CZ20001427A3

CZ20001427A3 - Detektory a systémy citlivé na sílu

Info

Publication number: CZ20001427A3
Application number: CZ20001427A
Authority: CZ
Inventors: Norbert Heller
Original assignee: Gencorp Property Inc.
Priority date: 1997-11-22
Filing date: 1998-10-29
Publication date: 2001-08-15
Also published as: DE69815397D1; DE69815397T2; US6297743B1; BR9814057A; WO1999027219A1; CN1279740A; CZ299331B6; GB9724643D0; CN1125913C; GB2331627B; ES2201541T3; JP2001524660A; EP1049850B1; GB2331627A; EP1049850A1; GB2331627A9

Description

Oblast techniky

Tento vynález se týká na sílu citlivého, podélně nasměrovaného čidla, které obsahuje pružnou, podélně vedenou opěru mající předem stanovenou šířku, a první a druhé detekční prostředky, jež jsou umístěny v určité vzdálenosti od sebe a příčně ve vztahu k šířce opěry a jsou vedeny celkově vedle sebe v rovnoběžném uspořádání tak, aby generovaly příslušný signál v reakcí na příslušně účinkující sílu.

Dosavadní stav techniky

Taková čidla se mohou například používat v motorových vozidlech pro účely detekování přítomnosti překážky v okenním otvoru, který je uzavíratelný na základě činnosti motorku ovládajícího okenní výplň. Taková čidla se ovšem mohou rovněž v řadě dalších případů uplatnění.

Jedno konstrukční řešení takového čidla je předvedeno vDE-A-21 57 579. V tomto případě základna obsahuje žlábek pro vstup a utěsnění okenního skla, přičemž první a druhé detekční prostředky jsou příslušně umístěny a vedeny podél dvou vzdálenějších okrajů vytvářejících podélné ústi žlábku. V případě takového konstrukčního řešení se na stranách žlábku musí odděleně umisťovat dvě čidla. Pokud se toto provádí po uložení žlábku do jeho tuhého lůžka, pak vzniká nutnost provádění dvou zvláštních činností. Pokud se čidla umisťují na žlábku před uložením žlábku do jeho tuhého rámu, pak vzniká nebezpečí poškození čidel v průběhu manipulace se žláhkem.

Podstata vynálezu

Přihlašovaný vynález se zaměřuje na řešení těchto problémů.

Proto je cílem přihlašovaného vynálezu je vyvinout takové čidlo, které je definováno v první části této přihlášky a které je charakteristické tím, že operou je v podstatě rovinná základna.

0 9

9 9 • · 0 • 0 0 ·« ·♦·· ·· ·»·♦ • · · « · ·

- la0 0·· 000 90 ·9 99 9 (UPRAVTNÁ STRANA)

Přehled obrázku na výkrese

Nyní bude proveden popis příkladů čidel a systémů obsahujících přihlašovaný vynález, jakož i okenních bezpečnostních systémů uplatňujících přihlašovaný vynález a používaných v motorových vozidlech s odkazem na připojená schematická vyobrazení, na nichž :

obr. 1 je perspektivní pohled najedno z čidel;

-2obr. 2 je zvětšený perspektivní pohled na detekční jednotku obsaženou v čidle, které je nakresleno na ohr. 1.

obr. 3 je perspektivní pohled na část dalšího čidla; obr. 4 je perspektivní pohled na část ještě dalšího čidla;

obr. 5 je perspektivní pohled na motorové vozidlo předvádějící možné umístění jednoho z okenních bezpečnostních systémů; a ohr. 6 je příčný řez vzatý podle přímky VI-VI nakreslené na obr. 5.

Příklady provedení vynálezu

Čidlo předvedené na obr. 1 má neurčitou délku l a předem stanovenou šířku w. Způsobem, kteiý bude vysvětlen v dalším textu, a v reakci na sílu působící na čidlo v jednotlivých, předem vymezených bodech na jeho povrchu a ve směru, jenž je kolmý nebo přinejmenším příčný k rovině /w, generuje elektricky detekovatelný signál.

