CZ196794A3 - Liquid feeding device - Google Patents

Description

Zařízení pro dodávání tekutin.

Oblast techniky

Vynález se týká zařízení pro dodávání tekutin, zejména se však týká dávkovače pro dávkování a dodávání tekoucích materiálů jako jsou pasty, tekutiny a pod. z nádržky materiálu stlačením obsahu nádržky podle potřeby, aby se z ní materiál vytlačil. Vynález je zejména vhodný pro dávkovače zubní pasty, mýdla, krémů, šampónů a podobně.

Dosavadní stav techniky

Zubní pasty jsou obvykle dodávány ve vymačkatelných tubách, které vyžadují znovuuzavíratelný výstup, zpravidla šroubový uzávěr nebo zaklapovací uzávěr. Mýdla, šampóny, krémy na ruce a podobně se plní do nádobek, které mají pumpičku, ovládanou spouští (nebo ovládanou stiskem a uvolněním), pro vypuzení materiálu z nádržky. Nedávno bylo navrženo plnění zubních past do nádržek s podobnými spouštěmi (nebo stiskem a uvoněním) pro ovládání pumpiček vypuzujících materiál z nádržky.

Aby byl materiál dávkován jak bylo dříve popsáno, vyžaduje se jistý stupeň natlakování pro donucení tekutiny projít výstupní tryskou hubicí. Doposud bylo běžné uzavírat tekutinu v tlakové nádržce spolu s plynem o nízkém bodu varu, který sloužil jako takutá pružina působící buď přímo nebo přes membránu na tekutinu, která má být vypuzena. Potřeba tlakové nádržky vede k omezení tvaru nádržky. Navíc se zjistilo, že vhodné plyny s nízkým bodem varu jsou buď škodlivé pro životní prostředí nebo jsou hořlavé nebo mají nežádoucí parametry.

Cílem vynálezu je vyřešit nový dávkovač pro dávkování tekutých materiálů jako jsou zubní pasty.

Dalším cílem vynálezu je vyřešit takový dávkovač, kde by nádržka byla vyměnitelná a byla ve tvaru sáčku nebo takové nádržky, která by po vyprázdnění mohla být vyjmuta a odeslána k novému naplnění.

Cílem vynálezu je rovněž vyřešit lepší opětovné naplnění těchto dávkovačů.

Ještě jiným cílem je zlepšit systém vydávání výše uvedených tekutin.

Rovněž je cílem vynálezu vyřešit alternativní systém vydávání tekutiny, který nebude zahrnovat stlačený plyn a tedy nebude vyžadovat tlakovou nádobku.

Podstata vynálezu

Podle jednoho aspektu vynálezu obsahuje dávkovači zařízení tekutého materiálu pouzdro včetně výstupní trysky, kterou může procházet tekutý materiál, nosné prostředky pro uložení konteinerů, které jsou z počátku naplněny materiálem , který má být vypouštěn, přičemž tyto nosné prostředky slouží k situování konteinerů vzhledem k výstupní! trysce a drží konteiner v poloze tak, že tekutý materiál opouští výstupy konteinerů tryskou a dále obsahuje prostředky pro tlakování obsahu konteinerů uloženého v nosných prostředcích alespoň pokud je požadováno vypouštění materiálu.

S výhodou je zařazen ventil pro řízení toku materiálu tryskou.

Vynález tak řeší dvoudílný dávkovač tekutého materálu, obsahující první část, která zahrnuje prostředky pro vypouštění tekutého materiálu a druhou část, která je funkčně připojitelná k první části a která alespoň ze začátku obsahuje tekutý materiál, který má být vydáván, přičemž druhá část je oddělitelná od první části pro umožnění výměny a připevnění druhé části.

Vynález tak řeší dvoudílný dávkovač , kde první část může být mnohokrát znovu použita, buď se serí konteinerů, z nichž každý je naplněn substancí pro vyp[ouštění nebo s jedním konteinerem, který jakmile se vyprázdní je znovu naplněn z většího zdroje a pak znovu uložen do první části, přičemž konteiner nebo znovu plnitelný kontejner obsahuje druhou část.

Podle jednoho příkladu provedení podle vynálezu, obsahuje dávkovač vnější kryt a vyjímatelný vnitřní plášť, který může být zajištěn například našroubováním do vnějšího krytu, píst těsně přiléhající ve vnitřním plášti a v něm posouvatelný a mající výstupky, které jednak zapadají do vnitřního povrchu vnitřního pláště a dále zapadají do vnějšího středem protaženého členu, který probíhá osově sestavou pláště, přičemž tento protáhlý člen má zvlněný vnější povrch a vypouštění je docíleno vzájemným osovým oscilačním pohybem prodlouženého členu během jehož pohybu dolů zabírající výstupky zabraňují pístu pokračovat v pohybu ale během jeho pohybu vzhůru jiné výstupky se zaklesnou na zvlněném vnějším povrchu prodlouženého členu a způsobí, že píst následuje jeho pohyb vzhůru, přičemž členy, zabírající do pláště umožňují pohyb ve směru nahoru. Tekutý materiál, například pasta, umístěná v plášti a nad pístem je stlačována oscilačním pohybem centrálního členu a způsobí, že je materiál vytlačován vzhůru z pláště do dutiny výstupní hlavy, která jej dodává k výstupní trysce.

Je výhodné, když alespoň část výstupní hlavy je pohyblivá vzhledem k hornímu konci této sestavy pláště, takže umožní přenášet pohyb nahoru a dolů k prodlouženému členu, aby se uskutečnilo stlačování a vytlačování tekutého materiálu z vnitřního pláště.

Zvlněný povrch je s výhodou tvarován jako spirálový závit, tkaže píst může být po použití z centrálního členu vyšroubování, aby bylo možné vyjmout prázdný vnitřní plášt spolu s pístem z vnějšího pouzdra a výstupní hlavy a tím umožnit výměnu prázdného vnitřní pláště za naplněný.

Zpravidla vnitřní plášť zapadá svým závitem do závitů vnějšího pláště pro docílení pevného spojení obou plášťů.

Zpravidla každý naplněný plášť zahrnuje odtrhnutelný foliový vršek, který se odstraní těsně před zasunutím pláště do vnějšího pouzdra. Protože naplněný vnitřní plášť má být zasunut do vnějšího pláště, prodloužený člen prochází jeho obsahem a prochází otvorem v pístu, uspořádaným s ním v jedné řadě, který v naplněném vnitřním plášti tvoří jeho spodní konec.

V jiném příkladu provedení je činnost pumpy obrácena tak, že centrální prodloužený člen zůstává stacionární a píst, který je s ním v součinnosti je nucen se zvedat ze spodní polohy ve vnitřním plášti k jeho hornímu konci postupným pohybem vniřního válce nahoru a dolů vůči stacionárnímu prodlouženému členu, přičemž píst má na sobě připevněny pružné výstupky, které zabírají jak do vnitřního povrchu vnitřního pláště tak do prodlouženého členu takovým způsobem, že pohne-li se vnitřní plášť směrem dolů, některé výstupky, zabírající do prodlouženého členu zabrání pístu v pohybu dolů, ale naopak, pohybuje-li se vnitřní plášť směrem vzhůru, stoupá i píst, vlivem záběru jiných výstupků do prodlouženého členu, umožňujících pístu pohyb nahoru.

Stejně jako v prvním příkladu provedení může náplň obsahovat plášť s foliovou čepičkou a výstupní hlavu, spojenou s vnějším pouzdrem, do kterého zapadá vnitřní plášť, zahrnuje prostředky pro proražení folie nebo jiné membrány, přetažené přes horní konec vnitřního pláště pro umožnění výstupu tekutého materiálu obsaženého uvnitř vnitřního pláště do dutiny ve výstupní hlavě, jestliže je natlakován pohybem nahoru a dolů vnitřního pláště vůči stacionárnímu prodlouženému členu.

Celková sestava tohoto druhého příkladu provedení vyžaduje, aby bylo vnější pouzdro připojeno k výstupní hlavě a základna připojena a připevněna k prodlouženému členu, přičemž základna je upravena tak, že je například opařena šroubovým závitem pro zašroubování do vnějšího pouzdra. Základna a vnitřní plášť jsou s výhodou spojeny na drážku, takže základna může být použita pro zašroubování vnitřního pláště do polohy umožňující normální pumpování.

V dalším příkladu provedení opět zahrnujícím vnitřní plášť a vnější pozdro a výstupní hlavu, která je připevněna a propojena s vnějším pouzdrem, dva písty, jeden připojený k výstupní hlavě a vratně pohyblivý nahoru a dolů s relativně malým zdvihem na horním konci vnitřního pláště, je-li tento plášť uložen uvnitř vnějšího pouzdra a druhý píst, který zpočátku tvoří základnu vnitřního pláště vzdálenou od výstupní hlavy a který, působením postupného pumpování prvního pístu, se zvedá uvnitř vnitřního pláště a vyvíjí tlak na tekutý materiál uvnitř a vypuzuje ho. Stejně jako v předchozím příkladu jsou tu připevněny jedocestné výstupky vyčnívající do záběru s vnitřním povrchem vnitřního pláště z druhého pístu, takže tento druhý píst se může posunout vzhůru, ale je mu zabráněno (zabíráním výstupků do vnitřního povrchu vnitřního pláště) v pohybu dolů. Aby se tekutý materiál uvnitř vnitřního pláště mohl dostat ven, je horní píst opatřen alespoň jedním otvorem, kterým může materiál procházet, jestliže je materiál natlakován mezi oběma písty.

Může zde být rovněž nainstalován jednocestný ventil tak, aby materiál mohl protékat horním pístem během rázu směrem dolů a poněvadž je spodnímu pístu zabráněno v pohybu směrem dolů od prvního pístu, pohyb směrem dolů horního pístu naplní prostor nad horním pístem tekutým materiálem. Jak se horní píst zvedá, je spodní píst nasáván ve vnitřním plášti vzhůru, aby se vyrovnalo snížení tlaků materiálu mezi oběma písty, což dále způsobí, že materiál, který byl vytlačen do prostoru nad horním pístem, je nyní vytlačován výstupní tryskou, jestiže horní píst stoupá a tlačí na materiál nad sebou.

Podstatou třetího příkladu provedení je to, že náplň je ve tvaru pláště, jehož horní konec je upraven pro zapadnutí do horního pístu, který je držen ve vnějším pouzdře u jeho vnitřního konce a je v něm pohyblivý při pumpování, aplikovaném na výstupní hlavu nebo tlačítko s ní spojené.

Čtvrtém příkladu provedení podle vynálezu, které je v podstatě podobné třetímu příkladu provedení. Vnější plášť je rozdělen a je upraven tak, že je připevněn k límci na spodním konci výstupní hlavy, která vymezuje dutinu, ve které je uložen horní píst. Zpravidla je vnitřní plášť (který tvoří vnější stěnu nádržky náplně) pevně připevněn k tomuto límci závitovým spojením mezi oběma členy. Stejně jako předtím oscilační pohyb pístu v kombinaci se zabíráním výstupků spodního pístu do vnitřní stěny pláště náplně způsobí, že spodní píst postupně zvedá plášť náplně, jak je z ní tekutý materiál odebírán horním pístem a vytlačován způsobem již dříve popsaným.

