CZ108498A3 - Prostředky pro čištění pevných povrchů - Google Patents

Description

PROSTŘEDKY PRO ČIŠTĚNÍ PEVNÝCH POVRCHŮ

OBLAST TECHNIKY

Předkládaný vynález se týká prostředků pro čištění pevných povrchů.

DOSAVADNÍ STAV TECHNIKY

Ve stavu techniky byly objeveny různé prostředky pro čištění pevných povrchů. Velké úsilí bylo věnováno prostředkům s vynikajícími schopnostmi čištění různých povrchů a odstraňování nečistot. Pro některé zvláštní čistící prostředky, jako jsou čistící prostředky na sklo, bylo navíc vynaloženo mnoho úsilí na vytvoření tzv. výrobků bez skvrn, tj. výrobků, které po použití nezanechávají žádné nebo málo viditelné stopy.

Předmětem předkládaného vynálezu je vytvoření čistícího prostředku na pevné povrchy, který čistí a dodává čištěnému povrchu lesk. Liší se od prostředku bez skvrn tím, že lesk se navíc zvyšuje odrazem světla od čištěného povrchu. Různé výrobky pro dodání lesku povrchu jsou komerčně dostupné a jsou uvedeny v US 3,960,575 a US 4,218,250. Obě citace doporučují pro dodání lesku použití různých silikonů. Takové prostředky nejsou zcela vytvořeny pro čištění pevných povrchů, tedy nečistí účinně a silikon rozhodně v čistících prostředcích na pevné povrchy nedodává žádné zvýšení lesku. Viz. například EP 374 471, který popisuje prostředky na čištění pevných povrchů se silikonem pro zvýšení odolnosti proti ukládání nečistot.

Nyní bylo zjištěno, že zvýšení lesku povrchu může být dosaženo čistícími prostředky na pevný povrch obsahujícími homopolymer sulfonovaného styrenu nebo kopolymer sulfonovaného styrenu a ethylenově nenasyceného monomeru nebo směsi zmíněných polymerů.

Vhodné polystyrénové sulfonáty, zde používané, jsou popsány například v Multifunctional Sulphonates for Household Application, J. Guth a Al. Hapi, prosinec 1994. Guth se zmiňuje, že klíčový úspěch takových polymerů, v souvislosti s prostředky pro čištění pevných povrchů, je proti ukládání nečistot, ale nediskutuje o lesku.

PODSTATA VYNÁLEZU

Za prvé, předkládaný vynález se zabývá složením čistícího prostředku na pevné povrchy, který se skládá z aniontového a neiontového surfaktantu, parfému, sulfonovaného polystyrenu nebo ·· · ··· ···· • · · · · ··· · ··· • · · · · · · ·· · · · · · ···· · · · · ♦ · · ·· ·· ·· ·· ·· ·· kopolymeru sulfonovaného styrenu a ethylenově nenasyceného monomeru nebo směsi zmíněných polymerů.

Za druhé, předkládaný vynález se zabývá způsobem čištění pevného povrchu tak, že se použije účinné množství zde definovaného prostředku na daný povrch.

Za třetí, předkládaný vynález se zabývá použitím homopolymeru sulfonovaného styrenu nebo kopolymeru sulfonovaného styrenu a ethylenově nenasyceného monomeru nebo směsi zmíněných polymerů v čistícím prostředku pro dodání lesku čištěného pevného povrchu.

Prostředky zde popsané jsou prostředky pro čištění pevných povrchů. Prostředky mohou být ve formě pevných nebo kapalných látek, ale jsou používány v kapalné formě, aby se zajistilo rovnoměrné nanesení polymeru na čištěný povrch. V případě, že je čistící prostředek pevná látka, před použitím se smísí s vhodným rozpouštědlem, obvykle vodou. V kapalné formě jsou prostředky přednostně označovány jako vodné prostředky, není to však nutné.

Jako první nezbytnou složkou zde zmíněných prostředků je homopolymer sulfonovaného styrenu nebo kopolymer sulfonovaného styrenu a ethylenově nenasyceného monomeru.

Polymery jsou přítomny v prostředcích do 20 hmotnostních %, lépe však od 0,1 % do 5 %. Tyto zmíněné polymery jsou nanášeny na čištěný povrch a dodávají mu lesk. Pro toto jsou vhodné dva různé typy sulfonovaných polymerů.

