CZ115798A3

CZ115798A3 - Efektní povrstvení s barevným dojmem, závislým na úhlu pozorování

Info

Publication number: CZ115798A3
Application number: CZ981157A
Authority: CZ
Inventors: Axel Dr. Schönfeld; Bernd Dewald; Hans-Josef Remsperger
Original assignee: Clariant Gmbh
Priority date: 1997-04-17
Filing date: 1998-04-16
Publication date: 1998-11-11
Also published as: KR19980081468A; EP0872534B1; JPH10338741A; EP0872534A1; DE59801916D1; DE19715995A1

Description

Vynález se týká oblasti polymerů s cholesterickým hlavním řetězcem s brilantním barevným dojmem, závislým na úhlu pozorování.

Dosavadní stav techniky

Polymery s cholesterickým hlavním řetězcem se mohou vyrobit podobně jako polymery s nematickým hlavním řetězcem tak, že se použije chirální dodatečný komonomer (US 4 412 059 Bl; EP 0 196 785 Bl; EP 0 608 991 AI; EP 0 391 368 Bl), nebo že se nechají reagovat polymery s nematickým hlavním řetězcem (LCP) s dodatečným chirálním komonomerem (EP 0 283 273 A2).

Polymery s cholesterickým hlavním řetězcem se vyznačují spirálovou hyperstrukturou. To vede jednak k tomu, že materiál již nevykazuje anisotropii mechanických vlastností, obvyklou u nematických kapalně krystalických polymerů. Materiál dále vykazuje výrazné barevné efekty (cholesterická barva), které spočívají v selektivním odrazu na spirálové hyperstruktuře. Přesná odrazová barva při tom závisí na úhlu pozorování a především na výšce závitu spirály. Pro každý libovolný úhel pozorování - například při kolmém pohledu na zkušební těleso - se jako reflexní barva objeví barva s vlnovou délkou, která odpovídá výšce závitu spirály. To • · • ··· · · · · ·· · · ··· · ··· • · · · · ·····» ···· · »'······ ··· •· ·· · · « ·· ·· znamená, že odrážené světlo má o tolik kratší vlnovou délku, čím je nižší výška závitu spirály. Vznikající výška závitu spirály v podstatě závisí na podílu chirálního komonomeru, na druhu vestavby do polymeru, na stupni polymerace a na struktuře chirálního komonomeru (helical twisting power).

Polymery s hlavním řetězcem, popsané v EP 0 391368 B1, vytvářejí cholesterické fáze a vykazují též cholesterickou barvu. Polymery se vyznačují tím, že mají vysoký modul pružnosti, vysokou pevnost v tahu a jen slabě výraznou anisotropii mechanických vlastností.

Polymery maj í vysokou molekulovou hmotnost. Tak všechny polymery podle příkladů použití v EP 0 391 368 B1 mají vnitřní viskozitu od 1,1 do 1,2 dl/g, měřeno ve směsi rozpouštědel fenol/tetrachlorethan v poměru 60/40 % hmotnostních při 60 °C . Dále z příkladů plyne, že je nutných alespoň 20 mol % kyseliny kafrové, aby se mohly pozorovat cholesterické barvy. To je doloženo i porovnávacími příklady, které ukazují, že při jen 15 mol % kyseliny kafrové nelze cholesterické barvy pozorovat.

Vysoký potřebný obsah kyseliny kafrové je ale zatížen vadou, že kyselina kafrová je velmi drahou složkou polymeru a tím, že její vysoký podíl v polymeru silně snižuje jeho teplotu tání.

Polymery popsané v EP 0 391 368 B1 jsou mimořádně těžce rozpustné. Rozpuštění se může docílit jen ve velmi neobvyklých a též jedovatých směsích rozpouštědel, jako je již popsaná směs fenol/tetrachlorethen (60/40 % hmotnostních) nebo směs pentafluorfenol/hexafluorpropanol (50/50 % hmotnostních) . Používání směsí je zatíženo potíží, že při zpětném • · • · • ··· · · · · • · · ·····» ···· · «*······ ··· • · · · · · · · · ·· získávání rozpouštědel se zpravidla změní směšovací poměr.

