CZ18994A3

CZ18994A3 - Ziegler-natt type catalyst, process of its preparation and its use during olefin polymerization

Info

Publication number: CZ18994A3
Application number: CZ94189A
Authority: CZ
Inventors: Pierre Crouzet
Original assignee: Bp Chem Int Ltd
Priority date: 1992-06-04
Filing date: 1993-06-02
Publication date: 1994-06-15
Also published as: TW226383B; WO1993024542A1; HU212974B; HU9400312D0; EP0598094A1; SK11394A3; FR2691970B1; BR9305539A; PL302315A1; HUT68128A; MX9303367A; CN1083820A; FR2691970A1; JPH07502300A

Description

Oblast techniky

Vynález se týká katalyzátoru Ziegler-Nattova typu, způsobu jeho výrobu a jeho použití při polymeraci olefinů.

Dosavadní stav techniky

T : z francouzských patentů č. 2 116 698 a 2 099 311 jsou známy způsoby výroby katalyzátorů Ziegler-Nattova typu, kterých se může používat při polymeraci olefinů a zejména při polymeraci ethylenu. Podle francouzského patentu Č. 116 698 se katalyzátor připravuje reakcí hořčíku v kovovém stavu s monohalogenovaným uhlovodíkem, etherem a derivátem přechodového kovu, který je ve valenčním stavu alespoň 4. Podle francouzského patentu č. 2 099 311 se katalyzátor vyrábí reakcí aktivovaného hořčíku s monohalogenovaným uhlovodíkem a derivátem přechodového kovu, který je ve valenčním stavu alespoň 4.

Takové katalyzátory jsou sice účinné, ale jejich katalytická účinnost rychle roste se zvyšující se polymerační teplotou, zejména v teplotním rozmezí, kterého se obvykle používá při polymeračních reakcích olefinů. V důsledku toho vede při použití takových katalyzátorů obvykle malá změna v reakční teplotě k poměrně velké změně účinnosti katalyzátoru a tedy i rychlosti polymerace. Tento jev je obzvláště obtížný při zahajování polymerační reakce, kdy k teplotním změnám může docházet nepředvídatelným způsobem. Změna rychlosti polymerace může vyvolat tvorbu polymerních aglomerátů, zejména při způsobu polymerace v plynné fázi, například ve fluidizovaném loži.

- z

Úkolem vynálezu je vyvinout způsob výroby polymeračního katalyzátoru, pomocí kterého by bylo možno překonat nebo přinejmenším zmírnit problémy, které jsou spojeny se známými katalyzátory.

Podstata vynálezu

Nyní byl v souvislosti s vynálezem vyvinut způsob výroby katalyzátoru, který vykazuje poměrně stálou aktivitu v požadovaném teplotním rozmezí, t j. při mírné změně teploty nedochází k velké změně účinnosti katalyzátoru. Tím se dosahuje,; že tento katalyzátor je lépe přizpůsoben pro používání ve velkokapacitních průmyslových reaktorech.

Předmětem tohoto vynálezu je způsob výroby katalyzátoru Ziegler-Nattova typu, jehož podstata spočívá v tom, že se pevná složka obsahující atomy halogenu, hořčíku a přechodového kovu ze skupiny IV, V nebo VI periodické soustavy prvků uvede do styku s elektron-donorní sloučeninou.

Pevná složka, které se používá podle vynálezu má přednostně složení odpovídající obecnému vzorci

Bg^MtORMplR^gXrDg kde

Me představuje atom hliníku a/nebo zinku,

M‘ představuj e~atom~přechodovéhO“kovu--ze“SkupÍíiy~^IV*,—-V nebo VI periodické soustavy prvků, přednostně atom titanu a/nebo vanadu,

