CS9003491A2 - Thermal and sound insulation product - Google Patents

Description

1 3//9/-90

Vynález se týká plsti na bázi minerální vlny, zejménaskleněné vlny, určené pro tepelnou a akustickou izolaci stěnz vnějšku, ukládanou vnějším obkladem.

Vnější izolace stán se běžně dosahuje pomocí panelů ne-bo svitků, lepených nebo mechanicky upevňovaných na vyzděnounebo betonovou stěnu nebo přichycovsných ke kostře obkladu,přičemž panely nebo svitky se po té kryjí obkladem, umístě-nými s výhodou s určitým odstupem od izolace za účelem zajiš-tění dobrého odvětrání, které vylučuje rizika kondenzace vod-ní póry nebo škody, které by tato kondenzace mohla způsobit.

Tento postup je velmi výhodný zejména vzhledem k mož-nosti použití různých typů obkladů /vláknocementové desky,břidlice, tašky nebo obkladové cihly, dřevěné obklady, ob-klady z kovu nebo PVC atd/ a možnosti práce na nových nebostarých budovách.

Pro toto použití jsou izolační výrobky.· na bázi minerál-ní vlny obzvláště vhodné z důvodů jejich lehkosti, jejichdobré mechanické odolnosti a hlavně pro jejich dobrou tepel-ně a zvukově izolační kvalitu, vyplývající zejména z jejichpružnosti a jejich porovitosti. Tyto výrobky jsou typickyvyrobeny z minerálních vláken udržovaných při sobě organic-kým pojivém /fenolformaldehydová pryskyřice typu modifikova-ného nebo nemodifikovaného rezolu například na bázi močoviny/.Pojivo je rozprášeno ve formě vodného pojivého prostředkupři přijímání vláken a rohož slepených vláken je po té vede- 2 na do pece, kde se provádí polymerizace pojivá. Takto vytvoře-ná plst vykazuje pra tento rozsah použití hustotu napříkladod 10 do 40 kg/m a je zpracována ve formě panelů nebo svitků.

Vnější, izolace je samozřejmě konfrontována s problémemstyku s povětrnostními vlivy při ukládání na staveništi, neboíkonečný obklad zajištující vnější ochranu je obvykle montován. až po úplném dokončení izolace. Aby se vyloučil tento problém,je známo opatřovat plst tenfeu skelnou rohoží, která zlepšujemechanickou odolnost a chrání izolaci v případě působení po-větrnostních vlivů. Tato ochrana je však jen chvilková /nanej-výše několik týdnů/ a je tedy postačující pouze tehdy, když práce na stavbě probíhají normálním rytmem. V praxi je vsak řada staveb ponechána v určitém daném stavu během velmi dlouhých období, často od 3 do 5 měsíců, ato z důvodů technické povahy nebo někdy jednoduše s důvodů přerušení zásobování obkladovým materiálem. Plst takto uloženána fasádách tedy zůstává ve volném ovzduší po velmi dlouhoudobu a její vnější povrch je vystaven.různým agresivním vli-vům, jako je sluneční záření, ultrafialové paprsky a zejménaάββΐ, vítr, prach, a tepelné šoky všech druhů. Pozoruje se te-dy rychlé postupné poškozování povrchové struktury plsti: odbavování nebo nejméně změna barvy, trhání povrchu vystavenéhoovzduší, například odtrhování chomáčků vláken.

Kromě, neestetického vzhledu konstrukčního, celku, často nepřijatelného již z tohoto hlediska, vede toto poškozování po- 3 vrchové struktury k výrazné degradaci organického pojivá, kte-ré je poškozováno ultrafialovým zářením a je doslova vymývánoz povrchu stékající dešťovou vodou. Když konečně stavební prá-ce znovu začnou po několika měsících přerušeni, plst se zdápoškozená pouze na povrchu, ale jestliže se odstraní vnějšíochrana po několika letech, je možné konstatovat, že vláknanebo alespoň jejich část spadla v důsledku nepřítomnosti po-jivá a shromáždila se ve spodní části budovy.