Zapadnutí pláště náplně do límce výstupní trysky může být provedeno zašroubováním nebo bajonetovým spojením nebo jiným relativně rychle rozebíratelným spojením, která přesto vytvoří dobré dosednutí mezi oběma částmi tak, aby tlak, vyvíjený mezi oběma písty byl schopen dopravit tekutý materiál přes horní píst.

Podle dalšího příkladu provedení podle vynálezu je opět vnitřní nádržka uložena ve vnějším pouzdře, u jehož vnějšího konce je umístěna pumpovací hlava a tryska a uvnitř vnitřního pláště je uložen píst opět s výstupky, zabírajícími do vnitřního povrchu vnitřního pláště, takže píst je schopen pohybu, takže postupně zvedá vnitřní plášť, ale nemůže se pohybovat směrem dolů a horní píst dříve popsaného příkladu provedení je nahrazen u horního konce vnitřního pláště pružnou membránou a opatřen tryskou, pracující jako pumpa, která deformuje menbránu směrem dolů a způsobí, že je obsah vnitřního pláště stlačován a vypuzován trubkovým vedením, upraveným pro proniknutí do membrány a pro její uzavření během uložení vnitřního pláště. Uvolnění pumpovací trysky umožní membráně zaujmout původní polohu, čímž způsobí podtlak v tekutém materiálu uvnitř vnitřního pláště, takže píst u jeho spodního konce je tažen vzhůru do pláště, aby vyrovnal podtlak, když je materiál vytlačován trubkou do výstupní hlavy a tryskou ven.

V tomto posledním příkladu provedení slouží horní pružný konec náplně jako membrána namísto použití horního pístu. S výhodou je vedení opatřeno vnějšími částmi, které jsou přitisknuty membránou tak, aby bylo zabezpečeno dobré dosednutí mezi membránou a vnějším povrchem vedení a pumpování výstupní trysky slouží k pohybu vedení dovnitř a ven z vnitřního pláště ve směru nahoru a dolů.

Charakteristické pro všechny dosavadní popsané příklady provedení je to, že vnitřní plášť je vždy udržován v podstatě tuhý, buď vlastní silou nebo vlastností hraničních stěn vnějšího pouzdra, ve kterém je uložen. V šestém příkladu provedení podle vynálezu se od této vlastnosti vnitřního pláště upouští a místo toho je použit plášť s pružnými stěnami ve tvaru tak zvané válcové membrány, jejíž vnitřní povrch je opatřen větším počtem rohatkových zubů vyčnívajících buď zcela nebo částečně kolem jejího vnitřního povrchu a spodní konec pláště je mnohem tužší než zbytek části stěn, takže se spodní konec se chová jako píst, přičemž horní konec pláště je upraven pro připevnění k zařízení, pracujícímu jako pumpa, které má jednocestný ventil, takže při pohybu směrem dolů je obsah vnitřního pláště stlačován a pod tlakem vypuzován jednocestným ventilem do dutiny ve výstupní hlavě a protéká výstupní tryskou a při pohybu vzhůru pumpovacího zařízení vzniká v obsahu vnitřního pláště takový podtlak, že je základna válcové membrány nasáta do vnitřního pláště. Další pumpování způsobí další postupný pohybzákladny do vnitřního pláště dokud rohatkové zuby na vnitřním protilehlém povrchu válcové membrány svým záběrem nezabrání spodnímu konci pláště v pohybu směrem dolů při dalším stlačování jeho obsahu. Další stlačování a vytváření podtlaku v obsahu způsobí, že se spodní konec válcové membány zvedá jak je materiál vytlačován tak, aby se vyrovnal podtlak v materiálu uvnitř pláště, přičemž každý postupný pohyb spodního konce vzhůru způsobí, že rohatkové zuby pře sebe přejedou, aby byl dosažen nový záběr a tak během následujícího tlakovacího kroku stále brání spodnímu konci pláště v pohybu směrem dolů.

Rohatkové zuby, vytvořené ve vnitřním povrchu válcové membrány s výhodou zcela vyčnívají kolem vnitřního povrchu pláště, takže základna pláště, která stoupá vzhůru, nejeví tendenci se kroutit, je-li vystavena působení každého zvýšení vnitřního tlaku.

Jednocestný ventil může být vytvořen v horním konci vnitřního pláště nebo může být zařazen do vedení, vedoucího z horního konce do výstupní trysky nebo může být vytvořen pomocí vzájemně se posouvajících částí vnitřního pláště a tlakovacího zařízení tak, že pohyb směrem dolů tohoto zařízení způsobí otevření jednocestného ventilu a pohyb vzhůru jeho uzavření.

Toto provedení výměnné náplně vyžaduje tuhé vnější pouzdro, které může být vytvořeno z plastu nebo kovu nebo zpevněné lepenky a neustálé sojení mezi ním a horním koncem vnitřního pláště válcové membrány, kterou je s výhodou vybaveno.

Jako dříve může být opatřeno vrškem z odtržitelné folie, která se odstraní dříve, než se nasune výstupní hlava nebo může být opatřeno propichovacím hrotem, který odstraní folii, když už je výstupní hlava nasazena na náplni.

V jiném příkladu provedení podle vynálezu, podobném právě posanému, může být jednocestný ventil vytvořen v tenkostěnné pryžové trubce, která obklopuje pevný kolík uvnitř pohyblivé horní čepičky, přičemž tenkostěnná trubka tvoří vedení mezi stlačovaným obsahem pláště a dutinou ve výstupní hlavě vedoucí do výstupní trysky a stlačování hlavy směrem dolů a stlačováním obsahu pláště dostačuje pro roztažení tenkostěnné trubky natolik, aby umožnila výstup materiálu pod tlakem prstencovým prostorem, vytvořeným mezi tenkostěnnou trubkou a výstupkem. Následný pohyb hlavy směrem nahoru, způsobí podtlak obsahu a umožní, aby se tenkostěnná trubka navrátila do svého normálního stavu a uchopila výstupek a uzavřela obsah vnitřního pláště před dutinou. S výhodou je tenkostěnná trubka vytvořena z pryže nebo z pružného plastového materiálu nebo z jejich kombinace.

V ještě jiném příkladu provedení tiskne pohyblivý plunžr pružnou membránu přes horní konec vnitřního pláště čímž stlačuje jeho obsah a membrána obsahuje středovou, vzhůru čnící tenkostěnnou trubku, ve které je posuvně uložen kolík, který je na svém vnějším povrchu opatřen drážkou pro průtok tekutého materiálu pod tlakem k místu přesně pod horním okrajem tenkostěnné pryžové trubky tento kolík obklopující. Další zvyšování tlaku způsobí, že se tenkostěnná trubka vyhne z povrchu kolíku a umožní průchod materiálu pod tlakem. Výhodou tohoto provedení je to, že jakmile tlak pomine, trubka zaujme svůj normální menší rozměr, daný její pružností, čímž uzavře horní konec průchodu kolíku a zabrání přístupu vzduchu dokonce i k tomu materiálu, který se zachytí v drážce stěny kolíku. Mnoho tekutých látek, zejména látek jako je zubní pasta se kazí, přijdou-li do kontaktu se vzduchem a tím, že je ve výstupním konci trysky uspořádán ventil, je nebezpečí kontaminacea zkažení tekutého materiálu sníženo na minimum.

Obecně platí ve všech příkladech provedení podle vynálezu, kde píst nebo vak postupně cestuje pouzdrem, ne-li zde jednocestný ventil, ze viskozita tekutého materiálu musí být taková, že síla, vytahující materiál z vaku při poklesu tlaku je menší, než síla působící na píst nebo konec vaku, takže se materál přednostně pohybuje směrem vzhůru.

Podle druhého aspektu vynálezu dávkovač tekutého materiálu obsahuje pouzdro uzpůsobené pro ohebný vak s tekutým materiálem, včetně vidlicovítých prostředků, které při provozu vyvíjejí tlak na vak pro vytlačení materiálu a ventil pro zabránění výstupu materiálu z vaku s výjimkou stavu, kdy je ventil otevřen. Jeden přiklad takového provedení zahrnuje podélné pouzdro, jehož horní polovina je vratně pohyblivá vůči spodní polovině pro vytvoření komory, do které se vloží vak z ohebného materiálu obsahující tekutý materiál, který má být dávkován, prostředky pro rozvíjení samonavíjecí pružiny jako například Tensator (zapsaná ochranná známka), jejíž volný konec přiléhá k jednomu konci pouzdra, odkud se pohybuje pohyblivý člen pouzdra pro rozvinutí pružiny a dále je na tomto konci ventil, který zpravidla zabraňuje vytékání materiálu z vaku, ale který může být otevřen stisknutím tlačítka, takže vzájemně pohyblivé části pouzdra mohou být přemístěny a pružina navrácena do svinutého stavu a tím stlačován obsah vaku, odkud začne vytékat materiál, je-li ventil otevřen.

S výhodou poskytuje uchycený konec pružiny pohyblivý kontakt a člen uvnitř pouzdra tvoří druhý pevný kontakt. Není li vak přítomen, je pružina a kontakt tlačena k pevnému kontaktu. Uvolňovací tlačítko s výhodou obsahuje rozdvojený konec pro zadržená vaku za účelem stlačení pružiny, jestliže je vak položen mezi konec s kontaktem a tento bod podél délky pružiny, která je zacycena připevněním k pouzdru, aby mohl být kontakt odstrčen z horního kontaktu. Stlačením uvolňovacího tlačítka může být konec vaku (který tvoří výstup obsahu vaku) zatlačen pod oba kontakty. Po uvolnění tlačítka se může vyčnívající konec vaku odříznout a potom, jakmile je pružina schopna vyvíjet tlak, dalším stiskem tlačítka umožní vytlačení materiálu z vaku koncem vaku, zpravidla drženého mezi oběma kontakty pro umožnění způsobu dávkování, zatímco je tlačítko stisknuto.

Části pouzdra, vymezující výstupní trysku mohou zahrnovat ostré nebo oddělovací prostředky, takže vak může být po svém uložení na konci propíchut, čímž se docílí, že vak, dodávaný jako uzavřený konteiner, bude otevřen teprve po nainstalování a stlačení a tím se nebezpečí kontaminování materiálu sníží na minimum.

Podle třetího aspektu vynálezu může být vak, podobný již dříve popsanému, umístěn v jedné polovině pouzdra typu kufříku, vytvořeného z tuhého nebo polotuhého materiálu tvořícího dvě skořepiny zavěšené na jednom okraji, které mohou být zavěšeny do první polohy, to jest takové, která umožňuje další pohyb skořepin pouzdra směrem k sobě, takže jsou-li k sobě stisknuty v uzavřené poloze, je vak rovněž stisknut pro stlačení obsahu a vypuzení obsahu tryskou, vytvořenou na jednom konci vaku.

Zpravidla je vak dodáván v zapečetěném stavu a jeho výstupní konec je upraven tak, že vyčnívá koncovou stěnou pouzdra do oblasti trysky pouzdra, kde může být oddělen, jakmile je vak uložen na své místo a uirfožnit vytlačení materiálu, jakmile se pouzdro stiskne.

Podle výhodného příkladu provedení tohoto aspektu vynálezu může být vnitřek jedné nebo obou skořepin tvořících pouzdro aspoň částečně vyplněn pěnovým materiálem a podle dalšího výhodného rysu tento pěnový materiál je tvarován tak, aby prostor pro vak mezi spolupracujícími povrchy pěnového materiálu byl menší na jednom konci než na druhém, jsou-li obě poloviny pouzdra spolu zavřeny a postupně tisknuty k sobě, je vak s výhodou tisknut na jednom konci více, než na druhém, takže postupně vytlačuje obsah vaku z uzavřeného konce směrem ke konci otevřenému, pokračujícímu k výstupní trysce. Navíc nebo místo toho může být použit tvrdý nebo měkký pěnový materiál jako výplň pro různé části pouzdra.

