CZ153093A3

CZ153093A3 - Agent for selective control of weed in cultures of utility plants

Info

Publication number: CZ153093A3
Application number: CZ931530A
Authority: CZ
Inventors: Jutta Dr Glock; Elmar Dr Kerber
Original assignee: Ciba Geigy Ag
Priority date: 1992-07-30
Filing date: 1993-07-28
Publication date: 1994-03-16
Also published as: AU4429993A; IL106526A0; MD653F1; SK80793A3; MD930045A; AU653898B2; EP0585199A1; LV10741B; HUT64674A; HU9302197D0; JPH06172102A; BR9303037A; US5350734A; HU213380B; LV10741A; MY109136A; CA2101489A1; MX9304536A; NZ248270A; PL299868A1

Description

Oblast techniky

Vynález se týká selektivního herbicidního’- prostředku pro hubení trav a plevelů v kulturách užitkových rostlin, zejména v obilných kulturách, tvořeného herbicidem a antidouem (prouc jedem), který chrání užitkovou rostlinu, avšak nikoliv plevele, před fytotoxickým účinkem herbicidu, jakož i použití tohoto prostředku nebo kombinace herbicidu a antidotu k hubení plevelů v kulturách užitkových plodin.

Dosavadní stav techniky

Při použití herbicidů může dojít k výraznému poškození kultur užitkových plodin, přičemž míra takového poškození je závislá na některých činitelích, mezi které například patří dávka herbicidu, způsob jeho aplikace, druh užitkové plodiny, složení půdy a klimatické podmínky, jakými jsou například doba slunečního svitu, teplota a množství deštových srážek. K zejména silnému poškození užitkových rostlin může dojít v případě, kdy se v ráme: střídavého osevu po užitkových rostlinách, které jsou resistentn: proti herbicidům, zasejí užitkové plodiny, které nemají proti herbicidům žádnou odolnost a nebo které jsou proti herbicidům odolné oouze nedostatečně.

Za účelem řešení tohoto problému již byly navrženy různé látky, které jsou schopné specificky antagonizovat škodlivý vliv herbicidu na užitkovou rostlinu, tzn. chránit užitkovou rostlinu, aniž bv tyto látky citelné ovlivnily účinek herbicidu na olevele, které mají bý~ vyhubeny. Přicom se ukázalo, že specifický účinek navržených antidotů je silně ovlivněn jak ošetřovanou užitkovou plodinou, tak i druhem hubeného plevele, ale i způsobem aplikace herbicidu, což znamená že určicý antidet se ho->

dí často pouze pro určité užitkové rostliny a pro speciální skupinu herbicidnícn látek. Tak jsou například z EP-A-0 094 349 známé chinolinové deriváty, které chrání užitkové rostliny před fytotoxickým účinkem herbicidu určitých skupin látek, například ořed herbicidy na bázi esterů fer.oxypropionové kyseliny, močovin, karbamátů nebo difenvletherů.

Nyní bylo nově zjištěno, že se zcela speciální chinolinové deriváty popsané v EP-A-0 094 349 hodí pro ochranu užitkových rošt lín před fvtotoxickým účinkem zvláštní třídy sulfonylmočovinovýcn herbicidů.

Podstata vynálezu

V rámci vynálezu je navržen selektivní herbicidní prostředek, jehož podstata spočívá v tom, že vedle inertních přísad, jakými jsou nosičové látky, rozpouštědla a smáčedla, obsahuje jako účinnou složku směs, která je tvořena

a) herbicidně účinným množstvím vzorce I sultonyImočovinv obecného

ve kterém a R-, nezávisle jeden na druhém znamenají methylovou skupinu nebo methoxylovcu skupinu a

P^ znamená atom vodíku, atom halogenu, methylovou skupinu nebo methoxylovou skupinu,

b) antidotem tvořeným herbicid-a.ntagonizu j ícím účinným množstvím chinolinového derivátu obecného vzorce II

(II) ve kterém R znamená atom vodíku nebo alkylovou skupinu obsahujíc až 8 uhlíkových atomů a znamená atom vodíku nebo atom chloru.

