CZ12783U1

CZ12783U1 - Derivát amlodipinu

Info

Publication number: CZ12783U1
Application number: CZ200213346U
Authority: CZ
Inventors: Franciscus Bernardus Gemma Benneker; Theodorus Hendricus Antonius Peters; Pavel Slanina; Jiří Bartl
Original assignee: Bioorganics B.V.
Priority date: 2001-08-29
Filing date: 2002-07-26
Publication date: 2002-11-18
Also published as: CZ12612U1

Description

Oblast techniky

Předkládané technické řešení se zabývá novými meziprodukty využitelnými při syntéze amlodipinu a s ním spojených chemických sloučenin.

Dosavadní stav techniky

Patent EP 89 167 a odpovídající patent US 4 572 909 popisují třídu dihydropyridinových derivátů, které vykazují antianginální a hypertenzivní vlastnosti. Jedna ze sloučenin zde popsaných, se stala komerčně důležitou sloučeninou, která je v současnosti známá jako amlodipin nebo jako 3ethyl-5-methylester 2-[(2~aminoethoxy)methyl]-4-(2-chlorofenyl)-l,4-dihydro-6-methyl3,5-pyridindikarboxylové kyseliny, který má následující vzorec:

Tato chemická sloučenina ve formě své besylatové soli je, jak je popsáno v patentu EP 244 944 a v odpovídajícím patentu US 4 879 303, aktivní složkou v předpisovaném farmaceutickém prostředku NORVASC prodávaném firmou Pfizer Pharmaceuticals určeném k léčení vysokého krevního tlaku a angíny pectoris.

Obecný postup přípravy amlodipinu a dalších dihydropyridinových sloučenin uvedený v patentu EP 89 167 zahrnuje tvorbu odpovídajícího prekurzoru s chráněnými aminoskupinami následovanou odstraněním chránících skupin. Vhodné chránící skupiny pro postranní řetězce nesoucí aminoskupiny zahrnují benzylaminové skupiny, dibenzy aminové skupiny, azidové skupiny a ftalimidové skupiny. Jeden zprekurzorů amlodipinu využívá ftalimidovou chránící skupinu aje znázorněn následujícím vzorcem 2a:

Tato sloučenina, která je zde označována jako “ftalimidoamlodipin”, je výhodná oproti jiným prekurzorům amlodipinu schráněnou aminoskupinou, protože může být snadno oddělena od reakční směsi bez jakéhokoliv nebezpečí (např. azidoamlodipin je výbušný) a snadno přeměněna na amlodipin pomocí obvyklých postupů vedoucích k odstranění chránících skupin, například reakcí s methylaminem, hydrazinem, atd. Tato sloučenina je tedy považována zajeden z klíčových meziproduktů pro průmyslovou výrobu amlodipinu.

Časopis J. Med. Chem. 1986, 29, 1696-1702 popisuje dva způsoby přípravy fitalimidoamlodipinu a dalších podobných prekurzorů schráněnými aminoskupinami. První způsob zahrnuje reakci substituovaného benzaldehydu A, jako 2-chlorbenzaldehydu, s methyl 3-aminokrotonatem B1 a aminoethoxymethylacetoacetátem CT s chráněnou aminoskupinou:

-1 CZ 12783 Ul

Sloučenina Cl' je připravena kondenzací ethyl 2-chloroacetoacetátu (znázorněn níže jako sloučenina F) s vhodně substituovaným alkoxidem sodíku. V obecném vzorci Cl' -N(prot) představuje ftalimidovou skupinu, alkoxidem může být N-(2-hydroxyethyl)ftalimid (znázorněn níže jako sloučenina G).

Druhý způsob uvedený v tomto článku zahrnuje reakci benzylidenového derivátu Dl (připraveného dodatečným krokem přidání sloučeniny obecného vzorce A, jako je o-chlorobenzaldehyd, kmethylacetoacetátu) se substituovaným aminokrotonatem El (připraveným in šitu zvýše uvedeného aminoethoxymethylacetoacetátu schráněnou aminoskupinou Cl' aacetátu amonného):

Tato varianta byla též využita při přípravě ftalimidoamlodipinu 2a ve WO 00/24 714. Zde nebyl meziprodukt - ftalimido-substituovaný aminokrotonat El připraven in šitu, ale byl připraven a izolován v pevném stavu pomocí dodatečného kroku, který předcházel reakci s benzylidenovou sloučeninou.

Tyto výše uvedené metody jsou charakteristické nižšími výtěžky a/nebo nízkou čistotou produktů, což je způsobeno reaktivitou výchozích materiálů, která vede k tvorbě vedlejších produktů. Například ve výše zmíněném článku v časopisu J. Med. Chem. je uvedena příprava ftalimidoamlodipinu podle prvního schématu vyznačující se 25% výtěžkem (viz. sloučenina 41 v tabulce I na straně 1698). Bylo by žádoucí najít způsob přípravy ftalimidoamlodipinu a s ním spojených sloučenin vyznačující se dobiými výtěžky a dobrou čistotou produktů.

Bylo objeveno, že ftalimidoamlodipin 2a, stejně tak jako příbuzné prekurzory chráněné ftalimidovou skupinou mohou být připraveny pomocí standardních metod, s dobrými výtěžky a dobrou čistotou, při použití nového výchozího materiálu. První aspekt předkládaného technického řešení se tedy vztahuje k chemické sloučenině obecného vzorce 3:

-2CZ 12783 Ul kde R₂ reprezentuje Cl až C4 alkylovou skupinu, přednostně ethylovou skupinu. Sloučeniny obecného vzorce 3 mohou být podrobeny reakci s alkyl 3-aminokrotonatem obecného vzorce B vedoucí k tvorbě prekurzoru chráněného ftalimidovou skupinou obecného vzorce 2, jak je znázorněno níže:

kde Rj aR₂ nezávisle na sobě reprezentují Cl až C4 alkylovou skupinu. Chemické sloučeniny obecného vzorce 2 mohou po odstranění chránících skupin vést k tvorbě chemické sloučeniny obecného vzorce 1:

H

ío Přednostně je Ri methylová skupina aR₂ ethylová skupina, kdy dochází k tvorbě amlodipinu přes ftalimidoamlodipin 2a. Ostatní sloučeniny obecného vzorce 1 jsou též využitelné jako blokátory vápníkových kanálů určené k léčení angíny nebo vysokého krevního tlaku. Navíc jsou tyto sloučeniny a odpovídající prekurzory s aminoskupinami chráněnými ftalimidovou skupinou vzorce 2 využitelné jako referenční standardy nebo ukazatele pro kontrolu čistoty amlodipinu nebo ftalimidoamlodipinu, jejich solí nebo prostředků obsahujících amlodipin, tj. stanovení obsahu sloučenin vzorce 1, které mohou vznikat například transesterifikací jako vedlejší produkty při komerční výrobě amlodipinu.

Podstata technického řešení

Předkládané technické řešení se zabývá novými chemickými sloučeninami, alkyl 2-(o-chlorobenzyliden)-4-(2-ftalimidoethoxy)acetoacetáty obecného vzorce 3:

kde R₂ reprezentuje Cl až C4 alkylovou skupinu, přednostně ethylovou skupinu (sloučenina 3a), methylovou skupinu (sloučenina 3b) nebo isopropylovou skupinu (sloučenina 3c).

-3CZ 12783 Ul

Chemická sloučenina 3 může být připravena v dostatečně čisté formě a lze jí pomocí standardních metod snadno izolovat od hrubé reakční směsi. Taková izolovaná forma chemické sloučeniny 3 může být dále, pokud je třeba, přečištěna nebo přímo použita v následujícím syntetickém kroku. Vzhledem k přítomnosti dvojné vazby mezi uhlíkovými atomy v molekule, může být sloučenina 3 připravena jako směs cis a trans izomerů nebo jako samostatný cis nebo trans izomer. Tvorba trans izomeru je řízena termodynamicky (trans izomer přednostně vzniká za zvýšených teplot), zatímco tvorba cis izomeru je řízena kineticky. Vzhledem k dalšímu využití je preferována sloučenina 3 ve formě směsi cis a trans izomerů, ačkoliv jednotlivé izomery jsou také zahrnuty v oblasti předkládaného technického řešení.

ío Mezi chemickými sloučeninami obecného vzorce 3 je zvláště důležitá sloučenina 3a, která představuje průmyslově využitelný meziprodukt v přípravě amlodipinu.

