CS426481A2 - Zpusob vyroby provazani mezivlakennych spojeni a zarizeni k provadeni tohoto zpusobu - Google Patents

Description

Vynález se týká způsobu výroby provázání mezivlákenných spo-jení „ při němž jsou mezivlákenná spojení ks společnému provázání * přiváděna k sobě v rovnoběžné, úzcesousedící poloze, potom jsou alespoň na část obvodu každého & mezivlákenných spojení k prová-zání ϊ na jejich celek vyvíjeny prostřednictvím jejjeh tělesnéhodotyku a pohyblivými tvarovacími ústrojími jak smykové tak itažné a/nebo? tlakové síly, jednak ke změně původních průřezů a//nebo původní struktury mezivlákenných spojení, jednak k alespoňčástečnému uvolňování vláken z jejich provázání z alespoň jednohoz mezivlákenných spojení, a k jejich přemisťování tak, že nakonecsilově ovinují mezivlákenná spojení alespoň v části oblasti půso-bení tvarovacích ústrojí, načež jsou mezivlákenná spojení, prová-zaná ovinutí, z oblasti působení tvarovacích ústrojí fease odvádě-na»

Vynález: se také týká zařízení k provádění zmíněného způsobu,majícího alespoň dvě tvarovací ústrojí, jež jsou uložena pohybli-vě na nosníku, přičemž tvarovací ústrojí nebo jejich kontury jsouve vztahu k sobě vzájemně pohyblivé v oblasti působení na mezi-vlákenná spojení k provázání, a mezivlákenná spojení k provázáníjsou přívoditelná do oblasti působení a provázaná mezivlákennáspojení jsou z této oblasti působení odvoditelná. V nejnovější době vešly ve známost způsoby a zařízení, jimižjsou mezivlákenná spojení rychle a spolehlivě spolu provazována.Přitom jsou mezivlákenná spojení, například předené přáze, klade-na vedle sebe a přiváděna do pásma, kde jsou jsou vystavena meeha· - 2 - nickému přetváření, jež část vláken tvořících přízi částečně uvol-ňuje a ovinuje kolem zůstávajících zbytků příze»

Podle povahy mezivlákenných spojení k provázání mohou všaknastat případy, v nichž se následkem přídavného zákrutu,, udílenéhomezivlákenným spojením’v průběhu tvorby provázání, vyskytuj© urči-té odzákrutování, t.jf. uvolnění v provázání mezivlákenného spojení

Toto od zákrut ováni vzniká podle toho,, zdá jde u mezivláken-ných spojení, jež se musí provazovat, o zákrut Z nebo zákrutSna jedné či druhé straně- hotového provázání» U mnohých mezivláken-ných spojení stačí jejich přirozená pružnost spolu s nestejnostranmým upnutím mezivlákenných spojení k provázání k zabránění škodli-vému. vlivu zmíněného přídavného zákrutu» V těchto případech dochá-zí totiž k zákrutovému vyrovnání ze sousedního pásma odzákrutova-raé$o mezivlákenného spojení» U jiných^ zejména poměrně měkkých nebo volně zkratovanýchmezivlákenných spojení není však tomu tak v dostatečné míře. To mápak za následek, že sice provedené provázáni samo o sobě vykazujedostatečnou pevnost,, naproti tomu se však pevnost v tahu ve zmí-něně odzákrutováné oblasti, t.j. vedle jednoho konce provázání,nežádiaeím způsobem snižuje. Úkolem vynálezu je odstranit tuto nevýhodu a zejména se po-starat o to, aby u provázaných mezivlákenných spojení nedocházelok rušivému odzákrutování. Úkol je řešen způsobem podle vynálezu, jehož podstata spočíváv tom, že v rozdílných úsecích v podélném směru vyráběného prevá- - 3 - sání j® rozdílně volen směr sil působících na mezivlákenná spoje-ní·-

Podle dalších provedení způsota podle vynálezu jsou Sasovéintervaly působení sil na mezivlákenná spojení v jednom směrníapůsobení na vlákenná spojení v druhá směru vzájemně přesazeny® překrytím; nebo bez něho·. Stanoví se více než dva úseky s rozdíl-nými směiy sil působícíchna mezivlákenná spojení, přičemž setyto směry sil v jedné části všech úseků,, od úsekui k úseku stří-davě mění, a v druhé Části všech úseků se ponechávají stejné.