R¹ představuje alkylskupinu obsahující 1 až 14 atomů uhlíku,

R² představuje alkylskupinu obsahující i až 12 atomů uhlíku,

X představuje atom chloru a/nebo bromu,

D představuje elektron-donorní sloučeninu, která přednostně obsahuje atomy kyslíku, síry, dusíku nebo fosforu, přičemž m, ______představuje číslo-^v -rozmezí—-od 1-,5—do—50, přednostně od 2 do 10, představuje číslo v rozmezí od 0 od 0 do 1, do 2, přednostně představuje číslo od 0 do 3, v rozmezí od 0 do 4, přednostně představuje číslo od 0 do 0,5, v rozmezí od 0 do 1, přednostně představuje číslo v rozmezí od 4 do 110, od 5 do 27 a přednostně s představuje číslo v rozmezí od 0 do 0,5, přednostně od 0 do 0,2.

Ve výhodném provedení tohoto vynálezu se používá pevné složky, která je získána reakcí hořčíku v kovovém stavu, alespoň jednoho monohalogenováného uhlovodíku a alespoň jedné sloučeniny přechodového kovu ze skupiny IV, V nebo VI periodické tabulky prvků, v nich je přechodový kov přítomen ve valenčním stavu alespoň 4, popřípadě za přítomnosti elektron-donorní sloučeniny. Pevná složka se může připravovat bez použití derivátů hořčíku a s výhodou je možno ji připravovat způsobem popsaným ve francouzském patentu č. 2 099 311 nebo 2 116 698. Pevná složka, vyrobená způsoby popsanými v těchto patentech, se obvykle skládá z částic, které mají nepravidelný tvar.

Při výrobě pevné složky se jako přechodového kovu 'ze'skupiny IV,V~nebo VI periodické tabulky-prvků -přednostně-------používá titanu a/nebo vanadu. Jako sloučeniny titanu se s výhodou používají sloučeniny čtyřmocného titanu obecného vzorce

TiX₄__t(OR³)_t kde

X představuje atom halogenu, obvykle chloru nebo bromu,

R³ představuje alkylový zbytek obsahující 2 až 8 atomů uhlíku a t představuje celé nebo zlomkové číslo nabývající hodnoty v intervalu od 0 do 4, například od 0 do 3 a přednostně číslo, které má hodnotu rovnou nebo blízkou dvěma.

Jako typické sloučeniny titanu, které odpovídají této definici, je možno uvést tetrachlorid titaničitý, tetraalkyltitanáty obecného vzorce

Ti(OR³)₄ kde R³ představuje zbytek definovaný výše, nebo směsi tetrachíoFi^ů^ťiťanrcrteho š ťěmiťo~tetraal~kyiti-tanáty...................

Jako sloučeniny hořčíku se při výrobě pevné složky přednostně používá pevného kovového hořčíku. Hořčíku se obvykle používá ve formě prášku netio hoblin a přednostně se jedná o hořčík s vysokým stupněm čistoty. Aby se zabránilo dlouhé indukční periodě, používá se hořčíku přednostně v aktivní formě, t j. ve formě, v níž je hořčík v podstatě prostý nečistot, které vznikají například oxidací kovu. Předběžná aktivace hořčíku se například může provádět mletím tohoto kovu pod inertní atmosférou nebo v inertní kapalině, jako jsou alifatická rozpouštědla. Aktivace se přednostně může provádět působením jodových par na hořčík. Účelnější však je provádět aktivaci hořčíku v reakčním prostředí, například tak, že se do tohoto prostředí uvádějí malá množství takových látek, _jako_ je_ jod, alkoxidy-kovů-ze —> skupiny ΙΑ, IIA nebo IIIA periodické tabulky prvků, alkyltitanáty, etheroxidy nebo alkoholy, jako je isobutanol.

Takové látky mohou například tvořit hmotnostně méně než 10 % a přednostně méně než 5 % množství použitého hořčíku.

Monohalogenovaná uhlovodíková sloučenina ₍ se přednostně volí ze souboru chlorovaných nebo brómovaných derivátů nasycených alifatických uhlovodíků. Může mít složení odpovídající obecnému vzorci r⁴-z, kde

Z představuje atom bromu nebo chloru a

R⁴ představuje alkylskupinu obsahující 1 až 10 atomů uhlíku.

