CS306290A3 - Water heater - Google Patents

Description

30( Z -

Vynález se týká topného kotle, zejména pro použití s více-stupňovým nebo s modulovaným hořákem, s teplosměnným prostorem,vodním pláštěm, který ho obklopuje a vykazuje vnější stěnu avnitřní stěnu, a s dalším vodním pláštěm uspořádaným v teplo-směnném prostoru, který leží v jedné části délky teplosměnnéhoprostoru a vytváří tak meziprostor a obaluje vnitřní prostor.

Francouzský patentový spis 2 154 5^7 popisuje topný kotel,u něhož jsou dva válcové vodní pláště uspořádány vzájemně sou-ose. Přitom vytváří vnitřní prostor obalený vnitřní vodním pláš·těm spalovací prostor, zatímco meziprostor mezi vodními pláštislouží jako kanál kouřového plynu. V tomto kanálu kouřového plynu se nachází šroubová vložka. Tento topný kotel je relativněkonstrukčně komplikovaný. Zhotovení je tedy relativně drahé aservisní práce jsou těžko proveditelné a časově náročné. Zvlášunepříznivé je nebzpečí chladných míst, u nichž může při reduko-vaném výkonu hořáku nastat kondenzace škodlivých látek z kou-řových plynů, co- pak vede k problémům s korozí. Tento topný ko-tel se tedy hodí špatně pro provoz s vícestupňovým hořákem.Tento známý topný kotel nemá také žádný prostředek pro přípra-vu teplé vody, to znamená takzvanou přípravu užitkové vody.

Je důležité, že výkon topného kotle a hořáku jsou ve vzá-jemném souladu. Proto byly dosud v dolní oblasti výkonu nutnévelikosti kotlů s odstupňováním asi po ý kW. úkolem předloženého vynálezu je tedy vytvořit konstrukčnějednoduchý a cenově výhodný topný kotel s vysokým tepelným stup něm účinnosti. Tento topný kotel by se měl hodit také pro po-užiti s vícestupňovým nebo modulovaným hořákem, aniž by vznik-lo nebezpečí koroze. Dále by měl tento topný kotel vykazovatmalé ztráty z prostojů a pokud možno se hodit i pro přípravuteplé vody.

