CZ281126B6 - Topný kotel - Google Patents

Abstract

Topný kotel má teplosměnný prostor (13), který je obklopen tepelným pláštěm (15). Souose s tím je uspořádán další vodní plášť (27), který leží v zadní části topného kotle a zasahuje asi přes polovinu délky vodního pláště (15). Ve vnitřku vodního pláště (27) se nachází souosé jádrové těleso (43). Pro kouřové plyny je v meziprostoru (53) a v meziprostoru (55) vytvořen šroubovitý kanál (54, 56) kouřového plynu, které mají výstup (33, 37). V oblasti vyústění výstupů (33, 37) se nachází klapka (39) kouřového plynu. V naznačené střední poloze mohou kouřové plyny odcházet prakticky bez zábran z obou kanálů (54, 56) kouřového plynu. To odpovídá práci hořáku (11) při plném zatížení. Při maximálně redukované zátěži je výstup (33) uzavřen klapkou (39) kouřového plynu. V obou případech je však teplota odpadního plynu stejná. Tím jsou odstraněny ve všech částech kotle poklesy pod bod kondenzace.ŕ

Description

Topný kotel

Oblast techniky

Vynález se týká topného kotle, zejména s vícestupňovým nebo modulovaným hořákem, uvnitř něhož je vytvořen teplosměnný prostor obklopený prvním vodním pláštěm, který je tvořen vnější stěnou a vnitřní stěnou. V teplosménném prostoru je umístěn druhý vodní plášť, který se rozprostírá po části délky teplosměnného prostoru. Mezi vodními plášti je vytvořen první meziprostor s prvním výstupem kouřového plynu.

Dosavadní stav techniky

Francouzský patentový spis 2 154 347 popisuje topný kotel, u něhož jsou dva válcové vodní pláště uspořádány vzájemné souose. Přitom vnitřní prostor, obalený vnitřním vodním pláštěm, vytváří spalovací prostor, zatímco meziprostor mezi vodními plášti slouží jako kanál kouřového plynu. V tomto kanálu kouřového plynu se nachází šroubová vložka. Tento topný kotel je relativné konstrukčně komplikovaný. Zhotovení je tedy relativně drahé a servisní práce jsou těžko proveditelné a časově náročné. Zvlášť nepříznivé je nebezpečí chladných míst, u nichž může při redukovaném výkonu hořáku nastat kondenzace škodlivých látek z kouřových plynů, což pak vede k problémům s korozi. Tento topný kotel se tedy nehodí pro provoz s vícestupňovým hořákem. Tento známý topný kotel nemá žádný prostředek pro přípravu teplé vody, to znamená, takzvanou přípravu užitkové vody.

Je důležité, aby výkon topného kotle a hořáku byl ve vzájemném souladu. Proto bylo dosud v dolní oblasti výkonu nutné vyrábět velikosti kotlů s odstupňováním asi po 5 kw, což je velmi nevýhodné.

Podstata vynálezu

Uvedené nedostatky do značné míry odstraňuje topný kotel, zejména s vícestupňovým nebo modulovaným hořákem, uvnitř něhož je vytvořen teplosměnný prostor obklopený prvním vodním pláštěm, který je tvořen vnější stěnou a vnitřní stěnou, přičemž v teplosměnném prostoru je umístěn druhý vodní plášť, který se rozprostírá po části délky teplosměnného prostoru, kde mezi vodními plášti je vytvořen první meziprostor s prvním výstupem kouřového plynu, jehož podstata spočívá v tom, že uvnitř druhého vodního pláště je vytvořen vnitřní prostor, který je na odvrácené straně od hořáku opatřen druhým výstupem kouřového plynu. Topný kotel je opatřen prostředkem pro regulaci proudu kouřového plynu z prvního výstupu kouřového plynu a/nebo pro regulaci proudu kouřového plynu z druhého výstupu kouřového plynu.

Podle výhodného provedení je prostředek pro regulaci proudu kouřového plynu tvořen klapkou kouřového plynu.

