CZ126495A3

CZ126495A3 - Process of treating gas mixture and apparatus for making the same

Info

Publication number: CZ126495A3
Application number: CZ951264A
Authority: CZ
Inventors: Martin Edward Fakley; Friedrich Heinrich He Valentin
Original assignee: Ici Plc
Priority date: 1992-11-18
Filing date: 1993-10-25
Publication date: 1996-01-17
Also published as: HU9501269D0; IN187935B; NO304731B1; NO951941D0; BG99648A; NO951941L; ES2093987T3; ATE145348T1; TW288987B; CA2148449A1; FI952392L; FI952392A0; DK0669850T3; EP0669850A1; WO1994011091A1; BR9307471A; GB9321802D0; GB9224201D0; CA2148449C; ZA938065B

Description

Způsob zpracování směsi plynů a zařízení iá.provaáění rr·.

způsobu

Oblast_techniky

rc

< i?

o •c ω

cn

O o

07«

O

Vynález se týká způsobu zpracování směsi plynů, zejména takovým katalytickým procesem, kterým se odstraňují z této směsi těkavé organické a/nebo zapáchající látky.

52§avadní_stav jtectoiky

Vypouštění směsí plynů, jako je vzduch, které obsahují těkavé organické a/nebo zapáchající látky, do atmosféry, je často nežádoucí z ekologických důvodů: zápach může totiž nejen obtěžovat, ale v některých případech mohou být zapáchající a/nebo těkavé organické látky karcinogenní a/nebo toxické a/nebo může být vypouštění do atmosféry nepřijatelné z jiných důvodů. Příklady zmíněných směsí plynů zahrnují odpadní plyny z výrobních procesů, jako je zpracování masa, například škvaření tuků, manipulace se splašky, plyny ze sléváren, stříkání nátěrů apod. Příklady nežádoucích zapáchajících látek, které se mohou vyskytnout v uvedených směsích plynů, zahrnují alifatické aminy a aldehydy, sloučeniny síry, jako je sirovodík, raerkaptany a organické sulfidy, fenoly, kresoly a xylenoly, zatímco těkavé organické látky reprezentují široké rozmezí alifatických a aromatických sloučenin, jako jsou sloučeniny s krátkým uhlíkatým řetězcem, zejména aldehydy, ketony, alkoholy, estery a halogenované uhlovodíky. Je proto potřebné zpracovat směs plynů tak, aby se odstranily výše zmíněné látky a aby se převedly v méně obtížný materiál. Oxidace často umožnňuje převedení takových látek v méně zapáchající a/nebo méně těkavé organické látky nebo v anorganické konečné produkty.

Směsi plynů se mohou zpracovávat tak, aby se jmenované látky odstranily a přeměnily v méně obtížné produkty, a to tak, že směs plynů prochází vypírací náplní protiproudně proti vodnému roztoku, který obsahuje oxidační činidlo, jako je peroxid vo ,Ί é ιΓΠ ΤΊ A Ή A /“>Vt Ί i Γιπ+ιγ Πνί n Xmí X 4 í /3 Ί r\ /λΙτττ β 1 Xí ισ Λ π A složky na méně obtížné sloučeniny. Přídavek soli vhodného kovu, například soli niklu, jako je síran nikelnatý, k vodnému roztoku, když oxidačním činidlem je chlornan, nebo soli železa, když oxidačním činidlem je peroxid vodíku, katalýzuje rozklad oxidačního činidla a zvyšuje jeho účinnost.

Ovšem přítomnost uvedených rozpuštěných solí kovů představuje problémy koroze zařízení a rovněž představuje problém likvidace odpadu, protože vypouštění vodných roztoků obsahujících rozpuštěné soli kovů do kanalizačních systémů nebo do řek, je často nepřijatelné z ekologických důvodů.