Podle vynálezu se tento úkol řeší u topného kotle typu zrní·něného v úvodu tím, že je navíc k výstupu vedoucímu z mezipro-storu navržen výstup kouřových plynů vedoucí z vnitřního pro-storu a že je vytvořen prostředek na regulaci proudu kouřové-ho plynu z výstupu meziprostoru a/nebo na regulaci proudu kou-řového plynu z. výstupu vnitřního prostoru. Když tyto prostřed-ky pro regulaci proudů kouřového plynu umožní proud kouřovéhoplynu jak z meziprostoru tak i z vnitřního prostoru, může setopný kotel provozovat s plnou zátěží. Kouřové plyny pak mo-hou proudit jak meziprostorem mezi oběma vodními plášti taktaké vnitřním prostorem dalšího vodního pláště a přitom pře-nášejí na tyto vodní pláště tolik tepla, že opouštějí topný kotel za relativně nízké teploty odváděného plynu. Je-li všaktopný kotel provozován jen při částečném zatížení, které můženapříklad obnášet třicet procent, je výstup z meziprostoruuzavřen, takže kouřové plyny mohou proudit jen vnitřním pro-storem. Pak nevzniká žádné nebezpečí, že se prudce ochlazujía v zadní části kotle se tvoří problémy s kondenzací. Tentotopný kotel se tedy dobře hodí pro použití s dvoustupňovým ho-řákem. Bylo by však také možné použit modulovaný hořák , který může být regulován beze skoků od minimálního zavržení do plné-ho zatížení. V tomto případě je účelné, zvolit pro klapku kou-řových plynů motorový pohon, aby i ta mohla být regulována ply-nule. Je tedy možné regulovat velikost proudu kouřového plynu,který protéká meziprostorem. Předložený vynález má také tupřednost, že pro relativně velkou oblast výkonů je použitelnástejná velikost kotle. Při použití tohoto topného kotle s jed-nostupňovým hořákem může být stejná velikost kotle použita prorelativně velký rozsah výkonů. Kuseji se tedy zhotovovat pod-statně méně rozdílné velikosti topných kotlů a držet se naskladě než tomu bylo nutné dosud. Toto umožňuje značné zredu-kování výrobních a skladovacích nákladů. Při instalaci topnéhokotle s jednostupňovým hořákem je vhodné, nastavit prostředkyna regulaci proudů kouřového plynu podle výkonu hořáku nebopodle optimální teploty odváděného plynu ručně. S výhodou je jako prostředek pro regulaci proudu kouřovéhoplynu vytvořena klapka kouřového plynu. Přitom se může navrh-nout, aby výstupy ústily do společné kouřové trubky a aby bylaklapka kouřového plynu uspořádána tak, že při zavírání výstupuvedoucího z meziprostoru otevírá výstup vedoucí z vnitřníhoprostoru. Pro maximální výkon hořáku se může klapka kouřovéhoplynu uvést do střední polohy a pro minimální výkon hořáku sevýstup z meziprostoru uzavře. Ve střední poloze nemá klapkakouřového plynu prakticky žádný škrtící účinek pro oba výstupy.S motorovým pohonem je však také možné uvést klapku kouřových plynů do polohy, ve které vykonává škrtící účinek na některýz výstupů. S výhodou je vodní plaší, který obklopuje teplosmšnný pro-stor, dvojitý plaší s jedním vnitrním a jedním vnějším plášťo-vým prostorem, které jsou od sebe odděleny střední stěnou. Utohoto provedení se při uvádění topného kotle do chodu ohřívávoda ve vnitřním plášťovém prostoru rychleji než voda ve vněj-ším plášťovém prostoru. V důsledku toho existuje při chladnémspuštění nebezpečí vytváření kondenzátu pouze po velmi krátkoudobu. Dále může relativně chladná vratná voda při provozu top-ného kotle ostřikovat vnitřní stěny. Víceméně působí voda ob-sažená ve vnitřním plášťovém prostoru jako nárazník proti nad-měrnému vychlazení vnitřních stěn. Toto je největší výhoda přitopení za nízkých teplot, kdy je teplota vratné vody relativ-ně nízká. V důsledku toho neexistuje žádné nebezpečí vytváře-ní nežádoucích kondenzátů, které mohou mít za následek korozi.Další důležitá výhoda tohoto popsaného provedení spočívá vtom, že jsou silně redukovány prostojové ztráty. Voda ve vnitřním plášťovém prostoru působí v klidovém stavu hořáku jako izoláce vnějšího plášťového prostoru.

Jako zvlášť výhodné se ukázalo udržovat odstup mezi vnitř-ní stěnou a střední stěnou dvojitého pláště relativně malou,s výhodou 10 až lp mm. Tím se jednou zabrání vrstvení teplotyvody ve vnitřním plášťovém prostoru. Nastává tedy dobré rozlo-žení teploty. Dále se zabrání hluku z varu. Objem vody vnitř- níiio plástového prostoru je relativně malý. To má tu přednost,že při provozu nastane relativně rychlé ohřátí vody ve vnitř-ním plástovém prostoru, čímž se na jedné straně vyhneme pro-blému s korozí a na druhé straně může být použito při spotře-bě této vody k rychlému naplnění boileru. Tento boiler může . * být tedy dimenzován relativně malý, protože se při velké spo-třebě teplé vody může odvádět prakticky jako z průtokového ohřívače teplé vody.

Protože je obsah vody vnitřního plástového prostoru malý,lze ochlazením této vody po naplnění boileru ztratit relativněmálo tepla ztrátou z prostoje. Příprava teplé vody probíhá te-dy i v létě při velmi vysokém celkovém stupni účinnosti. Totoje v markantním protikladu oproti známým topným kotlům, jejichžcelkový stupeň účinnosti je v létě notoricky nízký, takže sepro léto obecně navrhuje elektrické ohřívání. S výhodou je v z da lenost mezi střední stěnou a vnější stě-nou dvojitého pláště podstatně větší než vzdálenost mezi vnitř-ní stěnou a střední stěnou. Tím vzniká dostatečný objem vodyv kotli, nutný například pro vytápění místnosti. riOVtíUeUi uOpiiehO kOvlé oč S VjíiOUOU UéjO 'S&K, ZC ua.-t.oj.vodní plást je asi zpola tak dlouhý jako prvně jmenovaný vod-ní plášř. Tak vzniká ze strany hořáku spalovací prostor o vel-kém průměru, který se hodí speciálně pro moderní zplyňovací ho-řáky se silně expandujícím plamenem. Silně expandující plame-ny mají nejvýhodnější teploru plamene, při které je tvoření oxidů dusíku velmi nízké.