Pro používání cholesterických polymerů, příkladně ve formě destičkových efektních pigmentů, je sice vysoká odolnost proti rozpuštění výhodou, ale na druhé straně by byla výroba tenkých destiček nebo filmů polymeru jednodušší, kdyby se mohl polymer zpracovat z roztoku. To znamená, že by pro výrobu destičkových efektních pigmentů bylo ideální, kdyby existovaly polymery, které by sice měly vysokou odolnost proti rozpouštění, přesto by se však mohly zpracovávat v rozpouštědle.

Podstata vynálezu

Úkolem předkládaného vynálezu tedy je poskytnutí cholesterických polymerů, které by splňovaly výše uvedené požadavky.

Zjistilo se překvapivě, že se mohou připravit cholesterické polymery s cholesterickou barvou, které se rozpouštějí v N-methylpyrrolídonu, jinak však vykazují vysokou odolnost proti rozpouštění, když se limituje molekulová hmotnost použitím monofunkčních monomerů nebo cílenou nestechiometrií. Dále bylo zjištěno, že překvapivě není potřeba více než 17 % molových kyseliny kafrové, aby se vytvořila cholesterická fáze a aby se objevily cholesterické barvy.

Předmětem předkládaného vynálezu j sou kapalně krystalické polymeru s cholesterickým hlavním řetězcem, které se vyznačují tím, že jsou rozpustné v N~methylpyrrolidonu (NMP) a obsahují 5 až 17 % molových zbytku opticky aktivní kyseliny kafrové.

• · • · · · · · · · «· · · ··· · · · · • · · · · ······ ···· · ······· ··· • · · · · · · ·· · ·

Pod pojmem rozpustné se rozumí rozpustnost nejméně g/1, výhodně nejméně 50 g/1, obzvláště nejméně 90 g/1.

Ve smyslu předloženého- vynálezu jsou výhodné kapalně krystalické polymery s cholesterickým hlavním řetězcem, tvořené

a) 0 až 95 % molovými nejméně jedné s-loučeniny ze s-kupiny aromatických hydroxykarboxylovýeh kyselin, eykloalifatických hydroxykarboxylovýeh kyselin a aromatických aminokarboxylových kyselin ;

b) 0 až 49,95 % molovými nejméně jedné sloučeniny ze skupiny aromatických dikarboxylových kyselin a cykloalifatických dikarboxylových kyselin ;

c) 0 až 49,95 % molových nejméně jedné sloučeniny ze skupiny aromatických diolů, cykloalofatických diolů, aromatických diaminů a aromatických hydroxyaminů ;

d) 5 až 17 % molových, výhodně 10 až 15 % molových kyseliny kafrové; a

e) 0 až 25 % molových, výhodně 0 až 15 % molových monofunkční sloučeniny, přičemž součet činí 100 % molových.

U stechiometrických poměrů mezi uvedeným monomery je nutno dbát na to, aby byla zajištěna odborníkům známá stechiometrie funkčních skupin pro polykondenzaci za vzniku esterových, imidovýeh, a/nebo amidových vazeb, avšak • · • · ··· ···· • · · · ··· · ··· ·· ··· ······ ···· · ······· · · · • * · · ·· · ·· ·· s přihlédnutím k následujícím pravidlům. Při uvedených procentových údajích se dále musí dbát na to, že molekulová hmotnost polymeru musí být limitována. Nastavení molekulové hmotnosti probíhá výhodně použitím monofunkčních složek. Pokud se od monofunkčních složek upustí, může se molekulová hmotnost nastavit též cílenou nestechiometrií funkčních skupin. To se může uskutečnit například přebytkem diolu nebo dikarboxylové kyseliny. Polymery podle vynálezu vykazují rozpustnost v NMP, když je k disposici nejméně 3 % molových, výhodně nejméně 6 % molových, monofunkční sloučeniny, anebo když je zajištěna stechiometrie, odchylující se vzájemně nejméně o 3 % molova, výhodně nejméně o 6 % molových, funkčních skupin, schopných vytvoření esterové, amidové, nebo imidové vazby monomerů, vytvářejících polymer s hlavním řetězcem.