Předkládané technické řešení dále poskytuje způsob přípravy chemické sloučeniny obecného vzorce 3, který zahrnuje reakci o-chlorobenzaldehydu s alkyl 4-(2-(ftalimido)ethoxy)acetoacetátem obecného vzorce C:

Q

Reakce je obvykle prováděna v reakčním rozpouštědle, přednostně v organickém rozpouštědle jako je alkohol, především isopropanol, nebo v uhlovodíku jako je benzen, s výhodou v přítomnosti organické báze jako je piperidin nebo piperidinacetát. Chemická sloučenina 3 by měla být v takovém rozpouštědle jen částečně rozpustná, tak aby mohla být oddělena od zbytků nezreagovaného výchozího materiálu a také od jakýchkoliv možných vedlejších produktů. Reakce může být prováděna za teplot blížících se laboratorní teplotě až teplotě varu rozpouštědla, obvykle při 20 až 55 °C, přednostně při 20 až 40 °C. Voda vznikající při reakci může být odstraněna například pomocí azeotropní destilace, ačkoliv tak není vyžadováno.

Pokud je reakce prováděna v isopropanolu, je produkt 3 získán v olejovité formě. Poté, co je olej ovitá forma chemické sloučeniny 3 oddělena, je upřednostňováno její přímé využití, bez dalšího přečišťování, k přípravě ftalimidoamlodipinu, protože tato olejovitá forma obsahuje pouze malá množství nečistot a zbývající výchozí materiály mohou být snadno odstraněny. Oddělení od reakční směsi může být provedeno pomocí jakýchkoliv známých metod a je jej obvykle dosaženo rozdělením dvou kapalných fází, následované případně promýváním olejovi30 tého produktu. Je třeba si uvědomit, že takové promývání není považováno za “krok čištění”, ale spíše za pouhou součást dělení. Je tedy výhodou tohoto způsobu, že jelikož jsou nevýhody in sítu přípravy sloučeniny 3 vyloučeny, izolace a čištění meziproduktu 3 nejsou nezbytné.

V preferovaném postupu poskytuje tento způsob chemickou sloučeninu 3a, jak je uvedeno níže:

-4CZ 12783 Ul

CHO

Obvyklý poměr cis a trans izomerů chemické sloučeniny 3 připravené podle postupu z předkládaného technického řešení je v rozmezí přibližně 7:3 až 5:5. Například vznikající sloučeniny 3a a 3c se vyznačují obvykle cis: trans poměrem přibližně 6:4, zatímco sloučenina 3b se vyznačuje cis: trans poměrem 1:1.

Jinou možností přípravy chemických sloučenin obecného vzorce 3 může být reakce o-chlorobenzaldehydu s alkyl 2-chloroacetylacetoacetátem F, jako je ethyl 2-chloroacetylacetoacetát Fl, za běžných podmínek, popsaná v patentu EP 212 340, vedoucí k tvorbě meziproduktu benzyliden-2-chloroacetylacetoacetátu vzorce 4. Chemická sloučenina vzorce 4 dále reaguje s N-(2-hydroxyethyl)ftalimidem G, což vede k tvorbě chemické sloučeniny 3. Tento proces je znázorněn v následujícím schématu s ohledem na vznikající sloučeninu 3a:

Všechny výchozí materiály pro výše popsaná reakční schémata, např. chemické sloučeniny obecných vzorců C, F, atd., jsou buď komerčně dostupné nebo snadno získatelné pro zkušené odborné pracovníky.

Chemické sloučeniny obecného vzorce 3, mohou být použity k přípravě prekuzoru chráněného ftalimidovou skupinou obecného vzorce 2 reakcí těchto sloučenin s alkyl 3-aminokrotonatem obecného vzorce B, jak je znázorněno níže:

(3) (B) (2) kde Ri aRi nezávisle na sobě reprezentují Cl až C4 alkylovou skupinu. Jelikož je reakce mezi sloučeninou 3 a sloučeninou B termodynamicky řízena, může být přednostně prováděna ve vhodném rozpouštědle, například v isopropanolu, za zvýšených teplot, přednostně mezi 70 až 90 °C. Rychlost reakce může být zvýšena přídavkem katalytického množství silné kyseliny a/nebo přídavkem dehydratačního činidla, například molekulárního síta, pro zachytávání vznikající vody. Po skončení reakce může být produkt 2 izolován v pevném stavu po ochlazení reakční směsi a/nebo po zkoncentrování reakční směsi. Pokud je vyžadováno, může být produkt

-5CZ 12783 Ul přečištěn pomocí rekrystalizace z rozpouštědla jako je methanol, ethanol, 2-propanol, ethylacetát, atd., nebo směs dvou nebo více takových rozpouštědel. Po jednoduché rekrystalizaci, např. z ethylacetátu, se produkt obvykle vyznačuje čistotou vyšší než 98 %.

Tedy shrnuto, využití chemické sloučeniny 3 podle předkládaného technického řešení k přípravě 5 ftalimidoamlodipinu 2a a dalších prekurzorů chráněných ftalimidovou skupinou nevykazuje nevýhody spojené s oběma uvedenými variantami přípravy z dřívějších technik, S ohledem na variantu 1, umožňuje tato metoda potlačení tvorby vedlejších produktů tvorbou stabilního meziproduktu, který je snadno oddělitelný od zbylých výchozích materiálů a tím i snížení možností tvorby vedlejších produktů v následných reakčních krocích. S ohledem na variantu 2, ío nevyžaduje tato metoda dodatečný krok přeměny ketoskupiny na aminoskupinu, což zvyšuje celkový výtěžek celého procesu a nevyžaduje izolaci meziproduktu v krystalickém stavu. Dále, skutečnost, že chlorbenzaldehyd je přidáván ve zvláštním kroku, tak že nezreagovaný podíl není přítomen při konečné reakci tvorby kruhu, je výhodná pro výtěžek i čistotu chemických sloučenin obecného vzorce 2.

Chemické sloučeniny obecného vzorce 2 mohou být podrobeny kroku odstranění chránících skupin, což vede k tvorbě chemické sloučeniny obecného vzorce 1:

Ri aR₂ opět nezávisle na sobě reprezentují Cl až C4 alkylovou skupinu. Ftalimidoamlodipin a další sloučeniny obecného vzorce 2 mohou být přeměněny na amlodipin a odpovídající analogy reprezentované obecným vzorcem 1 pomocí jakýchkoliv běžných metod odstranění ftalimidových chránících skupin, jako jsou metody popsané v patentu EP 89 167. Příklady činidel používaných k odstranění chránících skupin zahrnují ethanolový roztok methylaminu, hydrát hydrazinu nebo hydroxid alkalického kovu. Zvláště preferovaná je varianta prvního způsobu, která využívá komerčně dostupného vodného roztoku methylaminu. Reakce s vodným roztokem methylaminu může být prováděna za laboratotomí teploty až po teplotu přibližně 60 °C, přednostně při teplotě 25 až 40 °C. V preferovaném postupu je volná báze amlodipinu následně oddělena od vzniklého methylftalimidu pomocí extrakce vodné reakční směsi s vodou nemísitelným rozpouštědlem, například toluenem, a případně je izolována od roztoku v tomto rozpouštědle.

Amlodipin, stejně tak jako sloučeniny obecného vzorce 1, může být izolován jako volná báze nebo může být převeden na směsnou sůl s kyselinou reakcí báze s odpovídající kyselinou. Alternativně mohou být směsné soli amlodipinu nebo dalších sloučenin obecného vzorce 1 s kyselinami připraveny bez nutnosti izolace odpovídající volné báze. Například může být k reakci použit roztok volné báze amlodipinu získaný po kroku odstranění chránících skupin z ftalimido35 amlodipinu. Roztok surové báze, bez nutnosti izolace takové volné báze, je uveden do kontaktu s odpovídající kyselinou a vytvořená sůl je oddělena od roztoku.

Vhodné směsné soli s kyselinami zahrnují farmaceuticky přijatelné směsné soli amlodipinu s kyselinami, jako je amlodipinbesylat, amlodipinhydrochlorid, amlodipinfumarat, amlodipinmaleát a amlodipinmesylat, včetně jejich solvátů a hydrátů. Zvláště vhodný je amlodipinmaleát a amlodipinmesylat monohydrát.