Aby se zabránilo náhodnému stisknutí obou polovin pouzdra (například při uložení výrobku do zavazadla), lze pouzdro opatřit ochranným obalem, uzpůsobeným tak, aby na pouzdru držel a vnitřní povrch obalu upravit pomocí žeber nebo jiných zarážek, které zabrání stisknutí pouzdra. Obal může být tvořen dvěma nebo více částmi, které se mohou odděleně nasouvat na obě poloviny pouzdra a zajištěny úchytkami tak, aby tvořily podélný tuhý vnější kryt. Jedna koncová část může být snímatelná pro odhalení výstupní trysky a části stěn obou polovin pouzdra, které pak mohou být uchopeny mezi palcem a ukazováčkem a stisknuty, aby bylo vytlačeno požadované množství pasty. Potom se kryt může znovu nasadit zpět na své místo.

Tento příklad provedení je především vhodný pro zubní pasty, šampony na vlasy a podobně, i když není důvodu jej omezovat pouze na toto použití.

Ačkoliv pro mnohé účely, kdy se vyžaduje dávkování materiálu jde o jeden, v podstatě homogenní materiál, jsou situace, kdy se mají dávkovat společně různé materiály, například v případě zubní pasty, kde se dávkují jednou výstupní tryskou současně různobarevné pasty, takže výsledkem je pruhovaná zubní pasta. Pruhy různých materiálů mohou být provedeny z čistě kosmetických nebo komerčních důvodů, ale také v některých situacích se přidává druhá složka jako například chemická přísada do jednoho z materiálů, který může nebo nemusí být odlišně zabarven vzhledem k základnímu materiálu a oba materiály jsou současně vytlačovány v příslušných proporcích, takže se chemická přísada objeví v základním materiálu ve výstupu ve správné dávce. Dávkování přísad tímto způsobem zajišťuje, že jsou udržovány příslušné v podstatě konstantní proporce po celou dobu životnosti dávkovače. Toto nemůže být jinak zaručeno, jestliže základní materiál a přísada byly smíchány v konteineru, kde může být docíleno konstantních proporcí pouze důkladným protřepáním kontejneru těsně před použitím.

Proto podle dalšího aspektu vynálezu konteiner, obsahující tekutý materiál jako na příklad pastu nebo podobně pro použití s dávkovacím zařízením, je tvořen jedním nebo víc od sebe izolovanými komorami, z nichž každá je plnitelná odděleně, takže zde mohou být uloženy různé materiály v tomtéž konteineru a každá tato komora má výstupní průchod, který vybíhá spolu s ostatními výstupními průchody do jedné výstupní trysky, kterou je obsah jednotlivých komor současně vytlačován, jestiže je obsah všech různých komor vystaven stejnému tlaku, čímž vychází z výstupní trysky pruhovaný výstup, je-li použit různobarevný materiál.

Například v jednom uspořádání může být červená zubní pasta obsažena v jedné komoře, bílá v druhé a modrá ve třetí a spojením tří výstupních otvorů ve výstupní trysce se udrží vzájemná poloha tří různobarevných pruhů pasty, takže pasta, vystupující z výstupní trysky, je skutečně ve formě tří vrstev, červené, modré a bílé.

Když je konteiner ve tvaru pružné objímky, mohou být různé komory vytvořeny švy svarů pro získání vaku se dvěma, třemi nebo více podélnými komorami, které mohou probíhat podél vaku a vybíhat do špičky v průřezu směrem k výstupnímu konci a vytvářet společnou trysku.

Obdobně mohou být tyto komory vytvořeny membránám podobnými příčkami uloženými mezi horní a spodní pružnou stěnou vaku, takže komory leží jedna na druhé v podobě sendviče uvnitř kontejneru, každá probíhá od jednoho jeho konce ke druhému, přičemž každá komora je tak tvarována, že se spojuje pomocí výstupního průchodu s průřezem vybíhajícím do špičky s ostatními a tvoří společnou výstupní trysku.

V dalším příkladu provedení tři barevné tyčinky v podstatě samonosné pasty mohou být zabaleny zmíněným délkovým nebo listovým materiálem (který může být ovinut kolem výstupních trysek dávkovače a proto pasta z něj vytlačená tak jako obdobně z vnější a spodní trysky takže vytlačené tyčinky různě zbarveného materiálu jsou odděleny jedna od druhé tímto listovým materiálem) a celá sestava je uzavřena v plášti z listového materiálu, do kterého je zasunuta nebo který se vytvoří ovinutím tyčinky listovým materiálem kolem celé sestavy, dříve než je umístěna do zasouvacího konteineru, jehož jeden konec vybíhá do výstupní trysky a který při stisknutí vytlačí různě zbarvený materiál společně výstupní tryskou a vyrobí pruhový efekt ve vytlačeném výrobku.

Konteinery s větším množstvím komor výše popsaný jsou výhodou vyrobeny ve tvaru vaků z pružného listového plastického materiálu ze směsi pryže a plastů. Takové vaky nejsou v podstatě samonosné a pro účely prodeje by měly být zpravidla uloženy do krabiček nebo jiných nosných obalů nebo trubiček, které mohou být odhozeny jakmile se vak vloží do dávkovacího zařízení.

Shrnutím právě popsaného druhého aspektu , řeší tedy vynález rovněž zařízení pro dodávání tekutin, které sestává z pouzdra, nádržky s proměnným objemem, uložené uvnitř pouzdra, ventilů pro řízení toku media v nádržce výstupní tryskou a pružinových prostředků v pouzdře, vyvíjejících tlak na obsah nádržky takže je-li ventil trysky otevřen, obsah nádržky je jím vytlačován.

V jednom příkladu provedení nádržka obsahuje vak, na který působí navíjecí pružina (tak zvaný Tensator) a pouzdro obsahuje prostředky pro rozvinutí Tensator pružiny pro umožnění zasunutí naplněného vaku a dále zahrnuje prostředky pro uvolnění rozvíjecích prostředků, aby se mohla pružina svinovatt a vyvíjet tlak na vak.

Takové zařízení zpravidla obsahuje prostředky pro zadržování vaku, na druhé straně od navinutého konce navíjecí pružiny spolu s prostředky pro proražení vaku, které vytvářejí výstupní otvor vaku pro výstup média a vedou do ventilu a výstupní trysky. Uzavírací prostředky jsou s výhodou uspořádány kolem perforovacích prostředků tak, aby tekutina z vaku nemohla unikat výstupním otvorem, vytvořeným proražením.

pružinové odtahovací prostředky mohou jednoduše sestávat z plunžru, který má kliku vně nádržky přemístitelnou ve směru dozadu pro rozvinutí svinuté pružiny, tedy její natažení. Obdobně a s výhodou lze použít závitem opatřený plunžr, kterým lze otáčet tak, aby natáhl svinutou pružinu v pouzdře směrem dozadu a tak ji rozvinul.

Je rovněž výhodné, když zařízení obsahuje otevíratelné dvoudílné pouzdro pro umožnění výměny vaku. A vak sám je při použití s výhodou svinován působením pružiny.

Obě části pouzdra jsou vůči sobě přemístitelné ve směru, v němž se pružina rozvíjí a svinuje a přemístěním jedné části vůči druhé pro otevřeni pouzdra kvůli výměně vaku, se automaticky rozvine pružina tak, aby vyvíjela tlak na nahrazený vak poté, co se pouzdro opět zavře. Navíjecí pružina má pak jeden konec připevněný k první části pouzdra, nesoucího trysku a na druhém konci má svinutou část v součinnosti s druhou částí pouzdra a jí přemístitelnou, jestliže se tato druhá část pouzdra přemístí vůči první části pouzdra pro otevření pouzdra.

Je výhodné, když má zařízení prstem ovladatelný dostupný element jako například tlačítko pro oterření trysky. S výhodou tento element může působit na rozevření pohyblivých čelistí, které se mohou sevřít, chytit a uzavřít konec vaku, kterým při použití prochází požadovaná tekutina.

Zařízení má rovněž uvnitř pouzdra člen pro omezení zkřivení vaku v sousedství pohyblivých čelistí.

Stočený konec pružiny je s výhodou připevněn na bubnu, který je opatřen koly, pohybujícími se na vedení v uzavřeném pouzdře. Kola mohou být vedena pro pohyb ve směru pouzdra, ve kterém se pružina rozvíjí a svinuje. S tím související jádro bubnu je vyrobeno z poddajného materiálu pro přispěni vedení bubnu a tím zajištění stejnoměrného stlačování vaku po celé šířce.

Aby bylo možné použít vak širší než je válec a pružina, je výhodné, jsou-li konce bubnu opatřeny přírubami, mezi které je širší vak nucen se navíjet, jak se pružina při použití zavinuje.

Vynález není bude popsán pomocí příkladů provedení, nakleslených na připojených obrázcích.

Přehled obrázků na výkresech

Obr.l až 11 představují různé tvary konstrukce dávkovačích zařízení podle vynálezu, na obr.12 až 15 jsou nakresleny rozdílné znovuplnitelné sáčky, které mohou být použity do některého z dávkovačů, nakreslených na obr. 1 až 11 a jsou uzpůsobeny k tomu, aby obsahovaly a vydávaly různé materiály současně, jako v případě pruhované zubní pasty. Na obr.16 je příklad zařízení pro vydávání tekutin podle vynálezu a obr. 17 slouží k ilustraci některých výhodných vlastnosti, které se nabízí k začlenění do vydávacího zařízení.

Příklady provedeni vynálezu

Na obr. 1A je nakreslen řez prvním dávkovačem. Vnější válcové pouzdro 10, je opatřeno pružnou čepičkou 12., která drží kuličkový konec 14 centrální tyčky 16. Vnější povrch centrální tyčky 16 je na většině své déky zvlněn. Dávkovač je naplněn pastou 18 nebo jinou tekoucí látkou obsaženou ve válcové nádržce 20, jejíž horní konec je zakryt odstranitelnou folií 22 a spodní konec je uzavřen pístem 24. Na spodním konci je nádržka 20 opatřena rozšířenou obrubou 26, odpovídající podobně rozšířené obrubě 28 na spodním konci vnějšího pouzdra 10. Profil 30 ve tvaru šroubového závitu ve vnitřní obrubě a dopňkový profil 32 ve tvaru šroubového závitu ve vnější obrubě umožňuje zašroubování a upevnění vnitřní nádržky ve vnějším pouzdře.

Vnitřní nádržka 20 obsahuje novou náplň pro dávkovač nakreslený na obr. IA. Nová náplň se vloží do dávkovače tak, že se nejdříve odstrané folie 22 a pak se nádržka 20 zasune do pouzdra 10. Centrální tyčka 16 prochází materiálem obsaženým v nádržce 20 a prochází otvorem (neznázorněno) vytvořeným uprostřed pístu 24. Posledním krokem naplnění je zašroubování vnitřní nádržky 20 do vnějšího pouzdra 10 tak, aby tvořila sestavu nakreslenou na obr. IA.