Jako alkylové skupiny přichází v’úvahu přímé nebo rozvětvené alkylové skupiny, například methylová skupina, ethylová skupina, n-propylová skupina, isopropylová skupina, n-butylová skupina, isobutylová skupina, sek.butylová skupina nebo terc.butvlová skupina, jakož i různé isomerní pentylové, 'nexylové, heptylové a oktylové zbytky.

Atom halogenu znamená atom fluoru, atom chloru, atom bromu nebo atom jodu, výhodně však atom fluoru.

Sloučeniny obecného vzorce I mohou tvořit soli, ve knerých je atom vodíku skupiny -SC^-NK nahrazen zemědělsky vhodným kationtem. Těmito solemi jsou například soli kovů, zejména soli alkalických kovů nebo kovů alkalických zemin nebo také amoniové soli nebo soli s organickými ami.nny.

	Jak
iontu	lze
iární	alk

alkyiaminy příklady aminů vhodných pro vytvoření amoniového kauvést jak amoniak, tak i primární, sekundární a terclaminv obsahující 1 až 13 uhlíkových atomů, hydroxyobsahující 1 až 4 uhlíkové atomy a alkcxyalkvlaminv obsahující 2 až 4 uhlíkové atomy, například methylamin, ethylamin, n-propylamin, isopropylamin, čtyři isomerní butylaminy, namyiamin, isoamylamin, hexylamin, heptylamin, oktylamin, nonylamin, decylamin, pentadecylamin, hexadecylamin, heptadecylamin, oktadecylamin, methylethylamin, methy1isopropylamin, methvlhexylami.n, methyInonylamin, methylpentadecy lamin , methyIoktadecylamin, ethylbutylamin, ethylheptylamin, ethyloktylamin, hexylheptvlamin, hexyloktylamin, dimethylamin, diethylamin, di-n-propylamin, diiso propylamin, di-n-butylamin, di-n-amylamin, diisoamvlamin, dihexyl amin, diheptylamin, dioktylamin, ethanolamin, n-propanolamin, isopropanolamin, N,N-diethanolamin, N-ethyIpropanolamin, N-butylethanolami.n, allylamin, n-butenyl-2-amin, n-pentenyl-2-amin, 2,3dimethylbutenyl-2-amin, dibutenyl-2-amin, n-hexenyl-2-amin, propvlendiamin, trimethylamin, triethylamin, tri-n-propylamin, triisopropylamin, tri-n-butylamin, triisobutylamin, tri-sek.butylamin, tri-n-amylamin, methoxyethylamin a ethoxyethylamin, hetsrocyklioké aminy, jako například pyridin, chinolin, isochinolin, morfolin, piperidin, pyrrolidin, indolin, chinuklidín a azepin, primární arylaminv, jako například anilin, methoxyanilin, ethoxyanilin, o-, m- a p-toluidin, fenvlendiamin, benzidin, naftylamin a o-, m- a p-c'nloranilin, zejména však triethylamin, isopropylamin a diisopropylamin.

Sloučeninami obecného vzorce I, která jsou výhodné oro použití v prostředku podle vynálezu, jsou takové sloučeniny obecného vzorce I nebo jejich soli, ve kterých R^ znamená vodík nebo 4-fluor. Dalšími výhodnými sloučeninami obecného vzorce I jsou sloučeniny, ve kterých R₁ znamená methoxylovou skupinu. Pro tyto sloučeniny jsou obzvláště vhodnými antidoty ty sloučeniny obecného vzorce II, .ve kterých X znamená atom chloru a R znamená alkylovou skupinu obsahující 4 až 8 uhlíkových atomů, obzvláště výhodně 1-methvlhexylovou skupinu.

V obzvláště výhodných prostředcích podle vynálezu je použita herbicidně účinná sulfonylmočovina obecného-vzorce I, ve kterém R^ znamená methylovou skupinu a R^ znamená methoxylovou skupinu. Pro tyto prostředky podle vynálezu jsou obzvláště vhod5 ty antidoty obecného vzorce II, ve kterých X znamená arem chloru a R znamená alkylovou skupinu obsahující 4 až 8 uhlíkových azo mů, obzvláště výhodně 1-methylhexylovou skupinu.