Chemické sloučeniny obecného vzorce 1 mohou být zpracovány do farmaceutického prostředku obsahujícího účinné množství amlodipinu nebo jeho farmaceuticky přijatelné soli a alespoň

-6CZ 12783 Ul jednu farmaceuticky přijatelnou pomocnou látku. Obvykle je farmaceutický prostředek ve formě jednotkové dávky obsahující 1 až 25 mg sloučeniny obecného vzorce 1, spočteno na množství volné báze. Toto množství obvykle představuje dávku postačující k léčení angíny nebo vysokého krevního tlaku. Vhodné formy dávek zahrnují dávky v pevné formě určené k orálnímu podávání, jako jsou tablety a kapsule, nebo dávky v tekuté formě určené k orálnímu nebo parenterálnímu podávání. Farmaceutické prostředky mohou být připraveny pomocí známých metod, jako jsou metody mokré nebo suché granulace zahrnující přímou kompresi do tablet.

Dále mohou být chemické sloučeniny obecného vzorce 1 také použity jako referenční standardy nebo markéry pro kontrolu čistoty amlodipinu. Zvláště užitečné jsou analogy amlodipinu podle vzorců lb, lc, ld, le, lf:

lb): Rj. = ethyl, R₂~ethyl 1 c): R,= meťhyÍ,/Rá = methyl ld) i Rj = ethyl, R₂ = methyl .

le) : R,= prop-2-yl, R₂=ethyl

f) : Ri -methy 1, R₂ - prop-2-yl

Chemické sloučeniny lb až lf jsou důležité vedlejší produkty/nečistoty, které se mohou objevovat při průmyslové výrobě amlodipinu, především když je jako rozpouštědlo používán alkohol. Chemické sloučeniny obecných vzorců 2 a 1 mohou podstoupit transesterifikaci, tak že dojde k výměně jedné nebo obou alkylových skupin na Ri nebo R₂. Následující chemické sloučeniny 2b až 2f mohou vznikat také při výrobě amlodipinu z ftalimidoamlodipinového prekurzoru a představují důležité ukazatele nebo referenční standardy pro kontrolování čistoty. Pokud jsou přítomny jako nežádoucí produkty/nečistoty transesterifikace, budou během kroku

2a) : R.J = methyl, R₂ = ethyl 2b) : Rj = ethyl, R₂ =ethyl 2c) : Rj= methyl, R₂ = methyl 2<1) : Rj = ethyl, R₂ -methyl 2e) í R| ^pKíp-Ž^b/R^^eíhyl 2f): Rj« methyl, R₂- prop-2-yl odstranění chránících skupin sloučeniny 2b až 2f také přeměněny na odpovídající sloučeniny lb až lf. Alternativně, během kroku odstranění chránících skupin nebo během jakéhokoliv pozdějšího kroku, mohou sloučeniny obecného vzorce 1 podstoupit transesterifikaci vedoucí k výměně alkylové skupiny na jedné nebo obou Ri a R₂ pozicích. K transesterifikaci může neúmyslně dojít během výroby amlodipinu, buď podle navrhovaného procesu nebo podle dřívějších metod, kdy je použito alkoholu jako je ethanol, isopropanol, atd., jako rozpouštědla. Transesterifikační reakce se mohou objevovat v kterémkoliv výrobním kroku při výrobě ftalimidoamlodipinu, a tak by měl výrobce ocenit způsob, kterým lze množství těchto nežádoucích produktů kontrolovat.

Postup podle předkládaného technického řešení naštěstí umožňuje přípravu chemických sloučenin lb až lf a 2b až 2f v dostatečně čistém stavu, tak aby byly vhodné pro použití jako referenční standardy nebo ukazatele pro určení přítomnosti těchto možných nečistot v amlodipinu, jeho solích, jeho prekurzorech a v jeho prostředcích zahrnujících farmaceutické prostředky, případně ve ftalimidoamlodipinu, jeho solích ajeho prostředcích.

Podrobněji, chemické sloučeniny 2b až 2f jsou připravitelné ve vysoce čistém stavu pomocí postupu podle předkládaného technického řešení, jak je popsáno výše. Alternativně mohou být chemické sloučeniny obecného vzorce 2 podrobeny (opatrné) transesterifikační reakci vedoucí

-7CZ 12783 Ul k tvorbě jiných sloučenin stejného obecného vzorce 2, avšak nesoucích jiné skupiny Ri aR₂.

Příklad takového procesu je naznačen níže pro přípravu sloučeniny 2e.

Aby byla získána sloučenina 2b, reaguje sloučenina 3a podle předkládaného technického řešení s ethyl-3-aminokrotonatem (sloučenina B2). Aby byla získána sloučenina 2c, reaguje sloučenina

3b podle předkládaného řešení s methyl-3-aminokrotonatem (sloučenina Bl). Sloučenina 3b může být připravena kondenzací o-chlorobenzaldehydu s 4-(2-(ftalimido)ethoxy)acetoacetátem (sloučenina C2). Sloučenina C2 může být připravena podle postupu z dřívějších technik, jak je popsáno výše pro sloučeninu C1'.

Aby byla získána sloučenina 2d, reaguje sloučenina 3b s ethyl-3-aminokrotonatem B2 ío analogicky jak je uvedeno výše.

Příprava sloučeniny 2f začíná od isopropylového analogu sloučeniny 3a, tj. od sloučeniny 3c. Sloučenina 3c může být připravena pomocí obou výše uvedených způsobů podle předkládaného technického řešení, kondenzací o-chlorbenzaldehydu s isopropyl 4-{2-(ftalimido)ethoxy)acetoacetátem (sloučenina C3). Sloučenina C3 může být připravena pomocí postupů z dřívějších technik, jak je výše popsáno pro sloučeninu Cl'. Připravená sloučenina 3c reaguje s methyl-3aminokrotonatem Bl za tvorby požadovaného produktu 2f za v zásadě stejných podmínek, jak je uvedeno výše.

Aby byla získána sloučenina 2e, je ftalimidoamlodipin 2a transesterifikován zahříváním v isopropanolu za katalýzy silnou kyselinou, např. kyselinou sírovou.

Amlodipinové analogy lb až lf mohou být získány z odpovídajících ftalimidoamlodipinových analogů 2b až 2f za reakcních podmínek známých a/nebo popsaných výše pro přípravu amlodipinu. Sloučeniny lb až lf mohou být tudíž přečištěny na požadovaný stupeň čistoty pomocí běžných metod a/nebo mohou být přeměněny na běžné směsné soli s kyselinami a případně přečištěny. Alternativně mohou být sloučeniny lb až lf připraveny podrobením amlodipinu (opatrné) transesterifikační reakci.

Je výhodou, že způsob testování čistoty produktů obsahujících amlodipin nebo ftalimidoamlodipin zahrnuje v podstatě jakoukoliv metodu, která může zjistit nebo jinak určit přítomnost cílové sloučeniny. Příklady tohoto typu stanovení zahrnují tenkovrstevnou chromatografii (TLC) a vysokoúčinnou kapalinovou chromatografii (HPLC).

Produkt obsahující amlodipin určený k analýze na přítomnost jedné nebo více potenciálních nečistot spojených s amlodipinem lb až lf je jakýkoliv produkt, který obsahuje volnou bázi amlodipinu nebo jakoukoliv směsnou sůl amlodipinu s kyselinou. Příklady produktů obsahujících amlodipin zahrnují reakční směs získanou po odstranění chránících skupin z ftalimidoamlodipinu, surovou volnou bázi amlodipinu získanou během syntézy, přečištěnou volnou bázi amlodipinu, reakční směs získanou při přípravě směsných solí amlodipinu s kyselinami, surovou směsnou sůl amlodipinu s kyselinou nebo přečištěnou směsnou sůl amlodipinu s kyselinou v jakýchkoliv vhodných formách, zahrnujících krystalický stav nebo stav amorfní, a jednotkovou farmaceutickou dávku obsahující jakoukoliv z těchto sloučenin. Směsná sůl amlodipinu s kyselinou zastupuje jakoukoliv směsnou sůl s kyselinou, ačkoliv jsou preferovány soli s farma40 ceuticky přijatelnými kyselinami, příklady takových solí jsou amlodipinbesylát, amlodipinmaleát, amlodipinfumarat, amlodipinhydrochlorid, amlodipinmesylat, atd. Většinou jsou takové produkty obsahující amlodipin připravovány v dávkách nebo sadách pro výrobní účely. Výrobní sada by měla být zkontrolována, aby bylo potvrzeno, že obsah jakéhokoliv amlodipinového analogu lb až lf je v rámci specifikace, to jest kontrolní test kvality potvrzující, že obsah nečistot spojených s amlodipinem lb až lf nepřesahuje předem určenou mez. Z výrobní sady je odebrán vzorek aje analyzována přítomnost amlodipinového analogu a přednostně také obsah amlodipinu. Výrobní sada musí obvykle obsahovat méně než 1,0 hmotn. %, často méně než 0,5 hmotn. %, častěji méně než 0,2 hmotn. % a nejčastěji méně než 0,1 hmotn. % jakékoliv ze sloučenin lb až lf, vztaženo na množství amlodipinu nebo amlodipinové soli. Obecně bude celá výrobní sada, kromě všech odebraných vzorků, výrobcem prodána nebo jinak uvolněna, pokud

-8CZ 12783 Ul nebude zjištěn nepřijatelný obsah nečistoty spojené s amlodipinem. V takovém případě nebude výrobní sada prodána nebo uvolněna, to znamená ani komerčně využita ani využita k přípravě konečných produktů.

