CZ13793A3 - Process and apparatus for correction of control place and control intensity - Google Patents

Description

Způsob a zařízení tenzity regulace

Oblast techniky

Vynález se týká regulovatelného průtažného ústrojí pro textilní průmysl, to znamená průtažného ústrojí, ve kterém může být průtah řízen nebo regulovatelně měněn pro vyrovnání odchylek v tlouštkách pramene vláken. Pod pojmem regulace se v tomto případě rozumí jak nasazení řízení průtažného procesu, tak i vlastni regulace tohoto řízeni a procesu.

U zařízení podle vynálezu přicházejí prameny vláken ke zpracování, při kterém je požadována rovnoměrná tloušťka výstupního materiálu. Zjišťování změn v tloušťce přiváděného pramene vláken a vyrovnávání těchto změn změnou průtahu je úkolem regulace použité v průtažném ústrojí.

Signály určující tloušťku přiváděného pramene vláken se zachycují na měřicím místě před vstupem do průtažného ústroji. V průběhu dalšího vedení místa v pramenu vláken, na kterých se provádí měření tloušťky pramene, až k průtažnému bodu se vysílají odpovídající signály s příslušným časovým zpožděním a postupně se ukládají do paměti. Po uplynutí doby zpoždění následuje bezprostředně nasazení regulace podle odchylky tloušťky pramene vláken. Tento bod nasazení je bodem nasazení regulace.

S tím je spojen problém spočívající v požadavku, aby bod nasazení regulace nenásledoval příliš brzy nebo příliš pozdě po průtažném bodu, protože by došlo k vadném průtahu. Rovněž tak může být intenzita regulace, to znamená zesílení, příliš malá nebo příliš silná.

V praxi mají vliv na určování těchto parametrů jednak některé parametry stroje a jednak v mnoha případech také okolní vlivy včetně vlivů okolní atmosféry, takže průtažný bod nemůže být určen přesně a dochází k vadám při určování bodu nasazení regulace a intenzity regulace.

Při skokových změnách tloušťky přiváděného pramene vláken, které se mohou projevit například jehlovítými impulzy, překračujícími toleranční rozsah, nemohou kostrukční skupiny stroje, zajišťující pohon průtažných válečků, v důsledku své značné setrvačnosti sledovat dostatečně rychle projevující se změny, V takovém případě není vůbec možno dosáhnout úplného vyrovnání kolísání tloušťky pramene vláken. Problém se tak zostřuje, protože se objevuje například požadavek na rychlé zvýšení rychlosti pramene vláken například z průměrných 500 metrů za minutu na 800 .metrů za minutu nebo i více.

Další mezní případ představují pomalu narůstající změny tloušťky pramene vláken. Ani v tomto případě není reakce na požadavky regulace dostatečná.

Dosavadní stav techniky

DE-OS 36 19 248 navrhuje provádět korektury s pomocí určované korekční hodnoty doby zpoždění v závislosti na strmosti nebo relativní velikosti odchylek v hmotnosti pramene, výsledkem tohoto postupu je zkrácení doby zpoždění v závislosti na strmosti a na velikosti hmotnostních odchylek. Nevýhoda tohoto řešení spočívá v tom, že výsledek regulace není možno zkontrolovat a přezkoušet, protože prováděné korektury mohou ovlivnit vnitřní vlivy stroje a také okolní vlivy z vnějšího prostředí.

Řešeni podle EP 412 448 navrhuje nasazení smyčkové regulace v průtažném ústrojí, přičemž na výstupu průtažného ústrojí se snímá měřicí signál, který se potom vyhodnocuje, úkolem tohoto řešení je určování výsledku řízené změny průtažných podmínek snímáním výstupních signálů na výstupu průtaž3 ného ústrojí, které se potom vedou zpět do stejného regulačního ústrojí a odděleně se v nízkofrekvenčních a ve vysokofrekvenčních složkách vyhodnotí pomocí optimalizačního postupu. Optimalizovaná akční veličina Y, určená hlavním regulačním systémem, se přitom použije jako nastavená hodnota pro regulátor 8.2 pohonné jednotky hlavního průtažného pole 12 (EP 412 488, str.12, řádky 12 až 15). Toto řešení vychází dále z toho, že měřené hodnoty se stále používají pro optimalizaci nastavených veličin. Základní nedostatek tohoto řešení spočívá v tom, že se nastavené veličiny pro potřebné korekční hodnoty nemohou zpracovávat nezávisle na regulačním systému, takže jsou nutně tímto regulační systémem ovlivňovány.