V tomto vynálezu se používá pevné katalyzátorové lože s oxidem kovu jako katalyzátorem: odstraňují se tak nejen problémy s korozí a s vypouštěním odpadu, nýbrž i s množstvím oxidačního činidla, potřebného k dosažení žádaného stupně zpracování, jež může být nižší, přičemž intenzita oxidace je vyšší.

V britském patentovém spise č. 2047217-B byla navržena desodorace odpadních plynů vedením plynu kolonou s náplní obsahující jako katalyzátor peroxid niklu na netečném nosiči, v protiproudu k roztoku chlornanu sodného, který stéká kolonou dolů. Zde tedy nastává kontakt pára/kapalina mezi plynem a roztokem chlornanu v přítomnosti katalyzátoru. Část kapaliny ze spodku kolony se recykluje spolu s čerstvým chlornanem. Jedna z nevýhod tohoto systému spočívá v tom, jak zajistit dostatečný kontakt pára/kapalina v přítomnosti katalyzátoru, když v koloně je značný odpor proti proudění plynu, který vyžaduje použití silnějších ventilátorů k dosažení proudění plynu. Rovněž se může nevyhnutelně občas přihodit, když se přeruší proud kapaliny, že katalyzátor vyschne a tak usnadní, aby sůl vykrystalovala v pórech katalyzátoru. Následkem toho katalyzátor rozpraská a popřípadě se rozpráší. Hrozí zde tedy nebezpečí, že nějaké netěkavé, nerozpustné organické sloučeniny, které by byly strhovány odpadním plynem, vedeným do kolony, by se mohly usazovat na katalyzátoru a tak snižovat jeho účinnost.

Bylo navrženo, například v USA patentovém spise č, 3944487 a v evropských patentových spisech č. 276044-B a 211530-A, rozkládat organické nečistoty ve vypouštěném odpadním plynu tak, že

- 3 se takový znečištěný odpadní plyn smíchává s vodným roztokem oxidačního činidla, jako je chlornan a tato směs se vede přes pevné lože zvoleného niklového katalyzátoru. Ovšem v citovaném odkazu není nikde navrženo, že by se používal odpadní plyn, ani že by použití katalyzátoru umožnilo snížení potřebného množství chlor nanu.

Podstata_vynálezu

Tento vynález se týká způsobu zpracování směsi plynů obsahují cí jednu nebo více těkavých organických a/nebo zapáchajících látek, jehož podstata spočívá v tom, že se výchozí směs plynů nechá procházet vypírací náplní, na vypírací náplň se přivádí vodná kapalina obsahující rozpuštěné oxidační činidlo, vybrané ze skupiny zahrnující peroxid vodíku a chlornanové ionty, přičemž tato kapalina protéká vypírací náplní v kontaktu pára/kapalina s výchozí směsí plynů, kdy se vypírají nežádoucí látky ze směsi plynů do vodné kapaliny, po průchodu vypírací náplní se vodná kapalina obsahující nežádoucí látky shromažduje v zásobníku, část kapaliny se ze zásobníku odebírá jako recyklovaný podíl, tento recyklovaný podíl se spolu s čerstvým roztokem oxidačního činidla přivádí jako vodná kapalina na vypírací náplň, a alespoň část recyklovaného podílu se provádí pevným ložem s katalyzátorem na bázi oxidu kovu, aby se oxidační činidlo rozložilo dříve, než se recyklovaný podíl smíchá s čerstvým roztokem oxidačního činidla.

Tento vynález se rovněž týká zařízení k provádění zpracování směsi plynů obsahující jednu nebo více těkavých organických a/nebo zapáchajících látek; podstata zařízení spočívá v tom, že sestává z vypírací náplně, z prostředků k přivádění výchozí směsi plynů na vypírací náplň, z prostředků k přivádění vodné kapaliny obsahující rozpuštěné oxidační činidlo na vypírací náplň, přičemž výchozí kapalina protéká vypírací náplní v kontaktu pára/kapalina s výchozí směsí plynů, ze zásobníku pro shromažďování výchozí vodné kapaliny z vypírací náplně, z prostředků k odebírání části kapaliny ze zásobníku jako recyklovaného podílu, z prostředků k přidávání čerstvého roztoku oxidačního činidla k recyklovanému nodílu za vzniku vodné kanalinv nřiváděné na VVDÍ- 4 raci náplň, z pevného katalyzátorového lože pro orzklad oxidačního činidla a z prostředků k vedení alespoň části recyklovaného podílu katalyzátorovým ložem před přidáním čerstvého roztoku oxi> dačního činidla k tomuto recyklovanému podílu.