Amlodipinový analog lb až lf je analyzován za daných podmínek, což poskytuje analytický výsledek referenčního standardu. “Analytický výsledek referenčního standardu” může být kvantitativní nebo kvalitativní výsledek a může být ve formě číselné, grafické, obrazové, atd. V některých případech může být výsledek elektronicky uchován pro pozdější srovnávání.

Analýza produktů obsahujících amlodipin obecně poskytuje analytický výsledek vzorku. “Analytický výsledek vzorku” je většinou určitým způsobem porovnán s analytickým výsledkem pro referenční standard amlodipinového analogu. Porovnání může být provedeno manuálně, například vizuálním pozorováním a/nebo automatizovaným postupem. Analytický výsledek pro referenční standard může být získán současně s analytickým výsledkem vzorku, tedy bezprostředně před, během nebo bezprostředně po analýze produktu obsahujícího amlodipin, nebo mohou být získány dříve, dokonce o několik měsíců až let dříve. Při některých postupech je analytický výsledek pro referenční standard uchován elektronicky a využit s pomocí počítačového programu k určení přítomnosti amlodipinového analogu a k stanovení obsahu této sloučeniny. Tento novější postup zahrnuje kalibraci zařízení v závislosti na analytických výsledcích referenčních standardů nebo výsledcích od nich odvozených a/nebo pomocí takzvané vnitřní normalizace. Všechna taková porovnávání, přímá, nepřímá, manuální nebo automatizovaná, j sou zahrnuta v j ednotném označení “porovnávání”.

Analytický postup využívaný pro určení analytických výsledků referenčních standardů je obvykle stejný analytický postup za stejných podmínek, kteiý byl využit k testování produktu obsahujícího amlodipin, přestože to není nezbytně vyžadováno.

Předkládané technické řešení bude dále popsáno s poukázáním ná dvě preferované analytické metody, konkrétně TLC a HPLC. Při TLC jsou vzorky testovaného produktu obsahujícího amlodipin a referenčních standardů amlodipinových analogů vyvíjeny na vhodné chromatografické plotně pomocí vhodné vyvíjecí kapaliny (mobilní fáze) za daných podmínek. Tyto podmínky zahrnují rozpouštědlo, koncentraci vzorku v tomto rozpouštědle a množství roztoku naneseného na plotnu. Volba vhodných rozpouštědel a koncentrací je v popisu technik dobře zaznamenána. Analytické výsledky obdržené za takových podmínek mohou zahrnovat hodnotu Rf, tedy poměr mezi vzdáleností kterou příslušný materiál urazil a vzdáleností kterou urazilo rozpouštědlo, a/nebo velikost skvrny vzniklé na chromatogramů. _;

Je preferováno aby byl na stejnou chromatografickou plotnu, kde byl nanesen testovaný vzorek, ve stejný čas nanesen i referenční standard, což umožní současné srovnávání. Při jiných postupech je již referenční standard definován aje jednoduše porovnán s vyvinutým chromatogramem vzorku. Amlodipinové analogy mohou být také předem smíseny ve známých poměrech za tvorby směsného referenčního standardu.

Jeden z postupů testování čistoty a/nebo stability vůči rozkladu vzorku obsahujícího amlodipin tedy zahrnuje kroky:

a) rozpuštění vzorku obsahujícího amlodipin v rozpouštědle vedoucí k tvorbě roztoku vzorku;

b) rozpuštění vzorku jednoho nebo více amlodipinových analogů lb až lf v rozpouštědle vedoucí k tvorbě referenčního roztoku;

c) analýzu roztoku vzorku a referenčního roztoku pomocí tenkovrstevné chromatografie vedoucí k získání TLC chromatogramů pro každý roztok;

d) výpočet intenzity všech sekundárních skvrn získaných z roztoku vzorku jejichž hodnota Rf odpovídá hodnotě Rf referenčního ukazatele, pomocí intenzity skvrn odpovídajícího amlodipinového analogu v chromatogramů referenčního roztoku.

-9CZ 12783 Ul

Podobně může být popsána analýza pomocí HPLC. Analytický výsledek pro referenční standard může zahrnovat faktor rozlišení, faktor odezvy, retenční čas a/nebo plochu píku. Postup testování čistoty a/nebo stability vůči rozkladu vzorku obsahujícího amlodipin zahrnuje například kroky:

a) rozpuštění vzorku obsahujícího amlodipin v rozpouštědle vedoucí k tvorbě jednoho nebo více roztoků vzorku;

c) nástřik roztoku vzorku a referenčních roztoků na HPLC kolonu; a

d) určení plochy píku každého roztoku a výpočet obsahu všech amlodipinových analogů lb až lf s pomocí těchto hodnot.

Při tomto postupu může být nezbytné nebo žádoucí před krokem c) nanést na HPLC kolonu roztok určujícího vhodnost sytému, tak aby byl určen faktor rozlišení mezi amlodipinem a jakoukoliv další sloučeninou přítomnou ve vzorku. V takovém případě zahrnuje metoda dodatečný krok:

b') rozpuštění amlodipinmaleátu a vhodného externího standardu(ů) vedoucí k tvorbě roztoku určujícího vhodnost systému a nástřik roztoku určujícího vhodnost systému na HPLC kolonu vedoucí k určení faktoru(ů) rozlišení.

Jako alternativa k opakovanému stanovení vzorku referenčního ukazatele při každé analýze může být použit parametr známý jako faktor odezvy (R). Faktor odezvy je předem určený poměr numerického výsledku (např. plocha píku v HPLC) získaného analýzou vzorku amlodipinaspartátu nebo amlodipinmaleinamidu pomocí dané analytické metody a odpovídajícího numerického výsledku získaného analýzou stejného množství čistého amlodipinmaleátu o shodné koncentraci. Známé faktory rozlišení pro amlodipinaspartát nebo amlodipinmaleinamid mohou být použity k výpočtu množství příslušného ukazatele ve zkoumaném vzorku. Tímto způsobem může, jak je dobře známo, být ve vzorku určeno relativní množství nečistoty vztažené na množství amlodipimnaleátu.

Výše popsané principy a metody testování čistoty produktů obsahujících amlodipin mohou být použity také při testování čistoty odpovídajících prekurzorů chráněných ftalimidovou skupinou obecného vzorce 2 (např. surových nebo přečištěných reakčních směsí obsahujících tyto slouče30 niny nebo jejich solí, atd.) s využitím sloučenin 2a až 2f jako referenčních ukazatelů. Testování ftalimidoamlodipinových produktů na přítomnost a obsah ftalimidoamlodipinových nečistot 2b až 2f je důležité, protože, pokud jsou známy odpovídající výsledky, se může výrobce správně rozhodnout, jestli ajak může být ftalimidoamlodipinový produkt přečištěn nebo jinak přepracován před svou přeměnou na amlodipin, a tedy jestli nebo jak by měly být upraveny podmínky při výrobě ftalimidoamlodipinu, tak aby byl získán produkt lepší kvality. Ftalimidoamlodipin, který obsahuje všechny analogy 2b až 2f pod předem určenou mezí může vést k tvorbě amlodipinu výrazně zbaveného odpovídajících amlodipinových nečistot lb až lf, tak že takový amlodipin nemusí být dále přečišťován, což šetří čas a energii a zvyšuje celkovou hospodárnost výroby amlodipinu. Obsah nečistot by obvykle měl být nižší než 1 hmotn. %, častěji nižší než 0,5 %, nej častěji nižší než 0,2 % nebo dokonce nižší než 0,1 %.