Aby bylo možno zjišťovat změny v regulaci nezávisle na regulačním systému, provádí se dosud tak zvaný pramenový test. Tento pramenový test se provádí namátkově a ručně a určuje se jím správné vyregulování kolísání tlouštěk pramene vláken. Pro tento test se připraví zkušební vzorek pramene a obsluha položí jednotlivé úseky pramene k předlohovému pramenu nebo vytvoří přetrhem pramene omezené přerušení pramene vláken. Z takto vytvořeného pramene vláken se vyříznou určité délky a skutečná tloušťka těchto kusů pramenu se určí vážením (viz návod pro obsluhu RIETER Spinning Systems, protahovací stroj RSB 851, SB 851, bod 4.5.6, vydání 8/1990). Při této zkoušce není možno zamezit zastavení výroby alespoň v minutovém rozsahu. To je podstatná nevýhoda pro plynulou výrobu při vysoké produkční rychlosti.

Úkolem vynálezu je vyřešit způsob a zařízení k provádění korektur bodu nasazení regulace a inzentity regulace, kterými by se dosáhlo příznivějšího provádění těchto korektur v regulačním systému protahovacího stroje.

Na rozdíl od stávajících regulačních postupů, které vyžadují FFT-anylýzu, aby se došlo ke korekčním hodnotám, je základním znakem způsobu podle vynálezu pouze vyhledávání jednotlivých extrémů v tloušťce pramene vláken, aby se spustilo provádění způsobu podle vynálezu nezávisle na stávajícím regulačním systému a v rozsahu předem stanoveného časového intervalu se provedly všechny korektury, které se ukazují být potřebnými v regulačním systému, to znamená především aby se provedla korektura bodu nasazení regulace a intenzity regulace. Způsob podle vynálezu přitom není trvale v chodu a po uplynutí předem nastaveného časového intervalu se zastavuje.

U způsobu podle vynálezu se nejedná o vracení regulačních veličin na původní hodnoty jako je tomu u uzavřeného regulačního obvodu nebo u vypínání při výskytu poruchových veličin.

Podstata vvnálezu

Podstata způsobu podle vynálezu spočívá v tom, že nejprve se zjistí vada jako přechodný odlišný signál tloušťky pramene vláken na měřicím místě před vstupem do průtažného ústrojí a tento přechodný signál spustí korekční postup, takže nezávisle na stávající regulaci se na výstupu průtažného ústrojí zachytí odezvový signál a vyhodnotí se jeho rozdíly oproti přechodnému signálu pro korekturu nasazeni regulace a/nebo intenzity regulace oproti stávající regulaci. Tento přechodný rušivý signál musí mít vysokou amplitudu, aby došlo k výraznému překročení tolerančních mezí tlouštěk pramene vláken po dostatečné dlouhou dobu. Současné musí mít tato amplituda dostatečnou strmost, aby se výrazně odlišovala od pozvolna narůstající tloušťky pramene vláken, ale v žádném případě by amplituda neměla mít tvar jehličkovítého impulzu.

Tento signál musí být podobný skokovému signálu. Tento skokový signál se přivádí do regulace a současně se využívá k tomu, aby se jim spouštěl korekční postup pro korigování bodu nasazení regulace a intenzity regulace. Nezávisle na stávající regulaci se odezvový signál zachycuje ve formě impulzového diagramu na výstupu průtažného ústrojí a jeho změny oproti původnímu skokovému signálu se vyhodnotí, aby se tak mohl korigovat bod nasazení regulace a intenzita regulace. Způsob podle vynálezu se po uplynutí určeného časového intervalu zastaví.

Podstata zařízení k provádění způsobu podle vynálezu spočívá v tom, že paralelně se stávajícím regulačním systémem jsou instalovány konstrukční skupiny, které jednak umožňují identifikaci změněného signálu a jednak umožňují vyhodnocení odezvového signálu ve vztahu k bodu nasazení regulace a intenzitě regulace.

Výhoda způsobu podle vynálezu spočívá v tom, že pracuje nezávisle na stávající regulaci a nemůže tak být dosud použitým regulačním systémem ovlivněn. Potřebné korektury jsou určeny mnohem přesněji, protože je při jejich určování možno lépe vzít v úvahu vnitřní vlivy stroje a také okolní vlivy okolního prostředí na průtažný bod. Pokud jde o další souvislosti, další výhodou způsobu podle vynálezu je možnost částečné automatizace pramenového testu, aby se automatizovaným postupem vytvořil testovací pramen bez nutnosti přerušování výrobního procesu.