Kyselina kafrová se výhodně použije v enantiomerně čisté formě, výhodná je přirozeně se vyskytující (1R,3S)-(+)-kyselina kafrová. Při použití směsí enantiomerů nebo diastereomerů je nutno dbát, aby nebyla použita racemická směs, ale aby byl k disposici účinný opticky aktivní přebytek.

Zvláště vhodnými hydroxykarboxylovými kyselinami a aminokarboxylovými kyselinami jsou například kyselina m-hydroxybenzoová a p-hydroxybenzoová, kyseliny hydroxynaftalenkarboxylové, zejména 2-hydroxy-7-karboxynaftalen a 2-h.ydroxy-6-karboxynaftalen, kyseliny hydroxybifenylkarboxylové, zejména 4-hydroxy-4 -karboxybifenyl, kyselina hydroxycyklohexankarboxylová, kyselina m-aminobenzoová nebo p-aminobenzoová, jakož i kyseliny hydraxyskořicovéjako například kyselina 3-hydroxyskořicová nebo kyselina 4-hydroxyskořicová.

······ «· · ·· • · · ··· · · · » ·· · · ··· · · · · •· · « · ······ ···· * ··«·«·· · · · • · ·· * · · · · ··

Zvláště vhodnými dikarboxylovými kyselinami jsou například kyselina tereftalová, kyselina isoftalová, kyseliny

4,4 -bifenylkarbonové, kyseliny naftalendikarboxylové, zejména kyselina 2 ,.6-naftalendikarboxylová,. nebo kyselina 2,7-naftalendikarboxylová, kyseliny cyklohexandikarboxylové, kyseliny pyridindikarboxylové, zejména kyselina 2,4-pyridindikarboxylová a kyselina 2,5-pyridindikarboxylová, kyseliny difenyletherdikarboxylové, jakož i kyseliny karboxyskořicové.

Zvláště vhodnými dioly, aminofenoly a diaminy jsou hydrochinon, resorcin, 4,4 -dihydroxybifenyl, 2,6-naftalendiol, dihydroxydifenylsulfony, dihydroydifenylether, dihydroxyterfenyly, díhydroxydifenylketony, m-fenylendiamin a p-fenylendiamin, diaminoanthrachinony, dihydroxyanthrachinony, m-aminofenol a p-aminofenol a aminonaftol.

Funkční skupiny výše uvedených sloučeniny výhodně nejsou vzájemně v poloze ortho.

Zvláště vhodnými monofunkčními sloučeninami jsou kyselina benzoová, fenol, hydroxybifenyly, kyseliny bifenylkarboxylové, kyseliny naftalenkarboxylové, jakož i naftoly.

Zvláště výhodné jsou polymery, obsahující kyselinu (IR,3S)-(+)-kafrovou, jakož i kyselinu p-hydroxybenzoovou, a/nebo kyselinu tereftalovou, a/nebo kyselinu isoftalovou, a/nebo hydrochinon, a/nebo resorcin, a/nebo 4,4 -dihydroxybifenyl, a/nebo kyselinu 2,6-naftalendikarboxylovou a popřípadě kyselinu benzoovou.

Monomery, použité podle vynálezu, mohou být použity buď • · · · · ···«·· ···· · ······· ··· ·· ·· · · · ·· · · přímo, nebo se mohou použít též účelné předstupně, které se za následujících reakčních podmínek přemění na požadované monomery. Tak se například místo N-(4-hydroxyfenyl)trimellitimidu může použít aminofenol a anhydrid kyseliny trimellitové.