Obzvláště výhodný prostředek podle vynálezu obsahuje herbicidně účinné množství sulfonvlmočovinv obecného vzorce la

a antidot tvořený herbicid-antaconizujícím účinným množstvím chinolinového derivátu obecného vzorce Ila a

O-CH-?-C-O-CH(CH₃XCH2)₄CK₃

ΊΙ

Sulřonylmočovinové herbicidy z rozsahu obecného vzorce I a jejich příprava jsou známé z ΞΡ-Α-0 496 701.

Chinolinové deriváty z rozsahu obecného vzorce II a jejich příprava jsou rovněž známé a například popsané v patenzovém spisu EP-A-0 094 349.

Vynález se rovněž týká způsobu selektivního hubení plevelů v kulturách užitkových rostlin, jehož podstata spočívá v tom, že se užitkové rostliny, jejich semena nebo sazenice nebo plocha určená pro jejich vysazení současně nebo vzájemně nazávisle ošetří herbicidně účinným množstvím sulfonyImočovinového herbicidu obecného vzorce I a nerbicid-antagonizujícím účinným množstvím chinolinového antidotu obecného vzorce II.

Jako užickcvé rostliny, které mohou být před škodlivým účinkem výše zmíněných herbicidů chráněny chinollnovými deriváty obecného vzorce II, přichází v úvahu zejména ty užitkové rostliny, které mají význam pro oblast výživy a textilních výrobků, například cukrová třtina a zejména užitkové proso, kukuřice, rýže a ostatní obilniny, jako pšenice, žito, ječmen a oves, výhodně pšenice, žito, ječmen a oves, obzvláště výhodně pšenice a ječmen.

Hubeným plevelem může být jak jednoděložný, tak i dvouděložnv plevel.

Jako užitkové rostliny nebo části těchto rostlin přichází například v úvahu výše jmenované rostliny. Pod plochami pro výsev užitkových rostlin se rozumí půdní plochy, na kterých již užitkové rostliny rostou nebo na kterých již byla provedena výsadba užitkových rostlin anebo půda, která je určena k výsadbě užitkových plodin.

Antidot obecného vzorce II může být podle účelu použití aplikován předběžným ošetřenímosiva užitkové rostliny (moření semen nebo sazenic) nebo může být zaveden do půdy před nebo po zasetí. Antidot však může být také aplikován buď samotný nebo společně s herbicidem před nebo po vzejití užitkových plodin. Ošetření rostliny nebo osiva antidotem se může tudíž provádět v podstatě nezávisle na době aplikace fytotoxické chemikálie. Ošetření rostlin je však rovněž možné provést současnou aplikací fvzotoxrcké chemikálie a antidotu (směs získaná smíšením v tanku). Preemergentní aplikace zahrnuje jak ošetření plochy určené k výsadbě ještě před výsadbou, tak i plochy, která již byla oseta ale na které ještě nedošlo ke vzejití rostlin.

Množství antidotu určené k aplikaci a vztažené k množství herbicidu určeného k aplikaci se dalekosáhle řídí způsobem jejich aplikace. Při polní aplikaci, která se provádí bud za použití tankové směsi s obsahem kombinace antidotu a herbicidu nebo oddělenou aplikací antidotu a herbicidu, se poměr antidotu k herbicid zpravidla pohybuje v rozmezí od 1:100 do 10:1, výhodně v rozmezí cd 1:20 do 10:1.

Zpravidla se při polní aplikaci použije 0,001 až 5,0 kg antidotu na hektar, výhodně 0,005 až 0,5 kg antidotu na hektar.

Aplikační dávky herbicidu se zpravidla pohybují mezi 0,001 a 2 kg/ha, výhodně však mezi 0,001 až 0,5 kg/ha.

Při moření semen se obvykle aplikuje 0,001 až 10 g antidot na kiliogram semen, výhodně 0,05 až 2 g antidotu na kilogram semen. V případě, že se antidot v kapalné formě aplikuje krátce před výsadbou ke zbobtnání semen, potom se výhodně používají roztoky antidotu, které obsahují účinnou látku v koncentraci 1 až 10000, výhodně v koncentraci 100 až 1000,ppm.