Protože způsob podle vynálezu vyžaduje záměrnou volbu odlišných tlouštěk pramene u jednotlivých nahodilých jevů, nemá ve všech případech stejný průběh.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude blíže objasněn pomocí příkladu provádění způsobu korektury bodu nasazení regulace a intenzity regulace a jeho spolupůsobení se stávajícími regulačními systémy, zobrazeného na výkresech, kde znázorňují obr. 1 blokové schéma způsobu podle vynálezu a také zařízení k provádění tohoto způsobu, obr. 2a diagram skokového signálu, obr. 2b diagram odezvového signálu, kdy k nasazeni regulace došlo příliš brzy, obr. 2c diagram odezvového signálu, kdy k nasazení regulace došlo příliš pozdě, obr. 2d diagram odezvového signálu, kdy k nasazení regulace došlo příliš brzy a zesílení bylo příliš vysoké, obr. 2e diagram odezvového signálu, kdy k nasazení regulace došlo příliš brzy a zesílení je příliš nízké a obr. 3 blokové schéma vztahující se ke způsobu provádění korekcí a k zařízení k provádění tohoto způsobu, které není opatřeno přívodem zásobního pramene vláken.

Příklady provedeni vynálezu

Na obr. 1 je zobrazeno blokové schéma k provádění způsobu podle vynálezu současně se základními znaky zařízení podle vynálezu. Pramen 5 vláken prochází prvním měřicím místem 1, kterým může být v příkladném provedení například dvojice mechanických snímacích válečků nebo kladek. Před prvním měřicím místem i jsou zobrazeny vtahovaci válečky přívodu 2 zásobního pramene 4 vláken, mezi kterými je veden zásobní pramen 4 vláken. V průtažném ústrojí 6. probíhá průtah pramene 2 vláken a na výstupu průtažného ústrojí 6 je druhé měřicí místo 2. Konvenční regulační systém 7 přijímá příslušné signály z prvního měřicího ústrojí i. Tyto signály jsou s časovým zpožděním ukládány do paměti 7.1 naměřených hodnot, odkud se potom vedou na zesilovač 7.2. přičemž výstup zesilovače 7.2 je spojen s nastavovacím členem 7.3. na který se převádějí signály ze zesilovače 7.2. Nastavovací člen 7.3 mění počet otáček dvojice průtažných válečků průtažného ústrojí 6, takže je možno dosáhnout změny průtahu.

K tomuto popsanému regulačnímu systému 7 je v zařízení podle vynálezu přiřazena konstrukční skupina 8. Tato konstrukční skupina 8 pracuje při provádění způsobu podle vynálezu paralelně s regulačním systémem 7 a nezávisle na něm a ve znázorněném příkladném provedení obsahuje řídicí jednotku

Ί

8-1, vyhodnocovací ústrojí 8.2 pro vyhodnocování naměřených hodnot, počítací a vyhodnocovací jednotku 8.3 a také generátor 8.4 průměrných hodnot, pomocnou pamět 8.5 a komparátor

8.6.

Přiváděním zásobního pramene 4 vláken se má odstranit zastavování produkčního chodu stroje při výskytu přetrhu příze nebo při doběhnutí konce pramene vláken v konvi. Funkce přívodu 2 zásobního pramene 4 vláken se pro účely bližšího objasnění vynálezu přenese do jiné oblasti použití. Přívod 2 zásobního pramene 4 vláken má dvojí funkci a je částí zařízení k provádění způsobu provádění korektur podle vynálezu.

Pro zahájení provádění způsobu podle vynálezu je možno postupovat tak, že řídicí jednotka 8.1 vyšle zahajovací signál na přívod 2 zásobního pramene 4 vláken. Po uplynutí určené doby přívodu zásobního pramene 4 vláken se přívod 3 zásobního pramene 4 vláken opět zastaví. Trvání tohoto podávání je závislé na požadované době provádění způsobu podle vynálezu.

Jiné možnosti pro zahájení způsobu podle vynálezu poskytují vlastni předkládané prameny vláken. Tyto možnosti jsou zobrazeny na obr. 3.