Celé provázání mezivlákennýeh spojení se vyrábí z dílčích prová-zání tvořených v úsecích podél mezivlákennýeh spojení alespoňčástečně v časově odstupňovaných intervalech. Úkol je také řešen zařízením k provádění způsobu podle vyná-lezu, jehož podstata spočívá v tom, že vždy alespoň dvě tvarovacíústrojí jsou shrnuta do jedné tvarovací skupiny, a jsou uspořádányalespoň dvě takové tvarovací skupiny, z nichž každá je přiřazenavždy jednomu úseku v podélném směru vyráběného provázání, přičemžsíly,, vyvíjené tvarovacími ústrojími na mezivlákenná spojení,jsouúčinné v rozdílných tvarovacích skupinách v rozdílném směru sezřetelem k rozdílnému směru pohybu tvarovacích ústrojí»

Podle dalších provedení zařízení podle vynálezu je.>tfadnegýfr alespoň jednotlivými tvarovacím skupinám přiřazeno řídicíústrojí pro působení těchto jednotlivých tvarovacích skupin nebojejich tvarovacích ústrojí na mezivlákenná spojení k provázánípodle časového programu za sebou a/nebo s časovým střídáním. Řídicí ústrojí je uspořádáno pro průběh Časových intervalů silo-vého účinku· tvarovacích skupina nebo jejich tvarových ústrojí namezivlákenná spojení v jednom směru a v druhém směru s časovýmpřekrytím. Řídicí ústrojí může být uspořádáno pro průběh časovýchintervalů silového účinkutvarovacích skupin nebo jejich tvarova-ústrojí na mezivlákenná spojení v jednom směru a druhém směru bezčasovéhopřekrytí. Tvarovaeí skupiny mohou být uspořádány s rozdíl-ným směrem pohybu svých tvarovacích ústrojí v prostorovém přesaze-ní proti sobě, pro záběr s mezivlákennými spojeními, s časovýmpřekrytím nebo bez něho. V sousedství a/nebo mezi tvarováními sku-pinami jsou uspořádána vodicí ústrojí pro vedení mezivlákennýehspojení v oblasti působení tvarovacích skupin. Rozpětí oblasti pů- λ sobení je nastavitelné alespoň u jedné a tvarovacích skupin. Roz-pětí oblasti působení může být nastavitelné pohyblivým uloženímalespoň jednoho z; tvarovacích ústroji nastavitelné tvarovaeí sku-piny.

Vynález bude nyní příkladně objasněn podle připojených výkre-sů, na nichž představuje obr.1 schématické znázornění provázání,jak je vyrobitelné podle známých způsobů axxsřlzeKÍ, obr.2 mezi-stav při výrobě provázání, přičemž jsou odstraňovány volné konce,obr.3 provázání, u něhož je Část volných konců oddělena a vázanékonce jsou uloženy nebo zalícovány do provázání, obr.4 schématickéznázornění zařízení k provádění způsobu podle vynálezu, obr.5 sehématické znázornění dalšího příkladu provedení zařízení podle obr.4obr.® detaily dalšího příkladu provedení, obr.6a schématicky účin- n®at a záběr ozubených kol·, obir.T další přiklad provedení, obr. 8, 9 a 9a příklady impulzových programů,, obr. 10 schématicky uspořá-dání čtyř tvarovaeích skupin, obr.11, 12 a 13 různé stavy přitvorbě provázání,, obr. 10a, 11a, 12a a 13a souvztažné polohy mezivlákenných spojení a směrů otáčení.