Podle dalšího výhodného provedení ústí výstupy kouřového plynu do společné kouřové trubky a klapka kouřového plynu je společná pro oba výstupy kouřového plynu.

-1CZ 281126 B6

Podle dalšího výhodného provedeni je klapka kouřového plynu opatřena motorovým pohonem.

Podle dalšího výhodného provedení je délka druhého vodního pláště menší než délka prvního vodního pláště.

Podle dalšího výhodného provedeni je první vodní plášť vytvořen jako dvojitý s vnitřním plášťovým prostorem obklopeným vnitřní stěnou a s vnějším plášťovým prostorem obklopeným vnější stěnou. Plášťové prostory jsou od sebe odděleny střední stěnou.

Podle dalšího výhodného provedení je vzdálenost mezi vnitřní stěnou a střední stěnou rovna 10 až 15 mm.

Podle dalšího výhodného provedení je vzdálenost mezi střední stěnou a vnější stěnou větší než vzdálenost mezi vnitřní stěnou a střední stěnou.

Podle dalšího výhodného provedení je druhý vodní plášť upevněn k zadní stěně teplosménného prostoru, která leží na odvráceném konci od hořáku.

Podle dalšího výhodného provedení je ve vnitřním prostoru umístěno jádrové těleso.

Podle dalšího výhodného provedení je druhý vodní plášť válcový.

Podle dalšího výhodného provedení je jádrové těleso válcové.

Podle dalšího výhodného provedeni je druhý vodní plášť uspořádán v teplosměnném prostoru souose.

Podle dalšího výhodného provedení je teplosměnný prostor válcový.

Podle dalšího výhodného provedení je jádrové těleso uspořádáno v druhém vodním plášti souose.

Podle dalšího výhodného provedení je druhý vodní plášť obklopen prvním šroubovitým kanálem kouřového plynu.

Podle dalšího výhodného provedeni je jádrové těleso obklopeno druhým šroubovitým kanálem kouřového plynu.

Podle dalšího výhodného provedeni je každý šroubovitý kanál kouřového plynu tvořen vložkou ze šroubovité svinutého plechového pásu.

Podle dalšího výhodného provedení se průřez každého šroubovitého kanálu kouřového plynu zmenšuje od hořáku směrem k druhému výstupu kouřového plynu.

Podle dalšího výhodného provedeni klesá stoupání šroubovité svinutého plechového pásu od hořáku směrem k druhému výstupu kouřového plynu.

2CZ 281126 B6

Podle dalšího výhodného provedení jsou závity šroubovité svinutého plechového pásu vzájemné spojeny rozpérnými držáky.

Podle dalšího výhodného provedení je uvnitř jádrového tělesa vytvořen dutý prostor.

Podle dalšího výhodného provedení jsou v jádrovém tělese vytvořeny otvory.

Podle dalšího výhodného provedení je v dutém prostoru umístěna výplň z minerálních vláken.

Podle dalšího výhodného provedení je výstup vnitřního plášťového prostoru propojen se vstupem druhého vodního pláště, jehož výstup je propojen spojovacím potrubím se vstupem vnitřního plášťového prostoru.

Podle dalšího výhodného provedení je spojovací potrubí tvořeno výstupním vedením a vratným vedením, které je opatřeno čerpadlem.

Podle dalšího výhodného povedení je mezi výstupní a vratné vedeni napojen boiler. Vratné vedení je mezi čerpadlem a boilerem opatřeno ventilem.

Podle dalšího výhodného provedení je na vnější plášťový prostor připojena výstupní větev, na niž navazuje vratné potrubí se spotřebičem, které ústí do vnějšího plášťového prostoru.

Podle dalšího výhodného provedení je výstupní větev připojena na dolní konec vnějšího plášťového prostoru, který je přivrácen k hořáku a vratné potrubí ústí do horního konce vnějšího plášťového prostoru, který je odvrácen od hořáku.