Předkládané prameny vláken mohou na prvním měřicím místě 2 před průtažným ústrojím 6 vyvolat nahodilou změnou tlouštky pramene 5 vláken odlišný a přechodnou dobu trvající signál. Předpokladem je, že tento odlišný signál musí mít vysokou amplitudu a tato amplituda se musí odlišovat od průměrné hodnoty o asi 10% a signál musí trvat určitou dobu, nejméně tři signálové impulzy měřicího taktu. Pro tento účel je mezi první měřicí místo 1 a řídicí jednotku 8.1 umístěn analyzační jednotka 8♦0 měřených hodnot, jak je patrno z obr. 3. Analyzační jednotka 8.0 měřených hodnot stanoví pomocí vytváření dlouhodobé průměrné hodnoty z naměřených hodnot srovnávací hodnotu. Přtekročeni o nejméně 10% srovnávací hodnoty se projeví v analyzačni jednotce 8.0 měřených hodnot, která zjišťuje překročení prahové hodnoty. Amplituda přitom musí být zachována po dobu odpovídající nejméně třem taktovým impulzům. Paralelně se zjišťováním amplitudy se snímá také její strmost boků signálu. Jestliže strmost odpovídá skokovému zvětšování amplitudy, znamená to, že byl nalezen potřebný přechodný odlišný signál. Zachycením tohoto signálu vlastně začíná probíhat způsob podle vynálezu. Po předem stanoveném počtu taktových impulzů se potom průběh způsobu podle vynálezu ukončí. Počet taktových impulzů odpovídá nejméně průchodu od prvního měřicího místa 1 k druhému měřicímu místu 2.

Způsob podle vynálezu probíhá paralelně a nezávisle na stávající regulaci Chodu stroje. Přivedením zásobního pramene 4 vláken nebo výskytem nahodilé odchylky tloušťky pramene 5 vláken se vyšle definovaný skokový signál podle obr. 2a, který je zde zobrazen v idealizované formě. Tento skokový signál se předá do prvního měřicího místa i a časový průběh výstupního signálu se zachycuje druhým měřicím místem 2 na výstupu průtažného ústrojí 6. Výstupní signály mohou mít například idealizované formy, které jsou zobrazeny na obr. 2b, obr. 2c, obr. 2d nebo obr. 2e. Vyhodnocovací ústroji 8.2, navazující na druhé měřicí místo 2/ ná na svém výstupu dvé cesty, z nichž jedna je určena pro kontrolu bodu nasazení regulace a druhá cesta je upravena pro kontrolu intenzity regulace.

Ve zpracovací větvi pro kontrolu bodu nasazení regulace jsou podle impulzového diagramu odpovídacího signálu zachyceny dvě amplitudy, zobrazené na obr. 2d, přičemž obecně se první amplituda blíží svým průběhem a fázovou polohou vyhodnocování. Podle obr. 2d se vyhodnocuje zpoždění _t a rozdíl

- f (t) mezi základní úrovní regulace a základní úrovní odezvového signálu. Výsledkem vyhodnoceni v konstrukční skupině 8 jsou jmenovité hodnoty pro posuzování účinnosti regulace.

Podle obr. 1 jsou tyto hodnoty přiváděny jako vstupní signály do paměti 7.1 měřených hodnot, popřípadě do zesilovače 7.2 existujícího regulačního systému 7 a je tak možno pomocí těchto vstupních signálů provést korekturu parametrů regulačního systému 7.

Pro další objasnění způsobu podle vynálezu bude v další části popisu popisováno jeho provádění při přivádění zásobního pramene 4 vláken. Při přivádění zásobního pramene 4 vláken zaregistruje první měřicí místo 1 skokové zvětšení průměru pramene 5 vláken, čemuž odpovídá skokový signál. Při zachycení tohoto skokového signálu na prvním měřicím místě 1 dostává řídicí jednotka 8.1 informaci o začátku provádění způsobu podle vynálezu. Současně se zahájí činnost vyhodnocovacího ústrojí 8.2, které uvede do činnosti generátor 8.4 průměrných hodnot. Tento generátor 8.4 průměrných hodnot zachycuje jako první ty signály, které až do přivedení odezvových signálů, to znamená signálů korigovaného pásma, se na druhém měřicím ústrojí 2 přivádějí do vyhodnocovacího ústrojí 8.2. Takto vytvořené průměrné střední hodnoty se uloží do pomocné paměti 8.5.