Obr.1 ukazuje schématické znázornění provázání, jak můževyráběno podle známých způsobů. Přitom je provázání 1_ znázorněn©jako celek. Přitom je provázání v podstatě silově ovinuto astlačeno mnoha vlákny . 2, É. atd. V hotovém provázání 1_ mohou být jednotlivé vlákna^ různých mezivlákennýeh spojení spolu- směšo-vána rozmanitým způsobem. 0brv1 ukazuje, že po dohotovení provázání j_ se musí volnékonce J, 10 provázaných mezivlákennýeh spojení 2, na místech£, 12 odstřihovat, přičemž se tvoří pahýly 8, Π. Tyto pahýly8„ 11 mohou být na překážku dalšímu zpracování provázaných mezi-vlákenných spojení, pročež lze považovat za účelné, nejprve sevyskytující volné konce X, 10 odstraňovat roztřepévaným oddělováníním v koncových oblastech 13. 14 na místech 15. 16 již běhemtvorby provázání 1_, například odváděním přes oděrnou hranu, vizobr.2. 27 toho vyplývající roztřepené vázané konce 17. 18 se dajíještě během dohotovení provázání 1_ zalícovat nebo ukládat v kon-cových oblastech 20. 21 do vznikajícího provázání 1_ anebo v jehoovinutí 19. viz obr.3·

Obr.4 ukazuje schématické znázornění zařízení k prováděnízpůsobu podle bodu 1 definice předmětu vynálezu a zejména opatření - 6 - k zabraňování odzákrutování na jedné straně provázání £ obou mezi-vlákenných spojení 2., J.

Zařízení podle obr·4 ukazuje uspořádání vždy s dráma tvarova-cími ústrojími' 22. 23 ? 24« 25. jež jsou shrnuta jednotlivě v oboutvarovacích skupinách 26, 27, Z obr.4 je patrno, že tyto obě tvarovací skupiny 26, 27 půso-foí na mezivlákenná spojení 2, v jejieh směru v rozdílných úse-cích 28, 28a.či spíše na ně vyvíjejí Síly. Obr.4 dále ukazuje,, žeobě mezivlákenná spojení 2, £ se mohou přidržovat přechodně s po-mocí vodicích prostředků 29. 30. například svěracím účinkem, a paksouvztažným pohybem jednak mezi vodícími prostředky 29. 30, jednakmaži tvarovacími skupinami 26. 27 ©řivádět do oblasti jejich půso-bení a zase z ní vyvádět. Tento souvztažný pohyb je přitom zaměřennapříč směrů ©s jmenovaných tvarovacích skupin 26, 27 a také na-příč podélného pohybu mezivlákennýeh spojení 2, J k provázání.

Vzdálenost a mezi' oběma tvarovacími skupinami 26. 27 není za-kreslena na obr.4 v měřítku, protože obr.4 slouží především pouzek objasnění podstaty vynálezu. Přitom nutno dbát na to, aby bylysměry otáčení jak tvarovacích ústrojí 22. 23 tvarovací skupiny 26tak i tvarovacích ústrojí 24, 25 tvarovaeí skupiny 27 protiběžné.Touto protiběžností se stává protiběžným: přídavný zákrut udělovanýmezivlákenným spojením 2, 1 v úseku 28, 28a, viz obr.4. Skutečněvýhodný směr otáčení tvarovacích ústrojí 22, 23; 24. 25 se přitomvolí v závislosti na původním zákrutu mezivlákennýeh spojení 2., 2.k provázání, t.j. v závislosti na tom, zda se přitom u nich jedná - 7 - ®- zákmit Z nebo zákrut S, jak bude ještě dál® příkladně objasněno. T prostoru ve vzdáleností a mezi tvarovacími skupinami 26« 27dají se pak ještě výhodně uspořádat další tvarovací a/nebo vodicíústrojí, jak bude ještě také dále objasněno. K obr.4 nutno ještě poznamenat, že prostřednictvím oddělova-cích prvků 21, ^2 po obou stranách zařízení se oba vlákenné koncek provázání na jedné straně zavádějí do zařízení ve správné, zhru-ba rovnoběžné poloze, přičemž se kromě toho vedou prostřednictvímoddělovacích prvků J2JL, 32 volné konce X, 10« jak patrno z obr.1,jednotlivě kolem hrany 33. 34, aby se přivodilo jejich oddělení,jak znázorněno na obr.2 a 3. Hrany £X, 34 odchylují kromě tohovolné konce χ, 10 kolem okraj® pášíovýeh ploch tvarovacích ústrojí22« 25 s oděrným účinkem. Přitom se zvýhodňuje roztřepené oddělo-vání volných konců χ, 10 a právě tak i ukládání nebo zalícovánízbývajících vázaných konců 17. 18« jak patrno z obr.2, do vznika-jícího? provázání £.

