaženy při provedení příkladů 1 až 9. Tato data ukazuji, že při srovnávacím příkladu 1, který byl proveden v nepřítomnosti obou urychlovačů podle vynálezu, vznikla fosfátová vrstva s nedostatečnou kvalitou, neboť jak hmotnost vrstvy, tak také délky hran krystalitů fosfátové vrstvy jsou poměrně velké. Při srovnávacích příkladech 2 a 3 byly získány ještě tolerovatelné hmotnosti vrstvy jakož i dostatečně malé délky krystalitů, takže obě fosfátové vrstvy je možno pokládat za použitelné. Příklady provedení 4 až 9 ukazují, že podle vynálezu bylo možno vytvořit jak optimální hmotnosti vrstev, tak také mimořádně jemně krystalické fosfátové vrstvy. Příklady provedení 4 až 9 také dokládají, že pomocí vynálezu je možno vytvořit fosfátové vrstvy velmi vysoké kvality, a sice za použití velmi nízkých koncentrací nitroguanidinu a hydroxylaminu ve fosfátovací lázni. Samozřejmě byly fosfátové vrstvy vytvořené podle příkladů 1 až 9 uzavřené. Délky hran krystalitů uvedené v tabulce byly stanoveny • « · * * 9 9 · • · 999

9 9

99 • 9 9 9

9 9 · · · · · • · 9 9

9 99 prostřednictvím zobrazení fosfátových vrstev elektronovým mikroskopem.

0· 00 • 0 0 · ·0 0

0 0 0

0 0 0

00

0

β β β

e β. «β 44

ηΐ Ν

>15

<10

<10

<5

<5

<3

<3

<3

<3

Λ

ι—1

β

β

44

ω

44

ω

,—I

ι—1

Ϊ>Ί

1

ο

ο

\<υ

β

γΗ

Ο

γΗ

Γ-1

Ω

LG

ΓΩ

ΓΩ

ΓΩ

ιη

Ω

44

Ν

γ4

V

V

V

V

V

V

V

V

<Ν

ε

Ω

Ω

Ω

ο

ΓΩ

L0

ο

ΓΩ

xf

Ω

X

X

X

X

X

X

X

X

X

44

σι

Ν

Ω

Ω

ιο

ΧΤ

CM

04

Ω

na

Ω

0)

0

β

>

44

44

0

ω

Ο

Ο

ο

ο

ΓΩ

00

Ο

ο

ΩΊ

ε

β

rH

X

*

X

χ

X

X

X

χ

κ

>

Ν

C0

Ω

xf

οι

04

Ω

Ω

Ω

i—1

ο

ο

Ο

ο

σι

Ω

04

04

04

β

X

χ

X

X

X

-

X

X

X

S

tn

γΗ

γΗ

γΗ

γ4

ο

ο

ο

ο

ο

ι—1

β

σι

υ

ε

ΙΟ

Ω

Ω

Ω

xf

Ω

ΓΩ

ΓΩ

Ω

Ο

04

ΓΩ

γω

ιη

C0

CU

ι—1

Ο]

04

04

04

ι—1

γΗ

I-1

X

X

X

X-

X

X

X

Ω

σι

ο

ο

Ο

ο

ο

ο

ο

ο

Ο

ο

ο

Ω

Ω

ο-

00

ΓΩ

ι—1

xť

χ}<

ιη

Ο

ιο

<ο

ιο

ο

X

X

-

X

X

X

χ

tn

ο

ο

ο

ο

ο

ο

ο

ο

ο

>β

(U

Ν

ω

Ω

Ω

Ω

Ω

Xj<

Ω

ΓΩ

na

'05

β

χ

X

X

X

X

X

X

X

ι—1

Ν

σι

Η

γΗ

γΗ

Γ~1

Η

γΗ

ι—1

Η

«.rd

Ή

υ

Γ*

θ'

10

Ο

LD

Γ~ί

Ο

Ο

xr

β

X

X

χ

X

χ

χ

χ

X

χ

>

W

Ω

Ω

xf<

Xť

ΓΩ

ΓΩ

γΗ

Ω

Ω

0

ο

Ω

04

04

na

04

CN

Ω

Ω

Ω

4-1

'β

4-1

ω

Ω

xf

xf

ΓΩ

γω

ΓΩ

ΓΩ

Ω

Ω

Ω

ω

X

X

X

χ

χ

χ

X

X

X

Ω

Ω

Ο]