Samotná polykondenzace se může provést obvyklými způsoby polykondenzace. Vhodná je například kondenzace v tavenině s acentanhydridem, výhodně při teplotě od 120 do 350 °C. Výhodně probíhá vazba monomerů přes esterové vazby (polyester), a/nebo přes vazby amidové (polyesteramid/polyamid), avšak může proběhnout též jinými druhy vazeb, které jsou odborníkům známé, například přes polyesterimid.

Místo karboxylových kyselin se mohou použít též jiné deriváty karboxylových kyselin, odborníkům známé, jako například chloridy kyselin nebo estery karboxylových kyselin. Místo hydroxykomponent se mohou použít též odpovídající hydroxyderiváty, jako například acetylované hydroxysloučeniny.

Popsané stavební kameny polymeru mohou též obsahovat další substituenty, například methylovou skupinu, methoxyskupinu nebo halogen.

Rovněž je možné cíleně ovlivňovat barvu cholesterických kapalně krystalických polymerů mícháním s bezbarvými a/nebo zbarvenými nematickými, a/nebo cholesterickými kapalně krystalickými polymery. Při tom se může barevný tón efektního povrstvení měnit v širokých mezích a může se přesně nastavit. Výroba takových směsí polymeru se výhodně provede společným rozpouštěním.

• · · · · · ···· · ··· · · ···· ··· ··· • · · · ·· « ·· ··

Jako míra molekulové hmotnosti polymerů dle vynálezu se může použít vnitřní viskozita polymeru. Vhodné jsou polymery s vnitřní viskozitou mezi 0,1 dl/g a 1,4 dl/g, výhodně mezi 0,3 a 1,3 dl/g, obzvláště mezi 0,4 a 1,0 dl/g při asi 35 °C. Pro lepší srovnatelnost se údaje vztahují ke směsi rozpouštědel pentafluorfenol/hexafluorfenol (50/50 % hmotnostních) při koncentraci 1 g/1.

Cholestrické polymery podle vynálezu mají vysokou tepelnou stabilitu. Činí zbytečnými zesíťovací reakce po nanesení na povrch substrátu. Tím je nejen aplikace, ale též syntéza značně jednodušší.

Polymery podle vynálezu jsou zejména vhodné pro výrobu cholesterických efektních povrstvení, k čemuž je možná řada způsobů provedení.

Výhodnou možností k převedení cholestrických kapalně krystalických polymerů na efektní povrstvení je povrstvování v roztoku. Při tom se polymer rozpustí v rozpouštědle, výhodně v NMP, a z roztoku se na povrstvovaný substrát nanese film. To se může provést například stříkáním, stíráním, poléváním, ponořováním nebo pomocí štětce. Po odpaření rozpouštědla a případně po následné tepelné úpravě vytvoří polymer brilantní efektní povrstvení.

Pro výrobu destičkových efektních pigmentů se provede výše popsané povrstvení na rovinném substrátu, z něhož se pak může oddělit. Substrátem může být například polyimidová folie nebo povrstvený hliníkový pás. Po oddělení filmu polymeru ze substrátu se film nebo zlomky filmu převedou obvyklými rozmělňovacími a rozdělovacími zařízeními do požadované destičkové geometrie, t.j. na průměr destiček, • · *······ «·· • · · · ·· · · · ·· který je mejméně dvakrát až třikrát větší, než je tloušťka destiček. Získané destičkové částice polymeru jsou vhodné jakn efektní pigmenty, závislé na uhlu, pohledu., pro laky, kosmetiku, nebo jako tiskové pigmenty, například pro bezpečnostní tisk, nebo pro dekorativní tisk obalů.

Vyrobené efektní pigmenty podle vynálezu se mohou použít též jako složky pro bezdotykové tiskové postupy, například v tonerech a vývojkách pro elektrofotografii a v barvách pro tryskový tisk.

Další možností k převedení cholesterických kapalně krystalických polymerů na efektní povrstvení je povrstvování taveninou. Při tom se polymer v tavenině natahuje na substrát, nebo se natavuj e na substrátu a zpracuj e se do tenké vrstvy. Pro nanášení polymeru je například vhodná vyhřívaná stěrka. Nános se však může provést též jednodušším způsobem, například špachtlí.