Vhodným monohalogenovaným uhlovodíkem je například ethylchlorid, propylchlorid, butylchlorid a pentylchlorid.

Reakce, kterou se vyrábí pevná složka, se může provádět různými způsoby. Tak například se různé reakční složky mohou přidat do inertního rozpouštědla při teplotě, která je dostatečně nízká, aby nedošlo k iniciaci reakce.

Reakční směs se potom, je-li to zapotřebí, po přidání aktivačního činidla pro hořčík, jako jsou krystaly jodu, zahřívá za míchání na teplotu, která obvykle leží v rozmezí od - 20 do 150 °C, přednostně od 40 do 100 °C, po dobu v rozmezí od několika minut do 30 hodin. V průběhu reakce není nutno reakční směs rozemílat.

Na konci“přípravy- se-získaná-pevná-složkas výhodou------promyje kapalným uhlovodíkem při teplotě v rozmezí od 10 do 50 °C a přednostně při teplotě, která se blíží 20 °C. Získaný pevný produkt se přednostně nezahřívá na teplotu vyšší než 100 °C, a ještě lépe se nezahřívá nad 90 °C.

Pro získání účinného katalyzátoru se přednostně pevná složka připravuje za použití reakčních složek v takových množstvích, že molární poměr monohalogenovaného uhlovodíku k hořčíku leží v rozmezí od 0,5 do 10, přednostně od 1 do 4 a molární poměr přechodového kovu k hořčíku je nižší než 1 a přednostně nižší než 0,5.

Při způsobu podle vynálezu se pevná složka katalyzátoru uvádí do reakce s elektron-donorní sloučeninou. Jako elektron-donorní sloučeniny se používá organické sloučeniny, která přednostně neobsahuje labilní atomy vodíku. Elektron-donorní sloučenina se například může volit ze souboru zahrnujícího alifatické ethery, terciární fosfiny, terciární aminy, sekundární aminy a organokřemičité sloučeniny. S výhodou se používá dimethylformamidu nebo hexamethylfosfortriamidu. Elektron-donorní sloučeniny se obvykle používá v takovém množství, aby byl její molární OoSfěf~k“přěch'o'dóvému~kovu~který~je“přítomen-V“pevné-s-lOŽee-,v rozmezí od 0,01 do 0,1 a zejména od 0,02 do 0,07.

Pevná složka se uvádí do styku s elektron-donorní sloučeninou obvykle v kapalném uhlovodíku, který se míchá a udržuje za takových podmínek, aby se co nejvyšší množství

Ί elektron-donorní sloučeniny navázalo na pevnou složku. Jako kapalného uhlovodíku se může používat alkanu nebo cykloalkanu, který například obsahuje 4 až 10 atomů uhlíku, nebo aromatického uhlovodíku, který například obsahuje 6 až 14 atomů uhlíku. Tato reakce se ve většině případů provádí při teplotě, která leží přibližné v rozmezí od 20 do 100 °C, přednostně od 40 do 90 °C. Reakce se může provádět různými způsoby, například tak, že se elektron-donorní sloučenina přidá k suspenzi pevné složky v kapalném uhlovodíku. Elektron-donorní_______sloučenina, se přednostně-přidává pomalu, aby se homogenním způsobem navázala. Přidávání může například trvat 10 až 600 minut a většinou trvá 15 až 30 minut. Po dokončení přídavku se v míchání suspenze může ještě 30 minut až 5 hodin pokračovat. Reakce se obvykle provádí za nepřítomnosti jakýchkoliv «··.

kokatalyzátorů, jako jsou organohlinité sloučeniny, a za nepřítomnosti jakýchkoliv olefinů.

Na konci reakce může být množství elektron-donorní sloučeniny, která zůstává v kapalném uhlovodíku ve volném stavu, nulové nebo poměrně nízké. Přednostně se však pevný produkt, který se touto reakcí získá, promývá, aby se zbavil všech nečistot, přítomných v kapalném uhlovodíku.