Když plyn prochází vypíraci náplní, setkává se s vodnou kapalinou stékající po povrchu vypírací náplně a nežádoucí těkavé organické a/nebo zapáchající látky obsažené ve směsi plynu se rozpouštějí ve vodné kapalině. Při styku kapaliny s katalyzátorem nastává rozklad oxidačního činidla a nežádoucí látky se okysliči na méně těkavé a/nebo méně zapáchající látky,

Vypírací náplň je s výhodou uspořádána jako kolmá kolona, do jejíž horní části se přivádí vodná kapalina, zatímco směs plynů, která má být zpracována,vystupuje vzhůru kolonou, takže tam nastává protiproudný kontakt pára/kapalina. Je ovšem možné konstatovat, že lze doporučit i alternativní uspořádání pračky, například může být použita horizontální pračka, ve které plyn protéká skrze náplň příčně, zatímco kapalina stéká po vypírací nápl ni dolů vlivem gravitace, takže zde nastává příčný kontakt pára/kapalina.

Při způsobu podle tohoto vynálezu se část vodné kapaliny ze zásobníku odebírá jako recyklovaný podíl a vede k prostředkům k rozdělování kapaliny na vypírací náplň. Čerstvý roztok oxidačního činidla se přidává k recyklovanému podílu dříve než se vede k rozdělovacímu zařízení. Část kapaliny ze zásobníku se odstraňu je jako odpadní podíl s výhodou dříve /ve směru cirkulace/, než se přidá čerstvý roztok oxidačního činidla. Obvykle představuje odpadní podíl přebytek ze zásobníku. S výhodou je zařízení opatřeno odmlžovačem, takže zpracovávaný plyn, jakmile opustí vypírací náplň je dalekosáhle zbavem stržené kapaliny, dříve než se vypustí nebo dále zpracovává, pokud je to žádoucí.

Kontrola způsobu podle vynálezu se s výhodou uskutečňuje sledováním rychlosti přidávání čerstvého roztoku oxidačního činidla tak, aby se dosáhlo žádané koncentrace oxidačního činidla v odpadním podílu. Tuto kontrolu lze realizovat automaticky porno cí vhodného systému senzorů: tam, kde oxidačním činidlem je roztok chlornanu, se používá ke kontrole rychlosti přidávání čerstvého nh lomenu -pq/A/tv—X-í T λ ν+Λ—/ --^J-—- i-----^v '

- 5 sah chloru, v odpadním podílu..

V poslední části se s výhodou, všechen recyklovaný podíl uvádí do styku s katalyzátorem: aby se zabránilo rozkladu zbytečně velikého množství oxidačního činidla, což vyžaduje přídavek značného množství čerstvého roztoku oxidačního činidla, není katalyzátor s výhodou uspořádán jako lože, zaplňující zásobník téměř úplně. Badej i se dává přednost tomu, aby katalyzátor byl umístěn v recyklačním potrubí tak, aby pouze část kapaliny v zásobníku, která se má recyklovat, se setkala s katalyzátorem. Zásobník je umístěn s výhodou v blízkosti vypírací náplně, a katalyzátorové lože může být umístěno v zásobníku, takže plyn, který se vyvíjí jako výsledek reakce probíhající při průchodu kapaliny skrze katalyzátor, se promíchává se směsí plynů, která se zpracovává. Katalyzátorové lože může být odděleno od zbývající části zásobníku vhodnými přepážkami, které oddělují recyklační potrubí od zásobníku. Alternativně může být v některých závodech výhodnější, když se katalyzátorové lože umístí ve zvláštní nádobě v recyklační lince, do které se přivádí recyklovány podíl ze zásobníku.