Zařízení podle obr»4 je namontováno na základové desce nebona ní uloženo, aby byly jednotlivé součásti udržovány ve správnépoloze. Hnací ústrojí pro tvarovací ústrojí 22, 23i 34. 25 nenína obr.4 kvůli přehlednosti zakresleno.

Obr.5 ukazuje schématicky, že oddělovací prvek 31a. 32a sedá uspořádat místo napříč mezivlákenných spojení 2, χ, jak znázor-něno na obr.4, také v podélném směru, aby se volné konce X, 10odchylovaly o úhel^f . Tím se tedy vedou, volné konce χ, 1 0 kolemhrany 33a. 34a; k oddělování. - 8 -

Obr.6 ukazuj® detaily dalšího příkladu provedení. Vodicí prv-By 29. 30 jakož i oddělovací prvky 31« 32« naznačené ještě naobr.4, nejsou již na obr.® kvůli lepší přehlednosti zakresleny.

Ve stojanu 36 jsou uloženy obě tvarovací skupiny 26, 27 jakož1 i ještě další dvě tvarovací skupiny 37. 38. Všechny tyto tvaro-vací skupiny 26. 27s 37« 38 se přesazují v pohybu otáčení podlevyznačených šipek přes předlohu 39 během tvorby provázání í.

Opět zle rozpoznat, že podle obř.4 nejkrajnější tvarovacískupiny 26, 27 vykazují opačný směr otáčení, lavic k těmto oběmatvarovacím skupinám 26, 27 jsou nyní podle obr.6 další tvarovacískupiny 37. 38 uspořádány mezi nimi. Sutno ai povšimnout, že tva-rovací skupina 37. je;ž sousedí a levou tvarovací skupinou 26. máS5 ní stejný směr1 otáčení. Totéž platí o vnitřní tvarovací skupině38 sousedící s; pravou tvarovací skupinou 27« Naproti tomu je směrotáčení obou levých tvarováních skupin 26. 37 oproti směru otáčeníobou pravých tvarovacích skupin 38, 27 rozdílný, t.j. vzájemněopačný.

Obr.6a znázorňuje schématicky účinnost a záběr Svařovacíchústrojí čl spíše ozubených kol znázorněných na obr.6.

Hnací motor" 42 pohání bezprostředně předlohová kola 39a, 39bDalší předlohová kola 39c. 39d jsou spolu nepohyblivě spojena,jsou však usazena volně na stejném hřídeli jako předlohová kola Předlohové kolo 39a je v záběru s pastorkem 40.

Pastorek 40 je v záběru s dalším pastorkem 41»

Pastorek 41 je v záběru a předlohovým kolem 39c. Předlohová - 9 - kola 39b. 39d mají menší průměr’ než předlohová kola 39a, 39c.

Tvarovací skupina 26 je v záběru s; předlohovým kolem 39d.

Tvarovací skupina 27 je v záběru s předlohovým kolem 39a.

Tvarovací skupina 37 je v záběru s předlohovým kfelem 39c.

Tvarovací skupina 38 je v záběru s předlohovým kolem 39b.