Způsobem podle tohoto vynálezu se získá pevný katalyzátor, jehož katalytická účinnost je v užitečném teplotním rozmezí v podstatě konstantní. Za užitečné rozmezí se obvykle považuje teplota 85 až 95 °C.

Katalyzátoru, který lze vyrobit způsobem podle tohoto vynálezu, se používá při polymerací olefinů, obsahujících 2 až 8 atomů uhlíku, za přítomnosti kokatalyzátorů (aktivátoru). S výhodou se tohoto katalyzátoru používá při polymerací ethylenu, popřípadě jeho směsí s alfa-olefinem, jako je 1-buten, zaměřené na výrobu polyethylenu s vysokou hustotou, lineárního polyethylenu s nízkou hustotou nebo polyethylenu s velmi nízkou hustotou.

Takový polyethylen může mít hustotu v rozmezí od 890 . do 965 kg x m^-3. Polymerace se přednostně provádí při teplotě, která leží v rozmezí, v němž je účinnost katalyzátoru stabilizována. Obvyklé rozmezí polymerační teploty je 70 až

100 °C~, přičemž - přednostní - teplotní- -rozmezí- -pro - výrobu ------lineárního polyethylenu s nízkou hustotou je 70 až 90 °C a přednostní teplotní rozmezí pro výrobu polyethylenu s vysokou hustotou je 85 až 95 °C.

Polymerace olefinů se může provádět v kapalině, v níž je katalyzátor dispergován. Touto kapalinou může být olefin v kapalném stavu nebo nasycený alifatický uhlovodík.

Polymerace se také může provádět v plynné fázi známými způsoby v reaktoru pro provádění polymeraci v plynné fázi. Takový reaktor může obsahovat fluidizované a/nebo mechanicky míchané lože. Příklady vhodných reaktorů jsou popsány ve francouzských patentech č. 2 207 145 a 2 325 526.

Při polymeracích v plynné fázi se katalyzátoru s výhodou používá ve formě předem vyrobeného předpolymeru, který se získá uvedením katalyzátoru do styku s ethylenem, popřípadě jeho směsí s jedním nebo více olefiny, přičemž tato reakce se provádí za přítomnosti kokatalyzátoru a popřípadě za přítomnosti vodíku.

S překvapením se zjistilo, že předpolymer, který se získá za použití katalyzátoru podle vynálezu, obsahuje poměrně maTé~mno'žství jemných-částic^—Toto—množství—-— zejména nižší než množství vznikající za stejných předpolymeračních podmínek v tom případě, že se použije katalyzátoru, který nebyl podroben reakci s elektron-donorní sloučeninou.

Kokatalyzátor se volí ze souboru organokovových sloučenin kovů ze skupiny II nebo III periodické soustavy prvků, jako jsou organohlinité, organohořečnaté nebo organozinečnaté sloučeniny. Typickým kokatalyzátorem je ' trialkylhliník. Kokatalyzátor se může zavádět do ' polymeračního reaktoru v předpolymeru nebo odděleně.

¹ *í

Vynález je blíže objasněn v následujících příkladech vynálezu. Tyto příklady mají výhradně ilustrativní charakter a rozsah vynálezu v_žádném., ohledu

- 'neomezuj í.

Přehled obr, na výkresech ’κ

Na obr, 1 je schematicky znázorněn reaktor s •J fluidizovaným ložem, který je v podstatě tvořen svislým _; válcem, nad nímž je uspořádána uvolňovací komora, kterého se í používá v příkladech 1 a 2.

Na obr. 2 jsou znázorněny křivky závislosti účinnosti dvou různých katalyzátorů na teplotě. Dolní křivka odpovídá katalyzátoru podle tohoto vynálezu a horní křivka srovnávacímu katalyzátoru.