Další možností převedení cholesterických kapalně krystalických polymerů na efektní povrstvení je povrstvení práškem. Při tom se v prvním kroku rozemele polymer známými mlecími agregáty na požadovanou jemnost zrna. Pak se prášek nanáší známými způsoby, například nastřikováním v plameni, pomocí korony, tríboelektrickým způsobem nebo vířivým slinováním.

Po nanesení na objekt se zahřeje vrstva prášku nad teplotu měknutí prášku, při níž polymery vytvoří homogenní film a vzniknou spirálové struktury. Teplota, při které počíná tvorba spirálových struktur, se označuje jako chiralizační teplota.

• · · · ··· · ··· • · · · · · ···· · ··· · · ··· ··· ··· • · · · · · ·· ··

Zvláštní optické vlastnosti efektních povrstvení podle vynálezu je možné pozorovat teprve tehdy, když molekuly při teplotách nad teplotou chiralizační vytvoří spirálovou strukturu. Přechod do cholesterické fáze v mnoha případech probíhá již při syntéze polymeru. Vlnová délka selektivního odrazu je určována výškou závitu spirálové struktury. Výška závitu je závislá na struktuře polymeru, na viskozitě taveniny, na přítomnosti rozpouštědla a zejména na zkrutné síle chirálního monomeru (helical twisting power). Kromě toho je funkcí teploty. Proto se výška závitu může nastavit též pomocí teploty. Rychlým ochlazením povrstveného substrátu se může trvale fixovat výška závitu spirály a tím též selektivní odraz. Při pomalém chlazení se musí počítat s barevnými změnami. Obecně se tímto způsobem též mohou získat zbarvené substráty. Je však obtížné předem určit konečné vybarvení. Když se ochlazený substrát znovu zahřej e, pak se mohou nastavit nové, nebo opět staré výšky závitu spirály a tím též vlnová délka selektivního odrazu. Takovým způsobem se může zabarvení povrstveného substrátu jednoduchým způsobem měnit a opravovat. Pro použití v praxi je důležité, aby teplota tavení a teplota chiralizace polymeru ležely nad teplotou používání povrstveného substrátu.

Tvorba spirálových struktur může být příznivě ovlivněna vedle teploty a působení střižných sil podkladem s polymernimi vrstvami, jako je například polyvinylalkohol, deriváty celulosy a polyimidy. Proces orientace molekuly polymeru může být podle struktury polymeru též kladně ovlivněn elektrickým a magnetickým polem.

Efektní povrstvení podle vynálezu se mohou nanášet na různé substráty. Mohou to být například předměty z přirozených a syntetických materiálů, jako je například dřevo, • · • · plastické hmoty, papír, kov nebo sklo. Když se efektní povrstvení nanese bez přechozí vrstvy, doporučuje se nános v takové tloušťce, která podklad zakrývá. Samozřejmě se může nanášet též vlče vrstev, nebo se mohou zhotovit polotransparentní povrstvení. Zvláště výhodné je povrstvení karoserie, nebo karosářskýcu dílů motorových vozidel.

Efektní povrstvení se mohou potahovat obvyklými způsoby čirým lakem. Jako čiré laky jsou vhodné všechny známé čiré laky nebo transparentně pigmentované nátěrové hmoty. Při tom se mohou používat jak rozpustidlové jednosložkové nebo dvousložkové laky, jakož i výhodně vodou ředitelné čiré laky nebo práškové laky. V mnoha případech může být účelné zvolit o něco tlustší vrstvu čirého laku, nebo nanášet dvě vrstvy čirého laku ze stejných nebo různých kapalných nebo práškových čirých laků. Jak známo čirý lak obsahuje další pomocné látky, které zlepšují povrchové vlastnosti povrstvených předmětů. Zvláště je nutno zmínit například stabilizátory proti UV záření a ochranné prostředky proti světlu, které chrání pod nimi ležící vrstvy od odbourávacích reakcí.