První typ je homopolymer sulfonovaného styrenu. Druhým typem je kopolymer sulfonovaného styrenu a ethylenově nenasyceného monomeru. Zde uvedené prostředky obsahují částečně nebo úplně neutralizované soli sulfonového polystyrenu nebo interpolymeru sulfonovaného styrenu, tj. rozpustné soli těchto polymerů, kde kyselá sulfonovaná skupina je částečně nebo úplně neutralizovaná.

Vhodný ethylenově nenasycený komonomer, který může být kopolymerizován se styrenem a vytváří kopolymer vhodný pro sulfonaci, se skládá z akrylových a methakrylových esterů alifatických alkoholů. Vhodnými alkoholy jsou methyl, ethyl, butyl a 2-ethylhexylalkohol, dále akrylová kyselina, akrylonitril, methakrylonitril, dibutylmaleát, vinylidenchlorid, N-vinyl pyrrolidin atd... Zvláště vhodné zde používané ethylenově nenasycené monomery obsahují ethylen, propylen, styren, vinylnaftalen, akrylovou kyselinu a anhydrid kyseliny maleinové.

Homopolymery sulfonovaného styrenu, jež jsou vhodné pro použití v čistících prostředcích, jsou komerčně dostupné pod obchodním názvem Versaflex® od National Starch. Nej vhodnější polymery a kopolymery jsou rozpustné ve vodě a jejich molekulová hmotnost je mezi 5000 až 10,000,000, lépe mezi 50,000 až 1,000,000.

• · ···· · · · · ·· · · o ·· ···· · · · · · · « ····· ···· • · ··· ·· ·· · · · · · ···· · · · · ··· ·· ·· ·· ·· ·· ··

Jako druhá nezbytná složka zde uvedeného prostředku je aniontový surfaktant nebo jejich směs, často v množství větší než 50 % celkové hmotnosti směsi, lépe však od 0,1 % do 10 % celkové hmotnosti směsi.

Zde vhodné používané aniontové surfaktanty obsahují alkalické soli (např. sodík nebo draslík) mastných kyselin nebo mýdla, obsahující od přibližně 8 do 24, lépe od 10 do 20 atomů uhlíku. Mastné kyseliny používané při výrobě mýdel mohou být získány z přírodních zdrojů, jako jsou například rostlinné nebo živočišné glyceridy (např. palmový olej, kokosový olej, babasový olej, sojový olej, ricínový olej, lůj, velrybí tuk, rybí tuk, vepřové sádlo a jejich směsi). Mastné kyseliny mohou být připraveny rovněž synteticky (např. oxidací petrolejových frakcí nebo Fischer-Tropschovým způsobem).

Alkalická mýdla mohou být vyrobena buď přímým zmýdelňováním tuků a olejů nebo neutralizací volných mastných kyselin samostatným průmyslovým způsobem. Zvláště vhodné jsou sodné a draselné soli směsi mastných kyselin získané z kokosového oleje a loje, tj. sodné a draselné loje a kokosové oleje.

Výraz lůj je zde použit ve spojení se směsí mastných kyselin, jenž mají přibližně následující složení uhlíkatého řetězce 2,5 % C14, 29 % Ci6, 23 % C^, 2 % palmitolejové, 41,5 % olejové a 3 % linolové (první tři mastné kyseliny jsou nasycené). Jiné směsi podobného složení jako mastné kyseliny získané z různých živočišných tuků a sádel jsou rovněž zahrnuty ve výrazu lůj. Lůj může být také ztužený (tj. hydrogenovaný) přeměnou části nebo všech nenasycených mastných kyselin na nasycené mastné kyseliny.

Použití termínu kokos se týká směsi mastných kyselin, která má přibližně následující složení uhlíkatého řetězce 8 % Cs, 7 % C10, 48 % C12, 17 % C14, 9 % Ci6, 2 % Cis, 7 % olejové a 2 % linolové (prvních šest jmenovaných mastných kyselin jsou nasycené). Jiné zdroje s podobným složením uhlíkatého řetězce, jako jsou palmový olej z jader a babasový olej, jsou zahrnuty v termínu kokosový olej.