Osy tvarovacích skupin 26, 38 jsou uspořádány mezi sebou nastejné výši, viz: obr.6. Také osy tvarovacích skupin 37, 27 jsouuspořádány ve stejné výšce, přitom si však nutno povšimnout, ž@tvarovací skupiny 37., 27 leží spolu výše než tvarovací skupiny26. j8· . Tímto prostorově přesazeným uspořádáním tvarovacích skupin26.. 381 37. 27 dosahuje se časovéh® stanování intervalů působenína mezivlákenná spojení 2, při jejich zavádění v® směru šipky 44anebo odvádění ve směru šipky 45« viz obr.6. Působení podle vynálezu tvarovacích ústrojí 22, 23s 24. 25b®z znovuvytváření anebo zesílení původně obsaženého zákrutu v me-zivlákenných spojích 2, 3 k provázání na jedné straně vznikajícíhoprovázání 1_ se dosahuje jednak trní, že orbě nejkrajnější tvarovacískupiny 26, 27 vykazují opačný směr1 otáčení a tím i rozdílný směrsil vyvíjených na mezivlákenná spojení 2, 2 k provázání, jednak tímže oblasti působení podle obr.6mezi tvarovaeími' ústrojími tvarova-cí skupiny 26, 38 na jedné straně a oblasti působení tvarovacíchústrojí tvarovacích skupin 37. 27 na straně druhé jsou uspořádányrozdílně vysoko. Tím tedy, že se mezivlákenná spojení 2_, k provázání ve směru 10 - šipky 44 $0 zařízení 35 zavádějí a nato s®z něho zase ve směrušipky 45 vyvádějí* že se tedy udržují v příčném směru ke směrupodélnému mezivlákenných spojení 2, anebo os tvarovacích ú-sirojí* přechodně v jejich oblastech působení, a tím, že jsoutyto oblasti působení uspořádány ve výšce stupňovitě* nabývajítvarovaeí ústrojí v jednotlivých skupinách a tím i v jednotli-vých úsecích podél mezivlákenných spojení, účinnosti v různýchčasových intervalech. ííyto časové intervaly se mohou volit hnát©s překrytím anebo bez něho, podle výškového stupňování jejich ©a.V jednotlivých úsecích podél mezivlákenných spojení 2_, 3 k pro-vázání působí tedy v různých časových intervalech síly v rozdíl-ných směrech.

Kombinovaným působením* jež vyplývá z popsaného uspořádání a způsobu provozu, odstraňuje se jinak pozoruhodné odzákrutování. ) Při dostatečně těsném uspořádání tvarovacích skupin 26., 37.38. 27 přecházejí dílčí provázání, vznikající v jejich oblasteehpůsobení, prakticky ustavičně do sebe a vytvářejí celkové prová-zání 1_. Podstatné je nyní to, aby se na obou stranách celkovéhoprovázání 1_ v odváděných mezivlákenných spojeních 2_, 3. op+tně na-cházel původně udělovaný zákrut anebo byl znovu vytvořeni Rozhodněse dá dokonce dosahovat lehee zvýšeného zákrutu. Při provázánídvou mezivlákenných spojení 2, popsaným způsobem čelí se tudížúčinně nebezpečí vznikání slabých míst mimo celkové provázání 1_.

Zařízení 35 na provazování podle obr.6 může být samozřejměvybaveho s přídavnými ústrojími pro oddělování volných konců* jak 11 - byla popsána již předtím na základě obr.4, a poskytuje; tudížcelkové provázání 1_ bez odstávajících volných konců, avšak s kon-ci H, 11» viz obr.2, čistě uloženými nebo zalícovanými do celko-vého provázání 1_, takže toto vypadá nakonec tak, jak znázorněn©?na obr.3, přičemž se dá v každém případě volit celková délka pro-vázání podle většího počtu tvarovacích ústrojí poněkud větší.

Obr. 7 ukazuje: další příklad provedení zařízení 46 na prova-zování „ u něhož jsou na základové desce 46a na jedné straně po-suvné prostředky 29. 30«. jak již naznačeno na obr.4, ve směru ši-pek m, lž· V tohoto zařízení 46 na provazování jsou uspořádánycelkem čtyři tvarovací skupiny 26, 37a. 38a. 27. Oproti provedenípodle obr.6 nacházejí se všechny ve stejné úrovni.

Aby však nyní prostřednictvím pohonu, neznázorněného kvůli přehlednosti na obr-.7, nebyla všechna tvarovací ústrojí současně v záběru anebo nepůsobila všechna současně na mezivlákenná spojení 2, zařízení 46 na provazování je vybaveno? řídicím ústrojím 47.