Podle jednoho postupu je výrobní dávka ftalimidoamlodipinu testována pro určení čistoty odebráním vzorku z této dávky a stanovením obsahu jedné nebo více možných ftalimidoamlodipinových nečistot 2b až 2f. Přítomnost a množství nečistot jsou určovány porovnáváním se známými analytickými výsledky referenčních standardů, například pomocí HPLC nebo TLC, jak je popsáno výše. Pokud je zjištěno, že vzorek obsahuje nižší množství nečistot, než je předem stanovená mez, výrobní dávka amlodipinu je poté podrobena odstranění chránících skupin vedoucího k tvorbě výrobní dávky amlodipinu. Pokud je zjištěno, že vzorek obsahuje vyšší množství nečistot, než je předem stanovená mez, výrobní dávka může být přečištěna, například pomocí krystalizace, tak aby došlo k snížení obsahu nečistot pod předem stanovenou mez nebo

-10CZ 12783 Ul může být zlikvidována. Takto nebude vyroben produkt obsahující amlodipin, který by obsahoval příliš vysoké množství nečistot spojených s amlodipinem. Nejenže může takový proces zvýšit hospodárnost a omezit plýtvání, ale také, v některých případech, může být snadnější oddělit fitalimidoamlodipinové nečistoty od ftalimidoamlodipinu, než oddělit amlodipinové nečistoty od amlodipinu, což může tak zvýšit celkový výtěžek. Výrobní dávka ftalimidoamlodipinu, ze které je odebrán vzorek může představovat surový nebo izolovaný ftalimidoamlodipinový produkt nebo přečištěný produkt. Například přečištěný produkt může být získán jedno nebo vícenásobnou rekiystalizací izolovaného produktu jak je popsáno výše. Pokud je vyžadováno, mohou být využity také další metody čištění. Obecně je mez obsahu ftalimidoamlodipinové nečistoty stanovena na 1,0 hmotn. % nebo méně, častěji 0,5 hmotn. % nebo méně a dokonce méně než 0,1 hmotn. %. Jakmile je zjištěno, že výrobní dávka ftalimidoamlodipinu obsahuje menší množství nečistoty, než je stanovená mez, je dávka podrobena odstranění chránících skupin a převedena na výrobní dávku amlodipinu. Amlodipin je obvykle převeden na svou farmaceuticky přijatelnou sůl a poté smísen s alespoň jednou farmaceuticky přijatelnou pomocnou látkou, což vede k tvorbě jednotkové farmaceutické dávky jako je tableta nebo kapsule. Tyto jednotkové dávky obsahují účinné množství amlodipinu. Je preferováno stanovení obsahu alespoň jedné amlodipinové nečistoty lb až lf ve výrobní dávce amlodipinu, amlodipinové soli, jednotkové dávce obsahující amlodipin nebo jejich směsi. Pokud je obsah amlodipinové nečistoty vyšší než předem stanovená mez, může být amlodipinový produkt přepracován nebo neuvolněn k prodeji. Příklady provedení technického řešení ;

Příklad 1 - Ethyl 2-(o-chlorobenzyliden)-4-(2-ftalimidoethoxy)acetoacetát (sloučenina 3 a)

300 g Ethyl 4-(2-(ftalimido)ethoxy)acetoacetátu bylo smíseno s 90 ml 2-chlorobenzaldehydu a 140 ml 2-propanolu. Tento roztok byl třepán za teploty 20 až 25 °C a v průběhu 2 hodin byl po kapkách přidán roztok 3,6 ml piperidinu ve 40 ml 2-propanolu. Tato směs byla poté míchána po dobu 1 hodiny za stejné teploty a poté po dobu 2 hodin za teploty 35 až 40 °C. Směs byla poté okyselena 4,1 ml kyseliny octové, bylo přidáno 500 ml 2-propanolu a roztok byl ochlazen na teplotu 0 až 5 °C. V reakční směsi se vytvořily dvě vrstvy, horní vrstva byla oddělena a spodní organická vrstva byla promyta 200 ml 2-propanolu. Pro odstranění zbylého rozpouštědla byla organická vrstva obsahující požadovaný produkt odpařena do sucha.

Výtěžek: 350 g (84 %), jako směs cis a trans izomerů (6:4).

Obsah 2-chlorobenzaldehydu: méně než 5 %.

Příklad 1A - Ethyl 2-(o-chlorobenzyliden)-4-(2-ftalimidoethoxy)acetoacetát (sloučenina 3 a)

4,2 g ethyl 4-(2-(ftalimido)ethoxy)acetoacetátu bylo rozpuštěno v 4 ml isopropanolu pod N2 atmosférou za laboratorní teploty. 1,9 g 2-chlorobenzaldehydu bylo přidáno k této směsi. 0,075 g piperidinu v 1 ml IPA bylo přidáno pomalu během dvou hodin. Když bylo přidávání ukončeno, byla reakční směs zahřáta na 35 až 40 °C po dobu 2 hodin. 0,8 g ledové kyseliny octové v 4 ml IPA bylo přidáno k reakční směsi a směs byla ochlazena v chladničce na 3 až 5 °C. Rozpouštědlo bylo dekantováno a gumovitá pevná látka byla promyta 2 x 5 ml IPA.

Pro analytické účely byla část surového produktu přečištěna pomocí chromatografie na silikagelu 60 s použitím směs ethylacetátu a n-heptanu (1:1 obj ./obj.) jako mobilné fáze. Po spojení frakcí obsahujících produkt bylo rozpouštědlo odpařeno, což vedlo k získání olejovité kapaliny.

NMR spektrum znázorňuje směs Z a E izomerů, kde poměr Z:E odpovídá přibližně 6:4.

1H - NMR spektrum:

-11 CZ 12783 Ul

1H - NMR spektrum bylo změřeno při teplotě 30,05 °C na přístroji Bruker Avance-400 v deuterovaném chloroformu při 400 MHz.

δ	přiřazení
5	1,12	(t, ~1,2H, JI,2=7,2Hz, H-l(E));
	1,32	(t, ~1,7H, Jl,2=7,2Hz, H-l(Z));
	3,70	(t, ~1,2H, J14,15=5,6Hz, H-14(E));
	3,81	(t, ~0,8H, J14,15=5,6Hz, H-14(Z));
	3,86	(t, ~1,2H, J14,15=5,6Hz, H-15(E));
10	+ 3,94	(t, ~0,8H, J14,15=5,6Hz, H-15(Z));
	' 4,17	(s, H-13(E));
	4,18	(q, Jl,2=7,2Hz, H-2(Z)) (+ 4,17 sum 2H);
	4,27	(q, ~1,2H, Jl,2=7,2Hz, H-2(E));
	4,48	(s,~0,7H,H-13(Z));
15	7,26	(bm, 3H, H-9(E+Z)+H-10(E+Z)+H-ll(E+Z));
	7,40	(bd, 1H, H-8(E+Z));
	7,70	(m, ~2H, Η-19(E+Z)+H-20(E+Z));
	7,81	(m, 2H, H-18(E+Z)+H-21(E+Z));
	7,92	(s,H-5(Z));
20	7,94	(s, H-5(E)) (+7,92 sum ~1H).

13C - NMR spektrum:

13C - NMR spektrum bylo změřeno při teplotě 30,05 °C na přístroji Bruker Avance-400 v deuterovaném chloroformu při 100,6 MHz.