Jiné vhodné zde používané aniontové surfaktanty obsahují ve vodě rozpustné soli, zejména soli alkalických kovů, produkty organické sulfonace s alkylovým radikálem v molekulové struktuře s přibližně 8 až 22 atomy uhlíku a radikálem odděleným od skupiny skládající se z kyseliny sulfonové a radikálů esteru kyseliny sírové. Důležitým příkladem těchto syntetických detergentů jsou sodné, amonné nebo draselné alkylsírany, především pak látky získané sulfatací vyšších alkoholů, které jsou vyrobeny redukcí glyceridů loje nebo kokosového oleje. Dále pak to jsou sodné a draselné alkylbenzensulfonáty, kde alkylová skupina obsahuje od 9 do 15 atomů uhlíku, zvláště pak látky popsané v U.S. Pat. Nos. 2,220,099 a 2,477,383, zahrnuté v citacích a alkylglycerylethersulfonáty sodné, speciálně ty, jejichž ethery jsou odvozené od vyšších «« ··· · • · · · ···· · · ·· • · ··· ·· · ♦ ···· · • · · · · · · · · · · • · ·· ·· · · ·· · ·» alkoholů loje a kokosového oleje. Dále to jsou sodné sírany a sulfonáty monoglyceridu mastné kyseliny kokosového oleje, sodné a draselné soli esterů kyseliny sírové vzniklé reakcí jednoho molu vyššího mastného alkoholu (např. lojové a kokosové alkoholy) a tří molů ethylenoxidu, sodné a draselné soli alkylfenolethylenoxidethersíranu s přibližně čtyřmi jednotkami ethylenoxidu na molekulu a alkylovým radikálem obsahujícím kolem 9 uhlíkových atomů. Další detergenty jsou produkty reakce mastných kyselin esterifikováných isothionovou kyselinou a neutralizovány hydroxidem sodným, kde mastné kyseliny jsou např. odvozeny z kokosového oleje, dále sodné a draselné soli methyltaurinamidu mastných kyselin, kde mastné kyseliny jsou např. odvozeny z kokosového oleje a další, jenž jsou v oboru známé, jsou početně uvedeny v U.S. Pat. Nos. 2,486,921, 2,486,922 a 2,396,278. Tyto patenty jsou zahrnuty v citacích.

Jako třetí nezbytná složka pro danou směs je neiontový surfaktant nebo jejich směs, často v množství větším než 50 % celkové hmotnosti směsi, ještě častěji od 0,1 % do 20 %.

Zde používané vhodné neiontové surfaktanty zahrnují třídu sloučenin, které jsou široce popsané jako sloučeniny vzniklé kondenzací alkylenoxidových skupin (v podstatě hydrofilní) s organickou hydrofobní látkou, která může být v podstatě rozvětvená nebo lineární alifatická (např. Guerbet nebo sekundární alkoholy) nebo alkylaromatická. Délka hydrofilního nebo polyoxyalkenylového radikálu, který je kondenzován s hydrofobní skupinou za vzniku ve vodě rozpustné sloučeniny, má vliv na požadovaný stupeň rovnováhy mezi hydrofilními a hydrofobními částmi.

Například, dobře známou skupinou neiontových syntetických detergentů je komerčně dostupný výrobek pod obchodním názvem Pluronic. Tyto látky jsou vytvořeny kondenzací ethylenoxidu s hydrofobní bází, která je vytvořena kondenzací propylenoxidu s propylenglykolem. Hydrofobní část molekuly, která je samozřejmě ve vodě nerozpustná, má molekulovou hmotnost přibližně od 1500 do 1800. Připojením polyoxyethylenového radikálu k hydrofobní částí vede ke zvýšení rozpustnosti dané molekuly jako celku ve vodě a produkt je kapalný do doby, kdy obsah polyoxyethylenu tvoří 50 % celkové hmotnosti kondenzačního produktu.

Jiné vhodné neiontové syntetické detergenty zahrnují:

(i) Polyethylenoxidový kondenzát alkylfenolů, např. kondenzát alkylfenolů s ethylenoxidem, kde alkylová skupina obsahuje od 6 do 12 atomů uhlíku buď v lineárním nebo v rozvětveném řetězci. Zmíněný ethylenoxid je přítomný v množství 10 až 25 molů ethylenoxidu na mol alkylfenolů. Alkylový substituent v takových sloučeninách je například derivát polymerizovaného propylenu, diisobutylenu, oktanu a nonanu.