Hlavní výhodou navrženého řešení je vytvoření konstrukčně jednoduchého a cenově výhodného topného kotle s vysokým tepelným stupněm účinnosti. Další výhodou je, že tento topný kotel se hodí také pro použiti s vícestupňovým nebo modulovaným hořákem, aniž by vznikalo nebezpečí koroze. Tento topný kotel vykazuje malé ztráty z prostojů a hodí se i pro přípravu teplé vody.

Přehled obrázků na výkrese

Vynález bude blíže osvětlen pomocí výkresu, na kterém je schematicky znázorněn topný kotel.

Příklady provedení vynálezu

Topný kotel 10 je provozován s vícestupňovým nebo modulovaným hořákem 11, upevněným v přední stěně teplosménného prostoru 13, vytvořeného uvnitř topného kotle 10. Teplosménný prostor 13 je obklopen prvním vodním pláštěm 15. Tento první vodní plášť 15. je vytvořen jako dvojitý s vnitřním pláštovým prostorem 17 a vnějším plášťovým prostorem 19, obklopeným vnější stěnou 2_5. Vnitřní plášťový prostor 17 je od vnějšího plášťového prostoru 19 oddělen střední stěnou 21 a od teplosménného prostoru 12 vnitřní stěnou 22· Vzdálenost mezi vnitřní stěnou 22 a střední stěnou 21 je relativně malá, například 10 až 15 mm. Tím se zabrání

-3CZ 281126 B6 vrstvení teploty vody ve vnitřním plášťovém prostoru 17. Nastává tedy dobré rozložení teploty. Dále se zabrání hluku z varu. Objem vody vnitřního plášťového prostoru 17 je relativně malý. To má tu přednost, že při provozu nastane relativně rychlé ohřátí vody ve vnitřním plášťovém prostoru 17, čímž je na jedné straně vyřešen problém s korozí a na druhé straně dojde při spotřebě této vody k rychlému naplnění boileru 75. Tento boiler 75 může být tedy dimenzován relativně malý, protože se při velké spotřebě teplé vody může teplá voda odvádět prakticky jako z průtokového ohřívače teplé vody.

Protože je obsah vody vnitřního plášťového prostoru 17 malý, lze ochlazováním této vody po naplnění boileru 75 ztratit relativné málo tepla ztrátou z prostoje. Příprava teplé vody probíhá tedy i v létě při velmi vysokém celkovém stupni účinnosti. Toto je v markantním protikladu oproti známým topným kotlům, jejichž celkový stupeň účinnosti je v létě nízký, takže se pro léto obecně navrhuje elektrické ohřívání.

U topného kotle 10 s výkonem 25 kW se udržuje objem vody ve vnitřním plášťovém prostoru 17 na přibližně pěti litrech. Vzdálenost mezi střední stěnou 21 a vnější stěnou 25 je vždy podle spotřeby podstatné větší než vzdálenost mezi vnitřní stěnou 23. a střední stěnou 21. Tím vzniká dostatečný objem vody v topném kotli 10, nutný například pro vytápění místnosti. Protože jsou emise škodlivých látek při spouštěni a odstaveni největší, musejí se odstranit krátké časy chodu hořáku 11. Podle toho je třeba odměřit objem vody vnějšího plášťového prostoru 19,. Relativně malý objem vody vnitřního plášťového prostoru 17 se může uvést na provozní teplotu rychle. Uvnitř válcového prvního vodního pláště 15 je v teplosměnném prostoru 13 souose uspořádán válcový druhý vodní plášť 27 . Výstup vnitřního plášťového prostoru 17 je propojen vedením 28 se vstupem druhého vodního pláště 27 , jehož výstup je propojen spojovacím potrubím se vstupem vnitřního plášťového prostoru 17, aby se odstranilo vytvářeni kondenzační vody a problémy s korozí. Tím se způsobí, že horká voda proudí z vnitřního plášťového prostoru 17 do druhého vodního pláště 27., takže ten se uvede rychle přes oblast rosného bodu, kde už nemůže probíhat žádná kondenzace. Druhý vodní plášť 27 je jednak upevněn na zadní stěně 29 teplosměnného prostoru £2, která leží na odvrácené straně od hořáku 11, a jednak se rozprostírá jen na části délky, například polovině teplosměnného prostoru 13.. Tak vzniká ze strany hořáku 11 spalovací prostor o velkém průměru, který se hodí speciálně pro moderní zplyňovaci hořáky 11 se silně expandujícím plamenem. Silně expandující plameny mají nejvýhodnější teplotu plamene, při které je tvoření oxidů dusíku velmi nízké. To dává* jednoduchou konstrukci topného kotle 10., u něhož je vnitřek dobře přístupný, aby se daly provádět čisticí práce. Přední díl 31 teplosměnného prostoru 13., který leží mezi hořákem 11 a druhým vodním pláštěm 27., představuje tedy spalovací prostor. Topný kotel 10 je opatřen prostředkem pro regulaci proudu kouřového plynu z prvního výstupu 33 kouřového plynu a/nebo pro regulaci proudu kouřového plynu z druhého výstupu 37 kouřového plynu. Prostředek pro regulaci proudu kouřového plynu je tvořen klapkou 39 kouřového plynu. První meziprostor .53., vytvořený mezi vnitřní stěnou 23 a druhým vodním pláštěm 27., má u zadní stěny 29 první výstup 33 kouřového plynu, který je uzavíratelný klapkou 39 kouřového plynu, umístěnou na zadní stěně 29. Vnitřní prostor 35,