Čidlo má obdélníkovou krycí vrstvu 10, která je vyrobena z ohebného a pružného, elektricky izolujícího materiálu, a tato kiycí vrstva 10 pokrývá celý horní povrch (jak je to vidět na obr. 1) čidla. Základová vrstva Π je umístěna na spodním povrchu čidla; tato vrstva 11 je vyrobena z podobného materiálu, z jakého se zhotovuje horní vrstva 10. Mezi vrstvami 10, Π jsou umístěny tři oddělené detekční jednotky 12, 13 a 14 podobající se pruhům. Jednotky 12 a jsou vedeny podél opačných podélných okrajů čidla a jednotka 13 je umístěna mezi jednotkami 12 a 14. Obr. 1 znázorňuje tyto jednotky pouze schematicky. Na ohr. 2 je předvedena jedna taková jednotka ve zvětšeném měřílku; ostatní jednotky jsou stejné.

Na obr. 2 je vidět, že jednotka obsahuje elektricky vodivou vrstvu 15. která je připojena ke kiycí vrstvě 11. Vrstva 15 je vedena po celé délce /, avšak jen po malé části šířky w. Vrstva má výhodně podobu elektricky vodivé tenké vrstvičky nebo elektricky vodivého filmu, který se může na vrstvě H zhotovovat pomocí techniky tištění obvodu. Na vodivé vrstvě 15 jsou umístěny řady elektricky izolujících distančních vložek 16, z nichž všechny mají tvar úzkého proužku. Distanční vložky 16 jsou vedeny celkově ve shodě s šířkou, avšak jsou orientovány šikmo napříč ve vztahu k vrstvě 15 a jsou na řečené vodivé vrstvě 15 rozmístěny v pravidelných vzdálenostech od sebe, přičemž každá distanční vložka je vedena v úhlu a ve vztahu k délce pruhu. Vymezovací vložky se mohou zhotovovat pomocí tištění obvodu.

»· ··· · • · · · · · · · · · · ·· ·· ·· * ·· ··

-3Další elektricky vodivá vrstva 18 překrývá vodivou vrstvu 15 takovým způsobem, že se umisťuje na izolující distanční vložky 16. Krycí vrstva 10 překrývá vodivou vrstvu 18.

Vodivé vrstvy 18 mohou mít podobu elektricky vodivých tenkých vrstviček či filmů, které se nanášejí s použitím techniky tištění obvodů.

Vrstvy 10. 11 a elektricky vodivé vrstvy 15 a 18 jsou pružné. Pružnost vodivých vrstev je však taková, aby vrstvy 15 a 18 každé detekční jednotky 12, 13, 14 byly normálně udržovány oddálené (tzn. elektricky izolovány) od sebe pomocí izolačních distančních vložek 16.

Při používání bude síla působící ve směru šipky Fl, F2 nebo F3 (obr. 1) prohýbat krycí vrstvu 10, která bude dále prohýbat elektricky vodivou vrstvu 18 příslušné, momentálně zatěžované detekční jednotky z daného počtu detekčních jednotek 12, 13.14 tak, aby se tato elektricky vodivá vrstva 18 dostala do elektricky vodivého dotyku s příslušnou vrstvou 15. Tento elektricity dotyk se může elektricity detekovat, výsledkem čehož je generování výstupního signálu.

Jestliže síla Fl, F2 nebo F3 působí bezprostředně na jednu z elektricity izolujících distančních Mozek 16, je nepochybně možné, že nedojde ke generování žádného elektrického signálu. Proto se ve vztahu k rozměrům distančních vložek voli z praktických důvodů velké vzdálenosti mezi izolujícími distančními vložkami, aby se vytvářely podmínky pro vytváření požadované citlivosti detekování síty.

Síla působící na krycí vrstvu 10 v jedné z oblastí 20. 22 (obr. 1) mezí detekčními jednotkami 12, 13. 14 nebude za normálních okolností generovat elektrický signál pokud, pokud se tato vrstva 10 nedostane natolik blízko k jedné z vrstev 18, kdy dochází k natlačení vrstvy 18 do elektrického dotyku s příslušnou vrstvou 15.

Konstrukce čidla je normálně taková, aby výsledkem působení sil odpovídajících silám Fl, F2 a F3, avšak působících v opačném směru na základovou vrstvu 11. rovněž bylo generování elektrických signálů.