	δ	přiřazení
25	13,65	(C-l(Z));
	14,04	(C-l(E));
	37,13	(C-15(E));
	37,19	(C-15(Z>);
	61,53	(C-2(Z));
30	61,71	(C-2(E));
	68,21	(C-14(Z));
	68,39	(C-14(E));
	74,20	(C-13(Z));
	75,69	(C-13(E));
35	123,13	(C-18(E)+C-21(E));
	123,17	(C-18(Z)+C-21(Z));
	126,52	(C-ll(Z));
	127,02	(C-ll(E));
	129,56	(C-8(Z));
40	129,65	(C-10(Z));
	129,81	(C-8(E));
	130,13	(C-10(E));
	131,09	(C-9(Z));
	131,20	(C-9(E));
45	131,57	(C-6(E));

-12CZ 12783 Ul

	132,08	(C-17(E+Z)+C-22(E+Z));
	132,29	(C-6(Z));
	133,64	(C-4(Z));
	neznámé	(C-4(E));
5	133,81	(C-19(Z)+C-20(Z));
	133,83	(C-19(E)+C-20(E));
	134,50	(C-7(E));
	134,60	(C-7(Z));
	139,93	(C-5(E));
10	140,18	(C-5(Z));
	163,65	(C-3(E));
	165,95	(C-3(Z));
	168,04	(C-16(E)+C-23(E));
	168,09	(C-16(Z)+C-23(Z));
15	194,15	(C-12(Z));
	201,53	(C-12(E)).

Příklad 2 - 3-Ethyl 5-methyl 4-(2-chlorofenyl)-2-{[2-(L3-dioxo-l,3-dihydro-2H-izoindol2-yl)ethoxy]methyl}-6-methyl-l,4-dihydro-3,5-pyridindikarboxylát (= ftalimidoamlodipin, sloučenina 2a)

350 g Surového ethyl 2-(o-chlorobenzyliden)-4-(2-ftalimidoethoxy)acetoacetátu z příkladu 1 bylo rozpuštěno v 540 ml 2-propanolu při teplotě 80 °C. Bylo přidáno 50 g methyl-3-aminokrotonatu a směs byla udržována při stejné teplotě po dobu 16 hodin. Směs byla odpařena do sucha. Zbytek byl rozpuštěn v 540 ml ledové kyseliny octové při teplotě 80 °C. Směs byla poté ochlazena na 15 °C a míchána při této teplotě po dobu 20 hodin. Vytvořená pevná látka byla odfiltrována a promyta 280 ml ledové kyseliny octové. Pevná látka byla suspendována v 225 ml methanolu a třepána po dobu 30 minut. Pevná látka byla odfiltrována, promyta 75 ml methanolu a vysušena.

Výtěžek: 229,5 g (56 %) surového produktu, čistota (HPLC): 98 %.

Produkt byl rekrystalizován z ethylacetátu.

Výtěžek po rekrystalizaci: 90 %, čistota (HPLC): 99 %.

Příklad 3 - Příprava amlodipinmaleátu

Do skleněné nádoby bylo přeneseno 80 ml 40% vodného roztoku methylaminu a za míchání přidáno 8,0 g produktu z příkladu 2. Suspenze byla třepána při teplotě 25 °C po dobu 24 hodin. K této směsi bylo přidáno 120 ml toluenu a směs byla třepána 30 minut. Poté bylo třepání ukončeno, aby mohlo dojít k rozdělení vrstev. Vodní vrstva byla oddělena a zlikvidována. Toluenová vrstva byla promyta 40 ml vody a toluen byl při teplotě do 60 °C odpařen na vakuové rotační odparce, až došlo k tvorbě první sraženiny. Byly přidány 4 ml EtOH a po rozpuštění byl roztok přefiltrován.

K ethanolovému roztoku byl přidán roztok 1,74 g kyseliny maleinové v 20 ml EtOH. Asi po 10 minutách míchání začal roztok krystalizovat. Směs byla ochlazena na 5 až 10 °C a za této teploty míchána po dobu 1 hodiny. Sraženina byla odfiltrována a promyta 2 x 6 ml EtOH. Produkt byl sušen při teplotě do 40 °C po dobu 24 hodin.

Výtěžek: 5,84 g amlodipinmaleátu.

-13 CZ 12783 Ul

Příklad 4 - Methyl 2-(o-chlorobenzyliden)-4-(2-ftalimidoethoxy)acetoacetát (sloučenina 3b) g Methyl 4-(2-(ftalimido)ethoxy)acetoacetátu bylo při teplotě 20 až 25 °C mícháno s 31,7 ml 2-chlorobenzaldehydu a 37 ml 2-propanolu. Během 1,5 hodiny byl po kapkách přidán roztok

1.1 ml piperidinu v 14 ml 2-propanolu. Směs byla poté míchána při stejné teplotě po dobu 2 5 hodin a při teplotě 35 až 40 °C po dobu 2 hodin. Směs byla okyselena 1,5 ml kyseliny octové, bylo přidáno 140 ml 2-propanolu a roztok byl ochlazen na teplotu 0 až 5 °C. Isopropanolová vrstva byla oddělena a organická vrstva byla promyta 53 ml 2-propanolu. Pro odstranění zbylého rozpouštědla byla organická vrstva odpařena do sucha.

Výtěžek: 104 g (87 %), jako směs cis a trans izomérů.

ío Příklad 5 - Dimethyl 4-(2-chlorofenyl)-2-{[2-(l,3-dioxo-l,3-dihydro-2H-izoindol-2-yl)ethoxy]methyl}-6-methyl-l ,4-dihydro-3,5-pyridindikarboxylát (sloučenina 2c)

92.1 g Methyl 2-(o-chlorobenzyliden)-4-(2-ftalimidoethoxy)acetoacetátu bylo rozpuštěno v 108 ml 2-propanolu při teplotě 80 °C. Bylo přidáno 31,3 g methyl-3-aminokrotonatu a směs byla ponechána při stejné teplotě po dobu 24 hodin. Směs byla odpařena do sucha. Zbytek byl rozpuštěn v 162 ml ledové kyseliny octové při teplotě 80 °C. Směs byla poté ochlazena na 15 °C a míchána při této teplotě po dobu 20 hodin. Pevná látka byla odfiltrována a promyta 83 ml ledové kyseliny octové. Pevná látka byla suspendována v 63 ml methanolu a míchána po dobu 30 minut. Pevná látka byla odfiltrována, promyta 23 ml methanolu a vysušena. Produkt byl rekrystalizován z ethylacetátu.

Výtěžek: 77,7 g (69 %).

Čistota (HPLC, IN): 96,8 %.

Teplota tání: 197,5 až 199 °C.

Příklad 6 - Diethyl 4-(2-chlorofenyl)-2-{[2-(l,3-dioxo-l,3-dihydro-2H-izoindol-2-yl)ethoxy]methyl}-6-methyl-l ,4-dihydro-3,5-pyridindikarboxylát (sloučenina 2b)

116,7 g Ethyl 2-(o-chlorobenzyliden)-4-(2-ftalimidoethoxy)acetoacetátu bylo rozpuštěno ve

120 ml 2-propanolu při teplotě 80 °C. Bylo přidáno 31,2 g ethyl-3-aminokrotonatu a směs byla ponechána při stejné teplotě po dobu 16 hodin. Směs byla odpařena do sucha. Zbytek byl rozpuštěn v 180 ml ledové kyseliny octové při teplotě 80 °C. Tato směs byla ochlazena na 15 °C a míchána při této teplotě po dobu 20 hodin. Pevná látka byla odfiltrována a promyta 92 ml ledové kyseliny octové. Pevná látka byla rozpuštěna v 75 ml ethanolu při teplotě 80 °C. Tento roztok byl ochlazen na 20 °C a suspenze byla míchána po dobu 2 hodin. Pevná látka byla odfiltrována a promyta 25 ml ethanolu. Mokrý produkt byl rekrystalizován z ethylacetátu.

Výtěžek: 43,6 g (30 %) produktu.

Čistota (HPLC, IN): 98,4 %.

Teplota tání: 142,5 až 144 °C.

Příklad 7 - 3-Methyl 5-ethyl 4-(2-chlorofenyl)-2-{[2-(l,3-dioxo-l,3-dihydro-2H-izoindol2-yl)ethoxy]methyl}-6-methyl-l,4-dihydro-3,5-pyridindikarboxylát (sloučenina 2d) g Methyl 2-(o-chlorobenzyliden)-4-(2-ftalimidoethoxy)acetoacetátu bylo rozpuštěno ve 40 1 02 ml 2-propanolu při teplotě 80 °C. Bylo přidáno 33,1 g ethyl-3-aminokrotonatu a směs byla ponechána při stejné teplotě po dobu 16 hodin. Směs byla odpařena do sucha. Zbytek byl rozpuštěn v 153 ml ledové kyseliny octové při teplotě 80 °C. Tato směs byla ochlazena na 15 °C a míchána při této teplotě po dobu 20 hodin. Pevná látka byla odfiltrována a promyta 78 ml ledové kyseliny octové. Pevná látka byla rozpuštěna v 150 ml methanolu a míchána při teplotě

-14CZ 12783 Ul do 60 °C po dobu 30 minut. Poté byl tento roztok ochlazen na 20 °C, přefiltrován, pevná látka promyta 30 ml methanolu a vysušena. Produkt byl rekrystalizován z ethylacetátu.