Prostřednictvím tohoto řídicího ústrojí 47 mohou se například s po mocí čtyř1 jednotlivě zapínatelnýeh elektromagnetů 47a. 47b. 47c.47d jež jsou uloženy na čtyřech kyvných prvcích 48a. 48b, 48c, 48d. pohybovat přední tvarovací ústrojí tvarovacích skupin 26, 37a. 38a, 27 proti jejich otáČivýeh, avšak nikoli výkyvným zadním tvarovacímS pomocí zarážek ústrojím,/jež nejsou ns obr.7 zakresleny, lze přitom oblast natá-čení omezovat ve smyslu dvojité šipky 49«

Jednotlivé tvarovací skupiny 26, 37a, 38a, 27 dají se taktopoužívat s Časovým stupňováním. Přitom se dá také samo o sobě zná- - 12 - mým způsobemuskutečňovat časovým průběhem ©vládání jednotlivýchelektromagnetů 47a. 47b. 47 c« 47d s patřičným impulsovým progra-mem. Příklady takovýchto impulzových programů jsou předvedeny naobr.8, 9 a 9a. U diagaamw. podíle obr.8 se hnací motor pro tvarovací ústrojífcapíná během celého časového intervalu T 1. zatímco elektromagne-ty 47 a. 47c se zapínají během časového intervalu T 2 a elektro-magnety 47fe. 47d během časového intervalu T 3«

Podobným způsobem může docházet: podle obr.9 k zapínání jme-novaných elektromagnetů s časovým překrytím, jak je to naznačen® ‘Ί11! u udaných intervalů T 2 . T 3 překrytím ϋ. Při stupňovaném nasazení tvarovaeíeh ústrojí provádějí sezapínání podle obr.9a. Během časového intervalu T 1 jsou poháněnatvarovací ústrojí a během časového intervalu T 2 se budí elektro-magnet 47a. S Časovým zpožděním V se budí během časového interva-lu T 3 elektromagnet 47c. V zapojení na časový interval T 3 sebudí během časového intervafa T 4 elektromagnet 47b a s časovýmzpožděním V od začátku časového intervalu T 4 se ještě budí elekt-romagnet 47d během časového intervalu T_5. Při takovémto řízení dob působení jednotlivých tvarovaeíehskupin se dá mezi mezivlákennými spojeními 2., 3. vyrábět z několikadílčích provázání vytvořené celkové provázání 1_, přičemž v důsled-ku rozdílného směru otáčení mezi první tvarovací skupinou 26 aposlední tvarovací skupinou 27 se účinně zabraňuje zmíněnému od-zákrutování. -13- ΪΓ zařízení 46 na provazování podle obr.7 mohou být kyvnéprvky 48a. 48b, 48c. 48d vytvořena zejména tak,, že zasahují aždo bezprostřední blízkosti mezivlákenných spojení 2, J a tím mo-houi přejímat jejich vedení v prostorech mezi tvarovacími skupina-mi anebo bezprostředně vedle nich. Takovéto vedení mezivlákennýchspojení 2, £ na jmenovaných místech může příznivě podstatně ovlivnit tvořte plynulého provázání.

Ostatně je výhodné, oblast natáčení hyvných prvků 48a. 48b,48c. 48ď. jež je označena na obr.7? dvojitou šipkou 49. omezitnastavitelnými zarážkami, čímž se dá rozpětí oblasti působení pevně stanovit. Toto opatření je výhodnék dosahování stejnoměrnýchvýsledků.

Na podkladě dalších obrazů bude nyní ještě blíže objasněnčasový průběh přízových provázání s pomocí již popsaných ústrojí.