Ohr. 3 předvádí modifikované provedení čidla nakresleného na obr. 1. Z důvodu lepší přehlednosti je na ohr. 3 vynechána krycí vrstva 10. Je vidět, že čidlo nakreslené na obr. 3 se odlišuje od čidla nakresleného na obr. 1 v tom, že na jednom konci detekční jednotky 12 se nachází propojovací část 12A, která je vedena napříč shodně se šířkou čidla a která propojuje detekční jednotku 12 s detekční jednotkou 14 do jednoho celku, v němž jsou vodivé vrstvy 15 a vodivé vrstvy 18 obou těchto detekčních jednotek v elektrickém spojení.

♦ · • · ···· ··· ···· • · ·· ·· · ·· · ·

-4Čidlo předvedené na obr. 4 je v postatě stejné jako čidlo nakreslené na obr. 3. Jediný rozdíl je v tom, že proužková provedení distančních vložek 16 nakreslených na obr. 1, 2 a 3 jsou nahrazena určitým počtem malých izolátorů 24 v podobě válečků nebo kotoučků, z nichž je na příslušném vyobrazení předveden pouze omezený počet. Ostatní konstrukční znaky jsou stejné jako konstrukční znaky, které byty popsány s odkazem na obr. 1, 2 a 3. Distanční vložky 24 se mohou zhotovovat s použitím techniky tištění obvodů.

Čidlo předvedené na ohr. 4 se uvádí do činnosti v podstatě stejným způsobem jako provedení podle obr. 1, 2 a 3. Působí-li síla (obdobná jako síla Fl, F2 nebo F3 znázorněná na obr. 1) na čidlo předvedené na obr. 4, dochází k prohýbání krycí vrstvy 10, která následně prohýbá příslušnou vodivou vrstvu 18 natolik, že ji mezi sousedními izolačními kotoučky 24 tlačí do styku s příslušnou vodivou vrstvou 14. výsledkem čehož je generování elektrického signálu.

Obr. 5 je perspektivní pohled na motorové vozidlo mající dveře 30 s okenní výplní 32, jejíž pohyb ovládá motorek. Okenní výplň 32 se kluzně pohybuje nahoru a dolů v těsnicím a vodicím žlábku, který je obecně označen odkazovou značkou 34. Na obr. 6 je ve zvětšeném měřítku předvedena možná podoba zabudování čidla nakresleného na obr. 1,3 a 4 do takového okenního žlábku pro účety detekování přítomnosti překážky v okenním otvoru za situace, v níž je okenní výplň vytažena do uzavřené polohy.

Na obr. 6 jsou vidět vnitřní a vnější stěny 36 a 38 karoserie, které navazují na dveřní otvor karoserie vozidla. Tyto stěny karoserie jsou přehnuty, aby vyztužity neohebný profil 40 (který se obvykle zhotovuje z oceli nebo podobného materiálu) tvořící rám dveří. Profil 40 vytváří opěru pro těsnění a vodicí žlábek 34 okna, který se výhodně vyrábí z vytlačované pryže nebo plastového materiálu a který vymezuje boční stěny 44 a 46 tvořící jeden celek se základem 48 a mající ústí 50 pro vstup okenní výplně 32. Vzdálenější konce bočních stěn 44, 46 jsou přehnuty tak, aby vytvářely lemy 52, které přesahují za přehnuté okraje stěn 36, 38 karoserie a které tyto okraje stěn 36, 38 karoserie pokrývají a utěsňují. Boční stěny 44, 46 navíc vytvářejí celistvé, souvislé převisy 54, které jsou v pružném dotyku s s opačnými stranami okenní výplně 32 tehdy, když tato okenní výplň 32 vstupuje do okenního žlábku, a které řečenou okenní výplň utěsňují. Na boční stěně 44 je navíc vytvořen výstupek 56, který se nachází v blízkosti základu 48 žlábku. Strany převisů 54 a výstupku 56 mohou být pokryty semišovým nebo jiným materiálem s nízkým koeficientem tření.

• · · · • · · ·

-5Boční stěny 44, 46 nesou ramena 58, 59, která jsou zaklesnuta za vzdálenými okraji přehnutých stěn 36, 38 karoserie, čímž udržují okenní žlábek 42 na svém místěn v profilu 40 rámu dveří.