OJ

04

CN

04

C\J

(Μ

Ω

na

β

ι—1

44

Ή

>β

•

Ω

ό

>υ

Η

04

ΓΩ

xť

Ω

ιο

ο

C0

σ>

• · • · ·

Claims (19)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Vodný roztok obsahující fosforečnany pro vytváření fosfátových vrstev na kovových površích ze železa, oceli, zinku, zinkových slitin, hliníku nebo hliníkových slitin, který obsahuje 0,3 až 5 g Zn²⁺/1, 0,1 až 2 g nitroguanidinu/1 a 0,05 až 0,5 hydroxylaminu/1, přičemž S-hodnota je 0,03 až 0,3 a hmotnostní poměr Zn²⁺ k P₂O₅ je 1:5 až 1:30, přičemž Shodnota udává poměr volné kyseliny, přepočtené na volný P₂O₅, k celkovému P₂O_S.
2. 2. Vodný roztok podle nároku 1, vyznačující se tím, že obsahuje 0,1 až 1,5 g nitroguanidinu/1.
3. 3. Vodný roztok podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že obsahuje 0,1 až 0,4 g hydroxylaminu/1.
4. 4. Vodný roztok podle některého z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že obsahuje 0,3 až 3 g Zn²⁺/1.
5. 5. Vodný roztok podle některého z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že obsahuje 0,5 až 20 g/NO₃/l.
6. 6. Vodný roztok podle některého z nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že obsahuje 0,01 až 3 g Mn²⁺/1 a/nebo 0,01 až 3 g Ni²⁺/1 a/nebo 1 až 100 mg Cu²⁺/1 a/nebo 0,01 až 3 g Co²⁺/1.
7. 7. Vodný roztok podle některého z nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že obsahuje 0,01 až 3 g F'/l a/nebo 0,05 až 3,5 g/1 alespoň jednoho komplexního fluoridu.

   - 15• 9 9 99 99 99 ··

   9 9 99 9 9 9 9 9 9 9 9

   9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9

   99 9999 999 99 99 9 • 99 9 9 9 « · · «

   99 999 99 99 99 99
8. 8. Vodný roztok podle nároku 1, vyznačující se tím, že obsahuje jako komplexní fluorid (SiF₆)² nebo (BF₄)‘.
9. 9. Způsob fosfátování kovových povrchů, při kterém se kovové povrchy čistí, poté se zpracovávají vodným roztokem obsahujícím fosforečnany podle nároků 1 až 8 po dobu 5 sekund až 10 minut při teplotě 15 až 70 °C a nakonec se oplachují vodou.
10. 10. Způsob podle nároku 9, vyznačující se tím, že zpracování povrchů fosfátovacím roztokem se provádí stříkáním, máčením, stříkacím máčením nebo válečkováním.
11. 11. Způsob podle nároku 9 nebo 10, vyznačující se tím, že fosfátovací roztok použitý ke stříkání má hmotnostní poměr Zn^{2 +} k P2O5 1:5 až 1:30, přičemž doba potřebná k stříkání je 5 až 300 sekund.
12. 12. Způsob podle nároku 9 nebo 10, vyznačující se tím, že fosfátovací roztok použitý k máčení má hmotnostní poměr Zn²⁺ k P₂O₅ 1:5 až 1:18, přičemž doba potřebná k máčení je 5 sekund až 10 minut.
13. 13. Způsob podle některého z nároků 9 až 12, vyznačující se tím, že se kovové povrchy po čištění zpracovávají aktivačním roztokem, který obsahuje fosforečnan s obsahem titanu.
14. 14. Způsob podle některého z nároků 9 až 13, vyznačující se tím, že kovové povrchy se po opláchnutí, následujícím po fosfátování, dále zpracovávají pasivačním prostředkem.

    -1644 * 44 44 ·· ·· • · ·· 4444 4444

    44 4 4444 4444 • 4 4 4 4 4 444 4 4 4 4 4

    4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 • 4 4 4 4 4 4 44 4 4 44
15. 15. Způsob podle nároku 9, vyznačující se tím, že se nitroguanidin přidává do vodného roztoku ve formě stabilní vodné suspenze.
16. 16. Způsob podle nároku 15, vyznačující se tím, že stabilní vodná suspenze obsahuje jako stabilizátor vrstvový silikát.
17. 17. Způsob podle nároku 16, vyznačující se tím, že se

    j ako stabilizátory používají vrstvové silikáty (Mg₆ (Si₇, ₄Alo, e) O20 (OH) 4) Na₀,6 · xH₂0 nebo (Mg₅,₄Li₀, suspenze 6) Si₈0₂o (OH, F) 4) Na₀,6 · xH₂0 v nitroguanidinu. množství 10 až 30 g/1 18 . Způsob podle nároku 15, vyznačuj ící se tím, že stabilní vodná suspenze obsahuje stabilizátor sestávaj ící

    z polymerního cukru a polyetylenglykolu, přičemž hmotnostní poměr polymerního cukru k polyetylenglykolu je 1:1 až 1:3 a přičemž stabilizátor se používá v množství 5 až 20 g/1 suspenze nitroguanidinu.
18. 19. Použiti vodného roztoku obsahujícího fosforečnany podle nároků 1 až 8 a způsobu fosfátování podle nároků 9 až 18 pro zpracováni součástí před lakováním.
19. 20. Způsob podle nároku 19 pro zpracování součástí před lakováním elektromáčením.