Obr.10 představuje schématicky uspořádání se čtyřmi tvarova-cími skupinami r jež vykazují čtyři tvarovací ústrojí pohybliváve směrech udaných šipkami. Obr.10 ukazuje průběh mezivlákennýchspojení 2, při jejich vkládání do zařízení, přičemž svěrací ú-stroji 50, 51 po obou stranách tvarovacích skupin jsou ještě rozevřena. V zápětí nato se svěrací ústrojí £0, 51 podle obr.11 sevřoua mezivlákenná spojení 2, 2 umistují do oblasti působení tvarova-cích skupin.Ty jsou přitom řízeny tak,, že nejprve jsou či^náústrojí druhé a čtvrté tvarovací skupiny a tím vzniká v jejichoblasti působení vždy jedno dílčí provázání 52. 53« Mezivlákenná - 14 - spojení 2., 2 vodí; vodicí ústrojí 58a. V další fúzi podle obr.12 se stávají nyní účinnými ještětvarovací ústrojí první a třetí tvarovací skupiny, takže se iui nich vytvářejí dílčí provázání 54, 55. Celkem tím vznikají čtyřidílčí provázánír jež v praxi pří dostatečně úzkém uspořádánípřecházejí do sebe,; takže nakonec vzniká celkové provázání 1_,jehož délka odpovídá zhruba délce celého uspořádání tvarovacíchústrojí. 2· obr. 11 a 12 je patrno, že na místech 56, 57t.j. na vněj-ších hranách nejkrajnějšíeh tvarováních ústrojí, vyvíjí vždy jednoz: tvarovacích ústrojí oděrný účinekna volný konec mezivlákennýchspojení 2, 2.· se roztřepí, jak znázorněno na obr.12 a 13, jakvolný konec mezivlákennéh© spojení 2 tak i volný konec mezivlá-kenného spojení 2· Prostřednictvím vodicích prvků $8. 59 vedlenejkrajnějších tvarovacích skupin 26, 27 může se příznivě napomá-hat oddělování volných konců a tvorbě stálého přechodu mezi samot-ným provázáním a přiléhajícím kusem příslušného mezivlákennéhospojení 2, 2..

Obr.10a a 1 Ob představují souvztažné polohy mezivlákennýchspojení a směrů otáčení jednotlivých tvarovacích ústrojí podleuspořádání na obr.10.

Obr.11a a 11 b představují souvztažné polohy mezivlákennýchspojení a směrů otáčení příslušných tvarovacích ústrojí podle stavu na obr.11.

Obr.12a a 12b představují souvztežné polohy mezivlákenných / - 15 - spojení a směrů otáčení tvarovacích ústrojí podle stavu znázor-něného na obr.12. . Obr.13» a 13fe ukazují polohu hotově spoluprovázanýeh mezi-vlákenných spojení 2, 3 a souvztažné směry otáčení tvarovaoíchústrojí podle stavu znázorněného na na obr.13. f

Claims (13)