Další vodní plaší je s výhodou upevněn k zadní stěně tep-losměnného prostoru. To dává jednoduchou konstrukci topnéhokotle, u něhož je vnitřek dohře přístupný, aby se daly prová-dět čistící práce. S výhodou je ve vnitřním prostoru obklopeném dalším vod-ním pláštěm uspořádáno jádrové těleso za vytvoření meziprostoru. Tento meziprostor dovoluje vedení kouřových plynů zpro-středkujících tepelný přenosc Různé části topného kotle se svýhodou vyrábějí válcové. To umožňuje racionální a cenově vý-hodné zhotovení topného kotle, zejména tehdy, když jsou růz-né elementy uspořádány vzájemně scuose. Tento topný kotel mů-že být například realizován jako svařovaná ocelová konstruk-ce. Také další vodní pláší a jádrové těleso může být obklope-no přibližně šroubovitým kanálem kouřového plynu. Takové ka-nály kouřového plynu představují relativně dlouhou cestu prokouřové plyny, takže dochází k optimální výměně tepla. Všech-ny teplosměnné plochy jsou kouřovými plyny oplachovány rovno-měrně. To má také tu výhodu, že se nebezpečí tvorby kondenzační vody z kouřových plynů ještě dále redukuje. Dimenzováníkanalů Kouřového plynu se provádí s výhodou rak, že topný Ko-tel pracuje ve spalovacím prostoru s přetlakem od asi 0,5 do6 mm rtuíového sloupce, s výhodou 2 mm. Toto předpokládá po-užití prostředků pro dosažení přetlaku, např. hořáku s dmy-chadlem. Taková kombinace pracuje velmi bezhlučně. Kanály kouřového plynu mohou být vytvořeny vložkou ze šroubovité vinu- ka- tého plechového pasu. To dovoluje nanejvýš levné provedenínálů kouřového plynu. Dále má toto provedení tu přednost, žepři čištění topného kotle může být vložka vytvořená ze šroubo-vité svinutého plechového pásu snadno vytvažena. Příčný průřez kanálů kouřového plynu s výhodou ubývá od-předu dozadu. Protože se kouřové plyny na cestě dozadu ochla-zují, snižuje se jejich objem, takže vzadu může být tento prů-řez dimenzován menší než vpředu. Toto zmenšení průřezu má tuvýhodu, že se může délka kanálu kouřového plynu udělat větší.Zvláštní výhodou je, že kanálem kouřového plynu se provádí vý-razné tlumení šumu. Měnící se průřez totiž zabraňuje vytvářenírezonančních kmitů. Progresivní zmenšení průřezu může být na-příklad dosaženo tím, že stoupání šroubovité svinutého ple-chového pásu odpředu dozadu klesá. Protože je šroubovité svi-nutý plechový pás relativně málo stabilní, jsou spolu závityplechového pásu vzájemně spojeny s výhodou distančními držáky,.Tím může být zajištěn požadovaný odstup vždy mezi dvěma závity. Jádrové těleso je s výhodou duté. Přitom mohou být napří-klad V plášti vytvořeny otvory. Dutý prostor v jádrovém těle-se působí tlumive proti vibracím. Zejména objem plynu v jád-rovém tělese může mít takové rozdíly, které vznikají takzva-ným náběhovým šokem při zapálení plamene. Jádrové těleso takpůsobí jako tlumič zvuku. Obzvlášť dobré tlumící vlastnostízvuku se docílí, když je dutý prostor volně vyplněný minerál-ními vlákny, například azbestovou vlnou. Touto výplní se také rozsáhle zabrání nežádoucímu, postupu tepla. S výhodou je další vodní plaší seřazen v sérii s vnitřnímplášíovým prostorem dvojitého pláště. Tím se způsobí, že hor-ká voda proudí z vnitřního plášíového prostoru do dalšího vod-ního pláště, takže ten se uvede rychle přes oblast rosnéhobodu, kde už nemůže probíhat žádná kondenzace. S výhodou jemezi dalším vodním pláštěm a vnitřním plášíovým prostoremuspořádáno čerpadlo. Tím se dosáhne dobré cirkulace, která na-opak způsobuje dobré rozdělení teploty. Protože je objem vodyrelativně malý a může být tedy rychle recirkulován, je teplorychle odváděno a jsou odstraněny šumy z varu. Může se navrh-nout ještě jeden ventil, aby se provedlo plnění boileru. S výhodou jsou výstup teplé vody a vratné potrubí topnéhookruhu připojeny k vnějšímu plášíovému prostoru. Přitom je vý-hodné, je-li výstup připojen k jednomu konci dvojitého pláštěa vratná větev k druhému konci dvojitého pláštěo