(ii) Tyto deriváty kondenzace ethylenoxidu s výsledným produktem reakce propylenoxidu a ethylendiaminu se mohou lišit ve směsi v závislosti na žádané rovnováze mezi • · • « • · • · · · · · · · · · · · · · • · · · · · · · ··· ·· ·· ·· ·· ♦♦ ·· liydrolbbními a hydíolihiími částmi. Příkladem jsou sloučeniny, obsahující přibližně 40 až % hmotnosti polyoxyethylenu s molekulovou hmotností od 5000 do 11000, vzniklé reakcí ethylenoxidových skupin s hydrofobni mi bázemi vzniklými reakcí ethylendiaminu s nadbytkem propylcnoxidu. Báze s molekulovou hmotností řádově 2500 až 3000 jsou dostačující.

(iii) Produkty kondenzace alifatických alkoholů s ethylenoxidem obsahují od 8 do 18 atomů uhlíku buď v lineárním nebo rozvětveném řetězci, např. kondenzát kokosového alkoholu s ethylenoxidem obsahuje od 10 do 30 molů ethylenoxidu na mol kokosového alkoholu. Frakce kokosového alkoholu obsahuje od 10 do 14 atomu uhlíku.

(iv) Trialkylaminoxidy a tiialkylfosfinoxidy, v nichž jedna alkylová skupina obsahuje od 10 do 18 atomů uhlíku a dvě alkylové skupiny obsahující 1 až 3 atomy uhlíku. Alkylové skupiny mohou obsahovat hydroxysubstituenty, specifické příklady jsou dodecyl-di(2-hydroxyelhyljaminoxid a tetradecyldimethylfosfinoxid.

Zde uvedené prostředky mohou dále zahrnovat jiné surfaktanty, a to kationtové, zwitterionové nebo jejich směsi. Zwitterionové detergenty zahrnují betain a betainu podobné detergenty, kde molekula obsahující jak bazickou tak kyselou skupinu tvoří vnitřní sůl, která poskytuje molekule katintovou a aniontovou hydrofilní skupinu v širokém rozpětí pil. Některé obecné příklady těchto detergentu jsou popsány v U.S. Pat. Nos. 2,082,275, 2,702,279 a 2,255,082. Vhodné z.wiltrionové detergenty mají vzorec.

r²

I r1 -......-Ν'-........Cil² —R⁴ —Y

R³ X

Kde R¹ je alkylový radikál obsahující 8 až 22 atomů uhlíku, R² a R³ obsahují I až 3 atomy uhlíku, R.' je alkylenový řetězec obsahující 1 až 3 atomy uhlíku. X je vybrán ze skupiny skládající se z vodíkového a hydroxylového radikálu, Y je vybrán ze skupiny skládající se z karboxylových a sulíbnylových radikálů. Součet R¹, R² a R³ radikálů se pohybuje od 14 do 24 atomů uhlíku.

Amlbterní a amfolytické detergenty, které mohou být v závislosti na pH kationty nebo anionty, jsou zastoupeny detergenty jako dodecylbeta-alanin, N-alkyltauriny jako je produkt reakce dodecylaminu a isothionátu sodného popsaný v U.S. Pat. No. 2,658,072, N-alkylasparagové • · · · • ···· · · ·· ··· · · · · ···· · • · · · · · · · ·· ·· ·· ·· kyseliny vyráběny podle U.S. Pat. No. 2,438,091 a produkty obsaženy pod obchodní značkou

Miranol a popsány v U,S. Pat. No. 2,528,378. Zmíněné patenty jsou obsaženy v citacích.

Další syntetické detergenty a seznamy jejich komerčních zdrojů mohou být nalezeny v publikaci

McCutcheon s Detergents and Emulsifiers, North Američan Ed. 1980, která je obsažena v citacích.

Jako čtvrtou nezbytnou složku, kterou směs obsahuje je parfémová složka, nebo jejich směs. Vhodné množství je do 5 % hmotnosti celé směsi, raději však 0,1 % až 1,5 %.

Vhodné parfémy obsahují materiály, které poskytují čichový estetický užitek, případně ještě překrývají jakýkoliv chemický odér, který může výrobek mít. Hlavní funkce malé části vysoce těkavých, nízko vroucích (s nízkým bodem varu) parfémových složek v těchto parfémech je zlepšit vůni výrobku, než mít vliv na vůni vyčištěného povrchu. Avšak méně těkavé, vysokovroucí parfémové složky poskytují svěží a čistý dojem na povrchu a požaduje se, aby tyto složky zůstaly na suchém povrchu. Parfémové složky jsou dobře rozpustné v směsích, například v neiontových detergentních surfaktantech.