Obsah nové náplně může být dávkován pružnou čepičkou 12 a to způsobem, který je nejlépe ilustrován na obr. 1C. Horní konec vnějšího pouzdra 10 je uzavřen čepičkou 34, přes kterou je nasazena pružná čepička 12. Jak je vidět z řezu na obr. 1B, koncová stěna čepičky 34 je v jednom nebo více místech opatřena otvory 36, aby mohla pasta 18, uskladněná v nádržce 20 nové náplně, projít do horní části 38 horní čepičky. Toho je docíleno stisknutím čepičky ve směru naznačeném šipkou 40 na obr. 1C, takže tyčka 16 se posune směrem dolů vůči pouzdru 10 a nádržce 20. Píst 24 je na své spodní straně opatřen dvojitou hvězdicovitou zámkovou podložkou 42, která dovoluje tyčce 16 pohyb směrem dolů, zatímco pístu 24 v pohybu směrem dolů zabraňuje. Je třeba zmínit, že cípy hvězdicové uzamykací podložky se opírají o vnitřní povrch vnitřní nádržky 20 a zabraňují pístu 24 v pohybu směrem dolů, ale podobně dolů zahnuté cípy 44 (viz obr. 1B) se opírají o tyčku 16 tak, že relativní pohyb tyčky směrem dolů je umožněn, ale nikoliv pohyb ve zpátečním směru.

Jakmile tlak na horní konec tyčky 16 ustane, způsobí pružnost čepičky 12, že se tyčka pozvedne a přitom se pohne i píst 24 směrem vzhůru o tutéž vzdálenost jako tyčka 16. V podstatě je to stejná vzdálenost, o kterou byla tyčka stlačena dolů. Pohyb pístu 24 směrem vzhůru způsobí, že se objem nádržky 20 zmenší a to má za následek vytlačení pasty 18 otvory 36 do horní části 38 čepičky 12. Opakované pumpování tyčkou 16 nakonec způsobí, že se horní část 38. naplní pastou nebo jinou látkou pod čepičkou 34 a je konečně vytlačena výstupní hubicí ve směru šipky 46.

To, že se vytvoří vnější povrch tyčky 16 s hrubými šroubovými závity způsobí, že cípy 44 sestavy dvojité hvězdicové uzamykací podložky zachytí závity a tím se může píst uvést do rotace při svém postupném stoupání vzhůru ve vnitřní nádržce. Zatímco tento jev nemá zvláštní význam v průběhu dávkování tekutiny, může být tento rotační pohyb pístu s výhodou využit, když se obsah nádržky vyprázdní. Rozšroubováním vnějšího pouzdra a vnitřní nádržky a pokračováním otáčení vnitřní nádržky vůči vnějšímu pouzdru umožňuje odšroubovat píst od centrální tyčky a plně uvolnit vnitřní nádržku od vnějšího pouzdra. Dávkovači zařízení je pak připraveno pro nové naplnění tak, jak už bylo dříve popsáno.

Na obr. 2A je nakreslen jednoduchý dávkovač na principu pumpy, kde poměrně tuhá čepička 48 ve výstupní trysce 50 obsahuje horní konec vnější pevné trubky 52 a zahrnuje snímatelné víko 54 s centrální trubkou 56, jejíž spodní okraj je uzpůsoben pro protržení membrány 58, natažené přes horní konec vnitřní náplně 60 s obsahem pasty nebo jiné tekutiny 62.. Snímatelné víko 54 je uzpůsobeno tak, aby se dalo našroubovat nebo jinak upevnit na horní konec 64 náplně nakreslené na obr. 2B.

Pumpování pro vytlačení pasty 62 výstupní tryskou 50 se provádí pohybováním vnitřní nádržky 60 nahoru a dolů stlačením tlačítka 66, které je předpruženo směrem nahoru, aby zaujímalo polohu nakreslenou na obr. 2A, ale může být stlačeno ve směru šipky 68 do polohy nakreslené na obr. 2C. Jestiže je nádržka stlačena dolů, jak je nakresleno na obr. 2C, sestava hvězdicové zámkové podložky 70 pod pístem 72, kterou prochází centrální tyčka 74 v nádržce 60 způsobí, že se píst zachytí na tyčce tak, že píst nesleduje pohyb dolů vnějšího pouzdra 60. Když je vnitřní nádržka 60 donucena stoupat když tlak na knoflík 66 pomine, je účinek hvězdicové podložky opačný a píst stoupá spolu s nádržkou. Tento pohyb vzhůru sníží objem dostupný pro pastu 62 nebo jinou tekutinu v prostoru nad pístem a způsobí, že je materiál vytlačen otvorem 56 a ven tryskou 50.. Průchody, spojující otvor 56 a trysku 50 nejsou zobrazeny.

Tyčka 74 je zajištěna na svém místě pomocí talíře 76, který je uzpůsoben pro uložení na spodním konci vnějšího pouzdra 60 ve smontovaném stavu.

Tyčka 74 a základna 76 jsou připevněny k vnitřnímu plášti 60 pomocí membrány 80 nebo jiným zařízením.

Na obr. 3 je nakreslen další dávkovač s tuhou vrchní čepičkou 82, s výstupní tryskou 84 a knoflíkem 86., který je předpružen v poloze nakreslené na 3A a který může být stlačen do polohy nakreslené na obr. 2B stlačením ve směru šipky 88. Pohyb knoflíku 86 směrem dolů pohne krycí klapkou 90 ve směru hodinových ručiček z polohy nakreslené na obr. 3A, ve které vzdálený konec víka odkryje výstup z trysky 84. do polohy nakreslené na obr. 2B opouštějící otvor trysky.

V hlavě 82 je uložen mechanismus pro pohyb směrem dolů dalšího pístu 92 v odezvu na pohyb směrem dolů tlačítka 86 tak, že horní píst 92 se přemístí z polohy nakreslené na obr. 3A do polohy nakreslené na obr. 3B u konce zdvihu tlačítka.

Píst 92 je opatřen alespoň jedním otvorem (neznázorněno), kterým může procházet pasta z prostoru 94 do prostoru 96 nad pístem, když se píst 92 pohybuje směrem dolů. Průchody v hlavě 82 jsou spojeny s tryskou 84 tak, že pasta se přemisťuje do prostoru 96 trysky 84.

Stejně jako u ostatních dávkovačů zde již popsaných, je pasta uložena ve vnitřní nádržce 98, jejíž horní konec je před použitím zakryt odtrhovací fólií 100 a její spodní konec je uzavřen pístem 102, který má hvězdicovou uzamykací podložku 104 umístěnou na jeho spodní stěně a zasahující do stěny vnitřní nádržky 98.

Vnější průměr nádržky 98 je stejný jako vnitřní průměr vnějšího pouzdra 106, které sahá od hlavy 82 a nádržka 98 je ponořena do dávkovače tak, že se nejprve odtrhne fólie 100 a pak se zasune nádržka 98 do pouzdra 106, až zaujme polohu nakreslenou na obr. 2A a 2B.

Zasunutí nádržky 98 má za následek, že se píst 92, umístěný na horním konci pouzdra 106, ocitne v nádržce 98. a otvor v něm situovaný umožní přemístění pasty pístem do hlavy 82.

Hvězdicová uzamykací podložka 104 na pístu 102 zabraňuje pístu v pohybu směrem dolů, ale umožňuje pohyb pístu 102 směrem vzhůru. Z toho vyplývá, že zatímco pohyb pístu 92 směrem dolů stlačuje pastu 94 a normálně by vysunul píst 102 dolů nebo dokonce ven z nádržky 98, hvězdicová uzamykací podložka 104 tomu brání a místo toho je pasta vytlačena vzhůru, jak bylo dříve popsáno, otvorem nebo otvory v pístu 92 do prostoru nad ním.

Uvolnění tlačítka 86 způsobí, že se píst 92 zvedne vlivem pružiny spojené s tlačítkem 86 a zvětšení objemu pod pístem 92 způsobí, že se píst zvedne na stejnou úroveň. Opakované tisknutí a uvolňování tlačítka 86 způsobí, že se spodní píst 102 postupně zvedá v nádržce 98 jak je pasta přemisťována z prostoru pod horním pístem do prostoru nad ním.

Když se náplň vyprázdní, spodní píst bude v kontaktu s horním pístem. Nádržka 98 může být vyjmuta z vnějšího pouzdra 106 a nahrazena novou náplní, podobnou té, která je nakreslena na obr. 3C.

Obr. 4 je v podstatě stejný příklad provedení jako na obr. 3 a sobě odpovídající části jsou označeny stejnými vztahovými značkami. Hlavní rozdíl mezi těmito příklady provedení tkví v tom, že nádržka náplně na obr. 3 je obklopena pevným vnějším pouzdrem 106, zatímco na obr. 4 má sama náplň pevné stěny a je označena vztahovou značkou 108 a upravena na svém horním konci pro zašroubování a připevnění k základně čepičky 82 , opatřené na konci stejným závitem.

Příklad provedení na obr. 5 je opět podobný provedením z obr. 3 a obr. 4 v tom, že čepička funguje v podstatě stejným způsobem, jako spodní píst a vnitřní nádobka. Místo druhého pístu jako je píst 92, je horní konec náplně tvořen prstencovou pružnou stěnou 110 s tenkou membránou 112. uzavírající středový otvor v příčce 11C, dokud náplň 114 není připravena pro vložení do dávkovače.

Hlava 82 zahrnuje trubkovitý spojující a perforující člen 116, který se pohybuje směrem dolů působením tlačítka 86. Pružná stěna 110 přiléhá těsně ke členu 116, takže se pohybuje s ním.

Stisknutím tlačítka 86 se stlačí pasta v prostoru 94.

což má za následek vytlačení pasty trubkou členu 116 do horního prostoru čepičky 82.. Uvolněním tlačítka se zvedne pružná stěna 110 spolu se členem 116 a to má za následek, že píst 102 u spodního konce nádržky 114 se zvedne také. Dalším pumpováním tlačítka se obsah prostoru 94 postupně přenáší hlavou a tryskou 84. Spodní konec trubkového členu 116 může být naostřen tak, aby prorazil tenkou střední oblast membrány náplně 114.

Na obr. 6 je nakreslen zcela jiný příklad provedení. Hlava dávkovače v tomto zařízení zahrnuje výstupní průchod 118, kudy pasta může být vytlačována. Spodní část průchodu sestává z obecně vertikální trubky 120, obklopené pevnou tlustou stěnou pláště 112. přičemž plášť tvoří horní konec válcového vaku 124. Základna tohoto vaku 126 je také tvořena polotuhou tlustou stěnou a vnitřní povrch vaku je tvořen prstencovými žebry ve tvaru zubů 128 rohatky, viz obr. 6C. Jak je pasta vytahována z vaku, zvedá se základna 126 vzhůru, jak je vidět na obr. 6A a 6B tak, aby se přizpůsobil vnitřní objem vaku objemu pasty, která ještě zůstala uvnitř a interakce prstenců rohatkových zubů je taková, že zatímco základna se může pohybovat vzhůru, nemůže se pohybovat směrem dolů.

Na horním konci vaku je zařazen jednocestný ventil, tvořící okénko ve stěně 130, který je nakreslen na obr.6A v horní poloze a zablokován pevnou stěnou trubky 120, ale ve snížené poloze, nakreslené na obr. 6B již není trubka 120, takže ventil umožňuje tok pasty do trubky 120.