Ačkoliv se dává přednost tomu, aby všechen recyklovaný podíl prošel katalyzátorovým ložem, v některých případech může být žádoucí, aby prošla pouze část, s výhodou větší část, recyklovaného podílu katalyzátorovým ložem, V takovém případě by potrubí, které má účelně jeden nebo více ventilů ke kontrole proudu, který jím prochází, mělo být upraveno jako obtok katalyzátorového lože.

Je výhodné, když je katalyzátorové lože dimenzováno tak, aby doba kontaktu recyklovaného podílu s katalyzátorem činila 1 až 10 s. Katalyzátorové lože je s výhodou upraveno tak, že je naplněno, tj. zalito, kapalinou. Je užitečné, když katalyzátorové lože může navíc pojmout větší objem než je objem umístěného katalyzátoru, kterým prochází recyklovaný podíl. Takové objemy katalyzátoru mohou být uspořádány sériově nebo paralelně.

Katalyzátor může mít podobu pelet nebo granulí, které obsahují katalyticky účinný materiál, což jsou především oxidy alespoň jednoho kovu vybraného ze skupiny obsahující měň, železo, mangan, chrom, nikl'., a kobalt. Když je oxidačním činidlem chlornan,

- 6 obsahuje katalyzátor s výhodou nikl a/nebo měň, popřípadě spolu s oxidy alespoň jednoho kovu vybraného ze skupiny obsahující železo, mangan, chrom, hliník a kovy skupiny Ha Periodické soustavy prvků. Když je oxidačním činidlem peroxid vodíku, obsahuje katalyzátor s výhodou oxidy železa a/nebo manganu, popřípadě s oxidy jednoho nebo více jiných kovů. S výhodou je katalyzátor ve formě homogenní směsi oxidu kovu na vhodném inertním nosiči, výhodně porézním. Vhodné katalyzátory jsou například ty, které jsou zahrnuty v popise výše zmíněných evropských patentových spisů č. 211530-A a 276044-3, nebo především ty, které jsou popsány v USA patentovém spise č. 5041408. Nosičem je s výhodou oxid hlinitý nebo vápenato-hlinitanový cement.

U katalyzátorů na bázi niklu a/nebo kobaltu se předpokládá, že aktivním katalyzátorem jsou oxidy niklu /nebo kobaltu/ ve vyšším valenčním stavu než v oxidu nikelnatém, NiC. Takové vyšší oxdiy se obvykle označují jako * 'peroxidy niklu /nebo kobaltu/, ačkoliv přítomnost pravé peroxidové vazby je pochybná. Peroxidy' ^z niklu a/nebo kobaltu se s výhodou vytvářejí in_situ oxidací oxidu niklu nebo kobaltu oxidačním činidlem v kapalině. Před aktivací, tj. před oxidací do stavu peroxidu, obsahuje katalyzátor s výhodou 10 až 70 # hmot. oxidu niklu a/nebo kobaltu, a s výhodou oxid niklu tvoří nejméně 50 # hmot. celkové hmotnosti 0xidů niklu a kobaltu. Katalyzátor obsahuje s výhodou 0,2 až 10 hmot. oxidu železitého /vyjádřeného jako FegO^/, u kterého bylo zjištěno, že působí jako promotor aktivity.

Vypíraci náplň je z jakéhokoliv vhodného materiálu, který je netečný vůči kapalině a s výhodou má takový tvar, který dovoluje dobrý kontakt pára/kapalina s nízkým odporem proti proudění plynu skrze náplň. Zmíněné náplně jsou v oboru dobře známé. Na rozdíl od dřívějších postupů je výhodné, když náplň neobsahuje katalyzátor pro rozklad oxidačního činidla.