Výtěžek: 80 g (52 %).

Čistota (HPLC, IN): 98,2 %.

Teplota tání: 158 až 160 °C.

Příklad 8 - Příprava dimethylamlodipin (sloučenina lc) maleátu

62,48 g Sloučeniny 2c bylo suspendováno v 630 ml 40% vodného roztoku methylaminu. Teplota reakční směsi byla udržována na 25 až 26 °C a směs byla míchána po dobu 24 hodin. Poté byla směs extrahována 940 ml toluenu. Toluenová vrstva byla extrahována 310 ml vody. Toluen byl ío oddestilován na vodní lázni při teplotě do 60 °C. Zbytek byl rozpuštěn v 70 ml ethanolu a za laboratorní teploty bylo přidáno 13,95 g kyseliny maleinové v 270 ml ethanolu. Po několika minutách míchání došlo k tvorbě sraženiny. Směs byla míchána po dobu asi 2 hodin za laboratorní teploty. Krystaly byly odfiltrovány a promyty 2 x 50 ml ethanolu. Pevná látka byla sušena 1 den při teplotě 25 °C.

Výtěžek: 38,56 g (63,4 % teoretického výtěžku).

Vzhled: krystalická sloučenina.

Teplota tání: 165 až 166 °C z EtOH.

1H - NMR spektrum:

δ	přiřazení (s, 3H, H-14); (bdd, 2H, H-9); (s+s, 3H+3H, H-ll, H-13);
	2,34 3,12 3,52, 3,54
25	3,68	(m, 2H, H-8);
	4,65	(ABq, 2H, H-7);
	5,34	(s, 1H, H-4);
	6,08	(s, 2H, H-2);
	7,14	(m, 1H, H-4');
30	7,24	(bdt, 1H, H-5');
	7,29	(dd, 1H, J3',5-1,3Hz, J3',4'=7,8Hz, H-3');
	7,35	(dd, 1H, J4',6'=l,8Hz, J5',6'=7,8Hz, H-6');
	7,89	(bs, ~3H +
	8,45	s, 1H, NH+HN2+OH).
35	13C - NMR spektrum:

13C - NMR spektrum bylo, změřeno při teplotě 30,05 °C na přístroji Bruker Avance-400 v deuterovaném chloroformu při 100,6 MHz.

δ	přiřazení
18,16	(C-14);
36,62	(C-4);
38,54	(C-9);
50,42, 50,65	(C-ll, C-13);
66,51	(C-7, C-8);
102,00, 102,03	(C-3, C-5);
127,36	(C-5');
127,71	(C-4');

- 15CZ 12783 Ul

128,95	(C-3¹);
	130,74	(C-6¹);
	131,08	(C-2¹);
	135,84	(C-2);
5	144,39	(C-2);
	145,18	(C-6);
	145,62	(C-l');
	166,63	(C-10);
	167,00	(C-12);
10	167,24	(C-l)·

4'

Příklad 9 - Příprava diethylamlodipin (sloučenina lb) maleátu

Tato sloučenina byla připravena podle stejného postupu, který je popsaný v příkladu 8, vycházejíce ale z krystalické sloučeniny 2b (čistota 98, 4 %).

Výtěžek:. 22,89 g (93,7 % teoretického výtěžku).

Vzhled: krystalická sloučenina.

Teplota tání: 179 až 180 °C z EtOH.

1H - NMR spektrum:

δ	přiřazení (t, J=7,0Hz + t, J=7,0Hz, sum 6 H, H-12+H-15); (s, 3 Η, H-l 6);
	1,12 1,13 2,33
25	3,11	(dd, ~2H, J=4,3Hz, J=5,8Hz, H-9);
	3,68	(m, 2H, H-8);
	4,00	(m, 4H, H-ll+H-14);
	4,65	(ABq, 2H, H-7);
	5,33	(s, 1H, H-4);
30	6,08	(s, 2H, 2xH-2);
	7,15	(m, 1H, H-4');
	7,24	(dt, 1H, J3',5-l,3Hz, J5',6'=7,8Hz, H-5');
	7,29	(dd, 1H, J3',5-1,3Hz, J3',4'=7,8Hz, H-3');
	7,36	(dd, 1H, J4',6'=l,8Hz, J5',6'=7,8Hz, H-6');
35	7,90	(bs,~3H +
	8,38	s, 1H, NH+NH2+0H).

13C - NMR spektrum:

13C - NMR. spektrum bylo změřeno při teplotě 30,05 °C na přístroji Bruker Avance-400 v deuterovaném chloroformu při 100,6 MHz.

- 16CZ 12783 Ul

δ	přiřazení
13,96, 14,02	(C-12, C-15);
18,27	(C-16);
36,87	(C-4);
38,55	(C-9);
59,00, 59,29	(C-ll, C-14);
66,51, 66,61	(C-7, C-8);
102,07, 102,09	(C-3, C-5);
127,17	(C-5');
127,69	(C-4');
128,90	(C-3');
131,09	(C-6');
131,17	(C-2');
135,97	(2xC-2);
144,22	(C-2);
144,91	(C-6);
145,46	(C-l');
166,25, 166,60	(C-10, C-13);
167,25	(2xC-l).

ft

Příklad

Tato sloučenina byla připravena podle stejného postupu, který je popsaný v příkladu 8, vycházejíce ale z krystalické sloučeniny 2d (čistota 98,2 %) a s použitím methanolu jako rozpouštědla ke ,· konečnému srážení.

Výtěžek: 45,23 g (71,4 % teoretického výtěžku).

Vzhled: krystalická sloučenina.

Teplota tání: 188 až 189 °C z MeOH.

1H - NMR spektrum:

1H - NMR spektrum bylo změřeno při teplotě 30,05 °C na přístroji Bruker Avance-400 v deuterovaném chloroformu při 400 MHz. δ

1,11

2.34 3,11

3,54

3,68 3,99 4,64

5.34

6,08

7,14 přiřazeni (t, 3H, J13,14=7,0Hz, H-14);

(s, 3H,H-15);

(bdd, 2H, H-9);

(s, 3H, H-ll);

(bt, 2H, H-8);

(q, 2H, J13,14=7,0Hz, H-13);

(ABq, 2H, H-7);

(s, 1H, H-4);

(s, 2H, H-2);

(dt, 1H, J4',6-l,8Hz, J3',4'=7,8Hz, H-4');

-17CZ 12783 Ul

7,24 (bdt, 1H, H-5');

7,29 (dd, 1H, J3',5'=l,3Hz, J3',4'=7,8Hz, H-3');

7,36 (dd, 1H, J4',6’=l,8Hz, J5',6'=7,6Hz, H-6');

7,90 (bs, ~3H +

8,41 s, 1H, NH+NH2+OH).

13C - NMR spektrum:

δ	přiřazení
10	14,02	(C-14);
	18,24	(C-15);
	36,72	(C-4);
	38,54	(C-9);
	50,63	(C-ll);
15	58,98	(C-13);
	66,50, 66,52	(C-7, C-8);
	101,96	(C-3);
	102,20	(C-5);
	127,28	(C-5');
20	127,70	(C-4');
	128,92	(C-3');
	130,90	(C-6');
	131,12	(C-2');
	135,94	(C-2);
25	144,26	(C-2);
	145,08	(C-6);
	145,58	(C-l');
	166,54	(C-12);
	166,68	(C-10);
30	167,24	(C-l).