Bylo navrženo natírat izolační panely ohnivzdorným nátě- rem na bázi latexu, vrhaného na vnější povrch panelů. Tatotechnika však není uspokojivá u nejlehčích výrobků, které pů-sobí jako houby a která proto vyžadují velmi značné množstvínátěru, je-li požadována dostatečná odolnost proti vodní páře,Finský patentový spis č. 70 236 navrhuje odstranit tento po-slední . problém pomocí tenké rohože ze skleněných vláken vlo-žené mezi izolační vrstvu a vrstvu nátěru, přičemž tato tenkáizolační rohož zmenšuje možnost impregnace izolační vrstvylatexovým nátěrem. V praxi zjistili autoři vynálezu, že latexové nátěry vy-kazují nižší odolnost proti ultrafialovému záření, než jakáje žádoucí, jestliže má izolační výrobek snášet prodlouženévystavení vnějšímu prostředí. Tenká izolační rohož, hlavněje-li vyztužena a zhuštěna vrstvou nátěru, vede k "rohožovi-tému" efektu, když je panel upevněn pomocí-mechanických pří-chytek ve formě talířových příchytek a kroužků. Tento roho- 4 dovity efekt v určité míře škodí kvalitě izolace a vyznačujese navíc nedostatkem, že je považován většinou dílovedoucíchjako neestetický.

Uvedené nedostatky odstraňuje vynález, jehož podstatouje tepelně a zvukově izolační výrobek tvořený minerální plstína bázi minerálních vláken konzolidovaných organickým poji-vém, přímo povlékaný na vnějším povrchu vinylickým poréznímpovlakem, stálým vůči ultrafialovým paprskům a těsným vůčistékající vodě.

Povlak je s výhodou tvořen nátěrem typu polyvinylacetátu,ukládaného V množství 50 až 70 g/irý po vyschnutí na povrch.Povlak, s výhodou upravený pro odolnost proti ohni, může býtbarven, s výhodou podle odstínu organického pojivá. Velmi ma-lá tlouštka vrstvy povlaku stačí překvapivým způsobem proposkytování požadované ochrany proti povětrnostním vlivům anevede ke změně vzhledu panelu po jeho montáži. Výrobek podle vynálezu může být výhodně získán rozprašo-váním na povrchu pásu pls^i na bázi minerálních vláken poje-ných polymerizovanou pryskyřicí vodnou nebo organickou dis-perze vodoucí k vytvoření pórovitého vinylického povlaku, po-lymerujího sušením při teplotě okolo 150°C proudem tepléhovzduchu nebo pomocí infračerveného záření.

Uvedené řešení dovoluje používat výrobky na bázi mine-rální plsti odolné vůči povětrnostním vlivům i v případě pře-rušení stavebních prací bez újmy na kvalitě izolace. 5

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popise na pří-kladech provedení s odvoláním na připojené výkresy, ve kte-rých znázorňuje obr.1 řez výrobkem podle vynálezu a obr.2shcema jeho použití.

Vynález je zaměřen na tepelně a zvukově izolační mate- riál z plsti, na bázi minerálních vláken J_, určeného k vnějšíizolaci fasád, opatřeného na svém povrchu vystaveném povčtr-nosti pórovitý povlak na bázi polymemí hmoty, stálé vůčiultrafialovým paprskům, těsné vůči stékající vodě a propust-né pro plyny a páry.

Uvedený povlak 3, je aplikován na plst v množství tako-vém že zůstává porézní a respektuje samotnou strukturu mine-rálních vláken. Tato pórovitost je potřebná, protože aby ma-teriál vykonával plně svou funkci, musí nechat procházetvzduch a páry svou hmotou, hlavně tehdy, když není chráněnvnějším obkladem. Tím, že zůstává v suchém stavu, má svoutepelně izolační schopnost zvýšenou.

Aby účelně zastával svou funkci mechanické ochrany, t.aby byl odolný proti tlaku větru nebo dešti a proti vytrhá-vání vláken, musí povlak 3 vykazovat dostatečně pevnou struk-turu, která se dá snadno dosáhnout pomocí přiměřených poly-merizovatelných hmot. Jako polymerizovatelné hmoty se použí-vají podle vynálezu vinylické polymery nebo kopolymery typupolyvinylacetátu nebo pólyvinylchloridu. Aby se kromě tohozajistila trvanlivost materiálu, musí být tento povlak 3, C J. 6 stabilní vůči ultrafialovým paprskům, které po čase a při pů-sobení ve velkém množství vyvolávají trhání /"cracking"/ ře-tězů polymerů, což je jev, vůči němuž je jinak snaha chránitpryskyřici použitou pro oblepování vláken, protože se běhemčasu povrchově depolymerizuje, což vede nenapravitelně k vy-trhování chomáčů vláken.