Parfémové složky a směsi v navrhovaném vynálezu jsou v oboru obvykle známé. Výběr parfémových složek nebo množství parfému je založeno pouze na estetickém ohledu. Vhodné parfémové látky a směsi jsou zahrnuty v U.S. Pat. Nos.: 4,145,184, Brain a Cummins, publikované 20. března 1979; 4,209,417, Whyte, publikované 24. června 1980; 4,515,705, Moeddel, publikované 7. května 1985 a 4,152,272, Young, publikované 1. května 1979, všechny zmíněné patenty jsou zahrnuty v citacích.

Obvykle stupeň stability parfému je zhruba úměrný procentům použitého parfémového materiálu. Poměrně stabilní parfémy obsahují alespoň 1 %, lépe okolo 10 % stabilních parfémových materiálů.

Stabilní parfémové materiály jsou vonné látky, které ulpí na povrchu během čistícího procesu a jsou detekovatelné lidmi s normálním čichem. Některé materiály se odpařují při nižším tlaku než běžné parfémové materiály. Také mají molekulovou hmotnost okolo 200 a více a jsou detekovatelné v nižší hladině než průměrné parfémové materiály.

Parfémové složky zde používané kromě jejich vonného charakteru, jejich fyzikálních a chemických vlastností, jako je bod varu a molekulová hmotnost jsou uvedeny v Perfume and Flavour Chemicals (Aroma Chemicals), Steffen Arctander, publikováno autorem 1969, jsou zahrnuty v citacích.

Příkladem vysoce těkavých parfémových složek s nízkým bodem varu jsou: anethol, benzaldehyd, benzylacetát, benzylalkohol, benzylformiát, iso-bornylacetát, kamfen, ciscitral (neral), citronellal, citronellol, citronellylacetát, para-cymen, dekanal, dihydrolinalool, • · ···· « · · · · · · · ♦·» • · · · · · · · · ·· · • · · · · · · ·· · · · ·· ···· · · · · · ·· ·· ·· ·♦ ·· ·· ·· dihydromyrcenol, dimethylfenylkarbinol, eukalyptol, geranial, geraniol, geranylacetát, geranylnitril, cis-3-hexenylacetát, hydroxy citronellal, d-limonen, linalool, linalooloxid, linalylacetát, linalylpropiát, methylantranilát, alpha-methylionon, methylnonylacetaldehyd, methylfenylkarbinylacetát, L-menthylacetát, menthon, iso-menthon, myrcen, myrcenylacetát, myrcenol, nerol, nerylacetát, nonylacetát, fenylethylalkohol, alpha-pinen, beta-pinen, gammaterpinen, alpha-terpineol, beta-terpineol, terpinylacetát a vertenex (para-terciárníbutylcyklohexylacetát). Některé přírodní oleje často obsahují velké procento vysoce těkavých parfémových složek. Například lavandin obsahuje jako hlavní složky: linalool, linalylacetát, geraniol a citronellol. Citrónový olej a pomerančové terpeny obsahují kolem 95 % d-limonenu. Příklady středně těkavých parfémových složek jsou: amylcinnamaldehyd, iso-amylsalicylát, beta-caryofylen, cedren, cinnamalkohol, kumarin, dimethylbenzylcarbinylacetát, ethylvanilin, eugenol, iso-eugenol, floracetát, heliotropin, 3-cis-hexenylsalicylát, hexylsalicylát, lilial (paraterciární-butyl-alpha-methylhydrocinnamaldehyd), gamma-methylionon, nerolidol, pačulialkohol, fenylhexanol, beta-selinen, trichlormethylfenylcarbinylacetát, triethylcitrát, vanilin a veratraldehyd. Cedrové terpeny se skládají hlavně z alpha-cedrenu, beta-cedrenu a jiných C15H24 seskviterpenů.

Příkladem málo těkavých parfémových složek s vysokým bodem varu jsou: benzofenon, benzylsalicylát, ethylenbrasylát, galaxolid (1,3,4,6,7,8-hexahydro-4,6,6,7,8,8-hexamethylcyklopenta-gama-2-benzopyran), hexylcinnamaldehyd, lyral (4-(4-hydroxy-4-methylpentyl)-3cyclohexen-10-karboxaldehyd), methylcedrylon, methyldihydrojasmonát, methyl-beta-naftylketon, muskindanon, muskketon, musktibeten a fenylethylfenylacetát.