-4CZ 281126 B6 obklopený druhým vodním pláštěm 27, má u zadní stěny 29 druhý výstup 37 kouřového plynu. Výstupy 32, 37 kouřového plynu ústí do společné kouřové trubky a klapka 39 kouřového plynu je tedy společná pro oba výstupy 33, 37 kouřového plynu. K pohonu klapky 39. kouřového plynu slouží solenoid nebo motor 4.1. Při použití topného kotle 10 s jedním jednostupňovým hořákem 11 je pohon přebytečný. Klapka 39 kouřového plynu se pak nastavuje do příslušné polohy manuálně, ve které má teplota odcházejícího plynu optimální hodnotu. V druhém vodním plášti 27 je v jeho vnitřním prostoru 25. souose uspořádáno duté válcové jádrové těleso 43 . které je na přivrácené straně k hořáku 11 uzavřeno deskou 45 ze žárupevného materiálu. U rozprašovacího hořáku 11 slouží tato deska 45 jako pomoc při spalováni, neboť se na jejím povrchu mohou odpařit případné se vyskytující kapičky oleje, načež vznikající plyn shoří prakticky bez vytváření škodlivých látek. Jádrové těleso 43 je na přivrácené straně k zadní stěně 29 uzavřeno kotoučem 47.. V plášti 49 jádrového tělesa 43 je vytvořeno množství otvorů 51. V dutém prostoru .50, vytvořeném uvnitř jádrového tělesa 43 , je umístěna výplň 52 z azbestové vlny nebo podobného materiálu, například minerálních vláken. Tím se dosáhne tlumení hluku a značně se zabráni nežádoucímu přenosu tepla k prvnímu výstupu 33 kouřového plynu. Dutý prostor 50 v jádrovém tělese 43 působí tlumivě proti vibracím. Zejména objem plynu v jádrovém tělese 43 může mít takové rozdíly, které vznikají takzvaným náběhovým šokem při zapálení plamene. Jádrové těleso 43 tak působí jako tlumič zvuku. V prvním meziprostoru 53 je vytvořen první šroubovitý kanál 54 kouřového plynu, který obklopuje druhý vodní plášť 22· ^v druhém meziprostoru 55, vytvořeném mezi pláštěm 49 a druhým vodním pláštěm .27, je vytvořen druhý šroubovitý kanál 56 kouřového plynu, který obklopuje jádrové těleso £3. Druhý meziprostor 55 dovoluje vedení kouřových plynů, zprostředkujících tepelný přenos. Různé části topného kotle 10, například druhý vodní plášť 22, jádrové těleso £2 a teplosměnný prostor 12, se s výhodou vyrábějí válcové. To umožňuje racionální a cenové výhodné zhotovení topného kotle .10, zejména tehdy, když jsou různé elementy uspořádány vzájemně souose. Tento topný kotel 10 může být například realizován jako svařovaná ocelová konstrukce. Šroubovité kanály 24, 56 kouřového plynu představuji relativné dlouhou cestu pro kouřové plyny, takže dochází k optimální výměně tepla. Všechny teplosměnné plochy jsou kouřovými plyny oplachovány rovnoměrné. To má také tu výhodu, že se nebezpečí tvorby kondenzační vody z kouřových plynů ještě dále redukuje. Dimenzování šroubovitých kanálů 24, 56 kouřového plynu se provádí s výhodou tak, že topný kotel 10 pracuje ve spalovacím prostoru s přetlakem od asi 0,5 do 6 mm rtuťového sloupce, s výhodou 2 mm. Toto předpokládá použití prostředků pro dosaženi přetlaku, například hořáku 11 s dmýchadlem. Taková kombinace pracuje velmi bezhlučné. Tyto šroubovité kanály 54 , 56 kouřového plynu sestávají ze šroubovité svinutého plechového pásu, který má tvar vložky. Stoupáni šroubovité svinutého plechového pásu klesá od hořáku 11 směrem k zadní stěně 29, takže i průřez šroubovitých kanálů 21, 56 kouřového plynu se zmenšuje od hořáku 11 směrem k zadní stěně 29. Závity svinutého plechového pásu jsou vzájemně spojeny rozpérnými držáky, například tyčemi, ktegfé nejsou vyznačeny, aby byl svinutý plechový pás stabilní. To dovoluje nanejvýš levné provedeni šroubovitých kanálů 21, 56 kouřového plynu. Dále má toto provedení tu přednost, že při čištění topného kotle 10 může být vložka, vytvořená ze šroubovité svinutého plechového pásu, snadno vytažena. Protože se kouřové plyny na cestě k zadní