Vynález se týká také topného kotle s teplosměnným prosto-rem a vodním pláštěm, který jej obklopuje a má vnější stěnua vnitřní stěnu. Podle vynálezu se tento topný kotel vyznačujetím, že vodní plaší je dvojitý pláší, který má jeden vnitřnía jeden vnější plášíový prostor, které jsou od sebe oddělenystřední stěnou. Tento topný kotel představuje zjednodušení top-ného kotle popsaného vpředu. Přitom je podstatné, že pro obatypy topných kotlů mohou být z větší části použity stejné kon-strukční elementy. Přitom se ukazuje jako výhodné, uspořádat v plástovém prostoru jádrové těleso za vytvoření meziprostoru.To přináší opět výhody vhodného vedení kouřového plynu, při čemžje použitelný rovněž šroubovitý kanál kouřového plynu, jak užbylo popsáno vpředu.

Vynález bude nyní'popsán ve vztahu k výkresům, na kterýchpředstavuje: obr. 1 - schematicky topný kotel a jeho použití v topném zaří-zení s dvojstupňovým nebo modulovým hořákem a obr. 2 - jedno zjednodušené provedení topného kotle, které se hodí zejména pro topné zařízení s jednostupňovým hořá-kem.

Topné zařízení z obr. 1 ukazuje topný kotel 10, který jeprovozován s vícestupňovým , např. dvoustupňovým nebo modulova-ným hořákem 11. Teplosměnný prostor 15 je obklopen vodním pláš-těm 15. Tento vodní plášť 19 je vytvořen jako dvojitý plášť svnitřním plášťovým prostorem lý a s vnějším plášťovým prosto-rem A2· Vnitřní plášťový prostor lý je od vnějšího plášťovéhoprostoru 19 oddělen střední stěnou 21. Vzdálenost mezi vnitřnístěnou 29 a střední stěnou 21 je relativně malá, např. 10 až15 mm. U topného kotle s výkonem 25 kW se udržuje objem vody vevnitřním plášťovém prostoru na přibližně pěti litrech. Vzdále-nost mezi střední stěnou 21 a vnější stěnou 2£ je vždy podlespotřeby podstatně větší než vzdálenost mezi vnitřní stěnou 25a střední stěnou 21. Protože jsou emise škodlivých látek přispouštění a odstavení největší, musejí se odstranit krátké ča- 10 - sy chodu hořáku, podle toho je třeba odměřit objem vody vnější-ho plášťového prostoru 19. Relativně malý objem vody vnitřníhoplášťového prostoru 17 se muže uvést na provozní teplotu rychle.Souose s s výhodou válcovým dvojitým pláštěm 15 je uspořádándalší válcový vodní plášť 27» Vnitřní plášťový prostor 17 je za-pojen v sérii s vodním pláštěm 27 přes vedení 28, aby se odstra-nilo vytváření kondenzační vody a problémy s korozí. Vodní plášť2Z je upevněn na zadní stěně 29 teplosměnného prostoru 15 arozprostírá se jen na části délky, např. polovině teplosměnnéhoprostoru 13. Přední díl 51 teplosměnného prostoru 13 představu-je tedy spalovací prostor o relativně velkém průměru, který sehodí speciálně pro moderní zplyňovací hořáky se silně expandu-jícím plamenem. Eeziprostor mezi dvojitým pláštěm 15 a dalšímvodním pláštěm 27 má vzadu výstup 33 kouřového plynu, který jeuzaviratelný klapkou 39 kouřového plynu. Vnitřní prostor 53 ob-klopený dalším vodním pláštěm 27 má výstup 37 kouřového plynu. V pohonu klapky 59 