Odolnost povlaku 3 proti působení ultrafialových paprskůse získává pomocí vhodných známých přísad. Povaha známých po-lymerizovatelných hmot může rovněž mít svou důležitost v tom-to jevu.

Na místě určení jsou pásy nebo panely z plsti j_ uloženysvisle. Povlak 3. zajišťuje v takové poloze těsnost proti sté-kající vodě, dešti nebo jakýmkoli vodním proudům. Když je na-proti tomu déšť hnán větrem, těsnost již není zajišťována sestejnou účinností, avšak pórovité povaha uvedeného povlakuplní v tomto případě roli nechávat procházet páry vody pří-tomné v nitru hmoty, když déšť přestal.

Pod pojmem minerál;.,í vlákno se rozumí ve smyslu vynálezunapříklad skelná vlna nebo čedičová vlna. S ohledem na své určení, t.j. izolaci fasád budov, jemateriál podle vynálezu upraven pro zajištění odolnosti pro-ti ohni. Odolnost proti ohni se zajišťuje pomocí vhodnýchlátek, normálně rozdělovaných v nitru povlaku, například hy-droxidu hlinitého. íinožství látek zajišťujících odolnost pro-ti budou urcovana v závislosti na normách, ktere se mají 7 respektovat.

Jelikož se estetické hledisko problému nedá zanedbávat,jak je uvedeno výše, může být povlak 3 s výhodou barven po-mocí pigmentů atálých vůči.ultrafialovým paprskům, a to or-ganických a/nebo minerálních. Takové pigmenty jsou dobře zná-mé v oboru a jsou běžně dostupné na trhu.

Pokud jde o množství povlaku přítomná na vnějším povr-chu 2 plsti j_, získávají se dobré výsledky s množstvími v roz- o mezí od 50 do 70 g/m , přičemž se rozumí, že tyto hodnoty mo-hou být překročeny v závislosti na sledovaných cílích. Pří-liš tenká vrstva by však škodila očekávané mechanické pevnos-ti, zatímco příliš velké množství, značně přesahující 70 g/m2,by bylo na závadu kvalitě sestavy tím, že by se nedosáhlopožadované pórovitosti.

Vynález se rovněž vztahuje na způsob výroby výše popsa-ného izolačního materiálu. Tento způsob se vyznačuje tím, žese povléká v předem určeném množství vnější povrch 2 plstiz minerálních vláken j_ pomocí vodné nebo organické disperzepro vytváření polymerizovatelné hmoty, stabilní vůči ultra-fialovým paprskům, načež se povrch, takto opatřený povlakem,suší.

Toto povlékání se provádí ve výrobně na konci výrobnílinky plsti z minerálních vláken, a to pomocí jakéhokolivhodného zařízení, jako je například nanášecí váleček nebopistole. Použitá disperze obsahuje směsi vytvářející požado- '•'ké:' ··/;/? ýý,ýý·'ký.";· 8 vane polymery nebo kopolymery, stabilizační činidlo protiultrafialovým paprskům a eventuelně zvolený pigment nebo pig-menty. Disperze může být vodná, v organické látce nebo vevodě a v organické látce. Je aplikována na povrch 2 plsti vtakových množstvích, že po vyschnutí vzniká povlak vykazujícípřiměřenou hmotnost na jednotku plochy, s výhodou 50 až 70g/m . Vlastní polymerizace se děje všeobecně sušením při tep-lotě řádově okolo 150°C proudem teplého vzduchu nebo pomocíinfračerveného záření.

Jakmile byla takto apretována a vysušena, je plst J_rozřezávána do pásů nebo panelů ve zvolených rozměrech. Tytopásy nebo panely plsti jsou po té připraveny pro použití.