Příklad 11 - 3-Ethyl 5-prop-2-yl 4-(2-chlorofenyl)-2-{[2-(l,3-dioxo-l,3-dihydro-2H-izoindol-2-yl)ethoxy]methyl}-6-methyl-l,4-dihydro-3,5-pyridindikarboxylát (sloučenina 2e) g Ftalimidoamlodipinu 2a bylo suspendováno ve 150 ml 2-propanolu. K této suspenzi bylo 35 přidáno 0,5 ml koncentrované kyseliny sírové a směs byla zahřívána pod zpětným chladičem po dobu 72 hodin. Poté byla směs ochlazena na laboratorní teplotu a částečně odpařena. Za míchání bylo přidáno 50 ml n-heptanu. Vytvořená pevná látka byla odfiltrována a promyta 25 ml nheptanu. Získaná pevná látka byla pro krystalizaci rozpuštěna v ethylacetátu, ale k tvorbě krystalů nedošlo ani po přídavku n-heptanu. Směs byla odpařena a zbylá pevná látka byla pod zpětným chladičem rozpuštěna v 35 ml 2-propanolu. Během chlazení došlo k tvorbě pevné látky.

Pevná látka byla odfiltrována a promyta 10 ml 2-propanolu. Po vysušení při 40 °C ve vakuové sušárně bylo získáno 10 g žluté pevné látky.

Čistota (HPLC): 90 % požadované sloučeniny.

1H - NMR spektrum:

-18CZ 12783 Ul

δ	přiřazení
5	1,04	(d, 3H, J14,15=6,3Hz, H-15);
	1,16	(t, JI 1,12=7,0Hz,H-12)
	1,24	(d, J14,16=6,3Hz, H-16);
	2,42	(s, 3H, H-17);
	3,76	(m, 2H, H-8);
10	4,02	(m, ~4H, H-ll+H-9);
	4,66	(ABq, 2H, H-7);
	4,97	(septet, 1H, J14,15=J14,16=6,3Hz, H-14);
	5,35	(s, 1H, H-4);
	7,00	(bdt, 1H, J4',6'=l,8Hz, J~7,7Hz, H-4');
15	7,08	(dt, 1H, J3',5'=J4',5'=l,5Hz, J5',6’=7,5Hz, H-5');
	7,19	(dd, 1H, J3',5'=l,5Hz, J3',4'=7,8Hz, H-3');
	7,31	(bs,NH);
	7,35	(dd, J4',6'=l,8Hz, J5',6'=7,5Hz, H-6') (+7,31 sum 2H);
	7,76	(m, 2H, H-5+H-6);
20	7,88	(m, 2H, H-4+H-7).

13C - NMR spektrum:

δ	přiřazení
25	14,23	(C-12);
	18,94	(C-17);
	21,54,21,89	(C-15, C-16);
	37,29	(C-4);
	37,95	(C-9);
30	59,57	(C-ll);
	66,83	(C-14);
	68,18	(C-7);
	68,94	(C-8);
	100,63	(C-3);
35	104,16	(C-5);
	123,35	(C-4”, C-7);
	126,54	(C-5¹);
	127,16	(C-4');
	129,10	(C-3');
40	131,78	(C-6');

-19CZ 12783 Ul

132,00	(C-3a, C-7a);
132,34	(C-2');
134,18	(C-5, C-6);
144,10	(C-6);
144,90	(C-2);
145,69	(C-l’);
167,15	(C-13);
167,17	(C-10);
168,48	(C-3, C-8).

Příklad 12 - 5-Methyl 3-prop-2-yl 4-(2-chlorofenyl)-2-{[2-(l,3-dioxo-l,3-dihydro-2H-izoindol-2-yl)ethoxy]methyl}-6-methyl-l,4-dihydro-3,5-pyridindikarboxylát (sloučenina 2f)

Krok 1): Izopropyl 2-(o-chlorobenzyliden)-4-(2-ftalimidoethoxy)-acetoacetát (sloučenina 3c) g Isopropyl 4-(2-(ftalÍmido)ethoxy)acetoacetátu bylo za laboratorní teploty rozpuštěno v

15 ml isopropanolu pod N2 atmosférou a bylo přidáno 7,5 g 2-chlorobenzaldehydu. Během 2 hodin byl pomalu přidán roztok 0,25 g piperidinu v 5 ml isopropanolu. Když bylo přidávání dokončeno, byla směs zahřáta na 35 až 40 °C a ponechána při této teplotě po dobu 2 hodin. Poté bylo přidáno 1,5 g ledové kyseliny octové a směs byla ochlazena na -20 °C. Rozpouštědlo bylo dekantováno a zbývající pevná látka byla rozpuštěna v 10 ml isopropanolu a ochlazena na

-20 °C. Rozpouštědlo bylo opět dekantováno, což vedlo k zisku olejovité kapaliny.

Pro analytické účely bylo 5 g zbylé olejovité kapaliny přečištěno pomocí chromatografie na silikagelu s použitím směsi ethylacetát: n-heptan (1:1) jako mobilní fáze.

Krok 2) Kondenzace s methyl 3-aminokrotonatem g olejovité kapaliny připravené podle kroku 1 bylo rozpuštěno v 30 ml isopropanolu a pod dusíkovou atmosférou bylo přidáno 5,1 g methyl 3-aminokrotonatu. Směs byla zahřívána pod zpětným chladičem za míchání po dobu 18 hodin. Poté byla směs ochlazena na laboratorní teplotu a odpařena do sucha. Bylo přidáno 15 ml ledové kyseliny octové. Vytvořená pevná látka byla odfiltrována a promyta 5 ml ledové kyseliny octové. Surový produkt byl rekrystalizován z 25 ml ethylacetátu. Po vysušení za sníženého tlaku při teplotě 50 °C bylo získáno 10,2 g mírně žluté pevné látky. Tato pevná látka byla rekrystalizována z ethylacetátu, což vedlo k tvorbě 9,8 g pevné látky.

1H - NMR spektrum:

1H - NMR spektrum bylo změřeno při teplotě 30,05 °C na přístroji Bruker Avance-400 v 35 deuterovaném chloroformu při 400 MHz.

δ přiřazení

0,98 (d, 3H, JI 1,12=6,3Hz, H-12);

-20CZ 12783 Ul

1,23 (d, ~3H, JI l,13=6,3Hz, H-13);

2,41 (s, ~3H, H-16);

3,61 (s,~3H,H-15);

3,77 (m, ~2H, H-8);

4,01 (m, ~2H, H-9);

4,69 (ABq, ~2H, H-7);

5,34 (s, 1H, H-4);

7,01 (m, 1H, H-4');

7,08 (dt, 1H, J3',5’=l,5Hz,J5',6'=7,5Hz,H-5');

7,19 (dd, 1H, J3’,5-1,5Hz, J3',4-7,8Hz, H-3');

7,33 (bs, NH) +

7, 34 (dd, J4’,6'=l,8Hz, J5',6'=7,5Hz, H-6') (+7,33 sum ~2H);

7,76 (m, 2H, H-5+H-6);

7,88 (m, 2H, H-4+H-7).

13C - NMR spektrum:

i

«		δ	přiřazení
		18,89	(C-16);
	20	21,45,21,86	(C-12, C-13);
		37,08	(C-4);
		37,97	(C-9);
		50,61	(C-l 5);
		66,97	(C-ll);
	25	68,22	(C-7);
		68,95	(C-8);
		101,33	(C-3);
		103,57	(C-5);
		123,37	(C-4, C-7);
	30	126,69	(C-5');
		127,16	(C-4');
		129,06	(C-3');
-		131,57	(C-6¹);
k		131,99	(C-3a, C-7a);
*	35	132,26	(C-2');
		134,20	(C-5, C-6);
		144,44	(C-6);
		144,89	(C-2);
		145,90	(C-l');
	40	166,65	(C-10);
		168,13	(C-14);
		168,51	(C-3,C-8).

V rámci zde popsaného předkládaného technického řešení bude zkušeným osobám jistě zřejmé, že při konkrétní realizaci jednotlivých konceptů a postupů zde popsaných mohou být praxí snadno odvozeny a provedeny jisté úpravy a změny, aniž by došlo k odchýlení se od ducha a oblasti technického řešení, která je definovaná následujícími nároky na ochranu.

-21 CZ 12783 Ul

Claims

NÁROKY NA OCHRANU

1. Derivát amlodipinu obecného vzorce 1, kde buď Ri je ethyl a R₂ je methyl, nebo Ri je prop-2-yl a R₂ je ethyl, nebo Ri je methyl a R₂ je 5 prop-2-yl.
2. Derivát amlodipinu obecného vzorce 2, (2), kde buď Ri je ethyl a R₂ je methyl, nebo Ri je prop-2-yl a R₂ je ethyl, nebo Rj je methyl a R₂ je prop-2-yl.

Konec dokumentu