Za účelem praktické aplikace se sloučeniny obecného vzorce II nebo kombinace sloučenin obecného vzorce II s antagonizovaným herbicidem účelně použijí společně s pomocnými látkami, které jsou obvyklé pro formulování tohoto typu formulací,a jsou známým způsobem formulované například jako emulzní koncentráty, rcztíratelné pasty, přímo postřikovatelné nebo ředitelné roztoky, zředěné emulze, postřikovatelné prášky, rozpustné prášky, popraše, gra nuláty a granuláty zapouzdřené, například do polymerních látek. Způsob aplikace, jakým je postřik, zamlžení, poprášení, rozptýlen posypem, natřením nebo zalitím, jakož i druh aplikovaného prostředku se zvolí podle požadovaných cílů a daných podmíne.·:.

Dané formulace, tzn. prostředek, přípravek nebo kompozice obsahující účinnou látku obecného vzorce II nebo kombinaci účinné látky obecného vzorce II s antagonizovaným herbicidem obecného vzorce I a případně pevnou nebo kapalnou přísadu, se připraví sobě známým způsobem, například dokonalým smíšením a/nebo semletím účinných látek s plnivy, jakými jsou například rozpouštědla, oevné nosiče a případně povrchově aktivní látky (tensidy).

Jako rozpouštědla přicházejí v úvahu: aromatické uhlovodíky, výhodně frakce až C₁,, jako například xylenové směsi nebo substituované nařtaleny, estery kyseliny ftalové, jako dibutylnebo dioktylftalát, alifatické uhlovodíky, jako cyklohexan nebo parafiny, alkoholy a glykoly a jejich ethery a estery, jako ethanol, ethylenglvkol, ethylenglykolmonomethyl- nebo ethylether, ketony, jako cyklohexanon, silně polární rozpouštědla, jako N-methyl

2-pyrrolidcn, dimethvlsulfoxid nebo dimethylformamid, jakož i epoxidované rostlinné oleje, jako epoxidovaný kokosový olej nebo sójový olej, nebo voda.

Jako pevné nosiče, například pro popraše a dispergovatelné prášky, sa zpravidla používají kamenné moučky, jako kalcit, talek, kaolin, montmorillonit nebo attapulgit. Za účelem zlepšení fyzikálních vlastností mohou být také použity vysoce disperzní kyselina křemičitá nebo vysoce disperzní nasáklivé polymery. Jako zrněné adsorpční granulační nosiče přichází v úvahu porézní typy, jako například pemza, cihlová moučka, sepiolit nebo be.ntonit, zatímco jako nesorpční nosičové materiály přichází v úvahu například kalcit nebo písek. Kromě toho zle použít množinu předběžně granulovaných látek anorganického nebo organického původu, zejména dolomit nebo desintegrova.né zbytky rostlin.

Jako povrchově aktivní sloučeniny přichází v úvahu oodle druhu účinná látky obecného vzorce II určené k formulování a ořípadně také podle druhu antagonizovaného herbicidu neionoge.nní, kationtově a/nebo aniontově aktivní tensidy s dobrými emulgačními, dispergačnímí a smáČeoími vlastnostmi. Pod tensidy je také třeba rozumět směsi tensidú.

Vhodnými aniontovými tensidy mohou být jak ťzv. ve vodě rozpustná mýdla, tak i ve vodě rozpustné synthetické povrchově aktivní sloučeniny.

Jakožto mýdla lze uvést soli alkalických kovu a kovů alkalických zemin nebo případně substituované amoniové soli odvozené od vyšších mastných kyselin q q2 2 ' jako například sodné nebo draselné soli kyseliny olejové nebo kyseliny stearové, nebo soli odvezené od přírodních směsí mastných kyselin, které mohou bvt například získány z kokosového nebo talového oleje. Dále je možné zmínit také meťnyltaurinové soli mastných kyselin.

suli

Časněji jsou však používané tzv. syntetické tensidy, onáty mastných alkoholů, sulfáty mastných alkoholů, sul imiaazolové deriváty nebo alkylarylsulfonáty.