Vodná kapalina, která se přivádí do náplně, obsahuje s výhodou 0,25 až 150 milimol oxidačního činidla v 1 litru a má hodnotu pH v rozmezí od y až do 14, když je oxidačním činidlem chlor nan, a hodnotu pH alespoň 7, když je oxidačním činidlem peroxid vodíku. Může se přidávat alkálie, a to tak, aby se hodnota pH

TfiTit.nkn nTi<bě«-ÍVin —i- — '

- 7 pH a koncentrace oxidačního činidla v kapalině v zásobníku nebo v odpadní kapalině nebo v recyklovaném podílu se po průtoku katalyzátorovým ložem monitoruje a kontroluje se tak i rychlost přidávání čerstvého oxidačního činidla a alkálie /pokud je to zapotřebí/, aby se udržovala monitorovaná hodnota pH a koncentrace oxidačního činidla v požadovaném rozmezí. Vodná kapalina se s výhodou přivádí do vypírací náplně při teplotě v rozmezí od 5 až do 50 °C. Objemová rychlost proudění plynu skrze náplň je s výhodou ICO- až 15C0krát vyšší než objemová rychlost proudění vodné kapaliny. Proud plynu se s výhodou uvádí při takové teplotě, aby kapalina vypuštěná z lože měla teplotu v rozmezí od 5 až do 60 °C.

Příklady těkavých organických a/nebo zapáchajících látek, které mají být zpracovány způsobem podle vynálezu, zahrnují sirné sloučeniny, například sirovodík, aminy, aldehydy, ketony, aromatické sloučeniny, halogenované organické sloučeniny a rozpouštědla, jako jsou alkoholy a estery. Tento způsob je především upotřebitelný při zpracování plynů, které obsahují méně než * 3

100 g/m těkavých organických a/nebo zapáchajících látek. Příklady směsí plynů, které mají být zpracovány, zahrnují odpadní plyny ze zpracovávání odpadních vod, chemických závodů, závodů potra vinářských a závodů zpracovávajících živočišné výrobky, jako jsou škvaříray tuků a koželužny, a to předtím, že se tyto odpadní plyny vypoušějí do atmosféry.

Při dosavadních způsobech zpracovávání směsí plynů obsahujících aminy s použitím chlornanu jako oxidačního činidla bylo zapotřebí podrobit směs plynů stupni odstranění aminu, například promýváním kyselinou, aby se předešlo tvorbě chloraminů. V předloženém vynálezu takový předběžný stupeň odstraňování aminů promýváním není obecně potřebný, poněvadž bylo nalezeno, že oxidační reakce je rychlejší, takže se aminy snáze oxidují než chlorují.

Jak bylo uvedeno výše, odebírá se odpadní kapalina ze zásobníku, s výhodou před průtokem katalyzátorovým ložem, například jako přetok ze zásobníku. V mnoha případech je koncentrace oxidačního činidla v odpadní kapalině tak nízká, že je přijatelná pro vypuštění. Ovšem v některých případech bývá zapotřebí, aby

- 8 katalyzátorem, který rozloží zbytky oxidačního činidla.

Přiklad provedení způsobu podle vynálezu je ilustrován s odkazem na připojený výkres, který schematicky znázorňuje průběh procesu.