Jsou používány s výhodou následovně. Na fasádě napří-klad z betonu se ukládá plst, přičemž povrch opatřený po-vlakem 3 je samozřejmě orientován do volněno ovzduší. Pásynebo panely z plsti jsou upevňovány na fasádu .4 například lepením, pomocí táhel,vytváření vlastních vě destiček, trnů, hmoždinek apod. Proraných fasád se provádí zapouštění podpůrných táhel 6 do hmoty betonu 4, přičemž k těmto táh-lům 6 se upevňují distanční prvky 7 nesoucí desky 5, za úče-lem zajišťování pravidelnosti takto vytvořeného prostoru. Dále uváděný příklad je určen čistě- pro demonstraci: - plst ze skleněné vlny, hustoty 30 až 36 kg/mJ, pryskyři-ce na bázi fenolformaldehydu /8%/, - organická disperze s obsahem okolo 60 % polyvinylacetátu, 9 polyvinylchloridu nebo polyetylénu stálých proti ultra-fialovým paprskům a s úpravou proti ohni přidáním hydro-xidu hlinitého - hustota 1,4 až 1,42, viskozita 720 mPas, - nanášení povlaku pistolí následované sušením při teplotě150°C po dobu okolo 15 minut. Když je tato disperze kromětoho barvena pomocí pigmentů, není po sušení patrná žádnázměna barvy, - výsledný produkt: plst v deskách nebo pásu o tlouštce při-bližně 30 mm, povlak s plošnou hmotností 60 g/m .

Pokusy v reálné situaci /déšt, vítr, slunce/ ukazují,že takový izolační materiál nevykazuje žádné znatelné poško-zení povrchu po šesti měsících expozice. Tato doba zpravid-la stačí pro osazení vnějšího obkladu tvořícího větranoufasádu.

Claims (9)

10 JODr. Wííoš VŠETEČKA 115 04 PRAHA 1, Žitná 25 T "0 —. 77 > °O < o M_k co o O co 03 Z< u. 21 x?< i> to o i fX cn PATENTOVÉ NÁROKY

1. Tepelně a zvukově izolační výrobek tvářený plstí zminerálních vláken pojených organickým pojivém, určený provnější izolaci fasád, vyznačený tím, že obsahuje na vnějšímpovrchu /2/ vinylický pórovitý povlak, stálý vůči ultrafialo-.vým paprskům, těsný vůči stékající vodě a propustný pro plynya páry.

2. Tepelně a zvukově izolační výrobek podle bodu 1 vyzna-čený tím, že povlak /3/ je z polymeru na bázi polyvinylscetá-tu nebo pólyvinylchloridu.

3. Tepelně a zvukově izolační výrobek podle bodu 1 nebo2 vyznačený tím, že povlak /3/ je upraven pro odolnost vůčiohni.

4. Tepelně a zvukově izolační výrobek podle kteréhokoliz bodů 1 až 3 vyznačený tím, že povlak /3/ je barven pomocíorganických a/nebo minerálních pigmentů.

5.. Tepelně a zvukově izolační výrobek podle kteréhokoliz bodů 1 až '4 vyznačený tím, že povlak /3/ je ukládán na 2 vnější povrch /2/ plsti /1/ v množství okolo 50 až "Ό g/mpo vysušení.

6. Způsob výroby izolačního výroblcu podle kteréhokoli zpředchozích bodů vyznačený tím, že se vnější povrch plsti nabázi minerálních vláken povléká v předem určeném množství po-mocí vodné nebo organické disperze látky vytvářející polyme-rizovano.u hmotu stálou vůči ultrafialovým paprskům, načež se povrch takto opatřený povlakem suší. 11

7. Způsob podle bodu 6 vyznačený tím, že vytváření pov-laku se provádí v takovém množství, že po vysušení disperze 2 se získá povlak rozprostřený v množství 50 až 70 g/m .

8. Způsob podle kteréhokoli z bodů 6 nebo 7 vyznačenýtím, že disperze obsahuje látky zajištující odolnost protiohni a eventuelně organické a/nebo minerální pigmenty.

9. Použití tepelně a zvukově izolačního materiálu podlekteréhokoli z bodů 1 až 5 oro konstrukci větraných fasád. 59 527/Vš ZastupLr.M. VI