Jakmile dorazí první bok odezvového signálu, vytvoří generátor 8.4 průměrných hodnot opět průměrnou hodnotu pro dobu trvání odezvového signálu. Tato průměrná hodnota se přivede přímou cestou na komparátor 8.6, který nicméně obdrží od pomocné paměti 8.5 uložené hodnoty. V komparátoru 8.6 se zjistí hodnotový rozdíl mezi základní úrovní signálu na začátku přívodu zásobního pramene 4 vláken a základní úrovní signálu přicházejícího při odezvovém signálu. Případný rozdíl vycházející z tohoto srovnání odpovídá míře pro intenzitu regulace. Výstup komparátoru 8.6 je připojen na zesilovač 7.2, který podle rozdílu hodnot a polarity tohoto rozdílu realizuje odpovídající intenzitu zesílení.

Současně s příchodem boku prvního impulzu odezvového signálu na druhé měřici místo 2 se počítací a vyhodnocovací jednotka 8.3 spustí přes vyhodnocovací ústrojí 8.2. Po projití prvního impulzu odezvového signálu se počítací a vyhodnocovací jednotka 8.3 opět zastaví. Tento výsledek se uloží do paměti 7.1 měřených hodnot. Počet časových taktů prvního impulzu odezvového signálu určuje charakteristickou hodnotu pro velikost chybného nastavení regulace. Fázová poloha (polarita) vypovídá o směru chybného nastavení, to znamená při pozitivní fázové poloze je nasazení regulace příliš pomalé, při negativní fázové poloze je příliš rychlé. Poslední impulz odezvového signálu zůstává nepovšimnutý, přičemž tento poslední impulz je stále následujícím impulzem s opačnou polaritou oproti prvnímu impulzu. Jednoduchost tohoto postupu podle vynálezu spočívá v tom, že délka tohoto počítaného impulzu vytváří měřítko pro okamžik nasazení regulace. Tato charakteristická hodnota se potom přivádí do paměti 7,1 měřených hodnot, která současně koriguje podle této charakteristické hodnoty bod nasazeni regulace.

Pro počítací a vyhodnocovací jednotku 8.3 je charakteristické, že je spouštěna a zastavována vyhodnocovacím ústrojím 8.2 měřených hodnot a pracuje v závislosti na vstupu měřicích impulzů 7.4. přiváděných od stroje. Tento vstup měřicích impulzů 7.4 je synchronizován s rychlostí vedení pramene 5 vláken, takže vyhodnocování impulzového diagramu se provádí ke správným časovým okamžikům.

Claims (20)

1. Způsob korektury místa nasazení regulace a intenzity regulace průtažného ústrojí pro pramen vláken, na kterém je průtah měnitelný pro vyrovnání odchylek v tloušťkách pramene vláken a při kterém se určuje doba zpoždění od měřicího místa na vstupu pramene vláken až k průtažnému místu, vyznačující se tím, že se nejprve zjistí vada jako přechodný odlišný signál tloušťky pramene vláken na měřicím místě před vstupem do průtažného ústroji a tento přechodný signál spustí korekční postup, takže nezávisle na stávající regulaci se na výstupu průtažného ústroji zachytí odezvový signál a vyhodnotí se jeho rozdíly oproti přechodnému signálu pro korekturu nasazení regulace a/nebo intenzity regulace oproti stávající regulaci.

2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že z měřicích signálů pro měření tlouštky pramene vláken na vstupu průtažného ústrojí je zjistí ten signál, který má jako přechodný signál velkou amplitudu a současně skokově narůstající strmost.

3. Způsob podle nároku 2, vyznačující se tím , že amplituda překračuje prahovou hodnotu, která je nad tolerančními hranicemi pro průměrnou hodnotu tloušťky pramene vláken.

4. Způsob podle nároku 2, vyznačující se tím, že amplituda musí mít dobu trvání.

5. Způsob podle nároku 4, vyznačující se tím, že doba trvání musí být rovna nejméně třem signálovým impulzům sledu měřicích impulzů.

6.

tím,

Způsob podle nároku 2, vyznačující se že přechodný signál je podobný skokovému signálu.

7. Způsob podle nároku 1 nebo 2, vyznačující setím, že vada v předkládaném prameni vláken se projeví ve formě přechodného odlišného signálu.

8. Způsob podle nároku 7, vyznačující se tím, že přechodný odlišný signál se přivádí od přívodu zásobního pramene vláken, kterým se přivádí úsek zásobního pramene vláken ke zpracovávanému pramenu vláken.

9. Způsob podle tím, že vyslaným korekční postup.

nároku 1, vyznačující se přechodným odlišným signálem se spustí

10. Způsob podle nároku 1, vyznačující se t í m , že korekční postup se ukončí po uplynutí předem stanovené doby.

11. Způsob podle nároku 1, vyznačující se t í m , že po sobě následující snímání měřených hodnot a vyhodnocování měřených hodnot odezvového signálu se provádí nezávisle na stávajícím regulačním systému.