Jak je na výkresu znázorněno, je plyn, který má být zpracován, veden potrubím 1 do spodní části kolony 2, která obsahuje vypírací náplň 3, umožňující dobrý kontakt pára/kapalina. Plyn prochází vzhůru kolonou 2 skrze vypírací náplň 3 a potom odmlžovačem 4 k výpustnému potrubí 5. V horní části kolony 2, pod odmlžovačem 4 je umístěn rozprašovač 6, do kterého je vedena potrubím 7 vodná kapalina obsahující oxidační činidlo. Vodná kapalina tedy teče působením gravitace z rozprašovače 6 dolů náplní 3, kde se stýká s plynem a vypírá zapáchající nebo těkavé organické látky z plynu. Vodná kapalina, která je nasycena těmito látkami, se potom shromažďuje v jímce nebo v zásobníku 8 ve spodní části kolony. Odpadní podíl £ se odebírá jako přebytek ze zásobníku 8, aby se udržovala stálá hladina vodné kapaliny v zásobníku 8. Zásobník 8 je opatřen prostorem 10, který přesahuje pouze menší Část průměru zásobníku. V prostoru 10 je umístěno fixní lože 11 granulovaného katalyzátoru na bázi oxidu nikelnatého a cementu, nesené perforovaným dnem /neznázoměno/. Recyklační potrubí 12 vede ze spodní části lože 11 k recyklačnímu čerpadlu 13, odkud se recyklovaný podíl vede potrubím 7 do rozprašovače. Alternativně může být katalyzátorové lože umístěno ve zvláštní nádobě v recyklačním potrubí před čerpadlem 13 nebo za ním.

Po průchodu recyklovaného podílu katalyzátorovým ložem se přidává čerstvý roztok alkálie nebo oxidačního činidla potrubím 14 a 15. čidla /neznázoměna/ jsou umístěna tak, aby monitorovala koncentraci oxidačního činidla a hodnotu pR v kapalině po průchodu katalyzátorovým ložem, a kontrolní prostředky /neznázoraěny/, příslušné k čidlům, jsou uspořádány tak, aby měnily rychlost přidávání alkálie a čerstvého oxidačního činidla potrubím 1£ a 15. Roztoky alkálie a oxidačního činidla mohou být přidávány jako koncentrované roztoky a voda se přidává /jiným potrubím, neznázoměno/ jako zřeňovadlo a jako kontrola velikosti přebytku odpadního podílu 9.

Je-li zapotřebí, aby koncentrace oxidačního činidla, zbývajícího v odpadním podílu 9 byla dále snížena, vede se odpadní podíl 2., například působením gravitace, do nádoby 17 ro rozklad oxidačního činidla, která má výstupní potrubí 18, udržující hladinu kapaliny v této nádobě. Nádoba 17 js opatřena kolmou přepážkou 1£, která sahá až téměř k jejímu dnu a rozděluje ji ve dvě spolu spojené zóny 20 a 21. Pevná lože 22 a 23, s katalyzátorem na bázi oxidu nikelnatého a cementu pro rozklad oxidačního činidla, jsou umístěna v zónách 20 a 21, v blízkosti hladiny kapaliny v těchto zónách, takže odpadní podíl protéká ze zásobníku 8 dolů zónou 20 a vzhůru zónou 21 než je vypuštěn. Při průchodu katalyzátorovými loži 11, 22 a 23 se oxidační činidlo v kapalině rozkládá a těkavé organické nebo zapáchající látky se Οχι dují .

Jako příklad bylo použito zařízení podobné tomu, které je znázorněno na výkresu a které má kolonu výšky 9 ni a průměru 3,7 m; sloužilo ke zpracování odporně páchnoucího vzduchu odpadajícího ze škvařírny tuků. Při tomto pokuse byla vynechána nádrž 17 na zpracování odpadního podílu a s ní spojená lože 22 a 23. Katalyzátorové lože 11 mělo průměr velikosti asi 1/3 průměru kolony.

Odpadní vzduch byl nřiváděn do kolony při normální teolotě v 3 množství 88 000 Nm /h. Vodná kapalina s hodnotou pH 9,8 a obsahující asi 50 mg/litr chlornanu sodného byla přiváděna do rozprašovače při teplotě 15 až 20 °C a ponechána stékat dolů po vypírací náplni. V tomto případě bylo katalyzátorové lože umístěno v recyklačním potrubí vedoucím přes část zásobníku a odděleno od zbývající části zásobníku přepážkou. Kapalina byla Čerpána rychlostí asi 90 litrů/s ze zásobníku přes katalyzátorové lože. Lože obsahovalo 0,2 m granulovaného katalyzátoru na bázi oxidu nikelnatého s cementem, toho typu, který byl popsán v USA patentovém spise č. 5041408. Katalyzátor byl uspořádán tak, aby doba kontaktu kapaliny procházející ložem byla asi 2,2 s. Objem zásobníku byl asi 11,3 m , takže doba stervání kapaliny v něm byla asi 2 min. Vodný roztok hydroxidu sodného byl přidáván potrubím 14, aby se hodnota pH udržela na 9,8 a rychlost přidávání čerstvého roztoku chlornanu sodného /obsahujícího asi 140 g/litr