1. -16- P g E υ M Ž Τ Τ ϊ Κ X L Ε ζ υ 1 · Způsob výre by provanování mezivlákenných spojení, při němžjsou mezivlákenná spojení ke společnému provazování přiváděnak sobě v rovnoběžné, úzce sousedící poloze, potom jsou alespoňna část obvodů každého z mezivlákenných spojení k provazováníi na jejich celek vyvíjeny prostřednictvím jejich tělesného do-tyku; a pohyblivými tvarovacími ústrojími jak smykové tak £tažné a/nebo tlakové síly,, jednak ke změně původních průřezůa/nebo původní struktury mezivlákenných spojení, jednak k alespoňčástečnému uvolňování vláken z jejich provázání z alespoň jednohoz mezivlákenných spojení, a k jejich přemisťování tak, že nakonecsilově ovinují mezivlákenná spojení alespoň v části oblastil půso-bení tvarováních ústrojí, načež jsou mezivlákenná spojení, pro-vázaná ovinutí, a oblasti působení tvarovacích ústrojí zase od-váděna,, vyznačující se tím, že v rozdílných úsecích v podélnémsměru vyráběného provázání je rozdílně vol»» směr sil působícíchna mezivlákenná spojení.
2. 2. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že časové intervaly působení sil na mezivlákenná spojení v jednom směru a působení sil na vlákenná spojení v druhém směru je-euvzájemně přesaz s překrytím nebo bez něho.
3. 3. Způsob podle bodu 1 a 2, vyznačující se tím, že směry sil 17 v prvním a posledním úseku, při pohledu v podélném směru vzniká-jiho provázání, jseu vedeny opačně.
4. 4., Způsob podle bodu 1 až 3, vyznačující se tím, že se stanovívíce než dva úseky s rozdílnými směry sil působících na mezi-vlákenná spojení, přičemž se tyto směry sil v jedné Části všechúseků, od úseku k úseku střídavě mění, a v druhé části všech úse-ků se ponechávají stejné.
5. 5. Způsob podle bodu 1 až 4, vyznačující se tím, že celé pro-vázání mezivlákennýeh spojení se vyrábí z dílčích provázání tvo-řených v úsecích podél mezivlákenných spojení alespoň částečně v časově stupňovaných intervalech.
6. 6. Zařízení k provádění způsobu podle bodu 1 až 5, mající ales-poň dvě tvarovací ústrojí, jež jsou uložena pohyblivě na nosníku,přičemž tvarovací ústrojí nebo jejich kontury jsou ve vztahu k sobě vzájemně pohyblivé v oblasti působení na mezivlákenná spo-L jení k provázání, a mezivlákenná spojení k provázání jsou při-voditelná do oblasti působení a provázaná mezivlákenná spojeníjsou z této oblasti působení odvoditelná, vyznačující se tím,že vždy alespoň dvě tvarovací ústrojí /22, 23j 24, 25 / jsoushrnuta do jedné tvarovací skupiny /26, 27/ a jsou uspořádányalespoň dvě takovéto tvarovací skupiny /26, 27/, z nichž každáje přiřazena vždy jednomu úseku /28, 28a/ v podélném směru vy- - 18 ráběnéhc provázání /1/, přičemž síly vyvíjené tvarovacími ústrojí-mi /22, 23} 24, 25/ na mezivlákenná spojení /2, 3/ jsou účinnév rozdílných tvarovacích skupinách /26, 27/ v rozdílném směru sezřetelem k rozdílnému směru pohybu tvarovacích ústrojí /22, 23; 24, 25/.
7. 7. Zařízení podle bodu 6, vyznačující se tím, že alespoň jednot-livým tvar ovacím skupinám/26, 37a, 38a, 27/ je přiřazeno řídicíústrojí /47/ pro působení těchto jednotlivých tvarovacích skupin/26, 37a, 38a, 27/ anebo jejich tvarovacích ústrojí /22, 23; 24, 25/ na mezivlákenná spojení /2, 3/ k provázání podle časovéhoprogramu za sebou a/nebo s časovým střídáním.
8. 8. Zařízení podle bodu 7, vyznačující se tím, že, že řídicíústrojí /47/ je uspořádáno pro průběh časových intervalů silovéhoúčinku tvarovacích skupin /26, 37a, 38a, 27/ ňebo jejich tvarová-ních ústrojí /22, 23; 24, 25/ na mezivlákenná spojení /2, 3/ v jednom směru a v druhém směru s časovým překrytím.
9. 9. Zařízení podle bodu 7, vyznačující se tím, že řídicí ústrojí/47/ je uspořádáno pro průběh časových intervalů silového účinkutvarovacích skupin /26, 37a, 38a, 27/ nebo jejich tvarovacích ú-strojí /22, 23} 24, 25/ na mezivlákenná spojení /2, 3/ v jednomsměru a v druhém směru bez časového překrytí. Ϊ9
10. 10» Zařízení podle bodu 7,vyznačující se tím, že tvarovací sku- piny /26, 37» 38, 27/ jsou uspořádány a rozdílným reeměrem pohybusvých tvarovacích ústrojí /22, 23; 24, 25/ v prostorovém přesaze-ní proti sobě, pro záběr s mezivlákennými spojeními /2, 3/ přitvorbě provázání /1/, & Sašovým stupňováním, s časovým překrytímnebo bez něho.
11. 11. Zařízení podle bodu 6 až 10, vyznačující se tím, že v sou-sedství a/nebo mezi tvarovacími skupinami /26, 37, 37a, 38, 38a,27/ jsou uspořádána vodieí ústrojí /58, 58a, 59/ pro vedení mezi-vlákenných spojení /2, 3/ v oblasti působení tvarovacích skupin/26, 37, 37a, 38, 38a, 27/.
12. 12. Zařízení podle bodu 6 až 11, vyznačující se tím, že rozpětíoblasti působení je nastavitelné alespoň u jedné z tvarovacíchskupin /26, 37, 37a, 38, 38a, 27/.
13. 13. Zařízení podle bodu 12, vyznačující se tím, že rozpětí ob-lasti působení je nastavitelné pohyblivým uložením alespoň jed-noho z tvarovacích ústrojí /22, 23r 24, 25/ nastavitelné tvaro-vací skupin O

    1