kouřového plynu slouží solenoid nebo motor41. Při použití topného kotle s jedním jednostupňovým hořákemje pohon přebytečný. Klapka kouřového plynu se pak nastavuje dopříslušné polohy manuálně, ve které má teplota odcházejícíhoplynu optimální hodnotu. Souose s dalším vodním pláštěm 27 jeuspořádáno duté válcové jádrové těleso 43» To je vpředu uzavře-no deskou 42 z žárupevného materiálu. U rozprašovacího hořákuslouží tato deska jako pomoc při spalování. Na horkém povr-chu se mohou odpařit případně se vyskytující kapičky oleje, na- 11 čež vznikající plyn shoří prakticky bez vytváření škodlivých lá-tek. Také zadní díl je s výhodou uzavřen kotoučem 47. V plášti42 θθ nachází množství otvorů £1. V dutém prostoru 50 se nachá-zí výplň 52 z azbestové vlny nebo podobně. Tím se dosáhne tlu-mení hluku a značně se zabrání nežádoucímu přenosu tepla k vý-stupu 55» Jak v meziprostoru 55 tak i v meziprostoru 55 je vy-tvořen šroubovitý kanál 54 nebo 56 kouřového plynu. Tyto kanály54, 56 kouřového plynu sestávají ze šroubovité svinutého plecho-vého pásu, který má tvar vložky. Stoupání šroubovité svinutéhoplechového pásu klesá odpředu dozadu, takže i průřez kanálu kou-řového plynu klesá odpředu dozadu. Závity plechového pásu jsouvzájemně spojeny rozpěrnými držáky, např. tyčemi, které nejsouvyznačeny. Z obrázku 1 je také zřejmé použití topného kotle 10 v top-ném zařízení. Od předního konce vnějšího plášťového prostoru 19vede výstupní větev 59 ke směšovacímu ventilu 61 a odtud přesoběhové čerpadlo 65 ke spotřebičům 65» Vratné potrubí 67 se při-vádí na zadním konci topného kotle 10 k vnějšímu plášťovému pro-storu IQ. Od vratného potrubí 67 vede ke směšovacímu ventilu 61obtok 70«

Od dalšího vodního pláště 27 vede výstupní vedení 71 k hadu75 tepelného výměníku boileru 75« Vratné vedení 77 od hada 75tepelného výměníku vede přes ventil 79 a čerpadlo 81 k vnitřní-mu plášťovému prostoru 17. Od výstupního vedení 71 je k ventilu79 navržen obtok 85« 12 -

Vztahovou, značkou 85 «je schematicky označeno řídící zaří-zení, které ovládá topné zařízení.

Zjednodušená forma provedení topného kotle podle ovrázku2 se od provedení podle obr. 1 odlišuje tím, že chybí dalšívodní plášť a další výstup kouřového plynu s klapkou kouřové-ho plynu. Proto má jádrové těleso 45 větší průměr. Tento prů-měr odpovídá průměru dalšího vodního pláště 27 z obr. 1. Top-ný kotel podle obr. 2 se může tedy prakticky sestavit ze stej-ných dílů jako topný kotel podle obr. 1, což působí vhodně navýrobní náklady a údržbu náhradních dílů. Jelikož další vodníplášť 27 dle obr. 1 byl vypuštěn, vede u formy provedení zobr. 2 výstupní vedení 71 od vnitřního plášťového prostoru 17k hadu 75 tepelného výměníku. Dále je topné zařízení vybavenostejně jako na obr. 1, takže se lze odkázat na příslušný po-pis .

Jsou možné různé obměny, aniž by se odchýlilo od myšlenkyvynálezu. Tak je také možná například konstrukce kotle s ver-tikálním konstrukčním uspořádáním.