Výběr konkrétních parfémových složek je založen především na estetickém ohledu.

Prostředky mohou navíc zahrnovat různé jiné vhodné látky. Preferovanou třídou vhodných látek jsou chelatační činidla ze skupiny aminofosfonátů. Vhodnou zde použitou aminofosfonátovou látkou jsou aminoalkylenpoly(alkylenfosfonát), ethan- 1-hydroxydifosfonáty alkalických kovů, nitrilotrimethylenfosfonáty, ethylendiamintetramethylenfosfonáty a diethylentriaminpentamethylenfosfonáty. Fosfonátové látky mohou být přítomny buď ve formě kyseliny nebo jako soli různých kovů. Tyto soli mohou vzniknout ze všech, nebo jen z některých kyselých skupin látky. Jako preferovaný aminofosfonátový chelát, který je zde použit, je látka s názvem diethylentriaminpentamethylenfosfonát. Fosfonátový chelát je komerčně dostupný pod obchodním názvem DEQUEST® z Monsanto.

Chelatony se přidávají do směsí v rozmezí od 0,0 % do 10 % celkové hmotnosti směsi, lépe od 0,1 % do 5,0 %. Aminofosfonátové cheláty jsou obzvláště vhodné pro použití v čistících prostředcích, protože dále zvyšují vytváření lesku v širším rozmezí tvrdosti použité vody. Toto • · · · · · · · · · · · · ·· • · · · · · · · · ·· · • · · W · ·· ·· · · · ·· ··*· · ♦ · · · ·· se projeví zejména při ředění výrobku před jeho použitím. Zde uvedené sulfonované polystyreny mají optimum lesku při vyšších hodnotách tvrdosti vody. Samotné aminofosfonátové cheláty poskytují lesk v měkké vodě, méně už ve vodě tvrdé. Ale překvapivě bylo objeveno, že kombinace sulfonovaných polystyrenů a aminofosfonátových chelátů vykazuje lepší leštící účinek než samotný chelát nebo sulfonovaný polystyren. Pro získání žádaného účinkuje vhodné smíchat polymer a chelát ve váhovém poměru od 10:1 do 1:10, lépe pak v poměru 2:1 až 1:2.

Zde uvedené směsi mohou dále obsahovat různé optimální příměsi. Vhodné optimální příměsi, jenž jsou zde použity, zahrnují plnidla, jiné cheláty, rozpouštědla, pufry, baktericidní látky, enzymy, vysoušeči látky, barviva, stabilizátory.

Předkládaný vynález dále zahrnuje způsob čištění pevných povrchů a to aplikací účinného množství výše zmíněných čistících prostředků na pevný povrch. Jestliže je prostředek použit v tzv. koncentrované formě (tj. mezi 10 % - 20 % celkové účinné látky), je nutné po aplikování čistícího prostředku opláchnout povrch. V opačném případě na povrchu zůstane příliš mnoho viditelných stop. Nicméně i při použití tohoto koncentrovaného prostředku je po malém opláchnutí dosaženo požadovaného lesku, který je vytvořen přidaným polymerem. Lépe je však prostředek před použitím zředit (dosáhnout celkové koncentrace aktivní látky kolem 0,5 %). Při použití ředění není nutné, pro docílení lesku, oplachovat po aplikaci čistícího prostředku povrch.

PŘÍKLADY PROVEDENÍ VYNÁLEZU

Příklad 1:

Následující prostředky byly vyrobeny smísením uvedených složek podle uvedených poměrů. Všechny poměry jsou hmotnostní % celkové směsi.

	1	2
C7/C9/C11 EO6.5	3.0	0.00
C12/C13 EO3	1.0	2.0
C13/C15 EO21	2.0	5.0
mastná kyselina palmového jádra	0.4	0.4
parfém	0.45	0.45
sulfonovaný polystyren (* 1)	3.0	3.0
voda a ostatní do 100 %
PH	10.5	10.5

• · 4 · · ·4 4 • 4 · · · · 4 · 4· • 4 4 4 4444 4444

4 444 44 44 44444

4444 4444444

44 44 44 4444

	3	4
C7/C9/C11 EO6.5	3.0	0.0
C12/C13 EO3	1.0	2.0
C13/C15 EO21	2.0	5.0
kumensulfonát sodný	0.5	0.5
mastná kyselina palmového jádra	0.4	0.4
parfém	0.45	0.45
sulfonovaný polystyren (*1)	3.0	3.0
voda a ostatní do 100 %
pH	10.5	10.5

(*1) Testovaným polymerem byl sulfonovaný polystyren s molekulovou hmotností 6,000,000 od Monomer-Polymer & Dajac Laboratories, INC.