Pohyb části 122 směrem dolů je docílen vačkou 132, která může být otočena na čepu 134 tlakem tlačítka 136 směrem dolů ve směru šipky 138 na obr. 6B. Přirozená pružnost pryžové membrány tvořící rameno u horního konce vaku 124 představuje obnovovací silu i když, pokud je třeba, mohou být zařazeny i pružiny pro napomáhání tomuto obnovení.

Stisknutím tlačítka 136 se nejen otevře jednocestný ventil, ale také stiskne rameno membrány na horním konci vaku 124. které napomáhá požadovanému zvýšení tlaku na pastu, aby se její část vytlačila ven z vaku jednocestným ventilem do trubky 120 a výstupní tryskou 118.

Ježto je vak poměrně tenký a snadno porušitelný, jsou zpravidla náplně vybaveny lepenkovými nebo plastovými tubami 140. jak je nakresleno na obr. 6C a ty mohou být ponechány na svém místě, když se vak zasune do vnějšího pláště 142, připojeného k hlavě 144. obsahující výstupní trysku 118 atd.

Jednoduchý dávkovač, nakreslený na obr. 7 má vak ve tvaru válcové membrány nebo kanystru 124 a má rozdílný horní konec upravený pro připevnění k alternativní hlavě 146. Tato hlava obsahuje výstupní trysku 148, čnící rovně vzhůru, kterou může být vytlačena pasta stisknutím roviny 152 hlavy směrem dolů, ve směru šipky 150.

Pouzdro 146 zahrnuje válcový vnější plášť 154, který je posuvný ve válcovém otvoru ve válcovém ramenu 156 u horního konce válcového krytu nebo pláště 158. Středem pouzdra 146 vyčnívá směrem dolů kolík 160. Horní konec membrány náplně zahrnuje středovou výstupní trubku 162, tvořící s ním jeden celek, jejíž horní konec je tvořen velice zeslabenou tloušťkou stěny a sestává s tenkostěnné pryžové trubky, určené pro pružné sevření kolíku 160 a uzavírá průchod trubkou 162. Stisknutím pouzdra 146 tak, jak je nakresleno na obr. 7B se zvýší tlak na pastu ve vaku, ježto základně 126 (ať je situována kdekoliv) je zabráněno v pohybu směrem dolů. Pohyb směrem dolů pouzdra 146 tak způsobí, že tenkostěnná trubka 164 expanduje a umožní pastě projít prstencovým otvorem takto vytvořeným. Prostor, do kterého pasta prochází je propojen s tryskou 148. Horní konec membrány také zahrnuje postavenou válcovou část 168. která těsně zapadá do doplňové válcové tuhé stěny 170 v čepičce

146.

Obdobná a zlepšená vypouštěcí tryska a spojitý jednocestný ventil jsou nakresleny na obr. 7D a 7E. U tohoto uspořádání je středový plášť 162 nahrazen tenkostěnným pláštěm 172, který těsně drží středový kolík 174 ve výlisku 176. který je lépe vidět na obr. 7E. Spodní část výlisku 176 představuje kruhový prstenec 178. který se může stisknout směrem dolů na deformovatelném konci 180 membrány vaku 182.

Když je konec 180 zatlačen směrem dolů, je obsah vaku pod tlakem a pasta nebo jiná tekutina ve vaku je vytlačována ve směru šipky 184 do úzkého kanálku 186, vytvořeného ve vnějším povrchu centrálního kolíku 174. Zvýšení tlaku na pastu způsobí deformaci horního konce pláště 172 v oblasti horního konce kanálku 186 a umožní, aby pasta prošla mezi pláštěm 172 a horním koncem výlisku 176 k výstupu ve směru šipky 188.

Na obr. 7D a 7E je příklad výhodného provedení, kde tryska je uzavřena u svého výstupního konce, aby se zabránilo přístupu vzduchu (nebo jiných kontaminujících látek) k dosud nevytlačenému materiálu zůstávajícímu uvnitř průchodu 186.

Horní povrch výlisku 176 je vytvarován do zakřiveného tlačítka 190 pro usnadnění manipulace palcem s pláštěm.

Obr. 8A až 8D představují zcela jiné dávkovače, konstruované podle druhého aspektu vynálezu. Zde je vak 192. který je nakreslen na obr. 8C vložen do mělké misky 194 a leží v ní na povrchu rozvinuté a v podstatě zploštěné napínací pružině 196, nakreslené ve svém plně rozvinutém stavu na obr. 8B. Napínací pružina je rozvinutá a zploštěná posunutím horního členu 198 pouzdra doprava tak, že konec zubu 200 rozvine pružinu 196 a zadržuje rozvinutý konec nahoře proti odpovídající koncové zarážce 202 tvořené koncovou stěnou miskového pouzdra 194.

Na opačném konci základny pouzdra 194 jinak volný konec napínací pružiny je zajištěn k základně 204 jako například přikováním za horka nebo přinýtováním a volný konec za tímto připevněním, označený vztahovou značkou 206. je vytvarován do pohyblivého kontaktu 208. přes který je položen konec 210 výstupní trysky vaku, když je nainstalován. Pevný kontakt 212 je vytvořen v převislé části u předního konce pouzdra 194 a pružnost pružiny 206 se projevuje tak, že pohyblivý kontakt 208 je pružně přitlačován ke spodní straně kontaktu 212 tak, aby uchopily vak mezi sebou, jak je vidět z obr. 8A. Tlačítko 214 je posuvně uloženo v převislé části 216 a zahrnuje zarážku 218. bránící tlačítku opustit drážku, ve které je vertikálně přemístitelné. Pod zarážkou 218 je tlačítko rozdvojené tak, aby vyčnívalo dolů a zabíralo do oblasti 206 pružiny na každé straně konce 210 výstupní trysky vaku 192, jeden z rozdvojených hrotů, označený 220 je vidět na obr. 8A.

Tlak na tlačítko ve směru šipky 222 (viz obr. 8B) způsobí, že napínací pružina a tím pohyblivý kontakt jsou stlačeny bez vaku, čímž uvolní konec a umožní pastě jím projít.

Tlak ve vaku je udržován pomocí napínací pružiny 196. Ta je uvolněna vysunutím části pouzdra 198 doleva, do polohy nakreslené na obr.8A, rozvinutý konec pružinu se může svinout až pokud mu v tom nezabrání další pohyb doleva stlačením vaku 192. Když je pasta vytlačena z vaku, může se pružina svinovat více a více a pohnout se dále k levému konci a tak kompenzovat ubývající obsah pasty, ale po celý čas udržovat správný tlak na zbytek pasty ve vaku.

Síla pružiny, vyvíjená pohyblivým kontaktem 208 tak, že uzavírá průchod pasty je je volena tak, aby byla dostačující pro zabránění průchodu pasty výstupem trysky za neustálého působení tlaku, vyvíjeného napínací pružinou.

Obr. 8D znázorňuje ve větším měřítku přední konec dávkovače se stlačeným tlačítkem, čímž umožňuje průchod pasty výstupní tryskou.

Na obr. 9 je znázorněno, jak může být příklad provedení z obr. 8 zabudován do vhodně tvarovaného pouzdra 224, jehož koncový uzávěr 226 neslouží pouze k ochraně výstupní trysky 228. ale také chrání tlačítko 214 před náhodným stlačením. Uzávěr 226 se nasune na konec pouzdra 224.

Jak je vidět na obr. 9B, může být spodní strana horního členu 198 pouzdra opatřena úchytkou 230, takže když tento člen 198 se odtáhne doprava až na konec, může být udržen na místě, zatímco vypotřebovaný vak se vyjme a nahradí novým, naplněným vakem.

Na obr. 9C je ve zvětšeném měřítku nakresleno uspořádání tlačítka 214 a rozdvojeného spodního konce se dvěma vidlicemi 220 a 221. které ční směrem dolů po každé straně výstupní trysky 210 vaku 192 a jsou v součinnosti s horním povrchem natažené napínací pružiny 206. Stabilní kontakt 212 je nakreslen čárkovaně nad oblastí 210 výstupní trysky vaku.

Obr. 10 představuje princip dalšího příkladu provedení podle vynálezu, kde vak 222 a v něm obsažená pasta_r jako například zubní pasta, může být uložen do pouzdra tvořeného dvěma polotuhými nebo tuhými skořepinami 234 a 236, z nichž každá obsahuje pěnový materiál, na obrázku označený vztahovou značkou 238 a 240, který je tak tvarovaný a/nebo vyrobený, že je na pravém konci hustší než levém konci, viz obr., takže jestliže se tyto části pouzdra stisknou dohromady, obsah vaku 232 je stisknut více při pravém konci vaku než při levém koneci a vak se bude postupně vyprazdňovat dalším stiknutím obou částí pouzdra 234 a 236, počínaje z pravého uzavřeného konce vaku. Výstupní konec může být uzavřen, dokud není vak připraven k použití.

Jakmile je vak vložen do pouzdra tvořeného dvěma částmi 234 a 236, může být levý konec oddělen, aby vytvořil otvor, kterým by se obsah vaku mohl vymačkávat.

Na obr. 11 je podrobněji nakreslena konstrukce pouzdra příkladu provedení, které je schematicky nakresleno na obr. 10. Pouzdro je vytvořeno jako spojené pozdro se základnou 236 a otevíratelnou horní částí 234. která je zavěšena na společném okraji obou částí pomocí polypropylenových nebo podobných závěsů 242.

Horní a spodní část pozdra je vnitřně tvarovaná pěnovým materiálem různé hustoty a pro držení špičaté výstupní části 238 trysky vaku 232 je u jednoho konce každé poloviny pouzdra polotuhá pěna. Jak je nejlépe vidět na obr. 11B, centrální oblast, která nese naplněnou část vaku je tvořena pěnový materiálem 240 a 242 z těžkých uzavřených komůrek. Protažené části na každé straně uzavřené komůrky pěnového materiálu jsou naplněny pěnovým materiálem z lehkých uzavřených komůrek u příslušného 244. 246, 248 a 250. Poté, co se obě části zavřou a vytvoří uspořádání nakreslené na obr. 11B, další stisknutí obou částí způsobí, že pěnový materiál těžkých uzavřených komůrek zmáčkne vak 252, aby se z něj vymáčkla pasta výstupní tryskou.

Tvar vaku je nejlépe vidět na obr. 11C, který také naznačuje, jak může být vak nejlépe konstruován ze složeného polotovaru, pomocí svařeného švu a pak odříznutím pod úhlem podél linie 254. Sestavením vaků tak, aby byly doplňkově poskládány podél délky složeného polotovaru může snížit množství odpadu na minimum.

S výhodou bývá opatřen pomůckou 256 pro odtržení, viz obr. 11C, takže konec výstupní trysky vaku může být odstraněn jakmile je vak uložen mezi obě poloviny pouzdra.

Na obr. 11D je nakresleno pouzdro, jehož obě poloviny jsou spolu uzavřeny. Stisknutím obou částí k sobě se vymáčkne pasta výstupní tryskou 258. Jakmile stisk pomine, výstup pasty se zastaví.