Ke způsobu činnosti topného zařízení podle obr. 1 se po-znamenává ještě následující! Při nakládání kotle běží hořák s plnou zátěží. Relativně chlad-ná voda je čerpána čerpaalem 81 do vnitřního plášťového pro-storu 17 a rozděluje se po celém plášťovém prostoru dost rych-le a rovnoměrně. Probíhá rychlé předehřátí, načež voda proudído vnitřního vodního pláště 27» tam je dále vyhřívána a teče 13 - zpět do hada 73 tepelného výměníku boileru 73» V boileru 73 jetepelnou výměnou vyhřívána užitková voda. Když řízení 83 vyža-duje výrobu tepla pro vytápění místností, běží čerpadlo 81 ikdyž se boiler 73 nemusí naplňovat. Protože však voda ohřátáve vnitřním vodním plášti proudí přes obtok 83» dostává se bezznatelných tepelných ztrát do vnitřního plášťového prostoru 17«Odtud se teplo, které pochází z vnitřního plášťového prostoru17 nebo z teplosměnného prostoru 13» přenáší přímo na vnitřnístěnu 23» přenáší se přes střední stěnu 21 na vnější plášťovýprostor 19, ve kterém díky provozu oběhového čerpadla 63 panu-je cirkulace, která zvýhodňuje výměnu tepla.

Claims (40)

14 -

Μ-?? PATENTOVÉ NÁROKY š?

/

1. Topný kotel, zejména pro použití s vícestupňovým' nebo moúu- lovaným hořákem, s teplosměnným prostorem, vodním plástem,který ho obklopuje a má vnější stěnu a vnitřní stěnu, a sdalším vodním pláštěm uspořádaným v teplosměnném prostoru,který se rozprostírá po části délky teplosměnného prostorua tak vytváří meziprostor a obaluje vnitřní prostor, a s vý-stupem kouřového plynu vedoucím z meziprostoru, vyznačujícíse tím, že dodatečně k výstupu (53) vedoucímu z meziprostoru(53) je vytvořen výstup (37) kouřových plynů vedoucí z vnitř-ního prostoru a že je uspořádán prostředek pro regulaci prou-du kouřového plynu z výstupu meziprostoru a/nebo pro regula-ci proudu kouřového plynu z výstupu vnitřního prostoru.

2. Topný kotel podle bodu 1, vyznačující se tím, že jako pro-středek pro regulaci proudu kouřového plynu je navržena klap-ka (39) kouřového plynu. 5* Topný kotel podle bodu 2, vyznačující se lim, že výslupy (33)ústí do společné kouřové trubky a že klapka (39) kouřovéhoplynu je uspořádána tak, že při zavírání výstupu vedoucíhoz meziprostoru (53) otevírá výstup vedoucí z vnitřního pro-storu (35) ·

4. Topný kotel podle některého z bodů 1 až 4, vyznačující se tím,že klapka (39) kouřového plynu je připojena k motorovému po- honu. - 15 -

5. Topný kotel podle některého z hodil 1 až 4, vyznačující setím, že vodní plášč (15) obklopující teplosměnný prostor(15) je dvojitý plaší s jedním vnitrním a jedním vnějšímplášťovým prostorem (17, 19), které jsou od sebe oddělenystřední stěnou (21).

6. Topný kotel podle bodu 5» vyzmačující se tím, že vzdálenostmezi vnitřní stěnou (25) a střední stěnou (21) dvojitéhopláště (15) je relativně malá, s výhodou 10 až 15 mm.

7. Topný kotel podle bodu 6, vyznačující se tím, že vzdálenostmezi střední stěnou (21) a vnější stěnou (25) dvojitéhopláště (15) je podstatně větší než vzdálenost mezi vnitřnístěnou (25) a střední stěnou (21).

8. Topný kotel podle některého z bodů. 1 až 7» vyznačující setím, že další vodní plášt (27) je dlouhý asi jako polovinaprvního vodního pláště (15)·

9. Topný kotel podle některého z bodů 1 až 8, vyznačující setím, že další vodní pláší (27) je upevněn k zadní stěněteplosměnného prostoru (15)·

10. Topný kotel podle některého z bodů 1 až 9> vyznačující setím, že ve vnitřním prostoru (50)uzavřeném dalším vodnímpláštěm (27) je za vytvoření meziprostoru (55) uspořádánojádrové těleso (45).