-5CZ 281126 B6 stěně 22 ochlazují, snižuje se jejich objem, takže u zadní stěny 22 může být tento průřez dimenzován menší než u hořáku 11. Toto zmenšení průřezu má tu výhodu, že se může délka šroubovitých kanálů 54., 56 kouřového plynu udělat větší. Šroubovité kanály 54, 56 kouřového plynu provádí výrazné tlumení šumu. Měnící se průřez totiž zabraňuje vytváření rezonančních kmitů.

Na dolní konec vnějšího plášťového prostoru 19, který je přivrácen k hořáku 11, je napojena výstupní větev 59 se směšovacím ventilem 61 a s oběhovým čerpadlem 62, která je spojena se spotřebičem 65, na nějž navazuje vratné potrubí 67, které ústí na horní konec vnějšího plášťového prostoru 19., který je přivrácen k zadní stěně 22- Od vratného potrubí 67 vede ke směšovacímu ventilu 61 první obtok 70.

Spojovací potrubí je tvořeno výstupním vedením 71 a vratným vedením 77. Od druhého vodního pláště 27 vede výstupní vedení 71 k hadu 73 tepelného výměníku boileru 75. Od hada 73 tepelného výměníku boileru 75 vede vratné vedení 77 s ventilem 79 a čerpadlem 81 do vnitřního plášťového prostoru 17. Od výstupního vedení 71 vede k ventilu 79 druhý obtok 82· Tím se dosáhne dobré cirkulace, která naopak způsobuje dobré rozdělení teploty. Protože je objem vody relativně malý a může být tedy rychle cirkulován, je teplo rychle odváděno a jsou odstraněny šumy z varu. Ventil 79 provede plnění boileru 75.

Jsou také možné různé obměny topného kotle 10 a tak je také možná například konstrukce topného kotle 10 s vertikálním konstrukčním uspořádáním.