Aby se zabránilo náhodnému stisknutí pouzdra, lze pouzdro opatřit ochranným obalem, jak je vidět z obr. 11E, do něhož se výrobek nakreslený na obr. 11D může zasunout. Jak je nakresleno na obr. 11F, mohou být na konce pouzdra nasunuty uzavírací čepičky a když má být výrobek použit, může se levá strana odstranit, čímž se odhalí dostatečná část stěn obou částí pouzdra, aby umožnila jejich vzájemné stisknutí mezi palcem a ukazováčkem a aby bylo vytlačeno požadované množství pasty. Potom se kryt 260 může znovu nasadit zpět na své místo. Hlavní skořepina 262, nakreslena na obr. 11E, může být vyrobena v takovém tvaru, jak je nakreslena, nebo ve tvaru nakresleném na obr. 11D. Obě části pouzdra jsou zajištěny proti rozdělení pomocí vnitřních do sebe zapadajících úchytek, vytvořených na obou vnitřních stěnách 264 a 266. viz obr. 11B. Jejich součinnost a uložení je voleno tak, aby do sebe zapadly v momentě, kdy se obě části 236. 234 spojí k sobě a začnou vymačkávat pastu. V této situaci další tisknutí obou částí mezi palcem a ukazováčkem stiskne pěnový materiál a ten vytlačí něco pasty. Uvolněním tlaku mezi palcem a ukazováčkem způsobí, že se stlačení pěnový materiál roztáhne a oddálí obě části pouzdra do původní, výchozí polohy.

Na obr. 12 je nakreslen vak, který lze použít do dávkovače, nakresleného na obr. 8 a 9. Ale vak je nyní rozdělen pomocí tepelných švů do tří částí 268, 270 a 272. Každá z těchto tří částí vybíhá do zašpičatělého výstupního konce na levé straně vaku a vchází do úzkého kanálku 274, který může být otevřen odtržením nebo jiným oddělením levého konce 276 od zbývající části vaku. Tím, že se vnější komory 268 a 272 naplní pastou určité barvy a střední komora jinou barvou pasty, docílí se pruhový efekt ve výstupu 274 vymačkávané pasty.

Rovněž je možné tyto tři komory naplnit třemi různými barvami pasty a pak se získá pasta tří různobarevných pruhů.

Na obr. 13 jsou tyto tři komory vytvořeny jedna na druhé místo vedle sebe a čtyři na okrajích svařené membrány, situované jedna nad druhou situované, celý vak 278, viz obr. 13A. Tato konstrukce je jasněji zřejmá ze zvětšeného rozevřeného řezu na obr. 13B, zatímco obr. 13C je částečný řez a ukazuje, jak mohou tři různě zbarvené pasty zaujímat tři různé vrstvy, vymezené čtyřmi membránami 280, 282, 284 a 286.

Místo volné pásky 288 pro odtržení může být na levém konci vaku vytvořeno perforování pro snadnější oddělení tohoto konce. Také jako na příkladu provedení nakresleném na obr. 12, tři části odděleně a podobně vybíhající do špičky směrem k ústí vaku a splývají v jeden válcový průchod, který když se oddělí podél linie 288 umožní, aby každý z těchto tří materiálů byl vytlačen paralelně za předpokladu, že bude vyvíjen poměrně stejný tlak na celou šířku vaku a že se postupně pohybuje směrem k výstupnímu konci vaku, jak by toho bylo dosaženo například pomocí stočené napínací pružiny použité v příkladu provedení na obr. 9B.

Na obr. 14 je ukázáno, jak větší počet různě zbarvených tyčinek 290, 292 atd. pasty vystupujících z vícehlavého dávkovače, může být zabaleno za použití tenké folie 294 a tak být odděleno jedna od druhé podél celé jejich délky. Zabalený balíček může být vložen do válcového pláště, jako například na obr. 296, jak naznačují schematicky šipky 298. Pak může být tento celek vložen do vaku pro jeden element a může být, pokud je to žádáno, zploštěn do eliptického tvaru tak, aby páry tmavěji zbarvených tyčinek pasty byly umístěny na jedné nebo z každé strany světleji zabarveného páru pasty uprostřed.

To, že se jedná o spojitý vak 300, zjednodušuje jeho konstrukci a jako v předchozích případech je vak opatřen pomůckou 302 pro odtržení levého konce 304 pro otevření výstupu, kterým jednotlivé obalené tyčinky pasty současně vycházejí, pokud se správným způsobem stiskne opačný konec vaku.

Na obr. 15 je nakreslen ještě jiný příklad vícebarevného vaku, kde jsou uspořádány tři komory za sebou podél délky vaku 306, jak je zřejmé z obr. 15A. Komory jsou odděleně propojeny se společným vícečetným výstupem 308. Tento výstup může obsahovat trubičku, která probíhá podél délky vaku a vystupuje z něj, jak je nakresleno, se třemi různě velikými otvory v trubičce, aby se vyrovnal různý tlak na zadní část vaku a byl umožněn společný výstup různých materiálů v navrhovaných proporcích výstupní trubkou 308, pokud se stejnoměrně stlačuje vak po své délce, ale je možné postupovat i způsobem napříč vaku.

Ačkoliv neznázorněn, může obdobně vícečetný výstup obsahovat tři oddělené průchody, vytvořené například ve zpravidla zploštěné oblasti 310 vaku (jak lze vidět na obr. 15A), každý z těchto průchodů obsahuje pravoúhlý pásek, takže tři průchody končí jako paralelně uložené šipky podél délky vaku. Průchody končí ve společném vícečetném výstupu (neznázorněno). Když se vak stiskne, všechny tři výstupní průchody, naplněné příslušnou pastou, dopraví pasty k jednomu výstupnímu otvoru, kde se vytváří pruhovaný výstup, jsou-li pasty rozdílně zabarveny.

Na obr. 15B je vidět vak z obr. 15A plně naplněný.

Na obr. 16 je nakreslen příklad provedení zařízení pro dopravování tekutin podle vynálezu, podobné dávkovači popsaném na obr. 8. Na obrázku 16A je schematický boční pohled na dávkovači zařízení podle vynálezu pro vydávání obsahu vaku. Na obr. 16B je pohled na konec pouzdra, obsahující mechanismus z obr. 1 s rotační natahovacx pákou v klidové poloze. Na obr. 16C je odkrytý pohled na horní konec vaku, ukazující podpírací pás a jehlový otvor. Obr. 16D je odtržený pohled, ukazující, jak se tryska může sklopit pro usnadnění vložení nového vaku. Obr. 16A je boční pohled na dávkovači zařízení, ve kterém vak 410 je stlačován napínací pružinou 412, takže vydává obsah výstupním otvorem 414 v pružné hlavě 416. Napínací pružina je odtahována pomocí rozdvojeného ramene 418, které má závitem opatřený náboj 420 na svém konci, vzdáleném od pružiny, ve které je odpovídajícím závitem opatřený trn 422 s hlavou 424 nebo klikou, kterou se dá otáčet. Otáčením trnu v příslušném smyslu bude se rozdvojený člen 418 posouvat dolů po závitu čímž se odvine svinutá pružina 412.

Základna 416 která obsahuje zakotvení 428 pro pevný konec pružiny 412 zahrnuje také koncovou destičku 430 s čepičkou 432, do které zapadne vnitřní konec trnu 422. Je rovněž opatřena otvorem 434 tak, že jakmile se závitem opatřený trn 422 vyšroubuje a nakloní v otvoru destičky 430, může být zastrčen mezi stranu napínací pružinu 412 a základnu 426 a uložen.

Přítomnost naplněného vaku 410 zabraňuje napínací pružině se stočit s výjimkou situace, kdy obsah vaku je vyprázdněn. Rozdvojený konec ramene 418 dovoluje, aby rameno bylo zastrčeno dopředu přes vak za účelem uskladnění.

Vak je zpravidla vytvořen z plastového listového materiálu, je svařena a co nejjednoduším způsobem opatřen otvorem pro umožnění výstupu jeho obsahu. Bývá proveden pomocí jehly 436, která je typu podkožní jehly a vystupuje z jedné strany tryskací hlavy 416. Propíchnutím napnutého vaku ostrým hrotem jehly může obsah vaku vycházet otvorem, vytvořeným jehlou do tryskací hlavy 416.

V závislosti na tom, zda vak obsahuje tekutinu, která má být dávkována jako jemná mlha nebo sprej nebo krém nebo gel, bude vnitřek hlavy konstruován v souladu s požadovanou velikostí kapének nebo pěnou nebo příslušnou konsistencí výstupního produktu z otvoru 414.

Stříkací hlava 416 je zpravidla otočná kolem čepu 438 a zahrnuje zamykací výstupky 440 které procházejí otvory ve vnitřním konci destičky 412 základny 426. Jak je vidět z obr. 16D, v případě, že vnitřní konec rozdvojeného ramene 418 není ve své složené poloze, která brání srříkací hlavě v pootočení, lze tuto hlavu otočit a zasunout naplněný vak N do horní části kde má být propíchnut podkožní jehlou 436. Vychýlením stříkací hlavy zpět do její svislé polohy dojde k propíchnutí vaku jehlou, jak už bylo popsáno dříve.

Tím, že se čep umístí výstředně, docílí se toho, že stříkací hlava bude mít tendenci setrvávat ve svislé poloze tak, jak je nakresleno na obr. 16A.

Zapadnutím výstupku 440 do otvoru 444 ve vnitřním konci ramene 418 brání vychýlení jak je vidět z obr. 16D a uzamyká stříkací hlavu v její poloze.

Aby se uzavřel otvor, vytvořený jehlou a také aby se vytvořila ochrana kolem ostrého konce jehly, jestliže je stříkací hlava ve vychýlené poloze jak je vidět na obr. 16D, položí se kolem jehly blok elastomerního materiálu a na opačné straně vaku může být i vratná destička (nenakresleno), takže vak je stlačen mezi ní a elestomerním materiálem 446.

Obr. 16B je koncový pohled ukazující, jak jednotlivé součásti do sebe v osmiúhelníkovém pouzdře zapadají. Na obr. 16B je také znázorněna klika 424.

Středový váleček 448, kolem kterého se pružina navíjí je nesen ocelovou hřídelí 450 a tato ocelová hřídel rovněž zabírá do rozdvojeného konce ramene 418.

Dalším vylepšení vaku je, když se umístí u horního konce vaku lisovaný nebo jinak tvarovaný nosný pruh nebo můstek 452 s otvorem 454. kterým prochází jehla. Můstek 452 je nakloněn k povrchu vaku nebo jinak tvarován spolu s ním tak, aby šev kolem otvoru, který vytvoří jehla a elastomerní materiál 446 byl uspořádán tak, aby se opíral o můstek 452 místo o povrch vaku.

Stříkací hlava 460 s výhodou zahrnuje dva podélně vyčnívající třmeny 456 a 458. jeden z nich je vidět na obr. 16A. Když je stříkací hlava otočena do svislé polohy na obr. 16A, pak tyto třmeny 456 a 458 zabírají do protilehlých okrajů hrany 452 aby ji udržely v této poloze.

Obr. 17 zobrazuje některé výhodné vlastnosti, nabízené dávkovacím zařízením z obr. 16.

Za prve, na obr. 17Aa a 17Ab je nakreslen výhodný prostředek pro otevírání a zavírání trysky vaku. Jestiže je ústí vaku otevřeno a zavřeno jednoduchou pohyblivou čelisti spolupracující s pevnou čelistí, například na středové linii vaku, ústí se otevírá do nevýhodného průřezu D”, zatímco neleží-li pevná čelist na středové linii vaku, mohou vyvstat problémy s rozvinutím a uzavřením pružiny. Z toho důvodu jsou výhodné dvě pohyblivé čelisti 500 a 502. jak je nakresleno.