z s ί rr. -é r. 2. onované

Sulfonátv nebo sulfáty mastných alkoholů jsou zpravidla k dispozici jako soli alkalických kovů nebo kovů alkalických zemin nebo jako připadne substituované amoniové soli a mají alkylový zbytek obsahující 8 až 22 uhlíkových atomů, přičemž alkyl také zahrnuje alkylovou část acylových zbytků, například jako sodná nebo vápenatá sůl kyseliny lignosulfonové, dodecylesteru kyseliny sírové nebo směsi sulfátů mastných alkoholů připravené z přírodníc: mastných kyselin. Sem patří také soli esterů kyseliny sírové a sulfonových kyselin odvozených od aduktů mastných alkoholů a ethvle.noxidu. Sulfonované benzimidazolové deriváty výhodně obsahují dvě skupiny sulfonové kyseliny a jeden zbytek mastné kyseliny obsahující 3 až 22 uhlíkových atomů. Alkylarylsulfonáty jsou například sodnými, vápenatými nebo triethanolaminovými solemi kvselinv dcdecvlbenzensulfonové, kyseliny dibutylr.af talensulfonové nebo kondenzačního produktu kyseliny naftalensulfonové s formaldehydem.

Dále přichází v úvahu také odpovídající fosfáty, jako například soli esterů kyseliny fosforečné, aduktu p-nonylfenclu a 4-1 4-ethvler.oxidů nebo fosfolioiců.

Jako neionegenní tensidy přichází v prvé řadě v úvahu polygiykolethercvé deriváty alifatických nebo cykloalifatických alkoholů, nasycených nebó nenasycených mastných kyselin a alkylfenolů, které mohou obsahovat 3 až 30 glvkoletherových skupin a 8 až 20 uhlíkových atomů v alifatickém uhlovodíkovém zbytku a 6 až 13 uhlíkových atomů v alkylovém zbytku alkylfenolů.

kationtových tensidú se především jedná o kvarterní soli, které jako N-substituenty obsahují alespoň jeden zbytek s 8 až 22 uhlíkovými atomy, přičemž jako další

Dalšími vhodnými neionogenními tensidv jsou ve vodě rozpustné, 20 až 250 ethylenglykoletherových skupin a 10 až 100 prspvlenglykoletherových skupin obsahující polyethylenoxidcvé aduksv polypropylenglykolu, ethylendiaminopolypropylenglykolu a aikvLpolypropylenglvkolu s 1 až 10 uhlíkovými atomy v aikviovém řesězci. Jmenované sloučeniny obvykle obsahují 1 až 5 ezhviengivkelcvých jednotek na každou propylenglykolovou jednotku.

Jako příklady neionocenních tensidú lze zmíníš ncnvlzenoloc ethoxyethanoly, polyglykolethery ricínového oleje, aduktv polypropylenu a polyethylenoxidu, tributylfenoxypolyethoxvethancl, oclvethylenglvkol a oktylfenoxypolyeťnoxyethanol.

Dále přichází v úvahu estery mastných kyselin odvezené oc polyoxyethylensorbitanu, jako například polyoxyethylensorbitantrioleát.

U amoniové alkylový substituenty obsahují nižší, případně halogenované alkylové, benzy lové nebo nižší hydroxyalkvlové zbytky. Ty-o soli jsou k dispozici výhodně jako halogenidy, methylsulfáty nebo ethvlsulfáty, jako například stearyltrimethylamoniumchlorid nebo benzylči-(2-chlorethvl)ethylamoniumbromid.

Tensidy, které jsou použiselné pro přípravu formulací vvše uvedeného typu, jsou popsané v následujících publikacích:

Mc Cutcheon s Detergents and Smulsifiers Annual MC Publishínc Corp., Ridgewood New Jersey, 1981; Stache H., Tensid-Taschenbuch, Carl Kanser Verlag, Munche.n/Wien, 1981.

Uvedené' agrochemické přípravky zpravidla obsahují 0,1 až 99 % hmotnosti, zejména 0,1 až 95 % hmotnosti, účinné lásky obecného vzorce II nebo směsi účinných látek antidot/herbicid, 1 až 99,9 % hmotnosti, zejména 5 až 99,8 % hmotnosti, pevné nebo kapalné přísady a O až 25 % hmotnosti, zejména 0,1 až 25 % hmotnosti, tens i d u .

Zatímco bude prostředek podle vynálezu výhodně komerčně dostupný v koncentrované formě, finální uživatel ho zpravidla aplikuje ve zředěné formě.