11. Topný kotel podle některého z bodů 1 až 10, vyznačující setím, že teplosměnný prostor (15) je válcový. - 16 -

12. Topný kotel podle některého z bodů 1 až 11, vyznačující se tím,že další vodní plaší (27) je válcový. 1J. Topný kotel podle některého z hodů 1 až 12, vyznačující se tím,že jádrové těleso (43) je válcové.

14. Topný kotel podle některého z bodů 1 až 13, vyznačující se tím,že další vodní pláší (27) je uspořádán souose v teplosměnnémprostoru (13).

15. Topný kotel podle některého z bodů 1 až 14, vyznačující se tím, t že jádrové těleso (43) je uspořádáno v dalším vodním plášti(27) souose.

16. Topný kotel podle některého z bodů 1 až 15, vyznačující se tím,že další vodní plaší (27) je obklopen přibližně šroubovitýmkanálem (54) kouřového plynu.

17. Topný kotel podle některého z bodů 1 až 16, vyznačující se tím,že jádrové těleso (43) je obklopeno přibližně šroubovitým ka-nálem (36) kouřového plynu.

18. Topný kotel podle bodu 16 nebo 17, vyznačující se tím, že kaž-dý šroubovitý kanál (54, 56) kouřového plynu je tvořen vlož-kou ze šroubovité svinutého plechového pásu.

19. Topný kotel podle některého z bodů 16 až 18, vyznačující setím, že průřez každého kanálu (54, 56) kouřového plynu klesáodpředu dozadu. - 17 -

20. Topný kotel podle některého z bodů 16 až 19, vyznačující setím, že stoupání šroubovité svinutého plechového pásu klesá odpředu dozadu.

21. Toppý kotel podle některého z bodů 18 až 20, vyznačující setím, že závity plechového pásu jsou vzájemně spojeny rozpěr-nými držáky.

22. Topný kotel podle některého z bodů 10 až 21, vyznačující setím, že jádrové těleso (45) má dutý prostor (50).

25. Topný kotel podle bodu 22, vyznačující se tím, že jádrové tě-leso (45) má otvory (51)·

24. Topný kotel podle bodu 22 nebo 25» vyznačující se tím, že du-tý prostor (50) je vyplněn minerálními vlákny, např. azbesto-vou vlnou (52). 25· Topný kotel podle některého z bodů 5 až 24, vyznačující setím, že další vodní plášti (27) je zařazen v sérii s vnitřnímvodním pláštěm (17) dvojitého pláště (15)·

26. Topné zařízení s topným kotlem podle některého z bodů 1 až 25,vyznačující se tím, že mezi dalším vodním pláštěm (27) a vnitř-ním plášťovým prostorem (17) je uspořádáno čerpadlo (81).

27. Topné zařízení podle bodu 26 s boilerem, vyznačující se tím,že s čerpadlem (81) je vybaven ventil (79) na plnění boile-ru (75)· - 18 -

28. Topné zařízení podle některého z bodů 25 až 27, vyznačujícíse tím, že výstupní větev (59) a vratné potrubí (67) topné-ho okruhu (65) «jsou připojeny k vnějšímu plášťovému prosto-ru (19) dvojitého pláště (15)·

29. Topné zařízení podle bodu 28, vyznačující se tím, že výstup-ní větev (59) je připojena k jednomu konci dvojitého pláště(15) dole a vratné potrubí (67) k druhému konci dvojitéhopláště (15) nahoře.

50. Topný kotel s teplosměnným prostorem (15) a vodním pláštěm(15), který jej obklopuje a má vnější stěnu (25) a vnitřnístěnu (25), vyznačující se tím, že vodní plášť (15) je dvo-jitý plášť, který má vnitřní a vnější plášťový prostor (17,19), které jsou od sebe odděleny střední stěnou (21).

51. Topný kotel podle bodu 50, vyznačující se tím, že v teplo-směnném prostoru (15) je za vytvoření meziprostoru (54, 15)uspořádáno jádrové těleso (45)·

52. Topný kotel podle bodu 51, vyznačující se tím,mezi vnitrní stěnou (2>) a střeaní stěnou (21)pláště (15) je relativně malá, s výhodou 10 až že vzdálenostdvojxóého15 mm.