A za druhé, pokud jde o obr. 17B, je zřejmé, že když jsou čelisti 500, 502 otevřeny, má hrdlo tendenci se zvednout do oblasti 504 za čelistmi. Je to způsobeno tím, že napínací pružina 506 navinutá na bubnu 508 tlačí horní stěnu hrdla silněni než spodní stěnu. Jestliže se vak zvedne natolik, že přijde do kontaktu s otevřenou horní čelistí 500, může dojít k překroucení ústí.

Tak se zavádí omezovači člen 510 se sedlovitě tvarovaným spodním okrajem, aby zabránil nadměrnému zvedání části 504 vaku.

Na obr. 17C je nakreslen válec 508 napínací pružiny. Ten má tendenci se zvednout, jakmile je vak stlačen. Jestliže se zvedne natolik, že otírá vnitřní stěnu pouzdra, rychlost dávkování se omezí. Je proto možné uložit kola 512 se zaoblenými periferiemi ke koncům bubnu 508. tato kola běží v drážkách vedení 514 na spodní straně vrchu pozdra. Tato konstrukce rovněž zajišťuje, že se neprojeví asymetrie při zavinování pružiny. Navíc při výrobě krytu 516 bubnu z poddajného materiálu kolem centrálního vřetene 518 a vložky 520, je záběr mezi koly 512 a vedením 514 spolehlivě zajištěn. Další výsledná výhoda je, že se na válci projevuje reakce směrem dolů, která zajišťuje, že vak je pevně tisknut u vstupu na válec takže se vyplýtvá minimum tekutého výrobku jakou je například zubní pasta.

Za třetí, Obr. 17Da zobrazuje kulatý vak 522. S výhodou lze však použít zvětšený vak 524 (viz obr. 17Db), jelikož ten bude vázán provedení s víceméně obdélníkovým průřezem, který se lépe přizpůsobí tvaru tekutého výrobku.

Konečně, pokud jde o obr. 17Ea a obr. 17Eb, jestliže se použije zvětšený vak 524, jeho konec 526, protilehlý trysce je s výhodou skosen, jak je vidět z obr. 526 a buben 508 je opatřen na okrajích přírubami 528 pro navádění širšího vaku na zúžený buben. Obr. 17 Eb zobrazuje počáteční stav; Obr. 17Eb ukazuje, jak jsou strany vaku přitlačovány k sobě na bubnu 508, takže navíjení na buben je snadnější.

Claims (61)

1. PATENTOVÉ

   NÁROKY

   1. Zařízení pro dávkování tekutých materiálů, vyznačující se tím, že zahrnuje pouzdro včetně výstupní trysky, kterou může procházet tekutý materiál, nosné prostředky pro uložení konteinerů, které jsou z počátku naplněny materiálem , který má být vypouštěn, přičemž tyto nosné prostředky slouží k situování konteinerů vzhledem k výstupní trysce a drží konteiner v poloze tak, aby tekutý materiál opouštěl výstupy konteinerů tryskou a dále zahrnuje prostředky pro tlakování obsahu konteinerů uloženého v nosných prostředcích alespoň pokud je požadováno vypouštění materiálu.
2. 2. Zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že obsahuje ventil pro řízení toku materiálu tryskou.
3. 3. Zařízení podle nároku 2, vyznačující se tím, že pouzdro obsahuje nosné prostředky pro pružný vak tekoucího materiálu a tlakové prostředky obsahující pružinu, která vyvíjí sílu na vak aby z něj vytlačila materiál ventilem, který brání výstupu materiálu pokud není otevřen.
4. 4. Zařízení podle nároku 3, vyznačující se tím, že obsahuje pouzdro sestávající ze dvou částí a otevírátelné pro výměnu vaku.
5. 5. Zařízení podle nároku 3 nebo nároku 4, vyznačující se tím, že pružné prostředky obsahují samonavíjecí pružinu.
6. 6. Zařízení podle nároku 5, vyznačující se tím, že navíjecí pružina je v počátečním stavu rozvinuta a vytlačuje materiál otevřenou tryskou tím, jak se navíjí, přičemž vak je pružinou postupně navíjen.
7. 7. Zařízení podle nároku 5 nebo nároku 6, pokud se vztahuje k nároku 4, vyznačující se tím, že obě části pouzdra jsou vzájemně přemístitelné ve směru, ve kterém se pružina rozvíjí a navíjí, přičemž jedna část, přemisťující se vůči druhé pro otevření pouzdra při výměně vaku, automaticky rozvine pružinu, takže vyvíjí tlak na vyměněný vak po uzavření pouzdra.
8. 8. Zařízení podle nároku 7, vyznačující se tím, že navíjecí pružina má jeden konec připevněn k první části pouzdra nesoucí trysku a na druhém konci má stočenou část zabírající a přemístitelnou druhou částí pouzdra, jestliže se tato druhá část řemístí vzhledem první části pro otevření pouzdra.
9. 9. Zařízení podle nároku 8, vyznačující se tím, že obě části pouzdra jsou vzájemně přemístitelné pomocí plunžru, který má kliku vně pouzdra.
10. 10. Zařízení podle nároku 9, vyznačující se tím, že klika může být zatlačena pro posunutí druhé části pouzdra vůči první části.
11. 11. Zařízení podle nároku 9, vyznačující se tím, že plunžr je opatřen závitem a je otočný pomocí kliky pro přemístění druhé části pouzdra vůči první části.
12. 12. Zařízení podle kteréhokoliv z nároků 8 až 11, vyznačující se tím, že první část pouzdra nese prostředky pro perforaci vaku pro vytvoření výstupu tekutiny z vaku do trysky.
13. 13. Zařízení podle kteréhokoliv z nároků 3 až 12, vyznačující se tím, že má přístupný, prstem ovladatelný element pro otevření trysky.

    Zařízení podle nároku 13, vyznačující se tím, že prstem ovladatelný element působí na otevření dvou pohyblivých čelistí které, když se uzavřou, uchopí a uzavřou konec vaku, kterým potřebná tekutina prochází.
14. 15. Zařízení podle nároku 14, vyznačující se tím, že je uvnitř pouzdra opatřeno členem pro zamezení zkřivení vaku, přilehlého k poyblivým čelistem.
15. 16. Zařízení podle nároku 8 nevo kteréhokoliv nároku k němu připojeného, vyznačující se tím, že stočený konec pružiny je navinut na bubnu, opastřeného koly, pohybujícími se v uzavřeném pouzdře na vedeních.
16. 17. Zařízení podle nároku 16, vyznačující se tím, že kola jsou vedena pro pohyb ve směru pouzdra, ve kterém se pružina navíjí a rozvíjí.
17. 18.

    Zařízení podle vyznačující vyrobeno z poddajného bubnu a tím zajištění jeho šířce.

    nároku 16 nebo 17, se tím, že jádro bubnu je materiálu pro napomáhání vedení stejného stlačení vaku po celé
18. 19. Zařízení podle kteréhokoliv z nároků 16 až 18, vyznačující se tím, že pro umožnění použití vaku širšího než je buben a pružina, jsou konce bubnu opatřeny přírubami, mezi které je širší vak při provozu nucen se navinovat působením postupného navíjení pružiny.

    4Ί
19. 20. Zařízení podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že obsahuje dvoudílné pouzdro, jehož první část nese trysku a druhá, přemístitelná část je funkčně připojitelná k první části a alespoň ze začátku obsahuje tekutinu pro vydávání, přičemž druhá část je oddělitelná od první části pro umožnění výměny druhé části a nového připojení.
20. 21. Zařízení podle nároku 20, vyznačující se tím, že první a druhá část pouzdra obsahuje vnější kryt a vyjímatelný a výměnný vnitřní plášť, který může být připevněn například našroubováním do vnějšího krytu, píst těsně přiléhající ve vnitřním plášti a v něm posouvatelný, opatřený vyčnívajícími výstupky, které jednak zabírají do vnitřního povrchu vnitřního pláště a navíc zabírají do vnějšího, středem protaženého členu, který probíhá osově sestavou pláště, přičemž tento protažený člen má zvlněný vnější povrch a vypouštění je docíleno vzájemným osovým oscilačním pohybem protaženého členu a vnitřního pláště, takže během pohybu v jednom smyslu výstupky, zabírající do pláště, zabraňují pístu pokračovat v pohybu, ale během pohybu v druhém smyslu jiné výstupky se zarazí na zvlněném vnějším povrchu protaženého členu a způsobí, že píst pokračuje ve vzájemném pohybu, přičemž výstupky, zabírající do pláště, umožňují pohyb v tomto druhém smyslu, čímž je stlačován tekutý materiál ve vnitřním plášti a vypuzován tryskou.
21. 22. Zařízení podle nároku 21, vyznačující se tím, že alespoň část výstupní hlavy, zahrnující trysku, je pohyblivá vzhledem k hornímu konci sestavy pláště, takže umožňuje přenášet pohyb nahoru a dolů na protažený člen pro tlakování a vytlačování tekutého materiálu z vnitřního pláště.
22. 23. Zařízeni podle nároku 21 nebo 22, vyznačující se tím, že zvlněný povrch je tvarován jako spirálový závit, takže píst může být po použití z centrálního členu vyšroubován, aby bylo umožněno vyjmutí prázdného vnitřního pláště spolu s pístem z vnějšího pouzdra a výstupní hlavy a tím vyměnit prázdný vnitřní plášť za naplněný.
23. 24. Zařízení podle kteréhokoliv nároku 21 až 23, vyznačující se tím, že vnitřní plášť zabírá svým závitem do vnějšího pouzdra pro docílení pevného spojení obou plášťů.
24. 25. Zařízení podle kteréhokoliv z nároků 21 až 24, vyznačující se tím, že každý naplněný plášť zahrnuje odtrhnutelnou folii, která se odstraní těsně před zasunutím pláště do vnějšího pouzdra nebo je proražena přilehlou tryskou po zasunutí.
25. 26. Zařízení podle nároku 20, vyznačující se tím, že zahrnuje vnitřní plást a vnější člen, s nímž je vnitřní plášt rozebíratelně spojen, výstupní hlavu, zahrnující trysku, která je připevněna k vnějšímu členu a je s ním propojena a dva písty, jeden připojený k výstupní hlavě a vratně pohyblivý s relativně malým zdvihem v jednom konci vnitřního pláště, jestliže je tento plášť uložen ve vnějším členu a druhý píst, který zpočátku tvoří základnu vnitřního pláště vzdálenou od výstupní hlavy a který, působením postupného pumpování prvního pístu, se zvedá uvnitř vnitřního pláště a vyvíjí tlak na tekutý materiál uvnitř a vypuzuje ho, přičemž jsou zde nainstalovány jedocestné výstupky, vyčnívající do záběru s vnitřním povrchem vnitřního pláště z druhého pístu, takže tento druhý píst se může posouvat v jednom smyslu, ale je mu zabráněno (zabíráním výstupků do vnitřního povrchu vnitřního pouzdra) v pohybu v opačném smyslu, přičemž tekutý materiál uvnitř vnitřního pláště vystupuje alespoň jedním otvorem v prvním pístu.
26. 27. Zařízení podle nároku 26, vyznačující se tím, že vnější člen je vnější pouzdro.
27. 28. Zařízení podle nároku 26, vyznačující se tím, že vnější člen je límec na jednom konci výstupní hlavy, který vymezuje dutinu, v níž je uložen horní píst, přičemž vnitřní plášť je připevněn k tomuto límci rychle rozebíratelným spojením.
28. 29. Zařízení podle kteréhokoliv z nároků 26 až 28, vyznačující se tím, že první píst s pupovací činností je nahrazen membránou.
29. 30. Zařízení podle nároku 29, vyznačující se tím, že horní pružná koncová stěna náplně slouží jako membrána.
30. 31. Zařízení podle nároku 26, vyznačující se tím, že první a druhá část pouzdra obsahují vnější kryt a vnitřní plášť s pružnými stěnami ve tvaru válcové membrány, jejíž vnitřní povrch je opatřen větším počtem rohatkových zubů vyčnívajících buď zcela nebo částečně kolem jejího vnitřního povrchu a konec pláště vzdálený od výstupní hlavy je mnohem tužší než zbytek části stěn, takže tento konec se chová jako píst, přičemž konec pláště přilehlý k výstupní hlavě je připevněn k zařízení, pracujícímu jako pumpa, které má jednocestný ventil, takže při tlak vybuzujícím pohybu je obsah vnitřního pláště stlačován a pod tlakem vypuzován jednocestným ventilem do dutiny ve výstupní hlavě a nucen protékat tryskou a při opačném pohybu pumpovacího zařízení vzniká v obsahu vnitřního pláště takový podtlak, že je základna válcové membrány nasáta do vnitřního pláště.
31. 32. Zařízení podle nároku 31, vyznačující se tím, že rohatkové zuby, vytvořené ve vnitřním