	5	6
C7/C9/C11 EO6.5	2.0	0.0
C12/C13 EO3	1.0	1.0
C13/C15 EO21	2.0	5.0
alkylbenzensulfonát sodný	1.0	1.0
mastná kyselina palmového jádra	0.4	0.4
parfém	0.45	0.45
sulfonovaný polystyren (*1)	3.0	3.0
voda a ostatní do 100 %
pH	10.5	10.5
	7	8	9
C7/C9/C11 EO6.5	2.5	2.5	2.5
C12/C13 EO3	1.0	1.0	1.0
C13/C15 EO21	1.6	1.6	1.6
karbonát draselný	1.0	1.0	1.0
mastná kyselina palmového jádra	0.4	0.4	0.4
sulfonovaný polystyren (*2)	1.0	3.0	6.0
parfém	0.45	0.45	0.45

φφ φ··· φφ Φ· φφ ·· φφ φ φφφ φφφ* • · · · ···· φ ΦΦΦ • · φφφ φφ φφ φφφφ φ φ φ · φ φφφφ φφφ

voda a ostatní do 100 %
PH	10.5		10.5
	10	u	12	13
sulfonovaný polystyren (*2)	1.0	1.0	1.0	1.0
NaCS	1.0	1.0	1.0	1.0
C12/C13 EO3	0.6	0.6	0.6	0.6
C7/C11 EO6.5	1.4	1.4	1.4	1.4
amoniak	0.0	0.1	0.0	0.0
K2CO3	0.0	0.0	1.0	0.0
NaOH	0.0	0.0	0.0	0.1
voda a ostatní do 100 %
pH	10.5	10.5

(*2) Testovaný sulfonovaný polystyren: Versalex 7000 (přírodní škrob)

	14
K2CO3		1.0
C7/C11	EO6.5	2.5
C12/C13	EO3	1.0
C13/C15	EO30	1.2
parfém		0.45
poly(styren-sulfonát-co-vinylnaftalen sodný)	1.0

voda a ostatní do 100 %

Claims (1)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   4.

   4.

   5.

   5.

   6.

   6.

   7.

   7.

   8.

   8.

   9.

   9.

   Prostředek na čištění pevných povrchů vyznačující se tím, že se skládá z aniontových a neiontových surfaktantů, parfému a sulfonovaného polystyrénového polymeru nebo jejich směsí.

   Způsob čištění pevných povrchů vyznačující se tím, že se použije účinné množství prostředku aplikovaného na zmíněný povrch podle nároku 1.

   Způsob podle nároku 2, vyznačující se tím, že zmíněný povrch není opláchnut po aplikaci prostředku.

   Použití sulfonovaného polystyrenu v prostředku pro čištění pevných povrchů, který poskytuje lesk povrchům, jenž jsou čištěny uvedeným prostředkem.

   Prostředek, způsob nebo použití podle předcházejících nároků vyznačující se tím, že zmíněný prostředek je vodný tekutý roztok.

   Prostředek, způsob nebo použití podle předcházejících nároků vyznačující se tím, že zmíněný prostředek dále obsahuje aminofosfonátové chelatační činidlo.

   Prostředek, způsob nebo použití podle kteréhokoliv z předcházejících nároků vyznačující se tím, že zmíněný polymer sulfonovaného styrenu je sulfonovaný polystyren nebo kopolymer sulfonovaného styrenu a ethylenově nenasyceného monomeru nebo směsi zmíněných polymerů.

   Prostředek, způsob nebo použití podle kteréhokoliv z předcházejících nároků vyznačující se tím, že zmíněný polymer je sulfonovaný polystyren.

   Prostředek, způsob nebo použití podle kteréhokoliv z předcházejících nároků vyznačující se tím, že zmíněný polymer má molekulovou hmotnost od 5000 do 10,000,000, výhodně od