Způsob činnosti topného kotle 10 podle výkresu je následující :

Při spouštěni topného kotle 10 běží hořák 11 s plnou zátěží. Relativné chladná voda je čerpána čerpadlem 81 do vnitřního plášťového prostoru 17 a rozděluje se po celém vnitřním plášťovém prostoru 17 dost rychle a rovnoměrné. Probíhá rychlé předehřátí, načež voda proudí do druhého vodního pláště 27 , tam je dále vyhřívána a teče zpět do hada 73 tepelného výměníku boileru 75. V boileru 75 je tepelnou výměnou vyhřívána užitková voda. Když řídicí zařízení 85 vyžaduje výrobu tepla pro vytápění místnosti, běží čerpadlo 82, i když se boiler 75 nemusí naplňovat. Protože však voda, ohřátá ve druhém vodním plášti 27, proudí přes druhý obtok 22/ dostává se bez znatelných tepelných ztrát do vnitřního plášťového prostoru 17 . Odtud se teplo, které pochází z vnitřního plášťového prostoru 17 nebo z teplosménného prostoru 22, přenáší přímo na vnitřní stěnu 23 a přenáší se přes střední stěnu 21 do vnějšího plášťového prostoru 22/ ve kterém je při provozu oběhového čerpadla 63 zachována cirkulace, která zvýhodňuje výměnu tepla.

Když prostředky pro regulaci proudu kouřového plynu umožní regulovat proud kouřového plynu jak z prvního meziprostoru 53, tak i z vnitřního prostoru 22/ může se topný kotel 10 provozovat s plnou zátěží. Kouřové plyny pak mohou proudit jak druhým meziprostorem 55 mezi oběma vodními plášti 22/ 27./ tak také vnitřním prostorem 35 druhého vodního pláště 27 a přitom přenášejí na tyto vodní pláště 22/ 27 tolik tepla, že opouštějí topný kotel 10 za

-6CZ 281126 B6 relativné nízké teploty odváděného plynu. Je-li však topný kotel 10 provozován jen při částečném zatíženi, které může obnášet například třicet procent, je první výstup 33 kouřového plynu z prvního meziprostoru 53 uzavřen, takže kouřové plyny mohou proudit jen vnitřním prostorem 25. Pak nevzniká žádné nebezpečí, že se kouřové plyny prudce ochladí a v části topného kotle 10, odvrácené od hořáku 11, nevznikají problémy s kondenzací. Tento topný kotel 10 se tedy dobře hodí pro použití s dvoustupňovým hořákem 11. Je také možné použít modulovaný hořák 11, který může být regulován bez skoků od minimálního zatížení do plného zatížení. V tomto případě je účelné zvolit pro klapku 39 kouřového plynu motorový pohon, aby i ta mohla být regulována plynule. Je tedy možné regulovat velikost proudu kouřového plynu, který protéká prvním meziprostorem 53,. Pro relativně velkou oblast výkonů je použitelná stejná velikost topného kotle 10. Při použiti tohoto topného kotle 10 s jednostupňovým hořákem 11 může být stejná velikost topného kotle 10 použita pro relativně velký rozsah výkonů. Musejí se tedy zhotovovat podstatné méně rozdílné velikosti topných kotlů 10 , než tomu bylo doposud. Toto umožňuje značné zredukování výrobních nákladů a skladovacích nákladů. Při instalaci topného kotle 10 s jednostupňovým hořákem 11 je vhodné nastavit prostředek pro regulaci proudu kouřového plynu podle výkonu hořáku 11, nebo ručně podle optimální teploty odváděného kouřového plynu.

Při zavírání prvního výstupu 33 kouřového plynu se otevírá druhý výstup 37 kouřového plynu. Pro maximální výkon hořáku 11 se může klapka 39 kouřového plynu uvést do střední polohy a pro minimální výkon hořáku 11 se první výstup 33 kouřového plynu uzavře. Ve střední poloze nemá klapka 39 kouřového plynu prakticky žádný škrticí účinek pro oba výstupy 3 3 , 37 kouřového plynu.

S motorovým pohonem je však také možné uvést klapku 39 kouřového plynu do polohy, ve které vykonává škrticí účinek na některý z výstupů 22, 37 kouřového plynu.