V základu 48 okenního žlábku 34 je vytvořena podélně vedená, dutá komůrka 60. v níž je umístěno jedno z čidel (na obr. 6 je obecně označeno odkazovou značkou 62). Toto čidlo 62 je předvedeno pouze schematicky. Na ohr. 6 jsou znázorněny tři detekční jednotky 12, 13 a 14. avšak jejich podrobnosti nejsou na tomto vyobrazení vidět. Čidlo 62 naznačené na ohr. 6 může být jedním z provedení čidel, která byla nakreslena na obr. 1 až 4.

V průběhu vytahování okenní výplně 32 směrem vzhůru se budou různé překážky v okenním otvoru (například prsty nebo jiné části lidského těla) zvedat vzhůru společně se stoupající okenní výplní a případně budou touto okenní výplní přitlačeny do styku se vzdálenějším koncem jedné (nebo případně obou) stěn 44, 46. Tento pohyb směrem vzdůra je znázorněn šipkami F4. Výsledná síla se bude přenášet na příslušnou boční stěnu a z této boční stěny dále na příslušnou detekční jednotku 12 nebo 14 čidla 62, čímž dojde ke generování elektrického signálu způsobem, kteiý byl vysvětlen v souvislosti s obr. 1, 2, 3 a 4. Tento signál se používá za účasti příslušného detekčního a řídicího obvodu pro okamžité zastavení pohybu okenní výplně. Je výhodné, když se okenní výplň začne následně pohybovat směrem dolů.

Po vstupu okenní výplně 32 do žlábku 34 přes ústí 50 dochází ke styku okenní výplně 32 se základem 48 okenního žlábku, v důsledku čehož síla, která působí na detekční jednotku 13, způsobuje to, že tato detekční jednotka 13 generuje elektrický signál. Tento signál se používá pro určování toho, že okenní výplň ukončila svou uzavírací dráhu a pro vypnutí motorku.

Propojovací část 12A předvedená v souvislosti s čidly nakreslenými na obr. 2 a 3 umožňuje provádět souvislé monitorování elektrického dotyku detekčních jednotek 12 a 14 z jednoho konce čidla 62. V tomto smyslu může slabý elektrický proud nepřetržitě proudit z konce A detekční jednotky 12 (viz obr. 3) do konce B detekční jednotky 14. Dojde-li k poškození nějaké části detekční jednotky 12 nebo 14, bude následně vedení elektrického proudu přerušeno s výsledným detekováním poruchy. Pokud se propojovací část 12A neuplatňuje (jako v případě detekční jednotky nakreslené na obr. 1), pak je monitorování elektrické vodivosti jednotlivých detekčních jednotek 12, 14 obtížnější. V takovém případě by bylo nutné přivádět elektrický proud do jednoho konce každé detekční jednotky a monitorovat

-6• · · · · · ·· ·· ·· tento elektrický proud z druhého konce, což by vyžadovalo instalování elektrických vedení na každém konci okenního žlábku. V alternativním případě by bylo možné přidat na vzdálenějším konci čidla zvláštní vodivé propojení, které by plnilo íunkci propojující části 12A. Toto by však vyžadovalo provádění dalšího výrobního kroku navíc. Zhotovování celistvé propojující části 12A je podstatně jednodušší.

Skutečnost, že se do čidla včleňuje detekční jednotka 13 pro detekování úplně uzavřené polohy okenní výplně, je výhodná, protože poskytuje jednoduchý a levný prostředek detekování tohoto stavu. Takové konstrukční řešení čidla vyžaduje pouze menší úpravy. Toto je výhodné ve srovnání s doposud známými prostředky pro detekování úplně uzavřené polohy okenního skla, jejichž činnost je založena na detekování zvýšení elektrického proudu v motorku při zastavení jeho chodu na konci dráhy přemisťování okenního skla. Avšak detekční jednotka 13 může být vynechána v takovém případě, když se uplatňují nektré jiné prostředky detekování úplně uzavřené polohy okenního skla.

Vzhledem ktomu, že čidlo 62 je zabudováno v komůrce 60, je chráněno proti poškození. Navíc v důsledku umístění čidla pod základem žlábku 34 nelze zvenčí pozorovat žádné tvarové změny materiálu žlábku. Včlenění čidla do duté komůrky udržuje celkovou hmotnost žlábku na minimu.