Uvedené prostředky mohou také obsahovat další přísady, jakými jsou stabilizační přísady, oapěňovadla, regulátory viskozitv, pojivá, adheziva a hnojivá anebo jiné účinné látky nezbytné k dosažení požadovaných speciálních účinku.

Pro použití sloučenin obecného vzorce II nebo prostředků, které tyto sloučeniny obsahují,k ochraně kultur užitkových rostlin před škodlivými účinky herbicidů obecného vzorce I přichází v úvahu různé metody a techniky, jakými jsou například:

b)

c) morem semen moření semen účinnou látkou obecného vzorce II formulovanou jako postřikovatelný prášek protřepáváním semen s uvedeným práškem v nádobě až do okamžiku, kdy se dosáhne rovnoměrného rozdělení prášku na povrchu semen (suché moření), přičemž se použije asi 1 až 500 g účinné látky obecného vzorce II (2 g až 2 kg postřikovatelného prášku) na 100 kg osiva, moření semen emulzním koncentrátem účinné látky obecného vzorce II postupem podle metody a) (mokré moření), moření ponořením osiva do lázně obsahující 100 až 1000 ppm účinné látky obecného vzorce II po dobu 1 až 72 hodin a případně následným vysušením semen (ponorné moření).

Zpravidla se používá 1 až 1000 g antidotu, výhodně 5 až 250 g antidotu, na 100 kg osiva, přičemž v případě metodiky, která rovněž umožňuje přidání dalších účinných látek nebo mikroživi.n, je možné překročit uvedené mezní koncentrace a to jak směrem k vyšším, tak i nižším koncentracím (opakované moření).

2) Aplikace účinné směsi z aplikační nádrže

Používá se tekutá formulace směsi antidotu a herbicidu (vzájemný hmotnostní poměr mezi 10:1 a 1:100), přičemž aplikační dávka herbicidu činí 0,001 až 2,0 kg na hektar. Taková formulace se aplikuje bud před nebo po výsadbě.

3) Aplikace do oseté brázdy

Antidot se aplikuje do otevřené oseré brázdy ve formě emulzního koncentrátu, postřikovatelného prášku nebo granulátu, načež se po zahrnutí brázdy aplikuje herbicid ještě před vzejizím rostlin obvyklým způsobem.

4) Regulované uvolňování účinné látky

Roztok účinné látky II se nanese na minerální granulovaný nosič nebo na polymerní granulát (močovinoformalaehydový polymer) a ponechá vyschnout. Granulát může opatřen povlakem (zapouzřený granulát), který umožňuje uvolňování účinné látky v průběhu předem stanovené časové periody.

V následující části popisu bude vynález blíže objasněn pomocí příkladů jeho konkrétního provedení, které mají pouze ilustrač ní charakter a nikterak neomezují rozsah vynálezu, který je jednoznačně vymezen formulací patentových nároků.

Příklady provedeni vynálezu

Příklady týkající se formulování směsí herbicidní sloučeniny obecného vzorce I a antidotu obecného vzorce II (% = procenta hmotnosti )

Příklad Fl

Roztokv	a)	b)	c)	d)
směs účinných látek	5 %	10 %	50 %	90 %
dipropylenglýkoImethylether	-	20 %	20 %	-
polvethylenglykol MG 400	20 %	10 %	-	-
N-methy1-2-pyrrolidon	-	-	30 %	10 %
Směs aroma-ichých uhlovodíků C_QC	75 %	60 %	-	-

Tyto roztoky jsou vhodné pro použití ve formě postřiku s velmi malou velikostí kaoloek.

Příklad F2

Posi ί kováte r ne oras.o iicnosuifonát sodný laurylsulfát sodný diisobutylnaftalensulfcnát sodný oktylfenolpoiygiykolether7-3 molů EO) vysoce dispersní kyselina křemičitá kaolin %

% z o í %

% %

% 62 % % 3 % % 2 % % 35 % % 6 % %

Účinná látka se dobře promísí s přísadami a získaná směs se semele ve vhodném mlýnu. Získá se postřikovatelný prášek, kte rý může být zředěn vodou za vzniku suspenze s libovolnou požadovanou koncentrací.