U dvojitého provedení prvního vodního pláště 15 se při uváděni topného kotle 10 do chodu ohřívá voda ve vnitřním plášťovém prostoru 17 rychleji než voda ve vnějším plášťovém prostoru 19. V důsledku toho existuje při chladném spuštění nebezpečí vytváření kondenzátu pouze po velmi krátkou dobu. Dále může relativně chladná vratná voda při provozu topného kotle 10 ostřikovat vnitřní stěny 22- Víceméně působí voda, obsažená ve vnitřním plášťovém prostoru 17 , jako nárazník proti nadměrnému vychlazeni vnitřní stěny 22· Toto je největší výhoda při topeni za nízkých teplot, kdy je teplota vratné vody relativně nízká. V důsledku toho neexistuje žádné nebezpečí vytváření nežádoucích kondenzátů, které mohou mít za následek korozi. Důležité je u tohoto popsaného provedení, že jsou silně redukovány prostojové ztráty. Voda ve vnitřním plášťovém prostoru 17 působí v klidovém stavu hořáku jako izolace vnějšího plášťového prostoru 19.

Claims (29)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Topný kotel, zejména s vícestupňovým nebo modulovaným hořákem, uvnitř něhož je vytvořen teplosměnný prostor, obklopený prvním vodním pláštěm, který je tvořen vnější stěnou a vnitřní stěnou, přičemž v teplosměnném prostoru je umístěn druhý vodní plášť, který se rozprostírá po části délky teplosměnného prostoru, kde mezi vodními plášti je vytvořen první meziprostor s prvním výstupem kouřového plynu, vyznačuj ící se tím, že uvnitř druhého vodního pláště (27) je vytvořen vnitřní prostor (35), který je na odvrácené straně od hořáku (11) opatřen druhým výstupem (37) kouřového plynu, přičemž topný kotel (10) je opatřen prostředkem pro regulaci proudu kouřového plynu z prvního výstupu (33) kouřového plynu a/nebo pro regulaci proudu kouřového plynu z druhého výstupu (37) kouřového plynu.
2. 2. Topný kotel podle nároku 1, vyznačující se tím, že prostředek pro regulaci proudu kouřového plynu je tvořen klapkou (39) kouřového plynu.
3. 3. Topný kotel podle některého z nároků la2, vyznačující se tím, že výstupy (33, 37) kouřového plynu ústí do společné kouřové trubky a klapka (39) kouřového plynu je společná pro oba výstupy (33, 37) kouřového plynu.
4. 4. Topný kotel podle některého z nároků 2a3, vyznačující se tím, že klapka (39) kouřového plynu je opatřena motorovým pohonem.
5. 5. Topný kotel podle nároku 1, vyznačující se tím, že délka druhého vodního pláště (27) je menši než délka prvního vodního pláště (15).
6. 6. Topný kotel podle nároku 5, vyznačující se tím, že první vodní plášť (15) je vytvořen jako dvojitý s vnitřním plášťovým prostorem (17), obklopeným vnitřní stěnou (23) a s vnějším plášťovým prostorem (19), obklopeným vnější stěnou (25), přičemž plášťové prostory (17, 19) jsou od sebe odděleny střední stěnou (21).
7. 7. Topný kotel podle nároku 6, vyznačující se tím, že vzdálenost mezi vnitřní stěnou (23) a střední stěnou (21) je rovna 10 až 15 mm.
8. 8. Topný kotel podle některého z nároků nároku 6a7, vyznačující se tím, že vzdálenost mezi střední stěnou (21) a vnější stěnou (25) je větší než vzdálenost mezi vnitřní stěnou (23) a střední stěnou (21).
9. 9. Topný kotel podle některého z nároků la5, vyznačující se tím, že druhý vodní plášť (27) je upevněn k zadní stěně (29) teplosměnného prostoru (13), která leží na odvráceném konci od hořáku (11).