Reaktor s £ luidizovaným ložem, který je schematicky znázorněn na obr. 1, se v podstatě skládá ze svislého válce 2, nad nímž je uspořádána uvolňovací komora 3.· ^v dolní části svislého válce 2 je uspořádáno fluidizační patro 4 (mřížka). Horní část uvolňovací komory 3 je spojena recirkulačním potrubím 5 s dolní částí reaktoru, nacházející se pod fluidizačním patrem 4. V recirkulačním potrubí 5 je zařazen tepelný výměník 6, kompresor 7 a ústí do něho přívodní potrubí 8,9a IQ, pro ethylen, komonomer, například l-buten a přenosové činidlo, například vodík. Reaktor je také vybaven přívodním potrubím 11 pro katalyzátor a vypoustěcím potrubím 12 pro odtahování polymeru.

Příklady provedení vynálezu ______________________ ___________ _P..ř..í._K .1. a..d ...... 1 ________________ _______

a) Výroba katalyzátoru

4,6 m³ n-hexanu, 5,5 kg jodu, 3 160 mol hořčíku, 29 mol isobutanolu, 60 mol n-propyltitanátu a 60 mol n-butylchloridu se uvede do reaktoru o objemu 10 m³, který je vybaven mechanickým míchacím systémem, který pracuje s frekvencí otáčení 100 min^-1. Obsah reaktoru se potom zahřívá na teplotu 85 °C tak dlouho, dokud nezačne reakce a potom se udržuje při teplotě 80 °C. Při této teplotě se do reaktoru v průběhu 240 minut uvede 340 mol n-propyltitanátu, 400 mol tetrachloridu titaničitého a potom 4700 mol n-butylchloridu. Takto získaná směs se potom 2 hodiny míchá při 80 °c. Na konci této doby se do reaktoru v průběhu 20 minut přidá 44 mol dimethylformamidu, jakožto elektron-donorní sloučeniny. V míchání se pokračuje dalších 60 minut a reaktor se ochladí na teplotu místnosti, načež se n-hexan s obsahem ne zreagovaného n-butylchloridu nahradí čistým n-hexanem. Tak se získá katalyzátor ve formě suspenze v n-hexanu.

b) Výroba předpolymeru

Do reaktoru ž nerezové oceli objemu 1,5 m³, který se udržuje pod atmosférou dusíku, se uvede 500 1 n-hexanu, 2 mol tri-n-oktylhliníku a katalyzátor, vyrobený podle odstavce a), v množství odpovídajícím 2,5 mol titanu. Reaktor je vybaven míchacím zařízením, které se nechá pracovat při frekvenci otáčení 150 min“¹. Obsah reaktoru se zahřívá na 70 °c. Do reaktoru se uvede vodík až do parciálního tlaku. 1 kPa a ethylen se uvádí stálou rychlostí 15 kg x h“¹ po celkovou dobu 6 hodin a 40 minut. Na konci této doby se reaktor odplyní a jeho obsah se převede do mechanicky míchané odparky, v níž se n-hexan odstraní proudem dusíku ohřátým na 70 °C. Získá se 100 kg předpolymeru, který je připraven, pro použití. Obsah polyethylenu v tomto předpolymeru je 40 g x mmol“¹ titanu.

_ _ ____________ _ \ ____ , .

“cfVýroba polyethylenu s vysokou hustotou

Polymerace se provádí v reaktoru pro polymerace v plynné fázi, který je schematicky znázorněn na obr. 1.

Hlavní částí tohoto reaktoru je svislý válec 2 o průměru _lřJ, cm a výšce 6 m. g •Sí

Tento reaktor obsahuje fluidizované lože částic vznikajícího ethylenového polymeru. Výška lože je 2 m. Lože je fluidizováno vzestupným proudem plynné reakční směsi, uváděné lineární rychlostí 50 cm x s“¹. Celkový tlak | v reaktoru je 1,7 MPa a teplota na výstupu z uvolňovací komory je 90 °C.

Plynná reakční směs obsahuje v objemovém vyjádření 30 % ethylenu, 1,6 % l-butenu, 21 % vodíku a 47,4 % dusíku.