Efektní povrstvení se může přidávat před nebo během aplikace dalších látek, jak je to běžné při postupech zpracování plastických hmot, při lakování a nanášení. Je nutno zmínit též polymery, které nejsou v kapalně krystalickém stavu, prostředky řídící náboj, absorpční a interferenční pigmenty, plnidla, látky, zprostředkující ulpívání, prostředky na ochranu před světlem, stabilizátory, jakož i látky, které ovlivňují rheologii a rozliv.

Efektní povrstvení podle vynálezu se může vyrábět v několika jednoduchých krocích ve vysokém výtěžku a bez vzniku odpadů, které nelze znovu využít. Vedle jednoduchého

zpracování se vyznačují vysokou teplotní stabilitou a odolností proti chemikáliím a velmi výraznými barevnými tóny s výraznou závislostí barevného vjemu na úhlu pozorování.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

1,02 mol kyseliny 2-hydroxy-6-naftoové, 3 mol kyseliny 4-hydroxybenzoové, 0,78 mol 4,4 -dihydroxybifenylu a 2,2 mol kyseliny (IR,3S)-(+)-kafrové reagují v reaktoru s 6,15 mol anhydridu kyseliny octové, jakož i s 1,1 g octanu draselného a proplachují se mírným proudem dusíku. Směs se během 15 minut zahřeje na 150 °C a na této teplotě se udržuje po dobu 30 minut. Pak se teplota během 330 minut zvýší na 330 °C a tavenina se na této teplotě udržuje 80 minut. Od asi 220 °C počne oddestilovávat kyselina octová. Pak se proplachování dusíkem přeruší a ustaví se vakuum. Tavenina se pod vakuem (asi 500 Pa) míchá dalších 30 minut. Pak se polymer propláchne dusíkem_r ochladí a izoluje. Při kolmém pohledu jeví polymer brilantní tyrkysové zelenou barvu, která se při šikmém úhlu pohledu jeví modře. Z polymeru se může při teplotě místnosti připravit 15% roztok v NMP.

Vlastní viskozita činí 0,9 dl/g pří 35 °C .

Příklad 2

5,01 mol kyseliny 2-hydroxy-6-naftoové, 15 mol kyseliny 4-hydroxybenzoové, 5,7 mol 4,4 -dihydroxybifenylu a 4,2 mol kyseliny (IR,3S)-(+)-kafrové reagují v reaktoru s 30,75 mol anhydridu kyseliny octové, jakož i s 2 g octanu draselného • · · · • · · · · · ···· · ··· · · • · · · ··· ··· ·· ·· ·· · ·· ·· a proplachujί se mírným proudem dusíku. Směs se během 15 minut zahřeje na 150 °C a na této teplotě se udržuje po 115 minut. Pak se teplota během 210 minut zvýší na 320 °C a tavenina se na této teplotě udržuje 80 minut. Od asi 220 °C počne oddestilovávat kyselina octová. Pak se proplachování dusíkem přeruší a ustaví se vakuum. Tavenina se pod vakuem (asi 500 Pa) míchá dalších 30 minut. Pak se polymer propláchne dusíkem, ochladí a izoluje. Při kolmém pohledu jeví polymer brilantní zlatou barvu, která se pří šikmém úhlu pohledu jeví modře s nádechem do zelena. Z polymeru se může při teplotě místnosti připravit 10% roztok v NMP.

Příklad 3

10% roztok polymeru z příkladu 2 v NMP se spirální raklí (mezera 25 μ) nanáší na nosič. Po usušení se film pro orientací krátce zahřeje na 280 °C . Spontánně se vytvoří velmi brilantní efektní povrstvení, které je při kolmém pohledu zlaté, při šikmém pohled však modré s nádechem do zelena.

Příklad 4

Roztok polymeru z příkladu 2 se stříkacím zařízení nastříká na povrstvovaný plech. Po usušení se plech krátce zahřeje na 280 °C a pak ochladí na teplotu místnosti. Plech vykazuje brilantní povrstvení, které je při kolmém pohledu zlaté, při šikmém pohledu je však modré s nádechem do zelena.