   -8CZ 281126 B6
10. 10.Topný kotel podle nároku 1, v tím, že ve vnitřním prostoru (35) so (43).

    yznačující se je umístěno jádrové těle-
11. 11. Topný kotel podle některého z nároků 1, 5a9, vyznačující se tím, že druhý vodní plášť (27) je válcový.
12. 12. Topný kotel podle nároku 10, vyznačující se tím, že jádrové těleso (43) je válcové.
13. 13.Topný kotel podle některého z nároků 1, 5, 9a 11, vyznačující se tím, že druhý vodní plášť (27) je uspořádán v teplosměnném prostoru (13) souose.
14. 14.Topný kotel jící s vý.

    podle některého z nároků 9a 13, e tím, že teplosměnný prostor v y z n a č u(13) je válco-
15. 15.Topný kotel podle některého z nároků 10 a 12, vyznačující se tím, že jádrové těleso (43) je uspořádáno v druhém vodním plášti (27) souose.
16. 16. Topný kotel podle některého z nároků 1, 5, 9, 11, 13 a 15, vyznačující se tím, že druhý vodní plášť (27) je obklopen prvním šroubovitým kanálem (54) kouřového plynu.
17. 17. Topný kotel podle některého z nároků 10, 12 a 15, vyznačující se tím, že jádrové těleso (43) je obklopeno druhým šroubovitým kanálem (56) kouřového plynu.
18. 18. Topný kotel podle některého z nároků 16 a 17, vyznačující se tím, že každý šroubovitý kanál (54, 56) kouřového plynu je tvořen vložkou ze šroubovité svinutého plechového pásu.
19. 19. Topný kotel podle některého z nároků 16 až 18, vyznač u- jící se tím, že průřez každého šroubovitého kanálu (54, 56) kouřového plynu se zmenšuje od hořáku (11) směrem k druhému výstupu (37) kouřového plynu.
20. 20. Topný kotel podle nároku 18, vyznačující se tím, že stoupání šroubovité svinutého plechového pásu klesá od hořáku (11) směrem k druhému výstupu (37) kouřového plynu.
21. 21. Topný kotel podle některého z nároků 18 a 20, vyznačující se tím, že závity šroubovité svinutého plechového pásu jsou vzájemně spojeny rozpěrnými držáky.
22. 22. Topný kotel podle některého z nároků 10, 12, 15 a 17, vyznačující se tím, že uvnitř jádrového tělesa (43) je vytvořen dutý prostor (50).
23. 23. Topný kotel podle některého z nároků 10, 12, 15, 17 a 22, vyznačující se tím, že v jádrovém tělese (43) jsou vytvořeny otvory (51).

    -9CZ 281126 B6
24. 24.Topný kotel podle tím, že v dutém minerálních vláken.

    nároku 22, vyznačující se prostoru (50) je umístěna výplň (52) z
25. 25.Topný kotel podle některého z nároků 1, 5, 6, 9, 11, 13, 15 a 16, vyznačující se tím, že výstup vnitřního plášťového prostoru (17) je propojen se vstupem druhého vodního pláště (27), jehož výstup je propojen spojovacím potrubím se vstupem vnitřního plášťového prostoru (17).
26. 26. Topný kotel podle nároku 25, vyznačující se tím, že spojovací potrubí je tvořeno výstupním vedením (71) a vratným vedením (77), které je opatřeno čerpadlem (81).
27. 27. Topný kotel podle nároku 26, vyznačující se tím, že mezi výstupní a vratné vedení (71, 77) je napojen boiler (75), přičemž vratné vedení (77) je mezi čerpadlem (81) a boilerem (75) opatřeno ventilem (79).
28. 28. Topný kotel podle nároku 6, vyznačující se tím, že na vnější plášťový prostor (19) je připojena výstupní větev (59), na níž navazuje vratné potrubí (67) se spotřebičem (65), které ústí do vnějšího plášťového prostoru (19) .
29. 29. Topný kotel podle nároku 28, vyznačující se tím, že výstupní větev (59) je připojena na dolní konec vnějšího plášťového prostoru (19), který je přivrácen k hořáku (11) a vratné potrubí (67) ústí do horního konce vnějšího plášťového prostoru (19), který je odvrácen od hořáku (11).