Předem vytvořený předpolymer se do reaktoru uvádí rychlostí 600 g x h“¹. Do reaktoru se také odděleně uvádí triethylhliník v takovém množství, aby byl molární poměr přidávaného hliníku k titanu, obsaženém v předpolymeru, 1,2.

Za těchto podmínek se z reaktoru odtahuje rychlostí 70 kg x h“¹ polyethylen. Vzniklý polyethylen má hustotu

960 kg/m³, obsah titanu 10 ppm a obsah zapolymerovaného 1-butenu přibližně 1 % hmotnostní.

Příklad 2

a) ..Výroba.pevné složky.____________ __________ __ _

Pevná složka se vyrobí stejným způsobem, jako pevná složka katalyzátoru podle příkladu la), pouze s tím rozdílem, že se nepoužije žádného dimethylformamidu.

b) Výroba předpolymeru

Do reaktoru z nerezové oceli objemu 1,5 m³, který se udržuje pod atmosférou dusíku, se uvede 500 1 n-hexanu, 0,125 mol dimethylformamidu a pevná složka katalyzátoru, vyrobeného podle odstavce a), v množství odpovídajícím

2,5 mol titanu. Reaktor je vybaven míchacím zařízením, které se nechá pracovat při frekvenci otáčení 150 min“¹. Obsah reaktoru se zahřívá na 50 °C. Získaná směs se 30 min míchá při 50 °C, za vzniku suspenze katalyzátoru a potom se do reaktoru uvedou 2 mol tri-n-oktylhliníku. Získaná směs se 30 min míchá při 50 °C. Do reaktoru se uvede vodík až do parciálního tlaku 1 kPa a ethylen se uvádí stálou rychlostí 15 kg x h¹ po celkovou dobu 6 hodin a 40 minut. V průběhu polymerační reakce se reaktor udržuje při 70 °C. Na konci této doby se reaktor odplyní a jeho obsah se převede do mechanicky míchané odparky, v níž se n-hexan odstraní proudem-dusíku_ohřátým na 70 °C. Získá se 100 kg předpolymeru, který je připraven pro použití. Obsah polyethylenu v tomto předpolymeru je 40 g x mmol^-1 titanu.

c) Výroba lineárního polyethylenu s nízkou hustotou

Tento způsob se provádí ve stejném reaktoru pro provádění polymerace v plynné fázi, jaký je popsán v příkladu lc).

Tento reaktor obsahuje fluidizované lože částic vznikajícího ethylenového polymeru. Výška lože je 2 m. Lože je fluidizováno vzestupným proudem plynné reakční směsi, uváděné lineární rychlostí 50 cm x s^-1. Celkový tlak v reaktoru je 1,7 MPa a teplota na výstupu z uvolňovací komory je 80 °C. ' _ ___________

Plynná reakční směs obsahuje v objemovém vyjádření 30 % ethylenu, 13,5 % 1-butenu, 6 % vodíku a 50,5 % dusíku.

Předem vytvořený předpolymer se do reaktoru uvádí rychlostí 600 g x h“¹. Do reaktoru se také odděleně uvádí triethylhliník v takovém množství, aby byl molární poměr &

přidávaného hliníku k titanu, obsaženém v předpolymeru, 1,2.

Za těchto podmínek se z reaktoru odtahuje rychlostí 70 kg x h“¹ polyethylen. Vzniklý polyethylen má hustotu 918 kg/m³, obsah titanu 10 ppm a obsah zapolymerovaného 1-butenu přibližně 8 % hmotnostních.

Příklad 3

Měření účinnosti katalyzátoru

Provedou se 2 serie polymerací ethylenu v plynné fázi v reaktoru z nerezové oceli o objemu 2,5 1, který je vybaven míchacím systémem pracujícím při frekvenci otáčení 300 min“¹ a systémem pro regulaci teploty. První serie se provádí za použití předpolymeru, který je vyroben s použitím katalyzátoru podle příkladu 1, v němž je molární poměr

- 1* hliníku k titanu 1,5 a který obsahuje 40 g polyethylenu na 1 mmol titanu. Druhá serie se provádí za použití předpolymeru . vyrobeného s použitím . . srovnávacího katalyzátoru, který je vyroben způsobem popsaným v příkladu 1, pouze s tím rozdílem, že se při jeho výrobě nepoužije .