Claims

1. Kapalně krystalický polymer s cholesterickým hlavním řetězcem, vyznačující se tím, že je rozpustný v N-methylpyrrolidonu a obsahuje 5 až 17 % molových opticky aktivního zbytku kyseliny kafrové.

2. Kapalně krystalický polymer s cholesterickým hlavním řetězcem podle nároku I, vyznačující se tím, že je v něm obsaženo 10 až 15 % molových zbytku kyseliny kafrové.

3. Kapalně krystalický polymer s cholesterickým hlavním řetězcem podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že je tvořen

a) 0 až 95 % molovými nejméně jedné sloučeniny ze skupiny aromatických hydroxykarboxylových kyselin, cykloalifatických hydroxykarboxylových kyselin a aromatických aminokarboxylových kyse-lin ;

b) 0 až 49,95 % molovými nejméně jedné sloučeniny ze skupiny aromatických díkarboxylových kyselin a cykloalifatických di kar boxy lovýeh kyselin ;

c) 0 až 49,95 % molových nejméně jedné sloučeniny ze skupiny aromatických diclů, cyklcalofatických diclů, aromatických diaminů a aromatických hydroxyaminů ;

d) 5 až 17 % molových, výhodně 10 až 15 % molových kyseliny •••999 ··· ··»· ··· · · · 9 9 99

99 999 9 9999 9 999 99

9 9 9 9 ··· · ·· ·· ·· ·· · ·· ·· kafrové; a

4. Kapalně krystalický polymer s cholesterickým hlavním řetězcem podle nároku 1 až 3, vyznačující se tím, že sestává v podstatě z kyseliny (IR,3S)- (+)-kafrové a kyseliny p-hydroxybenzoové a/nebo kyseliny 2-hydroxy-6-naftoové a/nebo kyseliny tereftalové a/nebo kyseliny isoftalové a/nebo hydrochinonu a/nebo resorcinu a/nebo 4,4 -dihydroxybifenylu a/nebo kyseliny 2,6-naftalendikarboxylové a případně kyseliny benzoové .

5. Způsob výroby kapalně krystalického polymeru s cholesterickým hlavním řetězcem podle nejméně jednoho z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že se monomery polykondenzuji, při čemž jsou přítomna nejméně 3 % molová, výhodně nejméně 6 % molových, monofunkční sloučeniny, nebo se nastaví stechiommetrie vzájemně se odchylující nejméně o 3 % molová, výhodně nejméně o 6 % molových funkčních skupin, schopných tvorby esterové, amidové nebo imidové vazby monomerů, tvořících polymer s hlavním řetězcem.

6. Použití kapalně krystalického polymeru s cholesterickým hlavním řetězcem podle některého z nároků 1 až 4 pro výrobu efektních pigmentů a efektních povrstvení.

7. Efektní povrstvení s barevným dojmem, odvislým od úhlu pozorování, tvořené v podstatě kapalně krystalickým polyme• · · · «9 ·· · ·· ·· • · · ··· «··* • · · 9 · · · · ··· • · · · ♦ · ··«· · ··· · · ······· ··· »· · · ·· · ·· ·· reai s cholesterickým hlavním řetězcem podle jednoho nebo více nároků 1 až 4.

8. Způsob výroby efektních povrstvení podle nároku 7, vyznačující se tím, že nanese kapalně krystalický polymer s cholesterickým hlavním řetězcem ve formě taveniny, v roztoku, nebo jako prášek na povrstvovaný objekt a převede se tepelnou úpravou na film s barevným dojmem, závisejícím na úhlu pozorování.

9. Způsob podle nároku 8, vyznačující se tím, že povrstvovaným objektem je karoserie nebo karosářský dílec motorového vozidla.

10. Způsob výroby efektního pigmentu, vyznačující se tím,, že se na planární substrát nanese efektní povrstvení podle nároku 8, pak se vrstva opět oddělí a vhodným rozině Inovacím zařízením se převede na destičkovité částice.