12. Způsob podle nároku 11, vyznačující se tím, že časový průběh odezvového signálu se zachytí druhým měřicím místem (2) a pro zpracování signálu v konstrukčních skupinách (8) se předá jak na zpracovací větev pro korekturu bodu nasazení regulace, tak také na zpracovací větev pro korekturu intenzity regulace.

13. Způsob podle nároku 12, vyznačující se tím , že ve zpracovací větvi pro korekturu bodu nasazení regulace se v závislosti na impulzovém diagramu odezvového signálu zjistí první amplituda, časový interval mezi začátkem stoupání boku impulzu až do poklesu na úroveň základního signálu a tomu opdpovídající pozitivní nebo negativní fázová poloha, takže se zjistí skutečná poloha bodu nasazení regulace v průtažném poli.

14. Způsob podle nároku 12, vyznačující se tím , že ve zpracovací větvi pro korekturu intenzity regulace se provádí vyhodnocení polarity a hodnoty rozdílu mezi úrovní základního signálu regulace a úrovní základního signálu odezvového signálu.

15. Způsob podle nároku 13, vyznačující se tím, že počítací a vyhodnocovací jednotka (8.3) se spustí vyhodnocovacím ústrojím (8.2) při zachycení předního boku prvního impulzu odezvového signálu a zastaví se potom, když tento impulz poklesne na svou základní hodnotu a přitom počet impulzů, zjištěný počítací a vyhodnocovací jednotkou (8.3) je měřítkem pro asynchronnost nasazení regulace, takže tato hodnota je korekční hodnotou pro bod nasazení regulace.

16. Způsob podle nároku 14, vyznačující se tím, že vyhodnocovací ústrojí (8.2) počínaje od zachycení přechodného odlišného signálu prvním měřicím místem (1) až po objevení se vstupního boku odezvového signálu na druhém měřicím místě (2) vyvolává tvorbu střední hodnoty ze zachycených signálů v generátoru (8.4) průměrných hodnot a dopravuje tyto střední hodnoty do pomocné paměti (8.5), přičemž počínaje od zachycení vstupního boku odezvového signálu se pro dobu trvání tohoto signálu vytváří odpovídající střední hodnota a ta se společně se středními hodnotami uloženými v pomocné paměti (8.6) přivádí na komparátor (8.6), přičemž se zjišťuje rozdíl hodnot mezi základní úrovní signálu se začátkem skokového signálu a základní úrovní signálu dopravovaného společně s odezvovým signálem a také polarita tohoto rozdílu a tím se získává charakteristická hodnota pro korekturu intenzity regulace .

17. Zařízení k prováděni způsobu korektury místa nasazeni regulace a intenzity regulace podle nejméně jednoho z nároků 1 až 16, obsahující jedno měřicí místo před vstupem do průtažného ústroji a jedno měřicí místo za výstupem z průtažného ústrojí, vyznačující se tím, že měřicí místo (1) je spojeno s řídicí jednotkou (8.1) a pamětí (7.1) naměřených hodnot, vstup vyhodnocovacího ústrojí (8.2) je spojen s měřicím místem (2) a výstup vyhodnocovacího ústrojí (8.2) je spojen jednak s počítací a vyhodnocovací jednotkou (8.3) , jejíž výstup je spojen se zesilovačem (7.2), a jednak s generátorem (8.4) středních hodnot, majícím dva výstupy, přičemž jeden z těchto dvou výstupů je spojen přímo s komparátorem (8.6) a druhý výstup je spojen s komparátorem (8.6) přes pomocnou paměť (8.5) a výstup komparátoru (8.6) je spojen přímo se zesilovačem (7.2), jehož výstup je spojen s nastavovacím členem (7.3).

18. Zařízení podle nároku 17,vyznačující se tím, že před prvním měřicím místem (1) jsou umístěny vtahovací válečky přívodu (3) zásobního pramene (4).

19. Zařízení podle nároku 17,vyznačující se tim, že přívod (3) zásobního pramene (4) je spojen s řídicí jednotkou (8.1).

20. Zařízení podle nároku 17,vyznačující se tím, že mezi prvním měřicím místem (1) a řídicí jednotkou (8.1) je umístěna analyzační jednotka (8.0) měřených hodnot.