55. Topný kotel podle bodu 52, vyznačující se tím, že vzdálenostmezi střední stěnou (21) a vnější stěnou (25) je podstatněvětší, s výhodou třikrát až desetkrát, než vzdálenost mezivnitřní stěnou (25) a střední stěnou (21). 19 -

34. Topný kotel podle některého z bodá 31 až 33, vyznačující setím, že jádrově těleso (43)má asi poloviční délku než vodníplaší (15)· 35· Topný kotel podle některého z bodů 31 až 34, vyznačující setím, že jádrové těleso (43) je válcové.

36. Topný kotel podle bodu 35, vyznačující se tím, že jádrové tě-leso (43) je ve vodním plášti (15) uspořádáno souose.

37. Topný kotel podle bodu 36, vyznačující se tím, že jádrové tě-leso (43) je obklopeno asi šroubovitým kanálem (54) kouřové-ho plynu.

38. Topný kotel podle bodu 37, vyznačující se tím, že šroubovitýkanál (54) kouřového plynu je tvořen vložkou ze šroubovitésvinutého plechového pásu. 39· Topný kotel podle některého z bodů 37 až 3θ> vyznačující setím, že průřez kanálu (54) kouřového plynu se odpředu dozaduzmenšuje.

40. Topný kotel podle bodu 38 nebo 39, vyznačující se tím, žestoupání šroubovité svinutého plechového pásu odpředu dozaduklesá.

41. Topný kotel podle některého z bodů 58 až 40, vyznačující setím, že závity plechového pásu jsou vzájemně spojeny rozpěrnými držáky. 20 -

42. Topný kotel podle některéno z bodů 31 až q-1, vyznačující setím, že jádrové těleso (43) má dutý prostor (5θ)·

43. Topný kotel podle bodu 42, vyznačující se tím, že jádrové tě-leso (43) má ve svém plášti otvory (31)·

44. Topný kotel podle bodu 42 nebo 43, vyznačující se tím, že du-tý prostor (30) je vyplněn minerálními vlákny, např. azbesto-vou vatou (52). 45· Topné zařízení s topným kotlem podle některého z bodů 30 až44 s boilerem (75), vyznačující se tím, že úsek vnitřníhoplášťového prostoru (17) je spojen s jiným úsekem vnitřníhoplášťového prostoru (17) přes čerpadlo (81).

46. Topné zařízení podle bodu 45, vyznačující se tím, že spodníúsek vnitřního plášťového prostoru (17) je spojený přes čer-padlo (81) s horním úsekem vnitřního plášťového prostoru (17)· 47· Topné zařízení podle bodu 46 s boilerem, vyznačující se tím,že ventil (79) pro plnění boileru (75) je opatřen čerpadlem(81).

48. Topné zařízení podle některého z bodů 45 až 47, vyznačujícíse tím, že výstupní větev (59) a vratné potrubí (67) topné-ho okruhu (65) jsou připojeny k vnějšímu plášťovému prosto-ru (19) dvojitého pláště (15)· 49· Topné zařízení podle bodu 48, vyznačující se tím, ze výstup-ní větev (59) jo připojena k jednomu konci dvojitého pláště (15) dole a vratné potrubí (67) k druhému konci dvojitéhopláště (15) nahoře. Seznam použitých vztahových značek 10 - topný kotel 11 - hořák 15 - teplosměnný prostor 15 - vodní plášt 17 - vnitřní pláštový prostor 19 - vnější pláštový prostor 21 - střední stěna 23 - vnitřní stěna 25 - vnější stěna 27 - vodní plást 28 - vedení 29 - zadní stěna JI - přední díl 33 ~ výstup kouřového plynu35 - vnitřní prostor37 - výstup kouřového plynu39 - klapka kouřového plynu41 - motor 43 - jádrové těleso 45 - deska 47 - kotouč 49 - plást 50 - dutý prostor 51 - otvor 52 - výplň 53 ~ mezíprostor 54 - kanál kouřového plynu 55 - mezíprostor 56 kanál kouřového plynu59 - výstupní větev 61 - směšovací ventil63 - oběhové čerpadlo65 - spotřebič67 - vratné potrubí 70 - obtok 71 - výstupní vedení 73 - had tepelného výměníku 75 - boiler 77 - vratné vedení 79 - ventil 81 - čerpadlo 83 - obtok 85 - řídící zařízení