žádný dimethylformamid. Molární poměr hliníku k titanu ve srovnávacím-katalyzátoru- je--1-,-2 a tento katalyzátor .obsahuje-------40 g polyethylenu na 1 mmol titanu.

V každé sérii se při různých teplotách provede několik polymeračních reakcí. Při každé reakci se do reaktoru.uvede 200 g práškového polyethylenu, jako počáteční vsázka. Dále se uvádí předpolymer v množství odpovídajícím 0,5 mmol titanu a vodík až do parciálního tlaku 0,1 MPa. Přiváděním ethylenu se udržuje celkový tlak v reaktoru na hodnotě 0,4 MPa. Při každé reakci se měří účinnost katalyzátoru, která se vyjadřuje jako množství vzniklého polyethylenu v gramech, vztažené na 1 mmol titanu v reaktoru za 1 hodinu reakce. Tato měření umožňují sestrojení křivky účinnosti katalyzátoru v závislosti na teplotě pro každý katalyzátor (obr. 2). Spodní křivka odpovídá katalyzátoru podle tohoto vynálezu, zatímco vrchní křivka odpovídá srovnávacímu katalyzátoru. Ze spodní křivky je zřejmé, že účinnost katalyzátoru podle vynálezu se při teplotě nad 85 °C prakticky ustálí, zatímco účinnost srovnávacího katalyzátoru nadále roste.

Claims

1. Způsob výroby katalyzátoru Ziegler-Nattova typu, vyznačující se tím, že se pevná složka obsahující atomy halogenu, hořčíku a přechodového kovu ze skupiny IV, v nebo VI periodické soustavy prvků uvede do styku s elektron-donorní sloučeninou.

2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že se jako pevné složky použije réakčního -produktu- při-pra ví telného reakcí'' hořčíků ” v^kovovém stavu, alespoň jednoho monohalogenovaného uhlovodíku a alespoň jedné sloučeniny přechodového kovu ze skupiny IV, V a VI periodické tabulky prvků, přičemž tento přechodový kov je přítomen ve valenčním stavu přinejmenším 4.

3. Způsob podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že se elektron-donorní sloučeniny používá v množství odpovídajícím molárnímu poměru elektron-donorní sloučeniny k přechodovému kovu v pevné složce v rozmezí od 0,01 do 0,1.

4. Způsob podle některého z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že se jako elektron-donorní sloučeniny používá sloučeniny, která je prostá labilních atomů vodíku.

5. Způsob podle nároku 4, vyznačující se t í m , že se jako elektron-donorní sloučeniny používá dimethylformamidu nebo hexamethylfosfortriamidu.

6. Katalyzátor přepravitelný způsobem některého z nároků 1 až 5, podle

7. Předpolymer připravitelný katalyzátoru podle nároku 6.

za použití

8. Způsob polymerace olefinů, vyznačuj ící se t í m , že se při něm používá katalyzátoru podle nároku 6 nebo předpolymeru podle nároku 7.

9. Způsob podle nároku 8, vyznačující se t í m , že se polymerace provádí v plynné fázi.

Způsob podle nároku 8 nebo 9, vyznačuj. í c í s e v rozmezí od t í m , že se pracuje při polymeračni teplotě 85 do 95 °C.

11. Polymer připravitelný z nároků 8 až 10.

způsobem podle některého

MP-115-94-Če

Obr. 1

LD

Od cn

70 f\_y j0< co O S O CO O —4 3) c? cn nt CO S — o __ • - P - CZX —. . O o o ~ —I c m UD ° < -y X- ¹—

Obr. 2