Příklad F3

Zapouzdřené granuláty_a_)_b_)_o) směs účinných látek 0,1 % vysoce dispergovatelná kyselina 0,9 % křemičitá anorganický nosič (průměr částic 99,0% (0,1 až 1 mm), např. CaCO^ nebo

SiO₂) % 15 % % 2 % % 83 % rok se

Účinná látka se rozpustí v methylenchloridu postřikem nanese na nosič a rozpouštědlo se získaný rozpctom odpaří za vana.

Příklad F4 ;accuzdřené ar a nu lát v

b) směs účinných látek polyethvlenglykol MG 200 vysoce dispersní kyselina křemičitá anorganický nosič (průměr částic 0,1 až 1 mm, jako například CaCO^ nebo SiC^

0,1 % 1,0% 0,9 %

98,0% %

% 3 % 2 % %

Jemně rozemletá účinná látka se ve směšovači rovnoměrně nanese na nosič zvlhčený polyethylenglykolem. Tímto způsobem se získá neprašný zapouzdřený granulát.

Příklad F5

Vytlačované granuláty_aj_b)c)d) směs účinných látek lignosulfonát sodný karboxymethylcelulóza kaolin

0,1% 3 % 1,5% 2 % 1,4% 2 %

97,0% 93 % % 15 % 3 % 4 % 2 % 2 % % 79 %

Účinná látka se promísí s přísadami, získaná směs se rozemele a zvlhčí vodou. Tato směs se vytlačí v extrudéru a potom vysuší v proudu vzduchu.

Příklad Fž

Popraše_a_)_b)_c) směs účinných látek ta lek kaolin

0,1% 1 % 5 %

39,9% 49 % 35 %

60,0% 50 % 60 %

Popraš připravený k bezprostřednímu použití se připraví tak, že se účinná látka smísí s nosičovými materiály a získaná směs se rozemele ve vhodném mlýnu.

Příklad F7

Susoenzní koncentráty

b) směs účinných látek 3 % ethylenglykol 5 % nonylfenolpolyglýkolether (15 molů EO) lignosulfonát sodný 3 % karboxymethylcelulóza 1 %

37% vodný roztok formaldehydu 0,2 % emulze silikonového oleje 0,8 % voda 87 % %

• g.

□ o %

% %

0,2 %

0,8 %

9 % %

%

0,2 % 0,8 % %

% % 0,2 % 0,8 % %

Jemně rozemletá látka se dokonale smísí s přísadami. Tímt způsobem se získá suspenzní koncentrát, ze kterého mcnou být zře děním vodou získány suspenze libovolné požadované koncentrace.

Příklady týkající se biologické účinnosti

Schopnost sloučenin obecného vzorce II chránit kultury užitkových rostlin před fy-otoxickým účinkem velmi účinných herbicidů je ilustrována následujícími příklady.

Příklad B1

Postemergentní fytotoxický účinek herbicidů obecného vzorce I a směsí herbicidu a antidotu obecného vzorce II na pšenici a ječmen

Ve skleníku se v umělohmotných kelímcích vypěstuje pšenice a ječmen až do stádia čtvrtého listu. V tomto stádium se na pokusné ros liny aplikuje jednak samotný herbicid z následující tabulky I a jednak směs tohoto herbicidu s antidotem z následu16

Jící taoulxy 2. Aplikace účinných látek se provádí ve formě vodné suspenze připravené podle výše uvedeného příkladu F7 v aplikační dávce odpovídající 500 1 vody na hektar. Po 28 dnech se -esc vyhodnotí pomocí procentické stupnice. 100 % v této stupnici znamená, že pokusná rostlina odumřela, zatím 0 % znamená, že herbicid nemá na rostlinu žádný fvtocoxický účinek. Získané výsledky jsou uvedeny v následující tabulce BI. Z těchto výsledku je zrajme, ze použiti antidotu z tabulky 2 mohou být citelně snížena pcšxozeni pšenice a ječmene způsobená účinkem herbicidu z tabulky 1.