- 10 chlornanu, sodného/ a zřeňovací vody /přibližně 1000 litrů/h/ byla kontrolována tak, aby se získal odpadní podíl obsahující méně než 50 ppm/hmot. chlornanu sodného. Rychlost odtékání odpadního podílu odpovídala rychlosti přidávání zřeňovací vody a roztoků hydroxidu sodného a čerstvého chlornanu sodného. Obsah niklu v odpadním podílu byl nižší než 1 ppm/hmot. Aby se z výpustného potrubí na horní části kolony získal plyn, který by byl v podstatě zbaven nežádoucích pachů, činila rychlost přidávání čerstvého roztoku chlornanu sodného potrubím 1£ asi 10 litrfi/h.

Pro srovnání byl pokus opakován s vynecháním pevného katalyzátorového lože, ale s přídavkem roztoku soli niklu do recyklovaného podílu. Aby se získal odpadní plyn s přijatelným pachem, činila rychlost přidávání čerstvého roztoku chlornanu asi 20 litrů/h a odpadní podíl měl obsah niklu okolo 50 ppm/hmot.

Při jiném srovnávacím pokuse byl katalyzátor uspořádán jako fixní lože v prostoru pro plyn nad zásobníkem, namísto v recyklačním potrubí. Takto procházela kapalina z náplně ložem dříve než vtekla do zásobníku. V tomto případě katalyzátorové lože ztrácelo aktivitu jako důsledek ukládání olejovitých netěkavých komponent, strhávaných proudem plynu, který je přiváděn do‘ kolony· ?růmyslová_využitelnqst

Způsob a zařízení podle vynálezu se může především uplatnit v různých průmyslových odvětvích, především v takových závodech, kde je zapotřebí zbavovat velká množství směsí plynů, především vzduchu, nežádoucích těkavých a/nebo zapáchajících látek dříve než se vypustí do atmosféry.

Claims

1. Způsob zpracování směsi plynů obsahující jednu nebo více těkavých organických a/neho zapáchajících látek jejich vypíráním do vodné kapaliny, která obsahuje rozpuštěné oxidační činidlo vybrané ze skupiny zahrnující peroxid vodíku a chlornanové ionty a uváděním této kapaliny s látkami vypranými z plynu do styku s pevným ložem /11/ katalyzátoru na bázi oxidu kovu pro rozklad oxidačního činidla, přičemž se oxidační činidlo rozkládá a vyprané látky se oxidují na méně těkavé a/nebo méně zapáchající látky a kdy výchozí směs plynů /1/ prochází skrze vypírací náplň /3/, do vypírací náplně se přivádí vodná kapalina /7/ a tato kapalina pak protéká vypírací náplní v kontaktu pára/kapalina s výchozí směsí dynů, přičemž se nežádoucí látky vypírají ze směsi plynů do vodné kapaliny, a po průchodu vypírací náplní se vodná kapalina shromažďuje v zásobníku /8/, část této kapaliny se odebírá ze zásobníku jako recyklovaný podíl a tento recyklovaný podíl se spolu s čerstvým roztokem oxidačního činidla uvádí jako vodná kapalina na vypírací náplň, vyznačující se t í m , že kapalina, která prochází katalyzátorovým ložem /11/ je alespoň částí recyklovaného podílu, odebírá se ze zásobníku a vede se katalyzátorovým ložem dříve, než se recyklovaný podíl smíchává s čerstvým roztokem oxidačního činidla, přičemž katalyzátorové lože je uspořádáno tak, aby bylo vždy naplněno kapalinou, i když je průtok kapaliny přerušen.