Claims

OTRÁVENĚ PATENTOVÉ NÁROKY

1. Na sílu citlivé, podélně nasměrované ěidlo, které obsahuje pružnou, podélně vedenou opěru (11) mající předem stanovenou šířku, první a druhé detekční prostředky (12, 14) jsou umístěny na opěře (11) v určité vzdálenosti od sebe a příčně ve vztahu k šířce opěiy (11) a jsou vedeny celkově vedle sebe v rovnoběžném uspořádání tak, aby generovaly příslušný signál v reakci na příslušně účinkující sílu, vyznačující se tím , že operou je v podstatě rovinná základna (11).
2. Čidlo podle nároku 1, vyznačující se tím , že každý ze snímacích prostředků (12, 14) citlivých na sílu obsahuje první a druhé podélně vedené, elektricky vodivé prostředky (15, 18), které jsou za normálních okolností pružně udržovány v určité vzdálenosti od sebe pomocí podélně rozmístěných, elektricky izolujících prostředků (16, 24) a které se však mohou prohýbat do vzájemného dotyku proti odporu pružnosti v reakci na účinkující sílu.
3. Čidlo podle nároku 2, vyznačující se tím , že elektricky izolující prostředky obsahují určitý počet distančních izolačních prostředků (16, 24), které jsou rozmístěny v určité vzdálenosti od sebe na každém z detekčních prostředků (12, 14).
4. Čidlo podle nároku 3, vyznačující se tím , že každý izolační prostředek (16) je veden příčně k šířce každého z detekčních prostředků (12, 14).
5. Čidlo podle nároku 3, vyznačující se tím , že každý z izolačních prostředků obsahuje izolující prostředky 24, které zabírají úměrně malou část šířky příslušných detekčních prostředků (12, 14).
6. Čidlo podle kteréhokoli z předcházejících nároků 2 až 5, vyznačující se tím , že elektricky izolující prostředky (16, 24) se zhotovují nanášením s použitím techniky tištění obvodů.

00 ··*·

00 0000

00 - 1^ 2100 00 • 0 0 00 0 000 0

000 00 * 0000

00 0 0 0 0 0 0000 0

0000 0*0 0000

00 00 00 * O »·

-87. Čidlo podle kteréhokoli z předchozích nároků 2 až 6, vyznačující se tím , že elektricky vodivé prostředky (15, 18) se zhotovují nanášením s použitím techniky tištění obvodů.
8. Čidlo podle kteréhokoli z předchozích nároků 2 až 7, vyznačující se tím , že obsahuje propojovací prostředky, které elektricky propojují přinejmenším jeden z elektricky vodivých prostředků (15, 18) jednoho z detekčních prostředků (12, 14) s jedním z elektricky vodivých prostředků (15, 18) druhých detekčních prostředků (12,

14).
9. Čidlo podle nároku 8, vyznačující se tím , že propojovací proslředky jsou umístěny na jednom z podélných konců čidla.
10. Čidlo podle kteréhokoli z předchozích nároků laž9, vyznačující se tím , že třetí, na sílu citlivé, proužku se podobající detekční prostředky (13) jsou v podstatě stejné jako první a druhé detekční prostředky (12,14) a že tyto třetí detekční prostředky (13) jsou umístěny na základně (11) mezí prvními a druhými detekčními prostředky (12,14).
11. Čidlo podle nároku 10, vyznačující se tím , že třetí detekční prostředky (13) jsou umístěny uprostřed šířky čidla.
12. Čidlo podle kteréhokoli z předchozích nároků 1 až 11, vyznačující se tím , že základna má podobu pružné základové vrstvy (11).
13. Čidlo podle nároku 12, vyznačující se tím , že pružná základová vrstva (11) vymezuje celkovou šířku a délku čidla.
14. Čidlo podle nároku 13, vyznačující se tím ,že krycí vrstva (10) má v podstatě stejný rozměr jako základová vrstva (11) a stejně tak jako základová vrstva (11) pokrývá každý z detekčních prostředků (12, 13, 14), které se nacházejí mezi základovou vrstvou (11) a krycí vrstvou (10).