Tabulka 1

Sloučeniny obecného vzorce I

Slouč.č.	Rl	r₂	r₃
1.01	CK₃	CK₃	H
1.02	och₃	ch₃	H
1.03	och₃	OCK₃	H
1.04	C-^T-	och₃	4-F

Fyzikální charakterisiky > 140°C (za rozkladu)

Tabulka 2

Sloučeniny obecného vzorce II

X

0-CH-.-C-O-R

ΊΙ o

Sloučenina č.	X	R
2.01	Cl	1-methylhexvl
2.02	Cl	atom vodíku
2.03	Cl	n-oktyl
2.04	Cl	1-methylpropyl

Tabulka B1
Aplikační	dávka antidotu v následující ta	bulce činí 125 g/h,
Herbicidní	Dávka	Antidotová	Fytotoxický	účinek v procentech
sloučenina	herbici-	sloučenina	Pšenice	Ječmen
č.	du	č.
1.01	60 g/ha	_	—	80
1.01	30 g/ha	—	—	65
1.01	60 g/ha	2.01	—	40
1.01	30 g/ha	2.01	—	20
1.02	15 glia	—	85	—
1.02	15 g/ha '	2.01	15	—
1.02	15 g/ha	2.02	15	—
1.02	15 g/ha	2.03	25
1.02	15 g/ha	2.04	15	—
1.03	15 g/ha	—	—	70
1.03	8 g/ha	—	—	40

Tabulka 31 (pokračování)

1.03	15 g/ha	2.01	—	30
1.03	8 g/ha	2.01	—	10
1.04	60 g/ha	—	15	40
1.04	60 gdia	2.01	0	20

Stejné výsled ny obecného vzorce I postupy popsanými ve ky sa dosáhnou v případě, kdy se sloučeni , popřípadě obecného vzorce II formulují výše uvedených příkladech F1 až F6.

ING. JAN KUBÁT patentový zástupce

Claims

1. Prostředek pro selektivní kontrolu plevelů v kulturách užitkových rostlin, vyznačený tím, že vedle nosičů a přísad obsahuje účinnou látku tvořenou směsí, která sestává z

a) herbicidně účinného množství sulfonylmočoviny obecného vzorce I ve kterém

R₁ a R₂ nezávisle jeden na druhém znamenají methylovou skupinu nebe methoxylovou skupinu a

R^ znamená atom vodíku, atom halogenu, methylovou skupinu nebo methoxylovou skupinu, a

b) antidotu tvořeného herbicid-antagonizujícím účinným množstvím chinolinového derivátu obecného vzorce II (II) ve kterém

R znamená atom vodíku nebo alkylovou skuoinu obsahující 1 až 8 uhlíkových atomů a znamená atom vodíku nebo atom chloru

2. Prostředek podle nároku 1, v v z n a č e

N<

R-, znamená atom vodíku, u

3. Prostředek podle nároku 1, vyznač

R^ znamená atom fluoru v poloze 4.

4. Prostředek podle nároku 1,vyznačený t í m , ž

R. znamená methoxylovou skupinu.

5. Prostředek podle nároku 4,vyznačený tím,; X znamená atom chloru a R znamená alkylovou skupinu obsahující 4 až 8 uhlíkových atomů.

6. Prostředek podle nároku 5, v y z na

R znamená 1-methylhexylovou skupinu.

7. Prostředek podle nároku 1, v y z n a č e n ý t i m , ž

R^ znamená methylovou skupinu a R£ znamená methoxylovou skuoinu

8. Prostředek podle nároku 7,vyznačený tím,ž

X znamená atom chloru a R znamená alkylovou skupinu obsahující 4 až 8 uhlíkových atomů.

9. Prostředek podle nároku 8,vyznačený t í m , ž

12. Způsob podle nároku 11,vyznačený tím, že se porost kultury užitkové rostliny nebo plocha určená k výsadbě kultury užitkové rostliny ošetří 0,001 až 2 kg/ha sloučeniny obecného vzorce I podle nároku 1 a 0,001 až 5 kg/ha sloučeniny obecného vzorce II podle nároku 1.

13. Způsob podle nároku 11,vyznačený tím, že je použit k selektivnímu hubení plevelů a trav v kulturách obilo vin.

14. Způsob podle nároku 13,vyznačený tím, že je použit k selektivnímu hubení plevelů a trav v kulturách pšenice a ječmene.