2. Způsob podle nároku 1,vyznačující se tím, že se pára a kapalina vedou vypírací náplní /3/ protiproudně nebo příčně.

3. Způsob podle nároku 1 nebo 2, v yz načující se t í m , že katalyzátor /11/ je umístěn v recyklačním potrubí /10/, kde se s katalyzátorem stýká pouze recyklovaný podíl.

4. Způsob podle některého z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že zásobník /8/ je umístěn v blízkosti vypíno τηΧ / X / o ír et ď 1 ττσ Ί ΐ Τ Ί / τη ΤΤ 7. Ó cnH * niku /8/, přičemž plyn, který se vyvíjí jako výsledek reakce při průchodu kapaliny katalyzátorem, se smíchává s výchozí zpracovávanou směsí plynů.

5. Způsob podle některého z nároků 1 až 4,vyznačující se tím, že katalyzátorové lože /11/ je dimenzováno tak, aby doba kontaktu kapaliny s katalyzátorem činila 1 až 10 s.

6. Způsob podle některého z nároků 1 až 5,vyznačující se tím, že katalyzátor obsahuje oxidy alespoň jednoho kovu vybraného ze skupiny obsahující měň, železo, mangan, chrom, nikl a kobalt.

7. Způsob podle některého z nároků 1 až 6,vyznačující se tím, že se jako oxidační činidlo používá chlornan a že katalyzátor obsahuje nikl a/nebo měň.

8. Způsob podle některého z nároků 1 až 7,vyznačující se tím, že se část kapaliny, která se nerecykluje, vypouští jako odpadní podíl /9/ a tento odpadní podíl /9/ kapaliny se odebírá ze zásobníku /8/ před průchodem recyklovaného podílu katalyzátorovým ložem /11/.

9. Způsob podle některého z nároků 1 až 8,vyznačující se tím, že se část kapaliny, která se nerecykluje, vypouští jako odpadní podíl /9/ a tento odpadní podíl /9/ kapaliny prochází dalším pevným ložem /22, 23/ s katalyzátorem, který rozkládá oxidační činidlo, aby se obsah zbývajícího oxidačního činidla rozložil na úroveň přijatelnou pro vypuštění.

10. Zařízení k provádění zpracování směsi plynů obsahující jednu nebo více těkavých organických a/nebo zapáchajících látek, které sestává a/ z vypírací náplně /3/, b/ z prostředků /1/ k přivádění výchozí směsi plynů na vypírací náplň /V,

- 13 c/ 2 prostředků /7/ k přivádění vodné kapaliny obsahující rozpuštěné oxidační činidlo na vypírací náplň /3/,přičemž výchozí kapalina protéká vypírací náplní /3/ v kontaktu pára/kapalina s výchozí směsí plynů, d/ z pevného katalyzátorového lože /11/ pro rozklad oxidačního činidla, e/ ze zásobníku /8/ pro shromažďování výchozí vodné kapaliny z vypírací náplně /3/, f/ z prostředků /12, 13/ k odebírání části kapaliny ze zásobníku /8/ jako recyklovaného podílu, g/ z prostředků k přidávání čerstvého roztoku oxidačního činidla k recyklovanému podílu za vzniku vodné kapaliny přiváděné na vypírací náplň /3/, vyznačující se tím, že je opatřeno prostředky /10/ k odebírání alespoň Části recyklovaného podílu ze zásobníku a k jeho vedení katalyzátorovým ložem /11/ před přidáním čerstvého roztoku oxidačního činidla k recyklovanému podílu, přičemž toto katalyzátorové lože /11/ je uspořádáno tak, aby bylo naplněno kapalinou, i když je průtok kapaliny přerušen.