-9*» 0 000 00 0··· ·· ** » · » 0 Λ 0 · 0 0 0

0 0# 0 * * * · « · • 0 «0000 9000 ·

0000 000 0000

0» 00 0* A ** 99
15. Čidlo podle kteréhokoli z předchozích nároků 1 až 11, vyznačující se tím , že každý z prvních a druhých detekčních prostředků (12, 14) je umístěn v bezprostřední návaznosti na příslušný podélná okraj čidla.
16. Bezpečnostní systém pro detekování překážky v rámovém otvoru, jež se m&že uzavírat kluznou zavírací součástí (32), vyznačující se tím , že obsahuje čidlo podle kteréhokoli z předcházejících nároků 1 až 15, které je umístěno na rámu nebo v blízkostí rámu otvoru, přičemž toto umístění vytváří podmínky pro generování řečeného signálu tehdy, když řečená síla účinkuje na přinejmenším jeden z prvních a druhých detekčních prostředků (12, 14) čidla (62) při natlaěování překážky v otvoru k rámu (40) v důsledku pohybu kluzné zavírací součásti (32), a že dále obsahuje ovládací prostředky, které reagují na řečený signál zastavením pohybu zavírací součásti (32) poháněné motorkem.
17. Systém podle nároku 16, vyznačující se tím , že obsahuje pružný vodicí a utěsňovací žlábek (34) umístěný na rámu (40) otvoru pro vstupování okraje zavírací součásti (32), který vstupuje do ústí žlábku vymezeného mezi celkově rovnoběžnými, podélně vedenými, vzdálenějšími okraji bočních stěn (44, 46) žlábku (34) a která se pohybuje k základu (48) žlábku, přičemž čidlo (62) je umístěno v blízkosti základu (48) žlábku tak, aby poloha prvních a druhých detekčních prostředků (12, 14) umožňovala přijímat sílu přenášenou přes příslušnou jednu stěnu z obou stěn (44, 46) žlábku (34) tehdy, když kluzná zavírací součást (32) přenáší překážku v otvoru směrem k rámu (40) a začíná přitlaěovat tuto překážku ke vzdálenějšímu okraji boční stěny (44, 46) v důsledku pohybu kluzné zavírací součásti (32).
18. Bezpečnostní systém pro detekování překážky v rámovém otvoru, jež se může uzavírat kluznou zavírací součástí (32), vyznačující se tím , že obsahuje čidlo podle nároku 10, které je umístěno na rámu nebo v blízkosti rámu otvoru, přičemž toto umístění vytváří podmínky pro generování příslušného řečeného signálu tehdy, když řečená síla účinkuje na přinejmenším jeden z prvních a druhých detekčních prostředků (12, 14) čidla (62) při naflačování překážky v otvoru k rámu v důsledku pohybu kluzné zavírací součásti (32), a má první řídicí prostředky, jež reagují zastavením pohybu poháněného motorkem • φ φ φ φ φ ·

-10 ” na základě řečeného signálu, který třetí detekční prostředky (13) generují tehdý, když na ně účinkuje řečená síla vyvíjená uzavíráním zavírací součásti (32).
19. Systém podle nároku 18, vyznačující se tím , že obsahuje pružný vodicí a utěsňovací žlábek (34) umístěný na rámu (40) otvoru pro vstupování okraje zavírací součásti (32), který vstupuje do ústí žlábku vymezeného mezi celkově rovnoběžnými, podélně vedenými, vzdálenějšími okraji bočních stěn (44, 46) žlábku (34) a která se pohybuje k základu (48) žlábku, přičemž čidlo (62) je umístěno v blízkosti základu (48) žlábku tak, aby poloha prvních a druhých detekčních prostředků (12, 14) umožňovala přijímat sílu přenášenou přes příslušnou jednu stěnu z obou stěn (44, 46) žlábku (34) tehdy, když kluzná zavírací součást (32) přenáší překážku v otvoru směrem k rámu (40) a začíná přitlačovat tuto překážku ke vzdálenějšímu okraji boční stěny (44, 46) v důsledku pohybu kluzné zavírací součástí (32), a že druhé řídicí prostředky reagují na řečenou sílu, která v důsledku přitlačování vzdálenějšího okraje uzavírané zavírací součásti (32) k základu žlábku účinkuje na třetí detekční prostředky (13).
20. Systém podle nároku 18 nebo 19, vyznačující se tím , že čidlo (62) je umístěno v duté komůrce (60) v základu (48) žlábku (34).
21. Systém podle kteréhokoli z předcházejících nároků 16 až 20, vyznačující se tím , že rámovým otvorem je okenní otvor a zavírací součástí je skleněná okenní výplň (32).
22. Systém podle nároku 21, vyznačující se tím , že okenním otvorem je okenní otvor vozidla.