    povrchu válcové membrány zcela vyčnívají povrchu pláště. kolem vnitřního 33. Zařízení podle nároku 31 nebo 32, vyznačující s e tím, že jednocestný

    ventil je vytvořen v horním konci vnitřního pláště nebo ve vedení vedoucím z horního konce vnitřního pláště do výstupní hlavy nebo ve vzájemně posuvných částech vnitřního pláště a zařízení pro pumpování.
32. 34. Zařízení podle nároku 31 nebo 32, vyznačující se tím, že jednocestný ventil je vytvořen v tenkostěnné pryžové trubce, která obklopuje pevný kolík uvnitř pohyblivé koncové čepičky, přičemž tenkostěnné trubka tvoří vedení mezi stlačovaným obsahem pláště a dutinou ve výstupní hlavě vedoucí do výstupní trysky a podtlakování hlavy a natlakování obsahu pláště je dostatečné pro roztažení tenkostěnné trubky, takže umožní výstup materiálu pod tlakem prstencovým prostorem vytvořeným mezi tenkostěnnou trubkou a kolíkem, přičemž následný pohyb hlavy vzhůru, působící podtlak obsahu, umožňuje navrácení tenkostěnné trubky do normálního stavu, takže sevře kolík a uzavře obsah vnitřního pláště před dutinou.

    nebo 32, že pohyblivý horní konec
33. 35. Zařízení podle nároku 31 vyznačující se tím, plunžr tiskne pružnou membránu přes vnitřního pláště, čímž stlačuje jeho obsah a že membrána zahrnuje centrální, vzhůru čnící tenkostěnnou trubku, ve které je posuvně uložen kolík, přičemž kolík je na svém vnějším povrchu opatřen drážkou pro umožnění toku tekutého materiálu pod tlakem k místu přesně pod horním okrajem tenkostěnné pryžové trubky tento kolík obklopující, takže při dalším zvyšováním tlaku se tenkostěnná trubka vyhýbá z povrchu kolíku a umožňuje průchod materiálu pod tlakem.
34. 36. Zařízení podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že vak s obsahem tekutého materiálu je umístěn v jedné polovině pouzdra typu kufříku, vytvořeného z tuhého nebo polotuhého materiálu tvořícího dvě skořepiny zavěšené na jednom okraji, které mohou být zavěšeny do první polohy, to jest takové, která umožňuje další pohyb skořepin pouzdra směrem k sobě, takže jsou-li k sobě stisknuty v uzavřené poloze, je vak rovněž stisknut pro stlačení obsahu a vypuzení obsahu tryskou, vytvořenou na jednom konci vaku.
35. 37. Zařízení podle nároku 36, vyznačující se tím, že vak je zasunut v uzavřeném stavu a konec jeho trysky je upraven tak, aby vyčníval koncovou stěnou pouzdra do trysky pouzdra, aby byl oddělen po uložení vaku na místo a jeho obsah mohl být po stisknutí pouzdra vymáčknut.
36. 38.
37. 39.

    Zařízení podle nároku 36 nebo nároku 37, vyznačující se tím, že vnitřek jedné nebo obou skořepin tvořících pouzdro může být aspoň částečně vyplněn pěnovým materiálem a že tento pěnový materiál je tvarován tak, aby prostor pro vak mezi spolupracujícími povrchy z pěnového materiálu byl menší na jednom konci než na druhém, takže jsou-li obě poloviny pouzdra spolu zavřeny a postupně tisknuty k sobě, je vak s výhodou tisknut na jednom konci více než na druhém, takže postupně vytlačuje obsah vaku z uzavřeného konce směrem ke konci pokračujícímu k výstupní trysce.

    otevřenému

    Zařízení podle kteréhokoliv z předchozích nároků, vyznačující se tím, že konteiner obsahující tekutý materiál jako na příklad pastu nebo podobně pro použití s dávkovacím zařízením, ja tvořen jedním nebo více od sebe izolovanými komorami, z nichž každá je plnitelná odděleně, takže mohou být uloženy různé materiály v tomtéž konteineru, přičemž každá komora je opatřena výstupním průchodem, který vybíhá spolu s ostatními výstupními průchody do jedné výstupní trysky, kterou je obsah jednotlivých komor současně
38. 40.
39. 41.
40. 42.

    vytlačován za předpokladu, že je obsah všech různých komor vystaven stejnému tlaku, čímž vychází z výstupní trysky pruhovaný výstup, je-li použit různě barvený materiál.

    Zařízení pro dodávání tekutin, vyznačuj ící se tím, že sestává z pouzdra, nádržky s proměnným objemem, uložené uvnitř pouzdra, ventilů pro řízení toku tekutiny obsažené v nádržce výstupní tryskou a pružinové prostředky v pouzdře, vyvíjející tlak na obsah nádržky, takže je-li ventil trysky otevřen, obsah nádržky je jím vytlačován.

    Zařízení podle nároku 40, vyznačující se tím, že nádržka obsahuje vak, na který působí navíjecí pružina, přičemž pouzdro nese prostředky rozvinující pružinu pro umožnění zasunutí naplněného vaku a prostředky pro uvolnění rozvinujících prostředků, aby se mohla pružina svinovat a vyvíjet tlak na vak.

    Zařízení podle nároku 40 nebo 41, vyznačující se tím, že pouzdro obsahuje prostředky pro zadržování vaku, vzdálené od navinutého konce navíjecí pružiny spolu s prostředky pro proražení vaku, které vytvářejí výstupní otvor vaku pro výstup média z vaku do ventilu a výstupní trysky.
41. 43. Zařízení podle nároku 42, vyznačující se tím, že kolem prostředků pro proražení vaku jsou uspořádány uzavírací prostředky tak, aby tekutina z vaku nemohla unikat výstupním otvorem, vytvořeným proražením.
42. 44. Zařízení podle kteréhokoliv z nároků 40 až 43, vyznačující se tím, že prostředky pro rozvinování pružiny obsahují plunžr, který má kliku vně nádržky přemístitelnou ve směru dozadu pro natažení svinuté pružiny.
43. 45. Zařízení podle nároku 44, vyznačující se tím, že je použit závitem opatřený plunžr, kterým lze otáčet tak, aby natáhl svinutou pružinu v pouzdře směrem dozadu a tak ji rozvinul.
44. 46. Zařízení podle nároku 40, vyznačující se tím, že obsahuje otevíratelné dvoudílné pouzdro pro umožnění výměny vaku.
45. 47. Zařízení podle nároku 46, vyznačující se tím, že pružinové prostředky zahrnují svinutou pružinu.
46. 48. Zařízení podle nároku 47, vyznačující se tím, že svinutá pružina je Tensator (ochranná známka) pružina.
47. 49. Zařízení podle nároku 47 nebo 48, vyznačující se tím, že svinutá pružina je z počátku rozvinuta a vytlačuje materiál otevřenou tryskou tou měrou, jak se svinuje, přičemž vak je pružinou postupně svinován.
48. 50. Zařízení podle nároku 46 nebo kteréhokoliv z nároků k němu připojených, vyznačující se tím, že obě části pouzdra jsou vůči sobě přemístitelné ve směru, v němž se pružina rozvíjí a svinuje a přemístěním jedné části vůči druhé pro otevření pouzdra kvůli výměně vaku, se automaticky rozvine pružina tak, aby vyvíjela tlak na nahrazený vak poté, co se pouzdro opět zavře.
49. 51. Zařízení podle nároku 50, vyznačující se tím, že navíjecí pružina má jeden konec připevněný k první části pouzdra, nesoucí trysku a na druhém konci má svinutou část v součinnosti s druhou částí pouzdra, pomocí které je přemístitelná, jestliže se tato druhá část pouzdra přemístí vůči první části pouzdra pro otevření pouzdra.
50. 52. Zařízení podle nároku 51, vyznačující se tím, že obě části pouzdra jsou vzájemně přemístitelně pomocí plunžru, opařeného vně pouzdra klikou.

    - 57
51. 53. Zařízení podle nároku 52, vyznačující tím, že klika může být zatlačena pro posunutí druhé části pouzdra vůči první části.
52. 54. Zařízení podle nároku 52, vyznačující se tím, že plunžr je opatřen závitem a je otočný klikou pro přemístění druhé části pouzdra vůči první části.
53. 55. Zařízení podle kteréhokoliv nároku 51 až 54, vyznačující se tím, že první část pouzdra nese prostředky pro propíchutí vaku pro vytvoření výstupu tekutiny z vaku do trysky.
54. 56. Zařízení podle kteréhokoliv nároku 40 až 55, vyznačující se tím, že má prstem ovladatelný přístupný element pro otevření trysky.
55. 57. Zařízení podle nároku 56, vyznačující se tím, že prstem ovladatelný element způsobí rozevření pohyblivých čelistí, které, když se zavřou, sevřou a uzavřou konec vaku, kterým při použití prochází požadovaná tekutina.
56. 58. Zařízení podle nároku 57, vyznačující se tím, že vnitřek pouzdra je opatřen členem pro omezení zkřivení vaku, připehlého k pohyblivým čelistem.
57. 59. Zařízení podle nároku 51 nebo kteréhokoliv z nároků k němu připojených, vyznačující se tím, že stočený konec pružiny je připevněn na bubnu, který je opatřen koly, pohybujícími sev uzavřeném pouzdře na vedení.
58. 60. Zařízení podle nároku 59, vyznačující se tím, že kola jsou vedena pro pohyb ve směru pouzdra, ve kterém se pružina rozvíjí a svinuje.
59. 61. Zařízení podle nároku 59 nebo 60, vyznačující se tím, že jádro bubnu je vyrobeno z poddajného materiálu pro přispění vedení bubnu a tím zajištění stejnoměrného stlačování vaku po celé šířce.
60. 62. Zařízení podle nároku 59 až 61, vyznačující se tím, že konce bubnu jsou opatřeny přírubami, mezi které je širší vak nucen se navíjet, jak se pružina při použití zavinuje.
61. 63. Zařízení pro dávkování, vyznačující se tím, že v podstatě odpovídá popisu a kerémukoliv nebo více připojených výkresů.